Amerika stfedem
noveho sveta.
Norman Angell hlavni feditel
pafizskeho vydani londynskeho
"Daily Mail" a autor "Velke il
luse" nyni clen zdravotniho sboru
i:a bojisti, pfijel do Pafize, aby
pfimel ufedy ku zmene method v
zdravotni slnzbe a zvlaste, aby vy
mohl ryehlejsi provadeni operaci.
Angell sdeluje, ze nejvice ho pre
kvapilo, kdyz videl venkovany
sklizeti obili s poll a to v dohledu
velkych bitev v nichz padaly tisi
ce muzu.
Moderni valka zda se pry miti
nejnemsi pusobivost a divadelnost,
spolu s nejvetsi skodou a hruzou
Jako doklad uvadel ze videl zra
neneho, jchoz tvaf byla iiplne utr
zena jenz prece jen ciourai, ze
bude moci zustat na zive.
Do1 budoucnosti chova Angell o
bavy. Zniceni Nemecka je pry pou
hou frazi nebot! nelze pobiti 70,
000,000 lidi a nikdo nemuze na
vzdy obsaditi zemi, jiz obyvaji. I
kdyby se to stalo, bylo by zde Eu
sko, jez zabranmi Dardanel a Bal
kanu by nastoupilo na misto Ne
mecka. Ceho je tfeba, je to, aby byla za
bezpecena ochrana pfed utokem
kohokoliv, Spojene Staty by se mo
lily uplatniti v takove akci nejvys
2i meroii.
Amerika staue se pry stfedem
noveho statu sveta, jestlize vyuzi
je pfihodne doby az do konce. Tim
ze stoji stranou vsech zarlivosti
meziN jednotlivymi evropskymi sta
ty stava se pfirozenym rozhodcim
a muze vykonati pro stare staty
to, co dny samy pro sebe nedove
dou. Jestlize vsak toho neprovede.
konflikty budou oziveny a Ameri
ka sama bude na konec zatazena
obliceje a byla jsem vylecena.
Zpomnela jsem si na dobu, kdy ja
sama jsem byla zamestnana v ob-
k tazeni spojencii hlavne Raku !
sanu proti Napoleonovi, obnii
sely ztraty pfi 300,000 bojujieich
.chode, a to stacilo, ze jsem pocho '50,000 muzu. Yelmi rvave srazky
pila, v jakem rozpoloze'ni se muj byly u Plevna, kde padlo 50,000
do militaristickeho 'maelstromu.'
nmz naleza. Vzdyt' je to zcela pfi
rozeno, ze clovek po namahave a
napinave praci priehazi domu eely
zemdleny a nervosni. Takoveho
cloveka stoji namahani i pouhe o-
tevfeni list. Tu pomalni jenom pfi
vetivost. Tedy: ja vahala pouhou
vtefinu; pak jsem mu pomohla
svleci plasf, povesila jsem mu klo
bouk a otevf ela mu dvefe do jidel
ny. Na nic zbytecneho jsem se ho
neptala. Za pet minut sedeli jsme
;za stolem a vesele jsme hovofili
jako dve deti stastne At' ni
kdo nenamita, ze si muz na to na
vykne a neeha si pak ve vsem slou
zit. Prave naopak. On eiti vdek,
,vidi-li, ze zena vita ho vzdy vese
le. spokojene a s usmevem a dela,
jakoby se jeho zamracene tvafe
pranic nevshnala. Kazdy manzel,
neni-li pfilisnym sobcem anebo
clovekem nemyslicim, uzna to a
bude ophiceti stejnym.
Kritickych pet minut
v manzelstvi.
