Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19??, December 30, 1914, Image 4

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    OZVENA ZAFABU
(ECHO OF THE WEST)
ZABAVNY
T D E N N ! K
'liejsi drzavy. zahrnujici Madagas-1 skuU'r-nosti s;'nn vytlraivali. to .iosfc ! dusi lidu. nevefi, ze by se kdy
kar. V Asii podrzela by vsechny A'lastnil by drzavy v ta'kovych kra Rusko mohlo stati vybojnou mili
liynejsi drzavy a pfipojila by k jich sveia. jez by mil poskytly taristiekou moci."
i ii m siam, franeouzskou Indo ; vse. a by ukojil sve potfeby. takzc ! "1 ti, kdoz se boji ruskeho can
mi. Malaiskv noloosirov a osirov knzdv bvl bv sveiem s?'mi nro sebe inlrn volinihiin-i mnei n: ,t .".
Vychdz: kaidou siredu. PuWishcd Wednesday Sumatra. To by tvofilo I Jri: iekou a zaopatfoval by si prostfedky k'maji mnoho synipafii k nisk'iiiii
iisi. obsahujiei asi dvanaet initio-, cxistenci. Kazda rise Uebo federa- lidu, ktery jest dobry a nikonm
uu etverecnieh mil a asi L"." mili- e mehlo by pfijmouti vladu die neublizi. J a ehei so v tomto chin
oim obyvatel miino Indie a Su-' pfani nc.jvet.siho statu sveho, ane- ku )okr.siti o dukazr ze rusk iid
PUBLISHED WEEKLY
Vydavalete : :
ODVARKA BROTHERS,
Publishers
CLARKSON, NEB.
LANGU4GEt
in
matry. s kkuymizto zememi eitala .bo znditi lakovou vladni fonnu, nebude jiz tak odstrkovan a uiv
4."iO milionu obyvatel. Kozde-jjczby.sc nejvice zamlouvala jejhn jvlady zbavovan jako v minul
i i
Pfcdplalne na rok $1.00 Subscription $1.00
Adresa jednoduse:
ODVARKA BROS.,
CLARKSON, NEBR.
Jak by&o by Eze zame
ziti vaikam.
Az nynejsi besna valka evrop
ska, jez neimV sobe rovne v deji
naeh, skonci. eo bude nasledovati?
Podobnou otazku klade si mnoho
lidi, ale odpoved' na ni Ize tezko
podati. Kdo take muze predvidati
budoucnost. ktera ehova v sobe to
lik pfekvapujicich veci ? Ze se lia
' da a cini se navrhy. co asi by bylo
nejlepsi, k jakym koncfini valka
Evropu dovede, a jake pomery bu
dou v jejini vleku, jest znamo. Ve
smyslu torn objevil se v jednom
aiiglickeni denniku navrli z pera
II. S. "Worthingtona. jenz hodeii
je pfectein a ktery obiva se davno
jiz uvazovanou niyslenkou.
Patrioticke poeity, pravi se v -n
oin pojednani. zavinih" valky ;i
pustoseni jiz od nepameti. Kdyby
vzajeinne obeovain byvalo tak
snadne na poeatku Hdske existen
ce ku utvoreni narodnosti v dosta
teeneni poetu tak jak jest nyni.
jest dost inozne. ze cely svet by
se nalezal dues pod jedinym vbid
nnn systemem; fee a zakon byly
by universalinmi, stejnyini po
vsech obydlenyeh rejrionech zeme
a vsude by zavladal svrchovany
klid a niir.
Svetova nacionalisaee neni dues
prakticka ani uskuteeiiitelna. ale
pfiblizeni se k ononiu koneeiienui
pozadavku naleza se v Hsi rozu-
movani. Dues iname pouze sedni
velikyeh narodu: Anglii, Spojene
Staty Americke. Nemecko, Fran
cii, Rusko, Cmu a Japonsko. Yse-
clmy ostatni exfstuji jenom proto.
ze zarlivost velkyeh narodu jim do
voluje existovati. jinak byly by
jiz davno pohlceny tim ei oniin
komu by se nejlepe bodily. Kdyby
pratelskym urovnanim meiisi sta
ty byly pfipojeny k jedne ncbo
drake ze sedmi velmoci, blavni pn
eina k valkam a zlioubam zeni-
skym, kteraz v prvni rade jest.
plemenna nenavist a lakotnou tou
hou po dodateenem uzenn. byla by
odstranena a nejake ty vrazedne
ehoutky, jez eas od easu by vznik
ly, lelice mqhly by byti obniezcny
nebo potlaceny.
