V".-
zApadu
ECHO OF
THE WEST
Rocnik - Volume II.
Clarkson, Nebraska, ve stfedu, l'i. prosince (December) 1914
Entered as Second-Class matter August 4. 1913, at the post-office at Clarkson. Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 1ST9.
Cislo - Number 21
Z Evropske valky
Die zprav pfes Londyn doslych,
oznamuje se z Nise, ze Srbove do
byli zpet Belehradu po delsi a ve
lice krute bitve. Jak znamo, dobyli
Rakusane Belehradu, na zacatku
prosince, ktery bombardovali od
'29. cervence- Oznamuje se, ze vel
ka vetsina mesta jest v popelu.
Ze zapadniho bojiste se oznamu
je, ze jiz po mnoho hodin zufi tarn
velky boj a ze podrobnosti nas
dojdou v nejkratsim case.
Paris. Ministerstvo valky, je-
dine z vladnich oddeleni, zustane
v Bordeaux a neodstehuje se do
-Parize.
Petrohrad. Husky generalni
stab oznamil: " V okoli Mlawy
pfivedli jsme nasi offensivu k us
pesnemu konci. Dne 12- dobyli
jsme nemecke posice u Przasny
sze a Ciekanowa, a zahnali prcha
jiciho nepfitele k jeho hranicim.
V tomot kraji podnikla nase jizda
spSsny utok a zpusobila nepfiteli
tezke ztraty. Podel linie Lowicz
Jiliove zpusobily nase sbory prud
ce utocicim Nemcum tezke ztraty,
a dobyli jsme v tomto distriktu
dalsi posice na seVer od Bzury
Na jinych bodech leveho bfehu
"Visly doslo jen k mensim srazkam.
Ha jih od Krakova zustava situa
ce nezmenena. Boje trvaji tarn da
le." Bim Italsky ministr zahranic
nich zalezitosti zaslal tureoke
vlade ostrou notu, ve ktere pozadu
, je okamiite propustem britickeho
konsula v Modeide, v Arabii, 6.
JL Bichardsona, jenz byl Turky z
"tamnejsiho italskeho konsulatu
nasilim odvlecen, kdyz tarn hledal
iitulku. Ministr pozaduje soucasne
-aby porta poskytla Italii vefejne
zadostiucineni za poruseni nedotk
nutelnosti italskeho uzemi.
Zeneva. Z Basileje se sem o?;na
muje, ze die sdeleni depese z Ber
lina, cisar Vilem bude prinucen.
podrobiti se operaci hrdla, jakmile
tse zotavi z choroby, ktera se ne
povaiuje za vainou. Panuje pfes
Tedceni, ze cisaf trpi dedicnou
Takovinou hrdla.
Rim. Velike tabory lidu kona
ny byly v cele Italii, aby vlada n
pozornena byla na hrozivou situa
ci, vyvolanou nezamestnanosti a
stoupanim cen potravin. Senator
Morandi podal v senate resoluci,
-re ktere pravi, se mir byl by jeste
zhoubnejsi nezli pritomna valka v
Evrope, kdyby mel vesti k novemu
zbrojeni, a vlada se vyzyva, aby
ncinila sec jest, aby se pfedeslo
"v budoucnosti zbrojeni.
Londyn. Athensky zpravodaj
'Morning Postu ' ' oznamjue :
'Nasledkem brutalniho jednani
nemeckych dfistojniku, mezi posad
kami toreckeho lod'stva v Cafi
brade vypukla vzpoura. Soucasne
ddslo z teze pficiny k revolte v
kasarnach ve Stambulu, kdez dva
mSmecti dustojnici byli usmrceni."
Pafiz. Agence Havas oznamu
je z Cetynje: "Cernohorska arma
tia, operujici v Bos'ne, pokracuje
v postupu. Dne 11. a 12. prosince
obsadila Visegrad, ctyf icet mil na
jihovychod od Sarajeva, po zu
rivem boji; zajala mnoho nepfa
tel, a ukofistila velike mnozstvi
yalecneho materialu a zasob."
Na vychodnim bojisti dobyli Ru
sy opet vetsiho vitezstvi jak se
oznamuje z Petrohradu..
Pafiz. Znamy francouzsky
statnik Clemenceau prohlasil: 0
obne se dovidam, ze Rakousko
dvakrate aadalo Srbsko o mir.