' V ureitych peti minutach denne
ztroskota se vice manzelstvi, zvla
ste mladych, nes za ostatmck 23
hodin 55 min. Tuto Yetu napsa
jedeu ehytry lekaf a znalec lidi
eho theorie o kriticke chvilce za
jiste zaslouzi take nasi pozornosti
Kritieka ehvile nastava, kdyz se
'vrei miaveny manzel v poledne
nb vecer donrd. Kazda mlada pa-
sezna brzy, tit uz ma muze sebe
liodnejsihp a sebe laskavejsiho, ze
priehazi casto domii z praee cely
omdleny, a ze velice snadno se po-
drazdi a vybuchne hnevem. Jesit
na a nemyslici zena bude se pro
tuto zdanlivou nelaskavost velmi
rmoutit.' Ocekavala pf ec, ze az pf ij
de muz doinu, da najevo, jak je
rail, ze je zas doma. iMisto toho on
sotva ze zbezne pozdravi a ma za
mraeenou tvar.
Ztrati-li nyiu mlada am vladu
nad sebou a jemnoeit, coz oboji je
pfedpokladem sEastneho manzel
stvi. a oplaei-li mu stejnou merou,
Xak je mir pro tentokrat z domu
vypuzen Miada pani trapi se
desi eas tise; mysli. ze muz ji nc
lna vice rad, a je proto "strasne
ueSfastna." Brzy na to doehazi
4
v5ak k seenam, pfi nichz tekou
slxy. eini se Irpk vycitky se stra
ny jedne a ostre namitky se stra
ny druhe. Konecne chopi se sou-
zeny muz universalniho prostfed
ku vseeh 'zneuznaivyeh' manzolu;
poadne kobouk a odejde! Ne
scetne mnoho manzelstvi rozbije
se o toto uskali; kritickych pet
liiinut po navratu muzove je pro
etsinll mladych pani zkouska o
hnem. Obstoji-li pfi ni dobfe, mo
hou skoro jiste doufat v trvale
stastne manzelstvi. Celkem neni
to nic tezkeho, pfi zkousce te do
bfe projit.
Jedna rozumna americka, pani,
ktera zastavala pfed provdanim v
jistem obchode zodpovedne misto,
vypravuje o techto kritickych pe
ti minutach ve svem manzelstvi to
to. Kdyz jsem icdnou svemu do
mu se vracejicimu manzelu sama
otvirala a on jenom sotvaze pc
zdrvil, vzkypela ve me skoro zluc
hnevem. Tesila jsem se naii tolik,
az zas pfijde domu, a on delal
tak, jako by mu dvefe otviral ne
jaky podomek. Do duse urazena
clitela jsem se k. nemu obratiti z:i-1
'Hiy a jit od ngj. Tu vsak jsem si
vsimla jeho bledeho, umdleneho
Dvanact set bitev.
Zni to neuvefitelne a pfece je
pravda, ze za posledni tfi stoleti.
tedy v dobe 6d r. 1618 az do roku
,1905, svedeno bylo nemene nez 10
44 pozemnich bitev a 122 bitev na
mofnich. V teze dobe konano bylo
490 obezeni a podepsany 44 kapi-
tulace. Tehdejsi valky trval3r dlou
ho nejdelsi z nich byla valka me
zi Benatcany a Tureckem : trvalaf
od r. 1644 do r. 1690, tedy 55 let.
Za to Rakousko a Itali svedly nej-
.kratsi valku. nebot' valecne tazeni
r. 1849 skoncilo za sest dni. Z
jednotlivych narodu jest francouz
sky nejvalecnejsi. Ve svych valec-
nych dejinach m;i zaznamenano
1079 utkjini, z nichz vybojoval 652
pozemnich bitev, 6S namofnich a
pfijal 382 kapitulaci. Rakousko je
v teto statistice na druhem, An
glie na tfetim, Rusko na cvrtem.
,Prusko na patem, Spanelsko na
sestem miste. Nejvalecnejsi stat,
Francie, nema vsak zrovna nej
pfiznivejsi pomer mezi vitezstvim
a neuspechy. Zvitezilat' v 584 utka
nich. ae naproti tomu 495 bitev
prohrala. Prusko a Anglie byly ve
valecnictvi jiz st'astnejsi, nebot'
maji proti sedesati procentum vi-
tezstvi jen deset procent porazek.
