si:n proto, bychom bidnehq k-.i.:ha
iv uvrhii do -ezeni a hrabenkr.
Genoveia
pak uzavfeli. ,by nemela ke ku
f-hafi p'istupu."
Siuliove na to odvetili, by Golo
jemuz ulozil l.rabe. by pec)vr:il o
jeho manzelku, ucinil, co uzna za
dob re.
V W''
i.
V dcjinaeh lidstva M-tkavanie se
s neobycejnym zjevem. ze byly
mnohe zcny pronasledovany a ty
rany od svych niuzu, aniz byly hy
neco zavinily. Do poPtu ubohyrh
zen tech nalezi tak ctnostna, svou
trpelivosti proslavena Gonovefa,
hrabenka falcka. 0udy jeji hodla
me tato vyliciti v kratkosti nasle
dovne :
Asi na zaPatku veku osmcho zl
v krajine uvvirske vzneseny )v.:i
be, jenz nazyval se Vitezslav a
snoubil se .s bohatou a ctnosinou
dcerou vevody brabantskeho. jez
slula Gonovefa.
Mladi manzele byli zivi ve sor
nosti a uejlopsi spokojenosli.
Stalo so pak toho casu. o ilan
rove vtrhli s velikou pfesilou v;
lecnou do zeme spanelske. 'cteroa
si zahy colon podmanili, nacez tali
li do Francie.
Krai franeouzsky jmenem Kaivl
Martellus, poznav, jak nebezpeci
hrozi jeho zemi, porucil vsem svym
podrizenym knizatiim a hrabatum,
bu mu pfispeli ku pomoci v boji
proti Man nun.
Obvod trevh-sky byl toho casu
podroben koriine francouzske a
tak se . stalo, ze Vitezslav. manzVI
ctne Geuovefy, musil s sebou do
boje tahnouti.
Hrabe tudiz ehystal so do polo;
kdyz pak loucil se s milou manzel
kou svou, jala se ona plakati i
bedovati v takove mife, ze vsiekni
pfitomm byli az k slzam pohnuti.
Kdyz pak ji hrabe podal ruku a
chtel ji dati naposlody s bohem.
zmoenil se ji boi taJc iirozny. ze
omdlela a jako mrtva klesla k ze
mi. Hrabe rmoutil se velice pro to,
ze ji nemohl poskytuouii uteehy,
uicmene pravil k in zarmoueen:
"Milovana marizelko, nermni" se
Tak- pfilis pro muj odehod : dou
ft'm v Boha, ze v nulosti npet se
. shledame. Poroucim te mimo Boha
nejsvetejsi panne Mani, ktera to
budo za. me nepfitomi.osri ehrani
ti a tesiti. Mimo to zustane u tebe
verm' sluha muj Go!o, ktery bude
ti ve vsem poslusnvm sin. 'bnikem
a bedlivvm oehi-ance!i.""
j Avsak zarmoueeiut Gerovefa
ueoyla s to ani slov i proncsti. pla
cie horee. a kdyz ji hrabe opet po
(U'val ruku a. pfal dol.vou noe. pad
la pczuovu do indioby.
V. te prieiny odvialil se od ni
a bez rozloueeni odesel i plakal
horce.
Kdyz byl Yitezsia. s ostatnimi
pany a knizaty dorazil do tabora
kralova. vytrhl lai'tellus, maje se
d"sai tisic muzu vo;jik-i pesiho a
dvanact tisic jezdeu. proti nepri
teii. Bull mu dopomohl k vitezstvi.
i ;orazil IMaury na hlavu, talc ze
byli nueeni dati se na utek. Avgak
usadili se v meste A-iiuu, kde se
tak udatne branili, ze kfest'ane by
li nueeni dlouhy cas mesta toho
ol.lehati a dobyvati.
Tak stalo se. ze hrabe Vitezslav
zdrzel se dele v j)oli. nezli byl z
pooatku myslil, a f.e uplynu1 role,
liez mohl j)omyseti n-i navra: d
mu. Hbha hrabenka trapila se vel
mi pi'O to. ze manzel jeji meska
tak dlouho v j)oli : nenalezalaf jine
iitechy kroine Boha i modlitby.
