Albert, kral bez
kralovstvf.
Pfeklad z "X. Y. Sun". Pise V. R.
Bylo to v jednom meste v se
verni Francii, blizko bitevni cary.
Nalile zjevily so uniformy neme
eke infanterie.
Nemci ! vzkfikl kapral.
Zticbnuti. Bezraduost. Pak:
Sapristi! pravi kapral.
jsou to zajatei.
By la to pravda : 132 Nemcii s
hlidkou dvanaeti francouzskvcli
vojinii odpocivalo v pozadi names
ti. Diky mlze. mohli tajne pivjili
na franeouzskou stranu a vzdatl
se, jsouee pfemozcni navou. ne
moei a hladem.
Bylo bolestno se na nepodvvati.
Nektofi by i raneni, s obi ice ji bi-
lyiui jako obvazy
. Pi o ll P7P li:i
jiubiuvaeu um pi i meiui i.im-n
odnesen soudruby. Vsirlmi meli na
coul dloube ousy a zapadle o-i
jidi, kteri nespaly po cely t.yden.
Nekolik z r.ieh melo spicate liel
my, ktere prodavali po 20 ccnti
meeb: vetsina byla vsak bez u;ch.
StiUi pod okny mestske radii ice.
Nalile zastup lidi obratil ziaky
Yzlmru a Nemci ze zvedavosti tez.
Y jednom ze starodavnyeb. vyi'c
zavanycb oken stal mlady muz v
tmavomodre uniforme. bledelio o
bliceje a siiiutnycb zraku.
Zamj'slene poblizel na nemeeke
zajatce. Ticbo, Ysiebni bledeli
zburu, zathn co on clival se v my
"slenkacli dolu. Osobnost mladebo
muze cinila dojem na vseebny.'Ne
bylo zadnebo jasotu, ale bi:
znali a ctili bledelio muze v tmavo
modrem odevu, jenz poblizel tak
'vazne dolu, ackoliv pfed tfemi me
sici by jej byli poznali a jeste mt-nC-
by jicb vubee stalo o pobled
na jebo tvaf. Ale nyni
Byl to mlady kral belgicky, Al
bert, jenz neopousti svycli vjinti.
Ji s nimi jejicli obycejnou stravu.
lueni pradlo jen kdyz je to moz
no, pracuje osmuact liodin denno
a spa! po ctyfi noci na polstari'cii
sveho automobilu. Kral ten nema
domova; nikdo nevi, kde se zdr
zuje; ale kazdy jej zna a kazdy
jej spatfil.
Zvuky trumpet Rozptylena'fran
couzska, infanterie pfichazi se
smichem ve svycli cervenycb spod
kach, sbromazd'uje se, sefad'uje
se v oddily a zustava tvari obra
cenou k oknu, kde stal kral.
Byl zmizel; nyni se vraci, ru
kama se opira. o starodavny ka-
menny balkon; jest bez cepice,
vlas vlaje mu vetrem. Vedle oddi
lu vojinu naleza se vojenska lmd
ba s deckovymi nastroji, korne
1y, trumpetami budba infante
rie za valeenelio stavu. Jeji veli
tel dava ryehle rozkaz.
Z nenadani pozvednou se pra- musi vzdy rozbodnouti. Jebo ge
pory, zatim co vzducliem se otfasa neralove se sromazdi kolem nebo.
vesela melodie zvouci k boji. Prv- Kazdy poda. skromne svuj nabled
ni dve rady pocnou radostne fan-
fary; pak pfejmou je nasledujici
dve fady a ostatni; az ku konci
vsecbny splyvaji v melodicky
hluk, ve fanfary nadseni, klusotu
a rozjafeni!
Zatim co radostny refrain tfasl
se ve slunecnmi svetle, vystf el dela
jej pfevza a-pfenesl 0 ctyfi nebo
pet mil dale.
Kral vzbledl, napolo se obratil
a rychle mluvil se svymi dustojni
ky stojicimi za nim. Fanfary na
hle sticbly. Kral pokynul rukou
"Na sliledanou!" a zmizel, zatim
co vojsku byl dan novy spesuy
rozkaz. KuryroAre vyjeli. Kralov-
sky automobil se objevil a kral od-
jel s francouzskym plukovnikem.
