VaEka profi valce.
Kdyz nynejsi hrona setova val
ka byla zahajeiii'i. vedeli ti. k ttf-i
ji vypovidali. zo fi in v pradi
zaslapany budou vseclmv zakonv
lidske, prirodui i bozske. ze jeji
besneui budo hro:ne.jsnn nez vse
ehno, co lidsko doposud v tomto o
hledu spatrilo, a proto so postara
li, a by s armadami nesmeli jiti li
di, ktefi by nestramie o hitvaeh.
o utrpeni vojakii i obyvatelstva
pfatolska lod'stva tarn spolu bo
jo va la a tisieove uim'rali. Mlady
andM povida ku pruvodci : "Tv
zvitezilo nad ruskvm dik velike rv
obklioit a porazit. -lini
ehlosti svvch lodi, ktera umoznil;:
nopritele
na zaklade konecnyeh zpniv uci- nemohly by byti vyrabeny v Ante- .7 na svom )okroku a modernim
niti rozhodna opatreni, kde maji rice, nepo kytuji (do nahledu vy- zraeni v kazdem ohledu, nezmohla
roservy nasi oupiti. kam so m:i bi- rabitelu slibue polo pro sobe. Pro se ieste na motriek,' mw v.Ih-
. , '.1:1 i.i - y l . ? ' -i 1 1 r v w. . " .
.n. so . . 1 1 " i.H-ono. aoys;.io pr.Mon.u so k nazoru. jojz Menu cara postnouti. zkratka nin- dobu pntomnou pfi nojmensim ktere jsou lak jednoduche z
mm- dovedl na zemi. a ty zatim jsi uepokrytou uprhnnosti vyslovil vo jsi dati pokyny. ktere mohou bit vu 'jest lope pro ne kdyz so obmezi. a jim kazde sestile'te din' rozumi
no- priv-dl do pelda."Starsi andel litol ruskeho . lod'stva, admiral j ba casto valku rozhodnouti. povzbuzovati budou poptavku po Amerieke mile, rody, jrdy sto-
na lo odpovedel: "Ty sam jsi na Rozest vnskij : "daponci trofovali Takovou ulohu rozfesiti vyzaduje standardnich typeeh. jako ehed- pv a palee a pak zase librv tez-
o.nylu. Toblo noni poklo. jo to zo- a my no' Kiditel prvni anglieke rozhodnv klid. Vojevudce samoten dar. svyearsky, limburger, ananas li a lehke uuoo a zrna jsou oi-
me. J)al)lovo navzajom nikdy tak ( lodonico. znamo to finny Vickcrs. praeujo na maj.o, kd- je vseeko aid. Polo pro cboddar zvhisto ziucfim naprosto nopoobopHolno
zlo proti sono noradi jako lido." jvyslovil so zaso prori prilisnomu praporky ona.'-ono. Jtrobujo-Ii mnolioslibno. Notfoba vvkladati ze americti
il.-.. ,,.,.. "... ,...1. r.l .. f . . - "l. l.yi M
- Mmu,u.,-w,HTnn))iM,lMRniuiI rwiiiosu. )onovadz s-e uupniKy. innod zaonou i)racoval 1 , - . . , . . nrAinvx-lrnV; rti.t,'.?
.ko muzo byt. uomon konoe t..j.nv muzo ,ht .jon na ukor ozbrojoni tololonm sito. Prodni strazc obran , . i: ' fl: tpntft QVCm 'r.; 11?w
podavali zpravy a toz budoiu-im po " nvra z vei cyeli ,k?- tezKymi doly a na ukor tloustky uo Inno v zakopoch. ivsorvy. vso- M V!Jti nhk molri,ko v torn pHpa.Iu. kdvz do
kolenim vorno vypsali. kam az to eh su cm o nebnde nice, da- pnncmi. cko je spojono. Oraty jsou dvoj- nQ uasledkom kva!itx, 7ji; oiziny zbozf prodavaji. I nas te-
dopraeovala vyblasovana kultura 'Z'1 v , ' ezk'' ,,e ? Am tazk V l" . vineno to bvlo biavno ocon'stv,,!, llomor Fahr,nhoituv jost predpo-
2U. stolcti. Alo no.io.1 to. vo vsooh 'f ; " 'T ? l' miUMUltn:il JU My (l0SU1 vlJlS1"1 pozorovaei sianico, polo- kt , .fJ il!lni!,rov.llirIlin fopni. Jo z tobo videri. zo Amorik.i
zemicb.