Oblehani a dobyvani mest hraje
ve valecnictvi minulych ffi stoleti
.vyznacnou ulohu. Nejdele z mest
oblehan byl Gibraltar, na nejz me-
li Anglicane tak dlouho zalusk, az
se tohoto skalniho mesta take
zmoenili. Drive jej ovsem oblehali
od r. 1779 az do r. 1782 a sevreni
mesta trvalo 1167 dni. Spojena voj
ska anglo-spanelska oblehala Ca-
dix od r. 1810 az do r. 1S12, pl-
nych 903 dni. Na tfetim miste je
oblehani Vidne Turky r. 16S3. Se
vastopo, oblehany armadou fran
couzskou a anglickou, vzdoroval
za krvmske valky 346 dni. Port
Arthur v posledni valce rusko-ja-
panske vzdal se po oblehani trva-
jicim 221 dni. Rusove oblehali
Plevno ve valce rusko-turecke 142
dni. V posledni valce balkanske
vem dlouho trvalo oblehani Ska-
daru a Drinopole.Prah abehem sve
listorie byla oblehana nekolikra-
te.
Velikou je statistika lidskyeh
obeti techto valek poslednich tfi
stoleti. Y bitve u IIukdenu, jiz
rozhodnuta byla valka rusko-ja-
ponska, srazilo se na obou stra-
nach 624,000 bojovniku a ztraty
muzu. V bitve tfi cisafu: Napole
ona, Frantiska I a Alexandra I. u
.Slavkova, padlo 39,000. Nemene
krvava byla t. zv. "bramborova
vojna" za Bedficha I. a Marie Te-rezie.
Jak zbohatnul
Carnegie.
Jiz od let devadesatyeh minule
ho stoleti zamyalel Carnegie, jak
jeden z jeho spolecniku vjpravel,
cast svych ocelaren prodati, ale
klny z americkych Kroesii, zad
na zangickych spolecnosti neda.
la se pohnouti, zadanou sumu
ne mene nez 630 milionu za ne
zaplatiti. Ani z jeho vlastnich spo
lecniku nechtel zadny toto risiko
pf'jati. Tu vystoupil jako kupec
nejbohatsi muz Ameriky, jedir.y
vhodny sok Carnegiuv, totiz John
,D. Rockefeller. Jakoby na svvch
ostatnich zajmech. jako petrolej.
podzemni plyn, zeleznice atd., ne-
meldosti, vrhl se jeste take na vy
robu ocele. Mel velky podil na za
vodech Federal Steel Company,
veke doh- na rudu a k nim vedou-
ci zeleznice v Minnesote a pomv-
slel na to, take americkou vyro
bu ocele dostati do sve moci, jako
,m el jiz dilvno temef monopol na
.petrolej. Vsak Caniegieho ziskati
nemohl.
Cargnegie vedel, ze ma nejdule
,zitejsi prumysl zeme ve svych ru
kou a ze nejvetsi americti finan
cnici nemohli bez neho v tomto o
hledu niceho podniknouti. V teto
dobe panovala v Americe snaha
jednotliva odvetvi obchodu spoji-
ti, monopoly a trusty zakladati, a:
by se rezie snizila a ceny zvysily.
Carnegie se rozhodl jeste jeden ne
bo dva roky cekat, nebof pro trust
ocelovy musilo se pfece pfijiti k
nemu. Teto doby pouzil k tomu,by
ni byl v rukou Carnegiov'ch. Car
negie musel pryc, pryc za kazdou
cenu ! Kdyby se to nepodaf ilo, byli
by vsichni ostatni ztraceni. Jediny
muz, ktery toho mold dosahnouti,
byl Pierpont Morgan. Vsichni se
obratili na nej a slibovali mu zla
te hory, podafi-li se mu Carnegia
zakoupiti.
Mo rgan se odhodlal pokusiti se
o to. Jednoho due v roce 1901, bvl
Schwab, Carnegiuv prvni radce,
pozvan ke konferenci do Filadel
fie a v tamejsim hotelu Belevue
Lse setkal s Morganem.
Cliee Carnegie prodati?" ptal
se Morgan svym usecnvm znuso-
bem.
