OZVENA ZAPADU
(ECHO OF THE WEST)
ZABAVNY
TYDENNiK
PUBLISHED WEEKLY
Predplatne na rok $1.00 Subscription $1.00
Vydavatele : :
ODVARKA BROTHERS,
Publishers
CLARKSON, NEB.
FuDTDWIOIIDri
Vychazi kazdou stredu. Published Wednesday
Adresa jednoduse :
ODVARKA BROS.,
CLARKSON, NEBR.
Roztrzka v presiden-
tove kabinetu.
Y presidentove kabinetu
db
zpravy z Wasbingtonu
icvi se
J '
znamky nesliodv mezi jednotlivy- ; ,, .. , , r nr.i r. ,
J ; , i i !sl( padlo jieb do zajeti. Del, stre-
mi deny a zejmena se tak stalo.j. ;j .. ,M llkor.istili Sl,
pri zprave'tajemmka valky Gam-' cc prav, (lopisovntol
sona, ktery se nesrovnava s liable- j. in&1. sami pQ eelou vjUku Po.
try zanramcnino xajemniKH isryaiia
Neshody tyto niaji svuj puvod jiz
v dobe, predcluizejiei . americkou
vypravu do Yera Cruz. Tajemnik
Bryan, jenz jest podporovan tajem
liikem lod'stva Danielsem. pfeje
mirovemu smeru v politico ame
ricke, ale pri torn narazi na odpor
Garrisonuv, jenz klade duraz na
nepripravenost Soustati ve vale
nem oliledu. Dobre zpraveni pozo
rovatele pravi. ze roztrzka vybucli
ne co nejdHve. O presidentovi
"Wilsonovi se pravi, ze stoji iiplne
pri Garrison ovi a zejmena s nini
souhlasi v nazorecli, tykajicich se
zahraniciiich zalezitosti- Yypravi
dokonce, ze zaliranicni odbor, je-
1 1 1. flT
mil? I- ;tnii Prvan. nem:1 ml i
, , , . . 7 . v;,.v 1 vpadem neiu-atelskvm bajiti samo.
rozhodovam u presidenta prilisj lHl " '
tt . , . i . , 'Pravil: "Nenabledne-h generalni
vahv. Ye spojeni s tim se take uva ev
" ' - 4.- -rtcf; i stab dulezitost vpadu nepratel do
di nedavne povesti o moznosti od- I 1 ,
. -r, I nasi zeme, tu nase samostatna ze-
stoupeni Biyana. I . ' .
hue najde si uz prostredky. aby
daMM(.aL MS4-XkA soustrcdila sve syny. ktefi bojuji
Poklesek pristeho- .imle k obrang sv6 zemg vlastni a
valstvi po dobu valky. svvcb domovu." Tisza byl za to
Od pocatku evropske valky klesl 'povolan do Yidne k cisari, ktery
' pocet pfistehovalcu do Spojen'di & a ministry poustiva bruzu.
Statu na 5000 osob mesicne, kde- Ale Tisza se bo nezalekl. Kdyz jej
xtXo jeste minuleho roku obnasel brul)ymi slovy karal. nabidl mu
mesicm prumer kol 100,000. Nekte Tisza resignaci z uradu. Cisar o
rilide pfedpovidaji, zepovalce na h a Pal W prositi, aby zu
stane novy prival pfisteliovale- sl.'
ctva, coz ovsem jest doliadem, o 1
nemz mozuo pochybovati. Jest si- SpOj. Staty 119
ce jiste, ze po skonceni valky, bude t
se opet ohromne mnozstATi lidi ste-
, , , , t v . ri ,
naval tak neobycejne veliky, nezda
se byt die nahledu mnobycli lidi
pravdepodobno. Za prve bude v
Evrope mnolio prace, aby v puso
senych zemieli byl obfioven neja
ky obchod a prumysl a potrva 10
jiste dloulia leta, nez budou valko.i
znicene kraje opet uvedeny v ne
jaky dfivejsi poradek. A'se :.o bu
de vyzadovati praei kazdeho zdra
veho cloveka, jenz zbyde po valce
a proto take je k vire podobno, ze
i kdyby mlady zdravy lid cbtt'l se
v neobj'eejnem mnozstvi stehovati.
jiokusi se vlady klasti tomu pre
kazky, ponevadz jojich zdr-.i'ych
rukou bude zapotfebi doma. A
vedle tobo. mozno take poeitati na
nas kongres. ktery se s nejvetsi
....
