Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19?? | View Entire Issue (Dec. 30, 1914)
Pripravy spojencu na jarnf kampan. Die zpravy americkebo korro spondenta. poshine z Fumes -Francouzu. AnlicanA a P.rl-d- eanfi je pilne cvieeno, ah mold zasaditi Nemcfim prudko'i rami na jafe. To je plan volin !u sroji' neckebo vojska. V pfito'iuf dolte spojenci a Nemei pfvzimnji pod'-! valecne fronty, 200 mil dl.Mdi'. Nejlepsi pinky, ktere po etyry me sice drzely zakopy. byly od vol any a na jich misto poslam by 1 i zaloz luei. Na valeciu linii panuje pomer ne klid a miiiio delostfelby, ktera hrnii ve duo i v noci. neni jin ii boju. Zinini kampaii je tu a vojaci od pocivaji na sv.vcb zbranieli. (Vka ji na jaro. A potom nova armada spejncn o 4,000.000imizich vrzena bude proti Neincum v nadeji na rozhodne vitezstvi. Armada tato bade pobotove kn konci mesice bfezna. Francouzske zakopy nale zaji sc nyni v drzeni zaloznikfi a territorialnich pluku. ktere v lete nalezaly se ve vnitrn zeme a chra nily zeleznice a udrzovaly dopra vii nakladu v proudu. Zalozniei tito zaujali misto nejlepsieh fran- eouzskvch vojinii prvni obranne dovedcme. Ale da se die n posou- nadobro odstranuji pochyby o ne- odstoupenim diileziteho pfistavu diti, eo evropska valka pro do- odvratneni rozdrceni rakouske mo- Kavly, mesta s obyvatelstvem vet tyene moenosti a narody znamemi narchie, jestlize snad jeste nekdo sinou bulharske mirodnosti, na v hotovych penezich nepocitaje o torn poebyboval. nez Bulhafi einili si naroky, a skod a ztrat zpiisobenyeh na zni- Snaham ruskym podafilo se ko- jez jim take pfifceno bylo ve c-enem a zpustosenem majetku. o- necne dosici narovnani mezi bal- smlouve, uzavfene pfed vypoveze- cbromeneni prumyslu a obehodu atd. Valka evropska jest i penez nim podnikem nad kazdou predsta vn obromnym a straslivym, uva-zi-li se, veskere ty obrovske obeli pro valku jsou uplne na zmar a zniceni, a pfispivaji jen k zvetse ni nestesti a bidy mezi narody val cicimi. A to se mluvi jen o obeteeh bmotnveb. At" na valku divjime se s ktere- koliv slranky a snazime se postih nouti v pi-ovadeni teto pobromy jakekoliv dobro. zustava nadale ehladnou pravdou. ze to dobro val- vou dosazene jest naprosto nepa- kanskymi staty, ktere na sebe hie- mm valky Tureeku. Bulharsko si- dely nevrazive od posledni valky. ce popira, ze by touzilo po Drino Humunsko lined pfi propnknuti poli, ale mozno pfedpokladati, ze setove valky dychtilo po pfipo- i tato jest casti ceny, za niz dalo jeni se k Eusku k iitoku na Eakou- se pohnouti, zaehovati nentralitu. sko. jez drzi pod svou vladou na Srbsko rovnez dm dosud cast bul tri miliony rumunskych dusi v harske Makedonie, jejimz stredi .S(dmibradeeh a Bukovine, ale dve skem jest Koeana. Jest pochybno. jirekazky staly mu v ceste. Prviu zdali Srbsko dalo se pohnouti k z nich byl kral Karel, jenz neza- vzdani se tohoto uzenn, ale s vv pomnel na svuj hohenzollernsky hlidkou na ziskani Bosny a Her puvod pres dlouha leta vhidy lidu eegoviny a snad cj'isti dalmatske jine rasv. a kterv dokonce na vlast ho