Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19?? | View Entire Issue (Dec. 30, 1914)
I guffalo 4 Hrdina divokeho zapadn Jedovaty Had Cheyennu. Kdyz easne rano procitl, vysko cil s tepleho loze jako znova naro zen. Zaradoval se, vida, ze s icei minula "tez strasna vanice, nro niz by byl musel zustati v jeskyni de le nez mu ibylo .milo. Posnidav, skoeil na kone a vese le cvalal .porad hloubeji do Skal is tych liar, cestou neustale patraje po stope Medane div'ky a jejiho podezfeleho pru.Yodoe. Co stareho lovce poliimlo, aby:vecerni obloze cizi, nezkusenou divku vylakal z osady, bylo ovsem i pro Billa Co dyho nerozlustitelnou hadankou. Pouze tolik tusil, ze Medvedi Drap nema nic dobreho za lubem. Bezpochyby hodlal nekde na dev ceti vydfiti znaene vykupne- "Stary ten chlap se mi od Jak ziva nelibil, zvlaste co o nem za caly kolovati divne povesti!' po mrucoval si Buffalo Bill, kroute hlavou. "Opravdu nechapu jak ji mohl David pustiti samu se starym sibalem! Naposled jsou spolu do hodmiti nebot' i David mam jiz davno v podezreni, ze neni tako vym, za jakeho se vydava. Ale. bda jim, bude-li slecne Andre ove zkfiven jediny vlas na hlave !" Jelikoz snehem byla vselika stopa smazana, nezbyvalo slavnemu zve dovi nezli se doeela spolehnouti na svou zkusenost. Hadal, ze Medvedi Drap bude vybirati jen takove eesty, na nez by se slaba divka mohl a bez ne bezpeci zivota odvaziti. Takovych cest nebylo v tomto kraji mnoho, ale vzdor tomu Buffalo Bill dobfe vedel, ze ukol jeho bude thn ne- snadnejsi, chn musi hloubeji do pustych hor. Proto si napfed ummil, ze zaje-; de do vesnice indianskeho pohla vara, ktery byl jeho pfitelem, kdyby se mu nepodafila do dvou nepomuze! Yas otec at' mi vyda dni hledanou stopu najiti.Byl jist, sve zlato a vy bud'te dobrovolne ze mu pohlavar ochotne zapujci a-;mou zenou! Tot' vse, cim mne mii si sto vybranych bojovniku a sto- zete dobrovolne usniinti -- jinak pafu. skalni lev vaseho otce roztrha na Ale dva dni jiz marne projezdil (kusy a vas pak donutiiii, abyste .se a pofad se nemoh odhodlati k jiz-'me vuli podrobila!" de do odlehle indianske vesnice ze strachu, aby velkou ztratou casu ve svrchoA'ane chvili neco nepro meskal. Teprve k veceru tfetiho due u znal, ze bez vydatne cizi pomoci niceho nedokaze. V torn oci jeho zavadily o kus hadfiku, ktery vial s vetvi nizke ho kefe na samem pokraji prale sa. Buffalo Bill rozjel se k ntMnu a poznal v nem zavoj, jejz slecna Andreova mela na klobouku. Byl sice vetrem strasne roztrhan, ale jeho bystre oci ho pfeee poznaly. Slavny zved se nad nenadalym nalezem zamj'slil. Nebylo pochybnosti ze se ko necne octl na prave stope. Tudy Amelie Andreova projela. Vitr zapletl lehke tkanivo do vetvi, tak ze se s klobouku utrhlo. Buffalo Bill je snal a rychle si ucinil svuj lisudek. Pfede vsim bylo patrno, ze za voj visi uz nekolik dni na kefi. Ze smeru, kterym brl strzen se slecni ny hlav3r, soudil zkuseny zved, ze divka jela na vychod. Dale bio jisto, ze zavoj pozby la v noei, jinak by jeho ztratu by la lined zpozorovala a s vetve ho sebrala. Z toho vsak, ze jeli v noci, vysvitalo zase, ze meli namifeno do urciteho a zeela bezpecneho u tulku pfed boufi, ktery byl jiz nekde nedaleko. Medvcdi Drap byl starym zku--j senym loveem; dobfe vedel, ze za takoveho necasu jest rozhodne le pe, spokojiti se se sebe mensi skry- si, jakych je v pralese vsude do- statek, nezli se vydavati na dale