horlivosti zasazuje, abv pristebo-
, , , , , . ,
valectvi bvlo eo nejviee znesnad-
, - -v - t . ' i 4.
novano. Na vsecli stranacb jest si-
- i c ' o-i. -
ce volano, ze bv bpojene btatv he -
, , v,A. .
lv otevriti branv vsemu trpieiiau
, , n , --it
valce hledal novy suistnejsi do
mov, ale zatim jirave v tecbto
dneeb naleza se na kalendari se
natniiii pfedlolia na obinezovani
Ifistebovaleetva. listo, aby pod-
ininky k pfipustein pristebovaleu '
do teto zeme byly zinirneuy, po-
, w, . . . , , ,
zaduji nelvteri senaton. any uyiy j , , - t
. , t ' !ni aspon dvomete. 1 manilska la-
jeste vice zostrcny a jedma nadeje '
, -i i -iv -i i da bvla pripravena, ze se vystenu-
spoeiva v presidentu wilsonovi,1 " . ' , -
. , , - n i le. Proti Ilobsonovi sedeli mmi-
jenz nedovoli, aby se predlolia vr , . .
. , , , sir namornictva Daniels a eleii na-
celem jejim znem stala zakoneni. v . ,
Pocatky revoluce
v Rakouskis
Londynskymu easopisu IMorning
Post pise jeden nbersky zurnalis
ta, ktery popisuje pobromu rakou
ske armady, ktera ji stibla na srb
skem bojisti. Pravi, ze vojsko trpe
lo na ustupu nesmirne. IMarsal Os
kar Potiorek, vrclini velitel na ji-
liu bude postaven pfed vojeusky
soud ve Yidni a jako se obycejne
v Rakousku deje, bude na neho
svalena vina za to, co zavinily o-
sobnosti vyssi, na.prvnim miste ei
saf Yilem, rakousky generalni
stab a vrebni velitel rakouske ar
mady arcivevoda Bedficb. Yefej
ne mineni jest, na Potiorka velice
popuzeno a klade se urn za vinu,
ze ''nemei dovoliti". ;iby byly z
jiznibo bojiste odstraneny tfi ar
madni sbory a poslany na ocbra
nu Krakova. Ze vsak Potiorek v
torn nerozlioduje a niusel se po
drobiti tomu, eo nm bylo nafizeno.
o loin ovsem vi vefejnosf malo.
Pravi se, ze general Minarelli-Fiaz
gerald bude na jebo miste jmeno-
v.in vrelmim velitelem tolio. eo
Rakm,sku .ictP z ihx ,rm;'ulv
1 zbvlo.
I Pfi ustupu trpelo rakouske voj
lsko straslive. Xedesat tisie muzu
ilivln nnlnto n zraneno a trieet ti-
mobli si tim nemalo. Ulierske pin
ky trpely velice. To co zbylo. utek
lo se do liosny, kdez se cini nama
bave jiokusy. sestaviti jakou ta
kou armadu novou.
Zatim ale proj)iika v Rakouslat
verejny odboj, ktei'y ma podobu
zacatku revoluce. Dopisovatel o
torn pravi: "Y Praze. v Pesti a ji
nycb mestecb doslo k vytrznistem,
ktere mely osten namireny iroti
vojenskemu veleni. ale take proti
vlade. Zde v Uhraeh jest rozei
leni velike. Tlrabe Tisza, minister
sky predseda, mel v snemovne seii
sacni fee. v niz brozil, ze se ulier
ske vojsko odti'lme od rakouske
bo veleni a bude svou zemi pfed
pokraji valky?
.Jak znanio. usnesl se kongres,
ze zaliaii pred vvborem verejne
, v , . ,
slyseni o torn, cebo otrebuji Spo-
jene ftaty, aby byly bezpecny v
pripadu valky. .Senator Weeks vy
slovil se o torn : ""Cely svet, jak vi
dime v nynejsi v.'ilce. lisilovne se
snazi. aby vojenska lajemslvi u
kryl. jenom my jdeme s nimi na
verejnosl. roztrubujeme sve vady
a nedostatky jtred eelym svetem."'