Rozdeleui nioblo by byti ueine
no dvema zpusoby eili na te nebo
one basi. totiz .geografick'1 nebo
technologicke. Prvni jest pfitomne
hodne souniezna s druhou. -lelikoz
geograficke pomery nemoliou byti
zmeneny a jezto pleinenne rozdi
ly mohou byti po vetsine setfeny.
geograficka base byla by nejvice
logickou'pro rozdeleni.
Nasledujiei roztfideni. ktere by
se pfilis radikfdne neodlisovalo od
nynejsicli pomeru, jest navrhn
vano. Kazda divise je ureena die
sveho pfevladajieiho plenie nebo
narodnosti.
Evropa. Byla by rozdelena
ve tfi divise. Severn!. Cent mi
ni a -Tizni v niehz nalezaly by
se hlavni eharaktery stavajiei. slo
vansky, teutonsky a latinsky.
Asijska pevnina. Iyla by roz
delena rovnez na tfi divise Se
veral, Centralni a Jizni eili slovan
skou (Sibif), niongolskou (C'liia)
a hindostanskou (Indie).
Ostrovni Asie. Japonsko a
Anglic by'vlastnily vse.
Afrika byla by vlastnena Anglii
a jizni Evropou; Jizni Amerika
Anglii a centralni Evropou a Se
veral Amerika nalezela by Spoje
nym Statum.
Detailni rozdeleni bylo by asi
nasledovni :
Anglie. Odstoupila by Kana
du Spojenym Statum americkym
avzala by si Jizni Ameriku mimo
Brazilie. Pfevzala by celou Afriku
vychodne od 28. stupne zemepisne
sifky, podrzevsi tak vsechny ny
lon to neeinilo by vdikcho ;o-di- clcnum. Vsechny staty podrzcH
lu od stavajieieh poinr'ru vyjma j liy lokahii samovb'idu. ilo ktere by
pfeveti zapadni -lizni Ameriky, 'centralni vlada. af jiz, by to byla
abrimjici male sraly one pevni- j monarchic nebo rcpublika. nesme
ny vyjma Prazalie. za nahradu 11 zasahovati.
lifepusteni Kanady
Xckiere 7. mcnsich narodu
ii-
aale ze bude cim diile tim vie !
vu nabyvati.""
'"Valka vyvohda v Rusku n.
ny takove jako ve vseeh zemV!'
siicasinciiych. Pfestaly razem str;
ny a lid se usjednotil. I'rave pre 1
zapal prudusek, zajikavv- kasel, bolave hrcllo,
chraptivost, niodry kasel a nastuzeniny jsou
fpravnc lecenv, kde
o
- '-nr t i-'-i ,( ItVfViV SUV IirilUU
?!'k. :n- k P" ' :"fri'l!ii dvou I.ih
i fvi'r.t lit - ,iiiu pro plice. ai
l.i Iv elv:i tT .UM-h. k.i-.'l ztra
Iil :i r"i:lin nu nivati n:t vaze.
t'i';ljfin 'imiieiutt-. I'ro.im.
:'!.'. -t.- to Uvcfojiiili. aly i jlnt do
o ili.brych uCincioh Se
ero Vli ielcfi."
".Ian U..Uk-. Pao, X. 3Iex.
Balsam
pro plice
: Spojene Staty Americke. Za- poehybne by protestovaly. ale po-! vAlkou slavely se v IVrobrade b.-i
hrnovaly by celou Severni Ame- dobne rozdeleni prosjielo by vsen ; rikady a delnietvo f ipravovab
riku. ( Jrei-nland. Velke Antilly a Kdyby jmenovanx'eh sedm velmo
llavajske ostrovy a pfepustily I'y ci dohodlo se ua tomto roztfideni
Filipinske ostrovy -laponsku. Tato nebo jinem. protest malyeh statu
rozloha tvofila by oeeany tvofe- 'nemel by nasledku. Nahrada mo
nou republiku asi osmi milionu hla by byti jioskytnuta velmoci,
etveivcnich mil a loO milionu oby-jkteni by maly stat si pfivlastnova
vatel. od Panamskeho pruplavu kjln, tomuio die spravedlnosti a
severni tocne eili k Arktickemu spravneho jednani.
