i
0ZY7ENA
ZflPADU
ECHO OF
THE WEST
'Rociiik - Volume II.
Clarkson, Nebraska, ve stfedu, 'i. ledna (January) 1915
"Entered as Second-Class matter Auirust 4. 1013, at the post office at Clarkson, Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 1S79.
Cisio - Number 24
Z Evropske valky
Neobycejne destiva zima, nej-
."horsi v Evrope v poslednich le-
vu, uauuujiui puvuime v uuun
rek kontinentu, prave tak jako v
Anglii, stezuje vojenske operace
ve vetsim mefiku na zapadnim de
jisti valky a znacne potize cini i na
"bojisti vychodnim.
Pafiz. Francouzove porazili
Nemce v Elsasku. Vojsko repub-
liky zmocnilo se linii, ztracenych
v srpnu, a jeho dela bombarduji
Tltkirch.
Petrohrad. Rakusani jsou na
kvapnem uteku z Bukoviny. Voj
sko dualni monarchie couva na
vsech bodech bitevni linie pf ed vi
teznymi Rusy do Uher.
Lrnidvn V nosleHnfnh flniIi
"byly v proudu delostfelecke s0u-
boje zapadBim bojisti, od more
a5 k hranicim svycarskym, ale vy -
iimaie malfch utoku pechotv te 8i
one soupeHci annady, ji
tem bylo, nebyly-li odrazeny, &.
kani Wkolika yardu pudy, neirda-!
, j t. m .
lo se nic pozoruhodneisiho. Tyto
r J .1
drobne boie isou v plnem proudu
jiz po poslednich ctrnact dni, jez- j
to pro spatne pocasi zadna strana
nemuze se odvaziti na operace !
vetsi.
Nemci pfivezli si pfed Varsavu
svoje nejposlednejsi vrazedne pfi
stroje a jmenovite delo na vrhani
stfel rozdrti zakopy nepfitele. Ta
to stfela leti pomalu a muze hyti
jpzproyana. Prayi se, ze tyto stf e
lyktere maji tak hrozne ucinky,
jsou postrachem ruskeho vojska.
Pafiz.- Ve vojenskych kruzick
se pfipousti, ze anglicka bitevnice
rormidaDie bvia znicena nemec-
"kym podmofskym clunem nedale
ko Portsmouthu, ktereato misto po
vazuje se za hlavni hasi anglicke
lio lod'stva valecneho lod'stva va
lecneho. Puvodne byly pochyby o
torn, kde Nemci docilili tohoto no
veho uspechu proti Anglicanum, a
le nyni jsou rozptyleny ,ponevad3
vyse udane misto pfipousti i sam
londyn. Utok ten svedci poznovu
o nemecke odvaze.
Viden. Zdejsi miniserstvo val
ky samo dalo do vefejnosti zpra-
vu, die niz podafilo se Rusum po
znovu u vetsim poctu vmknouti
do 3evernich Uher. Ruske vojsko ,SP emcu a Kusanu mezi vis
pak jevi zvlaste velikou cinnost v'lou Varsavou, Kielcemi a Pinczo
cofici Nagyagu a v okoli Lator-iwem ale tak na vsech ostatnicli
kterazto obe mista nachazeji ! bodech bvl nepfitel odra22n s tez
se hezky-hluhoko pod jiznim u. kymi ztratami. Pfitomne utoky
patrmvseverovychodnichUhrach.,m2no si vysvetliti pouze ze sna
d.; 4-a ,- !hv. ziskati casu k stanoveni no-
na jih od Lvova a druhe jizne od
Pfemvslu Ufedni znrava ie sice
Premyslu. Uredm zprava je .ice
velice opatrne psana, ale vysvita
z ni, ze Rakusani jsou hnani Rusy
hezky do stfedu Uher, smerem
k Budapesti. Spolu se oznamuie,
ze k velikym srazkam doslo i v j Bukovmu, a pres d0,000 osob upr-
okoli cernovic, hlavniho to mestaicl110 do Rumunska. Tfi rakouske
rakouske provincie Bukoviny. ,aeroplany vrhaly pumy v Kielcich.