A mel pravdu. Stal se jii-ed vvbo
rem pnpad. ktery spusobil veliky
rozrucb nejen v zemi. ale i a bra
nicemi. Pred vybor doslavil se
konirresnik Ilobson. znamy " uii
bany hrdina od Santiaga," kien'
bo nikdo nebere vazne. ponevadz
bv ustaviene valcil s eelym s -ret em.
v V - n
ize stale vuli strasulla. a to jej e-
v . v , .
jlice rozeililo. Pocal vvkhutati :' Do
, .
kazi vain, ze neprebanim a e na-
, '
tse zeme skuteene eas od easu oeil.i
1 , ......
se v nebezeel. mesici iC vet nil
: c 1 . v
iroku 11)13 a jeste nekolik tyunu
potom nasi delostrelei na Filipi
nacb na ostrove Corregidoru. u
vjezdu do pristavu manilskebo.
museli u svyeb del dliti ve due v
noci. ocekavajice nepratelsky re
pad. Yjezd do pristavu vy.itlan
,byl minami. Yojsko se tain iirnulo
a vseeko se nrmravovalo na ooieze
mornino siauu, KajJii.in jmeinai
ter. kteri mu bledeli ostre do oM
Ilobson zvolal: ''Nuze, ministr na
mornictvi je zde. at to popf eo
jsem ivkl." A obraeeje se k AVir
terhalterovi, kficel : :'Necbei aby
se '. nine rikalo. ze vidim straoid
la "' Ani Daniels ani "Winterbaltr
neprililasili se ku slovu a tvrzeni
llobsonova nepopreli. Bezpoebyby
nemobou, bude na torn, liinobo pvav
dy. Prave v te dobe brozila valka
inezi Rpojenymi st;'Jy a Japan em.
Vc-ry se zle i-ozeiiova1 nad prave
pfijatymi zakony kalifornskymi.
jYtahy mezi ob"i .a vk'idami bv-ly
napjaty do krajnosti. Yalka byla
by jiste vypukla, kdyby se do to
lio nebyla l)y vlozila vlada angli
eka. ktera Japonee nkrotila a tim
Spojenym Statnm nemalou filiu
bu prokazala- Jest jisto. ze japan
sky vyslanee v te dobe podal pic
sidentu TVilsonovi notn. ktera vy
padala skoro jak nltimatum. Ze
se na Fillipinaeb silne zbrojila.
jest jisto a Ilobson asi nelze. li
non otazkou. a to otazkou vaznou,
jest, ma-li se o takovyeli veceeb
verejne. pfed kongresnim vybo-
rcm mluviti. Vlada uvedena je tim '
do nemalyeb nepfijemnosti. Presi-
dent Wilson v dobe te doznal v po-
selstvi ku kongresu, ze jsou Spj.
Staty ve velike tisni a zadal, aby
kongres odvolal ziikon o poplat-
cicb panamskyeb. coz melo bytijne nejaka zmena. Otevrene bojo
Anglii odnienou za priitelskou sluz vani znamena daleke zajezdy a
bu u Japancu. Nii jest v Bilem i vpadv do nei)ratelskebo uzemi, kte
dome nad tim velike roztrpceni a
kongresni yybor byl ziidan, aby
vyslecb provadel co mozna rozum
ne a obmezoval se jen na veei nej
nutnejsi. Byli Rusove porazeni?
Cely Merlin )oein;i si jnko o
blazneny a jasa nad velikym vitez
stvim v ruskein Polsku, ktere na
rozkaz vojeuskyeb uradu niaji n;i
rodu easopisy. Ysude jsou vyvese
ny i)rapory, skoly byly na jeden
den zavfeny a take banky vybla-
silv svatek. ve kterem nemusi ni-5
! -i . i 4 - snoiitosti a vitezstvi ei porazka na
komu me platin. A oc se vlastne j 1 ,
i ' , x-- l ' - .(. i iednom nezustava bez vlivu na oo
jedna ? Aenieeke casoj)isy to vy-
-ti - i i i i i iiste drube. Srbfiin na priklad u-
svelluji : Bvl odrazen nepritel. kte- J 1
,i v.. , , , snadnilo se dobvti Uelebradu pro-
rv se jiz tlaeil na nemeeke uzeini, 1
,' ,., i a i i 'i i to, ze bvla rakouska armada un
do Slezska a yehodnilio I ruska. ; ' ,
T-, - , i- 'cena eltvatati na pomoc Ivrakovu.