dena
na
pisv
pravelio stavu veei zaslati nekam
kde b' to moblo poskoditi zajmy
dotyone valciei moci.
Vzdor tomu dovedoli Ui-m so
,valee a jeji'ch bruzaob $1. tolik. yQW Vl'(U'nn (o vybuboni. Pro- Alo , prot. tomu nazoru ozvah lototo-rafio. A noci pak osveeuji kval5tm, Jinwk y.hoi,v ieho bn
cim dale tim duraznji so vola. a-1 to '"'.f " k e otbo';;. jfH Jl'0"sk.' vi- ( vHmna svetla a svotolno koulo. vy-; (I(ni j(,n0u (lo.;isn s u:oi;cum
valkou postizenvcb. zavo- "u," 1,1111 ionono no- luznuuiuua. x-o niuve u uusiny so zone na vysinaon. podava.p zpravy , , , , , . Wv i,ln."ln n:. -inn,w.
neiprisiieisi eonsura noion lestl a zoufalstvim, nebo az nakaz- tvrdilo: itezstvi bylo doby to o vseoboeno takncko rozlozo. PH i , , , Auv- . n
Mcmv nio ; ,,fl tfAv,.rt,. ,i uomoci rozmobou so tak. zo tezkou naponskou dolostrelbou.' J utoku volmi noma ba onrika : !'n- v ' ... i...i - T i- - -
w..,.., .w .,.,. ww- - , . , . , , eovaii sve zbozi primo a poetivo -Jfn so ujvnne, ze
a by nekdo nomobl vyhceni , ,... mc uu.o m uk. . .,oz nna.cy a . ko flmerick6 Konsumont inflZ.- aspon v penozieb. vo svyeb dolla-
zbrane.. nobo jina katastrofa so do- dreadnougbtu. nobot tito namorui letadla o polivl)oob iiopHtolo po- , . x v ,
i , -it, , ,..,..,...'. ' pak sam souditi. Josthzo vsak :
staM. iobrovo byli konstrunovam .lodui" skytuji. .opnodorno isim pomoc , - , ., , , ,
, v. , v v, ' - , , , , , ineneky yrabil ma ziskati a udi
li. kton tuto valku vvvo all, vo-,za tim uoelom. a by so na no voslo liyra prostrodkom k- poziiam da-- in - i .
.... . , , , , "... i - - i n ti -,17- ii ! (ltl obhbu a navyk Amonoaui
deli. ,iak budo broznou, zbesilon. co "ejvioc tezkyeb, volkohbornicb lokyeb podrobnosti kraiinv io to-! , n . ,
musi v budoucnosti )Oeitati vioo s
recb. byla rozumojsi. Molda take
jeste od Anglieanu pfevziti jejieli
libry sterlingu, ktere se deleji na
dvacet silingu a ti zase maji po
dvaiuicti peneiob, abycbom meli i
mu neslycliaiiemu vrazdC'in, mrza
eeni a pustosem. J'ude-li so moei
nejak zakrociti vo prospeob nuru.