Vedla zivot etnosny a pobozny
i vedla diky sve k poboznosti
Avsak zly dueh, jemuz protiv
noii bjda ctnost jeji, usiloval o to.
by ji zahubil a pred svciom zostu
dil, eoz take provedl naslelujieim
spiisobem.
Hrabe opousteje domov. porucil.
jak shora uvedeno, by shizebnik
Golo jeho manzelce verue a ocliot
ne slouzil. Ponevadz Golo byl neu
stale kolem hrabenky, vnukl mu
zly dueh neblahou vaseii a lirisne
chtice naproti hrabence. z? osme
lil se konecne zjeviti ji svou va
seii a hrisne chtice hrabence, ze
osmelil se konecne zjeviti ji pvou
vasen a pokousel se svesti ji.
Kdyz to spozorovala ctnostn'a
hrabenka, rozhnevala se velice a
pravil a :
'Nestydis se. nevei-ny duzebui
ku. cosi odobneho jiozadovati ole
nine? Zdali to jest ona (Hiom
kt'-rou jsi sliboval svemu panovi .'
To jest vdeenost tvoje za jelio pri
zen a lasku? Strez se jeste podob-
ue reci jeduou miti. jinak budes
I it oval i sve zpozdilosti."
Jiohaprazdny CJolo ulekl se vl
mi teto odpovedi a po dlouhy eas
neodvazil se pronesti podobneho
si ova.
Avsak pfvs to jeho hrisne ehtit'e
nebyly stlumeny. nybrz eim dale
tim vice podnecoviiny.
Kdyz pak jednou prohlizela hra
benka svou podobiznu, kterou by
la pro hrabete dala malovati. ri
sel toimi nahodou Golo, i tazala
se ho hrabenka, zdali obraz jest ji
l)6dobnym.
Xa to pravil on :
"Milostiva pani, ackoli podobiz
ne te nevyrovna se zadna kraska.
pfece i)ohresuji vec jednu. ze ne
ni obraz zivy a nenalezi nine."
Po techto drzych slovech zarde
Ia se hrabenka zlosti a vyplisnila
desel. Ale ani tato dutka nebyla
s to, stlumiti vasen v jeho srdci.
jez byl d'abel zcela opanoval, ny
brz Golo uminil si, podniknouti po
sledni pokus, by dosahl cile sveho.
Kdyz jeduou po veceri hraben
ka sama )rochazela se v zamecke
zahrade, priplizil se k ni a vedl
feci ulisne, az pak na konec sine
lymi slovy ji oznamil. ze trapi ho
nesmirna vasen a hiska, tak ze by
musil zemfiti pfed casern, kdyby
nedosel na vzajem hisky u ni.
Nad feci tou strnula ctnostna
pani ta i rozhnevala se v mife ta
kove, ze pfisahala svato-svate, kdy
by jeste jednou opovazil se vesti
podobne feci, oznamiti to hrabeti,
manzelovi svemu. x
Vida Golo, ze nema nadeje do
jiti cile, rozlmeval se a jeho hiska
promenila sev krutou nenavist i
pfemyslel, jakym spusobem by se
hrabence pomstil.
Pozoroval pilne kazdy jeji ein.
ba kazdy krok ij vypateral. ze ona
osvedcuje jakousi zvlastni pfizen
jednomu z kuchafu. jenz slid Dra-
0.
Byl to muz dobrosrdeeny a vl i
ce pobozny.
Ponevadz hrabenka vazila .si
nad mini lidi naiiuinych. osv.'deo
vala i Dragovi vetsi pfizesi, nez
ostatnini sluzebnikum : osloxila ho
casto a kdykoli mohla mu necim
poslouziti, nebo nejake uteehy mi;
poskytnouti, ucinila to l.iiieiada.
Xepoctivy Golo posuovai toto
chovani die sve povahy zkazene a
doufal, ze mu poslouzi za pneinu
ku pomste.
Casteji zminoval se vuci svym
duvernikum, ze laskavost hraben
cina naproti kuchafi zda se mu jio
dezfelou i muze vesti k spatnym
koncum. Ziidal je, by pozoroval i
bedlive kazdou laskavost, jizto lira
benka kuchafi prokaze, pak ze
uznaji sami, co Jze souditi o teto
duvernosti.
Podobnymi fecmi zpusobil tolik,
ze nektefi ze sluzebniku jali se po
chybovati o ctnosti hrabencine a
pfidali se na jelfo stranu.