Rusove bvh nuceni couvnouti na 1
- ' t n - i - - Nemei budou zase nvui pravdepo-
svou earn delensivm a nemeekv na j '
rod docilil t oho, ze bude mit aspon )
na eas pokoj pred nepritelem. kte-.
rv jej tak vazne olirozoval.
Ze byli Rusove od branie odra-
7cm" n torn ni'zda se bvti noebvb-
i , . v,,',
nost i. ale zastaviti utok nepntele,
. . , v , , , v, ,
neni jeste uspecliem tak velikym,
1
cdvz ten nepritel po kratke dobe
niize prijiti znova. A ze Rusove
miiz(
zase prijdou, to vecli Nemei prilis!
dobre
Na bojisti vycbodnim, ruskein ! Jejich postup ve Yycbodnim Pru
usime byti priprayeni na takovaj j iei;dl taeni mi Varsavu by-
musime
'pfekvapeni. Tarn je bojovani na-
prosto jine nezli na zapatle. Ye
Franeii a v Belgii znamena to veli-
ice vitezstvi. zatiaci-li se nepritel o sk(?H1 ktei. ,n.,jj lia VvCliode k dis
dve nebo tri nu'le. za to na vyebo- lposiei, pr0vedli dilo velike, ale
de konaji se vpady a utoky na imtnQ initi na uiyslij 2e to? eo jim
vzdalenost sedmdesati peti a sto 'scllizi im v0 jsiai' nabrazuji jim
mil. ale potom se zase jde zpatky. obonasobne zeleznice. Ale to
Jednou ifi torn vybravaji Nemei, l0 qC ge 11.n,1,iiaji', nedosabli a ne-
Ijednou Rusove, ale postup ten ne- :dslhll0U. tl'sne; by je vytrblo je
'ma nikdy takove trvalosti jako ve !110lu 0ironme vitezstvi, ktere . by
Franeii. Pomery jsou tu zcela jine.
Nekolikrate jsme to jiz vysvetlili.
j Ye Franeii a Pelgii bojuje se , zi, aby se s jiosilami pfibnali zno
jiz taktikou modei'iii. v Rusku to!vu.Na vyeliode nebudou Nemei v
.nejde. ponevadz je na to fronta'stavu rozprostriti proti nepriteli
)rilis dlouba. Pri modernicli bit
vaeb prevbida snalia : Promenit
bitvu otevfenou do bitvy posieni, la od more baltiekebo az ke Kar
eili "zako)avat se." Yideli jsme Ipatam. kdezto ruskebo vojska sta
to na pocatku valky ve Franeii. lie pfibyva a jeste bude pfibyvati.
Napfed Nemci jiostupovali. Fran-' Podafi-li se Rusum Ni'Miice jen za
couzi se necitili dosti silnymi k je- staviti a zadrzeti. pfijle jednou
jieb zadrzeni, couvali pfed nimi doba, ze je zatlaci jioubou eiselnou
a sbiraly sily, ale nedaleko Pafize pfevabou.
konecne citili se tak silnymi, ze je ..
najiadli. odrazili od feky IMarne Jl
dobnali na feku Aisne, kdez na
stal konec neineckebo ustupu. Ve
Franeii stoji proti sobe nesmirny
poeet vojakfi na obou stramicli
bojujicicb ; armady potfebuji ku
svemu rozvinuti tak dlouliycli
front, ze se protalinou az tarn,
kam to vfibec jde, jako v tomto
padu k niofi a ku hranici svyear-
ske. Nesmirne si mysleti, ze v pfe-
stavkacb boje vojaei
zakoneeli
jen lezi. rusi pilne praeovati lo-;"e v randzurii pred deseti lety,
patou a motykou a pouzivati kaz- ktera byla vsemi vojevudei --ak pc
de cbvilkv k opeviieni sve posiee, clive sledovana. Teprve ve valce ja
pro kterou si byla ustupujiei arma
da beztobo vybledla misto nejpfi
liodnejsi. Cim dele proti sobe voj
ska lezi, tim se stavaji posiee je
jieb pevnejsiini a liedobytnejsimi.
