Bryan vyhazuje
mokre demokraty.
Demokratieke stoupence osobni
.svobody do jista bude zajimati
dopis, ktery statin sekretar AVil
liam Jennings Bryan poslal tyto
dny nove zvolenemu guverneru sta
tu Tennessee. Tento nove zvoleny
guverner jmenuje se Thomas C.
Pye po eesku by jeho jmeno da
lo sevyloziti jako "zitna kofalka".
a amerieke casopisy delaly na jeho
jmeno vselijake vtipy. Ale Bryan
uv dopis je zeela jineho razu. ne
bot vyslovne pravi, ze tak zvany
"hospodiifsky element' musi z
demokratieke strany byti vyho
zen! Dopis doslovne zni takto:
ZSIil y pane guvernere ! Na Yas
telegram odpovedel jsem uz tele
graficky, ale kdyz jsem se dovedel
o Vasi vetsine, musim psati zase.
Vase vetsina byla tak velika, ze
moje eesta, jak se ukazuje byla
zbyteena. ale ja jsem rad, ze jsem
sel rad. ze se mi dostalo pfile
zitosti, seznamiti se s Vami.
Yy mate velikou pfilezitost,
spojiti stranu a ucinit stat na tr
valo demokratiekvm. Takova pri
lezitost naskytne se jen malo ko
mu. Mohu-li Yam byti k sluzbam,
obrat'te se na nine.
Jak bez pochyby vite, ctyfi dal
si staty odhlasovaly sucho. a dva
daly zeinim volebni pravo. Y Colo
radu a Ohiu jsme byli porazeni.
protoze jsme drzeli s hostinskymi,
a v Kansasn nas porazil kofalecni
demokrat, protoze jsme nesli s
mokrynii.
Hospodsky element musi by ti Yu
nnan z demokratieke strany. Dela
nani-ostudu, kdyz je s nami, a
zradi nas, kdykoli tim nmze po
slotiziti svyni zajmum."
Tak pise "William Jennings Bry
an, statni sekretar. trojniisobny
demokratieky kandidat president
stvi, ktery na posledni demokra
tieke narodni konvenei v Baliimo
ru mel hlavni slovo a iicinil Wil
sona presidentem.
Boleni lilavy.
Pan Mike Holubovsky, Glenside
Sask., Canada, nam psal nasle.dov-
zex'PZed nejakym easem soused-
ka si elitela u nine vypujcit povoz,
aby mohla jeti do mesta, nebot' si
nafikala na boleni hlavy cele dva
dny a chtela jiz nejakou ponoc.
Dal jsem ji proto Severov3' Prasky
proti bolestem lilavy a neuralgii,
ktere .isem mel po nice a fekla mi
potom. ze ve dvon hodinach po
prvnim prasku bylo po bolesti. '
Severovy Prtisky proti bolestem
hlavy a neuralgii (Severa's Wa
fers for Headache and Neuralgia)
stoji 25centu. Y krabicce je 12
prasku. Y lekarnach. Neberte pa
delky. Z.ulejte vyslovne jen Se
verovy Prasky a kdyby je lekar
nik nemel, objednejte si je pHmo
od W. F. Severa Co... Cedar Pa
pids, Iowa.
Zapas o skolni po
zemky v Nebrasce.
Statu Nebrasce hrozi ztrata znac
ne casti skolnicli pozemku a stat
in ufednici obratili se na federal -in
vladu, abr pomohla jim udrzeti
v nedotknutelnosti iozemky, kte
re tvofi zakladnu nebrasskeho skol
niho fondu. Nesnriz tato trva jiz
nekolik roku, ale nyni dosla tako
velio stavu, ze je nutno neco uci
niti, aby v teto veei bylo jasno. Y
znacne mire ehyba tato muze byti
sledovana k smutne znamemu ne
reni "pivnimi lalivemi," ktere by
lo provedeno v dobe. kdy stat byl
otevfen pro domovinaro. Ae to
iieni jedina pficina nesnaze s po
zemkovyni majetkem, ktery nale
za se ve sprave statmeh uf edniku.
