OZVENA ZAPADU
(ECHO OF THE WEST)
ZABAVNV :: TVDENN1K
PUBLISHED WEEKLY
Vychazi kazdou stredu. Published Wednesday.
Vydavatele : : Publishers
ODVARKA BROTHERS, CLARKSON, NEB.
mm
Predplatne na rok $1.00 Subscription $1.00
Adresa jednoduse:
ODVARKA BROS.,
CLARKSON, NEBR.
Vanoce praveku,
V ohromnem hodinovem stroj'
ktery, nazyva so vesmir, a jehoz
"kolecka'' jsou telesa nehska,
zase to hrklo a na eiferniku. ktery
slove "Gas", pdhmila se rafije. ze
me nase pfestala se polokouli jiz
iii pfichylovati ke slunci a pone
nahlu bude k zazracnemu tomu
zdroji svetla a tepla vice a vice na
stavovati zase tvaf druhou. to jest
polokouli s'everni, na ktere i nam
ziti jest souzeno.
Jsme prave v dobe zininiho slu
novratu. Noc, ktera byla na postu
pu a rostla. stanula a bude ji zas
ubyvati.
Zimni slunovrat! Ylada smrti v
pfirode pf ekonana a na trim zase
da, zprvu nesmele, vsak den ode
due sebevedomeji, usmevne paeho
le, z jehoz zlatych vlasu pofad
linouti se bude vice svetla a tepla-
Zmizi s povrchu zeme bily ru
bas, puknou i odejdou ledy a ztu
hla i uplakana tvaf pfirody oziv
ne a rozjasiiovati se bude stale li
bezneji. Vy st'astni, ktefi bydlite
ve velikych mestech tepla i svetla 1
dosti mate v pribytcich svych, vy 1
, , . V1 , , neb jak take obrazne se rikalo
konec doby zimni, vzdyt vam sky- ,
. , , , , , . 1 zlate prasatko (t. i. prasatko
ta zima tolik puvabu skvelych ja-! . . . J 1 , .
. ise zlatymi stetmami paprsk')
ise kterymz to zviretem, obzvlaste
Ale pozastavte se, vy Sfastni, a-agi m fl dobfe vvkrmeln,ia
pfemyslejte troclm! Uved'te si na shmce prQ gloYgka star,h f'ol)
inysl nepfehledne ty fady vojinu, dosti podobnosti m61o
ktefi dnes bojuji za kruteho mra-; Doba zhnnjho shmovratu lvvla
zu, ty fady delniku, ktefi kdyz vy vlovgku dkynfch ygku ne jen do
jeste hovite si na luzku svem, za bou velikych tajemstvi a neobv-teiyspechajidotovaren,pfedstav-
gejnM zazrakfl .
xe si, co iiai inusi pracovau ven-
ku na mrazivem vetru a snehoye
vanici neb vzpomeiite na ty ubozi
vojini, ktefi cele dni a noci na ven
ku musi pfebytovati. Pfedstavte
si tisice malych skolaeku, ktefi v
lehounkych "hadfickach" odeni,
zimou i nevyspanim se klepajice,
s vrchu do vrchu. brodi
ce se jednou blatem. jindy hlubo
ko do snehu zapadajiee kazdy den
za tmy putuji do vzdalenych skol,
aby k veceru za tmy konali hroz
nou tuto cestu zase na zpet. Vy
st'astni, uved'te si na inysl horaiy,
t , - 1 - - - - .
kteri 1 s chatami swim na pet 1
- . - , , i - 1 ,
sest mesieu zapadaji docela sne
hem a tim pozbyvaji veskerelio
spojeni s ostatnim svetem. ba i s
nejblizsim okolim do te miry, ze v
tu nekonecnou dobou ani mrtvycli
vynaseti a pohfbivati nemohou.
