Americke zprdvy.
Lepsi nez velka armada.
Sommerville, Mass.- Ex-president
Taft ta'dy pravil, ze co potfe
hujeme k zajisteni )okoje pro tuto
zemi vice nez.li velikou armadu a
silne lod'stvo jest, aby kongres se
ujal kontroly nad jednotlivymi sta
ty jako jsou California a Arizona
a nedovolil jim svevolne slapat po
bmlouvaeh. jez. spolkova vlada uci
uila s jinymi zeincmi. Xikdo pry si
tohle uemusi vysvetlovati za z.adne
bi.raseni valkou. ale k te jiste jed
uou dojde, budou-li jednotlive a
mericke staty si poeinati tak vy
zyvave a bezohledne, jakoz i vzdo
rovite proti ufedni vlade, jako Ca
lifornia a Arizona ohledne pozem
kov,' otazky s .Japonskem.
'Ruskeho" kaviaru bude dost.
Yi Spojenyeh Statech naleza se
jenom na dva dalsi mesice zasoba
ruskeho kaviaru. ale die easopisu
Gallipolis Tribune neni freba se
trapiti. jezto temef vsechen "rus
ky" kaviar. spotfebovany v teto
zemi, je ehytan v okoli Sandusky.
0.. odkudz posilan je do Ruska.
kde se pfipravuje a ball, nacez se
posila zpet do Spojenyeh Statu.
Pomer zenskych pracovnic u po
rovnani k poctu muzu
projednan jest ve vladnim bulle
tiuu, ktery byl o tc veci nedavno
ve Washingtone vydan. Jedna o
root !)10, kdy byl proveden vlad
211 census a netyka se obyeejnyeb
delniku, nybrz tak zvanych zamest
nani prol'esionelnieh. mezi niiniz
jsou tarn uvedeni: Iferei, architek
ti, kresliei, malifi a ueitele kresle
ni. kazateb'' a missionari. dentiste,
zurnaliste, pravniei, sestavovatele
abstraktu a notafi. literati, ranho
jiri a osterovatelky, ueitele na
skolaeh obccnyeb a vyssfeb a pod
Tech bylo v roee uvedenem ve Spo
ji;nych Stati'di 1.82.1.127. a sice 1,
1"1,70!) muzu a 673.418 zen. Muzi
tvorili Go.l, zeny 36.9 procent. V
roee 1900 bylo jich celkem 1,258,
r38. z toho 827,941 muzu a 430,
r97 zen. fuzi tvorili 65.8, zeny 34.
2 roccnta- Za deset roku tedy po
nier muzu se snizil ze 65.8 na 63.1
procent, zen pribylo ze 34.2 na 36.
9 procent. Y roee 1910 pripadaly
C-tyry zeny na kazdych sedm muzn.
v po vol a iii ucitelskych zvlaste ze
ny jsou silne zastoupeny.
IT Soustati nesmeji se pro valcici
zame staveti podmorske clnny.
Washington. 1). C. President
Wil.son vyslovil nahled skrzn ju'o
lib'iseni taj. liry :m. ze budoani
)odnior.skych Tdnnfi pro kteroukoli
v. valcicich zeini v Evrope lnlo by
j.ioti duehu neutrality Spoj. Sta
tu. A' prohlasini bylo fez ozname
no. ze oeelarska korpoi ;:' v I5eth
lchtMii. jejfinz preilsi'('iou jest Ch.
Schwab, a ktera via. s tin tez
Fore River Shipbuilding Co.. sou
hlasila s nahledy presidenta.
K vuli jedne veci zle se Nemci na
Amerikany zlobi
Xejsou pry nestranni, nybrz pro
davaji )vy "Anglicanum, Francou
zfun a jinym nepratelum neinec
ke.ho fatrlandu. iotraviny. streli
vo. zbrane a vsecko. echo jen mo
hou ve valce jiotrebovati. Xemci to
lio z Ameriky nedostanou. Prav
da jest ovsem. ze vetsina americ
kclio lidu sympatisuje se spojenci.