Ani jeden vykrik, ani slovo nevy
slo z fad vojenskych nebo z obe
censtva. Odejel do boje! pravla
stara zena prodavajici jablka.
Kralovna jest st'astna zena.
dodala osoba s ni rozmlouvajici.
On jest pravy muz ! vysvet
loval hrbaty hocb, ktery prodaval
tf i dny stare par izske noviny.
Zadny druby kral v moderni do
be nedobyl si takove vseobeene
ucty, lasky, zajmu a duvery sve
'ho lidu a celeho sveta v tak krat
kem case a v tak mladem veku
jsa pfed tmi, muzeme fici temef
neznam, a zajiste indifferentni k
tem, ktefl v nem nyni oslavuji se
be. On mel na pocatku valky geni-
ani vnuknuti, impuls statccnosti
a ducha sebeobetovani, jez doby
lo jemu jebo zemi nehynouei sb't-vy.
Od te doby pak obnovai toliko
den ode due svuj skutek od hmo-
sti a odvaliy.
Ode due, kdy jeho soused bofil
jebo mesta, palil jebo katedraly
a bombardoval jebo knihovny;
ode due, kdy Nemci vyprazdnova
H jelio mestske pokladny a privat-
ni zemske banky; kdyz videl vy- h)em a historic by byla snad ztra-jccm Evropy. Ale jestlize byla nej
loupeny Luticb a Louvain, sve tjn j,Vmu ze svycli nejslaviiejsieli vetsi osadni moci prod vjilkou. bu-
lidi strileny a odvadeny do vezeni:
zathn eo armady nicily bobatou
zemi a obracely v )opel bobata
mesta od Ma line k Termonde. kral
Albert, veda svou brdinnou ar
madu m)re.staval dorazti na i-
1 gantickebo nepfitele.
i i i - ' , 'i -
ivi-ai ponwa sraic mezi svy-
un vojiiiy. Jostlizc jdou do boje.
jt.st vo iVontr mezi llimi. v.hni
jej spatrili. Jest mezi nimi. aby
jhn dod.ival srdee, coz tak.'' "ini.
.lezi vo,pny jde bezne rceni, ze
na krale ceka jeste urcite
Kite zabiti !
Ale zadny z nicb by nemel srdee,
aniz by ucinil svemu krali tako
vou urazku, aby mu necbal jiozna
ti, ze se vsiclmi pokousi jej cbra
niti! Ysiebni tito belgicti bojovni
ci pokladaji se v zakladu jiz za
mrtve. A on jest nas velitel !
rikaji. Co cbcete vie?
-o ume u iieuporu-i7ixmuae,ho irciimi. Z eelelio jell okralov- j mostatnosti na mori. bylo Nem.--videi
jej tak unavenebo, ze padl a 'stYi zvi toliko nekolik mest a j eko. Jest zbyleeno piVdpovidati.
usnul na pokraji cesty jako del- ta jsou domig obrozena. Ysecbna c0 se stane Velki'i 15i-itanie stn
nik, jenz skoncil svoji dernn pra- ostatni. tak krasna a uctybodna . uo sf npiimlmtsi y.vmi v Evrone. s
-i: a tisice kolemidoueicb vide-
lo jej tak spati a kraceli po ticbu,
lhy jj nevzbudili.
Belgicky lid Albertovi slepe du -
veruje. Kdyz videl, ze jebo krasne
starodavne niesto Alost :'po
luklka to vytesana do kamene?'
bude nejspise museti utrpeti bit
vou. v niz nebude nepfitelem u
setfeno, a ze on sam, jakozto ve
litel bude tarn potfebovati pine
moci pobybu, rozkazal 32,000 oby
vatelum Alostu, aby opustili sve
romanticke stare domy.