A ucinte krok dale ! Zajdete do
staryeh dob, ve kterych i pnbyrky
bohatych v nejednom smeru dale
ko mene pohodli mely nezli svet
nice obycejnich lidi doby nasi. IIi
sto skla v oknech bvlv tonkivitf
-
nezli skrvse zvefe-
hrube dfevene okenice, jizbv 0- Sl0ieu VrQlozni nejvetsi svatek
svetlovany bylv cadivou smolnici. svflj"' liarozeni Kristovo, ze due 6.
a kdo chtel prohrati si zkfehlo n- lodna liazl)gt v dobT slunovratu
dy, musil postaviti se az k sainemu bl'1 to J'est na den 25- Psince.
krbu, ve kterem sice byvalo noko-
lik moenych polon nalozeno, ale
Srbsko v teto valce,
teplo z nich skoro vsechno unikalo ' Af jiz dopadne vaka jakkoii,
do nekonecneho prostoru. A po- Srbsko ziskalo sni v oeicrh svota
stupte posleze az do praveku, kto-!jal;o narod, zapasici 0 svou samo
rem skoro veskeren lid zil v pri- tatnosf. nosmirne. Posledni vitez
bytcich. ktere byly o malo lepsi stvi, oznamovana v techto dnech,
Pochopujete nyni, proc clovek svgta na tuto malou zemicku, kte
tech davnych dob, ktere casto be- ra lia SV0V zaehranu tak velike 0
ze vseho rozmyslu nazyvate Cfzla-,b5ti Priliasi. Rakusanum vzalo to
tymi", tak strasne desil se podzi-!
mu, proc ten stvany j)overami vse
ho druhu, vida jak svetla i tepla
nbyva, nejednou propadal zoufa-
lym pnstrachum, ze to tak pujde
pof ad dale, az vsechnj'' pohlti pro
past temnoty a mraziva rise smr
ti. Pochopujete take, proc davno
vekym lidem tern kazda znamka
obratu k lepsimu byla hodinou
spasnou, vykoupenim?
O zimnim slunovratu, ktery te
mef v jedno spada se stedrym ve
cerem kfesfanskym dostanje se
kazdy rok vykoupeni zoufajiciniu
lidstvu, zjev v cele pfirode nejve
lebnejsi, bez nehoz by vsecek zivot
za nekolik dni vymfel docela, zla
to. majestatni slunce. ktere die zda
ni propadalo jiz zkaze, ojhle bull
ton, na nemz zavisi veskere tvor
stvo a jojz jako bozstvo nejvyssi
pod jmeny nejruznejsimi ctili a
cti vsiehni snad pohansti lmrodo
ve svetla, vraci se k nam jiz zou
fajioim v tu dobu zase, prichazi
dokoneo s tvafnosti a silou onila
zenou. vlastne znova rodi se.
Zavratne velika hodina zininiho
slunovratu plnila srdce pravekoho
cloveka nesmirnym udivom. Pl
ni radosti nesmirne nad obrozenim
zdanlive hasnouciho slunce nemo
hli lido davnyeli veku ani dookati
se rozkvetu v pfirode a nezfidka v
obrazotvornosti sve hajili si jej
jako pritomny, pficarovany. V
ten cas Ize pry nalezti kvet a 11
bezne ovoce i pod snehem, jako
se to podafilo zname divce z po
hadky, ktera za nejkrutsich mrazti
pfinesla krasne jahody z lesa. A
podnes jeste tfesou lide 0 stedrem
veceru tu a tarn na zahrade stro
mem a probouzeji jej ze spanku
zimniho k novemu zivotu slovy:
"Stromecku vstavej, ovoce davej.
dnes je( stedry den."
Prvni znamky ohlasujici se ves
ny primely cloveka davnych vekfi
i k tomu, ze nuzny pfibytek svuj
ozdoboval detnii pfirody z fise
rostlinne, pokud je nepolmbil niraz
a nezahalil pfikrov snezny- Knis
nym zbytkem toho az podnes jest
u nas stromecek vanocni dumysl
ny to symbol a pfedobraz slavnc
a touzebne ocekavane Vesny.
Za prave stesti pokladano bylo
0 velikych tech dnech uzfiti vlast
ni pficinu a zdroj nezmenene rado
sti jich, samo totiz obrozeno slunce
vane radostnymi svatky.
I stary svetovladny Sim osla-
voval na zaklade nazoru z prave
ku zdedenych dobou zimniho sluno
vratu. V ty dni ustalo se v uem
od Areskere tezsi prace, byly pofa
dany vefejne hry, jidla, piti a ra
dovanek vseho druhu byla hojnost.
