Proc Nemci tak
vyhravali.
leden vynikajiei americky dii
stojnik. ktery se prave vratil z
evropskeho bojiste. pravi. ze Xem
o'xim r:eschazolo ninoho a byli by
dobyli tak volikeho vitezstvi, ja
kyni v roco 1S70 eely svet pfekva
pili a k netusene moci se vysinuli.
Rozdil mezi bojujieimi stranami je
ten, ze Xemci byli na valku doko
nale pfipraveni, z jejich odpureii
nebyl pofadne pfipravon ani jedi-
Marne a odrazilo nemeeky utok.
Ale nyni se pomery meni. Jest
znamo, ze bylo planem Xenicu, roz
drtiti napfed armadu franeouz
skou a az s ni budou uplne hotovi,
venovati vsecku pozornost Rusuin.
Francouzu poraziti se jim nepoda
rilo i zmenili nyni plan. Vrhli o
hromne mnozstvi vojska do Pol
ska a vynasnazuji se nyni napfed
poraziti Rusy. Dues uz nemaji pa
desat armadnieh shorn ve Franeii
a deset v Rusku, jako na zacatkn
valky, naopak jest patrno. ze stoji
usko-japonske valky Rusko spole
halo se na pafizske penezniky a
Japonsko na londynske, a jak se
pravi. kdyz Japonsko shledalo, ze
nemiize si vydluziti vice penez a
ze se uz nemiize financne o Lon
dyn opirati. uzavrelo mir s pod-
minkami, jez mu byly pfedlozeny
ny. Anglican a Franeouzi kontro-proti Rusfim vgtgina 1ejich
luji nyni vefejny tisk ohledne ; arm;k y? kJe2to na zfipadg p0ne.
vsecbzpravzbojisteaprotoneda-jch.lnv byv jen zbytkv
It do verejnosti am polovicku to-j T?ruan7; Atmli.W maif v.
ho. co by se melo vedeti o jejich
ni Rusum oplatiti dluh, totiz prud-
... ..m: i.: i.t l.'
M.ctxr..M.. r ruueouzsKa ar-j kou Ofensivou odlakati Xemce od
mada jo sice vyteena,daleko lepsi ; vychodu ua z;lpa(L Jak vidmiGj p0
nezli jakou kdy mely Spojene Sta- j kougeji se Q to vvnasnazujI se ze
ty. ale k tonm. a by se niohla oka- L- ,, n slv5jll. ,.,,- t v ,.
rxizdepustit. do valky snepritelemstale jsou dr2env zpU Xdze jim
tak mocnyin jako jsou Nemci, scha upirati stateenost' a dobrou villi,
zelo .p velmi ninoho. Prieina je ta, ale zase se tu ,evi te osudna nf
vinosti teto zeme, aby se postavi
la na takovy stupeii ozbrojene
moci, ze by dovedla oblnrjiti sva
prava, pakli byla by napadena
nepfitelem.
Videl jsem plany dvou cisar
stvi, vypracovane ua obsazeni
New Yorku a San Franciska v:.
kusy v torn smeni priino u wash- roc doniu v anierickem meste, ne-
ingtonske vlady. Kdyz tain to no- hot Zeppeliny pfesahuji pet set
slo. hledali nekoho, kdo by v kon- stop purmerne delky, a musi byti
gressu se v jejich zajmu prieinil. iinusttMiy v budovach solidne sta-
A ten nekdo se nasel. venych. Y hangaru jest vzducho-
Jen ze NtMiici sotva dosalinou lod? pravou lodi na kolejich, ktere
touto cestou sveho ci'le. tn;ba vybihaji znacne daleko do pole mi-
llitchcock to navlekl velice hezkv mo traraz. A'zducholod' zaehveena
ucelem vymozem' ohromne valec--a obratne. Xajde se dosti lidt kto- jest kladkami na techto kolej
nou nahradu. Balkanska valka by-'ne nahrady a plany tyto predse-ri pravy zamer a puvod pozadav- cich. Dvacet az ctvricet muzu, j,
la financovana z Pah'ze a Berlhia i vzaty v pfesvedceni, ze nase ar- ku llitehcockova neprohlednou. a potfebi. udrzeti netvora v rovi
spojenci nieli na sve strane Pa
nz a Turecko Berlin ; prave jako
obe viilcici strany delily niezi se
bou francouzske a nemecke zbra
ne Turecko bojovalo Kruppo
vymi dely a spojenci Creusotovy
mi. Jest jisto, ze vjilka ta by ne
byla dlouho trvala, kdyby se byly
mada jest velice slabou chraniti
tyto pfistavy. Tato nahrada by
znacne ochromila nasi zemi a
slouzila by nepfatelum, aby niohli
vesti valku dale."