kou cestu k osadam. Kdrz tedy pfeee vyvedl divku z utulneho pra lesa na otevfenou, sirou plan, byl zajiste pfesvedcen, ze nekde na je jlm konci jest pfistf esi docela bez pecne snad nejaky srub, ne-li :: YA naposled jeho stale bydliste! S pudem rozeneho stopafe sle doval Buffalo Bill cestu, po niz .se neblahe noei tez uboha sleena An dreova ubirala. Dojel k rokli. do ktere se tehda sfitila i s konem. Stanuv na kraji dlouhe a uzke propasti, zasmusile pohledl vzlmru a dolu. Nikde ani zminky o ne jake stope. Zklaman ehtel se pustiti podel pfikreho srazu na sever, ale v torn zahledl, jak se na jiznim konci ro kle vznesl oblacek dymu k jasne "Boze na nebi uz ji mam!" zaseptal. Namifil si nejkratsi cestou k mistu, odkud se dym vznasel, a za nedlouho spatfil i dfevenou cha tuf z jejihoz komina se kourilo. Byl uz jenom asi na sto loket od domku loveova, kdyz nahle stanul a s nesmirnym uzasem pohlizel na hrozne divadlo, ktere pfed nim prave se odehravalo. Zbj'stfiv zrak, rozeznaval i po tme etyfi lidske postavy a jakesi zvife, podle jehoz vztekleho vyti hadal, ze je to skalni lev. A nemylil se. Amelie Andreov.i klecela pfed !Medvklmi Drapem a se sepjat.f ma rukama jej o cosi prosila. Buffalo Bill brzy vedel oe. Jakj'si vetchy kmet stal u stro mu pevne pfivazan slavny zved v te chvili arci nemel tiiseni, ze je to vlastni otee krasne prosebnice. Pred nim bylo videti obrovskeho Indiana. Byl to Jedovaty5 Had, vsi silou zdrzujici zufive zvife, ktere by se bylo rado vrhlo na nesfastni ka, a by jej rozsapalo. Buffalo Bill zpola jiz poeliopil hroznou situaci a chtel take oka- mzite zakrociti. Pockal vsak za- slechnuv bias Medvcdiho Drapa. ktery )rave zvolal : 'Proste si, jak chcele nic vam Vice slavny zved nepotfeboval vedeti. Mstivy chlap byl svym vztekei 1 tak zaslepen, ze nezpozoroval, jak se k nim nekdo blizi. Buffalo Bill strhl pusku s rame ne, mziknutim ji pfilozil k lici a prvnim vystfelem srazil skalniho lva. lined na to zableskla se z jeho pusky io druhe a Jedovaty Had skacel se s prostfelenou leb kou na mrtvolu dravcovu. Slavny juimk hodil zase pusku na raineno a vytrhnuv z opasku revolver. vzkfikl na zhovadileho u kruthika : Ruce vzhuru nebo jste sy nem smrti!" Medvedi Drap se v prvni ci:ili rozzehnaval s zivotem, vida. ze jeho spolecnici jsou oba mrtvi a on sam v dosahu zvedova revol veru. V torn vsak mu spasna mysb'n ka )rojela hlavcu. Sleena Andreova dosud klecela pfed nim, nemohouc lined pochopi ti co se deje. Medvedi Drap ji honem popadl kolem pasu a za- tryv se ji jako stitem, hledel take vytasiti jeden ze svyeh revolveru. Avsak jista ruka zvedova by a jeho zahubou. Padouch strcil se za polekanou divku tak, ze mu bylo jen celo a o ci videti. Ale takovy terc stepmmu krali docela. postacil. Novy blesk, novy tf esk a Medvedi Drap sva lil se na zem, zasazen kulkou zrov na mezi oci. Za okamzik na to drzel Buffalo Bill blazenou divku v naruci. Plakala radosti, kokta jic : "6 Bille Cody! Yedela jsem, ze nine neopustite ze pospisite za mnou a vysvobodite mne i me.ho uboheho otce ze strasneho zajeti!" Otec s dcerou pokusili se o utck z jeskyne. Vsechno slo dobfe az do posledniho okamziku. Po cty- fech proplazili se tesnou dirou, jiz 'avsak po eelodenni namahave jizcie stateena divka lined prvni noci vy- za lupici polozilo se vojsko jiz za patrala a o ktere redvedi Drap soumraku taborem. uzstvo i ko si'un nevedel. ne byli na smrt' zemdleni. nebot' St'astne