inori. ,(lsf ovsem pravdou, ze cele
Spojene Staty severni Kvropy. sioup(.e m0h!y by byti napsany o
Zahrnovaly by Rusko tak .ik ! ,ietail--li podobnych )lanu. jakym
nyni existuje". Norvezsko a Svi'd-llV(Mleny. o moznosteeh. o prak
sko. K tomu pfipojena by byla li(xnosli a 1,.prakticnosti jejieh a
v Asii Sibif, jakoz i Persie a Ai'-lj ro,irdoni zemskeho po-
ganistan: vse to )ak by t vofdo vreIn molln y )yt unvrzena.
Ruskou eili Slovenskou fisi. roz- j k1 )y ljya vjt.0 y.:'Ki0llc.
ldadajiei se asi na deviti miliouech jn-gj fl Yj(,e 1)y St, i,ijn plemen
ctverecnich mil a citaji'ei asi 160! - pozadavkum. Ale rozdeleni
milionu obyvatel.
Spojene Staty centralni Evropy.
Zahrnovalv bv Dansko a Island,
llolandsko. Nemecko, Rakousko.
vsechny Baikanske staty. evrop
ske Turecko a Keeko. Iiyly by k
nim jifipojeiiy v Asii cele Turecko
uvedene jest geograficke a posky
tuje tak dalece pokud mozno ka
de ze stavajieieh velmoci dosavad
ni drzavy i to. co nejvice by ji
svedeilo. A bude se jeste mnoho
uvazovati. nez k nejakemu vyslcl
ku doide jestlize vfibec dojde
i Arabic, rovnez P.razilie v Jizni 'k Jir.jaici'.inll v l.-teeh blizkych. Co
Americe. Tvorily by leutonskou
fisi eili Federaci zahrnuiici asi
sedm milionu ctverecm'ch mil a asi
175 milionu obyvatel. Ysechny o
statni velmocim, jak bylo jiz na
vrzeno. Spojene Staty .Jizni Evropy. -
Zahrnovaly by Fraucii. Spauel
sko. Italii, I'ortugalsko. svycary
a Iiclgii v Evrope a celou Afriku.
jez dosud ncbyla pfifknuta Anglii.
tvorici tak latinsky narod eili Fe
deraci rozkhidajici se na osmi ini
lionech ctvrerecnich mil a cifajici
vzdalena buloucno-.t finese. tez
ko lze fici. To vsak jest pfanim
!ska byla valkou posledni.
revoluci. Sotva byla valka 'yp.)
vezena. barikady zmizely a ti.
kdoz chteli bojovati jiroti via !".
bojuji nyni za ni v Polsku. Od
kladaji vsecky osobni rozmisk .
a by napfinl zasadili rozhodujici ra
mi Nemcum. Ale nemifi na Neme
ckoeele, nybrz na nc'inecky milita
rismus. ktery je eelemu svetu o-l-poi-ny
a sousedum v Evrope ne
snesitelny.' iPodafi-li se v teto valce zabi
ti militarismus. bude z toho in i! i
Nemecko prospech nejvetsi. Nt'za
pominejme na slova nemeckeho
socialniho (iemokrata Pebla: "Za
jest uzfvdn. Jest to ve'mi vhodna
pffpravka pfi vleklem zapalu pru
d 'sek, jak se pfe5vedcit.e z cicpisu,
ktery r.as nedavno doce!:
Cena 25 a 50 centu.
. Nerike. r ".T;', -hci nC-ci) proti ka?li."
1 k:i. ti i n.-! fi-rnv Ilal-am pro
pliiv :i .rujto s napixiobunin.
ST Ka prodcj v l-kdrnach. Kde nejsou k dostanf, pos'emo pffmo po obdrzeni obnosu.
Mate jiz vytisk
Severova ccskeho kalen
dafe na rok 1915?