Znami podelovali se darky, zvlas
te oblibeny bly pfi torn sosky bo
hu. ktere v nejvetsim vyberu, z
testa, hliny, vosku i draheho ko
vu na prodej rozkladany byly pf ed
pantheonem. Zajatcum snimany
, c.
oyly 0 svatcich tech "Sai
I , ,
Inch ' okovv; otroei na znr
Saturno-
ameni.
ze aspon v tu dobu jsou svobodni
brali si na hlavu plstono klobou
ky a oblekali si togy a zasedali
pfi hostinach k temuz stolu s pa
ny svymi. Nezfidka panove sami
jim i posluhovali pamatka to
po zlato dobe Saturove. ve ktere
blaliobyt byl vseobeeny a plna
rovnost mezi lidmi.
Je snadno pochopitelno, proc
kfostane jiz v polovici ctvrteho
upoutala opet pozornost' celeho
ct.vlT mesioo, nezli dobyl: Bolo-
hradu ,a i 0 ten bezpochyby co
nejdrive prijdou. Srbove ze dvou
valek balkanskych, proti Turkum
a Proti Bulharum, vysli vitezne a
se slavou, ale skoro se octli na mi-
zine- Chteli osvoboditi sve bratry
a ziskati nova lizemi, dostali je.
ale misto aby jim porazene Turec
ko zaplatilo valecnou nahradn, pfi
delily jim jeste velmoci cast turec
keho dluhu, pfipadajici na uzemi
zabrane, snad jeste vice. S iize
mim tim pf ipadla jim take velika
prace organisacni. Museli nejen 0-
patfiti svou armadu novymi zbra
nemi, stfelivem a potfebami, ale
starati se i o vfadeni brancu ze
zabranoho uzemi. S eivilni spm
vou bylo to podobno. Posledni vt'ilr.
ky pfipravily jo 0 colon fadu ufed
uiku a uoitolu. Iiis(.'li slmiieti uci
tolo novo, i z ciziny. museli stave
ti novo skoly na uzemi, ktere od
uali Turkum a kde pfed tim skol
nobylo. A na to vso moli volmi lmi
lo jionez. Noni divu, ze Rakousko,
ktore jim ve slu.baoh Xemocka vy
povodolo valku. bylo jisto. ze je,
novyzbrojone a nepfipravene, po
tfo jednim razem- Nejstatecnejsi
vojsko nic nozmuzo, nejsou-li zbra
ne. stfolivo a jino )otfoby. Ale
Srliovo so so zdarem brani jiz po
ctyiy mesico. Pfipravili Rakusa
num porazky, ktero pfekvapily
svet. C'tomo-li tody zpravy, ze sily
Srbska ochabuji a ze nemuze ar
madu dele vydrzovati. muze na
torn byti noco pravdy, i vzdor veli
kym poslednim viteznym postu
pum. Nomaji vice stfeliva a jinych
potfeb, nebot1 vsecko se svym ca
sein vycerpa. Jest vsak nadoje, ze
jim konecne pomoe zase pfijde.
Kdyz ne jinym spusobem, tedy
tim, ze Rusko zamestna. rakouska
vojska v Halici tak, ze budou nu
cona nechati Srby uplne na pokoji.
Pafizsky casopis latin pfinasi
mnohe podrobnosti ze srbskeho
bojiste, kdez se v posledni dobe
odehraly udalosti tak velike- Pise,
ze kral Petr, stafec asi sedmdesa
tilety. dostavil se na bojiste v dobe
nejvaznejsi a tim nemalo nadehnul
vojsko k udatnosti. Yolal pry: 'Yo
jaci hrdinove! Yds stary kral pfi
sel zemfiti s vami za vlasf, za Srb
sko. Zazenme nepfitele." Stalo se
to v dobe, kdy byl proveden hro
madny utok na Rakusany. Stary
kral pfijel na bojiste v okamziku,
kdyz se jednalo 0 velike rozhod
nuti a kdy kazdy okamzik vsecko
mohlo byti ztraceno. Jezdil na ko
ni podel cele bitevni eary a budil
vsude velike nadseni. Tezko si
pfedstaviti, s jakym zapalem Sr
bove bojovali. Bitva byla vedena
u vesnice Topolj, kolebky to Cer
neho Jifiho, zakladatele dynastie
Kard'devicu, asi deset mil od
hory Oplenaee Srbiti vojaci do . r ,occ ;va jednou za stoleti. Postrasen rus
, , v , , .J Tprovmeie Danum. Y roce 1866 v-'-- , , . 1 -1 A
kazali, ze se mohou zvati plnym
pravem "junaci.
