lii Halo
BErdina divokeho zapadu-
William Frederick,
zahadny zved.
"Hni. tot se vi!" usmal so cizi
aiec. "Hilda je asi dvacot nedospe
lyeh vyrostku !"
"A zavedl byste nas opravdu na
jojich pastvisko?"
"Zavedu vas a to po nestfe
zenem skalnim hfbete!" odpove
del neznamy. ' Musime se arei bra
ti na samem pokraji propasti a
spustiti so pak rovnez po lassu do
3u, nebot na jejim due se indianske
kone pasou.
Tak jsem fekl, jsou bojovniei od
rpastviska nekolik anglickyeh mil
daieko. Radim vain tedy, abysto
dal uvazati nekolik las k jedlim.
.jez vidite tamhle na skalo. Na ton
rzpusob budo cela svadrona brzy
:nahofe a vojaci mobou si toz vziti
sedia, ohlavky hlavne vsak co
lon vyzbroj. Po skalnim hfbete
pak vsecko jiz snadno miesou."
Setnik Parker se na clivili zadu
:mal. ''Urn, vada vase zda se by" cv".
lirou!? fekl potom rozvazne.
'.Mam veru chut, venovati vam pi
xioi; dfiveru, ackoli mnoho okolno
sti svedci proti vain. Nejhuf
jest, ze nam takto Moxikani uphi
cnnou a cola nase vyprava byla
n pak mania."
"To neuznavam, setniku!" zavr
tel cizinec blavou. "1 lupicoe mo
liou ze sve nynejsi skryse uuik
aiouti jenom dvema prusmyky.
Jakmile tedy pfesvedcite Komen-
pevnosti, muzeto se smole obratiti,
rozdeliti svadronu a ve vsi ticho
sti obsaditi oba prusmyky. NeboC
-si uemyslete, ze ustvani loupeznici
budou miti na speeb zo svoho po
lechu. Ja sam vas na prave misto jiz za
-vedu. Teprve az si eela rota odpo
cine, bude pomysleti na navrat
jifes Rio Grande. Do te doby bude
te s obsazenim prusmyku hotovi a
muzete jen cekati jako myslivee
na kralika."
"Tim ve nine arei budite novo"
3iadeje!'' oddechl si stonik. 14 A
vsak nasi zvedovo so tamhle jiz
vraceji !"
Hned na to jifibehlo k ohni no
kolik muzu. vodonycli porucikom
IColem.
Byli to ehlapi jako hory. opalc
ni zhavym sluncem americkeho ji
liozapadu. Z oci hledelo jim jejich
nebezpecne femeslo, v kterem so
liezpochyby dokonale vyznali. No
inohli vsak za to, ze zbloudili v no
zname krajino, jsouce nuconi kona
ti sluzbu za okolnosti neobycejne
tezkych.
Vsecky jejich odpovedi se na
vlas shodovaly se zpnivou nozna
meho junaka.
Ne, nebylo jiiie cesty do teto
Icotliny nezli ta jedina. po ktero
se sem vojsko dostalo. Krome to
Iio zpozorovali zvedove jiste lika
zy, neklamne svedcici o pfitom
nosti silneho vojska indianskeho
Setnik Parker se rychle rozhodl.
"Dobra, beru tedy vsecku zod
povednost na sebe. svefujo vam
nase vedeni!' fekl a podal nezna
aiemu ruku.
st'astne vyvaznuti.
Pfi slovech setnikovych kmitl so
slaby iisinev po osmahlo tvafi oi
7.ineove. Porucik Kol joj postfehl
a honem zvolal:
fiSetniku Parkere, nevofte tomu
to clovekovi ! Jakysi vnitfni bias
mi pravi, ze jest za jedno s lupici
neni-li to sam jejich vudce."
Cizinec si urazlivcho vykfiku
mladikova nevsimal. Zdvofile so
poklonil setnikovi a fekl:
"Dekuji vam, setniku Parkere.
za duveru, kterou nine opravdu
-ryznamenavate. Nebot' sam uzna
ram, ze nemate ode nine jine v.'
ruky nez pouhe moje slovo.