Patrne Roosevelt chtel nazna
citi, ze si proste nektera z nyuej
sich valcicich moci pfijede do
ze F.rancouzi nejson militariste a
nepestuji valku ze remesla a s ta
kovou obliliou jako Xenici. Y je
jich republice jest niocna strana
mirumilovna, ktera se vsem valec-
nym opatfeniin ze vsech sil vzpi
rala. X'emecke lmiozdyre 42centi
iaerove a jine nejsou nicini novym,
francouzsti dustojnici byli s nimi
J-avno obeznainenl zadali o jejich
zavedeni do arniady, ale niarne.
Misto nich dostali lacina dela. kte
ra Yyhovuji iicelu tonm jen z po
lovice. Po ninoho let se vedelo, ze
pohranicni pevuosti temto nioder
uim obrum neoddolaji. ale opravy
iiebylo niozno se dovolati. a tak
muselo vojsko hynouti vsude tain,
kam se Xemcfim podarilo s veli
kymi dely se pribliziti. Yojsk
henia ani nadbytek rucnic. sti'ojo
v'ch del a hot. take nesmvslno cor
vene spodky. ktere eini vojaka tak
vyborne viditelnym tercem pro ku
h nepratelske. byly podrzeny. po
nevadz jsou tradicionelni a "spo
jene se starou francouzskou sla
vou. Y Anglii nebylo to lepsi. Take
tain jest proti militarisnni odpor.
ktery se prenesl i na vhulu zvlas
te od te doby, eo prisli k moci li
beralove. Ysecky pokusy lorda
Iobertse a jinych o zavedein fad
ne narodni obrany zfistaly niarne.
jevi ta osucina nepr:
pravenost'. Anglicane slibuji vy
praviti million vojaku. maji pry
je jiz doma a cvici je, ale jest ve
rejnym tajemntvim, ze lieni pro ne
ani dostatek rucnic, ponevadz vse
cky tovarny v Anglii a ve Franeii
staei jich vyrobiti sotva 5000 den
ne. nepocitaje jiny potfebny material.
Xemci to vedi a zmenili tedy tak
tiku. Chteji rozdrtiti Rusy drive,
nezli budou Franeouzi a Anglica
ne s armadou svou ak daleko, aby
se mohla vyrovnati nemecke. Dou-
fejme. ze se jim ani to nepodari.
Ted ina jen vec z toho vseho vy-
ph'va : Ze bude valka jeste dlouha,
velmi doluha, ze v ni spojenci zvi
tezi. ale da to jeste mnoho prace.
obe strany musely spolehati na sve New Yorku nebo do San Francis
vlastni zdroje. Y nynejsi svetove ka pro penize a kdyz tyto ji nebu
valce, jak se tato muze nazvati, dou dany, vrhne se na nas a bude
nepfatelsti narodove musi se z bombardovati ohronni. mrakodra
vetsi cj'isti sami financovati. Bude py, ktere se budou kacet jako by
velice dulezito, ktery z nich to de- byly z perniku.
le vvdrzi. XT;ihledv o torn se roz-
Zubozeny financm
stav Srbska.
Posledni valky, ktere Srbsko
vedlo. zpusobily, ze se zeme zakr
krvaeela hospodafsky. Charakte-
chazeji, ale okolnost ta musi hrati
hlavni roli. Ze vseho vsak vysvita,
ze kazda valka. at jiz vedena jest
z jakychkoliv "osvobozujicich"
nebo "potlacujicich" duvodfi, mi
ni veliky zisk pro nekterou sku-
pinu penezniku. Az nynejsi valka
bude skoncena, demokracie evrop
ska bude moudfejsi, nez byla pfed
ni a dvakrate si rozmysli, nez do-
voli, aby na ni byla uvrzena val
ka nova. Militarismus ve spojeni
s peneznimi zajmy ukazuje se v
kazde valce v nejlepsim svetle.