vylezli z podzomi a s takovych umornyeli jiztl, jako rozkosi dychali svezi stepni vzduch. septem dekujice Bohu za sve vysvobozeni. Ale radovali se preucasne. Ostrazita selma je brzy zvetri la a prozradila. Byli dopadeni. Kozliceny zlosyn dal jim pak na vybranou : Bud' aby se podro bili jeho podminkam.anebo tu chvi li zem feli ! V torn jim Bull seslal Billa Cody ho. nebot' dobfe vedel, ze by sami byli tak jako tak nekde v pralese zahynuli. Slavnemu junakovi pak tim poskytl pfilezitost, aby zbavil krajinu strasneho trojlistku, ktery byl tim nebezpeciiejsi, ponevadz o nem a o jeho fadeni dosud ziva duse nevr'dela. Pod ochranou Billa Codyho vra til se stary Anson Andrea s dcerou do Karbanova, kde zustali v hote lu. az se ubohy stafec dostatecne zotavil a mohl se vydati na da lekou cestu do stare vlasti. Museli arci vziti za vdek novym hostinskym, nebot' David, nemaje dobreho svedomi, zatim hotel pro- dal a odstehoval se tak tajne, ze lfikdo nevedel kam. Teprve pozdeji domakal se Buffalo Bill, ze zdan- live pfihlouply David byl takofka hlavou lupicske roty, jez tehda ce ly kraj pustosila. Jak se samo sebou rozuini, umi nil si, ze hanebneho pokrytce vy patra tfeba az na konci sveta. a odevzda jej rukam spravedlnosti. Konec dilu: '"Jedovaty Had Chevennu. WiEIiam Frederick, zahadny zved. Neznamy pruvodce. C'as utikci jako voda. Ivdo by fekl. ze je tomu bez ma la jiz padesat let, co na divokem valo jeste pestni pravo ? Marny by ly vselike pokusy vlady, aby se tamnejsim zemhn a jejich obyva telstvu dostalo pozehnani moder- ni civilisace. Divoke hordy indianske a jeste stokrat horsi roty loupeznych bi lych odfezancu. ktere si osobovaly pravo na tyto zirne kraje. branily se zuby ndity proti vsemu, co za- vanelo pofadkem a spravedlnosti. Krov tekla tam, kde mohly teei jen med a mleko. Pravy tento raj byl pin pekelne. valecne vfavy a krvavyeh stop. Jednoho vecera lezela tam sesi lena svadrona tezke jizdy severo americke. docela zapadla v hlu- bokych lesnatych horaeh. Bvlv to tezke casv pro malv hloueek smelych zakopniku, ktefi se odvazili usaditi na techto hra nieich civilisace. aby poctivou pra ci vynutili z panenske pudy sto nasobny uzitek. Podnik ten byl by vubec byval nemoznym, kdyby ne bezpfikladne obetavosti vojska, jez vlada severoamerickii posilala na ochranu prvnich osadniku. Ale povazime-li, kterak vojsko to bylo v malych posadkach roz lozeno po nesmirne plose divokeho zapadu, takze od jedne pevnosti ke duhe byla eela sta anglickych mil. musinie uznati a smell osadni ci to take citili ze i tato ochra na byla velmi nedostatecna, zvla ste kdyz mezi rudymi a bilymi skudci.ktefi se jinak zufive poti rali, okamzite nastalo pfatelstvi zbrani, jakmile slo o pie ni zkazu obdelanych niv a lidoli. Smrt' a hruza sedely pokojneniu rolnikovi pofad v tyle pfi pol- ni praci i pod u tul nou stfechou srubu. Kdysi dostalo vojsko rozkaz, a by vyslidilo a potfelo rotu me xickyeh loupezniku, ktera teprve pfed ned.avnem pfekrocila Kio dustojniky, pet zvedu a iouze se Grande, aby na americkem iizemi desat muzii vid'te?" pokraeoval kradla a pustosila. cizinee s neurcitym usmevem. Byla vyshina prave fecena sva- ".Telikoz umite tak dobfe poci drona dragounu, ktera take st'ast tati. vite jiz. ze jsme prave dvakra ne pfisla lupicum na stopu a hna- sihiejsi nez vasich tficet chlap A!" la je jako stado vlku pfed sebou. "ye-o-'umim. setniku Prakere az