, , , . 1 Skoda jimi zpusobena lici se jako
Petrahrad. Z okolnosti, ze do ; nepatraa
Uher vnikaji silne oddily vojska j
prvni linie, da se souditi na to, ze i Viden. Nasledujici uf edni o
velkovevoda Mikulas soustfed'u-! zndmeni b3rl zde Prav6 vydano:
je.nyni nejsilnejsi utok na Uhry, " Opetove pokusy nepfitele, pro
ve kterych tyz bude namifen pfeJraziti nage linie na zapad a severo-
-devsim na Budapest' Do hlavni
ho mesta zenou se obyvatele ceii
ustraseni v tisicich, kterym v ne
mensim poctu nasleduji silne rus
ke pfedvoje. Ocekava se, ze lid
sim se ozve a bude zadati odvo
lani rakouskych vojsk, ktera po
mahaji Nemcum v okoli Pilice a
Visly. Dojde-li k tomu a bude-li
rakouske vojsko poslano proti
Sckulany zahanejicim Rusum,
pk bude moci Rusko silne udef iti
md- oalabene Nemci ve Vychodnim
Pmku a v Ruskem Polsku. Od
Tiriavy bylo nekolik nemeckych
anttidnich sborii odeelino na jih.
Soudi se, ze se tak stalo za ucelem
ipokusu zachraniti v zoufale situa-
vi se uumuvsi armaaou raKOUSKOU.
! VT-, 4-1 J. I- TT - !
piuu luum it varsave je pry;ia silny rusky oddil u Saobjulaku
na pochodu pet armadnich sborii, ju zahnala je na utek. Ukofistili
vyslanych z bojiste zapadniho, jsme sest del. Z Erzerumu se ozna
coz nasvedcuje tomu, ze Nemci !muje, ze tarn dorazilo nekolik tran
nadeje na dobyti Varsavy, ktera jsportu zajatcu."
se stala pro ne tyrdym a neroz-1 Petrohrad.-Nasledujici otficL
j Posud nevzdavaji
1 Berlin. Uspech
Steinbachn popira se se vsi roz-
!hodnosti ve zdejsich vojenskych
iuuziuii. xvrai naopau, 23 uspecnu
docilil Nemci a sice zvlaste vyznac
nych v okoli Argonne, kde byli
spojenci zahnani.
Rim. Oznarrmip ;p 5p Tiirn.
' .... . J "'
f fava tef V
i" Je vtdhkdu; Sultan se
1? VreJe na ute,a vse' c0a f
cenU' byl na 17011,0 do
If V tu"em hlavmm me-
& iohJl ?rsl:
cnlo, ze je na ceste pred Canhrad
- . . - , x ..
vPlllTP cnniPTlPPlrP IaH 'etvn anrvliv
' , .
ko- francouzske.
Londyn. Na vsech stranach
jevi se nalada pro uspokojivou od-
poved' presidentovi Wilsonovi naj ut IJ-lrii.Pi-ave uvedoinila nasi vh'i
jeho protest, tykajici se obtezova- Ku. anierir'ti konsulove v lielgii
ni americkeho obchodu na sirem'musi hyti prijatelni u nemeckych
mori ze strany anglickych lodi va
lecnych. Sam kral Jiri pracuje na
torn, aby odpoved' pro Ameriku
by la nejvys uspokojivou. (To se
vsak divne vyjima v dobe, kdy se
washingtonska vlada dovida, ze
zase byla anglickou lodi lapena cb
ch0(M lod, americM a sice Brin
dilla vez0uci naklad petroleje. sta
lo se pry to na skotskem pobfezi.
Londyn. Reuterove kancelafi
telegrafuje se z Vidne, ze Josef Vi
tel (?), vydavatel casopisu v Pro-
stejove na Morave, odsouzen byl
vojenskym soudem k trestu smrti
pro pobufujici fee a popraven.
