ZpraW Z CelehO SVeta ani Lnsrenova a nedavno od
r Istehoval so s touto z Harlem do
Musi to vynahraditi.
Byvaly ameriekv vyslanee v Pa
rizi, Myron T. Ilerrick, vratil se
ed neko hka i iiv do Ameriky a
x
ar let ob-
nvni pry zase musi p
chodovati", a by si vynaliradil, co
jej ta vyslaneekat slava stala. Pra
vi, ze k svemu sluzneniu pfidal za
ctyry roky jeste skoro $400,000. a
by mohl Spojene Staty dfistojne
ve Franeii representovati. Pak se
neni co diviti. ze pouze veliee z;i
mozni lido niohou representovati
iiii.ii-iil.-nn vls'nlll V lA'TOIle n
UlUlllVH".. ........ . ,
ze
j)ak stale volaji. aby
sluzne w-
slancu bylo zvyseno. Zda se, ze
hlavnim ukolem vyslancu neni za-
ctimm-if; iiJ vl;iiln :iln vi'ivnde-
SlU (Uiutl imu-t ......... ..... ... -
. ' . - , i i
ni. kdo velkym prepyeliem dovede
utratiti nejviee penez. V toni ohle
du mozno vefiti. ze se amerieti vy
slanci dovedou liplne vyrovnati
vvsoke slechte evropske.
"MuSsme anebo nemuzeme!"
Podivnyin je jednani nektervh
lidi niezi nami. ktefi vsemozne hle
di dokazovati. ze niezi Cechy o ne
jakeni revoluemm hnuTi neinuze
byti feci. Pry by se tiin na nasi?
bra try ve stare vlasti popudila va
kouska vlada, kdyby se presved
cila, ze se jedna o to, aby narod
vstoupil v radu narodu samostat
nych. Svoboda narodu je nejdraz
si statek. jehoz se nedobude jinak.
nez s nejvetsimi obet'mi. Ktery ju'i
o& je obeti takovyeh neschopeii,
svobody se nedomuze, bude slou
ziti jinym a konecne zahyne. Po
divejme se ne na Polaky, co ti jiz
A-ykonali a co vytrpeli, aby videli
svoji zem svobodnou a svuj narod
samostatny. Iad'ari take inusili
na sebe popuditi videnskou vladu.
musili se divat, jak jejich nejlepsi
muzi hynou na popravisti, nebo pr
chaji do ciziny. A jakych obeti pri
nesli jiz Srbove, Cernohorci a Bul
"hari, drive aby si vydobyli samo
statnosti, a nyni aby si ji zabezpe
cili ! My pak, kdyz odnekud se do
sveta posle zprava. ze v "Ceehacli
to vfe. ze tarn lid nebo yojaci se
houri, ze nasi pfedaci jsou tarn pro
nasledovani, nemame nic rychlej
siho na praci, nez zpravy ty de
nenovati. My vinie. ze zpravy ty
aiezakladaji se na pravde, zname
sebe a zname Cechacky v Cechaeh,
proto to vinie, ale proc mame
-vyvraeet ve svete viru. ze dovede
me za svobodu sve vlasti trpeti a
umirati?
f Boleni hlavy.
Pan 3Iike Holubovsky, Glenside
Sask.. Canada, nam psal nasle.dov
ne: "Pfed nejakym casein soused
ka si chtela u nine vypujcit povoz,
aby mohla jeti do niesta, nebot' si
nankala na boleni hlavy cele dva
dny a chtela jiz nejakou pouoc.
Dal jsein ji proto Severovy Prasky
proti bolestem hlavy a neuralijii.
ktere jsem mel po nice a rekla mi
potoin. ze ve dvou hodimich po
prvium prasku bylo po bolesti. '
Severovy Prasky proti bolestem
hlavy a neuralgii (Severa's Wa
fers for Headache and Neuralg-ia)
stoji 2:'centu. V krabicee je 12
prasku. V lekarnach. Neberte ia
delky. Zadejte vyslovne jen Se
verovy Prasky a kdyby je lekar
nik neinel. objednejte si je pMino
od "W. V. Severa Co.. Cedar Pul
pitis. Towa.