B&ive obavy o blizkou budouc
st pojaly Berlin a Viden, jest
Hie pyina fise ponizen prpsi o
male Srbsko.
i
Haag- Odstraneni Moltke vy
volava nespokojenost. Nemecke
listy kritisuji svrzeni nacelnika ge
neralniho stabu a napadaji jeho
nastupce.
Londyn. Novy postup fran
couzskych sboru. Spojenci zaha
jili raznou offensivni kampan k
pfeneseni boju do Lotrinska pro
ti Metam.
Londyn. Nemecke podmorske
cluny v cinnosti. Anglicky valec
ny pfistav ve Skotsku napaden od
1 vaznymi plavidly. Kfiznik Dres-
den na uskali.
Londyn. Strasliva bitva, na u
pati Karpat. Armada generala
Dimitrijeva potyka se s Rakusany
v Halici tficet mil na jih od Kra
kova. .
Londyn. Enver Pasa odejel z
Cafihradu, aby pf evzal veleni nad
armadou v Kavkaze. Ministrem
valky za neho jmenovan Talaat
Bej.
Rim Dve rakouske torpedov
lcy byly potopeny v Jaderskem mo
fi, kdyz na cestb z Pulje do Visu
narazily na miny.
Berlin. Nemecko povolalo do
zbrane reservy pro rok 1915 cili
muze rozene roku 1895. Musi se
hlasiti 15. prosince.
Atheny. Dennik Helas sdeluje
ze ma z dobreho pramene zpravu,
die niz Rumunsko brzy pusti do
valky po boku spojencu.
Montreal, Can 1300 mil usel
Feriiaf d Tromeur Tromeur z Fort
Providence na f ece Mackenzie, aby
se dostal k nejblizsi zeleznicni sta
nici. Tromeur je jednim z 25 fran
couzskych zalozniku, ktefi z Yu
konu a Aljasky pfibyli do New
Yorku, aby na parniku Rocham
beau odejeli do Francie bojovat
za svou vlast.
Vzboufily se ceske pluky?
O :',pouraei t skyeh )luku do
stalo se do verejnosti jiz nmoho
zprav. ktere byly v zaperi popi
rany. .Jest tonm pouze kratinky
eas. co jsme j)finesli zpravu z Ze
ney. die niz se vzbourily da
p 'azske pluky. 2S. aktivniho vo.j
ska a 8. zalozni- Ponead. si' ra
kove zpravy v zapti vyvaej. ulaz
ik je pfijimati s reservou, ale Jia
psali jsme. ze na fo.'U neeo pr;tvay
preee byt muze. Nyni o torn pise
Journal v Zeneve, jehozto doniso
vatel z Prahy j)ravi. ze je to sku
teena pi'avda. Yzl)Our'M)e )iuky by
ly etyry a siee vedle dvou jiz uvi
denyeh byl to take jedenacty pi
seeky a osmdesaty piseeky a osm
desaty osniy z lerouna. Byly no
va poslany z Ilaliee do Rrljska asi
pred niesieem. kdy Rakousko na
radii eisafe Vilenia pfesinovalo vet
sinu sve armady na jih. a tain do
slo k velikeniu vzbourem, pri neniz
bylo mnozstvi vojaku postnleno.
Zpravodaj dodava. ze to ve Vidui
spusobilo hluboky dojem.
Je to tentokrate pravda? Dovf
me se to bezpoehyby az po valcc,
az se nebudou lide v ("eehaeh bat
mluviti a psati.
Kolik kuli se vystfili.
Anglieti vojaei pisi svym pri
buznyni do Londyna o torn, jak
mnoho kuli se v teto valee vystri
H. Nasledkeni vyborneho obranne
ho systemn a zakopu dokonale zri
zenyeh byva to takrka nahoda.
kdyz nektera kule trefi. Nemeeka
fifed in zprava udava, ze eisafovi
vojaei vypfdili behem )rvniho me
sice az 4000 kuli kazdy- Jeden an
glicky pozorovatel odhaduje, ze
jest tfeba dvaceti peti nemeckych
delovych srapnel, ktere rozsevaji
kule na vseckv stranv. abv byl za-
bit jeden Anglican nebo Fran
eouz. V roee 1S70 byl pomer ten
jeste jiny a poeitalo se 150 kuli z
pusky anebo sest ran delovych ua
zabiu nebo zraneni jednoho Fran
eouze. V rusko-japonske valce pfi
padalo 3000 kuli na jeden ztrace
n v zivot.