lupicove nahle zapadli do nepfi co tim minite!'' zavrte' '-':nv stupne skryse v horaeh. Bvlo sice jeste chvili do vecera. dues, meli jiz nekolik za sebou. Svadi'ona zalezela z veliciho set- nika, ze dvou poruciku. jednoho lekafe a ze sedesati vojinu. ve smes vam konecne pfedstavil. Jsem sa-' K-m iinak neskoncilo. Co vv to na vytecnych konicli. ktervch by daf z Texasu a " 'mu fikate. doktore?" obratil 5& byl a veena skoda, aby je uhnali k smrti. Ale vseho vsudy byla to jfc ce jen lirstka lidi proti nesminn' pfesile nepfatel. Xemeli totiz cini ti jen s loupezniky, s kterym i by si byli uz poradili ale nalezali se prave na uzemi silneho a krve laenelio kmene Komencu. Yojaci dobfe vedel i, jake nebez peci na ne odevsad cilia. Z toho vsak si po certech malo delali, te- sice se jiz na to. ze pronasledova- "Nic jineho nez co jsem f ekl ! nou, asi tficet hlav silnou rotu lu- Loupeznici jsou ve spolku s Ko picskou stilme patrne jiz zitra o- inenci. Indiansti bojovnici je ve sud, ktereho si dobfe zaslouzi. dou a schvalne vas sem vlakali." lA'sechno svedcilo. ze kone lupicu nemohli jiz dale, kdezto vojenske kone byli. jeste dosti pfi sile. Yo jaci tedy uz jenom na prstech po citali, kolik anglickych mil jim lupicove jeste ujedou. Aby docela unikli, bylo holou nemoznosti. Setnik Yernon Parker byl na svou hodnost jeste pomerne mla- dym diistojnikem. Ale patrne ho pro nic za nic tak brzy nepovysili. Yedl si jako stary jeneral. Sotva vybral vhodne misto pro tabor, ro zestavil vsude, kde toho bylo tfe ba, zkusene zvedv na straz a vse cka mista, kudy byl pfistup k tabo ru. obsadil silnymi hlidkami aby se zabezpecil pfed nocnim vpiidem Komencu. Dosud sice nespatfili je dineho Indiana. Ale kazdy jen tro chu zkuseny vudce vi. ze rudosi prave byvaji na blizku, kdyz se jich nikdo nenada. Unavenym vojakum nebylo do feci ani do zpevu. Sotva poveee feli a zaopatfili kone na noc. po- lehali kolem ohnu zahalili se do houni a za malou chvili spali jak (by je do vody hodil. Y horaeh bylo zase ticho jako na pousti. Pouze hlidky, lekaf a setnik Parker bdeli, nebot' uzna ly velitel trval na torn, aby se oba jeho porucici napfed vyspali a te prve o pulnoci jej a doktor Spra tra ve vrchnim dozoru na hlidkv vystfidali. Setnik s doktorem sedeli u pla- polajieiho ohne a chute pokufu jiee z kratkych dymecek. tise ho vofili. Najednou oba vyskocili jako -lektrisovani. Kdyby pfed nimi bylo z "iista jasna uhodilo nebyli by se vice ulekli. Spatfili vysokou cernou po stavu, ktera jako ,by pfed nimi byla nahle ze zeme vyrostla. Byl to silny. ramenaty muz, te la krasne urostleho jako jedle.Mel ... .jx.. ,.,..isia innJl.ifiiM,.!,,. i.i o. kuze a nohy vezely ve vysokych jezdeckych botach. Na hlave mel ohromny mexicky sirak. ovinuty stfibrnou pentli, kte ra i po tme svitila, a kolem beder siroky, re vol very a nozi vycpany opasek, jejz zpola zakryvala pru- hovana hedvabna serpa. jakou no sivaji Mexikini. I ze snede tvafe a z cernych jiskrnych oci musel kazdy na prvni iohled souditi, ze je to syn ohniveho cisafstvi. Dlouhe. kadefave vlasy splyva- ly mu po ramenach a s drze nakrou cenymi kniry vypadal opravdu ja ko zbojnik. Nezli se setnik nebo lekaf tak dalece z lizasu vzpamatovali, aby mohli promluviti, cizinee zdvofile posmekl sirak a fekl zvuenym hla- sem : "Prosim, pane setniku, je do voleno otazati se. jste-li velitelem tohoto vojska?" "Jsem!" odpovedel setnik Par ker usecne. "Yjis