Stolety krajan.
New York. Iinulou nedeli'
slavil sve stolete narozeniny p. Sl.
SVohl z lronx, jenz se tomuto vy
sokeinu veku skutecne tesi pfi ob
divu hodnem zdravi a eilosti ja
ko by byl dosud :imladikem" pa
desatiletyni. Jest plnym dobreho
humoru. skoro cely den kouri si s
ozitk(Mii svoji dyniku. ete bez
ln-ejli a nhy niu dokonce tak dobre
slouzi, ze mel tolik odvahy v den
svyeh stoletycli narozenin pustiti
se do tance. vsak jedinou prekaz
kou bylo ze se tenito inodernim ne
priucil. Krajan AVohl narozen byl
33. prosinee. 1814 v rerkline v Ce
ehach. kde take pezleji mel reznic
ky obchod. Pfed 32 roky zanc-hal
zivnosti a odjel do Spojenych Sta
tu, kde zilo jiz nekolik jeho deti.
Pfi svem pfijczdu do New Yorku
usadil se v cisle 1G1 vychodni SI.
ulice. kde zila jeho prvdana dcera
Bronx 1043 Southern Boulevard.
Prod 18 lety zemfcla inn tehdy 72
leta zona a od te doby nalezl vse-
straiinou peri v kruhu svyeh den.
i1"1" AVohl .l,'(linou touhu a,,.v1sich maso davajicich zvifat. jako
se dozil jeste dlouhelio veku "-J
hot' se eiti stejne tak silnym ai
zdravym jako kdyz byl sedesatni
keni a proto nez zacne skutecue
starnout doulVi, ze uplnye jeste ne
jaka desitka.
Postovni odbor se vyplaci.
Washington. H. ( Vp sve"
r ,.
vro,"Ul 7-lH";1Vi' presnieuiu um-
no i prcMiozeue. renin posimsMi
Burleson odliaduje pfvbylek o.
iWbv."). Pfijniy za feceny rok ob-
, , i . , , -,.---- - ' 1
'nase v 283.934..(.)..m. prirustek o
luiai ' ' w , J
proti lonsku neco mene nez S pro-
eent. Vydani $28:J..")4:3.7G!).l (5. Ivry
te ztraty vzesle lou)ezi, olinein a
p. udavaji se na .$14.3:33.40.
Dite narodilo se po smrti matcine.
New York. V nemocnici Beth
David, 1824 Lexington avenue, na
rodilo se devcatko. zive a zdrave,
ctyry minuty po smrti matcine.
Matkou jeho byla pani Sadie IMa
jorova. 201eta, jiz zemfel muz ifed
kratkou dobou. Dr. Nathan Bla li
sten provedl tak zvany cisafsky
fez. Kratce po sest''1 bodine napa
dena lVla zena kfeeemi. uprostfed
nichz zemfela. Dr. Blaustein nahli
ze je s malou nadeji na zachovani
zivota ditete. ale nedal se tim od
strasiti. Dite bylo v takovem sta
vu. ze musilo byti nekolikrate po
nofeno do studene a pak do teple
vody, a pak na nem provadena
masaz dvam'ict minut. nezli pocalo
jeviti znamky zivota. Za malou
ehvili na to prohlasili lekafi, ze
nebezpeci minulo a ze ma vseeky
vylilidky zustati na zivu. Dite
jest normalni a vazi sedm liber.
PHpady takove se sice stavaji, ale
jsou vebni fidke.
Mark Whitman a cesta pro zachra
nem statu Oregonu.