Kdyz Nebraska pfed lety popr
Te byla niefena, zememefici meli
velkou nesnaz s ozuaeovanim sek
cnich linii. Nebj'lo tu temer zad
neho dfivi, z ktereho mohl' by
se hotoviti trvale kiilv. Casto rou
zito bylo obj'cejne krabice od raj
cat na polo do zeme zahrabane za
oznaeeni zakladny pro merein
to-WTishipu. Jedna skupina zeme
meficu vozila si bedny piva s se
bou a kdyz pivo bylo vypito, ijou
zivano bylo prazdnych lahvi za
oznaeeni sekcmch rohu. Z toho du
"vodu prvni niefeni Nebrasky na
zyvano je casto mefenim "pivni
mi lahvemi."
s Nekdy z nedostatku jineho ma
terialu utvofen byl jenom kopeeek
z pisku anebo liliny k oznaeeni li
nie. Po prvnim desti zmizely sto
)y tohoto mereni. Krabice od raj
rat zrezivela a byla odnesena. Ko
yoti vyhrabali pivin lahve. Kopeo
ky hliny sravnaly se s povrrh.-m
zeme.
Kdyz prvni osadiiiei poeali ki a
jiny osazovati. bylo jenom malo
stop po prvnim tomto mf'reni. -len
tu a tarn s velkou potizi nal.'.eny
byly stopy po mereni vladnimi ze
mr'meriei. Nasled.kem toho casto
domovinai-i anebo okresni zeme
merici byli miceui provesti nove
mC'reni. aby nalezli rohy jednotli
vyeli sekci. Takove mereni nebylo
nikdy presne a jenom velice zrid
ka mereni nove shodovalo st s
mefenim puvodnim. Velmi easto
'sekeni linie novelio mereni byly
velmi daleko od tech, ktere nazna
ceny byly vladnimi zememefici.
' Kdvz Nebraska stala se statem.
sekce .Sestnacta a Tficata sesta v
ikazdem townshipu venovany byly
'statu jako zaklad ku trvalemu skol
inmu fondu. Nektere z techto po
"zemku byly prodany a z vytezku
prodeje )Ostaveny byly skolni bu
dovy v skolnicli distriktech. Take
! znacne mnozstvi pozemku bylo
prod.ino, aby z vytezku jich bylo
mozno zbudovati potfebne budo
vy pro statni universitu v Lin
coln. Zbyvajici sekce byly sta
' tern drzeny dale a byly osadniki;m
pronajimany. Yytezku z tohoto
ronajmu uzivalo se pro potfeby
;skol, jak jinak nemohlo ani byti
. Y roce 1S95 kongres Spojoiycli
Statii nafidil znovuvyniefeni ne
tbras.skych pozemku. ale ucinil opa
tfeni. aby zadny drzitel pozemku
(o svoji pudu nepfisel novym meie
nim. Trvalo to nekolik roku nezli
zememefici byli hotovi s touto ii a
!ci. Nebyla to priice snadnii a do
f konce pravi se, ze nebyla ani uplmi
a ze do dnesniho due nevime vlast
ne pfesne rozlohu jednotlivych o
kresu. Cislice z ruzuyeh pramenu
'se ruzni a je jenom velmi malo o
Jkresu, o jiehz rozloze neni zadny eh
, pochybnosti. Kdyz toto niefeni by
lo dohotoveno, vsechny zapisk,
jakoz i mapy odevzdany biy do
iiifadovny generaluibo pozemkove
ho komisafe ve "Washingtone, kde
jbyly schvaleny. Kdyz pak byly
!ir. efejneny. shledaio se. e zeme
'meflci, verni pfik?zu kongresu.
! vsechny chyby a nedostatky liradi
li Zv, skolnicli sekci.
"Y jednom pfipade v Garden
:okresu' prohlasil v minulych
dnech statni zememefic, "vyjmut
j byl ze skolnicli pozemku pruh u
jrod.ne pudy, tak ze skolni sekce
jiozdelena byla na i!e 0-j'ssti Y
jj-nem pfipade skolwi sekce sest.'i
jAala ze ctvf casti a nuvodnt. skol-
ni sekee pfisouzena byla ctyrem
jokolnim osadnikiim. Y jinveh o-
kresech skolni pozemky byly ne
svedomite oklesteny. Tim pfiroze
ne stfitu povstala skoda. jezto ne
urodne pozemky nelze snadno jro
najmouti a vytezek z nich je mno
hem mensi. Tim osizen je t;'.ni
skolni fond v znacne mife.'