tu die vseoboenobo presvolo.ni v
Evrope i zde. bude moznost ta po-
skytinita pfedevsiin Spojein'm Sta
. penize pfedpotopni. Poeitard na
by jiz jednou bylo zakrooono to-i1JiU' ze U-V1 J Pnvoc.com. i'roios- w n,n , a suoum vfn.s.i.mMu- z pisro.i. s noouyeo.mou ,.v (lostav se tafe, koi i dositky je to nejjednodussi na sve-
sor .Jordan pravi, zo noni za m Kostl- i-zasna palba toclito doi a zrotelnosti bitoviu c;iry. ( )boas pro to. a Amerika to musi koneene iod
zoiipovoclnou zadna jodnotliva o- pouziu rrnavcn. (iruvycn nanoju joue vo.ovnlco automobiiom dul--
soba. nybrz militarismus. kruby znicilo pry rusko lod'stvo. -Jo vi- zito body lojiste
vojcnsko. Kde vsak militarismus ('- valoono umr'iu so meni a !
byl nojmoonejsi. ktera zom byla 3eno apostolovo potrobovali by za
nojlirdojsi na svoji ozbrojenou st' nejaky veliky priklad pvo sva
t vrzoni.
Proo todv vzniklv obrovsko lo-
:nou uznati. Cim dele to odklada,
ake penize prftomna tim t0 bnde ll01'51'- Pravi se' se
Xemoeku slouzioi.
turn a jieh presidentovi. Z to pu-!1110 0 enj2 b-v,a P'sveclwiia. zo so
ciiiy konaji se po cele nasi vcpub-.s 111 mUCe l,osiavni CL'u'ml1 sf'
lino ,,,,'mv,'. sMiiV.. ii.-h- n,',im.B.vl0 t0 jedhl5 emoeko a bylo
Al --r.,,, l.,!.? i,ni,.i;t; n I to T?akousko
MPT, abv pusobilo dostatoOnvni
tlakem na presidenta i na ',10sti )-vlv si .iist.v- "a v'
moenosti. valku vedouci. iku Ppraveny tak. zo vioo jiz v
Na scbuzicdi teebto
slovovjiny jsou ruzne
?ala sic5j5, o torn jsou
fen diiady-
di? Die vseobeenebo laiekobo na
zoru proto. ze A'etsi lod' muzo
Xomookom svodeno. Tyto dvo moo n.vt silueji ozbrojena a nut take
silnejsi nPU'oro.
Xazor ton jo spravny. Lod' o
Ato ovfcm vv-I;0'11. mm'. vj-koi.,.1. n,,nol.n. s)10sll0sti :!0.000 t,m je roxl.o.1,,8 lojiti ,,mi!.i i;!,.,;,:,,, n.k.nw!,
al,llv o :'."". Mo l..v v,.lnl..EjH noJ ,Iv5 lodi o 15.000 .,st , .,,n,.,s!. hK ., K,,,.
pficinacli njnejsi valky. o torn,
kdo ji zavinil, i o torn, jak ji bu
de mozno ukoneiti. V jedne tako
veto scbuzi jisty profesor Jorda
na, ktery proldasoval. ze valka bu
de ukoneena teprve, az valciei moo
nosti budou k tomu donueeny svv
mi domacinii jjomeiy. az bida ua
obyvatelstvo uvaleiu'i. )fetrline
strunu trpelivosti a millionove zou
falych postizenycb se ozvou. Dru
hy nalded, zastupovany, inh'ovou
svo prist! nepratelo. mobly jestt
muobo k vojonskomu sosileni u;'i
nin. Proto na popud z Borlina J?a-
tuuacb snost nosti. Vetsi lod' mu-
postradati
Pravi so. zo v Evropo v. roba y- PraiK-onzsky ministr t'inanoi Ribot
ru jest umonim. V Amcrioo nan- nodavno so vyslovil. zo Franoio vy
pak. syr jost nobo by! prodmotonr drzujo svoji armadu na bojisti
obeliodu. Valka ua povnino ovrop-' oastkou trieoti millionu franku.
ske skyta Amorioo jinlezitost. "ili .-.i-sti millionu dolla ru deimo.
