Zpravy z celeho sveta
Rooseveltovi to nejak nejde.
rloveku, ktery sledoval poliiie
ky zivot v Americe za poslednieli
asi dcset roku, pofad se zda, jako
by tu neco schazelo. Tomu. kdo
by si lined nedovedl uvedomiti, co
to je. lined take povime: Sclia7i
nam Theodor Koosevelt. Od pos
lednieli listopadovych voleb neni
po neni skoro ani slechu. Je to
smutny osud, ktery tohoto velike
ho muze postihnul. Pfed dvcma 10
ky. byv urazen republika.iskou
stranou. ktera inn odepfela dati
presidentskou nominaci, pr:modil
hrde: ''Vsak ja jsem vetsi ,nczli
eela strana republikanska." A aby
dal na jevo, ze to mysli do opravdy
sel a zalozil stranu z brusu uovou,
ktera vzala o presidentskyeh vcl
baeh republikanmn mnoho hlasu a
velice pfispela k vitezstvi demo
kratickemu. Tenkrate se fikalo:
''Tohle je jen zacfitek, pockejte za
dva roky!" Nuze, ty dva roky mi
liuly, pfisly nove volby a strana
Ptoo.se vel to va utrpela porazku
tak liroznon, ze nikomu ani ve snu
nenapada, ze by mohla hrati neja
kou lilohu v roce 1916, az se imde
voliti president. Jiz dnes mnozi
jeji pfedaci vyslovuji pfani, aby
sepokorne vratila do strnny re
publikanske.Je cim dal patrnejsi,
7.r Theodor Roosevelt jiz tfeu Hiu
tu presidentskou nedostane. Zi sta
ne az asi do smrti pouhym ex
presidentem. Soustati ziska valkou 500,000,000
dollaru rocne.
Washington, D. C Edward
Pratt, naeelnik oddelein eizveMi
skebo obchodu pravil, potrva-li
valka rok. ze Soustati tini ?jska
obchodu za $500,000,000. Pratt
sleduje dobf e situaci obchodui a mu okresu po sedmnact roku. Y
k tomu zaverku pfisel sledovanim roce 1S82 zvolen byl do statni le
zvyseni exportu do srpna. Jen stro ' gislatury. Byl jednim z nejznamej
ju jiz objednano z Evro3' od j sich obcanu v teto casti statu.
$10,000,000 do $15,000,000. Prvni;
stroje zacalo kupovat Rusko, pro
toze nasledkem Talkjr, nemohlo ku-
povati v Nemecku jako drive. NT3r- J nebni sezona a tak dalece, pqkud
ni take Anglie a Francie kupuji 'dosly zpravy, vykazuje, ze ji kro
americke stroje a nadobi. Nejvi- me zvefe padlo za obet' 110 zivotu
ce ovsem se tarn proda potravin. lidskych a 162 pfipadu poraueni.
Zi jediny listopad se ukaze c-behod ( Je to pfilis vysoka dan z lidske leh
iii bilanee $90,000,000 v eprospech , komyslnosti. Nektefi z tohoto po
:Soustati. ctu se utopili, jini byli zabiti aue-
bo poraneni, kdyz jim nahodou pu
-; : Horsi nezli valka. t ska spustila, a tu jest ku podivu,
' Washington, D. C. Yladui u- jak je dosud v oblibe stary r,pusob
fatlovna pro dolv ydalc. zpn- vu tahati pusku s hlavni proti sobe,
o iiesttstich v uheikveh doleeh a z'p cemz "lievysvetlitelnou naho
ill wfcvita. ze osud hormka neni o do11" kohoutek tfeba spusteny
nic lepsi nez osud vojina na b'jis-
ti. 7 rok 1913 byr) v ameri.'ky -h
dolech pobito 36oi IMi. Pfipady !