Londyn. Reuterove kancelafi
oznamuje se z Petrohradu: "Die
nazoru zdejsich znalcu muze byti
povazovana za skoncenou "bitva
na ctyfech fekach", jak nazvany
byly jiz v mluve lidu boje na Bzu-
fe, Rawce, Pilici a Nide. Nebof Ru
.sum podafila se nejen zastaviti po-
Uri'rnV. nnflro m'oVi -rlor.,7 T7 T?l.n,n
vvch operacmch planu. V Bukovi-
mocnili se Rusove zelezne dra-
,
era vede do zapadni Halice
i i -n x . - 4. i:x
je, ze Rakusani vyklidili uplne
zapaa oa irornce, zusiaiy Dezuspes
ny. Behem boju, ktere trvaly .po
cely den, nase vojska vzala uto
kem a obsadila vysiny jizne od
Gorlice. Jeden rusky prapor byl
uplne znicen. Jeden dustojnik ge
neralniho stabu, ctyfi jini dustoj
nici a 850 muzu padli do zajeti. U
kofistili jsme dve strojove pusky
a srazili k zemi nepfatelsky aero
plan. Na jinych bodech bitevni ca
ry zustala situace vseobecne ne
zmenena." Cafihrad. Turecke minister
stvo valky vydalo nasledujici o
mamenf: "Dne 1. ledna nase voj-
(ka utokem Ardagan, opevnenou
ruskou osadu v Zakavkazi, 45 mil
sna severozapad od Karsu, kterou
liiVjil general Zachen asi s 5,000
muzu. Boje pocaly dne 29. prosin
!ce a skoncilv iinlnou norazkou Ru
su -tefi meli tezke ztraty. Podpo
Irovana jsouc perskymi kmeny na-
le voiskn v ;i1p 4 000 rrm nnn-irl-
ho stanu ruske armady na Kavka
spojencu u 2e: p0 ceiy den 2. ledna a v noci
'z 2. na 3. ledna bitva v okoli Sari
Kamyse pokracovala s krajni di-
vokosti, a Turci meli straslive stra
ty. V jinych okrscich nedoslo k
, dulezitym ntkanim. "
! videfi Frantigek Josef
ii .
il"11 "" zil uu"upmuu, w.e-
rou podaK generalove Liborius
jvon Frank, velitel pateho anaad-
,nih P" arla!ek Ar-
ithur von Przyborski. Oba veleli v
kamPani- General von
Prank, jeho2 sbory obsadily Bele-
hrad dne 2' Prosince- odstaPuje
nasledkem churavosti iak sp o
,nieaKem cnuravosu, jaK se o-
znamuje
Nove poaadavky Nemecka.
Xemci-ko osvojuje si vetsi pravo
vojenskyeh autorit a pozadalo ji
za odvohun jistych konsulu, jiehz
sympathie s trjncini lideni Germa
jiiun jsou nepohoillny. Tito odvo
lavaji se m&3 ze vojensky ufed
nik obsazeneho nepratelskt'ho u
zenn ma pravo, rozhodovati o
. vsein torn do jake miry a jakym
zpusobem obcanske zalezitosti v
onoin uzeini maji by ti vedeny. Yrn
vi se. ze Spoj. Staty inohou vyho
veti teto zadosti. aniz by tim uzn.i
iy pravo Xemcfi na uzenn jiini ob-
sazem'
Druha zadost je neuradni. Vy
slovil ji bt'i'linsky dennik Jerliner
Tagcblatt. Az dosud Amerieke Ob
hodni a Trzebni Sdruzeni v Ber
line sV( zpravy vydavalo v aiiirli
eint" a obehoilni korresjiondence
liic.i Amerikou a Xemeckrm vede
na byla v teze reei. Znnneny den
nik zada zameniti anglicinu nemci
nou. Pozadavek ten je zcela mistny.
llleda-li Amei-iC-an nemeckeho
;1kavidla. ma jej hledati iion-ocf
neinriny. llle(la-li reskeho. necht"
uziva tvM'.stiny. Amorirane az dosud
iiysuili se tim. ze jim neni treba
uv-iti s' jineiiiu jazyku valka. z
tctO SJllllOilUOStl .(' prODUdl. N I'CO
-r , ,
llobneho vuhme v obehodnnn
Istvku s Jizni Amerikou.- Chvniw
,
se s taiiuumi obchodinkv ani rad-
ne smluvit !
Jak je "silny" pluk.
A nadrazin restauraci v Chebu
otazal se jeden z hosti prave pri
tomiu'ho zaloznika. jak je silny
pluk. Zaloznik se obratil a vyfal
urn tak silny polirek. ze si- mu az
hlava zatocila. Na to pravil klid
iie: '"No vidite. jak je silny jeden
vojak. ted' si muzete uciniti pred
stavu. jak je silny cely pluk!"
Francouzsky president pravi, ze
valka skonci do roka.
Pafiz. Zfijem vyvolalo prolda
seni presidenta francouzske re
publiky jiri novorocnim pfijiniani
v palaci ulysejskem. Ponicare ra
vil : "Nepochybuji, ze pristiho ro
ku pfi tomto obvyklem pfijiniani.
oslavime vzajemne uzavfeni mini,
ktery maje pevny podklad v ucte
k mezinarodium smlouvam, poskyt
ne potf ebnou bezpeenost narodum.