Co lidi bylo nadseno vypravenini
o ti-anskontincntalni jizde iarka
Whitmana a jeho podivuhodneiiiu jpfistarlym zenichem. bvvalym vud
uspechu jeho poslani, zaclininiti cem newyorske Tammany, Richar
Ore on Spoj. Stiitum. 0 historii te (Um Crokerem. jeho Cherokee prin
bylo dokazano, ze je naj)rosto bez j ceznou. Kazdy ovsem vi, ze u ru
podkladu. "Whitman byl misiona- dych divochu ani nacelnictvi ne
feni. poslanym do Oregonu "Ame- bylo dedienyin. tim mene pak po
rickou radon koinisafii pro missie trpeli si na nejake princezny. Pfi
v cizine". Spoleenost ta se rozhod- starly zenich dice se pfed svetem
la. ze jednu z missijnich stanic na nejakym zpusobem omluvit. ze be-severo-zapade
zrnsi. Whitman, fe si za zenii divku s krvi indian
jenz o torn slysel. jel celou cestu skou a k tomu jeste divku mladou
konino na vyehod. aby "Radu ko-ta proto nazyva ji svou princeznou
misofn pro cizi misie"' pfemluvil .kmene Cherokee. -lest to ovsem
bv onu misii nezrusovala. Xamaha zpozdile omlouvani. nebot nebu
jeho nesetkala se s uspechem. aon de-li mu nekdo zazlivati, ze zeni
dodr.uje svuj slib vzal s sebou j)ose ve svem stafi, pak zajiste nobu
svein navratu na severo-zapad dru de mu zaz'livat, ze za zeiiu zvolil
zinu vysiehovalcu. "Mcsic pfed-tim ,si divku puvodu indianskeho. Moz-
nezli se dostal na vyehod. byla 1
pfijata Linova osiiova zakona. die
ktere byly zakony Spojenych Sta
tu rozsifeny na ony kraje. Soucas
ne noviny se o jeho navsteve sko
ro ani nezminuji. a zadne z nich
nevedi nieeho o jeho poslani. O
bycejne se vypravi. ze "Whitman
byl v pevnustce Wall a "Walla,
kdyz slysel. ze Spojene Staty ho
dlaji se vzdati naroku na krajinu
oregonskou v nahradu za nejaka
jezera. i)oskytnuta jim Anglii. Yy
dal se proto v fijnu r. 1842 z Wal
ly "Wally na cestu a do "Wash in jr
tonu dostal se 2. bfezna 1S43. pra
ve v eas. aby zachranil Oregon.
Historic o torn vypravena byla az
leprve r. 1841, ale ponevadz se
lidem libila, nekoho napadlo. aby
ji prozkoumal. a ona se vypravu
je dodnes.
Hrozici nedostatek hoveziho.
AVashington, 1). C. Tajemnik
od.boru zemetlelskeho. Houston, o
petne jioukazuje na nedostatek ho
veziho masa. coz povazuje za jedeu
. nejvaznejsich hospodafskyeh
probleiuu. laso bude pry v neko
lika iifistich leteeh drazsi, nezli
kdvkoliv pfed tim, vzdor vseinu
co vlada a jednotlive organisace
podnikaji iroti zdrazovani. X'adr--je
ve prospech rozmnozeni zasoby
masa spoeiva v nasledujicim. Kon
trola a potlaceni dobytcich iiemo
ci, totiz kliste (jez pusobi mnoho
zla v jiznich krajinach. kdez misty
cini chov dobvtka viibcc nemozny)
eholery, tuberkulosy a jinych. Sy
stematicke pestovani hoveziho do
by tka, jez jest velice zanedbano
zejmena na jihu. Lepsi vyuzitkova
ni pastcvnich pozemkii vefejnych.
Vctsi a bedlivejsi pestovain men-
pnisat a drubeze. 0 kulhavee a
slintaveo. kteraz v tolika shitech
zurila. a tolik stad ilobyteieb zni
eila. j)ravil, ze vzala pocatek u
Niles. LMich., a rozsirila se tak na
sledkem nedbale kontroly. Pfiste
bude pvy nulno pravidla a zakony
pro takove Hpady ustanovene
lepe vynueovati a nemoc tak veli
kych skod nespusobi.
Odiozene starnuti.
Siarnuti. totiz stale ubyvani te
iesiiyeh i dusevincb sil. postonava
Hi.ztrata vesekiv etizadosti. nechut
k jidlu, z;'icia a vseinozne obtic
nezavisi vzdycky jen na ioctu let,
ale casto na. ehatrnem stavu teles- j
nem lidi pomrirne jeste mladyeli.