ale X'emci mohon byti njisteni. ze
tak daleko u nas vc Spojeiiyrh
Statech sentiment nejde. aby se
neprodalo nekomu neco. co si ob
jedna a zac si zaplati. Amerikani
radi by prodavali Xeincum take,
ale nemohou jim to na misto do
dati, kdezto Anglicane si to odve
7.on. Xemci by jednali za jiste po
dobne. kdyby se octla Amerika ve
valce. v niz by ji slo treba o zi
vot. Zakonv neutralitv zaka.uii
rime dodavky, ale nemohou za
kazat prodej potravin, stfeliva a
jinych potfeb osobam soukromym,
ktci'6 se pak o jejieh dodavku na
patricne misto postaraji. Y torn o
liledu Spojene Staty povinnost'
svou plni a nikdo jim nie vytykati
iiejiiUZC'
, Tento tyden zapocalavychaze
ti.moyi pofod nazvem "Ge-.
aovefa."
Prirozena ochrana.
Kazdy clovek ma vice nebo me
ne vzdorovaei sily vuci chorobam,
totiz, uedko vclice snadno podleha
! nemoeem, kdezto druhy jini te-
mfr uplne vzdoruje. Lido, ktefi
snadno onemoeni, meli bv tedy
otuzovati sve telo tak. aby vy-; jsou zbaveni vojenske sluzby. Jed
tvorili onu vzdorovaei silu eo pfi- norocnf dobrovolnici. studeuti,
rozenou oebranu proti nemoeem. . ktefi slozili pfedepsane zkousky.
i'. ,.-.: i: ..r.:;.i 1- .,,,x,. I;
I h.hiic-ii tsf. pi jjucmc rv.
ku. ze zfistava lelo zdravym. po
kud pravidelne koiui svou pnici.
Jakmile nastane sebe meiisi nevol
nost ', jest Trinerovo Leeive llor
ke no na miste. Ono rychle vy
pudi . tela vse. eo tarn prekazi a
vzbudi novou nervost'. chudokrev
nost". zvysi chut' k jidlu a jn'ivodi
zdravy spanek. Cena $1.00. Y le-kai-nach.
Jos. Triner, velkovyrob
c.. lekn. 1333-1339 S. Ashland ave.,
Chicago. Til.
Ochable svaly slusi natirati Tri
nerovym Linimentem, jakoz i
bolcstna mista na tele. Cena 50c,
postou 60c.
Odpoved' Belgi.
"teto zemi zahajeno hnuti v
.;ijinu belgickych sirotku. ktefi v
I Htomne valce ztratili sv-i rndico.
)!.y dopravei i i;li do Spoj. Stall"
a zde poskytnut jim novy domov.
V cele tohoto hnuti stalj hlavni je
ho fedrovatel chicagska ' Tri
bune". Pelgicka. vlada dala na toto
hnuti nasledujici odpoved:
"Ylada jest velice dojata sle
ehetnou nabidkou ameriekeho li
du. vyslovenou prostfednictvim
chieagske "Tribune", pecovati a
ado)tovati belgicke sirotky. Yla
da dava pfednost. zadrzeti proza
liin sve rozhodnuti. Racte prosim,
prostfednictvim Chicago Tribune
sdeliti s nasim srdecnym dikem, ze
nabldka vzata na vedomi.
Iiuistr zahranicnich zalezitosti.
Xikdo. jenz zna povahu a ka
rakter belgickeho lidu, nebude
pridvvapen smyslem one odpovcdi
ministra zahranicnich zalezitosti.
Jedi kazdemu cloveku draha jeho
rodna vlast, jest drahou i Belgi
canum a jak si ji dovedou vaziti
a ji hajiti. dokazali prave v pfi-
tomne valce svym ehrabrym zapa-1 ucitelii bylo $39.24 a ueitelek .$36.
sem proti lUMiieckym vojum. A to ) Az do roku 1878 rozdii mezi
neni ponejrv. co Jeigicane clan
tak nehynouci priklad lasky k vla
sti a chi'abrosti v jeji obrane. Ta
kovemu lidu neni zajiste Ihostejna
budoucnost jeho rodne zeine a je
jiho naroda. Proto take Belgica
nmti nemuze byti lhostejno, -jo se
stane s malickymi. kteri zliyli po
mrtvych padlych v boji za vlast.