Balamuceni lidu o ne-
bezpeci valky Spoje
nych Statu.
Byvaly president Spoj. Statu
Teddy Roosevelt, o nemz dosti
opravnene ninozi soudi, ze za dne-
sniho konfliktu, do nejz vrz(jna je
temef eela Evropa. ktera sve sta
re ucty vyrizuje na bojisti a stavi
sve manv do Dudocnosti na nude
krvi prosfikle, kdyby byl presi-
ristikou financni politiky srbske
bui-zoasie jest delani dluhu. Aby'dentem nyni, strhl by Spojene
mobly byti dluhy a iiroky z dluhfiStaty taktez do Vc41ky, nefinci si
placeny.uvalovany na poplatnictvo
stale nove a nove dane, jez posti
hovaly nejvice tridy nizsi a vy
robni. Prvni srbska pujeka, uza
vfena r. 1S62 v obnosu 3,715,252
dinaru. byla venovana ucelum by-
. . v. . . , w. . h-okratickym a vo.ienskvm. Druha
rnmistri vereine se primloiivali za , .
' , . . , , pu.ieka, uzavrena behem srbsko
rozpustem stale armadv. ktera se
v affefe irske. a zavedein j, ... , , r. .,' m.
-i- ' m..i '.1., r. . -.v-.v. - . .
niuice uusio ni. iuu ni nutuu. ir
bourila
milice
mala a malo ucinna, prece nyni na
uzavrena rovnez nehem valky.
ll-rvl:i vvili'mi v:'iloinji Orl t.5rli
bojisti mnoho prospela. Sir John- . . . , v. 0 .v, .
1 Ji o h iv n tre ha ciniti stn e nnic.k'v
French, vrchni velitel na bojisti. " , . ,A . . r. .,
, a )otrebv statin a deticitv vzru-
rystoup.1 z arniady za irskych vo-W mQ
broju jen nekolik malo tydnu pred j '
-vvnovezenim valkv. Anglicane sa-J , , , ., ,
mi povazuji to za stesti. ze valka
ce na palas, abr jiz svolaval ame
rickv lid do zbrane, vsak nicmene
"Doufam", pravil dale, 4ze pri
jde doba, kdy kazdy muz bude se
v teto zemi cviciti ve zbrani a bu
de mit jisty vojensky vycvik.
Dnes vidime, ze smlouvy jsou
pouhym kusem papiru a dohody
mohou byti zahozeny do kose. Boj
nikdy nebyl vybojovan papirem,
ale zbrani."
Toto mhieeni na valecny buben
jest umyslem probouzenim lidu k
militarisnni a tim jen ku posilne
ni reakce.
Dnes ze vsech dani odevzdava
nych do "VYashingtonu, pfipada na
militarism v teto zemi 72 procent.
jak by to teprve vypadalo. kdyby
Spojeiie Staty byly vojenskym sta
tern.
Dnesni valka vedena jest spo
jenci hlavne za tim ucelem. abv
po teto pristoupilo se k odzbroje-1
ill uniuuuu ii i tin ii i !
kych bremen a v teto zemi slavni
patrioti chteji nalid uvalovati je
ste tezsi vojenska bremena.
ni-
muzu, jest
neprolilednou. a potrebi. udrzeti netvora v rovno-
hudou povazovali za spravedlive. vaze pri vyjizdeni nebo navratu
aby Spojene Staty neobchodovaly do hangaru, nepocitaje v to posad
s re mi evropskymi valeicimi hwk- ku vzdueholodi. Lze snadno pocho
nostmi, ktere jeste mohou s nami piti, ze "zakotveni'' Zeppelina v
obehod vesti a siee mezieh uplne kfdne neni malym podnikem. Ten
nestrannosti jakou tato zeme za- to hangar jest prave koliseum, s
ujala vuci vsem eviopskym moe- mnozstvim jefabu a rozlicnych
nosiem pri vypnkinili valky. kdy stroju uvnitr. Yedle pak musi by
jeste mocnosti obou stran s touto ti postavena hotova strojnicka dil
zemi obchodovaly. 1Vdm pak mala Jynarna k vyrobe
Zakazovali spojeneum nakupo- )lynu pro naplnovani obalu, a
van potrebnyeh y.-Vsoi) v tto zemi podobne. vse v dokonalem stavu.