Dojemny odebod stal se die roz
kazu krale za no 21. Oddane meslo
vydavalo svuj zivot rodinou po ro
dine, muzem po muzi, kapkou za
IcapKOU. iyni nepritel muze p 1
jiti najde toliko mnozstvi kra3
nebo, antickebo kamene, museum
"vrOui. jez jebo strely mobou zuii
ve nieiti, ale kde nezahyne jediny
neobrojeny obcan, jedine dite, je
dma zena, ani nemocna osoba u
poutana na luzko. A kralova ar
mada muze nyni bojovati bez ola
vy. ze byohrozila sve vlastai!
Pravi se, ze s pocatku kr:il Al
'eii se triipil myslenkami. jako:
'Nejsem zadny teclmik. Coz jest
li uclnnn nejakou velikou cbybu
v h-atecrii nebo taktice?" On vsak
a neeba krale rozbodnoutii zad
ny z nicb se neodvazi rozbodnouti,
a Alber musi!
To bjdo zvbiste na pocatku, kdyz
brdinna mala Belgie zadrzela Nem
ce. Ani Francie ani Anglie ji ne
mohly pomoci zadna z nicb ne
byla pfipravena na valku.
Pozdeji gen. Joffre vyslovil svuj
obdiv nad rycblosti a silou belgic
ke sebeobrany.
Posloucbal jsem svoje gene
raly odpovedel kral a zdalo se
mi tak velikou zodpovednosti roz
bodnouti mezi nimi, ze jsem ku
konci vybral ty pbiny, ktere se mi
v-!;'ii- bvii plany vseobecnymi.
Q g nesmime zaDOmenouti, ze
b , yycvi6en na vojenskebo dustoj
nika a vice mene strategii stndo
val. ,
Ucinil jste spravne pravil
Joffre. Kazdy general prave pro
to. ze jest speeialistou a zna velke
strategieke skoly nazpamet, jest
naebylny stati se stranikem te ci
one. Jebo idey pro obranu Belgie
byy pfedem vypraeovany a mimo
volne muze vnutiti udalosti do
formy tecbto idei jak se stalo
nemeckemu generalnimu stabu !
Velitel nema byti stranikem zadne
skoly nebo pfedem urcene kampn-
ne. Proto jsou casto civilni osoby
dobrymi ministry valky.
A mlady kral se zacervenal ra
dosti. Mlady a veliky kral me male
zeme nazj' va jej Maeterlinck.
On byl vpravde pfed-urcenym mu-
zem, jeboz vsiclmi oeekavali. On
v krase stelesnil hluboke city sve-
bo lidu. Nalile stal se celou Bel-
s odkrytou sobe same i jinym.
On mel velike stesti nabyti a do
dati duvery v nejtragictejsich mo
lnenecb, kdy i nejpevnejsi viile
svedomi muze na okamzik ztratiti
odvaliy. Kdyby byl nebyval pfi-
tcmen, udalosti by nebyly nejspi -
5-- pokraeovaly takovym zpuso-
stran.
Za jiste, ze Belgie by byla zu -
stala verna sve neutralite jako
svyearsko zustalo: ale Svyearsko
dostalo vystralm, jest pfipraveno
a cbi-ani svoje branice. zatnn co
Belgie byla prepadena. Kdoz vi .
ini-v mn ;iHi hv hv nonovstal me -
i . . .
zi nasim lidem takto pfepadenym. glic vojenskou moc-i. Briticka na
jake bczueelne porady, nespravne j m0rni svrcbovanost vbidala svetu
manevry. a jake zakonne, ale!l)0 cole stoleti. Ale tiba teto vla
uenapravitelne cbytani se stebla ! dy nebyla citena, jezto Anglie u-
a lia(1 io Vse notfebna. m-ava. ne-
zniitelna slova by nebyla byvala
vvi-cena v pravein okaniziku. Diky lStav bez svoleni Anglie. Ale An
jemu brdinna bitevni cara jest pfi- glie byla vzdeky liberalni. s malo
ma. cista a velkolepa jako u Tber- vyjimkami, jako na priklad v pri
mopyl, jenomze nekonecne pro- pacig Fasody, a z tobo duvodu kon
dlouzena ! jtinentalni Evropa nikdy se nej)0-
Ale eo on den ode due trpi, mo-, kousda svrebnouti toto jbo. Jedi
hou pocbopiti jen ti, kteri spatfi zeme. ktera se snazila systeni.i
tolioto skromnebo, ticliebo. placbe- j tekv od Trafalaru zmocniti se sa-
i -
. i-.;tm-;i ni;iv:'i n k-lidna.