Ty malicke patri k narorlu belgie
kemu a s nim vzajemne jsou spo
jeny nerozlucnymi svazky lasky.
A proto jest tezko ocekavati od
naroda s takovou minulosti a pri
tomnosti. s takovou povahou a du-
si. ze by chtel. aby z jiotomku pad
lych hrdinu stali se prislusnici na
roda ciziho treba tvz soueitne
se siciani k nemu. iaroa amencKy
prokazal svoji nabidkou belgicke-
I"" uslechtilou dobrocinnost svoji
Xa ochotu pomahati tezce postize
nym. a vsak nabidka tato zustane
nepochybne jen pouhym pokusem.
Rusti vojaci
('la armada ruska representu
je ai 4 proeeiita cclkovcho oby
vatelstva teto zeme. Car ma to
lik vojaku. ze v dobe mii'u muze
ve sve armade miti jenom muze
telc.Mie nejzdatnejsi. 'ydi-zovani
ruske armady v dobe miru vyza
duje nakladu $400,000,000 rocne.
Prosti vojaci dostavaji ai 25 cen
tu mesicne a serzanti asi $2.00.
Y dobe mini ruska armada stra
vi sest mesicu z kazdych dvanac
ti v roee manevrovanim a evice
nim a z techto tri mesice naleza
se v taborech v poli. Car neveri
nyni mnoho na pan'ulovani voja
ku. Yalka japonsko-ruska ukaza
la. ze vojsko musi byti dokonale
pro boj pripraveno a ze nestaci,
aby umelo jenom poehodovati.
Iviisti vojaci jsou vetsimi kura
ky eigaret nez anglicti. Pusky
vojak musi miti cigaretu a nema
li cigaretoveho papiru. spokoji se
s zdibcem obycejneho tabaku. za
baleneho do obycejneho novinar
skeho papiru.
Pechota cviei se pilne ve stfel
be a pravidelne dobfe mifi. Ale
je v stfileni predstizena kozackou
jizdou. Kozaci jsou znamenitymi
stfelei, ackoliv uzivaji kratsieh
pusek. Kazdy mlady muz v Rus
ku, ktery uznan je za telesne
sehopneho, je povinen sluzbou vo
jenskou. Jedine synove, ktefi jsou
jedinou podporou svyeh mafek,
jsou nue.eni si opatriti uniformy
sym nakladem.
Tanceni, zpivani. tepla lazen
kazdo soboty, tot' nejmilejsi za
bava ruskych vojinu. Drive piti
vodky nalezelo take k velkym ra
dostein zivota ruskych vojinu, ale
v posledni dobe ruske vojenske
autority snazili se pfimeli vojaky.
iby neoddavali se nemirnemu pi
li. Snazili se vzbuditi v nich za
libu pro ruzne zdravo sporty a to
e jim v pine mire podafilo. Dnes
li rusky vojak je schopnejsi, nez
rusky vojak dob minulych
Scitanf skolnfch ditek
ve statu Nebraska.
Die posledniho scitani ditek ve
skolnim veku naleza se v state na
sem dvanactkrate tolik ditek sko
lou povinnych. nez v roee 1869
Ye state naleza se temer petadva
cetkrate tolik skolnieh budov, nez
v horeji stanovenem roee. a pet
advacetkrate vice ucitelskych sil.
Tohoto roku naleza se v XTebrasce
7-545 skolnieh budov; v roee 1S69
bylo jich pouze 298. Y rote 1869
nalezalo se ve state 30.830 ditek
ve skolnim veku, ale v pfitomnem
roee napocteno bylo jich 3S3.SS2.
Y roee 1869 pusobilo na nebras
skyeh skolaeh jenom 536 ucitel
skych sil, nyiii pusobi na nasieh
skolaeh 12,018 ueitelu, a ueitelek.