Kridla soutezo jsou ustriiiana. K tomu si primyslomo donni vy
Dnes noskytujo so prilozifost. za- danj Nemoeka. Anirie. Puska. Pa-
i a ostatniob. povazme. ze ;:a
prilozilost. na niz zomoi.-l-: tvdon budo valka trvati iiz i.t
sky department snazi so naso vy- mesiou a vsockv vvblidkv ukazuii
zo mil sunneisi paneero, muzo zo , i - , , v . , . ,. . ,
. . . v ,. , v , . ral)ytolo syra upozorniti a primeti ,na to. ze budo joste volmi dlouba.
s on (ioi soiisu oun. oihmi um, zo
Ti 1 II lWl-tl.I v.itly-v, .ij-v I..'
1 t 1 1 ' -1 '11 CI 1 1 .H IU .11 IIMUIU U. UVJIII Mll'.IIU
.nnc rn vr h ici t-.i ILi vji.lk.!r.t .1111 1 1 t i ' ' ' '
wo.vw 'H.Monu '" " n?i n;i 1 ;i so na let no Oi i mio n-
' ' ' UZltK
raji jiejviee prumyslnioi, strojniei,
ktefi maji m nolle nakladne stroje
zavedene na system stary, ale eo
jo to platno, kdyz vseeko zbozi,
ktere jde do eiziny, musi byti po
eitano na system desetinny. Pru
mysl se rozmaba, stava se kazdym
dnem komplikovanojsi. a cim dele
se to bude oddalovati. tim to bude
borsi. y my slime, ze blavni pfe
kazkou zmeny.je v nasi zemi ne
dostatok autority. V Evrope tako
vou voc naridi vlada. ale kdo to
ma nariditi u nas? Kongres k to-
:rotc nasledovalo Xemocko s
ovezenim valky Rusku.
vehco
! w i 1 . . 1' . . .
iiu : Kronie rono cia se na
lodi zridit vie prebrad tak, ze ta
delegatkou z ulierske Pesti pani
RosikouSelnvemmerovouYyznival.ta!is,nn- Kdo se Pi'ipi'avuje
v to msniyslu, ze vykrik utrpeni a
zoufalstvi ze zemi. valkou posti-
zenych, se neuslysi nikdy, pone-
Xyni. kdyz so vidi, kam mi!;- kova lod' so nemuzo tak snadno
tarismus vodo. kdyz se tusi. jak''' )otopit. Take porizovaci a udrzo
budou konoe valky. jim vyvolano. vaci naklady jedne volke lodi jsou
;i-st na ease praoovati ju-oti nemu monsi nez dvou mensieb lodi.
vo viasriii nasi ropubliee. -Jest nut- qv
na vvblasiti zde
,r-''dovsim pin
T iidc miVemp ndolnt? rtrodtn vn
ovali. A az valka skonoi. pak-, 0 teob ohromnveb oboteob. kt.-iv . 1 .
j M xn .J l v.-1 im.in; uniu uii'U . JiWIllll. IIUUUII rf. A l
uzito. nas vlastni narodni syr zu- sbanoji z dani. nybrz vseeky vl;T-
stane jiz v trim nijak neznepoko
jovan faktem, zo konkuronoo josr dlulsy v oizino. ab
opet v jobo sto)aob.
dy se dluzi. Xa)red so uzaviraji
o valee to o-
Fysicka kuraz.
Ve dve hodiny rano jest lidsk?i
nojilo. tu so uzaviraji mi- .vitalnost nejnizsi, veskere fysie-
Ainerika jest bobata na mnobo com' "pujekv" doma. jinymi slo- ko sily v dobe to jsou na nejniz-
sem. nesmnno zapominat na hinriv. .Todnnn noivvtrvMloisi.b lr-rt liJnm 7 Tvnrlr'ii-nn sim stiumi a kazdv zkusenv mili-
aii, uki Vll,u, . uhiavm nepratele lodi, na torpeda klamu jest 2p domaci ju-odukt no- byla takova pujeka uzavrena v Ra tarista dobfe vi, ze ifdvouliodino
",wu 11 a miny. lreta torpedem. neni-li ,nA?flM,.m-n9fiMM.nnckimn Tncf.