ItaEie a valka.
Yyrok Giolittiho, byvaleho pfed
sed.y italskeho ministorstva, ze Ra
kousko bylo pfipraveno pro valku
se Srbskem r- 1913. a tazalo se,
zdali Italic stala by za trojspol
kem, jo zajimavy a dulezity. Ha
dankou muzo byti, proc v tento
cas Giolitti joj uvefejnil, lec je ji
sto. ze zvysil horkost atmosfery me
zi Italii a Rakouskem, ba zpravy,
ze rakousko pluky byly poslany
ku italskym hranicim.
Jedna zeme za druhou je do te
to valky vtahovana. Dosud neutral
ni mocnosti mohou se alespon te-
sit, ze zapas tim drive bude ukon-
cen, cim stava se hroznejsim a cini
vice stoji. Melo so za to, ze Italie,
jez az dosud konfliktu se vyhnula,
a jejiz horke hlavy se jiz utisily,
vubec valky se nesucastni, zvlas
te kdyz jeji odmena bude asi stej
na, i kdyz armadou podpofi spo
jence, i kdyz bude je podporovat
tak, jak je az dosud podporuje.
Giolitti svedci, ze se dosud ne
rozhodla, kterou cestou se ubira
ti. Jisto je, ze svymi sympathiemi
a narodnimi potfebami stoji za
trojdohodou. Mnozi se znamky, ze
diplomacie horecne usiluje o do
rozumeni se mezi balkanskymi sta
ty. tak aby Italii odpadla starost,
0 Balkan v torn pfipade, kdyby
armadu svou vrhla na pomoc troj-dohode-
Uskutecni-li se toto doro
zumeni, prostfedky spojencu vzo
stou do takovyeh rozmeru, ze by
znamenaly pocatek konee. Je-li
jen polovice pravdy toho, co se
vse pise 0 bednem stavu Rakou
ska, utok z jihu by bidu tu dovr-
sil, takze Nemeeko zustalo by sa
motno pro nerovny zapas. Ze Ne
meeko tusi v italske an'mide svuj
konec, vysvita ze zpravy, za jejiz
pravdu nerucime, ze nabizi Italii
za zaehovani jeji neutrality jizni
cast Tyrol. Rakousko pry s tim
souhlasi. ac na oko bude protes
tovat. Ma se to stat takto : Rakou
sko prohlasi cast tu za samostat-
nou (bydli tain Italovo), nacoz je
jich krajane obsadi ji svym voj
skem. I Terst ma byt prohlason za
svobodny pod rakouskym )rotek
toratem. Kdo dices vof teni zves
tim. Az historic valky bude psana,
muzemo oookavati, zo volmi zaji-
mavoii joji oasti bude Hceni liokr-
vav-oho bojo za zavfenymi dvornii-
Minulostapritoninost
Jo to zajimavo, zo nynojsi veli
ka valka evropska vodo so prave
sto lot po torn, kdy byly vedeny
straslivo bojo, ktore pfivodily pad
Napoloonuv a pfotvofily mapu Ev
ropy. Byl to v roeo 1812, kdy ne
sfastnou vypravou do Ruska Na
poleon podkopal si trun. v roce 18
13 utrpel rozhodujici porazku u
LLipska. v roeo 1814 bylo v bojioh
pokracoviino, Xai)oloon odvezen
na Elbu, ddkud uprchl, az v roeo
1S15 zpeceten byl jeho osud u AVa
terloo. Tenkrate sesel se ve Yidni
kongres vlad, ktery rozbofil vse
cko dilo Napoleonovo a dal Evro
pe zaklady politickych hranic, na
nichz se od to doby mnoho nezmo
nilo. - XTemone zajimavo jest, zo je
dues Evropa v situaci jiodobno.