"Ano", odvetil Schwab. "Jeste
tento tyden se dovite ceny."
To byla cela rozmluva.
lined se vratil nejblizsim vla
kem do Pittsburgh!! a radii se s
Carne.sriem. Tento chtel bvti n-
volnym a rozkhidal Schwabovi, a
by Morganovi odpovedel nasledov-
ne: Ilotove 304 mil. dol. Prioritni
,'akcie 9S.277,120 dol. Akcie 90 mil.
279.040 dollaru.
Die tehdejsiho kursu s cistym vy
nosem posledniho roku byla to o
hromna suina 4S7,416,40 dol.
Takove mnozstvi milionu ziidati
za podnik, jehoz puvodni eei:a
ibyla pouze dvacaty dil, bylo vr-
chplem odvaznosti. Ale Schwab li
cil budouci pfijmy podniku tak
skvelymi barvami, ze soupefi Car
uegiovi, ve sve exisenci ohrozeni.
jako zeleznice. ocelarny, parniko
ve spolecnosti. majitele hiiii ad..
naielial tak na Morgana a jeb.o
jkupinu kapitalistu, ze se v neko-
lika hodinach o koupi rozhodlo.
Carnegie, jenz asi o tficet let d'i
ve se 65000 dol. obchod zelezem za
cal, vzdal se obcliodu jako nejbo
baisi soukromnik seta, majitel i '
aief 500 milionu dollaru.
Tenkrat pfipadlo nekolik s t
milonu jeho mladym spolePni
kum. Kazdy obdrzel die sveho p -tiilu
na podniku pfislusny poeet
no
svvm konkurentiun nahnal stra- uHionu; vetsnia oien vzaaia
chu, soutez nutil az k nejkrajnej- vubec obchodu, nektefi vstoupili
S?mi7 npfilmmi-li iplin yavnflv. ,do nove zalozene United Steel (Jor
11 " "lJ ) 7
Kde je lacinejsi za val
ky nez pred valkou.
Va'kou podvazan byl znacne vy
voz z Ruska, ktere vyvazi obyi-ej-ue
mnozstvi obili. masla, cukru,
vajce, masa atd. Dues je to nemo
no a vseho tohoto zbozi jest ohrom
ne mnozstvi. Po vypuknuti valky
nastal znacny obrat v sibifskem
obchodu s maslem. Mfislo neni
mozno vyvazet a konservovat se
take neda; i)rodava se tedy za
kazdou cenu domacimu obyvatel
stvu a sibifske selky zacinaji tak'
samy uzivat masla. Potraviny jsou
lacine, lacinejsi nez pfed valkou.
Jine tovary naopak jsou drazsi.
Dovoz prumyslovych tovaru ustal
skoro uplne a zasoby v obchodech
mizeji kazdym dnern, cimz se zbo
zi zdrazuje. Nemecko dovazelo do
Ruska ohromne mnozstvi pfednu's
tu pro domaei potfebu a chemic
kych vyrobku. Vseelma leciva na
pfiklad pfivazela se z Nemecka.
Nyni je uz nedostatek drog a che
niikalii. Ani pro ranene neni do
statek leku a proto jieh osetfovani
jest velmi nakladne. Inkoust v ce
ne znacne stoupl, potfeby fotogra
ficke, odev a obuv se zdrazily o 50
procent. Pafizske klobuky a satv
zmizely. Ruske panicky budou nu
ceny se tuto zimu zfici nove pafiz
ske mody. Bohate a stfedni vrst
vy pocituji tedy nasledky valkr
vice nez vrstvy nizsi, ktere potfe-
buji pouze potraviny, na ne? maji
nyni dosti penez, ponevadz nic ne
mohou utratiti za vodku a za pi-
vo. V Rusku neni dnes lidi bez za
mestnani; zebraci zmizeli iiplne.
Zen, ba i deti pracuji ve due v no
ci v tovarnach a vydelavaji peni-ze.
To jde arcit jen tehdy, pokud styk
mezi kuchyni a setninou neni ome
zen pouze na nocni tmu. Jinak je
jenom jediny obed, chleb, slanina
a kava za den. Mista, kudy valka
se valila zeleznymi krocejemi, jsou
vesinou opustena a vybrakovana.