zraneni se nezaznamenavaji, pone-,
vadz jsou nekdy tezsi a nekdy leh-'
ci. ale pocita se jich za rok 100
000. Gelkem bylo v americkveh do
lech , uhelnyeh. kovovych i kamen
nych lomech, zamestnano 1,047.010
lidi tak ze pripada sedm zabitych
na kazde dva tisice lidi. Reditel u
radovu' dr.J.A.IIolmes pravi, Ze
i vzdor tomu, ze jest hornict'i &a
i:io sebou nebeziecne, pfece jsou
ztraty jeho velike a zbytecne, a je
to hanba jak pro zamestnavatele,
tak i pro celou zemi. Pravi: "Tr
neme hruzou nad vrazdenim v Ev
rope a pysnime se, ze nemame va
lek a pracujeme pro vyssi zasady
a idealy. Ysak ze muze pfijiti o zi
vot 36551 lidi za rok v jedinem
odvetvi prumrslov(?m, dela nam
lianbu. A miisime si pomysliti, ze
se to deje rok od roku, a to -'sou
ztraty hrozne. Za posledni tfi roky
spolkly amerieke doly 10.487 zivo
tu a poranily. eastecne navzdv zmr
zacily iri nejinensim etvrt millio
liu lidi. A nejsmutnejsi pfi torn
jest, ze mnoho z toho jest zbytec
neho, die meho nahledu aspon po
lovina pHpaclfi zabiti a tfi "tvrtiny
poraneni. Neni to cti pro Spojene
Staty, povazime-li, ze ty vhuly ev
ropske, ktere nyni na bojisti pro
vadeji takove vrazdeni, setfi zivo
tu svych horniku mnohem vice a
maji v dolech pocet obeti prumer
ne polovicni proti nasemu. Poci
ta m na tisic horniku, coz jest po
cet asi nejbezpecnejsi. Y Belgii pfi
pada na 1000 jeden zabity, v An
glii a Francii jeden a pul, v Ne
mecku dya a pul, u nas tfi a pfd.
tfrtdiii dohled a vysetfovani kaz
de&. pfipadu mnoho tu nezname-
n. Nezli byla zrizena vladni lira-
dovna nad doly, pocet nestesti 10k
od. rokn rostl. nyni se spise zmen
suje, ackoli doly se prohlubuji a
prace stava se rok od roku ne-
1 -.TXJ "
Chce zemrit a pomoci vede.
Buffalo, N. Y. Frank -J. Hic
key, jenz poslan r. 1912 do k:izni
ce v Anbour na llifitu od 20 roku
do dozivoti pro zavrazdeni 7 lete
ho hoclia v Lackawanna jest onim
trestancem. jenz v dopisu na ;ial;sr
nika kaznice v Sing Sing Tlmmase
Mott Osbornea nabidnul se obeto
vat sviij zivot ku ockovani rako
velio virusu, aby se zjistilo, je-li
ta ncnioc nakazliva. Prvni nabid
ka ucinena pfed nekolika niesiei
dr. Roswell Parkovi ze dejsiho
mesta, ktery za nekolik din z-.vaife1.
Dopis odkazan vrchnimu navlad
nimu Carmodymu, ktery rozhod
nul, ze stat nemfize miti prava na
bidku prijmouti. Hickey fekl, ze
udelal nabidku s myslenkou na
mozne omilostneni.
Dozil se 102 let.
Bellevue, Neb. Zemfel zde v
minulyeh dnech soudee J. Gow a e
veku 102 roky. Gow byl osatlnikem
statu Nebrasky po poslednieli sede
sat let. Pfijel do Nebrasky v po
vozu v roce 1854 z Birmingham,
Mich., a od te doby trvale de byl
usazen. Znal vsechny prvni nebras
ske pionyry a pfitelem jeho byl i
Peter Sarpy, po kterefai jed?i o
kres ziskal sve jmeno. Soudee Gow
narodil se na farme v state New
York v roce 1812. Y New Yorku
zustal az do 40. sveho veku, na
eez odstehoval se do Michiyanu.
Po dvou letech odebral se na za
pad a usadil se v Bellevue. Y ro
ce 1S70 zvolen bd okresnim soud
cem a v tomto iifadu slouzil sve-
Honebni sezona skoncena.