Nerrcare li ho snad dosud, do
sanie s. ho od vaseho lekar
nika, aneb y ste pnmo na
Pfi leceni kasle a nastuzenf ve
spojeni s balsamem odporu
cujeme take
Severovy Tabletky proti
nastuzeninam a chfipce.
Cena 25 centu.
W. F. SEVERA CO., Cedar Rapids, Iowa g
Stav Hakouska
Pakousko-Fhersky velevysla
nec ve Washingtonu dr. Ivonstau-
kazdou valkou. ktei'a v budoucno-J tin Dumba prohlasil, ze jeho Msti
yslco po vasce
Sasa Krapotkinova. dcera slav
neho ruskeho rcvolneionafe Petra
Krapotkina. rodem knizete. ktery
vsak se sveho titulu odfika. pise
v jednom americkem listu clanek.
v nemz pravi: "Cely svet ma na
deji. ze tato valka zasadi hroznou.
. . . .1 i.nin nullf OTlCn!T -
asi 0 mihon ulidi.
'le preee najdete mnohe lit lu v lo
chia. C'ma bv zustala tak jak i . ' . , r, ..
, r . . . Jvrope i v Americe. kton ma..i o
nvm icst. tvone Jlongolsky na-1 .. , . ,
,! , , v 'torn liste obaw. Prah ly si. ab
rod, cih rei)ubliku. zahrnu.iici cty-1 ' v . ... ,lr,
' 1 v , 'bvl vvkorenen militarismus mi-
fi a pfil milionu ctverecnich mil a . , ,,.rv s ...s,-...-.;
1 bee a nemeclcv zlaste. ponea-..
asi 400 milionu obwatel. . . , ., ' . , -,,v-r.'
jjesi ne.jnorsi. iie,jjieue.pi-i-in.-,jr.i i
.apunsKu. - o,yun, 1 zakladem vseho ostatniho. ale lined
drzelo nynejsi zeme sve a pripo.p
lo by k nim Filipiny. Papua (eili
novou (luineu). Porneo. Javu. Ce-
lebry a pfilehajici ostrovy sever
ne od Australie. Tvofilo by Ostrov
ni ci lalajskou fisi eili Federaci,
jez by mela asi dva miliony ctver.
mil a 120 milionu obyvatel.
Tim zpiisobem vlastnilo by sedm
velkyeh narodu cely zemsky )0-
vrch a nestavaly by zadne malicke
staty. jez by mold nek t cry velky
stat jiohltiti. Tim odstranena by
byla pficina k narodni zarlivosti.
Zadne velmoci nebylo by dovoleiio
udrzovati neodvisle lod'stvo nebo
jiobfezni ci pohranicni pevnosti. a-
e kazda by vlast.nila nebo operova
a obchodni lod'stvo velikosti ky-
zene. Namofni heptarchie eili sed-
mivlada skladala by se ze sedmi
osob, jedne od kazdeho narodu.
dere by byly ustanoveny dozivot-
ne. J ato neptarcnie uy iasui:ia
celou namofni vypravu. jiz svet
vlastni. ktera bv mohia byti mal;'.
i nenakladna a drzeti tak svivho-
anost nebo panstvi na vsecli mo
fich. Ona by byla zaroveii 'uezina-
rodnim arbitracnim soudem. kte-
y by vyrovnaval vsechny mezi-
narodni disputy nebo difference.
Vsem narodum byla by z.iruceua
stejna prava k panstvi namof liimu
za ucely obehodnimi. Z.'ulny na
rod nepotfeboval by vydrzovati
vetsi armadu nez jakou by potfe
boval k potlaceni domacieh
vzpour, kterych by vsak bylo ma
le V pfipade valky dvou narodu
heptarchie mobla by blokovati vse
chny pfistavy a dopravovati voj
sko z ostatnich valky se nesiieast-
nivsieh velmoci, pakli ze by to by
lo nutno k zachovani miru a 'y-
nuceni poslusnosti ku svemu vyno
su pro nepfatelske velmoci.
Kazdy narod mold by se ve
pfi torn jim vyvstava fiznak. ze
jeden zanikne a druhy vy vstan
Po Nemecku bude svet ohrox.ova
ti Rusko.