Maslo, vejce mleko, neni tudiz sko
ro vubec ani k dostani. Dobytek
A drubez padne za obet' feznikum.
Kolika jazyky se mluvi?
Nikdo ve svete nemuze dati pfcs
nou odpoved' na otazku: Kolika
jazyky se ve svete mluvi? Mnozi
udavaji pocet jazyku na 4,000, ale
tezko je fici, je-li to pfesny pocet.
Ruznych dialetktu je na nekolik
desititisicu.
V Brazilii je na 60 ruznych di
laektu a v Mexiku dokonce kolem
700. Na ostrove Borneo je kolem
200 dialetku. Kekneme-li, ze kaz
dy jednotlivy jazyk ma prumer
ne 50 dialetu, dostaneme obrovi
tou cislici 250,000.
Tvrdi se, ze za 100 let budou
ctyfi jazyky ovladati cely svet.
Stfedni Evropa bude mluviti ne
mecky, anglicina dale vladnouti
bude na ostrovnim kralovstvi, v
severni Americe, Australii a v ruz
nych anglickyeh koloniich, spa
nelstina bude vladnouti v jiho
americkych zemich a slovanska
fee ovladne eelou vychodni Evro
pu a stfedni Asii.
teto tydenni bitv3r obnasely 138.-
000 muzu. U Sedanu, kde NimiicI
obklicili Bazaineovu armadu, sta
lo proti sobe na pomerne male
prostofe 320,000 muzu, z nichz
padlo 122,000. V tazeni Napoleo
nove do Ruska pfed sto lety strh-
a se velmi bitva u Borodina. Voj-
ska obnasela pfi nejmensim 246,
000 muzu, ztraty obnasely 80,000
muzu. Bitva u "Waterloo, v niz
Wellington a Bluecher porazili Na
)oleona, cimz ucinili konec jeho
vyboji, bojovalo 290,000 lidi a ztra
ty obnasely 45,000 muzu. V bitve
u Ogrune mezi Francouzy, vede
nymi Napoleonem, a Rakusany,
pod arcivedou Karlem, srazilo
se rovnez 290,000 muzu a z krva
ve bitvy odnesli 63,000 mrtvych a
.ranenych. U Drdzd'an, kde doslo
aby sam ocelovj' trust organisoval
financni svet dlouhy cas zatajoval
dech.
Aby Rockefellera porazil, dal na
jezerech staveti sedm parnikii po
S000 tunach pro dovoz rudy z
Minnesoty do Pennsylvanie. Aby
mocnou, v Pennsylvanii temef pa-
mijici sit' zeleznicni ucinil pro se
be zbytecnou, vyslal inzenyry ke
stavbe nov'ch zeleznic z Pittsbur-
gu k atlantickemu pobf ezi. Aby po
razil National Tube Company, kte
ra mela monopol na vyrobu zelez-
nych rour, prohlasil, ze zafidi
pfistave Connantu velke dilny na
roury s kapitalem 12 milionu dol
laru. Proti American Steel and
Wire Company chtel staveti po
bliz Pittsburgh u nove zavody pro
vvrobu dratu. A svou vlastni sou
tez, ostatni ocelni spolecnosti dou-
fal brave rozehnati, prohlasiv, ze
vi'iiuje dalsieh 40 milionu na roz
sifeni svych podniku.