la se zdarem. Prispely na ni obee vojin v liodinu tu jest chrabrym,
a mesta. sporitolny, cbudinske a nikdy se neobaA'a tobo, eo na nebo
sirotoi fondy a jino vofejno usta- 'ka a ze sotva stane se zbabel-
miii-. ireia torpedem. neni-li lnA?fi so rovnnti ovronskomu. Jost- ,Vm1Rbi n lnln w n nf vo so etkn-. va kuraz'J poeita. On vi. icstlize
v w - - I .fVV-'.VK J ' '
zrovna zmcuiieilio razu, ochromi y.zn ,-oef 1- Anin ,ff.,.M ,iAi.-n-:i
raleo. bude valku miti. nebo!. bn- nr.oef. fadovou lod' na nekolik mo- iti
t piut iduuuu iuu na iitKuiiiv liu mo2J10 .jiom problediiouti si ro
de Medet uziti sve pripravouosti. sicu : dve trofv takovou lod ' znici. i l. v.. r:..i..ic ,...1-
...niv.! piun n.i.lv. .in. opu- a pak poilmorske lodi.Ze.pnona Xe sni.,.lla ,,,.5 nnn nnn i;ii,. v tv.,-.;; ;i-.i-. rtrt oi., oom nobnf vo skntoonosti iost rn-
- irjj 1 vi viillwvvii--w-wwwvvjij o X II Mill JH UW illlVViU JIllYlil. . U w-w.-, 0
vadz vladj-- jej udusi, a ze by na- Jv1 -" y-uu"' L" mecko ma k nnn nesmirnou uetii: ra )v0 Jmportovano do toto zeme.
rod americky niel donutit valciei 1'-Vln tuni, aby presioontu Av ilso- (iou10 se nemecka valeona mari- Xikdo nemuze rici, do jake mirv
strany, aby jaly se vyjedinivati o -ovi dostalo se patriot podpory n;1 podmofskym lodim branila, za xasalmo valka do importu onobo
mir. M'1"11 i-'iiiuiv.Mu a vitpuiur- tiin co ie Anglio stavela tak fika-
-vT' t 'ill x- Ticiivm zajmum. ,ez vouni po zbiv)
XTani zda se nabled profcsora . J - J J 1
j ... . i.ii .' i .'ii
'oiu a inniiv nv nas tin vaiKv cir:-
Davida Starra Jordana spravnej
sim. Spojene Staty kdybj cbtely
za nynejsich pomeru nekobo do
nucovat, by byli pripraveny, ze
sarnj7" ocitnou se v torn silenein za
pase. Jmenovany profesor proto
ve, nez bycbom se nadali.
produktu do Amerikv. alo jost jis-
jic o prekot. Alo poslodni dvoje to 0 poCet ibor bu(le int.n5i ;l v
manevry presvedcily i nomecke t01R prlvg vCvi pHiezitost.
vudci krubv o vvbornosti i)od-
morskyob lodi a X'emeeko jalo se
rovnez o prekot stavet.
Xynejsi stav stavitelstvi lodni-
Valecna lod'
budoucnosti.