Britsky velvyslanec Sir Francis
Bertie jakozto nejstaisi clen diplo-
matickeho shorn, prcdncs juK'ncn
jeho novrocm praiu presidctitu. 'c
sve adrese prohlasil. . pritomin
diploniati jsou zastupci spratele
nyeh vchnoci. jez bojuji po boku
Francie aneb teeh statu, jimz ne
utralita uklath'i zvlastni povinnosli
v tezke krisi. jiz Evropn procha.i.
Nemecky cisaf trpi rakovinou.
Londyn. Nemecky h'-kar v
l-uselu obdrzel od sveho koleiry
z Berlina zpravu. ze stav nemec
keho cisare je velmi zly. CLsar pry
trpi stejnou chorobou jako jeho
otec a matka a je jt'ste zhorsova
na stalym kourenim cigaret. Otec
cisaruv zemrel na kreni rakovinu.
Cisar se pry bude musit co uevi
det vratit. aby se podrobil nutne
opei'aci.
Garibalduv vnuk padl ve Francii.
Pariz. Plukovnik J. (iaribabli
vnuk osvoboditeh' Italii. jenz se
vratil z Mexika a vstoujul do ar
mady francouzske lined na pocat
ku valky. padl v boji v lese Argon
skein. Jeho mrtvola nebyla nale
zena. . Nejdfive Viden, pak Cechy.
Pk'in Rusu je pry obsaditi nej
dfive rakouske sideliu mesto a
pak pfes Techy vniknout do Ne
mecka. Berlin. Jisty vynikajiei diplo
mat rusky. byv interviewovan pa-
fizskym korrespondentem kodan
skeho listu "Politiken", pravil.
ztraty ruske jsou doposud jen
ysledkem strategickych operaci.
a nepadaji pfilis na vahu. Cilem
i;uske armady jest pry pfedevsim
Videii. potom Cechy. odkud vtrh-
h5 carske vojsko udolim -Lake a
Odry pfimo do srdce Nemecka.
Eijsky onen diplomat vyslovil
tez presvedceni, ze italskii vlada v
rozhodnem okamziku vyhovi pfa
ui sveho naroda. jenz si pfeje val
ky proti Eakousku.
Frantisek Josef silne sklicen
Geneva. ilvycarsky diplomat,
vrativsi se prave z Vidne sdeluje.
nocich a ze Frantisek Josef teles
ne dobre vyhlizel. ?e vsak zdai se
(':del:o sklicenejvuii a poleka.Kj
miu iiez jindy. (.i.ad zpi-'i-
vi. ye sesnei em"ui-.u ' n-
roce pfijima1. bl:uioi)i'ani a
I I
pi.'dsedal obvykl' rodinne hosti
n"' Tomu ov.sen. netfeba p;,ikla-
d;:t
i-v
Anglie ztratila 54 lodi v cene 30
milionu dollaru.
Londvn. Ve etvfech mesicich
valky Anglie ztratila r4 lodi zpros
tredkujieieh obchod s cizimi zeme
mi. ktere mely cenu $11,400,000 a
jejich naklad $18,800,000. jak po
jistujiei spoleenosti roti skodam
ve valce zpusobenym v Londyne a
Liverpool!! oznamuji.
Nasi vlade by sluselo, kdyby byla
trochu raznejsi a rozhodnejsi.
Sotva e poeali ozyvati americti
Nemei. bonem si pospisila je uehla
eholit a statni tajeinnik Bryan v
nejvetsim spechu poslal Anglica
num vvhruzku. To neni spravne.
takovym spusobem se ucta nasi zeme-
v cizine nezvysi. Je treba zu
stati )evnym a jiti jednou cestou
Tako se zda. ze si Spojene Staty
znepfateli strany obe. Nemci jiz
proti nam zufi a nyni dojde k to
mu, ze nas pocnou nenavideti i
Anglican'. Nemci nemaji zatlne
pficiny zlobiti se proto. ze se u nas
v tovarnach vyfizuji zakazky pro
toho, kdo si je odveze a zajilati.
nase vlada liema zadueho prava
tovarnikum v torn braniti. Zlobi-li
se proto americti Nemci, necht' se
zlobi, proti tomu neda se nic de
lat, ale aby je hledela vlada udo
bfovat tim, ze si dela nepfatele na
jinych stranach, to zajiste neni
spravne ani rozumne.