Je uz devet hodin, tedy svrcho
Tany cas, abychom zanechali pla
aiych planych feci a chopili se ci
u. Poructe nekteremu zq svych
iii, aby vylezl na skalu a uvazal
::
gill
tam k jedlim dostateeny pocet las.
Vojsko at so zatim pfipravi na
nebezpeony pocliod alo j"n co
!i jryehleji !"
"Setniku. dejte si fiei a novef
io loinu clovekovi!" opakoval po
rucik Kol az zonfalo. "Jsem jfst,
ze nas povede do pasti!'-"
"Dobra, poruciku Kole." odbyl
joj velitol pfisne. "Bud' nas vy
vod'te vy z tolioto udoli anebo
niusite byti spokojon, bndn-li jed
nati podle vlastniho rozuinu!"
To stacilo.
Mladv dustojnik neopovazil so
jiz niceho namitati, nybrz jen po
strane zamrueel. jak by jej tesilo,
kdyby mel noo, a by eiziho ehlapa
dal obesiti.
"Nebylo by lope, abysto sam vy
lozl nahorn a npovnil lassa?" ota
zal so sofnik neznameho. kdyz pfi
sli pod, skaln, s ktere dosnd visolo
lasso jojich noveho pruvodce.
Cizinec mlcky pfisvodeil hlavou.
loz rozmysleni se chopil lassa
a vytahl so na horn s takovou hbi
tosti, ze vsichni divaci zasli.
Napfed dal si povesiti na krk
asi dvanaet las, ktera sama niela
znacnou vahu. Avsak zdalo so. ze
neziitimy junak bfemene tobo ani
neciti. Sotva dolezl na skalni lo
sinn, na ktero se odrazel od nocni
obloby jenom jako maly. tmavy
stin, jal so lined pracovati.
A' kratkych prosta vkach liazol
volno konco las jedon za drnhyni
s' skaly. az konecne vsoclina lassa
isola v dlonhe fade kousck od so
bo. imstojnici zatim vzDudin voj
jsko- Nokolika slovy bylo muzstvn
vvsvotlcno, oc bezi. nacez dan roz
kaz. a by ve vsi tichosti posbirali
jon sodla, zbrane a nezbytnou za
sobu potravin.
Yojaci sice kroutili hlavami nad
noobycejnym rozkazom, ale bez ro
ptani poslecldi. Jen koni jim bylo
srdecne lito, ze je museli opustiti.
Za malou ehvili stalo vsecko
;muzstvo na upati skaly. se ktere
j visela lassa jako obrovsko zme.
Dvanact nojlepsicb Iczeu ryclilo
S(' oliajialo las a za nodloulio by-
lo jo vidoti vodlo neznameho na
skalo. Pfede visem byla vytazena
sodla, zbrano a jiny naklad. iotom
toprvo naslodovalo ostatni muz
stvo. Tato dojirava colo vadrony do
yso dobrebo sta stop zabrala "'ico
nc;v dvo hodiny, a byla to praoo
1-yw tuba! Ale konecne bylo vse
cko bez prace vern tuba ! Ale ko
necne bylo vsecko bez nejmensi
nobody hotovo a noznamy jn uvod-
co fekl :
"A tod', setniku Parkere. jsem
holov, ukazati vam eostu k indi
aiiskemu pastvisku !"'
'Okamzik, sotniku !' 'vykfikl po
rucik Kol vystrazne.
''Nu, co pak zaso mate, novefici
Tomasi?" zamrucol setnik.
'"Odpust'te. ze se opet ozyvam
do vaseho nafizeni! V myoh ocich
je tento elovek pofad jeste sj)o
jencem nasieh nepfatel a kdyz jste
se jiz odhodlal, svefiti mu nase a-o-doni,
)oructe mu aspon. aby kra
col prod ustim revolveru!"
"Co zase blabolite. Kole? Nero
zumim vam !'