pobfezi tento listupek nemusil ni pest prislibil dvorum ve Vidni by mu zpusobiti prilisnou litost. a v Berime pomoe Rumunska v S ueasti Rumunska a Kecka na pripade valky. S jakym, uspeehem valce prakicky jistou naskytuje jine hnusne zvifeci tance nalezly ehvilkove obliby i u rozsafnyeh A mericanu, toho vinu nesou zvlas te modistky, jimz plynul uzitek z divokych necudnych uboru jichz divky a pain pfi techto tqneieh u zivaly, a pak take vydavatele hu debnin, jichz mesce se rychle plni ly. Rozsafni Americane vsak na hlizi, ze by t'to tance pfivedly na rod v zkazu, a proto profi nim po emaji vystupovat. Jest nevozurn nou matka, jez dovoluje svym dos pivajicim dceram tance tyto pro- vozovati." trn'm u porovmiiii" s obetmi, sko- setkal se v techto zamerech, psali se otazka : co pocne Italie? Jisto dami a ztnitami, jake valka si vv zaduje. Za livahu stoji. eo uzitecneho a prospesnelio dalo se zbudovati a provesli za pemze. ktere pohleuje prisera valky. Pouze za jedno tydemn vylohy ui valku mold by se zbudovati ta- covy podiiiK. jakym jest ranam- sky kanal podnik to, ua kterem zbankrotila spolecnost francouz- ska. jezto nemohla sehnati dost lime, ktefi nyni si odpoeivaji a milionu k dalsimu vedeni prukop elivilemi evifi k novo praei. ktera n prace a na kterv se divame s zahajena bude na jare. brdosti a pychou, jako na velikv Je to armada o 1,000.000 muzich uspeeh naroda ameriekeho.Za pfil a k temto pnpojeno bude dalsieh inesk-ni vydeje na valku bvl0 b 800.000 mladych muziu ktefi po- hze pfivi'sti do naleziteho stavu urobih se tfi'mesienhnu evieeni. V vseebny nase splavne feky. tomto vsaK ne.isou obsazeni re- Pemze. ktere valka evropska jiz kruti z roku 1915. ktefi take cvi- pohltila. ju'edstaviiji pry jiz nyni eem jsou pro vojenskou sluzbu. (fetinu skutecne cenv veskerveh General Joffre pouziva v pfitomne zeleznic americkych. aoue co nejmene muzu )rvm lime Xebylo by tfeba ani nekolika v zakopecb. Kde Nemei maji svoje mesieniho vydanl vulecneho. aby nejlepsi muze, tarn, jak je pfiro- veskere eesty ve Spojenyeh Sta- 7A-no, postaveni jsou take nejlep- teeh byly upraveny a zbudovany si muzi. Ale Xemci poslali do za- v pohodlne. pevne silnice a dlaz kopu domobranu a spojenci ucini- ,ene boulevardv roiez. iasieclkem teto zmeny pa- Jen )omyslete. co za "bilion do nuje na valeene f route snasenlivej laru mesiene" dalo by se postaviti si duch. Pred sesti tydny v dobe Skol a vztlelavacieh i)otfebnvch u boju ua Aisne, nepfatelstvi mezi stavu, vefenych budov, a kolik det souperieim vojskem bylo takove, skych hfisf zfiditi v mestech, kde ze nebylo mozne ani pohfbivam deti nemaji pfihodneho mista k uirtvych ani odnasem ranenych. pohrani si, a kolik parku dalo by "Nyni je tomu'ale jnak. Jim lide se poritliti a tim zkrasliti nase zaujali mista v zakopecb. Jsou to niesta jiz hde starsi a maji zeny a ditky Pfedstavte si, dovedete-li, co za kdesi v dsili. Nejsou tak boje lac- bilion dolaru dalo by se podnik ni -jako jejich druhove z prvni H- nouti k uleveni bidy a nouze, utr- nie. fohou sice bojovati prave tak w