Dne 1. prosince skoncila se lio-
spusti jeste jednou a cely uaboj
vjede lovci do tela. Ale daleko iu-j-
vetsi jest pocet tech, ktefi byli
str'eleni jinymi stfelci. Je pofad
Jeste stalc mnoho lehkomyslnyeh
lidi, kten strih v hustem lese, auiz
by pamatovali na to. ze je v lese
lidi vice a kule leti daleko. U nas
je pravidlem, ze dostane lieensi,
povoleni ku stfelbe kazdy kdo o
ne pozada a pfedepsany poplatek
zaplati. Bylo by vsak zadoueno, a
by se lide takovi pfed vydanim li
cense zkouseli, umi-li se zbraui za
chazet a nehrozi-li od jejich :-.vk-losti
lidem nebezpeci zivota.
Kolik vyaaduji zlociny nakladu
ve Spojenych Statech.
Professor Charles Bushnell ve
Washingtonu odhadl pfiblizne na
klady na zatykani, pfeliceni, sou
dy, tresty a stravovani zlocineu,
ztraty jez povstaly kradezi, zhaf
stvim a jinymi zlociny, a udava su
mu sest milionii dollaru rocne. .le
to dost. Znalei se s nim shodnji. Za
tu sumu by mohlo byt postaveno
12 panamskych pruplavu. hiestkrat
je tak velika jako kongress p".ro
lil na vydani teto zeme na rok.
Ten, kdo zada o obcanstvi Sp. St.,
musi se podrobiti zkousce. V Los
Angeles. California, zavedli ve
vyssi skole "kurs obcanstvi'. do
nehoz musi se dati zapsati kazdy
zadatel za druhy list. Jakmile tim
to kursem projde, obdrzi vysve 1
ceni, ktere rovna se zkousce a je
tez soudem jako takove pfijinmno.
Balickova posta do Rakouska a
Nemecka obnovena.
"Washington, D. C. Yrchni )Ost
mistr oznamil obnoveni balickove
postovni sluzby mezi Spoj. Staty
a Nemeekem a Rakousko-lJher-
skem. To umozni zasilani tisieu
darku vanocnich do Evropy. Za
staveni bjdo zavineno nedostatkem
lodi jiehz hyo upotfebeno pro va
lecne ticely. Balickove zasilky po
stovni dcpravi se nyni do vsech
zemi, s nimiz ma Soustati balK'ko
vou postovni umluvu vyjma do
Belgie, Turecka a severni a vych.
casti Francie, kde vojenske ope
race sluzbe one brani.
Valecna dafi "v behu."
! 1. prosince po.'-ai i se w Spo
j-;p'eh Statech pUilfi juii iof :':.ln;'i
dan valecna. Zni to dosti podivne.
Spojene Staty nevedou ziidne val
ky, ziji v miru a pokoji s celym
svetein. a .na jednou musi lid a-ne-ricky
platiti valecnou dan. Ale je
tomu tak skutecne a neni nozno
se tomu vjdinouti. Nasledkem val
ky, ktera zufi az v Evrope a v niz
se Spojene Staty nijak nepodileji,
zmenily se u mis pomery tak, ze se
stala dan tato nutnosti. Kdyby ne
byla zavedena, byl by pfijem vlad
ni pokladny tak maly, ze by nesta
zbohatnou vyrobci del a obchod
nici valecnym materialem, ale sirsi
vrstvy lidove budou z toho miti
jen ztratu.
Vanoce se blizi
Yanoce, svatky lidskosti a sbli
zeni, svatky miru a lasky. Obmek
neme sva srdce, zapomenme na-ne-srovnalosti
minula a vsichni do
jednoho spojme se pod jednim pou
ze praporem, abychom pod nim sli
za jedinym cilem pouze : za cileln
bratrskeho a sesterskeho eiteili,
kterym nejen zraky sve, ale i sve
nice s plnymi hrstSmi pfispevku
upirejme tain, kde jich tfeba nej
vice do stare vlasti. Dokazme, ze
jsme se posud neodrodili, dokaz-
me, ze zajmy vlasti nasi a naroda skych az napadnou pozornost a
naseho nejsou nam lhostejnymi, do . jest pry o vsem vyborne informo
kazme, ze posud jsme lidmi a dej- van. Pani sleduji pry zejmena ces
cil uhrazovati vydani. Dnes jsou:ke listy a ceske schuze vefejne,
vsichni narodove sveta tak uzee patrne za tim ucelem, aby vse
spolu spojeni obchodem a priimy-1 celici proti Rakousku'' referovali
slem, ze kazda vetsi udalost jiz do Yidne. Ponevadz A'sak sami nej
jest postizen jeden, stava se citel- sou moeni ceskeho jazyka, jest
nou i u narodu ostatnich. Arae-'zfejmo, ze maji zvedy, ktefi :na
ricka vlada vydrzovana byla vctjice cesky, tuto proraflnou praei
sim dilem z eel na dovoz zbozi z konaji, a co se jim zda zavazneho,
ciziny. Nasledkem valky se dovoz na konsulate sdeluji. Bjdo nam
zmensil a tim se take zmensily pfij take diiverne oznameno, vdo se.
