Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19?? | View Entire Issue (Dec. 21, 1914)
OZVENA ZAPADU (ECHO OF THE WEST) ZABAVNY TYDENNiK PUBLISHED WEEKLY Predplatne na rok $1.00 Subscription $1.00 Vydavatele : : ODVARKA BROTHERS, Publishers CLARKSON, NEB. FuDTDWIOIIDri Vychazi kazdou stredu. Published Wednesday Adresa jednoduse : ODVARKA BROS., CLARKSON, NEBR. Roztrzka v presiden- tove kabinetu. Y presidentove kabinetu db zpravy z Wasbingtonu icvi se J ' znamky nesliodv mezi jednotlivy- ; ,, .. , , r nr.i r. , J ; , i i !sl( padlo jieb do zajeti. Del, stre- mi deny a zejmena se tak stalo.j. ;j .. ,M llkor.istili Sl, pri zprave'tajemmka valky Gam-' cc prav, (lopisovntol sona, ktery se nesrovnava s liable- j. in&1. sami pQ eelou vjUku Po. try zanramcnino xajemniKH isryaiia Neshody tyto niaji svuj puvod jiz v dobe, predcluizejiei . americkou vypravu do Yera Cruz. Tajemnik Bryan, jenz jest podporovan tajem liikem lod'stva Danielsem. pfeje mirovemu smeru v politico ame ricke, ale pri torn narazi na odpor Garrisonuv, jenz klade duraz na nepripravenost Soustati ve vale nem oliledu. Dobre zpraveni pozo rovatele pravi. ze roztrzka vybucli ne co nejdHve. O presidentovi "Wilsonovi se pravi, ze stoji iiplne pri Garrison ovi a zejmena s nini souhlasi v nazorecli, tykajicich se zahraniciiich zalezitosti- Yypravi dokonce, ze zaliranicni odbor, je- 1 1 1. flT mil? I- ;tnii Prvan. nem:1 ml i , , , . . 7 . v;,.v 1 vpadem neiu-atelskvm bajiti samo. rozhodovam u presidenta prilisj lHl " ' tt . , . i . , 'Pravil: "Nenabledne-h generalni vahv. Ye spojeni s tim se take uva ev " ' - 4.- -rtcf; i stab dulezitost vpadu nepratel do di nedavne povesti o moznosti od- I 1 , . -r, I nasi zeme, tu nase samostatna ze- stoupeni Biyana. I . ' . hue najde si uz prostredky. aby daMM(.aL MS4-XkA soustrcdila sve syny. ktefi bojuji Poklesek pristeho- .imle k obrang sv6 zemg vlastni a valstvi po dobu valky. svvcb domovu." Tisza byl za to Od pocatku evropske valky klesl 'povolan do Yidne k cisari, ktery ' pocet pfistehovalcu do Spojen'di & a ministry poustiva bruzu. Statu na 5000 osob mesicne, kde- Ale Tisza se bo nezalekl. Kdyz jej xtXo jeste minuleho roku obnasel brul)ymi slovy karal. nabidl mu mesicm prumer kol 100,000. Nekte Tisza resignaci z uradu. Cisar o rilide pfedpovidaji, zepovalce na h a Pal W prositi, aby zu stane novy prival pfisteliovale- sl.' ctva, coz ovsem jest doliadem, o 1 nemz mozuo pochybovati. Jest si- SpOj. Staty 119 ce jiste, ze po skonceni valky, bude t se opet ohromne mnozstATi lidi ste- , , , , t v . ri , naval tak neobycejne veliky, nezda se byt die nahledu mnobycli lidi pravdepodobno. Za prve bude v Evrope mnolio prace, aby v puso senych zemieli byl obfioven neja ky obchod a prumysl a potrva 10 jiste dloulia leta, nez budou valko.i znicene kraje opet uvedeny v ne jaky dfivejsi poradek. A'se :.o bu de vyzadovati praei kazdeho zdra veho cloveka, jenz zbyde po valce a proto take je k vire podobno, ze i kdyby mlady zdravy lid cbtt'l se v neobj'eejnem mnozstvi stehovati. jiokusi se vlady klasti tomu pre kazky, ponevadz jojich zdr-.i'ych rukou bude