Citeni Nemecka a Anglie.
Dommva-li se nekdo. ze Neineeko
ochabuje a rado by uzavrelo mir
anebo ze Anglie je lhostejnou a ra
da by eestne vyvazla z nynejsi
valky. je na omylu. Dva lide pro
nduvili. dva muzi vlivin, dfivefv
vb'idy se tesiei. jeden Nemec. dru
hy Anglican. Z jejich vet jest zje
vno. ze jeden v drulu'm vidi sveho
nhlavmho nepfitele. ze jeden k
druhemu chova pocity nanejvys
hofke. a ze kazdy v. nich je hotov
bojovati az do posledniho dechu,
aby druheho znicil.
Nedavno lU'inecky admiral von
Tirpitz vychrlil spoustu prudkych
slov na Anglii a pronesl hrozbu. ze
nemecke j)Oiiorne lode vrlinou se
na anglicke obchodni koraby. a ze
minami odfiznou Ni'mci Londyn
od ostatniho sveta. Je to hrozba
zoufala, svetlcici. ze Germani jsou
odhodlani rusiti veskere mezina
rodni smlouvy. aby se zachranili.
Tirpitzovi odpovida ted" lord
Northcliffe. tovarnik. financnik.
elen siHMiiovny lordu a zurnalista.
Obraci se proti Nemecku. vyjadfu
je smysleni anglicke. Zde jsou ne
ktere jeho vyznamne vety :
"N("mecko je preinozeuo a by
lo premozeno toho dne. kdy ustou
pilo od Pafize."
"Nemecko bude uskreeno. a
valka konei vyhladovenim a
zkrousenosti. ale vezme to leta a
lle mesice
"Japonci jsou dostatecne vedo
mi (Timajici moci pnj. Statu itu
to vetu dobre by si mely tyto sta
ty zapamatovati.."
Theodore Roosevelt proti Nemcum
Londyn. Zdejsi Morning Post
uvefejiiuje rozmluvn sveho zpra
vodaje Belchera v New Yorku a
Theodorem Rooseveltem, byvalym
presidentem Spoj. Statu. Jeden ne
mecky professor v Americe tyro
dny napsal. ze mu Roosevelt fekl.
ze Nemecko v teto valce musi vy
hrati. Roosevelt na to Belcherovi
fekl: "Je to lez. nikdy jsem nic
takoveho nefekl. Nase rozmluva
byla takovehoto druhu : Profesor
pfisel ke nine, abych mu fekl sve
mineni o valve, field mi. ze NTnuei
uz porazili Rusy. co nejlnve p'o
razi i Fraucouze a prist i leto bu
dou miti v rukou anglicky pru-
plav. "Potom" . pravil. naiirne-
me vojsko do Anglie a zmocnime
se Londyna." Ja jsem mu na to
odpovedel: "Ano. ale potom vain
nastane valka s Amerikou."
'1'roc?" "Ponevadz my nechce
me. aby nas potkal jednou takovy
osud. jako nyiu lielgii." Ze byeh
ja mohl mluviti tak. jak zmineny
profe.or udaval. jest vymysl. kte
ry kazdy rozumny elovek postfehl
na prvni pohled."
Bryan zase dedeckem.
AVashington. O. C Sratni ta
jemm'k Bryan sta! se 1 ledna de
deckem, jednim z nejprvnejsieh
ve Spojenych Statech v Novein ro
ce. Byl of to velmi casne za noci.
le to jiz po sedme, mat" jinych
vnoucat jiz sest. Narodila se dce
ruska v domacnosti jeho syna W.
J. Bryana ml. Je to jiz treti dite
v teto rodine. ktera ma same dce
rv. "Mona Lisa" do Bostonu.
B.oston. Mass. rmelecke dilo
"Mona Lisa", kterazto olejomal
ba pfed casern byla ukradena a
pozdeji nalezena. poslano do zdej
siho umeleckeho musea. kde k vil
li bezpecnosti bude po cas vseev
rojiske valky viseti v sini reditel
st va .
Predplat'te tento ca
sopis vasim vzdalenej
fm pratelum, jak zde
v Americe, tak i ve
starvlasti.- r
ITovemu roku 1915 hledime vstfic
s nadejemi vetsimi nez ke ktere
mukoliv z jeho pfedchudcu.