my narodni pokladny. Z toho jest ' takovymi vecmi zde zaby va a pa
videti, ze valkou, i kdyby brla ve-' true bude zahodno, aby osoby ty,
dena na druhem konci sveta, trpi az budou zjisteny, byly z nasieh
svet cely. Blahobj't valka tato, ja-
ko vseeky valky jine, nikomu ne-
pf inese. Tu a tarn naplni si z m listy, nevadi, dozvi se aspon, jok to
kapsy nektery armadni dodavatel, v Rakousku skutecne vypada a
me kazdy die toioznosti, by .-bom a- nemusi byti odkazani na pruhled
lepson eastecne zniirnili narazy ne nepravdive zpravy ufedai, do-
in hladu a bidy, klere o T'jino- davane jim z Yidne. Take jst zde
fich budou zvlasLo krnte pocit'o- 'v ceske ctvrti nekoik. obcanu, kte
vany. Alespon vdovtim a sirotkum fi jsou zde pomerne dosti ziiami
setfeme s tviifi slz3', ktere mimo a ktefi stale inklinuji k cernozlu
nadani plni jejich oci ... j te monarchii. Za jakym ucelem
! tak cini.nam ovsem neni znamo.
Boerske povstani v koncich. y posledni dobe vubec jisty drub
Pfinesli jsme jiz zpravu, ze An- se nejak napadne ujima Ra
glicane zajali generala Kristiana kouska a hledi jeho hfichy omluvi
Deweta, ktery za nemecke penize' za kazdou cenu. Y nynejsi dobe
a s nemeckymi dely a rucnieemi .l"est to c11e naseho nahledu pochy
delal v jizni Africe rebelii. Tim '.hene.stanovisko a vzhledem na ne
jest asi povstani v' koneich. T)e-' jistou budoucnost Rakouska mame
wet zajat byl na farme blize Wa -
terburgu, asi sto mil od Mafekm
gu. oddelenim loj'alnich Boeru a
Anglicanu pod vedenim plukovni
ka Britse. Byl dopraven do Viy
burgu. 325 mil zapadne od Johan
nesburgu v zemi becuanske. Bude
j)ostaven pfed vojensky soud na
obzalobu z velezrady, ale neni zna
mo. zdali v jizni Africe anebo v
Anglii. -lest mozno, ze mu bude 11
lozen trest velmi pfisny, aby se
chut' k povstani odnala take jinym
nespokojencum nejen v jizni Afri
ce. ale i v Egypte a v Indii. Po
drobnosti o zajeti Deweta udavaji
nasledujici : Za noci 21. listopadu
Dewet a hrstka jeho stoupenefi pre
sli Vaal a dostali se do Trausava
lu. jsouce v patach )ronasledovani.
"Dne 27. listopadu zahajil dukov
nik Brits pronasledovani z Vry
burgu. Mensi oddeleni povstalcu
bylo zajato. Byl mezi nimi seinik
Wolmarans, bratr generala Wol
maranse. Konecne dostihl Brits De
weta s padesati stoupenci na far
me blize "Waterburgu. Povstalei, u
naveni a vyhladoveli, vzdali so, a
niz by byli vypalili jedinou ranu
z pusky.
Tento casopis stoji pouze $1.00
na cely rok.
Rumunsko se snad pfipoji ve val
ce k spojencum.