IIjIIIIIIIIII CI num 1 11 7
"fitna a bi-z vyboje. '"spei-ky to
koruny miru"; musea. kde turisti
Jsnili, bobata na prumysl a praci,
voln.i, svobodna, jsou nyni mrt-
va
Nemilujeme zadne vladafe. jsme
proti kazdemu zpusobu vlady.
VI 1 IT ! i..,,4-v
vo vsaic oouivu.jiMiie luunu ivia
li? Yidime v nem krale, tobo. je.iz
si preustaviyeme na mine c -
lem? Nebo ctime v nem brdinu?
Tobo, jenz pocbopil okamzik a vy-
konal veliky skutek v bistorii ce-
lebo sveta ? Tobo, ktery zacbranil
eest svebo naroda a vypsal jmeno
jeho na veky do dejin lidstva? To,!
ho, jenz snad zachranil spravedl-
nost sveta? Je pro nas kralem ne-
bo brdinou
POlltlka Italie.
Pfemnobo duvodu bylo' jiz po-
dano, proc Italie vaba vrbnouti se mi olik. kolik cinila produkce Ne
do valky po boku spojencu dm- mecka. Tyto nove doly byly zni
ba alternativa pokbida se vseobec- ceny. Timtez zpusobem trpel sever
ne za vyloucenou a bezpocbyby Francie. Zde byl ubelny a textilni
kazdy duvod mel svou vahu. Jed-j prumysl Francie. Jestize Francie
ni tvrdi, ze jest to nedostatek vy- zvitezi. valecna nabrada pocitana
zbroje, coz jest z casti pravdepo-, jest na sedm milliard dollaru. Ta
dobno; jini jsou tobo nazaru, zejto nabrada neodskodni Francii, a
panuji obavy pred stfetnutim se niz vyrovna jeji inCerioritu vuci
s Keekem k vuli Albanii, a neni po Anglii. V pfipade viezstvi Xeme
cbyby, ze i v tomto obledu spoci-jeka, jebo posice bude tataz, jako
nntro "NTpinm vd pnnd obneisi : nosice Francie. iestlize britieke
aji potize.
UUU ' vyj I' " ' I
rozlusteni spociva v torn, ze Italie
vyckava, az vsecky valcici velmoci
budou tak vycerpany, ze bude mo
ci zmocniti se kofisti co nejvetsi
za cenu co nejnizsi. Neni to sice
-mpfhnda nrave cestna, ale valka
sama jest necestne femeslo, a tu
diz methoda opravnena. Krome to
bo ma Italie nedavny precedent v
.ie'ln.-';ni llumunska, jez bez jedi
neho vystf elu, bez obetovani zivo
ta jedinebo vojaka urvalo Bulbar
sku Silistrii. kdyz tato zeme byla
vycerpana dvoji valkou Balkan
slou. Vysvetleni stanoviska Ita
lie muzeme nalezti v pozorubod
iicm v-l-'inu, jejz professor Panta
leoni pise v fimskem casopise Gior
- :-V d 'Italia, z neboz uryvek tuto
podavame :
"Nas osud nezavisi na torn, eo
pfimo my ucinmie, ale co se stane
jinym s uasim pasivnim nebo aktiv
nim stanoviskem. Zni to dosti po
divne, ale nas osud bude rozbod
nut v Belgii a na Visle, nikoli na
Adrii. Neni naprosto zadne pfici
ny, abyebom ucinili skok do tmy.
Po teto valce Evropa bude radikal
ne zmenena z mnobebo blediska.