Tenkrate spojily so vsecky ovrop
ske zeme )roti volikomu dobyva
teli, ktery hrozil eoly svet si pod
maniti. Dnes jsou pomory podob-ne-
Maly prusky stat byl v roee
1807 bitvou u Jony tak zkrusen,
ze se v pravem si ova smyslu valel
pod nohami Napoleonovymi. Ten
krate byl polozen zaklad k pruske
mu militarismu. Xapoleon, jat
zvlastni slabosti, usotfil Pruska, a
le ulozil lhu podminku, zo musi
armadu rozpustiti a vydrzovati jen
1
inaly i)oeet vojska. A ministr
Scharnhorst, ktereho podnes Pru
sove velebi jako sveho svetce, vy
plnil podminku tim spfisobem, ze
Napoleona seredne podvedl. Yoj
sko se odvadelo, rychle cvicilo ve
zbrani a honem zase domu posila
lo, aby se odvedlo nove. Tim spu-
sobem byl xe zbrani vycvicen ce-
ly narod, a Napoleon v letech 1813-'
i4 ,onA t, ' i v , ,
pudili Rakusany z nemeckeho spol
r 1
Ku a zajistin si tak predactvi,
v
roce 1870 konecne, porazivse Fran
couze, spojili pod svou vladu cely
nemeeky narod a zalozili nemec
kou fisi- Nyni podnikaji krok dal
si, aby ovhidli Evropu a s ni cely
svet. Neni tedy divu, ze tomu Ev
ropa neehce rozumeti a ze so brani.
Zakladatel nemecke moci. Bis-
, , . . J
marck, byl statnikem, lemuz m--'
, v ,
uejsi vladce nemeckv, Yilem II.
... '
nesaha ani po kotniky. On vedl
valky proto, aby zvitezil, a pra
nuty jeste drive, nezli byly vypo-j
vezeny. Jiismarckovi se ve vseeh
treelivalkaclipodanIonepriteleu-
pine osamotmti a ke
uuvuiujm proii evrope eeio. Ale i
veliky Bismarck dopustil se nejed-u-e
chyby. Sam nekolikrate vyslo
vil politovani, ze v roeo 1871 no
rozdrtil Francii uplne. Vzal ji dve
pohranicni provincie. ktero mely
velikou diilezitost stratogickou, u
lozil ji nosmirnou valecnou poku
tu, o niz byl pfesvedcen, ze ji Fran
couzi nikdy nesezenou, a opustil
Francii ve stavu hrozne anarehie
a rozluiranosti, kdy zufila ol)ean
skci valka komunisticka. Ale Fran
cie to vsecko pfeckala a jiz za cty
ry leta, v roce 1875, udelala ta
kovy pokrok, ze se toho Nemci lek
li a chteli ji vypovedeti viilku
znova. Ale tenkrate zakroeil du-
j in r i i i
razne rusky car Alexander II., a
Nemci museli si nechat zajit chut',
Bjdo jiz pozde.
Bismarek nepotfeboval Francii i
rozdrtit- Bdo by stacilo, kdyby byl
jednal statnicky rozumne a vel
komyslne a byl po valce ponechal
Franeouzum Elsasy a Lothrinky.
Y roce 1866 byl Bismarck nioii
dfejsi. Porazil Rakousko az do
prachu, ae s velikym durazem a
hrozbou odstoupeni z ufadu zaka-
zal cisafi Yilemu I. vziti mu sebe
mensi kousek lizemi. To pohnulo
rakouskeho cisafe k vdecnosti, kte j
ra je patrna jeste dnes po padesa-
pomoc si zjednati, tak ze melapak;uW trojdohodv a kdvby to neby- iiniIlion obyvatelu-Na pobfezi jest
armada praei snadnou- Kdyby on lo y moei k6 byl byse v. n mnoho vesnic, v nichz ziji rybafi.
byl v cele nemecke fise, nikdy by m(M),im T(, nnefn I ale dale do vnitrozemi jest kraj
KASEL
zdpal prudusek, zajikavy kasel, bolave hrdlo,
chraptivost, modry kasel a nastuzeniny jsou
spravne lecen-, kde
Severiiv
Balsam
pro pllce
jest uzivan. Jest to velmi vhodna
pfi'pravka pri vleklem zapalu pru
dusek, jak se pfesvSdcite z dopisu,
ktery nas nedavno dosel:
Na prodej v Ikamach. Kde ncjsou k
Mate jiz vytisk
Severova cskeho kalen
dafe na rok 1915?