Statni rada vefejnycli pozeMik'i
videla nutnost novelio mefeni. Z
toho duvodu poslan byl do AVash
ingtonu pfiruci statniho navladni
ho. aby vysvetlil nutnost tfetiho
mefeni v jistych castech Nebras
ky. kde chyby jsou nejpatrnejsi a
nejkfiklavejsi. Na zadost statu
vladni zememefici poslani byli do
ruznych casti statu a nyni pro
vadi se mefeni po tfeti. Toto me
feni kona se jiz nekolik )o.slednich
mesicu a nektere casti jiz byly
znovuzmefeny. Pfi tomto novem
mefeni se pfihlizi hlavne ku chra
neni majetku st;itu, respektive
skolniho fondu a nektere casti ze
me, na ktere si cinili naroky okol
ni osadnici, byly statu znovu vra
ceny. Ch.yby vyskytuji se hlavne
v zapadnich oki-esiech. kde vlastni
velike rozlohy pozemku majitele
renci a proto nebude velkych ne
snazi s tvofenim novych sekenich
linii. Y okresieh, kde pozemku u
ziva se vyhi'adne k zemedelskym
ucelum, tyto chyby nebyly tak cas
te a tak velke.
Yladni zememefici fidi se tento
krate pfesne nafizenimi a stanove
nymi pravidly. Nepfisuzuji kaz
demu farmafi a rencafi pozemky
na ktere tito cini si pravo, odkazu
jice se na druhe niefeni, nybrz
snazi se nalezti stopy mefeni prv
niho. onoho ''pivinmi lahvemi.''
Kde je mozno tyto nalezti, fidi se
pfesne die nich. Novym timto
mefenim ziskana bude skolnimu
t'ondu fada dobiych pozemku, kte
re do nedavna nah'zaly se v uziva
ni osob. ktere lifbyly jejich pra
vymi majiteli.
itedovecernc zvyky a
prozpevy.
-1 lo.j ty htedry vecere. pfeta
jemny svatku!" vola basnik a o
pravdu. tolikerym kouzlem op fed
la lidova oesie svatovecer! Zel,
Miizi ta pohadka slovs.'iiskeho von-'-:oa:
kde ze jsou easy, kdy ba
,icky nase byly duskami zla
tych srdecek a dedeckove spry
tnovnimi sohaji .'! Jako kdyz do
bezedne tune zapadnou. . . .
Kdo se o stedrem dnu josti. u
vidi zlata prasatka. Chlapci vy
iilizeji prvni hvezdicku na nebi. s
ic strany dostanou nevestu. Z
mnozstvi hvezd soudi rolnik na u
rodu : je-li nebe hvezdami poseto,
bude dosti hrachu. cocky, vikve.
Take slepice hojne ponesou.
Pfed vecefi tfesou divky bezem:
"Tfesu, tfesu bez, ozvi se mi pes,
kde muj mily dues." S ktere stra
ny pes zasteka, odtud pfijde ze
nich. Podobne "hosi" klepou plo
tem. aby psi stekot prozradil. z
ktere strany dostanou nevestu.
Zvedava devcata divaji se prose
kanym ledem do vody. Uvidi-li ra
kev, zahy se vdaji, uzfi-li svatbu,
do roka budou pochovany. Du
lezito jest, kdo prvni na stedrv den
do obydli vkroci. Je-li to zena. pfi
uasi kravicce jalovicku. vejde-li
muz, bude mit krava bycka.
Hospodyni nesmi se vanocka pfi
palit. nebot takova nehoda zna
mena nemoc. Divka na rozcesti
bezi s prvnim kolacem a rozhlizi
se po muzi. Jakeho femeslnika nej
dfiv uhlida. takoveho dostane.
Ze vseho co na stul pfijde, neopo
mene hospodyne dati vysluzku :
slepicim, jahly, aby yo cely rok
hojne nesly, kohoutovi cesnek, aby
nhajil sve panstvi a chranil pfed
carodejkami. Pes dostava devatero
jidel a vyhazov oknem, aby cely
rok bedlive hlidal a na skudce byl
zly. Kravy dostanou po kousku
stedrovky, aby hojne dojily. busy
cesneku s medem. aby zle )obertu
postipaly, kdyby pro ne pfisel.