Lodyn. Y Londyne se ozna
muje. ze Rumunsko dokonjilo sve
pripravy k valee. aby se pfipojilo
k Rusku, Srbsku. Anglii a Francii
proti Rakousku, Turecku a Nemec
ku. Pricinou. ze jeste neprohlasi
lo valku, jest jak sepravi, prod Ion
zene vyjednavani s Ruskem, Fran
eiii a Anglii a vedenym nyni vyjed
naviinim s jinym balkansk'm sta
tem. Yalecne zakroceni Riuuui'ska
jez ma znamenite vycvieenou ar
madu pfd mil. muzu a tolik t'z re
servu, znainenalo by to pvo Ra
kousko silneho nepfitele a Tur.c
ko bylo by brzo rozdrceno. Sjo
jeni Rumunska se spojenei bylo by
trpkym sklamanim pro Nmecko.
ponevadzf rumunsky knil jest z
rodu llohenzollernu a Nemc-ko
nasazuje take vseeky paky, aby
Rumunsko dostalo na svou sranu.
Nedluzite na ten to casopis?
Co Japonci ukofistili.
Tokio. Seznam valeene koristi
dobyte v Cingtau: 2500 pusk, 100
strojnich del, 30 polnich del, vsee
ky vsak treba opravit. Dale nale
zeny male zasoby stfeliva, $0000
na hotovosti, 15.000 tun uhli, 40
automobilu a zasoby potravin, pro
5000 osob na tfi mesice. Ysecky lo
de v pfistave byly zniceny.
C. k. rakouske konsu
laty a ceska verej
nost v Americe.
Novo-yorsky Hlas Lidu" pi-
se: "Jak jsme se ze spolehliveho
pramene dozvedeli, venuje e. k.
rakousky konsulat v New Yorku
vefejnemu zivotu Cechu nev.r-yor-
schuzi proste vyprovozeny en. Ze
sleduji pani na konsulate ceske
za to' 5e ani nemohou dotycm oce
kavati. ze by se jim jejich verne
sluzby pro nasi sirsi vlast nejak
vyplatily. Doufame. ze toto upo
zorneni staci a zadame, aby nasi
obcani byli ve svych projevech v
l)fitomnosti jisty eh osob co nejo
)atrnejsimi." Jiz na pocatku
valky jsme upozornovali na ruzne
veei podobneho druhu a jednoa z
toho bylo. aby nase casopisy neu
vadely jmena a dokonce ne adresy
tech, ktefi posilaji dopisy. Jest
zde dosti tech. jimz je Kakousko
raj em a snazi si zabezpeeit na
vrat domfi. Omyti se musi a to nej
lepe denunciaci dokazi.
Cisar zosnoval a
pripravil valku.
Francouzskii vlada vydala nyni
tak zvanou zlutou knihu diploma
tickou, v niz otiskuje zneni vsecli
diplomatickyeh not, A-ymenenyeh
s vh'ulou nemeckou. tak aby se ob
jasnily pficiny nynejsi valky. Po
dobne diplomaticke dokumenty
vydala vhida nemecka a inlicka
lined na pocatku valky. Vsak fran
couzske vydani jest mnobem po
drobnejsi, ma 216 stranek a obsa
huje 160 dokumentii. Mezi jinym
obsahuje take zneni smlouvy, kte
31
Jste s nami spokojeni? Co jsme pfedpovidaly stalo se!!
K a v a opet lacinejsi!!!
()ZX.1 r.JEIFj tiinto vsem nasim etenym pfiznivcum,
ze jsme opet snizliy eenu nasi
Speciality Kavy na 21 centu. ff
Jelikoz se zima blizi, mel by se kazdy v cas kavou, cajem
a kofemm zasobiti. Po.ileji budeme zase k Yanocum; objedmiv
kami zaplaveni a proto kdo ma kdy a kava mu doehazi, at' ne
otali se zaslanim objetlnavky v cas. abychom mohli. ji venovati
tu nejl-'psi pozornost.
Kdo si dosud nepsal o vzorek, mileradi poslouzime pul
libernim vzorkem kavy. caje a cikorie.