Pfieinu bledati dluzno v nejake j)0
ruse zazivaeiho ustroji a to jsou
u-;ive pfipady. v nicliz Trinerovo
Lecive llofke 'ino fijde vhod.. O
no vyeisti a sesi'.i telo a pfimeje
zazivaci organy k pravidelne cin
nosti. ciinz znacne odlozi starnuti.
Telo podrzi na dlouhou dobu svou
svezest" a silu. Ten to lek jest vzdy
cky na miste. kde clovek ztraci
chut" k jidlu a telesnou silu. kde po
zbyva zdrave barvy oblit-eje a kde
jest mu vse Ihostejnym. Y ochab
losti zaludku a stfev kona zname
nitou sluzbu. nebot pfinuti je pra
covati. Cena $1.00. V lekarnach.
Jos. Triner. velko-vyrabitel leku.
1333-1330 So. Ashland ave., Chica
go, 111.
Bolestne svaly a klouby. telo u
navene po tezke praci. meli byste
namazati Trinerovym Linimentem.
Cena 25 nebo 50c. postou 35c. ne
bo 60c.
Bere si "princeznu."
Cil a touha ninohych "demo
kratickych' obcanu americkych
po titulovanem otroctvi vyjadfena
byla vehni vyrazne v nazvani si.
Bula Benton Edmondsonove jtji
no, ze zde ukazuje se take vycliova
nasi vefejnosti v poukazovani na
"auiericke" j)rincezny. kterez o
vsem jsou rinceznami )Otud. po
kud tatikove jejich maji nejaky
ten milioiiek.
Spanilomyslne Amerikanky.
Lafayette. Ind. Prave byl zde
zahajen pfedbezny vyslech v soud
nim fizeni. ktere vede slecna la
bel Rogersova ze Shoals. Ind.. pro
ti sedmi divkam. jez byly jejuni
spoluzackaini na universite Pur
due. Studentky dopustily se tak
"hazingu". totiz pfcjadly svoji
spoluzacku a podrobily ji tyrani.
jake ilosud vetsinou provadivali
jenom studenti "silnejsiho"" pohla-
vi. ktefi proto mivaji s proi'esory
i s pol'icii easte nepfijemnosti. Za
lobkyne uvadi mezi jinym, ze ji
vyslekly do naha. piehaly ji spen
dl iky, )olily ji oblicej cervenym
inkoustem a zt.vraly ji tak. ze se
rozstonala a musela studii uecha
ti. Stalo se to v lediiu lonskcho ro
ku. Ysecky obzalovane divky jsou
mezi sedmnacti a dvaceti letv.
; Mnoho koni jede do Evropy,
i Od te doby co valka zapoeala.
i provezeno bylo Pittsburgem 11.-
434 americkyelr koni do pfistavu
atlantickyeh. Yyplnili 51!) zeleznic
nich vozu a byli vezeni jako ry
chly miklad. Podle vseho doprava
nes)echala, nebot ackoli zj'ikon
pfedpisuje zdrzeni ziveho nakladu
v tomto meste po pet hodin, byli
mnohdy kone zdrzeni i nekolik
diii. Kazdeinu bylo tu na telo vy
palovano znameni, obyeejne pis-
nieno zeine. jiro kterou byl ureen.
Po cela leta
jsme si stezovali. ze j)latime )filis
mnoho za brneni pro valeene lo
de. Septalo se (ovsem nahlas). ze
tovarnici teclito veci jsou niezi se
bou umluveni. a vlada mleela, jto
uevadz nechtela poskodit tuto in
dustrii. IMinule zimy kongress se
rozbodl seifiti a jmenoval komisi.
ktera by prozkoumala, zdaii by
bylo vyliodno. aby vlada vyrabe- j
la si brneni sama. Ivomise utratila
hodne penez na cestach. ale za vy
sledek jejilio pat rani zadny ro
zumny clovek nedal by ji ani 10e.