Platy ueitelu a ueitelek v tech to
petactyriciti leteeh se znacne zlep
sily. Y roee 1S69 bylo prumerne
sluzne ucitelskych sil pouze $30.50,
kdezto v dobe pfitomne je $71.50
Pouze jednou v tomto obdobi. a
sice v roee 1870, byly zeny placeny
lepe. nez muzi. Y tomto roee uci
telky mely prumernou mzdu $33
mesicne, kdezto prumerna mzda u-
citelu bj'la pouza $28. Hned nas
sleduji'ci'ho roku prumerne sluzne
nrfimernvni zenskvm a muzskvm
sluznym nebyl velky a obnasel o
kolo $5- Y roee 1878 vsak prumer
ne sluzne zen kleslo na $25.75,kdez
to prumerne sluzne muzu zustalo
na $34.65, pres to. ze platy ucitel
ske x techto osmi leteeh se znacne
'zmensilv. Y roee 1885 ueitele meli
prumerny mesicni plat $43.75.
kdezto ucitelky pouze $37.75. Te
prve v roee 1903 dostoupil prumer
ny mesicni plat ueitelu na $50. Ze
ny takoveho prumerneho platu do
sahly az v roee 1909- Y tomto ro
ee prumerny mesicni plat ueitelu
byl $84.23 a prumerny plat uei
telek $58.70. Y tomto prumeru
jsou zaneseny ucitelske sily v dis-
;triktech, kde skolni vvueovani tr-
y. pouz(1 5est meSieu. i ty. ktei-e
'vyucuji ve velkych mestech, kde
trvani skolniho roku je nejdelsi. Y
poslednieh petactyriciti leteeh se
cena skolniho majetku zvysila z
$177,082 na $22,000,000 a vydan i
na skolstvi z 143.535 na $10,100,
000. Die podrobnc zpravy o dit
kach ve skolnim veku naleza se ve
state 287.5 6 hochu a divek ve sta
ri od 5 do 21 roku. Yedle toho 693
ditky. mene nez 5 roku stare, na
vstevuji verejne skoly.
Nemecko pry postavi
do boje 12 milionu
muzu.
Yzhledem k st;'l'm dota.Tim a
pochybnostem. ze Nemecko jest
sto postaviti do j)ole 12 milionu
muzu. vydala vlada v l.erline pro
hlaseni. jakym zpuobem dice tc
iio do.-b.'dmouti, aby talvova aiva
'a skutecne post:; etia by la na 0-1-ranu
XiMiiecka. f'lWni zprava se
hlasa. ze kazdy neiaeekv obean od
17. do 45. roku jet povinen vo
jeii'dvou sluzbou. Xemuze za sebs
postaviti nahradnika. Xemoeni,
pro svuj vzrust nexdiopm muzi i
trestanci mohou 0e . padu potreby
take dostaviti. YojenskA sluzba pe
choty, delostfelectva a zt-tsobnibo
sboru jest dvouleta; u vseeh.ostat
mch sboru nasledkem potrebneho
delsiho vyeviku tfileia. Kazdy
muz, mohouci se vykazati vysshn
vzdelanim, muze slouiiiti jako jed
norocni dobrovolnik. Po vystou
peni z aktivni sluzby jest kazdy
muz zaraden do zYdohy. Aktivni
a zalozni sluzba trva dohroiaady
sedm let. Pak zaraden jest kazdy
muz na 12 let do zemt'-brany. Prv
ni zalozni trida platf pro muze ve
ku od 27. do 32. roku: druha tti
da od 33. do 39. roku. Od :U do
45. roku zaraden je kazdy muz do
domobrany, ktera vyslana byva do
fronty jen v nejnutnejsim jtripade.
V padu povolani zemebrany a
domobrany do fronty berou se uej
prve svobodni, pak zenati bezdet
ni a na konee oteove rodin die
poctu deti. I'o tak dloubo. pokud
muz nale.i k zaloze, musi konati
ka.dorocne 14 din eviceni ve .jbra
ni: dustojnici zadrzuji se na evi
ceni po 8 tydnu. Plat aktivniho ato
jina obnasi 2 marky 20 pieniku v r5
centu za 10 dni; strava, ktera je
velmi dobra. jn'-ipra vuje se v kasar
nach. kde kazdy vojin musi i spa
ti. A' dobe valky jest plat muzstva
i dustojnictva zdvojnasoben. Y
dobe mini here se u jednotlivcu
retel na hospodarske pomery v
ohlede k povinne dobe eviceni. A'
dobe manevru manzelky a ditky
starsich zalozniku jsou vladou pod
porovany. Kazdy dustojnik, slou
zivsi 12 roku, vystoupi-li ze sluz
by, ma pravo k platu 1500 marek
a narok na vladni nebo mestskou
sluzbu s narokem pense.