Bitevni eara so takofka k uzemi
pfibiji dalsimi fortifikacnimi )ra
eeini v linii a za linii. tim spise ze
se tyto prace delaji neustale na jbou i sirokou a pet stop hlnbokou.
obou stranacb co nejusilovneji a Za bodinu muze vykopati dim tfi
zaroven lined pfipravuji nove po- topy dloubou a sirokou a neeo
sice vzadu pro pfipad ustupu z.pfes dve stopy blubokou. Pone
linie prvni. Iv tomu je tfeba dosta-j --.(, zeme vybazena bromadi se
tecnebo poctu vojska, ktere by by- pfed zakop. staci to jiz i obstoj-
lo v pomeru k bitevni fronte. Ye
Franeii bojuje se na fronte dloulie
asi 360 ameriekycb mil na kazde
strane pfes dva miliony vojaku.
To jest nutne vysvetlit, abyebom
pocbopili situaci na bojisti ruski'm.
Jeste nikdy y dejinae.li lidstva ne
vedla se valka na fronte tak dlou
lie. Neni to rovnii eara od more ke
Karpatnm, nybrz eara silne kli
kata. od Baltiekebo more pros Vy
eliodni Prusy do ruskebo Polska,
pfes Ozenstocbowu a Krakov pak
podel Karpat do Bukoviny, ktera
maze einiti pfes 800 ameriekycb
mil. Obsaditi linii tuto tak veli-
kym poctem bojovniku, aby se tu
molili zakopati. nemobou Rusove
ani Nemei ve s)ojeni s Rakusany.
Proto bude se tu dloubo bojovati
v bitvaeb otevrenveb. nezli se sta-
;re vsak nemivaji nikdy dloubebo
trvani, jak jsme dosud videli.
IMnobokrate vnikli Rusove nejen
do Ilaliee, ale i pres Karpaty do
Uber. zase byli nuceni ucouvnouti,
kdyz citili potrebu sehnati vetsi
pocet vojska do stredu. kde je tis
nili Nemci. Inoliokrate jiz vyjel si
nemecky marsal Iliudenburg na
Varsavu. dostal se na vzdalenosf
az osmdesati mil od sve zasobovaci
base, ale zase musel talmouti na
zpatek. kdyz mu Rusove brozili za
skocniin. Ysecka bojiste. franeouz-
iske, ruske i srbske. jsou spolu ve
dobne brnouti vojsko na zapatl. a
by tarn napravili to, oe v )Osled
nieb dnecb prisli. Jiz proto. ze je
tato valka modern!, bude za jiste
dloului. velice dlouba, a vyzaduje
'na prvnim miste trpelivosti. 1 kdy
1 ' ,
bv zakrocila Italic a Kumunsko ve
, 'y . .
- PPH spojencu. neceKe., me. .e
,s c? vHdi obratem ruky.
jiiuzno mill na msii, .e jia m
krate nemeeke armady byly vrz'
nv iroti "Rusku s velikou energii.
jej ich
ly odrazeny, take treti
jiostup na Yarsavu byl zastaven.
Nikdo neupira Nemcum. ze s voj-
Rusy daleko zabnalo. ale ne tako
ve. ktere je na kralkou dobu zadr-
tak moliutnou bitevni earn jaKo
proti Franeouzum. ktera by salia-
3 3l"C
zakopavajL
Ctenafi zprav z bojiste .ktery ne
byl vojakem. byv.i nejasno. jakym
spusobem se zakopy buduji a jak
se v nicb bojuje. Zakopavani --,c na
bojisti jest veei uz starou. prova
delo se uz )fed triceti lety, ale
daleko nejvetsibo vyznamu nabylo
teprve za prvin valky oiravdu nio-
erni valky rusko-japanske, vode-
panske se ukazalo, ze se muze voj
sko zakopavati i pod palbou ne-
pfatelskou.
Za obycejnyeb okolnosti muze
vojak nebo kazdy prAmerny muz
za etyry bodiny prace vykoati
osmdesat krycblovyeb stop zeme.
To znamena dim ctyry stony Hou
KASEL
zpal prudusek, zajikavy kasel, bolave hrdlo,
chraptivost, modrv kasel a nastuzeniny jsou
spravne lecenj-, kde
Severity
Balsam
pro plice
jest uzivan. Jest to velmi vhodna
pnpraVka pri vleklSm zapalu pru
dusek, jak se pfesvedate z dopisu,
ktery nas nedavno dosel:
Na prcdej v lkdrndch. Kde nejsou k dostinf, poSleme pffmo po obdrienf obnosu.
9
Mate jiz vytisk
Severova Ccskeho kalen
dafe na rok 1915?