mm, znamenalo by plnyni piv- Takto vypraveny hangar stoji s
vein, jako zrejme nadrzovani Xem celym pfislusenstvim na pul mili
c";m. byt ly eela ve-; byla jeste le- 0nu dollaru, a nelze jej zbudovati
;e -.aobalena. Ta okolnost. ze tr- drive nez za rok.
peinm dosavadniho stavu pfispivji
Pfitomne jest v XTemecku na tfi-
,cet takovychto hangaru, ale malo-
ktere v nich, jsou-li vubee jake,
jsou )ohotove k umisteni vzdu
eholodi. jez by mohly podniknouti
A'7flnsnv l'ifnir nn Ano-lii TTrlvliAr
to byvalo bylo spravedh- x - , , ?,. t Z
..... . , Xemci chteli se pokusiti o vzdus-
vuei obema stranam. dnes . , .....
ny uioiv na ingin jen s maiym pro
eentem vyhlidky na uspech, musi
li by miti permanentne zajistenu
se k )rodlouzeni evropske valky
a jen k zvetseni jeji hruz a pohro-
my. na veci niceho nemeni. S ta-'
vym navrhem navrheni melo se pri
jiti lined pri vypuknuti valky. teh
dv bv
vym
vsak takove jednani bylo by ho
lym stranictvim.
Spojene Staty za to nemohou, zc
obehodni lode spoieneu sem mo-'- . ...
. ii,,-- ! . . eemuz maji jn-itomiie dale, nezli na
lion, kdezto lode nemecke ne. A1 . . . .
.. .. , , poeatku valky. ba mail co einiti, a-
nemaji zadne lineinv zastavati , , . .. ... .... , , . '
., TT.A . , . j y se udi-zeli na jizucjsich brezich
stanovisko Ilitchcockovo. ze spo-!c . . . .. .,.
..... 1., .bevennlio more. Kdvbv si zaiistili
lenei s nami obchodovati nesnn-u. ' , , . .. .,. -. , ,
' T ilT A iinlm,,', i ..i .... I . 1... . . . I . . . 1 . 1 ,
ponevadz Xemci nemohou.
Budoucnost
Zeppelinu.
("as od easu vynori se zjirava v
ne zaplave valeenych kachen. ze
Xemecko cbysta mohutnou flotilu
vati nakladem mnoha milionu dol
laru nekolik hangaru. A kdy-by se
pak podarilo, dostati uspesne
vzdueholodi z dfilen, a vyslati je
ibez nehody pfes kanyi La Manehe,
jesr otazkou. kolik by s ejieh vra
tilo. Pravdepodobne ani jediny,
novyeh obrovskveh vzdueholodi
ve Friedrichshafenu na Bodam
skem jezere. aby s ni lodniklo u-
. neboi jsou vystaveny cele lade ne-
Jiezpeei. Prvnhn nebezpecim jest
pocasi. druhym palba z pusek nebo
,z del. tfetim nepratelske aeroph'i-
zemi vyvolala vystoupeni sena
tora Hitclicocka z Xebrasky v
maluje spolecne s cetnymi amerie-kongressll s n'lVrhem, aby bylo
kymi militaristy nebezpeci, jake jzakazano v teto zemi nakunovati
vypukla jeste dosti brzo. nezli by
byla eela jejich armada, ktera se
ponekud zleisila od valky boerske
v roee 1900. podlehla rozkladu.
I Franeouzi mohou si gratulova
ti, ze valka nepockala jeste rok.
X'a jafe odbyvaly se ve Franeii ge
neralni volby a pri nich zvitezila
skupina stran, ktera se pripravo
vala odpraviti zakon o trilete sluz
l)e vojenske a armadu zmensiti. T
prve od vypuknuti valky byla ve
lika moc pfedana general u Joffre
ovi, coz armadu znacne zlepsilo.