'Tomu pfece neni tczko rozumo
ti, setniku IPoructe jednomu muzi,
aby sol za nim s natazenym rovol
verein a okamzite chlapa zastfelil.
jakmile by se vidolo. ze kuje zra
du. Potom aspon zahyn ejako n-y-ni
obet svebo darebactvi.'7
Setnik Parker se hryzl do rtu.Pra
ve chtel sveho podfizenoho zhurta
odbyti, kdyz se do tolio vlozil no
znamy elovek, fka:
"Nechejte mu tu radost. setni
ku! Upokojite tim tez muzstvo,
ktere snad sdili jeho neduveru
a nine je to jedno."
"Dobra, stan se!" rozhodl set
nik po kratkem roznn'sleni. "Ja
sam pfijdu za vami, aby vas ne
ktery nesika v ukvapenosti neza
stfelii nebot opakuji, ze docela
vefim vasemu muznemu slovu!"
NeznSmy pruvodce se jen mlcky
uklonil.
Setnik s revolvorem v ruee si
stoupl za noho a illouba fa da za
smusilych muzu hnula se po uz-
i kern skalnim hf bete, kryta jedlo
! vym lesem pfed oeima nepfatel.
Trvalo dobrou hodinu nez so do
plizili na kraj skalniho utesu, pod
pod niniz so die udani cizincova
pasly indianske kone.
Kolem dokola bylo tma. ze ji
mold nozem krajeti. Avsak zcela
dobfe bylo odkudsi zdola slysoti
rzani cotneho konstva a jine sra
moty, joz pasouci so kone obycoj
ne pusobi.
"lak hluboko lezi udoli pod na
mi" otazal so setnik Parker pru
vodco. '"Sotva nejakych tfieet stop!"
znola odpoved. "Muzeme lassa u
vazati tuhlo za stromy."
"Kde pak se nalezaji hlidky Ko
moneu?"
"Yidite onon maly prusmyk, je
ll oz fez so tfcela zfotolno rysuje
na nocni obloze?"
"Yidim!"
'Tot' hlubokv uvoz. ktory ve
do do udoli a jest silne obsazen
lilidkami. Stojne silne hlidky stfo
zi asi hodinu cesty odsud druhy
prusmyk.'
''Dobra, spustiine so tedy na
pred my dva !" rozhodl setnik Par
kor.
Yojaci zatim uvazali pevna las
sa k nokolika stromum. Setnik s
neznamym pruvodcem chopili se
kazdy jednoho a potiehounku se
spustili do propasti.
Za ninii nasledovali zvedove,
ktefi so hned jali zkoumati eele
okoli. Ostatni vojaoi zatim spou
stoli zavazadla a potom take lined
sebe.
Uz jenom posledni muz visel jes
te na lassu.
Y torn se zvedove vratili se zpra
vou. zo nekolik sot koni se pase
v doline, dilem na dlouhych las-
sech, dilem docela volne.
Kone. ktefi se prohaneli na svo
bode. byli neznamym ruvodcem
brzy )f ilakani a od vojaku poehy
tani. Y nojvetsi rychlosti jim pak
pfipjali sodla i torby se zasobami.
''Ted' jen bezi o to. abyehom
co mozna po tichu pfemohli indi
ansku hlidku!'' odbratil se cizinec
k setnikovi. "Nejlepe ucinime,
l)ujdeme-li pesky a kone povede
mo za sebou. Dusot konsky nc
vzbudi totiz zadnolio iodozfeni v
hlidkach. ktero so budou domni--ati.
ze kone jen pvochazeji na lep
si iastvu, a nas mezt nuni nelii
duii tin? videti.
Poufain. zo jo tak oklamome. a
i y vsak byl vyslodeic dooeU' jis
iym. at' se nikdo noopoazi stfeliti.
Za to vam radim. abvste vvbrjil
hloiicok vojaku, ktii' jsou mistiy
l.oji na nuz a utai so k nopfiu-li
cola tiso pfibliziti. Ti ak at' In-
diany bez vselikoho hh.ku jiobiji
anebo zajmou. Je li vam to vhod.
povedu hloucek ten sam!'