Je to podivne, ze nasli se zde v AV
merice nektefi vlastenci irsti,
ktefi vefi. ze jim Nemci. kdyz zvi-
tezi nad Anglii a nad spojenci, df-
ji uplnou svobodu. zafidi jim sa-
mostatne kralovstvi. At' se jen pq-
divaji Ireane do historic a poda-
ji jediny pfiklad. ze Nemci jedna-
li jako osvoboditele jineho narodji.
Rusove osvobodili balkanske narp-
. "si
dy ode jha tureckeho a dali jim
uplnou svobodu. ale Nemecko ne-
vedlo nikdy valky osvobozovaei
pro jine. nybrz vzdy valcilo pouz'fe
pro sebe. co dobylo, to si nechal'o
a podmanene narody nejsurovej
sim nasilim hledelo zgermanisova
ti. Nemci pisou o ruske knute, j)
ruskem absolutismu a pod., ale
Polaci v Rusku nebyli okradeni p
svoji zem, nebyli zbaveni vsecti
svych prav, nebyli pronasledovani
ani z daleka tolik jako v Nc'mecku.
Prusak je blahovolnym, ci spise
pansky blahosklonnym. ale jen k
tonm. kdo ho poslouchfi a jest je
ho oehotnym nastrojem- K tomu
presvedceni dospeli i vojensti du
stojnici rakousti, jak svedcil zaji
mavy dopis Slovaka, dustojnika
generalniho stabu rakouskeho, u
verejiKMiy nedavno v cleveland
skc'in slovenskfMii casopisu, odkud
si nasel cestu i do casopisu ces
kych. Nyni se NfMiicum hod I dp
krainu. aby stvali Polakv proti
t?ho.,.i T,.r..,,. nvni a.i:xc&.:
a proto jim slibuji svobodu. Ale od
Nemeeka svobodnym muze hti
jen ten. kdo si na nich svobodu vy
bojuje. vynuti. Sami, dobrovolne
nikomu ji Nemci nedaji; nedosta
nou ji od nich Ireane a dokonce ni
koliv Polaci.
Ze valka skonci do jara neni nej
mensi pochybnosti.
Nynejsi valka neskonci asi dri
ve, dokud se jedna strana uplne
nevyf-erpa. ale jakeho druhu to vy
eerpani bude, nikdo nevi. XTejhroz
nejsi by to bylo, kdyby se jedna
lo o vyeerpani lidskych sil a zivo
tu. ale takove to asi nebude. Dri
ve mohou dojiti bojujicim penize.
otraviny anebo valecny material.
Co se tyce penez. potravin a vseho
k value potrebneho, jsou na torn
spojenci lepe nezli Nemci. ktefi ma
ji uzavfeiie more a jsou odriznuti
od sveta. Tvrdi se. ze maji Nemci
dostatek nejen penez, ale i j)otra
vin. ale nemaji iry nadbytek ruz
nyeh veci k valeeni nezbytnych, ja
ko petroleje ro automobily. medi
k vyrobe patron, olova a pod. Ale
ze by byl nedostatek ten zvlaste
veliky. se nezda- Pravde)odobnej
si jest, ze to bude jeste dlouho. vel
mi dlouho trvat. nezli se nektera
ze stran ve valce sficastnenych vy
cei'pa. Valka trva bez mala jiz pul
pata mesice. Nemci nedocilili jeste
na zfidnem liojisti onoho rozhodu
jiciho vitezstvi. ktere se vseobecne
povazovalo za nezbytne k jejich
zdaru. ale take spojenci nedelaji
pokroky pfilis ryehle. aby byla na
deje na nejaky brzky kouec. Z to
ho jest patrno. ze meli pravdu
vsiehni ti, ktefi lined na zacatku
prorokovali valku dlouhou. vel mi
dlouhou. Ze by mohla skoncit do
jara, o torn velice pochybuje kaz
dy. kdo jeji prfibeh sleduje.
Starosti o zivot anglickeho krale.
Londyn. Officielni tiskova
kancelaf vydala popis kralovy nav
stcvy ve Francii ve forme officiel
ni zpravy od plukovnika E- D.