a stradani lidskeho, k zabra sta teen?, jako jejich mladsi sou- niMii a vyleeeni nemoei. druzi, jsou-li k tomu vyzvani. ale A nyni uvazme. proc misto vse iiem-ii toho rreoa. nei)ronasieuu.ii no tonoto ilonroaim ooraceji se nepfitele. Proto tlochazi k eetnym zavratne sumy penez na vedeni lokalnim pfimefim a dohodam. valky. Pfiein k evropske valce u- dle nich noma byti stfileno na za- Llano jz nekolik, ale jest mezi ni- sobovaci povozy. V prvnich do- mi aspon jedinna opravdu tak ve bach valky takova pfimefi a do- likou a dfilezitou, aby vsechny tv body byly by nemoznosti. obeti na zivotech lidskych. pene jVEezi vojskem, nyni usazenvm zicb a majetku dovedla ospravedl- v zakopecb nebyly by mozne tak niti abv z ni bvlo videti, ze ev- zufive boje. jako mezi vojskem vopska. valka jest potf ebnou prvni linie. Tito vojaci nyni e.ele spravedlivou? dny travi ve vlhkych zakopecb a Na tuto otazku tezko odpovidati staraji se vice o to, jak by se o- kladne hfali, nez o zabijeni nepfitele. Spo jenci die vseho nezahajP zadnou iJtocnou kampjin letosni zimv a Tyckaji jara. Nemecko rovnez ne- muze pomysleti na takovou kam- Rozhodnuti Rumunska. Nemeeka a rakouska diploma- pan, jezto nejlepsi svoje vojsko po Lie utrjla v posledni dobe opet slalo do ruskeho Polska proti Ru- nekolik zavaznvch nezdaru, ktere sum. Nemei sice neodvolali pfil is- v brzkl; dobe- WQ s0 v r0zmno- ne mnozstvi vojska ze zapadnilio heui sil spojencu. Tyto nezdary za- bojiste. ale neposilaji zadnycb po- villC.llv bvly ov5cni spe Un sil. Nemecko nemuze podniknouli Xemeeko a Pakousko nemaii echo nic vazneho proti Francii v pH- nabidnout v odmenu za noskvtnu- tomue dobe a na jafe bude nueer.o ti pomoci. krome mlbavyeh slibu. celiti zcela nove situaci. v A,.vu.hy nln5nf mv nwimifsin Kdyz v techto dnech skoncila kon BHiOndolarU ITieSICne iVi-ence tfi kralu v almo, kde Krancouzska snemovna v minu- Norsko, isvedsko a Dansko uzavfe- lych dnech odhlasovala vojenskv ly skandinavskou allianci, zmafe rozpocet k vedeni valky po dalsieh ny byly posledni nadeje Nemeeka. sestniesicu a vydani na valku jest ze se mu podafi zavleci do valky v onom rozpoctu vypocteno na dve Svedsko, jemuz nabizeno lakadlo ste millionii dollaru mesiene. To- ve forme Finska a Laplandu. . lik povazuje Francie za potfebny Svedsko, majie se rozhodnouti me vydej mesicni na valku. Ponevadz zi vice nez pochybnou vyhlidkou pak Francie jest jednou ze etyr na ziskani tohoto uzemi na jedne evropskych velmoci ve valce su- strane a jistotou zniceni obcho castnenych, da se die jejiho me- du anglickym valeenym lodstvem sicniho rozpoctu pocitati, ze val- na strane druhe, nemohlo se ani ka evropska stoji evropskych vel- na okamzik rOzmysleti. Konferen- mioci, jakoz i mensich statu valkou ce v Malmo byla tezkou ranou pro Etizenych kolem bilion dolaru me- nemecke diplomaty. Ale horsi jes- Bicme. ie porazn.u utrpeii zastupui aunt; Jest to suma, jakou si my, oby- a Berlina v hlavnich mestech bal- ceini smrtelnici, nezTykli pocitati kanskj'ch statu. Odtud pf isly v s miliony dolaru, sotva pf