"Nemecky militarismus nebnde
porazen a zdrceu zemi jedinou. ale
vsemi, ktere se proti nemu spoji
ly. Vsak kdezto Fraueie a Anglie
zasaznji rany tezKe a inugie pn
sve nepatrnosti bojuje nad oceka
vani skvele. fece jen nejtezsi ra
na musi pfijiti od Ruska. A zde
je to vsecko. Lide si A'zpominaji
na to. co se delo pfed pulstoletim.
Tenkrate hlavni vojenskou zemi
byla Francie. Nemci ji porazili. a
le v zapeti uchvatili zezlo milita
rismu sami. Nemohlo by se to ny
ni s obmenou opakovatiT'
' Ubez)ecuji. ze nikoli. Od Rn
su takovy strach neni. 1 kdyby by
lo ruske vitezstvi liplne. Nemecko
uplne potfeno a Rusove uchvatili
vsecku moc. nebo j me se toho.'"'
Za Ruskem vladnim stoji tu jes
te Rusko jine, to Rusko. ktere
nam pfedstavuje Tolstoj, Gorki j
a cetm jmi. loto ltusico tiosun me
lo
co mluviti. Ale dues uz jsou take
pomery jine. PraveRusko autokra
ticke, saniovladne. kazde volne
hnuti potlacujici neni narodne rus
ke. nybrz pruske. ovladane pobal
tickymi Nemci, ktefi jsou Rusy
jen die jmena z jejiehz fad rekru
tuji se vsichni vlivnejsi einovniei.
sti vznikne. cilia revoluee." Ino
zi lide tvrdi, ze prvni revoluci bu
de miti Rusko. Ja to nepfedpovi
dam. uka.e to teprve budoucnost.
ale tim myslim jenom revoluci n;'
silnou. Spise vefim, ze v Ru-,kr,
stejne jako v Nemecku a vseeh
zemich t-v!'0)s?ych. udaji se obrov
ske pfevfaty ve vladnich formach
ale ty nebi:-;,u! rovadeny n.'isd
:iuu i-evoluct nybrz vyvojem a
C'sUi ustavni '
''!.)..!.. , i., .X ,..',,...1..,.,
niirumilovnym. Nyni zvlaste se
octlo na ceste velikyeh vnitfnich
zmen a pfevratu a iroto nm za
lezi na torn, aby nm v nich nebylo
pfekazeno a aby mohlo svych si!
v tomto Miieru jiouzivati. Alii pfed
sebou obrovskou raei, tisice ruz
nych potfeb v zajmu sveho practi
jiciho lidti. Ty barikady. ktere by
ly staveny v Petrohrade v dobe.
kdy tarn konal pfed samym vy
puknutim valky navstevu presi
dent Poincare. jsou zajiste pfiznae
ne a svedci o torn, ze jest v zemi
nepokoj. ktery byl potlacen na ne
jakou chvilku. ale neda se potla-
citi nadobro. Cely svet musel byti
jifekvapen jednomyslnosti. s ja
kou petrohradske delnietvo stav
ku zahajilo a s jakou zase se ji
vzdalo a pfispelo vlade v tomto
tezkem zapasu. ktery v Rusku kaz
dy jiovazuje za nevyhnutelny a o
kterem jsou vsichni pfesvedceni.
ze narod obrodi."
"Podivuhodno jest, jake svo-
bode se od vypovezeni valky te.:-i
zemstva. hlavni to samospravne
sbory ruske. ktere jsou od vhidy
nezavisle. A' nice iejich vyboru
svefena jest vsecka pece dobroein
n:'i; na ne se musi i velkoknizata
obraceti.''
'S valkou projevila souhlas ne
jen duma, ale i vsichni nasi revo
lucionafi. krajni levice jest pfe
svedcena. ze byla nutna a ze bylo
Rusko nejen opn'ivneno. ale po
vinno zakrociti. A oni hlavne ve
fi, ze pfincse Rusku obrozeni a
vsem u lidu rozsifeni svobody. Nej
starsi rusti revolueion.'ifi a byvali
nihiliste maji tyz nahled. .Mnozi
z nich lituji, ze sami nemohou se
chopiti rueiiice a na bojiste pospi-
siti. Vladimir IJurzev. znamv cele-i
nebude platiti -i1 procentni noty,
jez maji byti splaceny 1. ledna. ob
canum zemi. s nimiz rise valci.