oddil cita krome vas tfi 'nn. ".Toi- tn;" sklibl se pu-K ".Jste )fece vudeem mexickyeh loupezinku, jez pronasledujeme, a jtajiste jste pfisel se mnou vj'jed- navati. vida, ze vam uz teee voda do hot!"' "Xe. pane setnlku. Miylhe se ,i.'t nejsem lupicem!'' zasmal se no- znamy srdecne. :' Dovolto, abych se "Sadaf v teto vrajine ' skoeil n.u setnik neduvefivo do feci. "Nikoli! Muj dvoreiJezi hodne daleko odsud. Ale zaslechl jsem, fc zde projizdi thipa vojnkn, a proto jsem pfisel, naMdnout se v;n i za pruvodciho. Zn;nn e-l..u f.ito krajinu jako svou !la'". a r.-'u! bych vas vyvedl z nebezrecne jias 1i. !o niz vas lupicov'1 vlr.kali." 'Z pasti? Co to znamena?" "A vy opravdu nejste clenem teto mexicke roty?' ''N'ejsem, setniku jak v Bo ha vefim ! Naopak, jsem jejich a hlavnim nepfitelem. jako vy." ''Jak tedy vite, ze Mexikatii jsou spolceni s rudochy?'' ''To uz je mi nekolik mesicu zna mo. Byl jsem v zajeti indianskem a nedavno tez v moei lupicu. Proto oba spojence velmi dobfe znam." ''Yite. kde se Mexikani outo dobou skryvaji?" "Yim, setniku!" "A myslite, ze Komencove jiou take n a blizku?" "Daleko nejsou. Tabor vas jest obklicen petisty jejich bojovniku.' ''I to vite?" ''Ovsem, nebot' jiz dve hodiny pozoruji kazde jejich hnuti." ' ' Pak jsem opravdu zvedav, jsou li ti chlapi ve spolku s lupici!" "Toho se na svou skodu velmi brzy dovite, zustanete-li zde leze ti! Nebot' oba spojenci hodlaji na vas )odniknouti hromadny utok, jakmile se jen trochu rozedni." "Dobra, ale jak jste se dostal i 'i ' xr...: i-i' i do tabora, nepozorovan nasiini hlid kami?" "Za to ja nemohu, ze nine vojaci nevideli. Sel jsem cestou, kam jste asi zadnyeh nepostavil." " Aproc vlastne jste pfisel?'' "To jsem vam jiz fekl. "Rad nycii vas vysvoooau oci jisie za- parker zase k neznamemu varova huby. proto se vam nabizim za pru vodcino. "Dejme tomu. ze jsme opravdu "Neznamy pruvodci!" zvolal 3eznacejne obkliceni," fekl jiz s setnik s peprnym ustipkem. I mensi' neduverou. "Jak nas odsud' Tvaf cizincova se zachmufila. A- ijQjj.'e vvvesti?" vsak pfekonal se a odpovedel klid- ,,m . , , . 1 1 Touze cestou, po niz jsem ja 1K " , .'pfisel nebot' jine vlastne uz ne- " Je pravda neznate nine a ia , .,, , . . ,., , . v . ;ni! odpovedel cizinee zasmusile. monu vam jenom na suu eesi 1 1-1 . v . ,J v , , wv . , i ci. ze i.ste skutecne obkliceni hroz-1 J . . .. , nvm nepntelem. Opakuji vam, ze , . iv ,,,., ... iste bvh umvslne vlakani do teto ,.," , , , - j. shMie ulickv, nebot krome cestv. kterou jste se sem dostali, neni zjid ne jine z tohoto nebezpecneho u- , v. ' , ' a ruaosi strneii tamnie s vysoivycn, rozeklanvch skal, nevyvazne od- sud ani jediny muz ! A prave to jest umyslem vasich , nepfatel.' Jenze jste zapomnel na cestu. po ktere jste sem sam pfisel!" za- smal se mlady velitel. "Z kratka, muj drahy, rad byeh vam vefil, ze pfisel s pfatelskym uniyslem jste ale upfimne feceno, nemohu. uSmal se cizinee. "Ostatne vite do-Je-li pouze jedna cesta z tohoto "bfe, ze kone vase jsou jiz na polo udoli, jak tvrdite. dobra po- Iselivacenijtakze by vam na liteku vezte mi, kterak jste se vy k nam ' uebyli mnoho plain;. dostal ? ' Zeela jinak se vam pojede, zmoe "Spustil jsem se k vam po lassu, nite.H se erstvych indianskveh jez jsem uvazal tamhle na spicku konl Zaijijete tim dve moncliy jed skaliska.' jnou rail0u. St'astne nniknete jist "To at' vam vefi, kdo chce!" j zahube a zaroveii