zapotfebi doma. A vedle tobo. mozno take poeitati na nas kongres. ktery se s nejvetsi .... horlivosti zasazuje, abv pristebo- , , , , , . , valectvi bvlo eo nejviee znesnad- , - -v - t . ' i 4. novano. Na vsecli stranacb jest si- - i c ' o-i. - ce volano, ze bv bpojene btatv he - , , v,A. . lv otevriti branv vsemu trpieiiau , , n , --it valce hledal novy suistnejsi do mov, ale zatim jirave v tecbto dneeb naleza se na kalendari se natniiii pfedlolia na obinezovani Ifistebovaleetva. listo, aby pod- ininky k pfipustein pristebovaleu ' do teto zeme byly zinirneuy, po- , w, . . . , , , zaduji nelvteri senaton. any uyiy j , , - t . , t ' !ni aspon dvomete. 1 manilska la- jeste vice zostrcny a jedma nadeje ' , -i i -iv -i i da bvla pripravena, ze se vystenu- spoeiva v presidentu wilsonovi,1 " . ' , - . , , - n i le. Proti Ilobsonovi sedeli mmi- jenz nedovoli, aby se predlolia vr , . . . , , , sir namornictva Daniels a eleii na- celem jejim znem stala zakoneni. v . , Pocatky revoluce v Rakouskis Londynskymu easopisu IMorning Post pise jeden nbersky zurnalis ta, ktery popisuje pobromu rakou ske armady, ktera ji stibla na srb skem bojisti. Pravi, ze vojsko trpe lo na ustupu nesmirne. IMarsal Os kar Potiorek, vrclini velitel na ji- liu bude postaven pfed vojeusky soud ve Yidni a jako se obycejne v Rakousku deje, bude na neho svalena vina za to, co zavinily o- sobnosti vyssi, na.prvnim miste ei saf Yilem, rakousky generalni stab a vrebni velitel rakouske ar mady arcivevoda Bedficb. Yefej ne mineni jest, na Potiorka velice popuzeno a klade se urn za vinu, ze ''nemei dovoliti". ;iby byly z jiznibo bojiste odstraneny tfi ar madni sbory a poslany na ocbra nu Krakova. Ze vsak Potiorek v torn nerozlioduje a niusel se po drobiti tomu, eo nm bylo nafizeno. o loin ovsem vi vefejnosf malo. Pravi se, ze general Minarelli-Fiaz gerald bude na jebo miste jmeno- v.in vrelmim velitelem tolio. eo Rakm,sku .ictP z ihx ,rm;'ulv 1 zbvlo. I Pfi ustupu trpelo rakouske voj lsko straslive. Xedesat tisie muzu ilivln nnlnto n zraneno a trieet ti- mobli si tim nemalo. Ulierske pin ky trpely velice. To co zbylo. utek lo se do liosny, kdez se cini nama bave jiokusy. sestaviti jakou ta kou armadu novou. Zatim ale proj)iika v Rakouslat verejny odboj, ktei'y ma podobu zacatku revoluce. Dopisovatel o torn pravi: "Y Praze. v Pesti a ji nycb mestecb doslo k vytrznistem, ktere mely osten namireny iroti vojenskemu veleni. ale take proti vlade. Zde v Uhraeh jest rozei leni velike. Tlrabe Tisza, minister sky predseda, mel v snemovne seii sacni fee. v niz brozil, ze se ulier ske vojsko odti'lme od rakouske bo veleni a bude svou zemi pfed pokraji valky? .Jak znanio. usnesl se kongres, ze zaliaii pred vvborem verejne , v , . , slyseni o torn, cebo otrebuji Spo- jene ftaty, aby byly bezpecny v pripadu valky. .Senator Weeks vy slovil se o torn : ""Cely svet, jak vi dime v nynejsi v.'ilce. lisilovne se snazi. aby vojenska lajemslvi u kryl. jenom my jdeme s nimi na verejnosl. roztrubujeme sve vady a nedostatky jtred eelym svetem."' A mel pravdu. Stal se jii-ed vvbo rem pnpad. ktery spusobil