Jednou pravil kuchafi, ze hra
benka, jsouci samotna ve sve jiz
be. pfeje si mluviti s nim. a ledyz
poctivec ten k ni vesel. ubiral se
Golo v pataeh za nim a pfekvapiv
kuehafe u hrabenky. odesel, aniz
byl by slova pronesl.
Mstivy Golo svolal i lined svoje
duverniky, jimz oznamil, ze pfc
kvapil kuehafe u hrabenky v po
koji, jiste, ze oni spolu oddali se
hfichu. nebo to ineli aspou v li
myslu. "Co v tomto p Hp a de mame uci
niti, mili pfatele?''' pravil. "jest
lize nestlumime zlo v zarodk'j.
vzmuze se a vzroste velmi. a jak
potom obstojime pfed svym
nem, az se vrati? Jsem jist, ze hid
ny kucha hrabenku okouzlil, pfi
miehav ji Jeku jakehos do jidla ,
pvoto nemiize ma upustiti od uc
ho; byl b ji to stalo i zivot. "My
Golo iak dal si zavolat kueha
fe. na nehoz se osupil. vytykaje
mu. ze okouzili hrabenku. pfimi-
chav ji opojneho prasku do jidla,
proeez ze zasluhuje. by spoutan
a do liejhlubsiho zalafe byl uvr-
zen.
Fbohy l")rapro ulekl se nemalo i
pfisahal. ya- jest neviuen, volaje
boha za svedka. ze mu nikdy ne-
napadlo hfesiti s hrabenkou; a-
vsak to mu nepomohlo,byl spoutan
a uvrzeu do hlubokeho zalafe, ze
ktereho nevvsel. az ho vvnesli mrt-
veho.
Zlomyslny Golo posud nebyl spo
kojen. nybrz vrazil s nekterymi
svymi vrstevniky k hrabence do
pokoje a zvolal :
"Dlouho dosti pohlizel jsem na
vase podezfele obcovani s kucha
fem, avsak dele nemohu trpeti po
horseni to. ehei-li obstati pfed pa
nem svym."
Proto mela take ona byti uvrze
na do vezeni. z ktereho nemela
vyjiti. pokud by to hrabe sam ne-
porueil. Byla tedy hrabenka, ktera
nedopustila se zadneho zlocinu, ny
brz hajila sve nevinnosti, od vlast-
niho sluzebnika. ktery byl ustano
ven ji za ochrance. zatcena a v
pevnp vezi uzavfena.
IT.
Do veze te nemel nikdo pfistu
pu, nez stara sluzka Golova, ktera
ji donasela skrovnou potravu, a
pak Golo sam. ktery zacaste k m
dochazel, pokouseje se, by ulisny
mi slovy ji naklonil k sve zadosti.
Zkousel to po dobrem i zlem,
lakal ji sliby, hrozil ji a zase li
chotil. avsak nedocilil tim vsim ni
ceho vice, nezli ze hrabenka utvr
dila se jeste vice ve svem pfesved
ceni. Jednou chtel poloziti ruku svou
kolem tela jejiho, avsak ona jej
odstrcila, fkouc pfisne:
"Ty bohaprazdny zlosynu, ne
nuis jeste na torn dosti, zes uvrhl
nine do zalafe, ackoli jsem niceho
neprovinila? dices nine jeste pfi
praviti o Pest a spokojenost? A
vsak bud ujisten, ze so ti to nepo
dafi, nehot' jsem odhodh'ma radeji
tisickrate )odstoupiti smrt. nezli
bych porusila cest svou.'
Iieci takovou mel byti Golo od-
strasen. avsak jeho chtice jej po-
noukaly tak mocne, ze uminil si,
pouziti kazdeho prostfedku. by
nad svou velitelkou zvitezil. Na
vedl tedy babu jakous, ktere sli-
bil velikou odmenu, jestlize neco
pofidi u hrabenky, a zena ta do-
lehala na ubohou hrabenku, kdy
koli v ji pfiimsela jidlo a piti. by
aspon stavela se vlidnou vuci Go
lovi a tak zbavila se vezeni nebo
dosahla asj)on tolik. by ji dana by
la leisi potrava.