Joffre odstranil mnolie neschopne
geueraly, ktere udrzovala v ura
dech jedine politika. Neni to take
zadnym tajemstvim, ze se ninozi
vlivuplni politikove Joffreovi do
remesla pletli a hledeli jej donutiti
aby na Xemce. jimz se daleko rov
nati neinohl, )odnikl utok lined
pri jejich vpadu do Franeie, co
by .bylo znamenalo nejen pora.
ku. ale uplne rozdrceni. Politikum
tem napravili hlavy teprve Angli
cane, ktefi sami odvezdali vsecku
liioe generalu Kitchenerovi a Fran
couze donutili, aby jednali podob
iie. Take to jest vseobecne znamo,
ze stare francouzske ministerstvo
musilo z lifadu nstoupiti na natlak
aHglicky, hlavne Kitcheneruv.
Spojence od uplneho rozdrceni
zachranilo jedine Rusko, ktere, a
niz by melo nadeji na okamzily
iispech, vrhlo se do Yychodniho
Pruska a tim donutilo cisare Yile
tom, ze musel odvolati mnoho ar
midnich sboru z Franeie a Belgie
Kdo financuje valky.
X'edavne vydani londynskeho
zurnalu "Economist" pfineslo po
zoruhodny clanek o methodaeh, ji
miz jso uvalky financovany. !Me
thody tyto jsou velice charakteris
ticke. Yalka z roku 1870. mezi
Franeii a Pruskem z vetsi casti by
la financovana z Londyna. Y dobe
a obratiti je proti Rusum. To jedi- valky sve s Bury, Yelka Britanie
aie pfivodilo vitezstvi spojencu na uzavfel pujeku v XTew Yorku. Za
polisovanv sill a tabak. Roku
1900 kdy dluh Srbska obnasel
441.002.000 dinaru. mel v zapeti
zmonopolisovani jilynu, sirek a ci
garetovelio )airu.
Radikalni rezim. ktery nastal
od roku 1H03. nebyl o nic lepsi. Ro
ku 1006 uzavfela vlada. nalezajhii
se v rukou radikalu, jiujcku 95 mil
lionu. roku 1909 jiujeku 150 milli
onu. Po valce roku 1913 uzavrena
nova pujeka. obnasejici 250 milli
onu a urccna ro likvidaci prv
nich valeenych dluhu. Pri nedav
nem projednavani rozjioctu ohlasil
ministr financi a take v listech pro'
bebla zprava. ze v Parizi ma byti
uzavrena nova pujeka 400 mill i o
nu. Dluh Srbska blizi se tak znena
hla prvni milliarde. . . . Az do val
ky r. 1912 pripadalo na kazdou zi
vou dusi v Srbskn 245 dinaru dlu
hu statniho, po valce ji. 325 dina
ru. Po uzavreni 400()millionove
pujeky pripada 430 dinaru na hla
A'u. Bylo pravem poukazano. ze ta
kovy rezim. operujici stale novymi
a novymi pujekami, privadi na
rod ve zkazu. Srbsko vydano tak
cizimu kapitalu na pospas.
hrozi i teto zemi, pak-li nebude
pripravena na odrazeni sebe sil
nejsiho nepfitele, jenz vzhledem k
bohatym zdrojum Ameriky muze
dostati zalusk na pfepadeni teto
velike republiky muze dostati za
lusk na pfepadeni teto velike re
publiky.
Tato propaganda, jaka se deje
dnes s mnoha stran, ma podporu v
kapitalistiekem easopisectvu, v
kongresu i senatu, a dokonce i v
kruzich tak zvanych lyze americ
kych tfid, ale neni nicim jinym,
nez snahou vydupati v teto zemi
silnou armadu a zvysovati nakla
dy na vyzbroj. 0)evneni a valee-
ne lodi, aby se tim podpofil v pr
ve fade veliky business tech, kte
fi z vojackovani se obohacuji. pfe
devsim oeelafsky trust a za druhe
oporou kapitalistickeho systemu
tim bezpecnejsi, cim vetsi jest ar
mada, jiz niozno uziti nejen proti
cizemu nepfiteli. ale proti vlast-
iiimiu lidu. pakli tento se vzepfe
s'.yni utiskovatelnni a zada o u
znani svych existeiienicli prav.
renin v Americe slouzi lr.ilice a
ojsko, videli jsme za posledni do-
bv v Coloradu a a j isle budeme vi-
leti i v dobach pfi.sticli, dokud
moe kapitalu zustane svrc.hova-
liym pravem.