Nemate-li ho snad dosud, do
stante si ho od vaseho lkar
nika, aneb piste pn'mo na
W. F. SEVERA CO., Cedar Risids, Iowa
ti lotooh. Za pet let na to Bismark
jiz tak rozumny nebyl. Ranil Fran
couzo na miste nojbolavejsim a n
delal x nieh nemecke fisi nepfatele
zaprisahlo. IMajico sve uzemi ne
doteone, byli by Francouzi brzo na
vso zapomneli a Nenicum odpustili
Jino podobne chyby dopustil se
Bismarck i vuci Rusku. Rusko je
dine umoznilo Prusum velika vi
tezstvi proti Rakousku i proti
Francii. Ale dozilo se seredne od
mony. Kdyz v lotech 1S77-1878 po
razilo Turk-, povstala proti nemu
zavistiva Anglie. doslo k berlin
skemu kongresu a na kongresu
torn postavil se Bismrack proti Ru
sku a pfipravil jo o ovoce vitez
stvi uplne. Tenkrate byl Bismarck
patrne pfesvedcen, ze uz Rusii ne
potfebuje. Car Alexander byl ne
vdekom tim tezee dotcen, posilal
svomu byvalemu pfiteli dopisy pl-
ni v-mtflr Trinliiil nnmc-rn n Ir
1 v, , , , , ,
I vzdor temto chybam byl Bis-
imarck statnikem jaei se rodi sot-
i -1 - n t i i 1
do nehoz vedle Rakouska zatahl 1
Italii- Ackoli v nem Italie nemela
eo dolat, podafilo se mu jeji stat
niky pfesvedcit 0 jeho vyhodnosti.
Pokud on byl u vesla vlady, neda-
filo so sblizeni mezi Ruskem a ; iak ji v torn nezadalo. Kdo kdy vy
Franeii. tim mene mezi Ruskem a stoupil na ceste do Evropy v pfi-
Anglii
Ali stihl ii'i i'i'I'hv ?i'v1pU-
,,,, , ,
hnah 111110 jako psa, vyslovil se
- . , ,
rozhoreone na svem zamku ve
, i 1 1 i i - - Tt-t Tr
, r riodrielisruho. kdvz iot Yilem TL
l - tj
tak sumarne z ufadu propustil.
chtejo vladnouti sam a ukazati
Kekli jsme. zo bv bvl Bismarck
timto snfisoli.Mii vnlkv nikvK- vn-
:(IL Bv by m ka2(ou
aby si Nemeeko udrzelo stare stou
ponce trojspolku Italii a Rumun
sko. Yilem II- bidne dedietvi po
Bismarckovi promrhal, to Nemci
dobfe vedi. IMaji vybornou arma
du. ale tu nejmizernejsi diplomn
eii, ei spiso statnictvi velkeho slo
hu, jake jest jen mozno pod slun
cem. Az bude po valce, budou jiste
za to volati Yilema k zodpoved
nosti. Tomu se ri'ka
poctivost?"
Slocna Kate Barnardova byla
komisafkou dobrocinnosti statu O-
klahoma. Pfi poslednieh pfedvol-
b.ich odmitla svoji nominaei do
stejneho ufadu, ponevadz seznala,
;ze lide, ktefi chti oloupiti okla-
homske Indiany, tak ovladaji po
litiku v onom state, ze kdyby by
la zvolena, jeji snaha chraniti ru
dochy byla by bezyslednou. Za
to ted' probouzi vefejne mineni,
doufajic, ze pomoci jeho Indiany
zachrani-
Tito riiznymi, chytrymi, politi
kafskymi tahy jsou olupovani od
1908. 100,000 Indianu pfislo jiz
o drahy majetek, a ted' se jedna
o to oloupiti 33,000 rudochu, z
nichz velka vetsinajso u nevedom-
vsemu jeste ,1lf,.r., ,..u -p ..,.i: i: etvereenveh mil a ziie v nem asi
".Isem velmi spokojen se Scvero
vv'm Hul-ainein pro plice. Jlel jsem
tt-2ky k;i?el a vlekly zapal prudu
fok.av?ak po upotfebem dvou lah
! Severova Halyinui pro plice, asi
tak ve dvou tyilnech, kasel se ztra
til a pocalo mi pf iby'vati na vaze.