veliky rozrucb nejen v zemi. ale i a bra nicemi. Pred vybor doslavil se konirresnik Ilobson. znamy " uii bany hrdina od Santiaga," kien' bo nikdo nebere vazne. ponevadz bv ustaviene valcil s eelym s -ret em. v V - n ize stale vuli strasulla. a to jej e- v . v , . jlice rozeililo. Pocal vvkhutati :' Do , . kazi vain, ze neprebanim a e na- , ' tse zeme skuteene eas od easu oeil.i 1 , ...... se v nebezeel. mesici iC vet nil : c 1 . v iroku 11)13 a jeste nekolik tyunu potom nasi delostrelei na Filipi nacb na ostrove Corregidoru. u vjezdu do pristavu manilskebo. museli u svyeb del dliti ve due v noci. ocekavajice nepratelsky re pad. Yjezd do pristavu vy.itlan ,byl minami. Yojsko se tain iirnulo a vseeko se nrmravovalo na ooieze mornino siauu, KajJii.in jmeinai ter. kteri mu bledeli ostre do oM Ilobson zvolal: ''Nuze, ministr na mornictvi je zde. at to popf eo jsem ivkl." A obraeeje se k AVir terhalterovi, kficel : :'Necbei aby se '. nine rikalo. ze vidim straoid la "' Ani Daniels ani "Winterbaltr neprililasili se ku slovu a tvrzeni llobsonova nepopreli. Bezpoebyby nemobou, bude na torn, liinobo pvav dy. Prave v te dobe brozila valka inezi Rpojenymi st;'Jy a Japan em. Vc-ry se zle i-ozeiiova1 nad prave pfijatymi zakony kalifornskymi. jYtahy mezi ob"i .a vk'idami bv-ly napjaty do krajnosti. Yalka byla by jiste vypukla, kdyby se do to lio nebyla l)y vlozila vlada angli eka. ktera Japonee nkrotila a tim Spojenym Statnm nemalou filiu bu prokazala- Jest jisto. ze japan sky vyslanee v te dobe podal pic sidentu TVilsonovi notn. ktera vy padala skoro jak nltimatum. Ze se na Fillipinaeb silne zbrojila. jest jisto a Ilobson asi nelze. li non otazkou. a to otazkou vaznou, jest, ma-li se o takovyeli veceeb verejne. pfed kongresnim vybo- rcm mluviti. Vlada uvedena je tim ' do nemalyeb nepfijemnosti. Presi- dent Wilson v dobe te doznal v po- selstvi ku kongresu, ze jsou Spj. Staty ve velike tisni a zadal, aby kongres odvolal ziikon o poplat- cicb panamskyeb. coz melo bytijne nejaka zmena. Otevrene bojo Anglii odnienou za priitelskou sluz vani znamena daleke zajezdy a bu u Japancu. Nii jest v Bilem i vpadv do nei)ratelskebo uzemi, kte dome nad tim velike roztrpceni a kongresni yybor byl ziidan, aby vyslecb provadel co mozna rozum ne a obmezoval se jen na veei nej nutnejsi. Byli Rusove porazeni? Cely Merlin )oein;i si jnko o blazneny a jasa nad velikym vitez stvim v ruskein Polsku, ktere na rozkaz vojeuskyeb uradu niaji n;i rodu easopisy. Ysude jsou vyvese ny i)rapory, skoly byly na jeden den zavfeny a take banky vybla- silv svatek. ve kterem nemusi ni-5 ! -i . i 4 - snoiitosti a vitezstvi ei porazka na komu me platin. A oc se vlastne j 1 , i ' , x-- l ' - .