Tez nejlepsi druhy kavy 24 a 26 centu, ktere pfedci kaz
dou 30 a 41) centovou kavu. To se nepfeehvalujeme, piseme, jen
to. co nsi odkupnici dokazuji.
Tez jsou lacinejsi druhy kavy az o 6 centu na libfe, ktere
ale lry nedrziine na sklade a take bychom je nikomu neodpo
rurovali. Jsme 33 let v ksivovein obchode, tudiz vime, co dobra
kucha f ka potfebuje.
Objodnavky vyfizuji se jako vzdy od 25 liber vyse. Mimo
kavy mame na sklade vseho druhu kofeni, cele i mlete, a im
portovanou eeskou cikorii.
Do prraic vsech krajanu porouci se nadale prvni cesky
velkobehod v Americe.
a
o
(A
0
o
o
15
a
s
o
p JAVA COFFEE
ft J. Jretru, majitel,
1m 17061703 SO. RACINE AVENUE, CHICAGO, ILL.
JU P. S. O poctivosti naSeito zavodu pfesvedcte se se u vvdavatel-
il i. nsui alien u f irst iviiionai
Roman - Buffalo - Bill
Udrodilec Kcnlon King EI Ramon. loupeznile od Ria Grande Krasna Ioykyne
z Perchida El Sol. postrach stepi Mcxikan Malo knize hor StraSdlo na stepi.
Kteroukoliv z vyse uvedenych knizek posleme na kte
roukoliv adresu vyplacene za 25 centu kus aneb pet knizek 2a
$1.00. Knizky jsou v uhledne papirove vazbe a obsahuji 70 stii
nek. Kaada knizka jest sama 0 sobe ukoncena a jest velmi
lacina za cenu za kterou ji poskytujeme. Objednejte dokud
zasoba staci. Adresujte: ODVARKA BROS., CLARKSON.
rou uzavf elj vlady trojdobody v
torn smyslu, ze Eusko, Francie a
Anglie nebudou vj'jednavati 0 mir
jednotlive, nybrz spoleene.
Listinr, ktere jsou ve sbirce te
uvefejneny, neni mozno pro obrae
zenost' mista probirati jednotlive.
V souhrnu pravi 0 nick fraucouz
ska vhida : ccBylo to na jafe v ro
ce 1913, kdyz jsme prvne pozoro
vali tento obrovsky a nakladay po
kus vojensky, neslycbane rozaino
zeni armady, ktere nemohlo miti
jiny eil, nezli pfemoei a ponemci
ti celou Evropu. Francie odpoT. e
dela na to novym zakonem, jimz
prodlouzila vojenskou sluzbu ze
dvou let na tfi. Nemecke vladni
( kruby nazvaly to "provokaci, kte
ra nesmi byti trpena' Y dubnu
roku 1913 vydaly nemecke lifady
jtajne nafizeni, kere se vzdor tomu
, dostalo do vef ejnosti. Bvla v
nem definovana narodni politika
nemecka takto: "Illed'te pfe.sved
citi lid, ze jest nezbytno. :ib-chom
napadli Francii; pfipravte povsta
ni v Kusku a ve francouzske sever
ni Africe ; ucinte pripravy, aby
chom v padu propuknuti valky i
hned mohli zabrati Belgii a llo
landsko.JJ V torn smyslu I lo
skutecne pracovano, az na to. ze
se dve veei z toho, vzpoura v se
verni Africe a zabrani Ilola.idska
neuskutecnily. Iy. franeouzka
vlada. prohlasujeme, ze eisaf Vi
lem, ktery se ustavicne prohlasuje
za patrona mini, doznal v rozml li
ve s kralem belgicky'm, ze se ko
necne pfiklonil ku radcuni valee
nym. Spojil se s temi. kdoz pfali
vi'dce, jsa pry pfesvedcen. ze s na
dlouho odkladati ned;'i. Byl si jist.
ze se musi setkati se zdarem. Ve
fejne mineni bylo militaristy po
stvano a bvlo 11111 dokazova 10, ze
v zalezitosti agadirske utrpelo Xe
mecko )otupnou porazku. Bylo
tvrzeno, ze mocna Francie jest ne
bezpecim pro Nemecko a ze vse to
da se rzlustiti jedine valkou,kt?ra
jiste skonci vitezstviin. Ty:o va
leene disposice ohrozovaly evrop
sky mir jiz davno, a to ustavicne.'