Souoasna doba velikvcli udalosti ho t,1R- 2t S(' Anglifane vraeeji
prohlasil ke sbroniazdenymr'Vam, Jmu pf-inest odpoved' na otazku, mensim lodim, zatim co XCnnci
mirovyni spolecnostem, ebci dati , jakii budo valecna lod' budoucno- Sl avi lode mnobem vetsi. Prine-
dobrou radu. Jest to spravne ajstTi Jest zimmo 2e s )YOstCl fado. sou snad nynejsi brozne udalosti ; V(.zlu-in(l ku pHkl.1(hl znuny. sy,
chvalyhodne, ze prijimate resolii-.vji iodi vyvinul se dreadnought s novy smer pro stavbu lodi. oL ;mbin.er Kvalita jebo svrcbo-
ce ve prospeen mini a jeaiiam u; 20.000 tunami unosnostti a z tobo (e vuoee ice sravoe novon vaiee
Proc nomel by tento nedostatek
nabrazeu byti domacim produk
tem? Exporti soublasi. ze noktero
domaci i)rodukty nase vyrovnaji
se vyrobkum z eiziny. Alo znamka
'doma dolany" odsuzujo nase sy-
mir. ale ja vas zaprisabam, nepo
sflejte sve resoluce presidentu "Wil
son nemuze vystoupiti s navrbem
na mir bojujieim narodfim, nebo
obnoviti svoji nabidku na prostrcd
kovani ei arbitraci, dokud nektera
cizi armada ziistane v Belgii. XTo
muze uciniti jedinelio dalsibo kro
ku pro mir nebo zprostfedkovtini,
dokud nebude si jist, ze jiomery
se utvafily tak, ze tispecli jebo
snah jest moznym. Do to doby mu
sime zustati neutralnimi. V teto
zemi narodni nenavist prestava a
pod nasi vlajkou nemuze existo
vati. Kjrz president "Wilson sbleda.
ze nastaly pomery. ktere mu u
moznuji, aby jednal. bud "me pri
praveni k mobilisaei pro mir za
roven s nim. Chceme mir, ktery by
byl trvalejsim nez vsichni cisari,
kralove a knizata, mir, ktery by
kazdou pristi valku ucinil nepo
tfebnou a nemyslitelnou.
Az bude po teto valce, cebi Ev
ropa bude zmenena. Mnohe veei
budou nalezeti minulosti a mno
he stare, zamotane otazky navzdy
budou rozfesenjr. 2adny narod po
tom nebude miti pomysleni, aby
se znovu pustil do valky. V te nove
dobe budeme pohlizeti na valku v
torn svetle, jak naznacil Benja
min Franklin, kdyz vypravoval.
jak mlady andel byl poslan na
zem s nebes s poselstvim. Starsi
a zkuse'nejsi andel byl s nim po
slan, a mti delal pruvodciho.
Kdyz leteli nad mofem, dve ne-
zase naddreadnougbt s 30000 tuna nych lodi?
mi unosnosti. A prave letos doslo '
mezi odborniky k velikym sporum Jak se vede moderni
o to, je-li vybodnejsi lodi jeste ! foltva?
zvetsovat ei zustat na dosavadni j vfuleove iodnotlivvcb volkvdi
A'anejsi a cena nizsi nez produktu
evropskeho. Davno jiz vybnal no
meckebo svobo soupere z trim.
Jest faktem, ze jio lota jiz nebyl
sem zadny limburger importovan.
Ale lide na tomto syru si poclmt-
VellKOStl. liebO Snad dOKOllCe Vl'ii- ',.'ir.' ., l1A1-if?l, ol-m'n nv.'unvnwi imnrnctn iiM-Pilnmi Kdii
in se k lodim monsino iypu. yi', tody velici vfKiLi0ve seskupo
to v posledni dobe anglicky admi- ni v j.ieh stanecb. jsou daleko
nil Percy Scott, ktery vfibec veli- vzd.'lleni od bojujiei Gary cili fron
ke lodi odsoudil, jieb stavbu zavr- fv v Qravolott byli vzdaleni lo
hi a velikou chvalu vydal lodim km pH dnesnieli bitvaeli jo bi
podmorskvm jako jedine zbrani, teyli CAra yelice r0zvinuta. az
ktera je na mofi co platna. Po- 4Q0 km Takov iniie jSOu zrovna
zoruhodno je a za zmiiiku stoji, neDr.ehiedne, zvlaste kdvz se s
zo s anglickvm admiralem soubla- ojou strau voje p0smmji. Pedfidi ku.
toboto faktu. Vefi dosud, zo poji
daji cizi syr. Ve skuteenosti alo
pfedkb'idan jest jim syr domaci.