Pani tovarnici fijali ji vsinle s
jioklonami. ale kdyz chtela neco
na nicb lozvedet. odpovidali rov-
nez s pokionou
"Xase zkusenot
stoji nas milliony. Vlada dice ted"
s n;'.mi konkurovat nnze. nechf,.
si tciie . i 1 1 ' i i ii .i .iuaniui .
A tak komise nemiize se shodnout,
jakou zpravn kongresu jodati.
Zatim stalo se neco zlastuiho. V
nynejsi valce nejvetsi obrnenci na
mofi dosud se nesraziii. XekteTi
dokonce vrdi, ..' jicb uloha je do-
... ... ...... ..4, .... . .1',,. ..t...-. 1
hnina. a ze bndoucnost patri po-1
nnriivin lodim. zacinaii nani do-i)
slanci se tazat. je-li moudrym bn
dovati mohutne valeene lode, kte
re v nekolika minutach mohou se
octnout pod vodou. Nasledkem
toho strye Sam "dostava studene
nohy."" jak se fika v anglicine. to
tiz nadseni pro vhidni vyrobu zmi
nenelio materialu dohofiva. Jisto
je. ze kongress bude cekat. '-iz
jak valka dopadno." A bylo by
humoristicke, kdyby valka byla
pfece rozhodnuta namofnimi obry.
Maler ceskeho umelce.
Znamemu umelci na harfu. kra
janu Leo Zelenka-Lerandovi byla
tyto dny v "Milwaukee, Wis., kdyz
ukoncil svuj koncert v tabernak
lu baptist ickeho kostela. jeho bar
fa zabavena zfizencein serifovym.
Pravnik D. E. -Johnson mel proti
panu Zelenkovi pohledavku asi na
$400 a po tfi roky pry se namahal
ji skollektovati. ale inarne: nyni
pfiki-ocil k zabaveni cenneho na
stroje pane Zelenkova. Harfa ma
cenu $1,200 a pan Zelenka obdr
zel ji od cisafe Frantiska Josef a.
Vojenska vzduchoplavba.
"Washintogn. 1). C. Xyncjsi si
la valeene vzduchoplavecke vypra
vy evropskych zemi je uvedena v
ufednich odhadech podanych de
)artmentem namofnictvi vyboru
ro namofni zalezitosti v dome za
stupcu. jez byly uvefejneny. Die
nich Hakousko ma (500 aeroplanu
a S fiditclnych balonu. Belgie GO
aeroplanu. Velik.'i Britanie f)0() ae
roplanu a 12 fiditclnych vzducho
lodi, Franeie 1400 aeroplanu. 30
fiditclnych vzducholodi. Nemecko
1400 aeroplanu. GO fiditclnych
vzducholodi. Italic 300 aeroplanu.
4 fiditelnc vzducholodi. Japonsko
20 aeroplanu. 2 fiditelnc vzducho
lodi. Piiisko 100 aeroplanu. dvacet
fiditelnvch vzducholodi.
Povazovan 23 roku za mrtveho.
Springfield 111 Robert Brec
kenridge. syn jizana. jenz byl 20
roku kongresnikem. odjel do Ev
ropy roku 1S!)1 ve stafi 23 roku.
Lod". po kterez jel se ztroskotala.
Tiobert jiovazovan za ztracena a o
ba rodice zemfeli v pevnem jife
svedceni. ze skutecne zahynul. pro
to.e po one katastrofe jedineho
slova o nem neslyseli. Zatim Ro
bert pfisel min. tyd. do ufadovny
statniho tajemnika, Stevensona.
sveho spoluzaka a vyp ravel mu o
svyeh dobrodruzstvich. jez zazil v
rozlicnych kouteeh sveta. Vlastnil
jednou velrybolovnou lod". jiak
konske zavodiste v Ielbourue. zla
te doly v Afriee, vsechno se ste
sthn stfidavym. Take byl ve tfech
v;'ilkach. bojoval s federaly v IEe
xiku. s Boery v Africe a proti Bo
xerum v ("ine. Breekenridge ma v
teto zemi mnoho vynikajicich pfa
tel. Bratra ma. vydavatelem easo
pisu, sestru profesorkou vedy do
macnosti.. bratrance assistentem
tajemnika namofnictva a strycka
(reiieralmavorem.