Jest pouze mozno riskovati pfed-
poved' nasebo budoucibo stanovi-
ska, jestlize prozkoumame f inane
ni a obebodni situaei valeicicb mo
ci, az valka bude s'koncena. Val
ka muze byti prohrana nebo vybra
na, ale muze rovnez skonciti ne
rozbodne. Vysledky valky meni
se znacne v pfipade spojencu. At
jiz spojenci zvitezi ci podlehnou,
Anglje zustane na vrehu, pfedpo
kladaje, ze jeji lod'stvo nebude
zniceno. Pokud valka trva, Anglie
ucbvacuje nemeeke kolonie a ob
cbod. Ucbvacuje rovnez obcbod
Francie a Belgie. Ziskava z pora
zek nepfatel i spojencu. Jeji tovar
tny nebyly znieeny. Jeji doly nebv
ly zaplaveny. Ztraci obebod s X?
.meckem n Rakouskem, a ztrati '
zi.sk z obcbodu. nasledkem oebu-
do ji tim vice. az. valka bude skon-
jccna. Jeji namofni moc, nebude-li
j jeji lod'stvo zniceno, bude rovnez
po valce rozmnozena.
4iAz dosud nemela Anglie arma
.ly. Y IS mesicicb bude miti dosti
dustojniku. a muzu ma jiz nyni vi
'r - n no AW Vn vj'iIpo . An.
se
?,'vi., X u
umirncMiosti. Presne vza
lod uesmi opustiti pri-
to. zadna
l"- ' fj J L
1 ,..1,.1. ,;,.r,4r.;. ,a
I M l I' r I r I I Ml
r.toin 0sac nejvetSim lod'stvem a
uetv i10tinou armadou. Jeji svi
1 CMl0vanost muze byti poi-it"ovan:i
b.'bce. dik umii'iienemu iiouzivani
Ale jest nezbytno vziti v ivabu. zi-
ibritieka svrcbovanost bude jednou
ze Zakladnicb cbarakieristik nove
rv.
. -. - ..
( "Situace ve l-rancn .i'st prave
opana nezii v Anglii: af jiz valka
;bu(ie vybrana ci prohrana. pro
, m e to znnmCnati vetsi
mensi zkazu. vice mene trvalou
iluiustrialni produkce Francie jest
VA severu a lia VvchodP, kde nale-
k se ?elez0 a uhli Ktly2 em
lg71 zm0C11i se Lotrin
fska tomnivaii SCj ze Francie zba
vena D-est eiezL Xa pocatku tobo
to stoleti nove zelezne doly otevfe-
'ny byly v Lotrinsku, a jiz v roce
!a911 produkovala Francie vice ze
leza nez Anglie. a vice nez polovi-
IX "
lod'stvo nebude zniceno. Zkaza Ne
mecka a Rakouska v pfipade po
razky jest tak zfejma, ze nemusi
byti vysvetlovana. Ale i kdyz zvi
tezi, jak muze kdy Nemecko zi
skati zpet kolonie bez svoleni An
glic? Jak muze kdy opet ziskati
zpet obebodni nadvladu v line?
Kiaucau byl nejevropstejsim dis
triktem v Cine. Ctyfi cet let usilov
ne prace bylo zde zniceno. Nicme
ne, Nemecko vypraeuje se opet.
"Coz Italie? Neoslepi nas py
cba. tak abyebom ztratili s oci na
se prave zajmy? Ale co mame ci
niti? Pouze v .blazineieb jsou lide
zvykli vykfikovati pfedem blasi
te, co bodlaji uciniti, drive nez to
ucini. Jejicli bezpecnost a bezpee
nost jejicli straze jest tim zajiste
na. Ale mimo blazince sleduje lide
pravidla. Jednaji, kdyz nastane
cas, a pak si pfipominaji pfislovi,
ze politika mleeni jest nejlepsi ze
vsecb. "
Toto jest dosti jasne feceno. Ita
lie zmocnenim se Tripolska vrbla
se na osadni politiku, politiku im
perialistickou, a z tobo duvodu na
morni moc Anglie pfipada ji ne
bezpecnejsi, nelzi militarismus Ne
mecka. Smysleni naroda jest o-
vsem praktieky bezvybradne natiacnej stfilet dozadu pfes blavu
strane spojencu; ale prave ve sla
novisku Italie jest zfejmo, ze my
slenky narodnostni tizivii se pou
ze jako plastiku k fedrovani zaj
mu velkycb kapitalistu. Lid ital
sky zada si pfipojeni Trentina, Is-
t"-H..t...ttHf..Mf.......HtM..RH,
i! Zasilatelum dobytkatl
Pro spolehlive a poctive obslouzem
zasslejte vas doby tek firme
INTERSTATE LIVE STOCK
COIVSISSSO (Sncorporated) CO,
SOUTH OMAHA, - IEBR.