Ostatnim noty vy)laeeny budou
musi vsak dokazati.ze nikterak ne
zastupuji obcany nepfatelske.
v kongresu ma tolik odvahv, abv
jednal proti vuli svych volicu. byl
by s nimi nesouhlasil. A proto pro
hibiste se nestraehuji, ze neseze
nou dve tfetiny hlasu v kongresu
pro svuj navrli.
-Takmile to se stane. fijde na
vrli k odhlasovani jednotlivyin
statum. Kazdy stat prostfedni
etvim sve zakonodarnv nroievi
; svuj souhlas nebo nesouhlas s u;'i-
Na obzoru rakouskem rysuji se.vrhem. la se za to. ze prohibiste
uz cary strasueho nepfitele ban uici.ix vetsinu statnieh ziikonoda-
krut. Nedavno vhida vyhlasila va-jivn v teto zemi v rukou a t.udiz
lecnou pujeku 800,000.000. lid s pfijeti prohibicniho dodatku ke
penezi ji sel na pomoe, lee dosud , spolkove ustave povazuje se za-
uebylo sebrano padesat procent. bezpecnym.
Zaplavi-li Rus jeste vetsi kus rise 4. m r , -
1 . J At .uz jakkohv, americky na-
liakouske. vlada bine brzv bez li- , i , - -, ,
rod stoji pred velikou otazkou.
nancnich prostredku. U , . i i m --m
1 ktera zasluhuje naleziteho uvaze-
.mumu uiuuiwm,. imjllL y americke proinbiei. jakou
na poeatku valky dualni rise ne- tnes jest naciu'i;a se V1'ee politiky
byla na torn dobfe. Anexe Posny- nez-li upfimne snahy o stfidniost "
llerzegoviny. neustala mobilisaee. J ameriekeho naroda. Enozi drzi sa
dve baikanske valky' a srbska agi- prohibicniho hnuti jen proto, ze
tace ji ssaly krev. R. 1912 a 3913 -j(.jj,.n p0Iitieti protivnici zastAva
udalo se tain vice obchodnich ban--i v likerni ohizee jinou strann.
krotu nez v pfedehazejicich 10jiuak 'idnyrni prohibisty nejsou,
let. dohromady. R. 1033 ucinilo v aspon pokud se zdrzenlivosti od
Rakousku upadek 1.728 firem a v j opojnych napojii tyce. Takock
i iiersku ,bt, coz predstavuje sum, falesnvcli zastaneu Drohibiee iest
nin SO milionu doll. Tfi leta neu
stale paniky. stale klesani akcii a
dluhcpisu uvrhla fisi v desnou ne-
jistotu a chudobu. 1 akova byla.
situace fed valkou.
Neni divu. ze valecna pujeka ,
setkala se s nezdarem. Vubee vla
da musila ciniti silny natlak na
sve poddane, aby nejake )enize
dostala. Lid je chudy jen in
dustrialni kruhv. mesta. slechta a
mezi prohibieniky velka, cast.
Avsak mezi prohibicnimu stou
penci jest i mnoho takovych. kteff
vefi, ze nejen lilioviny. ale i tabak
a jine veci mely by cloveku byti
zakaz!iny. Jsou to lide s tak zva
nymi puritanskymi nazory. ii
niehz jest hfiehem nejen piti liho
vinv, ale i koufiti. nebo kousati
tabak. tanciti a pod. A mnozi maji
V:i fn 7l Tl!)lTnlll1 ill-nil llllOO T-ivrki
rimsko-katolicka cirkev mohou ji ' ., . , ,
(iinovinam neuutte koncem onono
hnuti. nybrz ze ono bude pokra
covati. a siee bude se usilovati o
zakaz tabiiku, tance a zkratka v
upravovtini zivota ameriekeho i-
du podle nazoru dotyenyeh prohi-
pomoci. Sezene-li se vsech 'SOO.OO
0.000. bude to jeden div pfitomne
ho krveproliti.
e znanieni narodni
prohJbsce,
Inozi maji za to. ze Spojene
Staty stoji dues ve znameni narod
ni prohibiee. ktera drive nebo po
zdeji jiste se dostavi. Prohibiste
soustfedili v posledni dobe sily
sve v pokusu, jjrosaditi ve spolko
vem kongresu navrh iistavniho do
datku. aby v cele zemi bylo zapo
vezeno lilioviny vyrabeti. proda-
vati do zeme, nebo je vyvazeti.