(. i iednom nezustava bez vlivu na oo jedna ? Aenieeke casoj)isy to vy- -ti - i i i i i iiste drube. Srbfiin na priklad u- svelluji : Bvl odrazen nepritel. kte- J 1 ,i v.. , , , snadnilo se dobvti Uelebradu pro- rv se jiz tlaeil na nemeeke uzeini, 1 ,' ,., i a i i 'i i to, ze bvla rakouska armada un do Slezska a yehodnilio I ruska. ; ' , T-, - , i- 'cena eltvatati na pomoc Ivrakovu. Rusove bvh nuceni couvnouti na 1 - ' t n - i - - Nemei budou zase nvui pravdepo- svou earn delensivm a nemeekv na j ' rod docilil t oho, ze bude mit aspon ) na eas pokoj pred nepritelem. kte-. rv jej tak vazne olirozoval. Ze byli Rusove od branie odra- 7cm" n torn ni'zda se bvti noebvb- i , . v,,', nost i. ale zastaviti utok nepntele, . . , v , , , v, , neni jeste uspecliem tak velikym, 1 cdvz ten nepritel po kratke dobe niize prijiti znova. A ze Rusove miiz( zase prijdou, to vecli Nemei prilis! dobre Na bojisti vycbodnim, ruskein ! Jejich postup ve Yycbodnim Pru usime byti priprayeni na takovaj j iei;dl taeni mi Varsavu by- musime 'pfekvapeni. Tarn je bojovani na- prosto jine nezli na zapatle. Ye Franeii a v Belgii znamena to veli- ice vitezstvi. zatiaci-li se nepritel o sk(?H1 ktei. ,n.,jj lia VvCliode k dis dve nebo tri nu'le. za to na vyebo- lposiei, pr0vedli dilo velike, ale de konaji se vpady a utoky na imtnQ initi na uiyslij 2e to? eo jim vzdalenost sedmdesati peti a sto 'scllizi im v0 jsiai' nabrazuji jim mil. ale potom se zase jde zpatky. obonasobne zeleznice. Ale to Jednou ifi torn vybravaji Nemei, l0 qC ge 11.n,1,iiaji', nedosabli a ne- Ijednou Rusove, ale postup ten ne- :dslhll0U. tl'sne; by je vytrblo je 'ma nikdy takove trvalosti jako ve !110lu 0ironme vitezstvi, ktere . by Franeii. Pomery jsou tu zcela jine. Nekolikrate jsme to jiz vysvetlili. j Ye Franeii a Pelgii bojuje se , zi, aby se s jiosilami pfibnali zno jiz taktikou modei'iii. v Rusku to!vu.Na vyeliode nebudou Nemei v .nejde. ponevadz je na to fronta'stavu rozprostriti proti nepriteli )rilis dlouba. Pri modernicli bit vaeb prevbida snalia : Promenit bitvu otevfenou do bitvy posieni, la od more baltiekebo az ke Kar eili "zako)avat se." Yideli jsme Ipatam. kdezto ruskebo vojska sta to na pocatku valky ve Franeii. lie pfibyva a jeste bude pfibyvati. Napfed Nemci jiostupovali. Fran-' Podafi-li se Rusum Ni'Miice jen za couzi se necitili dosti silnymi k je- staviti a zadrzeti. pfijle jednou jieb zadrzeni, couvali pfed nimi doba, ze je zatlaci jioubou eiselnou a sbiraly sily, ale nedaleko Pafize pfevabou. konecne citili se tak silnymi, ze je .. najiadli. odrazili od feky IMarne Jl dobnali na feku Aisne, kdez na stal konec neineckebo ustupu. Ve Franeii stoji proti sobe nesmirny poeet vojakfi na obou stramicli bojujicicb ; armady potfebuji ku svemu rozvinuti tak dlouliycli front, ze se protalinou az tarn, kam to vfibec jde, jako v tomto padu k niofi a ku hranici svyear- ske. Nesmirne si mysleti, ze v pfe- stavkacb boje vojaei zakoneeli jen lezi. rusi pilne praeovati lo-;"e v randzurii pred deseti lety, patou a motykou a pouzivati kaz- ktera byla vsemi vojevudei --ak pc de cbvilkv k opeviieni sve posiee, clive sledovana. Teprve ve valce ja pro kterou si byla ustupujiei arma da beztobo vybledla misto nejpfi liodnejsi. Cim dele proti sobe voj ska lezi, tim se stavaji posiee je jieb pevnejsiini a liedobytnejsimi. Bitevni eara so takofka k uzemi pfibiji dalsimi fortifikacnimi )ra eeini v linii a za linii. tim spise ze se tyto prace delaji neustale na jbou i sirokou a pet stop hlnbokou. obou stranacb co nejusilovneji a Za bodinu muze vykopati dim tfi zaroven lined pfipravuji nove po- topy dloubou a sirokou a neeo sice vzadu pro pfipad ustupu z.pfes dve stopy blubokou. Pone linie prvni. Iv tomu je tfeba dosta-j --.