Toto faktum jest nepopiratelne a
jestlize snesou aroma syra tobo,
pak je take zaziji. Trida America
liu, sama sobe neznama, vytvorila
tak poptavku po domacim vyrob-
silo nekolik kapacit ve stavbe lo
di. rnozi jini, jako dloubolety
sefkonstruktor anglicke mariny
sir "White, admiral Reginal Costan
co vyslovil se rozhodne )roti jako
mukoliv stupnovani snosnosti va
lecnych lodi.
veliky kladl nejetsi vahu na o
sobni, vlastni pozoivani (coup d'
ool). Tak pfejel sam fronty u
Koli.na, Rossbachu a LcnThon.i.
Napoleon rovnez sam so presw-d-eil
o poloze strau krajiny -i na to
cinil rozhodnuti o vedeni bitvy.
Stavba valecnycb lodi podleha Dnes vecie se bitva jinak ! Voje
rozhodne mode. Zrovna tak jako yfidce nema vlastnich dojmu, on
tvurcimody ktefi si ted J mozna je p0uze informovan cetnym hbi
na delsi cas odpocinou snazi so senim ordonanci, ktere jsou oci a
rok eo rok pfijit na svuj licet a armady. V hlavnim stanu stale se
vyniysleji nove a nove kostymy, !stfidaji jizdecke ordonance, auto
tak take dalo by se myslet, ze i mobily. cykliste, aeroplany, zpra
lodenice si tak pocinaji. Cnsina yy telefonieke, telegraficke a ra
byla ucitelkou novych stavitelu diotoleeraficke. Tyto pfecetne
lodi. Az do velikeho boje nam or- zpravy musi tfidit a lustit dumv
niho, jejz svedlo Rusko s Japon- snff chladnokrevny, ale geniiilni
skem, bylo heslem stavitelu loli kerv o souhrnu cetnych
stavet prostfedni lodi se znacnou
nvn nfoblonv obrazo.
Pak mame svyearsky syr. Ton
muze byti vyraben v Americe s
touze pfichuti a prave s tolika de
rami jako zahranicni produkt. To
jest asi duvodem, proc se ho zde
tolik spotrebuje. Syr cemembert.
nejlepsi jakosti vzdy pfinasi do
brou cenu, ale utrpel v teto zemi
nasledkem oposice se strany pod
porovatelu importovaneho vyrob-
ku. Rychle dozrava a konsumenr
ma jej jiz za mesie po yrobeni. T
Americe vyraben jest jiz s jistym
uspeehem.
Mimo cemembertskeho syra, jest
cely pocet zahranicnych syru, kte
re jsou zde oblibeny a ktere nado
vsi pochybnost mohou byti mipodo
bovanj' lispesne ameriekymi vyra-
biteli syra po male pokusne pnici
aby nekdo pujeku odeprol. to o zoruhodnym muzem.
nikomu neradilo. lohlo by so mu j i)0bfe ziveny muz bude lepe bo
to spatne vyplatit. Prod valkou mo jovat lle napolo vyhladovely, at'
ly jednotlive zeme takovyto statni jj jest civilistou nebo vojinem. A
dluh: Franoio G.500 millionu. Xe-1 toloto principu mozno pouziti pra
mocko )H tisic millionu. Rusko k- !vg tak jako tak zvau "2-hodino-500
millionu. Rakouska 3.700 mil:f!ve kuraze"', nebof napolo vyhlado
lionu, Anglie 3.500 millionu, Ja-1 vgly nm2 postradsi vitalnosti, pra-
pan 1,250 millionu, Pelgie GO mil
lionu. Tureeko 555 millionu dol.