Ocekava me pfedevsim od neho, ze
uciiu konec vtilce evropske. ze pfi
nese narodum evropskym osvobo
zeni od militarism!!, jenz jako upir
ssal nejlepsi jejich krev a vestval
je konecne do desneho vrazdeni a
pnstoseni. jemuz historic nezna
rovneho. Douffime pevne, ze v nem
uskutecneni dojdou vfele tuzby nit
roda naseho a bratrskeho naroda
polskeho. aby vstoupili v fadu na
roilu svobodnych. samostatne osu
dy sve ureujieich. Kojime se nade
ji. ze si-bsky naroil za vsechno, co
musil vytrpeti. aby ululjil svoji
svobodu proti nepratelum tieme
ckym a mad'arskym. dostane od
menu v torn, ze spoji vsechny sve
pfislusniky v moeny celek. jehoz
narodni i hospodafsky zivot bude
se nadale vyvijeti za pomeru tech
nejpfiznivejsieh. Kratce feceno,
doufame. ze pfisti rok pfinese Ev
rope obrozeni zalozene na pev
nyeh zakladech. spravedlnosti na
rodum vsem a pfedevsim narodum
slovanskym. Nam pak ve Spoj. Sta
tech pfejeme v tomto Novein roce,
aby pfestala co nejdfive liucena
zahalka millionu prumyslovych
delnikfi a delnic. aby se dostavily
skuteene dobre easy, a aby se na-
semu president!! AVilsonovi poda
filo udrzeti mir nasi republiky
viior vsem ttm ukladum a na
straham. ktere lici diplomate za
hranicni i lide domaei, ah ySpoj.
Staty zatahli do vseobecne valky.
Kdyz rok 1015 zplni tyto nadeje,
v nej kladene, bude miti v deji
nach zabezpecene jediio z nejpfcd
nejsich mist.
52 lyncu v 1914.
Tuskegee Institute. Ala. Za
niinuly rok spaehano ve Spoje
nych Sti'itech 52 lyncu a sice lyn
covjuio 49 cernochu a 3 belosi. Tfi
z lyncovanyeh byly zeny, jedna z
nich pouze lTleta. Lynce prove
deny v nasledujicich statech : Ala
bama 2. Arkansas 1. Florida 4,
Georgia 2. Lousiana 12. Mississip
pi 12. Missouri 1. New Mexico 1,
Seveini Dakota 1. Severn! Karo
lina 1. Oklahoma '. Oregon 1, Jiz
ni Karolina 4. Tennessee 1 a Te
xas 0.
Z Nemecka bylo sem pry pfiveze
no za $677,000 hracek.
Je o pfekvapujici. ze za posled
ni mesic listopad dovezeno bylo
do New Yorku z Nemecka hra
cek v cene $677,000. eili ctyfikrate.
tolik co v temze mesici roku 1013.
Ovsem mnohe zbozi molilo opustiti
N("mecko jiz pfed valkou a bylo
ulozeno v ruznych magacinech, ale
lfece jen vetsina z toho musila by
ti vyvezena z Nt'inecka jiz za val
ky. patrne pfes Tlolandsko a Tta-
lii. Povazhne-li, ze Anglieane upl
ne more ovladaji. je nam to divne
jak je to mozno ale muzeme byti
jisti. ze neopak do Nemecka asi
mnoho ciziho zbozi nepfijde nebof
spojencum nezale.i tak na torn.
co Nemci yvezou jako co kdo do
vazi jim.
Nebraska nebude miti samostatne
budovy na Panamsko-Pacificke
vystave v SanFrancisku,
nebof snahy pfislusneho vyboru za.
-.'icelem sehnani dostatecnych fon
du k postaver.i takove budovy ne
s"tkaly se s vysledkem. Polnik ten
to byl nezdarem lined od sveho
pneatku. nebof lid nebrassky no
jevil pron velkeho zajmu a zelez
idee. ktere mely pomoci, lwpfispe
ly ani eentem. lylo celkem skolek
tova.io $3.267.)7. ale vydani se
sbiranim penez byla velkii, tak ze
v j)okladne zbylo jenom $1,332.75.
Obnosy, ktere sebrany byly skol
nimi ditkami, odevzdany byly
sekretafi zemedclske rady, Mello
rovi. Tyto penize budpu, vrdceny
darcfim. -.