Pfed vecefi da hospodyne kaz
demu pod talif neco penez, aby o
ne zadny v novem roce nemel nou
ze. Pfi zasednuti k vecefi, tfeba
si vsimnouti, neni-li nekomu videt
iod stinu hlava. Ten pry umfe do
ji'oka. Z jablicek a ofechu vesti
jse easy budouci. Maji-li prvni 3
ofechy. ktere rozlouskneme, zdra
jva jadra. budeme )io cely rok ne
jinoci usetfeni. Ma-li jablko v uli
ji-ozkrojene pravidelnou hvezd u.
. jirorokuje zdravi. nepravidelna
nemoc. Divka na jirahu pfehodi
j jablko )fes hlavu: kutali-li se z
jdonm, vda se devuska do 1'oka.
jZ hranicky dfivi vezme najednou
vdavekchtivel hrst dfivek. Jsou-li
jv jioetu sudem. )fijde do paru se
zenichem. je-li pocet liehy, vezme
jsi vdovee. Kdo dice vedet puj-de-li
do roka z domu, sedne si za
dy ku dvefim a pfehodi pantofei
nebo stfevic pfes hlavu. Obn'iti-li
se spickou ku dvefim. znamen.'i
i cestu z domu. Milenci pousteji
skofajjky se svickami po vode;
sejdou-li se bude svatba. Konni
svicka dfiv zhasne, dfive umfe.
Ye studni mozno zfit na stedry den
budoucnost. Devcata hazeji do
studne kousky vanocky a volaji:
Pfejeme ti. studanko. htodivho ve
cera. abys nam hojnost vodicky
davala ! Hospodyne hai l.iee ke
dvefim a rika ktera komu nalezi.
Odrazi-li se nekterj'i od prahn, jme
novany brzy umfe. lToli luizi
Hvky na hrusku. az e zachyti.
Zustane-li ve vetvich naponejprv,
vda se divka do roka. Kolikriit se
stromu spadne, tolik let zustane
svobodna. Klepou na kurnik,
aby se ozval kohout. ze se vdaji
do roka. Ozve-li se napfed slepi
ce, nebude z vdavek niceho.
Rybi kustky caruji: praskem z
nich cidi zuby, aby nebolely.
Skrojek vanocky nni se schovati,
aby byl cely rok dostatek vseho.
0 pul noci bezi divky pfes braz-
du neoranou a volaji: "Stekej,
stekej pes, kde muj mily dues, at
je tu lined!" Cekaji, s ktere stra
ny pes zasteka ; s te pfijde zenich.
Svestky ovazuji se peti stebiy.
aby na druhy rok hodne nesly.
Na stedry den dobfe pry se upji
maji ofechy. Kdo by sobe na
stedry den zadrzel vec, ktera mu
nepatfi, bude nest'asten. S vet la
jitfni, tmave stodoly. Zelene
noce, bila Yelkonoe. Svetla ko-
leda, tmava stodola. Zvifata ojByl pfitomen snatku sleeny Krup
pidnoci mluvi jiry lidskou feci, alelpovy a feenil pfi slavnosti stolete-
nikdo beztrestne jich jeste nezii
slechl. Jakyin je kdo na stedry
den, takovy je po cely rok. Svi-ti-li
slunce na stedry den, bude pek
ny jecmcn. pohodlne zne. Pfed
jicllem slapou hosi nohou an
sekyru, aby nohy nebolely a byly
silny. Tfeba. aby byl pfi vecefi
sudy pocet osob. nebot' liehy zna
niena smrt jednoho do roka.
Ysichni z rodiny
maji bytiu jednoho stolu. aby se
penize drzely pohromade. IIos
podaf dava kazdemu po vecefi kou
sek jablka, aby zas vsichni po roce
se sesli.
Dela pro panamsky
kanal.
Podle nedavno uvefejnene zpra
vy brigadniho generala Croziera
ve Washingtonu. na Panamskem
pruplavu budou k jeho obhajobe
postavena dela. jiehz stfely prora
zi paneif 11.2 palce tlusty na vzdii-
lenost desiti mil i vice. Stejne mo-
hutna dela budou tak postavena
v opevnenich zatoky Manilske.
Jsou to nova ctrnactiiialcova de
la, vetsiho kalibru nez kdekoliv
posud ve Spojenych Statech i cizo
zemi pouzivane k pobfezni obrane.
Jsou take mocnejsi nez. posavadni
14-palcove dela. Yrhnou stfelu 16
60 liber tezkou az na vzdjilenost
18 000 yardu. cili o neco dale nez
deset mil. Y te vzdalenosti bude
miti jeste celou svoji ucinnost.