A' dalsi'm francouzska vhida nro
birii do podrobna vsecko diploma
ticke jedilani a vyklada. jak ra
kouska vhida byla jedine niistro
jem Nemecka a v jeho sluzbaeh
utoeila na Srby a vypovedela jim
A'alku. Kdyz jiz byla valka pfede
dvefmi, lekla se rakouska vlada
dusledku sveho jednani a byla L'a
klonena k vyjednavani s Euskem,
jez bylo nuceno Srbu se zastat.
Kdyz se jiz zdalo. ze je vsecko ne
bezpeci odvraceno, vystoupilo Ne
mecko s poslednim trumfem a po
dalo Rusum ultimattum, nafizu'jic
pferuseni mobilisace. To yvilalo
valku neodvratne.
ill
0)
o
o
o
3
0)
o
o
a
ce
ILLS,
rjanicy v (Jlncagu. jp
Rusko valcf s Tu
reckem po
V poslednieli 150 letech Rusko
po sedme valci s Tureckem. Bude
jiste zajimati, p.ovrlne-li o minu
lyeh valkacb rusko-tureckych
Prvni rusko-turecka valka po
cala r. 1768; trvala 6 let. Skonci
la inirem v Kainardze r.1774. Mezi
tim odstoupilo Turecko Eusku'ii
zemi mezi Dneprem a Bugeuir- 'a
mesta Kinbnrri. Azov, Kerc,. Jehi
kale a Perkop. Mimo to melo Rus
ko protektorat nad kfesfarty tu
reckymi a muselo Turecko povolili
svobodnou plavbu po CernSm a
Marmarskem mofi a volny pru
chod Dardanela'mi.
V druhe valee od r. 17871792
bojovalo Rusko proti Turecku spo
leene s Rakouskem. V miru v Ja
sieh ziskalo Rusko uzemi mezi Bu
gem a Dnestrem a mesto Oakov.
Tfeti valka od r. 1806 1812
skoncila porazkou Turecka. TIir
v Bukuresti urcil feku Prut za hra
nici mezi obema fisemi.
C'vtrta valka trvala jen 2 roky,
a sice od r. 1827 1S29. Skoncila
mirem Odrinu. Rusku pfipadlo
usti Dunaje, dil Armenie a dosta
lo 10.000 cekinu viilecne nalivady.
Pata valka mezi Tureckem a
Ruskem vypukla r. 1853. Byla to
tak zvana krvmska valka, v'o kte
re s Tureckem bojovaly proti Rus
ku Anglie a Francie.
Valka ta skoncena mirem v Pa
fizi r. 1S56. Rusko vzdalo se usti
dunajskeho a casti Bessarabie; po
zbylo panstvi na C'ernem mofi i
vyhradne ochrany kfesfauu bal
kanskych. .Sesta rusko-turecka valka ;o
eala r. 1877; trvala 1 rok. Rusko
zajistilo si tehdy neutralitu Ra-
kusko-Uherska tim, ze 11111 pfizna
lo pi-avo na Bosnu a Hercegovimi.
Na strane ruske bojovalo tez Ru
munsko. Sdruzene armady dne 24.
dubna r. 1S77 pfekrocily iureeke
hranice. Rusove pocali na ICavka
zu oblehati pevnost Kars: Ve val
ee te kapituloval Osman pasa s
posadkou 40.000 muzu a due 31.
ledna bylo v Odrinu uzavfe.10 pfi
inefi a dne 3. linora ve Sv. stiipa
nu uzavfen mir.
Mirem tim odstoupilo Turecko
Rusku cast Armenie s Karsera a
Butume'm, Rumunsku Dobrttdzu,
pf iznalo neodslost C'erne Hofe a
Srbsku a svolilo. aby Bulliarsko
stalo se knizectvim, ktere hy zn1 i
ralo Bulharsko, Rumelii a cst
kedonie.
Tento mir, jak znamo, bylrpvi
dovan kongresem v Berline.
Richter's Anchor Pain-Expellor.