Ve 1'manemm svete se o torn
nepoehvbovalo, ze to Carnegie
mysli vazne. Prostfedky k tomu
mel. Vyrabel jiz ctvrty dil vsi oce
le v Americe a jeho vyroba, zele
za byla tfi miliony tun rocne. Ze
svych lozisk rudovyh dobyval 2S
proc. celorocni spotfebj' rudy
Americe, z jeho valcoven pocha
zelo 50 procent vsi ocele a pance
fovych desk. Jeho vylohy na do
pravu po zeleznicich a parnicieh
cinily rocne 40 milionu, pracovni
mzda 60 "milionu. Jeho vylohy vy
robni byly o polovinu meiisi, nez
li u jeho konkurentu, pfi ocelo
vych kolejich o ctyfi dollary na
kazde tune. Svou ocel prodaval v
AngUi tunu o $3 levneji, nezli an-glif.-ke
ocelarny. Mohl tedy hra
ve vsechny sve konkurenty pora
zit, zadny podnik nebyl tak veliky,
tak dobfe vedeny a niocny, jako
jeho. Rockefeller, Morgan a ne
ktefi jini peneznici ruznych kon
kurencnich podniku sjednotili se
sice, aby mu mohli celiti, to sak
byli jenom financnici, kdezto Car
negie byl od bornik a se sv,ymi zku
,senostmi a prostfedky musel zvi-
tSzit. Pfed ocima kralu penez a o
cele lezela ta zaslibena. zeme, v niz
se ziskavaly miliony, ale pf istup k
Jak se zasobuje voj
sko ve streleckych
zakopech.
Nynejsi valka se vedle v zako
pecb, hluboko do zeme vj'kopa
nych. kde vojaei museji stvaviti
narazi na vselijake obtize. Polni
kuehyne se svymi velkym kotly
na jidlo z pr cinovane medi s lazni
glycerinovou a kotliky na kavu,
j(,st cele dny a noei. Zasobovani vojsk
ije pul druhe hodiny vzadu. Ku-
J ehyne moliou byti dopravovany ku
LetlCI kOllle. pfedu jen pod ochranou tmy, po-
O letici kouli napsal v jistem to d'1 bezpecne provadeti
pri delostrelecke palbe. Nasledkem
toho dostiiviime denne jenom jed-
poration a ziskali dalsi miliony.
Cely ten pfibeh cte se jako ne
uvefitelna pohadka a pfece
vse pravdou.
stut garskem tydenniku prof. dr.
B.Donath dlouhy obsazeny clanek.
.Autor mluvi pfedevsim o draze,
kterou niiboj proletne, o pfirodo
vedeckych a matematickych zako
nech, jimz jeji let podleha a o ob
tiznem problemu "ballisticke kfiv
ky", ktera vlivem odporu vzduchu
cini ryzi parabolu drahy letu ne-
symetrickou.
Xeobycejne zvlastni je pomer
letici koule k zvukove vine, kterou
ve vzduchu zvifi a ktera nasemu
sluchu oznami, ze bvla kulka vv
palena a ze nyni smrtonosne razi
svou drahu. Tyto zjevy zvukovych
vln jsou nerozlucitelny od leticiho
naboje a pfece dosud nikdy nikdo
neslysel kulku. kterou byl zasa
zen. Ne tfeba byly pohyby zvuku
seberychlejsi (asi 1,050 stop) za
vtefinu). pfece jeste leti kulka
ryehlosti mnohem vetsi. Nase mo
derni naboje majici pocatecni
lyehlost 1,500 2,400 i vice stop za
vtefinu, leti zvukem a jsou na
miste vzdy drive. Slysime tedy
kouli. ktera na nas leti teprve v
okamziku. kdy svisti kolem nasich
usi a podivno, ze slysime svistet
koule dve a to jednu letici k njiin
a druhou zpet ke zbrani, z niz vy
sla. Tento akusticky klam povsta-
va tim, ze zvukove vlny pfichazeji
k nasemu uchu po fade ze vsech
bodu drahy a to nejdfive z nam
nejblizsich a pak teprve ze vzdal e
nhjsich.Pfi torn take vznika zvlast
ni svistivy zvuk. Die Dopplerova
principu zda se totiz davati vzda-
lujici se zvukova vlna hlubsi ton.
nez blizici se vlna stejneho poctu
ziichvevu a tak davaji obe vznik
rozkyvum jako dve struny, ktere
neharmonisuji pfesne. A z tohoto
deje vznika pfi letu koule ten
zvlastni svist a hvizd, ktery se sta
ne vojinu brzy valecnou hudbou.
na niz uvvKa.