"Podejte mi ruku, eizince. od
teto chvile vjim slopS duvefuji!'
zvolal setnik Parker srdecre.. hlo
daje po tme ruku )ruvodciho.
"Zafid'te vso. jak za ilobre uzini
to nejste jiz pod vichniin dozo
I'cm revolveru !"
'ojsko az dosud nesdilolo duve
ry volitelovy.
Dobra polovicc muzstva byla na
strane porucika Kola, kteiy se
pofad jeste nemohl spfateliti s
neznamym, tak neuadale so vy-
skytnuvsim )ruvodcom.
Ale kdyz vojaci tak brzy drzeli
zaso cerstve, dobfe najiaseno kone
v lirstich a to nejen tolik. co
nozbyteno potfebovali, nybrz kaz-
d.v dva, nektefi i tfi tu so smy-
sloni jejich razein zmenilo. Od te
chvile byl porucik Kol se svou ne
duverou v pocestnost pruvodeiho
takfka osamocon. Pfi neni zustali
jenom asi tfi nebo ctyfi neduvefiv
oi, jako byl on.
Kdyz setnik Parker podal nezna
nieiiiu junakovi ruku a slova jeho
znela jako prosba za odpusteni,
vpadl mu porucik Kol zase do fe
ci a zvolal :
"Setniku, ja, trviim na torn, ze
se dopoustito osudneho omylu!"
"Upokoje se konecne, poruciku
Kole' fekl setnik co nejmirnoji,
pfekonavaje svou nevoli. "Jakoz
to veliteli nesu vsecku zodpoved
nost' za domnelv omvl sam. Budu
zajiste prvnim, ktery mu pod'oh-nomylite-li
se vy. A padnu-li, pak
na me misto vstoupi porucik Lan
jakozto starsi a vy, mily Kole,
zase nebudete miti zadne zodpo
vednosti na sobe."
Toto ostre odbyti konecne po
mohlo. Porucik Kol se zahryzl do
.rtu a vratil se na sve misto. Jeho
pfodstaveny pak vybral asi dva
nact starvch vojaku, postavil se
jim v celo a fold velitelskym lila
.sein :
''Pujdeme ted za svym pru
vodcim, abychom ucinili indian
ske hlitlky neskodnymi! Nikdo at'
so noopovazi vystfoliti! Slyse
li jste a die tobo se fid 'to!
Yy pak, poruciku Lane," obra
til se ke svemu zastupci, "j)ujde
te so zbykein lidi pomalu za nami !
Y zadu zustanou jen ti. ktefi za
nami pozenou kone!"
Mala oeta so opatrne hnula v
pfed.
Jako prvni kn'u'ol pruvodce. Ye-
dl za uzdu ohniveho. strakatoho
polodivocha. z jehoz krasneho, dra
hobo sodla a Yemeni soudik ze
kun ton patfi nejakemu pohlava
rovi. .Sol pfi nem tak, aby jeho
postava byla ustavicno telem ko
novvm zakrvta.
Kdyz dochazeli k prusmyku, na
nejz noznamy jiz dfive ukazoval,
zdalo so. ze tiny pofad jeste pfi
byva. Zaroven vsak bylo nad hlu
bokym uvozem videti zaf neja
keho ohne.
"Vidite. setniku?' poseptal pru
vodco veliteli vojska. ktory kra-T-el
v patach za nim. "Illoupi ru
dosi ukazuji nam eostu ke svemu
ukrytu ! Muzeme se odvaziti doce
la na blizko. beze straehu, ze nas
pfedcasne zpozoruji. Oci jejich
jsou ohnem oslneny. kdezto my je
ze tmv budemo zcela dobfe videti.'
l"-v.l ,fif If Aii l rv li Itmti ri-
kradli so odvazlivci az k mistu,kdc
tabofila indianska hlidka, stfeziei
vvchod z udoli.
Ukazalo se, ze noznamy pruvod-
co dobfe hadal.
Illidka byla svefena asi deseti
mladym bojovnikum. ktefi az na
jednoho tvrde spali.