Swintona. "ociteho svedka" u
stabu generala Frenche. Popisuje
se v nem podrobne inspekce vojen
ske vypravy ve Francii krtilem
Jifiin. Bezpeeiiost krfdova zajiste
na byla aviatiekym sborem, jenz
udrzoval neustalou patrolu nad ee
stou kralovy druziny. A' deniiini
rozkazu zvlaste vydanf'ni pravi
krfil k armade: ".Isom st'asten. ze
mold jsem spatfiti svou armadu v
poli. Pral byeh si, abych byl mold
nad skvelym zpusobem. jakym jste
bojovali a dosud boju jet e proti
mociHMiui a ln'uprosnemu neprite
li. Svou disciplinou. odvahou a
.vytrvalosti udrzeli Jsle ne.it n tra
dice britieke armady. al dodali
jste noveho lesku jeji historii. Xe
molm, s vami sdileti vase zkousky,
uebezpeei a uspechy. ale ujisfuji
vas hrdou sebeduverou a vdeenos
ti sebe sama a nasieh spoluobeanu.
jak sledujeme vas svymi dennimi
myslenkami na vasi eeste k vitezstvi."
President a ta "velka armada."
Poselstvi presidenta Wilsona by
lo studennou sprchou na zamery
mnohych kongresniku a americ
kych casoiiisu, ktere stale volaji o
mir a pri torn pozaduji, aby kon
gres povolili miliony dolaru na
zvetseni armady a namornictva.Po
celych Spojenych Stateeh jest v
poslednich dnech volano. ze nase
zem neni pfiravena k vfdce a hlav
ne k obhajobe v j)adu utoku cizi
moci. Kongres jest vyzyvan, aby
se postaral o rozmnozeni armady
a o povoleni milionu na stavbu no
vych valecnych lodi a )fi natla
kiu jaky se cini nebyl by jich us
pech zadnym pfekvapenim. Snad
jedine presidentovi se podafi za
staviti tento natlak a uvesti kon
gres na cestu rozumu a zachraneni
nasi zeme od dalsiho rozmachu ne-
bezpecneho miiitarismu. Jak fekl
president ve svi'mii poselstvi. jsou
Spojene Staty uznavany co hlasa
tele miru a svornosti mezi narody
a meli bychom byt velice zarlivi
na takovou povesf. Zvlaste pak v
pfitomne dobe, kdy cela Evrojia
jest zzehnuta planieiieni valky, me
li bychom byt na to zarlivi. neliot"
jest nasi nejvfelejsi nadeji. ze
prave tento charakter a tato po
vesf nam poskytne pfilezitost, by
chom se pfimlouvali a docilili sve
tovy mir. Co jest niineno tim. ze
nejsme pfipraveni? Je snad
niineno. ze nejsme pohotove posta
viti do pole cely narod cviceny ve
zbrani? Iv tomu ovseni pfipraveni
nejsme v dobe miru a take nebude
ino, dokud budeme zachovavati na
se j)oliticke zasady a nase institu
cc Nalezli jsme vsak vzdycky pro
stfedky k obrane a nalezneme je
kdykoli jiotfeba bude toho vyzado
vati. aniz by bylo zapotfebi volati
nas lid od jeho mirumilovneho po
valani k nucene sluzbe vojenske.
President vefi. ze Spojene Staty
nebudou nikdy miti velkou stalou
armadu. dokud zustanou verny
svym zasadam. ze se nikdy nesta
nou ozbrojenym taborem. jako ze
me evropske a zustanou-li. jako
nestranne a spravedlive vuei ji
nym narodum. nebudou toho mit
nikly zapotfebi.
Spojene Staty nepotfebuji zadna
obrovska dela
"Washington, 1). C. Nauceni
cerpane z nynejsi evrojiske valky.
bylo sdeleno V(j vyboru domu za
stupcu pro zalezitosti armady a
namofnictva brigadnim genera
lem Crozierem a podadmirfilem
hadgerem. (Jeneral Crozi( r rohla
sil. ze vojenska sprfiva podnika
nyni pokusy se (5 a pui a ! pulpal
eovymi polnimi houl'iitcemi. kteic
be;- velikych obtizi mozno s arii.i
dou dopravovat. cemuz u noycl.
oin-ov.-kych del nemeckych lak ne
ni. Polni delostf elect voj.ska i--p.