Plukovnik Roosevelt, aby povzliu-
dil v lidu americkeni a zvlaste v
mladezi nadseni pro vojactvi. pro-
nesl dokonce pfed studenty v
Princentonu fee ktera, kdyby se ji
mohla pfikladati vaznost a nekte-
rvm tvrzenim o nebezpeci Spoj.
Statu pravdivost, musela by mezi
lidem teto zeme vzbuditi domne-
in, ze za nediouno uiuie i iNew
Yoi'k bombardovan. ,
Roosevelt sel tak daleko, ze
tvrdil. jak za sveho pobytu v E
vro)e videl plany dvou mocnosti,
nyni sucastnenyeh ve valce, jak
zamysli obsaditi pfistavy Xew
York a San Francisko. Nepravil
sice, v ktere zemi tyto plany vi
del, aniz podal hlavnim ucelem
bylo, propagovati vetsi milita
rism a vetsi vojenskou vychovu.
Mezi jinym pravil: "Je to po-
Nemmeno poctive.
T7..i j. , .T ' in I." Ji;l Airnrln liv nivii7 ni"AnnL-nii- 1
vseouecnon pozornosi ceie i " FlV a koneene etvrtvm a neive.tsmi
H ..'ir... ' rr ' -r i
, . ... .nebezpeeim isou samv sobe. nebot
ka vvkona svon obligatm cestu a-! . . ,
merickymi casopisy. a zase na ne
jaky cas zapadne, az ji nektera
potfeby, o niehz da se pfedpokhi
dati, ze maji slouziti evroiskym
mocnostem k vedeni valky.
Hitchcock dokladal. ze neni u
pfimnym jednanim od ameriekelio
naroda, vydavati se za neutralni
a odsuzovati evropskou valku. sou
svou neonrabanosti a snadnou
vznetlivosti hrozi ustaviene explo
si a vzi neon ini. Cela varla npsfpti
kancelaf vvtalme. ze ziisuvkv, pe"- . . 11,-1--
' , . . ' ktera se udala se vzducholodenn v
live onr.isi a nnsti onetne do sveta
A j)fi techto zpravach zustava. O
bavy pfed vzdusnym utokem tech
to nadoblaenvch netvoru zustava-
roce pfed valkou. jest dukazem,
.lk vratkym vdusnym lavidlem
jsou Zei)peliny.
ji poubymi obavami. Maloktera mo Dluzno tedy jifijimati s veskerou
derrii zbran valeena byl tolik re- 'reservou zpr.ivy. ze Xemecko stavi
eholodi. aekoli naslo se jiz tehd.v
hojne pessimistu. ktefi na ne po
hlizeli se znacnou neduverou. A
'vzdueholodi tvto
ZKlamaly. merou je
sami odpurci Xemecka doufali. ze by tvofily cele mesto. Takovv
vzdueholodi, shronit'izdenyeh v
Kieln ci nekde jinde. Takovato
take naprosro j fIotila vyzadovala by hangaru, jez
jeste vetsi. nezli -by pokryly pi 0 eh 11 tak nesmirnou,
casne vsak dovolovati. aby z teto 'klamovana. jako Zeppelinovy vzdu notilu 5ed(iS.'lti V1'ee mohutnveh
zeme se posilaly zasoby prostfed
ku. uinoznujicieh dalsi vedeni val
kv. Y takovem iednani senator
. "
Ilitchocock spatfuje jiouze dvoja-
tost. kterou by americky narod
mel odvrhnouti a zakazem kazde
ho vyvozu za ucelem valeenym pfi
speti k ryehlejsimu skonceni ev
ropske valky. Yyvozem tinito bu
diz rozuiueno vseeko. echo tfeba k
ucelum valeenym tedy nejen
zbrani, stfeliva, ale i zivobyti a 0
statnich prostfedku.
Podobny navrh v dome zastu)
eu podal tez nebrassky kongr's
nik Lobeek a jini. Xavrhovatele
tohoto krokn se strany amerieke
lio naroda vyehazeji z toho stano
viska. ze evrojiska valka tim dri
ve by skoncila, cim rychleji by
jednotlive mocnosti vycerpaly se
z nutnych prostfedku k vedeni
valky. A ponevadz dotyeiie moc
nosti jsou v opatfovani techto pro
stfedku nyni temef docela zavisly
Ivrome pfi poeatku valky. kdy ne
kolik vzdueholodi podniklo vylety
s katastrofalnim koncem. valeeni
ve vzduchu zustalo omezeno 11a
stroje tezsi vzduchu. ne aeroplany.