'Jeden stoji tamhle pod skalou!'
zasoptal pruvodce, ukazuje na ru- tok na vase opustene lezeni. Dal vodou potoka, ktery vdolim pro
docha. ktory patrne hlidal za bych za to nevim co, kdybych mo ( tekal.
vsochnv. "Uvidim. bude-li ho moz hi ted' videti ieiich tvafe! T?o-1 Ysude. kde tobo bylo tfeba, by-
n;'i obelstiti tak. abych se dostal
az k iH'inu."
To fka, vzal z torby u sedla po-
hlavarsky chochol z pefi a vsadil.si beze straehu mohli dopfati od-
si joj na hlavu.
Pak sodl na kone a zvolna klu
sal napfed. Setnik s ostatnimi ubi
ral se za nim jako dosud pesky.
Yidoli ho. jak so ponofil do
stinu skaly. Indian na strazi se
bou trhl. nebot' patrne take podfi
moval. Yzpfimiv so. uctive zdra
vil domnelobo )ohlavara.
Noznamy pruvodce vojska sko-
cil s kone a popadl divocba pod
krk. Timto nonadalym utokem
vlastniho pohlavara pfekvapeny
mladik se arei honom hledel vy
dfiti z ocelovych jrstu utocniko
vych. alo vsecko vzpirani mu jiz
nebylo nic platno. Nomilosrdna
)est drzela pevne a nepustila, do
kud rudoch nepfestal dyohati.
Podivny muz jel opatrne dale
az k fidkoniu )odrostu. v iu"mz
bylo videti olien.
Najodnou stanul a kdyz setnik
s voj iky dojol k nemu. radii mu.
aby dva nebo tfi muze nechal s
konmi v zadu a s ostatnimi ho co
i i e j t i se j i n a si e d o val .
"Zabil jste rudocha na strazi
anebo jste ho jon spoutal? ota
zal so ho setnik septem.
"Sprostil jsem joj im "-ky jt -ho
povinnosti jine rady neby
lo!" znola rovnoz ticha oJpoved.
Teste jen nekolik kroku i lyli
u ohne. kolem nehoz lezelo dosot
mladych Indianu, zahalonych i
s hlavami do houni. Ysichni spali.
jak by jo do vody hodil.
Noznamy so sotnikem sli napfed.
za nimi kr.ulli se vojaci jako du
ehovo. Konecne so doplizili az k nest'ast
nym spacum, zasvecenym smrti.
Setnik pokynul vojaoi si zatim
vybr.ili kazdy sveho muze a si
ehni najodnou se vrhli na rude,
nic zleho netusici bojovniky. Sho
divse jim houne s hlav, popadl i je
za hradla a nez se vybureovani ho
si mohli jak se patfi probrati ze
spanku, byla smrtelna praoo nozu;
vykonana.
Nezbyvalo nic jineho. Spicidilid
ka musola byti obetov;ina uud'u.
sebezaehovani. Jediny vykfik- o'zbyvalo nezli vas v cas -arovati a
pomoe nebo utok jediiiello. rudb' vase stesti. zo jste- m.e vyktrnhy po
cha mohly snadno miti w za'petL sleehli.''
zmar cole vojenske v.yprav.y. "Tedy jste nas videl odnekud
Potom nasi pf atele-klidne v-oku-. r likrytu;?:'' otazaL' st- setnjk.
li, az k nim ostatni vojsko. dbrazt. "S vasim dovolenim idel
Ysechno neuvazano konstvo in- j jsem ! "
dianske bylo selinano-a sefadeno j "Odkud pak?"'
k dalsimu ochodu. Na ten zpu-j "Byl jsem praxe- na- lovtt fsi
sob ukofistili voj'aei kolem dvou ' den cesty odsud.""
set vytecnych koni-. takze- jiz sua-1 "Jak to? Vzdyf jste pravil, ze
ze ozeleli ztratu vlastuiha konstva. , vas. dvoreo je hodne dateko."