Jste s nami spokojeni? Co jsme pf edpovidaly stalo se ! !
!fi K a v a opet lacinejsi!!! W
3 OZXALT'JKMlv timto vsem nasim ctenym pfiznivcum,
ze jsme opet snizliy cenu nasi
5
"8
Jelikoz se zima blizi, mel
q kami zaplaveni a j)roto kdo ma
O otali se zaslainm obietlnavkv v
o
(J)
tn nejh'psi pozornost.
Kdo si dosud nepsal o vzorek, mileradi poslouzime pul O
liberniin vzorkein kavy. caje a cikorie.
rJ'v. nejlepsi druby kavy 24 a 26 centu, ktere pfedci kaz-
don 30 a 40 centovou kavu. To se nepfechvalu.ieme. piseme, jen
to. co nsi odkuiinici dokazuji. O
5
f3
Tez jsou lacinejsi druhy kavy az o 6 centu na libfe, ktere fi
u ale lry nedrzlme na sklade a take bychom je nikonni neodpo-
ruenvali. -Jsme 33 let v kavovcm obchode. tudiz vime, co dobril
kuchafka i"otr'ebuje.
Objednavky vyfizuji se jako vzdy od 25 liber vyse. Mimo j,
kavy mame na sklade vseho druhu kofeni. cele i mlete, a im- O
portuvanou cikou cikorii. TJ
(5
ij 1 1 .t n .-.in 1 1 p i iijiiiui
Q Velkobchod V Aluelice.
JAVA COFFEE WliLLS,
5J
. iretru,
IJ T.l T T4.
-
"h P. S. 0 poctivosti nay. ho zavodu pfesveilcte se se u vydavatel-
?i t. list u aneb u Fi'st Xational Bankv v Cbicagu. LC
R
oman - Buffalo - Bill
Ocliodilec Ken'.on King EI Ramon, Ioupeznik od Ria Grande Krasna lovkyne
z Perchida El Sol, postracli stepi Mexikan Malo kni'ze hor Strasidlo na step!.
Kteroukoliv z vyse uvedenych knizek posleme na kte
roukoliv adresu vyplacene za 25 centu kus aneb pet knizek za
$1.00. Knizky jsou v uhledne papirove vazbe a obsahuji 70 stra
nek. Kazda knizka jest sama o sobe ukoncena a jest velmi
lacina za cenu za kterou ji poskytujeme- Objednejte dokud
zasoba staci. Adresujte: ODVARKA BROS., CLARKSON.
i
Pomsta Pyllaku,
"Verni az do ikonani",
Zklamana zavist' !
Tfi povidky v jedne knlzce od Karla
Cervenky. Polleme vsechny tri po
vidky do kterekoliv casti Spojenych
Stalu vyplaceni
za 35ct.
ODVARKA BROS., Clarkson. Nebr.
i
"Jeminacku,
uz je to. tak dlouho, eo dluhuji
na tento casopis a ja nesvedemi
ty clovek jsem neposlal dosud sve
doplatne a pfepiatne! lined na
pravim svou.chybu !'
Kez tak jedna aspon polovice
dluzniku aby nas zbavili velikyeh
nesnazi.
Ve Franeii irslati obi!i
teprve nyni.
Dopisovatel Spojeneho tisku.
kteryz byl hostem generala Ilee
ringena. Zwehla. jenz dobyl lau
Jieuge a Emmicha. jenz dobyl Lu
tichu a Xamuru. pise ze take byl
v nemeckych zakopech, jez jsou
pouze 200 stfevicu od zakopu fran
couzskych- Lidi. kone. proviant a
stfelivo naleza se v jeskynich. to
jest, v prazdnych lomeeh kanien
nych. nad nimiz se klene 50 sto)
silna kamenna stfecha. kterou zad
ny srapnel neprorazi. Vojaci ziji
v tech zakopech v dosti dobrem
pohodli a bezpecnosti a netrpi bi
dou ani zinjou. Obcasne stfelby,
jaka tu a tarn se strhne, uz si hru
be ani nevsimaji. Nejviee ho dojal
ohromn.v pocet stohu nevymlace
neho obili v severni Franeii. Na
lOOnemeckych mhiticek vsech vel
kosti to obili mlatilo a jeste videl,
jak sest novych jim jelo pomoci.