Avsak statecna pani byla odhod
hum radeji zemfiti a shniti v za
hifi. nezli by se byla prohfesila
proti bohu.
Zatim blizil se Pas porodu a hra
benka prosila balm, ktera ji nosi
la )otravu. by ji poslala nektcre
zeny ku pomoei v tezk.' jeji dobe
Ale zla zena neuciuila toho, ba ne
drda ji ani plcnky, by do ni zavi
nula decko, ktere melo pfijiti na
svet.
TJboha Genovet'a obratila vse te
to velike nesnazi k bohu vrouci
modiitbou.
Jsouc oiusteua. jiorodiia synac
ka. .jojz zavinula do ruPniku, kte
?y byli poncchali. Piosila snaz
ne, by ditko jeji bylo doneseno ke
kftu, avsak i to ji bylo odepfeno.
proeez pokftila ditko sama i na
zvala je Bolestine'.n a pfivimivsi
je k srdci, pravil-n r
'Tbohe ditko, ma jedimi ute
cho. Pravem nazvala js'iu te Bo
lcstinem, nebot' mnohe boksti smi
H'la jsem, nezlis pfislo uu svet, a
s vetsi jeste bolesti tebe vyrliovam
neb uvidim zahynouti, nebot' ne
nimn. Pirn bych tebe vzivila. trpic
sama nouzi nejvetsi. 6, ubohy Bo
lestine, o ditko nest'astne!"
Golo dozvedel se o torn, ze nyni
jsou dva veznove v zalafi, ze ubo
ha hrabenka hyne hofem i hladem,
a ze potfebuje pomoei, aby neza-
CisareCta na tisi si pochutnate.
Vyrdljina tak, aby vyhovela ctmti ieskVch knrku. ZkusU
jedno a nebudete jin6 koufit, chcete-li cigarettn bez korko
Na prodel ve Viech obchodech.
hvnula i s deekem.
Ale nemilosrdny it-n .-lovek ne-
dal sc1 tim pohnouti k ulehceni je
ji bidy. ponevadz se domnival. ze
tim donuti ji spise k lasce. Aby
pak nezahynula, kazal thivati ji
troehu vice chleba, nezli dfive, ale
nic vice krome vody : misto iitechy
pak dostalo se ji jenom nadavek.
III.
0 vsem torn, co se deje, nevedel
hrabe Vitezslav niceho, ponevadz
nikdo neopovazil se mu o torn dati
zpravu. Iimo to byl ranen a po
nevadz rami jeho zvolna jen se ho
jila. nemohl se vratiti domu v ca
se, v kterem to byl ocekaval.
Golo. ehteje ospravedlniti jed-
nani svoje, vyslal asi za dvaj mesi-
ce po slelmuti hrabenky posla, kte
ry mel podati hrabeti zpravu o
vsem, co se bylo pfihodilo.
Posla 1 hrabeti list obsahu toho-
to:
' Milostivy pane! Ackoli oba-
vuin se, ze zarmoutim Vas rausini
v tomto liste oznamiti Vain vec,
kterou jsem chtel zatajiti. Ja i
veskera celadka pokouseli jsme se
zabraniti zlu velikemu, ale 'rnoje
snaha byla pfekonana lsti zlosynu,
o cemz svedectvi dati mohou vsiek
ni obyvatele zamku. Tim dokaza-
ua moje vernost a horliva pece.
Ractez vyslechnouti posla tohoto
i vefiti mu iiplne, jakoz i mne o
znamiti io nPm rozkazy, kterak
mam v teto choulostive veci se
zachovati.'
Tento list obdrzel hrabe prave
v case, kdy lezel nemocen a jeho
neduh se nasledkem toho nemalo
zhorsil.
Posel vypravoval, jak obcovala
irabenka s kuchafem zpusobem po
dezfelymi a jak Golo je samy dva
ifekvapil v komofe. Ponevadz
ires vsecko napominani nechteli
od sebe upustiti. ze byl Golo mi
cen. moci je od sebe odlouciti a za-
vfiti kazdeho do jineho zalafe.
A' zalafi ze porodila hrabenka
synaeka, za jehoz otce veskera, Pe
ed' zamecka povazuje kuehafe.