Dela tohoto druhu byla jiz du
kladne vyzkousena a shledana u
pliie uspokojivymi, pravi general
Crozier. Na vyrobe techto del pra
covalo se v armadnim arsenalu ve
AYatevvlietu dnem i noei vice nez
rok.
Behem uplynuleho roku bylo vy
robeno 23 hmozdifu. kalibru 12 pal
coveho, nejnovejsiho druhu a vse
chny byly zaslany na Panamsky
pruplav. Tyto maji nejvyssi nos
nost asi jedenaet mil.
Byla sestavena tez nova polni
dela pro spolkovou arnn'idii, kali
bvn 2-)alcoveho a pak polni houf
nice, kalibru 3.S-palce. Jina houf
nice vetsiho kalibru sestavena pro
pouzivani na Panamskem kanale.
jez vrha 60 librovy projektil.
Opevneni Panamskeho kanalu
bude moderni. Pruplav bude tak
opevnen, jak jen jest to mozno.
Po dokoiiceni zamysleneho ojicvih"
ni nebude mozno zadne valecne
lodi vplouti do )ruj)lavu
s kterekoliv strany proti villi tech,
jiz obrana jirui)lavu svefena. De
la na panamskem kanalu budou do
sti mocini i eetna, aby dovedla ob
hajiti prujezd do neho proti Icaz-
ciemu vaiecnemu iou sivu. jaive sf 1
T' !' i ! '
I jen sehnati da
Zadne valecne lod?stvo nema tak
moenych del a hmozdifu, jake 1m
dou pouzivany na Panamskem ka
nale. Ty zabrani tomu aby valec
ne lode mohly se jifibliziti ni vzda
lenost, v ktere jejich dela byla by
ucinna.
Znicem Eiryppovy
ZbroJOVky V MemeckU;x.biha se fada zeleznicmch linii a
Zniceni Kruppovych zavodu. nej
vetsi tovainy na zbrane v.'deene
Nemecku. bude prvnim likolem
jspojeneckyeh arnnid, az zamysle-
ny vpad do Nemecka ukaze se
moznosti. Jakmile francouzske a
anglicke armady pfekroci hranice
Belgie, pak likol tento nebude jiz
tak obtiznym- Pohled na mapu pre
svedci vas, ze Essen, kde se tyto
zbrojovky nalezaji, naleza se v pfi
me linii zamysleneho vpadu, mezi
fekou Kyn a Puh. Zniceni teto
zbrojovky bylo by jednou z nej
vetsich ran. jake zpusobeny by
mohly byt Nemecku, jez tak Ne
meeko pfislo by o nejvetsi ziiso
barnu stfeliva a valecnych zbrani.
Jsou sice jeste jine zbrojovky v
'.Nemecku, ale zadna. z nich neda
se porovnati s Kruppovymi zava
dy, ktere jsou polovladni insti
iuci. Cisaf Vilem sam je jednim z
nejvetsich podilniku tohoto zavo
du a here lvi dil z velikych divi
dend, kteiv se vyplaci na zavodni
kapital v obnosu !).000,0(K). -leho
uzke spojeni s temito zavody bylo
jjiz nekoliki-ate prokazano. Cisaf
va-iosobne siieastnil se pohfbu Bed-
ficha Alt'reda Kruppa v roce 1002.
ho trvani tohoto ol)roviteho zavo
du. Cisaf dal eastokrate na jevo
svou pfizen tomuto zavodu-Dedie-
ka teto zbrojovky ziskala vysoky
fad Louisin a jeji manzel vyzna
menan byl slechtickym titulem.
Dlouho se melo za to. ze Krup
iovy zavody vyrabeji nejlepi va
lecne zbrane na svete ale balkan
ska valka dokazala, ze jsou i jine
fo:'irny. kter ' . yi-abeji dobva a
i!iueii.'i lv! i. Turecko bylo vy'ivo
jeno Kruppovymi dely. ale tato
ukazala se mene cennvmi proti
bnlharskym. ktera zhotovena byla
ve Franen. Francouzske Creuzot
ky. jiehz uzivali Bulhafi. ukazaly
se spolehlivejsimi a ucinnejsinii v
ka'ldem ohledu.