Kdyz konecne vsecko vojsko se
delo v sedl'Qch.. Tozlehl se kratkv.
ostry pov.el' j'eho vudee a dlouha
fada hnula se- vesele v pfed.
Setnik Parker od te chvile. jiz
zcela- duvefoval neznameniiU; pru--
vodei a jeho muzstvo bylo s, niio;
.stejrieho smysleni. Jenom-porucik
Kol se do sve neduverv takofka
zaznil a pofad jeste trval na torn,
ze jejich zj'ihadny pruvodce jt
clenem loupeznicke roty, kterou
pronasledovali.
Cizinec jel vedle setnika a vedl
vojsko tak jiste a bezpecne tma-
vou noci, ze se vsichni jeho neo-
bycejnym schopnostem clivili, ac-
koli bylo jisto, ze zna celou kraji-
;nu jako svou dlaii
Podivne odproseni.
Nez zacalo svitati, bylo vojsko
jiz vice nez patnact anglickyeh
mil od udoli, ktere by se mu bylo
stalo osudnym. kdyby ne jeho ne-
znameho vysvoboditele.
T).....X ! - '.1 l
i un Ki.w. ranni cervaiiKy oo-
jeviiy se na zubatyeh temeneeh
hor. pohedl tajemny pruvodce na
setnika, ktery pofad klusal vedle
nebo, a fekl
"Jeste jen jedinou angliekou I
mili a budeme v krasnem, zirnem
iidolicku. kde jest nadbytek vody
a pastvy pro kone. Tarn ucinime
prvni zastavku, aby muzstvo po-
snidalo a oddechlo si io zazityeh
hitrapach.''
"Nemam nic proti tomu!" sou-
hlasil setnik. "Ale proc se usmi-,
vate?"
"Yzpomnel sem si, ze pnive ton
to dobou podnikaii Komencove u
zumi se, ze jejich prvnim bude. ly postaveny dvojite hiidky. ostat
aby se pustili za muni. Ale nas ni vojsko vrhlo se na pfipravu
nadskok je dosti velky, abychom nidane. Ysichni byli dolire mysli
dechu. Krome tobo rudym chla- r.urhn zpivali a zertovai'i velebf
1 urn nezbylo tolik koni. aby nas'ce pfi torn rokovny cin neznameho
mohli s uspechem pronasledovati.' junaka.
"Pronasledvani se ani ja nebo-: Porucik Lan pfistoupii k nemu,
jim!" vpadl mu setnik Parker do podal mu obe nice a fekl pin vdec
feci. "Diky vasemu zakroceni jsme nosti :
tod' my pany rudoehu i jejich bi- jsme v5iehni vasiiai velkymi
lych spojencu. Jen to nine dopalu- ainky, pane! Nase vyvedem z
je. ze nam mexicti nicemov,' u- 0bHcen6ho iidoli a potom tak skve
plachnou." ny. -i'lstup opravdu prozrazuji mi-
,jaK .isern vam pz reia, ni my-
slim, ze byste se musoli vratiti do
pevnosti s nepofizenou. Lupioove
maji opravdu jenom dva prusmy
ky, kterymi mobou ze sveho ukrv
tu nastoupiti zpatecnl cstu k
Rio Grande. Kdyz se tedy pfi o
bou cestach polozime do zaloliy.
novyvazne z nich ani jediny sibe
i:ici.' "A noinysHte. zo Iudiani. jejich
spojenci. budou je doprovazeti:''
'Pochybuji velice! Na nejvys s
nimi pojede nekolik rudoch ;i j;i
kozto pruvodci."'
"Neptid jsem se proto, ze !)ych
se rudoehu ball' fekl setnik Par
ker na vysvetlenou. "Had bych
jon vedel, s jak cetnym nepfitelem
nam asi bude ciniti. Ost.itne jest
nas dosti k boji s Mexikany i s
rudocby. podafi-li se nam jen za
brai vyhodne postaveni.