edstaviti j poslednich dnech zpravy, ktere jsme na tecbto mistech po jeho jest, ze jakmile tyto dva staty roz smrti. jez odstranila prvni zavaz- mnozi fady spojencu, Italie bud. nou pfekazku. Druhou pfekazkou si musiti pospisiti, paklize nebude k ueasti Rumunska na valce byly chtiti, aby jeji vyhlidky na podi- obavy pfed Bulbarskem. Kdyz leni se na kofisti po rozchvacene T.,n, i i i i .i i t i t - , jummarsu , sueiiu iu urunou auaini monarciiii nezmizeiy na valkou balkanskou, Rumunsko vy- dloubou dobu. Smysleni italskeho uzilo bezohledne jeho bezmocno- obyvatelstva vuci Rakousku jest sti a pouhou hrozbou vojenskym pfilis dobfe znamo. nez abyehom zakrocenim zmocnilo se Silistrie, se o ncmi sifili. Ktery narod osla- uzemi pfi usti Dunaje. na Cernem vuje popraveneho utocnika na- ci mofi, aniz by vypalilo jedinou ra- safe sousedniho statu jako mucen nu. Dnes jsou tyto ulohy obrace- nika narodni ideje, noma daleko ny. Bulharsko ziska toto uzemi k valce. Die fakta, kdyby Viden zpet, aniz by potfebovalo o ne val- fidila se die pravidla, jez si vytkla citi, pouze za cenu zachovani ne- vuci Srbsku pro Sarajevsky aten- utrality. tat. musila bv vvnovedeti Italii I 7 . V X Rozhodnuti Rumunska jest smr- sama valku pro oslavy vyroei po- tici ranou pro Rakousko. Jakkoli pravy Oberdankovy. Italie pfipra- neni pravdepodobno, ze k jeho vo- vuje se k valce, to jest znamo, jenskemu zakroceni dojde dfive valka ta muze byti vedena jedine nez po Novem roce, neni vice zad- proti jedinemu statu, Rakousku ne pochyby, ze Rakousko bude tfebas by Turecko poskytlo k ni miti zahy na vychodnich hrani- nesikovne ziiminku utokem na cich noveho nepfitele. Prave v Tripolsko. Osvedcila by sq zde df i techto dnech rumunska komise za vejsi pfedpoved', ze Tureeko bu mestnava se nakupovanim valec- de pfitezi, nikoli pomoci Nemecku nycb potfeb ve Spojenyeh Statech. a Rakousku. Rozhodnuti Rumun- Pokud dlela na ceste v Evrope, a ska a Secka urychli podle vseho jeste kdyz odjizdela z Londyna,b3'- rozhodnuti Italie. ly vysilany zpravy, ze ucelem jeji jt ,uS) xxxu v lednovem cisle "Woman's Home dorozumeni mezi valcicimi statv. . ... , ,. Companion' , Dnes iiz nikdo neda se klamati. r ' Jpkmilp knntraVtv n dndavkn v:i Ida M- Tarbelova vyvraci domnen- lecneho materialii budou zadanv, ku' e ieny nevdavaji se dnes v ta ann nno Hnhfp we.vinpnve.h a vv- kovem poetu jako drive. "Ve Spo- zbroienvch muzu bude busiti na jench Statech mame nyni 44,639, branv Sedmihradska. Jab pochodi 989 2en,pocitaje v to vsecky od jed pfi torn Rkousko, jest na biledni. uoho 1oku a2 do sto let a Pfes- Pa- .Tolin vaisko uneenn bvlo no stra- clesat (lva a sedm clesetm procent Z slivveh porazkach vykliditi Srb- tgcllto d5ti' dgvcata, a dospele sko. TTnlie iest nraktie.kv e.ela v zeiiy JesL svouotmo cm mene rukou Rusu, a tito busi dnes jiz hluboko v nitru Uher do hrouti- vdana- Odectete od toho vsak ty cich se sboru monarchie. Rakou- kter6 nejsou manzelskeho veku, a sk0 musilo bv odvolati vsecky sbo- 3e tomu Jinak- Prozene nazory rv. pomahaiici Nemcuin v kampa- mi se