(, zeme vybazena bromadi se tecnebo poctu vojska, ktere by by- pfed zakop. staci to jiz i obstoj- lo v pomeru k bitevni fronte. Ye Franeii bojuje se na fronte dloulie asi 360 ameriekycb mil na kazde strane pfes dva miliony vojaku. To jest nutne vysvetlit, abyebom pocbopili situaci na bojisti ruski'm. Jeste nikdy y dejinae.li lidstva ne vedla se valka na fronte tak dlou lie. Neni to rovnii eara od more ke Karpatnm, nybrz eara silne kli kata. od Baltiekebo more pros Vy eliodni Prusy do ruskebo Polska, pfes Ozenstocbowu a Krakov pak podel Karpat do Bukoviny, ktera maze einiti pfes 800 ameriekycb mil. Obsaditi linii tuto tak veli- kym poctem bojovniku, aby se tu molili zakopati. nemobou Rusove ani Nemei ve s)ojeni s Rakusany. Proto bude se tu dloubo bojovati v bitvaeb otevrenveb. nezli se sta- ;re vsak nemivaji nikdy dloubebo trvani, jak jsme dosud videli. IMnobokrate vnikli Rusove nejen do Ilaliee, ale i pres Karpaty do Uber. zase byli nuceni ucouvnouti, kdyz citili potrebu sehnati vetsi pocet vojska do stredu. kde je tis nili Nemci. Inoliokrate jiz vyjel si nemecky marsal Iliudenburg na Varsavu. dostal se na vzdalenosf az osmdesati mil od sve zasobovaci base, ale zase musel talmouti na zpatek. kdyz mu Rusove brozili za skocniin. Ysecka bojiste. franeouz- iske, ruske i srbske. jsou spolu ve dobne brnouti vojsko na zapatl. a by tarn napravili to, oe v )Osled nieb dnecb prisli. Jiz proto. ze je tato valka modern!, bude za jiste dloului. velice dlouba, a vyzaduje 'na prvnim miste trpelivosti. 1 kdy 1 ' , bv zakrocila Italic a Kumunsko ve , 'y . . - PPH spojencu. neceKe., me. .e ,s c? vHdi obratem ruky. jiiuzno mill na msii, .e jia m krate nemeeke armady byly vrz' nv iroti "Rusku s velikou energii. jej ich ly odrazeny, take treti jiostup na Yarsavu byl zastaven. Nikdo neupira Nemcum. ze s voj- Rusy daleko zabnalo. ale ne tako ve. ktere je na kralkou dobu zadr- tak moliutnou bitevni earn jaKo proti Franeouzum. ktera by salia- 3 3l"C zakopavajL Ctenafi zprav z bojiste .ktery ne byl vojakem. byv.i nejasno. jakym spusobem se zakopy buduji a jak se v nicb bojuje. Zakopavani --,c na bojisti jest veei uz starou. prova delo se uz )fed triceti lety, ale daleko nejvetsibo vyznamu nabylo teprve za prvin valky oiravdu nio- erni valky rusko-japanske, vode- panske se ukazalo, ze se muze voj sko zakopavati i pod palbou ne- pfatelskou. Za obycejnyeb okolnosti muze vojak nebo kazdy prAmerny muz za etyry bodiny prace vykoati osmdesat krycblovyeb stop zeme. To znamena dim ctyry stony Hou KASEL zpal prudusek, zajikavy kasel, bolave hrdlo, chraptivost, modrv kasel a nastuzeniny jsou spravne lecenj-, kde Severity Balsam pro plice jest uzivan. Jest to velmi vhodna pnpraVka pri vleklSm zapalu pru dusek, jak se pfesvedate z dopisu, ktery nas nedavno dosel: Na prcdej v lkdrndch. Kde nejsou k dostinf, poSleme pffmo po obdrienf obnosu. 