Jsrne zaradeni rnezi ziskatele rsejvys
sich cen a nas obchod byl zbtidovan
ipn?np nri 7; h?7p
i
R. L. REYNOLDS, prodavac hov. dobytka
J. R. McPHAIL, prodavac vep. dobytka
JIM DONOHUE, vypomocni prodavac
GEO. ASHBURN, vypomocni prodavac
PANI J. DONAHUE,
V uradovne Jsme vzdy brzo 5 pozde.
Tel. v uradovne (office tel.) South 378
.....t..t..t..M..t....M.,....t,..,f,tw,HMtMwM
jtrie a dalmatskycb ostrovu, uzemi
to, obydlenebo lidem italske na
1'odnosti: fimska vlada ucbvacuje
Yalonu, obydlenou IJeky, pone
vadz si tim zajist'uje obebodni
svrcbovanost na Jaderskem mofi.
Italska vlada cenila by ,vyse
Tunis a Alzir. nezli pfipojeni mi
lionu svycb pfislusniku pod vbi
tlou JIabsburku. Zadna vlada na
svete neklade vyse zajmy vekycb
kapialistu; a vlada italska neni vy
jimkou. Jedine obavy pfed revo
luci ji zdrzuji, aby podnikla krok,
jenz byl by v pfilisnem odporu s
pfanim obrovske vetsiny naroda.
Let v ohni.
;'Ber. Tagebatt' uvefejiiuje na
sledujici. zajimave liceni letu zved
nebo aeroplanu v ohni podle dopi
su z pole :
Ycerejsi den bude pro nine pa
in a tny. Byl jsem poprve v ohni !
A to za okolnosti zcela mimofad-
nyeb. Divim se, ze to dobfe slo
nebot bvlv o brozne minutv. Ob-
drzel jsem rozkaz vyfotografovati
nepfatelske posice. Bylo S liodin
niiio a jeste sero. Br. (vudce) a ja
)fij)i,avili jsme stroj k letu. Pesti
me se s nim jako s diteem : vsak
nam to oplatil. Ilozil jsem foto-
graficky aparat. mapy a ostalni
potfeby v sedadle a v 10 bod.
min. zvedli jsme se smcrem k ue
)fatelskym posicim. !Motor zpival
svou isen a za ctvrt bodiny byli
jsme 1500 m vysoko nad mestem.
nacez jsme se obratili smerem k ne-
pfiteli. Vycasilo se. Yyskomer u-
kazoval 1000 metru. Tu jsem popr
ve uvidel zablesknuti dela. Byla
to nase. artilerie a pod nami letela
stfela. mizie v dalce. Probledl jsem
jeste jednou motor a uz jsme byli
nad nepfatelskou fronton. Tu jsme
Doeitili vetrne viiy, coz nas velice
.n-ekva)ilo. protoze byl vzducb ji-
nak klidny. Byli jsme ve vysce 21-
00 metru. Dovedete si pfedstaviti
poeit byti v teto vysce nad nepfa-
telskymi dely. ktere vas nemobou
zasalmout.