Hrabe tazal se. v ktery Pas hra
benka porodila dite. nacez sluha
Izivy jiravil, ze se to stalo pfed
mesicem. ackoli tomu byly jiz dva
mesice.
lira be tou lzi byl sveden k do-
mnPni. ze ho manzelka jeho okla-
mala, i zufil jako sileny a lal hra
bence i kuchafi.
''Prokleta zeno," zvolal, "tak
hanebnym zpusobem porusilas ver
nost mne slibenou ! rim jsem to
zaslouzil od tebe. podvodmi zeno.
ktera jsi se stavela svatou?'
Tak zufil hrabe naproti nevin
ne Genovei'e jako smyslu zbaveny.
Dlouho pfemyslel. jakym zpuso
bem by potrcstal spachane cizo
lozstvi. a pak odeslal posla na
zpet s timto rozkazem :
"Golo ma chovati hrabenku ve
vezeni tak. by nikdo k ni nemohl
pfijiti : nicemneho kuehafe pak
mel zpusobem vsemoznym tryzni
ti a konecne utratiti."
Posel speehal domu s nes.nravfr
dlivym timto rozkazem a Golo mu
byl za to vdePnym, ze vec Ink do
bfe vyfidil.
Aby pak odpraveni kuehafe ne
zpusobilo zb'tecny povyk, dal u
boliemu jed do potravy a kdyz
zemfel, kazal ho i s pouty hoditi
Plain-End
CIGARETTES
10 for S Cents
Dva knpony na pemze
VECKY ZIRA kupony Ire vymSnitl za
penfze nebo dasky
P. LORILLARD COMPANY
New York City
do tajme jamy.
Hrabenku pfisneji zalafovati
nebylo potfebi, ponevadz k ni ne
mel nikdo pfistupu, lec Golo a ver
liji jeinu baba.
Ilanebnik ten nespokojil so vsak
s ukrutnostmi, jez posud byl spa
ehal na hrabence. obavaje se, ze
hanebnost jeho na konec bude pfec
objevena.
Byl it v zamku mnozi. ktefi ne-
:schvalovali jeho ukrutne jednani
naproti hrabence, proeez obilval
sc. ze by po navratu hrabete, kf.'y
by hrabenka byla posud ziva, jeho
podvod mohl byti objeven a ze by
pak neusel trestu zaslouzenemu.
limo to dosla zprava, ze hrabe jiz
jest na ceste k domovu.
Golo poeit'oval nemaleho strachu
i pfemyslel, co by mel pociti ; vsedl
na kone a jel naproti panovi sve
mu. jehoz zastihl v Strasburku.
meste torn zila babice. ktt r.i
pod rouskou poboznosti tropila
ruzne neplechy. Byla to seslra Go
lo vy sluzky, kterou on dayno znal.
K te odebral se padouch dfive,
nezlik panovi svemu, vypravoval
ji vse. co se stalo s kuchafem a lira
benkou. i zadal ji, by svolila, abr
vecer k ni pfivedl hrabete, by
ak svymi kejkly- ho pfesvedcila
o nevernosti hrabenky. Dal ji pe
nize. a pak sel, by pfi vital sveho
velitele.
Hi-abe ho vyzval, by mu povedel
pravdu o vsem, co se pfihodilo za
jeho nepfitomnosti.
Lslivy Golo stavel se, jako by
pro litost nemohl ani mluviti, a
klamnymi slzami hledel dodati vi
ry sloviim svym.
Vypi'avoval obsirne, ne co spi'i
ehala hrabenka nybrz co si byl vy
myslil. a dodal tak chytfe vymy
slMie dukazy, ze dobry hrabe mu
vsecko uvef il ; Golo dodal take,
ze dal odpraviti kuehafe tajne, by
iH-vysla na jevo hanba hrabencina.
llrabe pocitil nemalou zlost, a
vsak pfec neduvefoval Golovi, i
zadal za nove dukazy.
Golo pak objivaje se. by v feci
se nespletl. pravil:
'"Milostivy pane, kdybyste snad
nevefil mym slovum, toz bydli v
meste tomto nahozmi zena, )roslu
l;i vestkyne; te se otazte, ona pak
vam vyjevi, jak se vse udalo." '
llrabe pfijal tento navrh a
kdyz nadesla noc, odebral se s
Golem k zminenp carodejee.