v tom' co 3est anZelskym ni v Polsku. istlize vubec .ieste veKem. KeKneme, ze je jim xv ma nejakou autoritu nad velenim Pfes5 shodneme-i se na torn, musi- I i :i 'i. ii. .1 - ,1 yit. ,.in; ;,i .2 nie mieu ze sveno ounau u oaecist l nil (II IIKIUC, CI Vtli)iau UCJU1V.LH. I npf nvmnrlnJol! sW, na vvphnrlm' 20 milionu. To dava ilmed jiny vy- hraniee. k.lvbv chtelo pocitati na raz svatebnimu procentu. Ye -ku nmakon obrann nroti rumimske tecnosti 70 procent tech, jimz jest invasi. Mimo to, prave jako v Ha- 15 let neb vice' se vdavaji ; a zvy- I r'i ! yi or om lici, Rakousko jest vnevyhode tim, Slie-U veK na P1UU- vp npnfitpl vnikal bv tn do uzemi. vdavaji; na ZD, tib.i procent vstu- obydleneho lidem jeho vlastni na- P1 v manzeistvi. rravaou je, ze rodnosti. A iak spatne se haii u- se vdavaji vice nezli v r. lyuu a- I i i r r TT- i -i i nn i.i. t zemi. k,l.. nenfitel jest vitanejsi v posieamcn leiecn :iezli obhaice. to poznali Rakusa- PoceL vuavajicicn u w.iuau u ni u Lvova. Jestlize jiz dnes jevi z procenta, a ave procema jeuna-ii p v rWu.li nPnokoipnot. a o7.v- temer o ou imiionu, ziuuueiuiji aii se blasv no odboi: tak dnraz- pozoruhodny pocet ne. ze ie tiumoei sam eernoziuiv piemier Tisza. nvzuo si pirdstavi- Svetoznama t-anecnice o modernich ti. iakv poplaeh bv bvl v Buda- tancich. p.-sti pfi nebezp?r' ze cele Sedmi- Svetoznama jedna tanecnice pra brad.v urvany b,r!on Uhn'un. vf vo ihtpm lmusne moderni a- Soueasne s liiimunskem hlasi mericke tanee, nebudou miti dlou- se fteeko jako novy spojenee. Po- he trvani.Americanky nejsou Fran dobne jako Rumunsko. pfalo si couzkami a pocinaji nahlizet, jak siieastniti se valky lined od pocat- hnusne ony tance ve skuteeuosti ku, a stejne z obav )fed utokem jsou a jakym zhoubnym vlivem Bulbarska bylo az dosud od pro- pusobi zvlaste na dorustajici mla- vedeni sveho zameru zdrzovano. dez. Americanky dosud neztratiiy ftecko chova nekolik nesplnenycb veskere cudnosti. Nemohou netee- tuzeb : jest to pfedevsim pfipojeni ne pfihlizeti k tomu. jak jejich jizni Albcinie s Yalonou a pak zmoc dcery upadavaji do kalu a babna neni se tureckych dosud ostrovu nemravnosti ! V New Yorku prv v Egejskem mofi. Z toho duvodu, se jiz nyni tanei mnohem slusneji jeho vmiseni se do valky zname- a ona ocistna vlna donese sc za ne nalo by vetsi nebezpeci pro Ture- dlouho i sem, li za nedlouho bude cko, nezli pro Rakousko; niemene tango a jemu podobne nemravne bylo by s to vyslati dva armadni tance zvrhlych zenstin tanceuy sbory na pomoe Srbum. ktefi by pouze v pokoutnich divadleeh nej pak mohli podniknouti duraznou horsiho druhu. Americka spolec kampaii v Bosne a snad jiznich nost nahledne brzy, ze tango pu Uhrach. Take ucast Recka zda se sobilo velice zhoubnym vlivem byti zajistena neutralitou Bulbar- zvlaste na nase divky a tu jest ska, jez byla vykoupena teritori- jisto, ze je zavrhne, nebot Ameri alnimi ustupky, pravdepodobne ka neni dosud zvrhla. Ze tango a Sibenicm humor. A' dopise jedne krajanky z Cech se pise, ze v rechach koluje tento vtip: Yymena telegramu mezi ei safem