Statu ma tfi a sestialecvi dela,
jl'-hz pecet obnasi S60 a po'cebno
neho poctu 1292 polnich del bude
pozvolna dosazeno. Podadmi
ral Badger udilel pak vyboru vad'i.
aby Spojene Staty naslec'ovaly
pfikladu Nemeeka a Anglic a o
panily si n.'unofni ivservu dustoj
niku i muzstva. Soucasne dovozo
vai, ze by stavba elikych v;dec-i.vch-
lodi nemela trpe'i tim, ze
stavi se vice podmofskych clunu.
jichz cenu pro obhajobu pobfezi
ovseni pine uznavfi- Na vzneseny
na neho pak dotaz prohlasil, ze
anglicke valecne lod'stvo dosah
lo ficele sveho poslani tim, ze ne
mecky obchod z mofi vypudilo, ne
utralni obehod s Anglii chrani a
liezpef-nou dopavu anglicke arma
dy na pevninu obstarava.
Evropska valka stala se pro Ame
riku pfece velikym dobrodinim.
Amerika zacala si Evropy vsi
mati. by dohonila, co za celou dobu
trvani sveho zameskala ve znalosti
zeme a dejepisu jednotlivycli
evropskych narodu. Do doby, nez
valka vypukla, jevily se ve znalo
sti te velike trhliny a mezery ne
jen mezi stfednim lidem zdejsim,
ale i mezi tak zvanvmi intelligen-
ty. ktefi se pfitomnou valkou e-
vropskou zdokonaluji teprve ve
svych vedomostech. A ze tomu tak,
o torn mohli by ruzne historky vy-
praveti i pp. profesofi na kolle
jich a na imiversitach, kdyby to
tiz. byli upfimnymi.
Joffre malomluvny.
Jeden diplomat vypravuje o ge
neralu Joffreovi nasledujici: Mel
jsem s vrchnim velitelein rozmlu
vu a general poslouchal me vy
klady beze slova- Tu pfisel major,
podal mu psanou zpravu, kterou
Joffre zrakem pfeletl, napsal na
okraj nekolik slov a bez hnuti ma
jorovi vratil. Pak pfisel plukovnik
a pfinesl zrfrm" jinou. Bylo prave
pill jedeiuiete. C4eneral kyvl hla
vou a pravil : '"Toho mesta musite
dobyti ve dvou hodinach.' Ja pak
mluviJ dale. Kdyz bylo dvanaet
hodin. vratil se plukovnik a ozna
mil. ze mcsto )adlo. Joffre pravil:
''Dobfe. nikdy toho nezapomenu.
ze jste to provedli tak ryehle."
Byl to jen pokus
West Orange. X. -I. -'Byl to
jen pokus. jehozto vysledky maji
pro nine take velikou cenu". pra
vil Thomas A. Edison, kdyz se jed
noho raiio tento tyden prolnidil a
se zj)ravodaji o pozaru ve svych
dilnach rozmlouval. 'Tim neni
feceno, ze snad jsem si sam zapa
lil, vzdyf jsem nebyl ani pojisten.
CMici fici jen. ze jsem pozarem na
byl cennych zkusenosti. Byl tim
podan skvely dukaz o torn, jak ve
likou cenu maji cementove stav
by. Ve vnitf mi shofelo vseeko na
padrf, ale betonove zdi stoji, tak
ze se budou moci znovu vnitfku
upraviti. -Jen jsem se dopustil chy
by. ze jsem pfi stavbe nepouzival
vyhradne okennich niinii ze zeleza
a skla jirotkaneho draty. ktere
daleko lej)e horko snese- Budu to
ho pouzivati pfiste." Skoda neby
la tak velika. jak se puvodne uda
valo. Edison sam odhaduje ji na
dva millionv dollaru.
Nova "Common Sense" alliance.
Ve AVashingtonu. D. C. je orga
nizace zvana Common Sence Alli
ance, ktera se vytasila s novym
nfivrhem pro reformu hostinske
zivnosti. Die navrhu toho hostinec,
jak dues existuje. mel by byt na
hrazen klubovni mistnosti. v niz
by nebylo nalevny. aniz zrcadel a
niz dvojsmyslnych obrazu a v niz
by se prodavala jen slaba vina a
piva. Xapoje s velkym procentem
alkoholu mely by byt zruseny.