znemoznite ne "Pane setniku Parkere!" zvo- 'pf-itelske pfesile vselike pronasle lal cizinee jiz nakvasen. "Pochy- dovani. Nez rudosi sezenou jine bujete-li o pravde mj'ch slov, bez- kone, uplyne aspoii ctyfiadvacot te se podivat!Lasso tam jeste visi hodin a takovy nadskok vam z dola jsem je uvazati nemohl." "Ilm, proto vas tedy me hlidky ncspatfily!" zamrucel setnik Par ker. "Mily pane setniku!" usmal se neznamy. " Ysechna cest' vasim zve l"mi. ale teto krajiny jeste nezna ji. Co bezpoehyby pokhidali za lior f . ..w. J II 1 t L Will V ' I-" ske prusmvkv, jsou vlastne jen.. , x ,T,i,.: 1 , . , , , , konich museli se na ne vydra kalni rokle z mcliz neni druheho VV1 , ipati pesky." vvebodn. I , , Tak '"obezpeeno jest vase posta--oni' 7- ponati jenom s temen '-ukolnih skal ktere maji urdosi dobfe obsazena. Proto vain jeste jednou opakuji, ze jste beznadejue obkliceni a ze z nastavajieiho boje nevyjde ani jedeu vojak ziv!?' j "Je-li pravda, co tvrdite o jedi- nem vychodu z teto kotliny, pak by arci pfipadne utkani s nepfite- setnik na lekafe. j "Prozatim nic!" pokrcil doktor Sprag rameny. "Ale myslim. ze tvaf tohoto cloveka nelze." "Prosim, vzbud'te Kola a La na! At' lined pfijdou ke nine!" Lekaf neprodlene poslechl a za nekolik minut vratil se s obemai poruciky, ktefi vj-valovali oci na cizinee. Setnik Parker jim v kratkosti. vylozil, oc bezi, a vyzval je, aby' mu upfimne sdelili sve mmeni. "Muz tento nalezi k lupicske rote, kterou pronasledujeme ! ' ' zv lal horkokrevny Kol bez dlouheho rozmysleni. ' ' Tot; pfeee nad slunee jasnejsi a ja bych mu nevefil, kdy by se pfede mnou rozkrajel!" "Mne zase se zda, ze mu lze na slovo vefiti !" fekl porucik Lan roz vazne. Cizinee klidne vslechl tak ruz na miiieni. Na tvaf i jeho se nie ne pohnulo, ani kdyz doktor Sprag honem dodal: "Mate pravdu, Lane, jsem do cela vaseho nahledu ! Clovek tento zasluhuje viry." "Nevtiram se vam, setniku Par kere!" fekl neznamy, vida pofad: jeste mnoho neduvery v ocich ve litelovych. "Jste zde rozhodujicim panem a ucinte si, co uznate za liejlepsi. Ale stojim vam za to, ze se velmi brzy pfesvedcite, jak dobfe rail vystraha byla minena. Jelikoz vsak jest mi lito tolika chrabrych zivotu, za nez jste zod- poveden, radim vam, abyste do mnele prusmyky dal svymi zvedy okamzite prozkoumati. Tak se nej snaze pfesvedcite, kterak nelhu, tvrdg u neni -in6 cestv z tohoto " . . udoli nez po ktere js,te sem pfi- jeli!" Takova rada setnika nic nestala. Nafidil poruciku Kolovi, aby si vzal bezodkladne prozkoumani prusmyku na starost. A sotva mla- idy dustojnik odkvapil, obratil se . , , , , i,j.t Jedinou branu do teto kotlmy , , , . zatarasil nepritel zrovna za vamv , . v , , , , . takze vam zbyva jen vylezti na , , , . , skalu, s ktere jsem se ja pred cnvi- . ,, "Blaznite, clovece?" trhl oeboit ' c c rt i ' y T 1 l setniK. v.eia svaarona mei uv str ivvsnlhati do vasem lassu na si ska- ' 1 lisko?" 11SJJ-U- "Sekl jsem, ze vam nezbyva nie jineho !'' "Pro Boha, co kone mame je- Izanechati zde?" zhrozil se diistoj- nik. "Kam pak dojdeme pesky na teto pousti?5 j" Myslim, ze dale nez zustanete-li , z(e lezeti prostfileni jako feseta !" jiz stoji za to. 7 "Mozna, ze plan vas je dobry! Ale Bfih vi, kde Komenci maji sve kone" "Ja to nahodou vim tez! Pason se nekolik anglickych mil odsud. Komencum totiz nebylo mozii, "Ale pak zajiste nezanecliali Ko ne bez dobreho dozoru." (Pokracovani.) 1.