Odpomcte tento casopis vase-
mu sousedovi.
nou zasilku jidla a kavy, coz pro
vadeji nasi jidlonosi pod plastem
tiny v nadobach muzstva. Nabrati
jidla pro 140 muzu a potom v upl
ne me je rozdileti v bitevnf cafe
na kazdho vojaka stejnemerne,
neni zadna malickost. Vsecko niusi
se diti zcela tise. bez feci, bez kla
pani nadobim, nikomu nesini byti
ublizeno. Polni kuehyne sprostfed
kuje take i ostatni styk se svetcm,
jifijima listky polni posty a dopi
sy domu, aby je djile dopravila do
sveta. pfivazi postu pro setninu do
slou. pfipadne darky z lasky, chleb
a obcas soudecek vina, nekdv take
trochu kofalky pro studene noci.
podrazene boty a za to pfijima bo
ty, ktere cekaji na sevce a dopra
vuje je k zavazadlum za fronton.
Vsechen tento eily ruch musi se
diti v temne noci, aniz by zustalo
neco lezet a bez nejmensiho hlu
ku. Vydavani jidla a veci na stfe
lecke cafe je nasledkem toho ma-
iv umeiecKv Kousek, kterv musi
se provadeti takfka se zavazany
ma oeima. Mnohem jednodussi je
rozdavani jidel za fronto live sta
nu. Neni tu tfeba zadneho pro-
stfednika a vsichni lide dostanou
jidlo z kotle, kterv pojme 200 litrii
a odkud nabira se velikou sberac
kou. Tu pfedstupuji vojaei s tou
zebnymi pohledy a liusim pocho-
dem, v rukou maji svoje hluboke
salky na jidlo a lzice a potom i-
hned v stoje. sede nebo leze, po.p
ilaji tepou stravu. Ta byva z
masa, huste hrachove, bobove, ry-
zove nebo kroupove polevky s
brambory nebo bez nich. Potom se
cepuje kava do cise. Mimo to oby
cejne vydav.a se kjiva rano a vecer,
vecer take jeste saam nebo slani
na, pokud to tezce zkouseny zaso
bovaci dustojnik sezene pro setni
nu sveho batailonu. Cervene vino,
ktere zde take casteji se podava,
nechavS se misto svaciny ohfivati.
Pomsfa Pjrtliku,
"Venn az do skonani",
Zklamana zavisf !
Tri povfdky v jedne knizce od Karla
Cervenky. Posleme vsechny tri po
vfdky do kterekollv casti Spojenych
Statu vyplaceni
za 35ct.
ODVARKA BROS., CUrkson. Nebr.
Cnrante se
BEZCENNCyH
PADELKtJ
a vzdy zadejte
o pravy
Richteruv
kotvovy
s kotvou a ochranaon
znamkou jak zde vy
obrazena. Za 25 a 50
centu v lekarnach ne
bo pnmo u
F. AD.
Richter & Co
74-80 Washington Su
NEW YORK, N. Y.
ALWAYS
PQPlfUIX
10 for
Na
prodej
vSude
F.Lorillard
Co.
IttwTarkQb
Zanechte prOtrznich pasO
ri mrc.-
STU A R T'S
jsou
rozliCnfe od
!P&su, jsoufi
prldr2 o- v a
Ci I6ku a
udelany zu
myslnS aa-mopfllnav--iii
1 aby dr
zely Casts
jiste v polo
ze. 2adne
femeny neb
pfaaky pfi
delany za-
dnS. protivna pern. Nemohou se posu
novat. nemohon tudiz dflt nebo tlaCIt
na kostr. Tislce se leclli usDesne
doma bez zdrzovani od prace zatvr
zele pflpady vyleceny. Mekke jako
samet lehce se nfilozf laelnS.
Vyznamenany zlatou medailil. Pru-
beh vyboieni lest pflrozenv. netfeba
tudiz pozdejl prutrznlch pasu. Dokfl.
ieme co pravlme zaslanlm Vam na
zkousku Plapao tiplnS zdarma. PISta
dnes. nnm 4
H
4