Kriiij)ovy zavody vzdy snazily
( zhotoviti dela vetsi raze, nezli !
pravidelne se uzivaji. Obrovitr. 16
paleova dela, k jiehz doprave je
tfeba sestnaeti koni. a kterych po- j
uzito bylo pfi dobyvani Lutychu,
Xamuru a Antverp, mela pfekva-
piti svet. Ale Anglicane maji na
svych dreadnoughteeh lo-palcovji
dela, ktera vyrovnaji se liplne de-
hini Kruppovym. Nemci nemohli v
nicem pouciti Anglicany o uzivani
del velkeho kalibru- Nove Iran -
eouzske oblehaci delo se vvrovmi
rovnez mocnym nemeckym delum
Obrazky tohoto dela francouzske
ho objevily se jiz v casopiseeh, ale
skutecne zkousce podrobeno ne-
bylo. Pravi se, ze poprve uzito bu -
ue
preii Jietami veiKvcti teento:,v"" -v - - -
fraiicouzskych oblehacich del a te-1meek-N' 0stfe l'itisovan a posuzo
prve tehdy pozname jejich iicin- )V:'UK Poukazovalo se. zac Nemeeko
nos. jpokladii takove diplomaticke
Iesto Essen, jez ma 300,000 0-!smloinT na pap"' i5lko y or-
byvatel, je temef vyhradne fizeno !'kajici se neutrality Belgie.
Kruppovymi zavody. Obrovita ta-! Bopisovatel '"New York Even
to zbrojovka poskytuje zamestna-! in- Tostn" nedavno upozornil na
ni 35,000 lidem v meste samotnem skteeiiost. ze Spojene Staty maji
a stejnemu poctu v dilnach, jez na. In-zkou hromadku takovych kou
lezaji se v okoli a jez jsou ve spo-:skfl pap"." a ee vypocital cty
jeni s hlavnimi zavody. Delnici a fi sta sniluv mezi vladon spolko
jich rodiny bydli v domeeh, ktere vou a imlianskymi kmeny, kter
zfidila pro ne tovarna. Tyto del- "ebyly nasi vladou dolrzeny.
nicke domky jsou velice uhledne a Tak na P"klad. podle smlouvy,
nalezaji se v obklopeni zahrad v ""zavreny r. 1S5S. Tndianum kmcn
slusne vzdalenosti od zavodu. jPanca byla zavuceiia jejieli reser-
Divame-li se na Essen, spatfime vnco v akotC jednou pro vzdy.
les vysokych komhiu v stfedni ca- v- 1?7G spolkovv kongres roz
sti mesta- Tyto kominy odnaseji 1,0(11' Iliam maji se pfeloziii.
dym z 6.000 tun paliva. spotfebo-'8 jejieh P"volenim. Kdyz odeprI
vaneho denne v zavodeeh, ktere i'1'1 b.vli 1'teliovani nasilim die
se nalezaji na rozloze 500 akru. U-; kongresniho usneseni Z( due o.
vazime-li. ze pfed 100 lety Krup-j br'e7na r- 8'7- Tndmnum kmene
now zavodv sesta valv z male dil-. C'oroky bylo r. 1S17 zarueno je-
ny. kde zamestnano bylo asi tucet
deiniku. muzeme si uciniti pfed
stavu o )oki'oku. ktery tyto zavo
dy ueinily v poNlednich nHcolika
letech.
Vetsina dileu v teto zlirojovce
vlastnena iesf. sleennn Bertnu
i V
jj-
ruppovou, pravnuckou lu'ivodni-
ho zakladatele, Bedficha Kruppa,
ktery zeuifel pfed dvanacti lety
jako nesmirny bohac. Kdyz zakla-
dal malou dilnu na rucnice. jiste
ani nesnil o torn, ze jeho rodina
stane se jednou z nejbohatsich v
Nemecku. Nemeeko pfi stavbe site
j svych zeleznie. vzdy pfihlizelo k
tomu, aby Essenu dostalo se nej-
vyliodnejsiho siojeni. Do Essenu
jtou je umozneno. ze v ifitomne do-
v.be mozno posilati ryehle do vsech
valecnvcli stfedisek cerstve zasobv
del a stfeliva.
Jak vyse hyo podoteeno, neme -
cka vl;'da .dv siiazila se zjivodum
Kruppovym prospeti v mife nej
vetsi a snazila se jim ziskati ob
ehod v zahranici. Bylo k tomu po
uzito ruznych prostfedku- Ktera
narodnost pfala si ziskati vstup do
nemeckeho penezniho trim, kon
trolovaneho Nemeckou bankou, by
la nucena nakupovati sva dela a
stfelivo v Kruppove zbrojovee.