A zatim co tato alliance )rohla
suje jH'ohibici za koinedii, pffdcle
teto se pfipravuji na rok 1916. kdy
se vynasnazi o sve vitezstvi v Jizni
Dakote (ted' je tarn 100 mest "su
chych" a 127 smokrych"), v Mon
tane a jinych stateeh, nebudou ce-
kat ani na rok 1916., a pfistim ro
kem volieovc v Ohiu. kde letos
prohibice byla porazena. znova a
ni budou volit. Pa ani na pfisti
rok necekaji: sotva kongress se
sesel. jiz horecne usiluji o to, aby
se hlasovalo o Ilobson-Sheppardo-ve
resoluci prohlasujici se- pro na
rodni prohibici. V torn tahneme s
nimi za jeden provaz: neehf zvi
me, kde ktery senator a kongres
sista stoji!
Nynejsi valkou evropskou stale se
vola po miru a prohlasuje se,
ze bude koncem staleho liorecneho
zbrojeni- A prohlasuje se to zde
prave nyni, kdy se kongres sesel k
novemu zasedani. by clenove jeho
meli nejvetsi praci s prosazenmi
pfedlohy k zakonu, kterym se na
de vsi poehybnost povoli obrovske
penize na zvyseni poctu branne si
ly a na dukladne rozmnozeni valee
neho lod'stva, by se mfrem pfipra
vovalo k valce nove a feklo se, to
ze je jenom pro vseclmy eventua
lity Cisaf svolava cely narod do zbrane
Berlinske casopisy uvefejiiuji
nasledujici prohlaseni: "My, Vi-
lem IT., z bozi milosti nemecky ci
saf a prusky kral. nafizujeme na
sledujici zmeny v odvodu : Vsieh
ni clenove domobrany (land
sturm), ktefi nebyli povolani ku
plukum rozkazem ze dne 15. srpna,
maji se dostaviti nyni, a to jeden
kazdy. Vsiehni tito muzi, poknd
bydli ve hranicich fise nemecke,
musi se dostaviti do due 20. prosin
ce. ti pak ktefi bydli v cizine, musi
ti pak, ktefi bydli v cizine, musi
bud' fistne anebo pisemne podati
ohlaseni nejblizsimu zastupci ne
mecke" vlady." - -t,-
Kral ma nanradiii cisafe.
Ponevadz cisaf Vilem stune a
az se uzdravi, bude nucen pohy
bovati se na bojisti ruskem, pfi
jel prave do Bruselu kral sasky,
ktery jej v posledni dobe nejvice
zastupuje. Po krali bavorskem,
ktery jest pfilis starv. jest kral
sasky nejcelnejsim panovnikem v
fisi nemecke- Ma na bojisti belgi
cki'm osobni pfitomnosti vojsko ku
statecnosti pobizeti. Pomuze-li to!
Nova hrozna zbran.
Jak se sdeluje chicazskeiu'i ':Ue
raldu" z Londyna anglicky valec
ny department zhotc .'il dMo. jez
mfi hroznou silu. Neni znamo. jak
je velke, ale vi se, ze stfely toho
to dela nejen maji velkou silu ni
civou. ale mohou take zadusiti lidi
na prostranstvi 27 ctverecnich ak
ru. Vetsipocet teehto del bude uzi
vano Brity jiz na pocatku jara.
Valka pry skonci v bfeznu.
Londyn- Sazky u Lloydu jsou
nyni SO guinei ($100) ku 100 gui
neain $500). ze valka skonci v
bfeznu. .linvmi slow: osoba. jez
se dice dat pojistiti proti trvani
valky po 31. bfeznu plati SO gui
nei za pojistku na 100 guieni. Pre
mie ovsem kolisaji die toho jake
obchody jsou nabizeny. rim vetsi
poptavka po pojisteni. tim jsou
vetsi premie. Je ovsem zajima
ve, ze v Londyne duvefuji v tak
brzke skonceni valky.
Hledam praci v kancelafi.
Tnteligentni sleena. ktera se vyznfi
dobfe v kaneelafskych pracicli,
nejradeji v tiskiirenskych, hledft
misto. Xabidky pod zn. J'Moravan
ka ' do adm- t. listu.
Tajemny Ostrov!
Od Juliuse Vernea.
Tento krasny roman ve trech dilech a
ci'lajfci 525 stranek posleme na kte
roukoliv adresu ve Spojenych Stateeh
za $1.50.
Adresujte 0DVARKA MOS., Qarksoi.