Titul "car."
Slovo '"car'' ve svetove valce na
bylo zvlastniho vyznamu, neni pro
to bez zajimavosti otazka, odkud
je tento oi'icielni titul samovladce
vsech Rusu. Yoltaire v zivotopise
Iarla Dvanacieho jirinasi take tu
to noticku: Tezi zajatci, kteri byli
zajati u Xavai'ry. bylo videti jed
noho. ktery byl prikladem promen
livosti osudu. IJvl to neistarsi svn
a dedie krale georgijskeho, nazy
vali ho "carsyn," jmeno. znaeici
asi tolik jako knize nebo syn ea
rn v a to u vsech Tataru, nebot"
slovo car znaci krale 11 staryh
Skythu, od nichz tito narodove io
chazeji a ncijochazi od fiskeho slo
va "caesar' ktere temto barba
rum bylo tak dloubo neznamo."
Yoltaire tim napovida otazku o pi'i
vodu slova "car.'' o cemz se na
zory rozchazeji. Podoba slova "cai "
se starorimskym "Caesar" "a rec
kym "lvaesar" (odtud slovo lvai-.er--cisar)
vzbuzuje ovmmu lined
.:dani, ze ruska kniz.ita prevzala
'eiito titul v tomtez snnsiu. jako
ncmecti panovnici jej prevzah na
miste rimskeho slova ' imperator. '
Pi-avi se dokonce. ze pocatke'.n
Dvanacteho stoleti Ale::ai'dei- Com
menus, vladar carihradsky. chtel
l-rokazati svoji prizeii ruskemu
knizeti Yladimiru Monomachovi a
poia! k neniii vvs'.ince. jenz jii
iiesl ;nu dary a kouiuoval jeho ce
lo cisarskou korunou. prohlasiv lio
zaroven za cara. cili eaesara mos
kevskeho. Tato domnela stejnost
slov car a caesar st;ivi se vsak po
chybnou. uvazime-1:. ze it ul 'car'
meli i prosti nacelniei tatarskych
hord. Z tohoto hl"i!i:-l-..i oad mel
Yoltaire pravdu. ze orientaini na
rodove slovo "car"' daviio zna.ii a
uzhali ho. Xeni !:;:' 'ne.: zajima
vosti piny titul. jakeho uzivaii ca
rove rusti na svych "ukaech" je
ste pred p.idesiiti !"iv. Zm- : My
z bo.i milosti cisar a samovladce
vsech litisii. Moskvy. Kyjeva, 'la
dimire a Xovgorodu. car kazan
sky a astrachansky. car polsky.
car sibirsky. car Cher
sonesu tauridskeho. pan Pskova.
vladar Smolensky, litevsky. volyn
sky. podolsky a finsky. knize es
tonsky. kuronsky. livonsky. samo
jedsky, belstocky. karalsky. tver
sky, permsky. vjatsky. bulharsky
a vice jinych zemi. pan a vladar
Xizniho Xovgorodu. rernigova.
Yjazanky, Yolodsky, daroslavsky.
Meloeersky Yitebsky. a vladce ee
leho uzemi hyperborejskeho, pan
zeme Ibcrie, Kartalinie, Gruzinska,
Karpadinie, Armenie. dedicny pan
a suveren knizat cerkesskych, kni
zat hor a mnohych jinych. Y teto
titulove formuli je napadny rozdii
mezi titulem cisaf a car. Rusky
samovladce prohlasuje se za cisa
re a samovladce vsech Rusu. ale
nevzdava se pfi torn titulu cara
kazanskeho, astrachanskeho a ji-
;n Jste s nami spokoieni?
S Kava opet
OZXA.ir.JEf1''. tinito vsem nasim ctenym pfiznivcum,
jsme opet snizliy cenu nasi
Speciality Kavy na 21 centu.
ze
3
-1 I ' 1 1 1." V i 1 Villi 1 l.llVI ltl ul
., I.:: i n 1...