Tyto mlaticky konaji praci zrov
na tak dulezitou jako 42-centimc-trova
dela. Tak se stava. ze nenie
cke vojsko netoliko ze je zivo ze
zjisoby masa a obili. jake naleza
ve Franeii. ale k tomu jeste mno
ho pseniee posila donni. do Neme
cka. O nemeckyt-h vojacich mse.
ze je o ne dobfe postarano. je to
take na nich videt a maji o jedno
teple jidlo demie vice nezli za do
bv mini-
DAVID CITY, NEBRASKA.
C'l. redakce! Prosila by eh o u
vefejneni nasledujiciho :
Muj koflik kavy.
Kdyz tak mrzne. vitr fuci.
nieluzina kolem oken skuci
a snih j)fi torn pada,
ach. jak je pfi torn dobra kava
v niz je zvh'iste take smetana.
Q)
by se kazdy v cas kavou, eajem
kdy a kava mil dochazi, at' ne- 3
cas. abvchom mohli ji venovati &
nil inn i nr juiunit j i ill t
c
' 1 , 1
majuei,
CHICAGO, ILL.
'
'emte si ku pfikladu jak to byva,
starsich jani kdyz sbor zasedavar
ja ka by to prosim byla zabava,
aby pfi ni nebyla ta dobra kava,
ale se smetanou.
Pekne se jim sedi a povithi,
vyj)ravuje co vsechno vi ktera.
a tak jest pfi kave zabava
a zaroven i lepsi nalada.
kdyz je pfi ni smetana.
Jak to bylo a dosud je;
ze kdyz se nekdo podnapije
cernou kavu lined uzivii, "
co ve stare vlasti kazdy slysel,
aby z rouse brzy vysel.
Vemte si zas take "beclaky"', .
no, to byste meli videt,
jak s fajfcickou v ustech
jifi k.ive u kamcn si sedi.
mezi sebou rozpravC-ji a koufi.
Zvlaste kdyz se jih par sejde,
sc zabavou kazdy kavu pije
co kterv doma ukuchafil
sobt svorne vypravnji.
Vefim. ze nad kavu nic lepsiho
neni,
kdyz vitr fuci a okna zamrzaji,
aneb v lete. kdyz vas zizen trapi,
nic vam zizen neuhasi
jako dobra kava.
Doktofi a profesofi kavu yro-
zkoumali jiz,
a lined o ucincich vsechno zvis.
Sest studentu na lekafske koleji,
ktefi byli zdravi normalneho,
kazdy den byli pozorovani.
je-li piti kiivy neco skodliveho,
a vysledek toho byl.
ze kavu kazdy dale pil.
Ledviny byly sesileny
a cely system k cinnosti povzbu-
zeny.
Proto drazi, nedelejte vrtochy
a pijte stale kavu.
neb ona dodava silu a i krasu
po torn tez i take siti.
Vefim tomu. neb ma paniinama,
me vzdy stale vyeitala.
ze pry jsem jen proto hezka byla,
ze jsem hodne kavu pila
a proto se jejimu synu zalibila.
Ale ted", ze me bude vafit bram-
bory
a to k snidani na vzdory,
tak jak ve stare vlasti byvaly
na misto kavy k snidani.
Co tarn panimamy uvafily.
to museli nevesty spapat,
ale easove se meni.
ma mil a panimama se odstehovah
a u nine opet kava panovala.
Pfi cteni se hezky kava pije.
pfi psani vain dobrou naladu da.
ale aby dobrou zcela byla.
musi v ni tez byti smetana.
Proto vsichni kavu pijte
a dobfe se pfi torn mejte.
Frances Otoupalik.
55, ,