Od. 1. srpna vsak se dluh jejieli
znacne zvysil. Xemecko a Anglic
zvysily jej jiz o dalsich 3.000 mil
lionu kazda, Prancie a Rusko o
500 millionu kazdy. ale jejieli ma
le vydani vysvetluje se tim, ze se
tain dosud nesesly parlamenty, a
by dalsi dluh povolily. Budou tyto
ohromne dluhy nekdy vubec za
placeny? Je to mozne, aby bvly
zaplaceny? To jsou otazky. ktere
se daji tezko zodpovidati. Stare
zkusenosti uci, ze nekdy i narody
A'olice dluhem zatizene pros)ivaly.
jako Anglie po valkach Napoleon
skych, nebo Franeie po sve posled
ni valce s Xemeekem, ale to mohou
byti vyjimky z pravidla. Tezko fi
ci. Mnoha zeme bude jio dlouba
lota tezce dotcena, ale vniti-li so
vojaci k uziteciiemu povobini ci
vilnimu a budu-li pilne pracvati,
muze narod prospivati a znovu se
povznesti, i kdyz velike obeti pri-
nesl a tezke rany utrpel. Do bu
doucnosti nikdo nevidi, nebot" pra
vdepodobne vyvola valka tato zmo
ny velike ve vsech oboreeh zivota
hospodcirskebo. jake nemuze ni
kdo pfedvidati.
rychlosti. Ruzni odbornici pak j i-'m- qP zpravou nebo bez ni pfed- Mezi temito druhy jsou edam
vysledcich namofni bitvy hlo'"
na.iit pot vrzoni svvob nazoru T-'
tvrdili jedni, ze japonske lo'1'"'
iioo-: Oiiromn zopovod
v,n Vp'lreob obefa general-
iomuz pfipada za ukol
'1 "i-
ouda. parmesan, roquefort, Stil
ton a gorgonzola; aekoliv nezda
se stavati duvodu, proe tyto syrv
Zajftraava karskfura.
Jedn americky casopis prinesl
v techto dnech zajimavou karik
turu. Jest na ni vymalovana Ev-l-opa,
jedouei v automobilu, kterou
dohani Strycek Sam na starem,
nolorozbitem bicyklu. Oba jedou
do Jizni Amerikv, aby tarn uchva
ili obchod. Automobil oznacen je
napisem : Metrieky sestem. Bicykl
neso napis: Star miry a vahy.
XTadtimto obrazkem muze se clo
ek vazne zamysliti. Je to podiv
n. ze Amerika, ktera. si tak zakla-
ve jako prumerny clovek postnidft
zivotni sily ve 2 hodiny rano.
Paklize si pfejete vedet, jak
chrabrym jste. podniknete zkouz
ku ve 2 hodiny rano. kdyz ku pfi
kladu lupici vniknou do vaseho
domu. Jestlize zalezete pod po
kiyvku postele, jste bezpochyby
zeela normalnim muzem ; ale jestli
ze vyskocite odvazne z postele,
chopite se nejblizsi zbrane a vr
hnete se vpfed proti lupieum. jste
skutecne chrabrym muzem a ma
te pfieiny byti na sebe hrdym.
Kazdy veteran z velke nejak6
valky fekne vam, ze nejobtiznejsi
zkouskou odvahy jest byti probu
zen ze spanku troubenim na po
)laeh a biibnovanim za pficinou
litoku na neviditelneho anebo sla
be znatelneho nepfitele ve 2 hodi
ny rano. Pocbod do bitvy za jau
slunoc-niho neni tak obtizny a vy
zkouseny v bitvach veteran mihi
je takovoto rozlcilovani. ale i ten
nojotuzilejsi veteran postizen ject
podivnymi poeity a jest mu nevol-
no. jiaklize ve 2 hodiny raim n4"-
kati se ma s nepfitelem za nocni-
bo stinu a to deje se jedine proto.
ze v hodine te pfirozena fysiok'i
slabost jebo se dostaA'uje: pocit
ten pak nema nie spolecnho s
dusevni slabosti, jiz nazyvame
"zbabelost."
Tezba zlata v Jizni Dakote.
"Washington. D. C.
zlata v Jizni Dakote ma letos bo-1-
notu $7,270,000 proti $7.319 20-1 r.
1913. V torn smyslu n zprava
vladni geologieke liradovny. T'z-
ba stfibra obnasi 174.000 unci, pro
ti 172.000 r. 1913. Od rnku "7S do
konee 1914 ytezeno za $185,224,
000 zlata a 5,830,000 unci stfibra.