Zliotovil jsem nove sve snim-k-
a prave jsme se cbystali letet
podel bitevni cary, jak znel roz
kaz. a zanest nase pozorovani do
map. kdyz v torn se objevilo, kdo
vi odkud. v eze vysce s nami ne
pfatelskt letadlo. blizici se s obrov
skou rycblosti. "Yyskove kormid
lo!' kficim na Br. a ukazuji mu
stroj, ktery se neustiile blizil. Nyni
zapoeal boj o vysku. Oba stroje o
psah' krub a vyskomer ukazoval
3000 metru, kdyz Francouz po jed
nou pfeletel 10 az 15 metru nad
nami. Ocekaval jsem pumu s bora
a cbopil jsem se karabiny; tu on
nas pfeletel a ja pocal, stoje na se
Br. V temze okamziku Francouz
obratil a zmizel. Sklouzl jsem se
sedadla a vylovil mapu, abychom
co nejdfive byli zase doma. Tu
jsem se zarazil jako po rane klac
kem ! Ztratili jsme smer, uprostf ed
- f.t......W...MtM,.tH.ttHtt,
a :
i
i i
3 :
i
9 9
IKS fTF MASS U
a
i i
i
CHAS. F. COX, riditel (Manager)
FRANK ROBERTS, prodavac. ovci
ED. O'BANION, vypnmocnf prodavac
JOSEPH TOMES, kasir
v uradovne.
7 ?
T
nad nepfitelem i Tyto minuty byly
nejstraslivejsi, ktere jsem kdy za
zil. Pfi stfelbe pfestali jsme davat
pozor na krajinu dole. Jako ocbro
men, tfesouenn prslcm ble'dilm po
mape, az po cbvili zase krajina
soublasila s mapou. Nyni to slo ry
cble domu! Jazyk lepil se mi na
dasne, tak jsem byl rozcilen. Brzy
dostibli jsme nase letiste a Br. jiz
nafidil stroj ke sklouzavemu le
tu. Kde jsem nabral 'odvaliy vziti
jeste nekolik snimku naselio letis
te, to dues uz nevim. Pfistani by
lo dobre. Yen a podavat zpravu
dale !
Pozdeji bbtsil monter sedm stfel
v nosnych ploehacb. Nas setnik nas
pozoroval z fronty a sdelil nam,
ze bylo n nas vypaleno 37 srapne-
lu, ktere vsak vybucbly vesmes
pod nami. Ted' jsme si mohli vy
svetlit tj vzdusne viry; byl to
tlak vzduehu vybuclmuvSich stfeL.
Nasi kamaradi, ktefi nas sledovali
dalekobledy. vsichni nam gratulo
vali. To je tak v hrubych ryseeh.
miij prvni let.
Tajemny Ostrov!
Od Juliuse Vernea.
Tenlo krasny roraan ve Ifech dllech a
ci'tajfci 525 slranek poslema na kte
roukoliv adresu ve Spejenych Statech
za $1.50.
Adresujle ODVARKA BROS., Clarkson.
I
THEY SAY
IT'S 17IE BEST
Padoacnicke zachvaty.
Golconda, Nev. duben 1912
Od te doby co jsem zapoeal uzivat Pas
tora Koenig-a Nerve Tonic nemel jsem zad
ne paroucnicke zachvaty od jara roku 1911,
a v cervnu jsem opet moiil jfti do prace.
Drive se kazdy obaval me daii praci protoze
jsem mel zachvaty padoucnice kazdodenne
po mnoho roku. a nyni preji si vsichni abych
pro ne delal, neb vedi, ze nyni jsem jich
sprosten. Lek lento jest jiste poslan od Boh a
neb nemuzu jej dosti vynachvaliti.
Walter Hsard.
Zazracne !
Grandview, Wash, srpen 1912
Mela jsem padoucnicke zachvaty kazde
dva neb tfi tydny od 33 let, kterych me le
kafi nemohli zbaviti. Od te doby co vsak uzi
vam Pastora Koenig-a Nerve Tonic, nebyla
jsem zachvacena ti'mto neduhem -jiz po cete
dva roky a take se citim dobre. Pusobi pfi
zazracne. Pani J. S. Griffin.
ZDARMA cenna k;ha o ruznych nervo
vych nemoci a vzorkova lahev leku na kterou
koliv adresu. Chudi pacienti dostanou mfij
lek zdarma. ktery pfipravolal Rev. Father
Koenig ve Fort Wayne, Ind., od roku 1876, a
ktery nynj pripravuji.
KOENIG MED., CO. CHICAGO, ILL
62 W. Lake Street, poblize Dearborn.
Naprodej v lekarnach za 1. 00 lahev, 6 za $5.
00. Velka lahev $1.75: 6 za 9.00.
MW I