Projde-li tento dodatek v kongres
su. biule pfedlozen jednotlivym
statum Unie k odhlasovani. Pro-
jhibiste doufaji, jakmile otazka ta-!
bicnieh fanatiku.
Mozna, ze az k temto vecem doj
de. Byl by to vsak stav docela ne
pfirozeny a proto nemuze obstat
na dlouho. Narodni prohibiee mu
ze pri jit. zustane tu mozna i ne
kolik desitileti, ale pak padne, po
nevadz nema zdraveho, rozumne
ho zakladu.
.t..u ,...i,: x... ..., ito dostane se pfed volice cele ze-
iu itiuiucn ra xciiiii jikiiu inn sxeiu uui. .c uinuuii jui-miic-i
i ,i i y ... i - i v , t, i mi1, ze dovedou uz nrnvesti z;ni:is
Cela ctyfi stoleti
byl ostruvek San Salvador pova
zovan za ten kousek americke pev
niny. k niz Kolumbus poprve pfi
stal v fijnu 1492, kdyz kfesfa
nstvu otevfel novy svet. Potom
musil , San Salvador ustoupiti ji-
'nemu malemu a jeste raene vy-
znamnemu ostrovu, nebof bylo
dokazano, ze Kolumbus k San Sal
vadoru pfistati nemohl. Snad na
tin 5n,Vbi A-ev.n vil ,llnnl,n v, vv. . mL." uuveuuu ji. piuesu zapas
hnanstvi. 'ale lined pfi vvhlaseni ,"svflj za nfiroilni prohibici k uspes
valky se do Ruska vratil. V an-j 1161,111 koncl-
glickych 'Timesecli" psal, ze "ta j Sotva se kongress opet po krat-
to valka pfinese Rusku obrozeni. si pfestavce sesel, objevil se navrh
Tsem pfesvedeen, ze nebude na-: narodni prohibiee na pofadu. Pro-j torn mnoho nezalezi, ale illustruje
sledovana rakci a utiskem a ze hibiste jsou jisti. ze v obou do- to nejistotu fakt, jimz jsou deti u
hned po ni Rusko vstoupi do fad meeh kongresu bude navrli ten od-' eeny ve skolaeh, nebof ve skolnicb
Take vsecky jejieh vladni metho- narodu svobdnych a osvicenyeh." hlasovjin potfebnou dvoutfetino- Ilistoriich stale jeste San Salva
dy jsou od Prusaku vypujeene, Mnoho revolucionafu vratdlo se vou vetsinou. Jejieh duvera v pro-.dor plati za ostrov, k lierauz Ko-
jak byrokratieka nadutost', tak vse do Ruska a ziji tam volne, aniz by sazeni navrhu onoho jest podpo- lumbus poprve pfistal. Mnohe z
cko ponizovani a podeenovani li- jich lifady pronasledovaly. Je to rovana ton okolnosti. ze dues vice ' pochybnyeh historek, vyprav-
du. Ale ti jiz mnoho moci pozbyli veliky pokrok, ktery slibuje zemi jak tfi ctvrtiny Spojenyeh Statu
a jeste vice pozbudou. Nemohu ji- nejlepsi politickou budoucnost'." jsou vice nebo mene prohibicni.
ti do vsech podrobnosti a rozbirati Domaci volieove dovedou jiz vy vo-
vsecko podrobne, abych dokazala. Nova Vlast' kalendaf na rok 19- diti dostatecny natlak na sve kon-
ze lide rusi i cizinci, ktefi narod 15 posilame kamkoliv vj'placene gresniky aby hlasovali podle je-
nas diikladne znaji, prostudovali za 50ct. Jest v nera velmi zajima- jich pfani ve prospech prohibicni-
nych ve skolnicb knihach, jsou
neskodnymi mythy, nektere z inch
jsou popirany tak, ze je skoro ne
mozuo dopiditi se pravdy, a jine
jsou nespravne v torn, ze vmikaji
detem nespravne poneti 0 narodni
jeho historii a geografii a zvlaste va. cetba.
ho navrhu. A maloktery zastupee historii.
fee