9 Mate jiz vytisk Severova Ccskeho kalen dafe na rok 1915? Nemate H ho snad dosud, do stante si ho od vaseho lekar nika, aneD piste pnmo na W. F. SEVERA ny ukryt pfed kulemi, ktere leti pfimo. Postupuji-li dve armady, opa tfene modernimi zbranemi proti sobe, tu slouzi zakopy na )l-yem miste k tomu, aby poskytly ocbra lm pfed stfelbou nez aby cbranily pfed "iitokem. Obrana modernieb z.ikopu spoeiva ve stfelbe. 2Iuze-li vojsko postupujicibo nepntele po stfileti, zabrani litoku, nemuze-li, pak mu zakopy nepomobou. Jedna se tedy o to, aby vojaei, ve strou baeb leziei, cbraneni byli pfed ku lemi ne) f a telsky m i . Jiz za patnaet minut mobou si vojaei vykopati stroubu, ktera je aspon obstojne pfed rucnicni pal bou ebrani. Ruenice, kulomety a take mala dela stfili kule v )fime cafe, ktere se v nasypane zemi za ebycuji. Ale dela polni metaji srap nely. ktere praskaji ve vysi a clirli kule na zakopy sbora. ITmoz dyfe ak bazi bomby v obloukacb v ublu 45 stupnu anebo jeste vyae. Ale ziikopy na rycblo zbudovane rostou a zdokonaluji se, kdyz do stane vojsko eas. aby moblo praeo vati. Zalezi to ovsem na torn, jak je puda niekka, ale v obycejne bli ne mobou vojaei jiz ve dvou bodi lnicb zfiditi si zakop tak blubokv, ze v nem mobou za naspem stati, praeujili jeste tfeti bodinu, .notion jej znacne sesiliti a ve ctvrte bodi ne mobou si zfiditi i stfecbu nad lilavami. Ale takove stfecby zfid ka se zfizuji za due, pokud nepfi tel palL liozumi se. ze kazdj'i krajina a kazda puda vyzaduje zakopu ji m'ch ve Franeii na obou stranacb .bitevni cary zfizeny jsou v takove rozmanitosti. ze to navstevniky jpfekvapuje. Nepfatele proti sobe . nikdv klidne nelezi. ale stale se sna.i postoupiti. laktika jest v ruznyeb krajinaeli a ruznycb okol nostecb ovsem ruzna, ale lilavni nivslenka jest pri torn jettnosrejna. Nei)fatele jsou od sebe vzdaleni ruzne. fekneine tfeba pill mile. Nemcum nable napadne postoupi ti. Jejicb pluk vyskoci ze strouby a zabaji utok. Yseebna francouz- ska debt a peebota spusti nan stfel bu. Nemci utikaji dale ku pfedu, cbraneni ponekud svymi dely od zadu. ktera stfili na nepntele, po lovice utocniku padne. ale drub a )olovice dostane se pfece na vzda lenost', ktera byla vyblednuta. Tain dostanou rozkaz k zakopani. Padnou rycble k zemi a jako krt kove pocnou hrabati. Odepnou sve ryce a praeuji s nejvetsim usilim. Rotva k zemi do)adnou a praei pocnou, vyskoci ze zakopu jiny pluk bud' na pravo nebo na levo od nicb. a zone se na nepntele. Franeouzi niusi necliat brabajiei na pokoji a soustf edit vsecku stfcl bu na litocniky. Nemci, ktefi lezi na zemi, zatim jsou kazde minuty bezpecnejsi, cim vice bromada vy kopane zeme pfed nimi rosre. Tu a tain ovsem jeste nejeden padne kuli za obet. Za pid bodiny pilne prace mobou byti pfed ofiuiou stfelbou cbraneni. Zatim ovsem zenijni sbor, ktery zustal vzadu za bitevni carou, ma vseeko peclive pfipraveuo, tak ze ".Tscm velmi spokojen se Severo vm R-ilsameni pro plice. Mel jsem tezky ka?el a vlekl zapal prudu fek. av?ak vi upotfebeni dvou lah vi Severovii Hal-aiuu pro plice, asi, tak ve dvoit tyiinecli. kaJel se ztra til a pocalo "mi pfibyvati na vaze. Citil jsem se znamenite. Prosim, nbj-ste to uverejnili. aby i jiiri do avCdeli se odobrych ticincich Se verovych leku." " Jan Balok, Page, X. Mex. Cena 25 a 50 centu. ' v Xefikejte ".Ta chci niioo proti kasli." liuknete 'Ma chci Severfiv Haam pro plice' a varujte se ndpodobenin. Pfi lecerri kasle a nastuzeni ve spojeni s balsamem odporu cujeme take Severovy Tabletky proti nastuzeninam a chfipce. Cena 25 centu. CO., Cedar Rapids, Iowa lined, jak se snese soumrak, pfjj de do pfednibo zakopu muzstvo no ve. Nektefi s lopatami a motykami probloubi a spoji strouby, jini s ostnatym dratem, ktery maji na vinuty na civkiieb, zarazi do zeme kfily a upevnujidhit, ktery jest pfed zakopy nezbytnou oeliranou. Tini s prkny, ktera jsou jiz ku pre du nafezana do pfimefene delky, pokryvaji zakopy a nasypou na prkna tolik zeme, kolik je tfeba na ocbranu pfed kulemi a stfepi-" nanii srapnel, ktere prsi sbora. Ji nii skupina vojaku pfinese male ptliky piskn, ktery je promise:! s cementem. Pytliky takovo pfi vazeji se na bojiste prazdne, jen poeemen'tovane, pak se do nick pi sek nasype. Staci jen pokropiti je vodou, shy stvrdly a utvofily pev nou, neprostfelitelnou stenn. Take se npeviiu ji zvlastni ocelove plotnj s otvory jako stfilny. Kdyz je vse-eka- prace Jiotova, prijdou na ko-n-e tak zvani "zahracinicr'. ktefi zakopy pokryji jjosekanou travou, ! vf-ivemi a zki-atka je usi)iisobi tak, aby sh staly co jnozua neviflilelny mi. Kdyz vyjde slunce. spatfi Fran ermzi. ze se k nim Nemei dostali o ' Jctvrt mile blize, ale oko densene pozna, kde zakopy lezi, tak doko nale jsou kryty. Nejsou rozeznatel- iny ani z aeroplanu. , Licili jsme postup Nenieu jen Ik villi objasneni. Rozumi se samo sebou, ze Franeouzi. .Ar.alieane i Rusove umi se zakopavati stejne- debfe. . Stfilet na takove zakopy, z rue nie anebo z polnieii del bylo- by zbyteenou praei a marnymi vy bazovanim stfeliva. Yojaci maji v inich jen male stfilny, aby takovou derou nektera kule proletela, bj la by zvlastni naboda. Neco zmohou jen granaty dynamitove, ale to za se jen tenkrate, kdy padnou do vzdalenosti dvou stop. Padne-li bomba takovii o neco dale, tn na prosto nic neudela a je to zbytee- e plytvani stfelivem, nebot gra- naty o vysoke vybusnosti stoji ve like penize. Ale dobre mifeni jest velice tezke, kdyz zakopy mizi v okolni krajine. K tomu vsemu buduji se zakopy klikate. tak aby se nepriteli tim vice zti.ilo pfesne mifeni. Za kaz dymi dvaceti stopami jest zanyb. Kdyby se nepriteli podafilo, vyna jiti pfece pfesnou vzdalenosE, tu muze jednou bombou zabiti nanej vyse deset vojaku. A za deset zi votu explosivni gran at vojensky povazuje se za prilis draliy. Mysli to vazne? k Obecenstvo mii mne dosti'" , na psal Tbeodore Roosevelt dm. "Wal do Coeovi, vudci progresiii stra- ny v Oregonu. Mimo to napsal pry. ze nekandiduje na presidentstvi a nebude take vice kandidovati. "O- becenstvo necbee slyseti o refor maeb a ret'ormatorecb, a jmenovi- te ne o nine," psal Roosevelt. Nova Ylast' kalendaf na rok 19 15 posilame kamkoliv vyplacene za 50ct. Jest v nem velmi zajima vii cetba. S3