2 kami za)laveni a roto kdo ma
q wi.ui ,iiMuiim uu.ic(iu;i kv
tu nejb'psi pozornost.
s' lsl,(i ii--psal o
liberuim vzorkem kavy. eaje
6
"8
w i nwi mini ..iMjiMii. i oAieji oiuieiue zase k anocumf oojeunav-3
T iKjlepsi druhy kavy 24 a 26 centu, ktere predci kaz- ftj
don 30 a 40 centoyou kavu. To se nepfechvalujeme, piseme jen a
to. co nsi odkupnici dokazuii. 2
Tez jsou lacinejsi druhy kavy az o 6 centu na libre, ktere
ale nv nedrzim.e na sklade a take bychom je nikomu neodpo- J
(Q nir-o ah. Jsme 33 let v kavovem obchode, tudiz virae, co dobra L.
Q kuchai'ka potrebuje. 72'
O
Obje.bu'tvky vyrizuji se jako vzdy od 25 liber vyse. Mimo ff
kavy manic na sklade vseho druhu kofeni. cele i mlete, a im-S
poi-tovanou ceskou cikorii.
Do pri'iie sech krajanu porouci se nadale prvni cesky CL
velkobchod v Americe. C
c
o
o
JAVA COFFEE MILLS,
E. J. Petru, majitel,
17061708 SO RACINE AVENUE,
fa P. S. O poctivosti naseiio z:ivodu presvedcte se se u vydavatel-lC
t. listu aneb u Fiist Xational 13ankv v Chicagu. S
nych mist. Z toho se soudi, ze ti
tul "car' existoval jiz v dobach
lavnych v Orientu a lisil se velice
od titulu "cisaf." Nektefi vedci
dokonce mysli. ze v nekterych jme
nech assyrskych vladcu je stopa ti
lulu "ear." Jmena jako :Xabona
zar. Xabopolzar. XTebukadnezar,
Xeriglizar. Paltazar a jina jsou
pry jmena slozena, jejichz konsov
ka "zar" znaci vojevudce neb kni
.ete a z toho pry vznikl titul car.y
Hrozna bitva deBova.
Historic nezna jeste pfikladu bit
y. kde by bylo proti sobe nahro
madeno tolik velikych del jako ny
iii na zapadnim bojisti. pocinaje
od svycarske hranice ve Yogezach
az do zapadniho Planderska a ku
jbfehn mofskemu na vzdalenosf
1 300 americkych mil. Pyla tu roze
jstavena vsecka velika dela, sehna
(na ze vsech koutu Francie. vyjima-
je jen dela. ktera haji Pafiz. Xeni
to zadnyni tajemstvim, ze i z veli
kych pohranicnich pevnosti brla
cetna debr odstranena. aby se jich
upotrebilo na f route. Y padu po
treby muze byti i mnoha pohranic
ni pevnost' obetovana. Take Anglie
poslala ysecko. co mela na britic
kyeh ostrovech. vyjimaje jen dela
takova. jichz jest potfeba k ochra
ik pobfezi. Take cetne lode, jak
francouzske tak anglicke. byly del
zbaveny. Pocit.i se. ze je na bitev
ui e.ire takovych obrovskych ob
lud 10.000. nepocitaje v to artil
lerii polni. dela strojova a kulome
ty. Strili-li se pilne, pfijde to hod
ne draho. asi na jeden milion stfe
liva denne se vyplytva. X("mci o
vsem maji dela take, a ta dala 0
sobe slyseti lined na pocatku val
ky. Krome velikych Kruppovych
hmozdyfu 42milimetrovych (164
palce konaji jim velike sluzby 2S
palcova dela z tovaren Skodovych.
ktera jim Rakousko zapujeilo a
stale nova a nova jim posila. Po
cet nemeckych del jest ohromny,
tak ze prekvapi svet. ale v posled
ni dobe jejieh palba znacne ochab
la. z eehoz da se souditi, ze asi
mnoho del dopravili na vychod
proti Rusum. Prancouzi prevazeli
na bitevni earn dela az od spanel
ske hranice a . pristavu jako Tou
lonu a odjinud. z eehoz je patrno.
ze se jedna 0 velike veci.