Nemate H ho snad dosud, do
stante si ho od vaseho lekar
nika, aneD piste pnmo na
W. F. SEVERA
ny ukryt pfed kulemi, ktere leti
pfimo.
Postupuji-li dve armady, opa
tfene modernimi zbranemi proti
sobe, tu slouzi zakopy na )l-yem
miste k tomu, aby poskytly ocbra
lm pfed stfelbou nez aby cbranily
pfed "iitokem. Obrana modernieb
z.ikopu spoeiva ve stfelbe. 2Iuze-li
vojsko postupujicibo nepntele po
stfileti, zabrani litoku, nemuze-li,
pak mu zakopy nepomobou. Jedna
se tedy o to, aby vojaei, ve strou
baeb leziei, cbraneni byli pfed ku
lemi ne) f a telsky m i .
Jiz za patnaet minut mobou si
vojaei vykopati stroubu, ktera je
aspon obstojne pfed rucnicni pal
bou ebrani. Ruenice, kulomety a
take mala dela stfili kule v )fime
cafe, ktere se v nasypane zemi za
ebycuji. Ale dela polni metaji srap
nely. ktere praskaji ve vysi a
clirli kule na zakopy sbora. ITmoz
dyfe ak bazi bomby v obloukacb
v ublu 45 stupnu anebo jeste vyae.
Ale ziikopy na rycblo zbudovane
rostou a zdokonaluji se, kdyz do
stane vojsko eas. aby moblo praeo
vati. Zalezi to ovsem na torn, jak
je puda niekka, ale v obycejne bli
ne mobou vojaei jiz ve dvou bodi
lnicb zfiditi si zakop tak blubokv,
ze v nem mobou za naspem stati,
praeujili jeste tfeti bodinu, .notion
jej znacne sesiliti a ve ctvrte bodi
ne mobou si zfiditi i stfecbu nad
lilavami. Ale takove stfecby zfid
ka se zfizuji za due, pokud nepfi
tel palL
liozumi se. ze kazdj'i krajina a
kazda puda vyzaduje zakopu ji
m'ch ve Franeii na obou stranacb
.bitevni cary zfizeny jsou v takove
rozmanitosti. ze to navstevniky
jpfekvapuje. Nepfatele proti sobe
. nikdv klidne nelezi. ale stale se
sna.i postoupiti. laktika jest v
ruznyeb krajinaeli a ruznycb okol
nostecb ovsem ruzna, ale lilavni
nivslenka jest pri torn jettnosrejna.
Nei)fatele jsou od sebe vzdaleni
ruzne. fekneine tfeba pill mile.
Nemcum nable napadne postoupi
ti. Jejicb pluk vyskoci ze strouby
a zabaji utok. Yseebna francouz-
ska debt a peebota spusti nan stfel
bu. Nemci utikaji dale ku pfedu,
cbraneni ponekud svymi dely od
zadu. ktera stfili na nepntele, po
lovice utocniku padne. ale drub a
)olovice dostane se pfece na vzda
lenost', ktera byla vyblednuta.
Tain dostanou rozkaz k zakopani.
Padnou rycble k zemi a jako krt
kove pocnou hrabati. Odepnou sve
ryce a praeuji s nejvetsim usilim.
Rotva k zemi do)adnou a praei
pocnou, vyskoci ze zakopu jiny
pluk bud' na pravo nebo na levo
od nicb. a zone se na nepntele.
Franeouzi niusi necliat brabajiei
na pokoji a soustf edit vsecku stfcl
bu na litocniky. Nemci, ktefi lezi
na zemi, zatim jsou kazde minuty
bezpecnejsi, cim vice bromada vy
kopane zeme pfed nimi rosre. Tu
a tain ovsem jeste nejeden padne
kuli za obet. Za pid bodiny pilne
prace mobou byti pfed ofiuiou
stfelbou cbraneni.
Zatim ovsem zenijni sbor, ktery
zustal vzadu za bitevni carou, ma
vseeko peclive pfipraveuo, tak ze
".Tscm velmi spokojen se Severo
vm R-ilsameni pro plice. Mel jsem
tezky ka?el a vlekl zapal prudu
fek. av?ak vi upotfebeni dvou lah
vi Severovii Hal-aiuu pro plice, asi,
tak ve dvoit tyiinecli. kaJel se ztra
til a pocalo "mi pfibyvati na vaze.