Turecko. ktere vzdy potfebovalo
penize. bylo pfinueeno, aby veske
ru vyzliroj sve armady opatfova
lo si v techto obrovitych zavodeeh
nemeckj'ch. Jiho-americke repub-
liky rovnez jsou velkymi nakuo
vaci teto zbrojovky. Jednatele
ICrupovyeh fovaren nelirovali ?ia
kladu, uplaceli a podplaeeli na
vsech stranaeh, az podafio se jim
velke objednavky ziskati. To vy
svetluje. proc jine zbrojovky ne
mohly ziskati objednavky y. jiho
amei'ickyeh zenii.
Kvalita Kruppovych del je zna
menita. ale technicky odbornik
pozna, ze v jistyeh ohledech Krup
povy vyrobky nevyrovnaji se vy
robkum anglickym. Stfelivo neui
rovnez nejvyssi kvality. jak ukaxa
lo se v pHtomne valce. Znacnn
,:.;'Kst st,-v nevvbuchne. anebo vv-
bu eh mj. i)fedcasne, coz nasveden
je tomu. ze neni uzito nejvyssi o
patrnosti fi michani vybusnyeh
latek.
Kruj)j)uva polni dela. tak zvanA
houi'nice. jsou sice dolra. ale ne
ni na nich niceho pozonihodneho.
vyjimaje snad to, ze jsou o neco
levnejsi. nez jiolni dela. zhotoveJlA.
v jinyeh zemieb. Nestranni kriii
kove jiz davno pfiziialt, ze angli
eka polni dela jsou dokonalejsi.
Anglicke zbi'ojovky nikdy nekon;;
ly diploniatickeho ohlasovani v
zahranici. jako zbrojovky Kruppo
vy. Ale )fes to jejich obeli od se
zahranicim je velmi dobry.
Anglicke zbrojovky obchoduji
hlavne s Jizni Amerikou a zeroe
mi asijskymi.
"Kousky papfru."
Jest znamo. ze nemecky kanelef
Bethmann-Hohveg u-olilasil sinlou
1. T-w-lT-fv, "V
,vu. Kterou eiica iiritanie. ieine-
eko a ostami mocnosti se zavazaly.
'nn "'n-amy isoigie. za koi.-
'k PaI'i a k vuh toinuto kon
iSKU PI'1I-U vcm pin m ah-
glie jiti do valky proti Nemecku.
vyslovil se k britskemu velvyslan
ci v rozhodnych chvilich pfed vai
kou. Za tento vyrok svfij, ktery
p5 za uVliX ale (1 t0-
jicli uzemi ve statu Georgia a sli
eno jim ve smlouve, ze mohou s!
zachovati svoji kinenovou organi
saei atd. Ale v prosinci r. 1S29 stii?.
Georgia pfijal zakon. aby vsechny
zakony a nafizeni s Indiany kme
ne Cerokv bvlv zrusenv a roku IS
38 Cerokove, civil isovany kmen se
skolami a kostely byli vypovezeni.
coz bylo v pfhnem odporu s uza
vfenou smlouvou. Fnoho podob-
u'qi Pkladu dalo by se uvesti n
muianu -ez. l erces, r?ioux a ;tJ
nych kmenu. Ale k dovrseni vse
ho. nejvyssi soud Spojenych St
tu prohlasil vsechny smlouvy s
indiansk vmi kuienv za pouhe kon
sky papiru. ktere kongres muze
Podle lil)0sti zrwsiti. To stalo se 5
j1pdna 190o.
Dotycny doiisovaiel dale upo
zornuje. ze teprv nedavno Ameri-
eane porusiii mezinarodni smiou-
jvu llay-Pauneefote. die niz melo
' e lodim vsech narodu dostati stej-
neho prava v kanale Panamskem.
Na uvedeiia obvineni jest tezko
co fici. nez ze jest to pravda. Iii
diani musili si dat libiti kazde po
ruseni smlouvy budJ po dob rem lit
bo po zlem.
Co jest kazda smlouva vice nez
kouskem papiru, pak-li nekterA
strana pravem silnejsibo rozhod
ne se ji zrusiti?
Svedomi sice muze volati, ale to
jest vse!
Nedluzite na tento casopis?