A" zapadnim Flandersku spojen
ci stale postupuji, ale postup tento
je pomaly a je spojen s velikymi
obefmi. jak davaji znati zpravy
polouredni i ufedni. Xa mnoha
misteeh, jako okolo Arrasu a po
del feky Oise bojuji XT'inci s ve
likou neustupnosti, aby znovu zi
skali piidy. z niz byli zapuzeni
Podel Aisne. zvlaste v okoli Reme
se. se v techto dnech silne z del
stfilelo. Dale na vychod vede se
tuhy boj 0 kazdy zakop a silnici
Xa fece .Maase Xemci nektere za
kopy vyklidili, ale Francouzi jich
jeste nezaujali. obavajice se, ze
jsou podminovany.
3nozi franeouzsti vojensti zual
ci soudi, ze velika cinnosf Xemcu
smefuje jen k tomu, aby zakryli
ustup z mnoha mist, kde se ne
mohou udrzeti. Odtamtud bylo voj
sko poslano do Polska, a pro Xem-
Co jsme pfedpovidaly stalo se!!
lacinejsi!!!
fi)
o
en 1 - 1 . 1 - t T Xoc I'AII Xotwi
i i u' . i i '
kdy a kava 11111 dochazi, aC ne- ft)
v cas, aoycnoiu monii ji venovan
g
vzorek, milenidi poslouzime pul q
a cikorie. ft)
CHICAGO, ILL.
ce jest velikou vyhodou. kdyz pra
v" 11a takovych nusW'h tropi nej
vetai povyk. aby nepfitele na po
st upu zdrzeli.
Nemci zajiman lekare
Nemci vzali si v posledni dobe
do zvyku zajmouti kazdeho lekafe,
kt v jim na zapadnim bojisti pfij
de do rukou. Ned a vn -1 bylo ozn.l
meno zajeti vynikajieiho oakterio
loga z Lille, dra. Gaimetta. nyni
-e oznamuje zajeti tficeti peti K:
kafu belgickych, ktefi na bojisti
ranene osetfovali- Byli vsicJini po
slani do Tleidelbergu. Xtmei toto
sve barbarstvi. pfieici se mezina
rodnimu pravu. omlouvaji tim, ze
pry take Francouzi zatkii a uvez
ni lekafe nemeeke. Pa true tim na
razeji na pfipad. kdy byli dva ne
meeti lekafi a asi tucet osetfova
telek a toliktez osetfovatelf: posta
veno pfed soud a poslano do A'eze
ni. ponevadz se u nich nasly so
ehy, koberce a jine drahocennc
pfedmety. ktere uloupili y
Jve meste Peronne. Tedy podle ne-
meckeho nazo.ru krasti a loupiti v
cizim uzemi jest dovoleno.
Tento tyden zapocala vychaze
ti nova povidka pod nasvem "Ge-
1
novefa."
1 Zvyky narodu.
Let os opet vydal "pan Josef Tri
ner pfekrasny kalc!idaf. ktery
!; rclci vsechn- fe(ie.sle a bude jis
le dokonalou ozdo!ou kazde mfst-
110 t Obraz j.feilstavu.je zvyky
mnohych narodu a jest proveden
v krasnyeh barvach. Litsijeme pou
ze.ze nemohli vsichni narodove by
ti representovani. ale eekame. ze
ncktery z prist ieii kalemh'iU to
nahradi. Kdokoli bv si pfal A'vtis
ku. necht" zasle 10c. v postovnich
znamkach nebo v penezidi na ad
dressu: Jos. Triner, 1333-1339 So.
Ashland ave.. Chicago. Til. Kalen
daf bude rozesilan po 1. proyiiice.
AS
ALWAYS
POPULAR
Chraiite se
BEZCENNCYH
PADELM
a vzdy zadejte
0 pravy
Richteruv
kotvovy
s kotvou a ochrannou
znamkou jak zde vy
obrazena. Za 25 a 50
centu v lekarnach ne
bo pnmo u
F. AD.
vEichter & C
61 MCOIIOL'v '
-74-80 Wahjngton St.
NEW YORK, N. Y
If
IV 1 I R Ite f.r MW I Mil M I