Citil jsem se znamenite. Prosim,
nbj-ste to uverejnili. aby i jiiri do
avCdeli se odobrych ticincich Se
verovych leku."
" Jan Balok, Page, X. Mex.
Cena 25 a 50 centu.
' v Xefikejte ".Ta chci niioo proti kasli."
liuknete 'Ma chci Severfiv Haam pro
plice' a varujte se ndpodobenin.
Pfi lecerri kasle a nastuzeni ve
spojeni s balsamem odporu
cujeme take
Severovy Tabletky proti
nastuzeninam a chfipce.
Cena 25 centu.
CO., Cedar Rapids, Iowa
lined, jak se snese soumrak, pfjj
de do pfednibo zakopu muzstvo no
ve. Nektefi s lopatami a motykami
probloubi a spoji strouby, jini s
ostnatym dratem, ktery maji na
vinuty na civkiieb, zarazi do zeme
kfily a upevnujidhit, ktery jest
pfed zakopy nezbytnou oeliranou.
Tini s prkny, ktera jsou jiz ku pre
du nafezana do pfimefene delky,
pokryvaji zakopy a nasypou na
prkna tolik zeme, kolik je tfeba
na ocbranu pfed kulemi a stfepi-"
nanii srapnel, ktere prsi sbora. Ji
nii skupina vojaku pfinese male
ptliky piskn, ktery je promise:!
s cementem. Pytliky takovo pfi
vazeji se na bojiste prazdne, jen
poeemen'tovane, pak se do nick pi
sek nasype. Staci jen pokropiti je
vodou, shy stvrdly a utvofily pev
nou, neprostfelitelnou stenn. Take
se npeviiu ji zvlastni ocelove plotnj
s otvory jako stfilny. Kdyz je vse-eka-
prace Jiotova, prijdou na ko-n-e
tak zvani "zahracinicr'. ktefi
zakopy pokryji jjosekanou travou,
! vf-ivemi a zki-atka je usi)iisobi tak,
aby sh staly co jnozua neviflilelny
mi. Kdyz vyjde slunce. spatfi Fran
ermzi. ze se k nim Nemei dostali o
'
Jctvrt mile blize, ale oko densene
pozna, kde zakopy lezi, tak doko
nale jsou kryty. Nejsou rozeznatel-
iny ani z aeroplanu.
, Licili jsme postup Nenieu jen
Ik villi objasneni. Rozumi se samo
sebou, ze Franeouzi. .Ar.alieane i
Rusove umi se zakopavati stejne-
debfe. .
Stfilet na takove zakopy, z rue
nie anebo z polnieii del bylo- by
zbyteenou praei a marnymi vy
bazovanim stfeliva. Yojaci maji v
inich jen male stfilny, aby takovou
derou nektera kule proletela, bj la
by zvlastni naboda. Neco zmohou
jen granaty dynamitove, ale to za
se jen tenkrate, kdy padnou do
vzdalenosti dvou stop. Padne-li
bomba takovii o neco dale, tn na
prosto nic neudela a je to zbytee-
e plytvani stfelivem, nebot gra-
naty o vysoke vybusnosti stoji ve
like penize. Ale dobre mifeni jest
velice tezke, kdyz zakopy mizi v
okolni krajine.
K tomu vsemu buduji se zakopy
klikate. tak aby se nepriteli tim
vice zti.ilo pfesne mifeni. Za kaz
dymi dvaceti stopami jest zanyb.
Kdyby se nepriteli podafilo, vyna
jiti pfece pfesnou vzdalenosE, tu
muze jednou bombou zabiti nanej
vyse deset vojaku. A za deset zi
votu explosivni gran at vojensky
povazuje se za prilis draliy.
Mysli to vazne?
k Obecenstvo mii mne dosti'" , na
psal Tbeodore Roosevelt dm. "Wal
do Coeovi, vudci progresiii stra-
ny v Oregonu. Mimo to napsal pry.
ze nekandiduje na presidentstvi a
nebude take vice kandidovati. "O-
becenstvo necbee slyseti o refor
maeb a ret'ormatorecb, a jmenovi-
te ne o nine," psal Roosevelt.
Nova Ylast' kalendaf na rok 19
15 posilame kamkoliv vyplacene
za 50ct. Jest v nem velmi zajima
vii cetba.
S3