"Komencove maji so svymi vlast
nimi nepfately pine ruee prace.
takze jim nezbyva ca.su, uby so
svym bilym spojencirm venovali
dele nezli jest nezbytne iveba. Kro
me tobo se budou domnivati, ze
N'"J"- s:.in..
konstva eo neirveiuoii se vratno
(lo pevnosti. '
"Klaniin so vasi zkusenosti ---i
to tim radeji, protozo jsem vam
bez tobo zavj'izjin diky za nase vy
svobozoni z jiste zabuby!" fekl
setnik vfele.
"To nestoji za fee, pane setni
ku!" branil se skromny cizinec.
"Bylo to mou povinnosti, jakmile
jsem vas spatfil vjzdeti d'o aebez
pQenj? kotlS'ny,. e- ktere- l)ste byli
nepfatolskou pfesilou rozib?eeni ja
ko pepf v hmozdifi. Proto -.ii ne-
"Dobrvch dvacot anglickyeh
mil od vast stopy.""
"xV tak daieko se otva?.ujete na
lov? Yzdyf v toto nebezpecne kra
j:i;o nenf daieko si -ok zadne pfa
ti'Kke osady."
' Jo pravda. nine to j)ranic
ii'-vadi, ackoli se pfiznavam. ze m:
do nejednou bezolo o sklap!" za
smal so podivny cizinec. "J.iluji
vsak tento volny, novazany zivot
tak volieo. ze so piamalo staram
o takove malickosti, kroic ostatne
patfi k nemu. Komi tobo mi'.m na
svem dvorci sest junaku, z nichz
se 2adnv ani dvanaeti rudoohu ne
lekne.'
Zatim so docela rozednilo a set
nik Parker ani jeho vojaci nemoh-
li se nasytiti pohledu na zajimavou
r f jejich nezr::'iu.oho priivotlcf-.
Tod' teprve meli cas a dostatek
s vet la. aby si joj nobfe prohlodli
a o'nlivovali se jeho molndne po-
stave kterii nrur ornou vvHi lid-
sk6ho tgla zna5u pfesallOA ala.
Dorazili do iido-i. v no;nz jii-i
by -a slibena snidan'' a odpo-Sinek.
Klyz pak vojsko so .svou bohatou
ictvernohou kofisti defiiovalo pfed
setnikem, ani jedei vojak neopo-i-ionul
salutovati nejen ifod veli
lorn, nybrz i pfv i ne;vi;'tniym ju
jir'kom, ktory sta vviie neiio. Po-ru-ik
Lan ucinil zacatok a vseelmo
mustvo nasledov.i'o jeho pfikla
1m. Jenom porucik Kol se obratne
vyhnul toto zdvofilosti.
Kone pustili se lined do st'av
nate pastvy, zapij-j.iioe kfist'alovou
a v radosti nad st'astnym vyvaz-
volvski' takt kv!
"Dekuji vam za vase dobre mi
neni. )oruciku Lane!" odpovedei
noznamy pruvodce, srdecne ope
tuje stisk podanych ruk. "Ale ko
na 1 jsem jon svou povinnost a
jsem za to hojne odmenen radosti,
ze se mi vsecko tak dobfe poda
filo." Porucik Kol byt take na blizku,
ale stal na polo obracen zady, se
svrastenyni t-olem a nefekl ani slo
va. "A coz vy, poruciku ICole?,t
rypl joj setnik Parker. "Jeste ne
uznavate za hodno. abysto s u to
hoto pana omluvil, kdyz se pfe
ce jiz' ukazalo. ze vase neduvera
noma prazadneho podkladur''
Otazka tato byla po certech po
dobna pfimemu rozkazu. Proto se
liorucik volky nevolky podrobil.
"Inn, kdyz na torn tak stojite.
uznavam. zo jsem byl na omylu 1"
fekl mrazive. "Ale nikdo se tomu
nesmi diviti, nebot jsme se oprav
du vydavali ve velke nebezpeci.
vlozivse svni osud v nice cloveka
ocela nezn;ime10 k tomu jeste
, , , ,
tak hrozno moxicKy y)a(la,po.i-
mu.
(Pokracovani.)
Novemy predplat'i
teBi zasleme tento ro
man od zacatku uplne
zdarma.