Citil jsem" se znamenite. Prosim,
ohyste to uvcfejnil'u aby i jini do
avedeli se o dobrych liSinci'ch Se
verovych Ieku."
" Jan Balok, Page, N. Mex.
Cena 25 a 50 centu.
. Xcf fkejte ".Id chci neco prnti kaSli."
lU-kiit'te "Mii chci Sevcruv Balsam pro
p'.ice'" a varujte se napodobenin.
dostinf, posleme pfimo po obdrienf obnosu.
Pri lecem kasle a nastuzem ve
spojeni s balsamem odporu
dujeme take
Severovy Tabletky proti
nastuzeninam a chfipce.
Cena 25 centu.
ei a ileum! cisti ani psati, o uhelna.
loziska majic! pfi nejmensim cenu
.200,000,000. Zlodeji, ktef! pfedl
vefejnost! paraduj! jako vzorni
vlastenci a sloupove dnesn! mrav
nosti, ovladaji oklahomske poslan
ce ve Washingtonu a skrze tyto
poslance vladn! indiansky odbor.
Nejobycejnejsim zpusobem lu
pu je povolen! prodavati pozemky
nezletilych indiansky ch det! pod1
zasterkou, ze prodej ten je ve pro
spech techto. 80 procent z penez
utrzenych za pozemky shltnou
' soudn! utraty, ' ' platy pravnikum
a nezdaf ene pujeky. Ku pf. porue
nik nezletileho decka indianskeho
ulozi jeho penize do poehybnych
podniku- (Poruenik ten vi, proc je
tam uklada.) Tak jeden vlivny 0-
klahomsky dennik obdrzel od in
dianskych sirotku tisice dollaru na
sve bezcenne akcie a dluzni' upisy.
Kde se jiz mnoho zkusilo.
Zapa'dni Belgie a k ni pfilehaji
ci severovyehodni Francie, ktere
byly nemeckou valecnickou dra
vosti bbraceny v trosky a poust',
ntilezi mezi nejbohatsi prumyslove
kraje v cele Evrope. O Belgii bylo
kazdemu znamo, ze jest pomerne
nejlidnatejsi zemi na svete, seve
rovyehodni pobf ezi francouzske" ni
stavoch francouzskych a ubiral se
do Pafize. shledl krajiny ty aspon
castecne.- V nekolika mestech jsou
tu velike zelezarny a vsude jinde
pfadelny a jine tov.irny. Jak ve
Francii. tak v Belgii jsou rozsahle
uholne doly, a mesto Mons, u kte
reho se tak bojovalo, jest jejich
sneuiSKem- ueparrment ras-de-
Calais jest jednim z nejvice pru
myslovych v cele Francii. Ma 260'5
vetsinou uhelny. Tam, kde jest uli-
li, jsou vzdycky take hute, jestit
znamo. ze zelezna ruda vzdycky se
vozi za uhlim a nikdr naopak. Kra
jina ta jest pro Francii tim, cira
jest pro Spojene Staty Pennsyl
vanio. Take se zde pestuje fepa a
chmel a jsou tu velike papirny.
Jednim z nejzajimavejsilio prumy
slu vsak je tu vyroba strojovych
krajek, ktera jest velmi rozvetve
na ve meste Calais. Mesto to tak
fka vyhradne vyrabi strojove kraj
ky, ktere se v Americe vetsinou na
zyvaji 4 bruselskymi i kdyz se
nevyrabi pfimo v Bruselu. Asi dva
cet pet mil od Calais na zapad I ezi
Boulogne, ktere jest dfilezitym
pfistavem, ale ma take silnj' prii--mysl.
Kdo sem do Ameriky pru
plavem anglickym plul za dne a
na bfeh se dival, tomu nikdy nevy
mizi z pameti ty bile kfidove ska
ly, ktere sousedstvi Calais a jinych
pobfeznich mest lemuji- Neni po
chybnosti, ze nemecke fadeni kra
je ty spustosilo na dlouhou dobu a
ze io vjilce bude tfeba dlouheho
casu, nezli se vzpamatuji, ale vzpa
matuji se pf ece a budou ukazovati
rozmanite pomniky nemeckeho
vandalstvi.
Richter's Anchor Pain-Expellor.