Yilemem a Frantiskem Jo- sefem. Cisaf Yilem oznamuje Fran tisku Josefu : "Na vistupu eilem, zravi te Tvuj Yilem A Frantisek Josef Yilemovi : " Veci mam uz v ramci. liba te Tvuj Franci 3Iimo to na vratech radnice v Plzni napsal nejakv ferina tento rvm : Marie Terezie prohn'da Slezsko. a ty Franto prohrajes vsecko ! J ina vesebi historka koluje po cele Plzni a vsude, kde jest vy pravovana, budi veselost. Y dobe mobilisace, i nyni zastavaji v Plz ni vojenskou sluzbu mestske, oz brojene sbory, jinymi slovy zupa- ci. Jednoho due, bylo to zacatkem mobilisace, jeden takovy gardista konal sluzbu stnize na fisskem pfedmesti. Pojednou spatfil u za stavky zenu. nesouci na svyeh bed rach nusi. v niz mela travu, kterou nazala na naspu zeleznieni trate. "Nusi dolu'?. kazal ozbrojeny zu pak. Ona poslechla rozkazu a kdyz se pfesvedcil o obsahu nuse, mohla pokracovat v cluizi- Za nedlouho dosla k druhe strazi. "Nusi dolu! Co v ni nesete?"' tazal se mestsky ' : ostrostf elec 5 ' pf isnym tonem. "'Travu nesu". znela odpoved' ze ny. Zupak vsak nevefil a tasil savli. pocal propichovat obsah mise. Tu zena pojednou ostfe zvolala : "Po- zor, jest tam srp!" "Co ze, Srb?" a sundav z ramene rychle pusku, stfelili babicce do nuse, az trava letala kolem. Zupak si totiz my- slel. ze zena nesla v nusi Srba. vetsimi. A Nemei uz j)fedem se postarali, aby ohromna dela mo hla fadne "pracovat:" jiz v dobe mini, pfed valkou, na pfihodnyeh mistech, odkud b- se na ony pev nosti dalo dobfe stfilet, staveli to varny s eementovymi podlahami, tenisova hfiste s eementovymi za klady a podobne dobre veci. Pro nas nikdo nezbudoval tako v.veh silnych kpevnosti, abyehom na ne mohli stfilet ze sestnactipcil- covych kanonu. A sotva je asi kdo kdy postavi. Iusili bychom jiti zu in ore, abyehom nasli takove vhod ne terce. a k tomu v teto zemi do sud nikdo nema chuti. Ackoli nam tedy ty obromne houfniee seluizeji, zda se. ze se bez nich docela dobfe obejdeme. A nejen to. My se doce la dobfe obejdeme bez jinych vy mozenosti militarismu, tfeba 2c pfi tomne doby nektefi americti vla stenci z evropske valky dostavaji kfeee a volaji na kongres, aby obstaral vice vojska a eo jest jim dfdezitejsi kupovat vice ka nonu. ruenie. niiboju a jinyeh zby teenveb veci. Tajemny Ostrov! Od Jul iusc Vernea. Tento krasny roman ve trech dilech a citaj:ci 525 slranek posleme na kte roukoliv adresu ve Spojenyeh Statech za$1.50. Adresujte ODVARKA BROS., Clarkson. TTiEYSM Co nam schazi. Jeneral Crozier, nacelnik nase- ho delostfelectva. vyslovil se pfed vyborem domu zastupcu pro vo- jenske zalezitost, ze vlada Spoj. Statu nedala delat zadna sestnaeti palcova dela, a ze vubee nehodla conati s nimi nejake experimenty. protoze jich nepotfebuje. Tato sestnaeti palcova dela. jak znamo, byla hlavnhn pfekvapenim, ktere nemeeka "kultura" leta Pa ne 1914 pfipravila Evrope. Tako vy sestnaeti palcovy kanon jest ve lika potvora, nemotorna jako bora. Da se sice dopravovati sem a tam. ale jenom po kuseeh, a pro kazdy kus musi byti nekolik silnych na kladnich automobilu, a pro