Povedel ji upfimne, jake ode
zfeni chova naproti sve manzelce.
a ponevadz se dovedel o ni. ze po
moei svatosti sve dovede objeviti
veci tajne, zadal ji. by mu zjevila,
zdali jeho manzelka v skutku do
pustila se hfichu s kuchafem.
C'arodejka s licenou jiokorou od
vetila :
Xa to za vedla oba muze do tma
veho sklepa. ve kterem hofelo mo
drave svetlo. pak udelala na podla
ze lioli dva kruhy a postavila do
jednoho hrabete a do druheho Go
la. Pak vhodila do vody zrcadlo i
mruPela tajemna slova, az hrabe
te j)Osla hruza i vstavaly mu vlasy
na hlave.
Potom se otocila tfikrate pfed
zrcadlem, dechla na ne tfikrate,
obratila je a pronesla podivne,
kouzelne prupovidky.
Hrabe potom na jeji vyzvani
nahledl do zrcadla, v nemz spatfil
v kaide krabiice
hrabenku, anaz vlidne hovofi s
kuchafem. Hrabe pak fekl:
''Nevidim nic zavadneho."
'Dobra,' fekla carodejka, "nu
ze vizme, zdali nam buh nezjevi
vice v te veci."
Potom opetovala carodejne pru
povidky a vyzvala hrabete, by o
pet nahledl do zrcadla.
I spatfil tu, jak hrabenka kueha
fe hladi po tvafi a liba vrouene.
Hrabe se zardel studem a bazlive
oeekaval, eo asi po tfeti uzfi v
zrcadle.
Carodejka opetovala slova kou
zelna, a kdyz hrabe po tfeti nahle
dl do zrcadla, uzfel s hruzou, co
byl by za nemozne povazoval.
Rozlmeval se velice a sliboval,
j ze pomsti hrozne nevernost manzel
ky sve.
Porucil ihned Golovi, by se vra
tii a cizoloznici potrestal hanebnou
smrti.
Golo radostne pospichal domu,
pfemysleje, jakym spusobem by
utratil hrabenku.
Pfised domu svef il sve duverni
ci. ze ma rozkaz usmrtiti hraben
ku, ale zaroven ji velel, by tom-'
komu nefikala, by se nepobourili
pfatele, ktere ma hrabenka v zam
ku. (Pokracovani.)
Pomsta Pytlaku,
"Verni az do ikonani",
Zklamana zavist' !
Tfi povidky v jedne knizce od Karla
Ccrvenky. Posleme vsechny tfi po
vidky do kterekoliv casti Spojenych
Statu vyplacene
za 35ct-
ODVARKA BROS., Qarluoi. Nekr.
Am mm
IHTKEAMT
Padoucnicke zacHvaty.
Golconda, Nev. duben 1912
Od tc doby co jsem zapocal uzivat Pas
tora Koenig-a Nerve Tonic nemel jsem zad
ne paroucnicke zachvaty od jara roku 1911,
a v cervnu jsem opet mohl jiti do prace.
Drive se kazdy obaval me dati praci protoze
jsem mel zachvaty padoucnice kazdodenne
po mnoho roku, a nyni preji si vsichni abych
pro ne delal, neb vedi, ze nyni jsem jich
sprosten. Lek tento jest jiste poslan od Boha
neb nemuzu jej dosti vynachvaliti.
Walter Heard.
Zazracne !
Grandview, Wash, srpen 1912
Mela jsem padoucnicke zachvaty kazde
dva neb tri tydny od 33 let, kterych me le
kari nemohli zbaviti. Od te doby co vsak uzi
vam Pastora Koenig-a Nerve Tonic, nebyla
jsem zachvacena timto neduhem "jiz po cele
dva roky a take se citim dobre. rusobi pri
zazracne. Pani J. S. Griffin.
ZDARMA cenna kniha o ruznych nervo
vych nemoci a vzorkova lahev leku na kterou
koliv adresu. Chudi pacienti dostanou muj
lek zdarma. ktery pripravolal Rev. Father
Koenig ve Fort Wayne, Ind., od roku 1876, a
ktery nyni pripravuji.
KOENIG MED., CO. CHICAGO, ILL.
62 W. Lake Street, poblfze Dearborn.
Naprodej v Iekarnach za 1.00 lahev, 6 za $5.
00. Velka lahev $1.75: 6 za 9.00.
ra
Ji