Z Londyna oznamuje se ustavie
nene poplach obyvatelstva nad
oeekavanym utokem Ze)pelinu.
Jak se zda, tento poplach jest spi
se umele ziven vladnimi agentaiui,
aby fedroval hlaseni se rekrutu.
Ziiama Lloydova pojist'ovna poza-
duje 1 procento premie za pojiste
ni majetku pumami ze vzdueholo
di. Kdyby poprask obyvatelstva
byl skuteene tak veliky, jak jej li
ei easoi)isy. premie nebyla by zda
leka tak nizka. nebof majitele po
jist'ovny jsou mazanymi obchol-
na Snoienvch Statech. tyto mely Iniky a dovedou dobfe spekulovati.
.Jestlize tedy premie oonasi pouze
jedno iirocento, mozno smele miti
chlejsimu zakonceni obrovskelio ,za to. ze skuteene risiko cini pou
by jim odepfiti poskytovani onech
nrOSTieClKU a llh. je uwnuini n. i,
zapasu evropskeho.
Tento pozadavek zda se na prvy
pohled velice lidskym a chvaliteb
nym, nez-li totiz rozpozname jeho
meiie chvalitebne pozadi. Jak dnes
veci stoji. pouze spojenci mohou
nakunovati v teto zemi svych po-
,tfeb, ponevadz jenom jejich lode
maji more otevfene k amarickym
pfistavum. Tato vyhoda jest pro
ne velice diilezitou. Xemecko a
Rakousko jsou ovsem uplne odl'iz
nuti od teto vyhody k citelne sve
skode. A proto velice radi by vide
li, kdyz oni nemohou, aby spojen
ci nesmeli si z teto zeme potfeby
sve opatfovati. S touto svoji sna
hou se netaji od te doby, co jejich
lode nemohou na more a cinili po-
ze nepatrny zlomek teto premie.
Dobfe informovani obchodnici ne
maji tudiz velikou iictu pfed vy
konnosti Zeppelinovy vzdueholodi.
Xeni divu. Z pouhe t'otografie Zep
pelinovy vzdueholodi. vznasejici se
ve vysi nebo vyjizdejici ze sve
"luftsehiffhalle" mozno si neiniti
pfedstavu. jak nemotornou oblu
dou jest takove letadlo za vetrne
ho pocasi, a lze snadno pochopiti.
proc Zeppeliny nehraly dosud a
nebudou hrati v teto valce diilezi
tou roli, pakli vyskrtneme bombar
dovani neopeenych osad a vraz
deni bezbrannych obyvatel.
Za prve, nemecka vzducholod'
vyzaduje kiilnu cili hangfir, jehoz
delka pfesahuje prumemy ctve-
hangar sam tvofi jiz znamenity
eil pro boniby aviatika. kdezto ae
rophin. spoeivajici jednou na zemi
za liniemi sveho vojska, jest uplne
bezpecen. Jest tedy Zeppelin vy
staveu nebezpeci nepfatelskeho u
toku i tehdy, kdyz neni v akci. Die
fakta. nekolik nemeckych vzdu
eholodi bylo jiz tinito zpusobem
znieeno. v Duesseldorfu. Friedri
chshafenu a v techto dnech v Bru
selu. kdo zbudovali XiMiiei tako
vy hangar. Zde take pfistupuje k
nevyhode Zeppelinu ta okolnost,
ze jsou nepomerne nakladnejsi a
vyzaduje mnohem delsi Unity k
zbndovani. nezli aeroplany. Za sn
mu jiz vyzaduje stavba Zeppeli
novy vzdueholodi. mozno pofiditi
sto provotfidiuch aeroplanu. 1 laik
muze lehce )Osouditi. zdali flotila
sto aeroplanu neni vykonnejsi. nez
li jedne vzdueholodi. Odvazny ml a
dy elovek silnych nervfi vyeviei se
no obratneho aviatika za cas po
nu'rne kratky. jiste kratsi. nez ko
lik vyzaduje stavba vzdueholodi. I
tato namitka tedy odpada.