ty au toiiiobil3r zase dobre silnice. Ale i kdyz se delo konecne doveze na misto, kde se ho ma pouziti, musi miti dobry cementovy zaklad. Jest ocividno, ze by to vzalo hodne ca- su. praee i penez, kdyby Spojene Staty mely po cele zemi budovati silnice a cementove podlahy jenom pro kanony. Ale i kdyby nase zeme konec koncu mela takove upechovane silnice. cementove podlahy a sest naeti palcova dela, nemohla by jich pouziti. kdyz by nemela do echo stfilet. To jest pfece tak jas ne jako slunce. A my vubec ne niaine ani nadeje, ze bychom pro j ta ohromna dela nasli vhodne ter ee. Je pravda, Nemei takova dela maji. Yyrobily jim je spolecne Km j)ova tovarna v Essenaeh a ko dovka v Plzni. Ale Nemei vedeii. na co temi ohromnymi houfniceini budou stfilet. Meli.na musce pev nosti jako Lutich, Louvain, Mau beuge, Antwerpy, Toul, Yerduu. Belfort a jine. Tyto pevnosti maji nektere jen mely mohutne hradby s vezemi z ocele a cemen tu a velikymi dely; nebylo tedjr mozna dobyti jich leda dely jeste Zanechte prutrznfch pasfi STUART'S PLAPAO. PADS jsou rozliCn on pSsu, jsouC pfidr2 ov a i lekM a txdSlany zG myslng -. ml aby dr iely Casts jistg v polo ze. 2UK fenny meh delany 24- dnfi. protivna pita. Nemohou se posu novat. nemohou tudlz drlt nebo tlaSit na kost. Tislce se leCili tispeSnS doma bez zdrzovanl od prace zatvr zele pfipady vyleCeny. Mekkfe jako samet lehce se pfilozl lacing. Vyznamenany zlatou medailif. Prii bSh vyhojenl jest pfirozeny, netfeba tudf pozdgji prdtrznlch pasO. Dekft ieme co pravlme zaslanlm Vam na zkouSku Plapao Holn& zdarma. Piste PLAPAO CO., Blockl663sT. LOUIS, Mo. I J DIouhe ve5ery jiz nastvaji a vy zajiste budete touziti po do bre cetbe a protoz si Yas pfejeme upozorniti na to, ze mame na skla de mnoho peknych a poutavych romanfi, ktere prodavame za po lovicni pravidelnou cenu. Piste si o seznam. ODVARKA BROS., Clarkson,Neb. Padoucnicke zachvaty. Golconda, Nev. duben 1912 Od tc doby co jsem zapocal uzivat Pas tora Koenig-a Nerve Tonic nemei jsem zad- ne paroucnicke zachvaty od jara roku 1911, a v cervnu isem opet mohl "nti do prace. Drive se kazdy obaval me dati praci protoze isem mel zachvaty padoucnice kazdodenne po mnoho roku, a nyni preji si vsichni abych pro ne delal, neb vedi, ze nyni jsem jich sprosten. Lek tento jest jiste poslan od Boha neb nemuzu jej dosti vynachvaliti. Walter Heard. Zazracne ! Grandview, Wash, srpen 1912 Mela jsem padoucnicke zachvaty kazde dva neb tri tydny od 33 let, kterych me le kari nemohli zbaviti. Od te doby co vsak uzf vam Pastora Koenig-a Nerve Tonic, nebyla jsem zachvacena timto neduhem jiz po cele dva roky a take se citim dobre. Pusobi pfi zazracne. Pani J. S. Griffin. ZDARMA cenna kniha o ruznych nervo vych nemoei a vzorkova lahev leku na kterou koliv adresu. Chudi pacienti dostanou muj lek zdarma, ktery pripravolal Rev. Father Kcrenig ve Fort Wayne, Ind., od roku 1876, a ktery nyni pripravuji. KOENIG MED., CO. CHICAGO, ILL 62 W. Lake Street, poblfze Dearborn. Naprodej v lekarnach za 1. 00 lahev, 6 za $5. 00. Velka lahev $1.75: 6 za 9.00.
