Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19??, December 09, 1914, Image 6

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    Velka zeme ve dvou
stoletich zmizela.
Polsko v roee 171o bylo vetsi nez
kazda jina. evropska zeme. Tehdy
hranice jeho sfihaly od Baltu ku
Karpatiim a od vychodu na zapad
tahly se do vzd.Ucnosti prihlizne
600 mil. Prvni ivzdeleni Polska
ndalo se v r. 1772. kdy Prusko a
Rakousko, postraseny postupem
Ruska v Polsku daly navrh jako
prostrodek k udrzeni rovnovahy v
Evrope, by vsechny tri moenosti
uspoiadaly sva iizemi na vylohy
Polska. Toto bylo naprosto box
mocne. Pozbylo asi jednu pot inn
sveho iizemi. Druhe rozdeleni v r.
1793 zmensilo Polsko o jednu tre
tinu jeho puvodni rozlohy s oby
vatelstvem asi 3.500.000. Troti
smlouva na rozdeleni podepsj'.na
byla v roee 1796. Kongres videii
sk' v r. ISlo rzdelil Polsko mezi
Prusko, Rakousko a Rusko s vy
jimkou Krakova. z nehoz utvor-'iia
republika. Poznan a Ilnezdno, s
obyvatelstvem 810.000 ponecimny
Prusku. Rakousku ponechana v dr
zeni Halic s 1.500.000 obyvat. Lit
va a Rutbensko ziistaly privtebny
k Rusku. Ze zbytku utvoreno tsk
zvane kongresni kralovstvi pod ca
rem ruskyni a kralem polskym.
V temz roee ear Alexanlr u
delil novemu kralovstvi rtstavu,
jez prohlasovala je za spojene s
Ruskeni v osobe carove. jako od
delenou politickou jsoucnost. Pol
sko podrzelo svoji vlajku a narod
ni vojsko. V r. 1830 po vypuknuti
revoluee v Franeii udala se ve Var
.save vojenska vzpoura. Valka taio ,lie ve xekjm- IIoi "epochybne sa
,.,.q1o ,incnf ,r.cii0i o tio ioi ' zcli kukuf id rukania tak. aby ka z-
skonceni kongresni kralovstvi pro
meno bvlo na ruskou provincii
Posledni zbytek oddelene politicks
existence Polska byl Krakov a ten
konecne r. 1S46 Rakouskem za
bran. Posledni pokus Polaku flo
sici neodvislosti byl v roee 1863.
Nebyl oznacen zadnou skut3'nou
bitvou a povstani bylo brzo potla
ceno. Xarodni dejiny Polska koi-ci
pokuscm o svobodu. V r. 1868 roz-
bodnutim cara ruskeho, vhida byla
upliie inkorporovana s vladou ins-
kou a uzivani polske feci na verej- ,muoo "rodi. Tim ovsem neni iV
nych mistech a k verejnym ncelum Ceno' 2e b.v se neielo vypestovati
bylo zakazano. j kukurice vice nez 27 buslu z. ak
Ruske Polsko obsahuje prvni o- 'rn- Pouzitim umelych hnojiv a
brannou linii ruske rise na jejim Pilu.ym obdelavanim mohlo by se
zapadnim pomezi. Bazinate niziny dosici alespon 50 buslu z akru. Ku
porostle lesy na zapadnim brohu klir5ce b.vla b.v lacinejsi. ale za to
Visly'tvori pfirodni obranu proti b-v se "epoehybne povznesl chov
--ojsku tahnoucim.u od zapadu a b.vtka, ktery pro nasi zemi je si a I
;jsou sosilony celou radon pevnosti dob.Vtka, ktery pro nasi zemi je
aia ono roee. Stfodem techto jest.stj'lle tlulczitejsi.
Tarsava. J
Polaci jsou spiso prostredni po- Jak je lidske zdravi o-
stavy, ti z jihu jsou tinavi. sovooni ; llTOZenO dobytC3
spiso svetlych pleti. Ac jsou od pri , H 6111001.
rody dosti nadani, nevyznac iji sc j 1)ol)vtM npm0P slint'vka a kvil.
duos onou energii. joz jest ylastni havka? kterfi e tafe nebezp,l(,n(, r0y
sevcrn nn Kmenum evropsicvm. a
11
....
jejich nynejsich vladcu. a duvod
jest patrny. Po nekolik roku mi-1,
nulych nemeckv zivol kazdy.n ro -
kem liiohutnel v poctu i vlivu v
ruskeni Polsku. Od starodavna Pol
sko slynulo produkci a vyvozom o
bili. Od r. 1875 jest pozoruhodny
11
.skt'm Polsku maii dolku 1300 mil.
Kukurice.
Ze v.seeli druhuv obili zadiv ne-
ni v zadno zemi pestovany v mire
take rozsablo jako kukuriee. A
A' zadiie zoiui novy pest ujc tolik
kukurice. jako pravc ve Spoj. Sta
tech. Od roku 1875 sklizen kuku
rice v nasi zemi nikdy neklesla jiod
billion buslu: roku 1889 ;oprve
dosahla vvse dvou billionuv, a io-
ku 1912 poprve sklizeno ji nale
tri billiony buslu, presne vz.ito 3.
124,746.000 buslu. Lotosni u rot hi o
pet je blizko tri billionu buslu. A'
Evrope pestovani kukurice V-snilo
jen nialy pokrok. ackoli Kohii'ihus
.privezl z Anieriky semeno do iiv
ropy. a v Evrope vubec zaomii''
li na americky puvod kukurice: 1
talove pokrtili ji "'graiioturco". a
C'echove ji svo doby die tolio rika
i 'turcck'i )sonico." V ("e.-hacb
ovsem se kukurice nedari: jenom
na !Morave pestuje se ji ponekad
vice. Za to v Ameriee pestuje se
vsude a slouzi stejnym iicelum. Ku
kuricna zrna jsou bilkovinami bo
hatisi nezli jine obili, ale k jirrpra
ve ehleba nutno kukuficnou mou
ku michati se zitnou. Obsahnji ta-
ke znacne procento oleje a proto se
vvborne hodi ku krnieni dobytka.
Mimo olej lze pfipravovati z kuku
rice take eukr. molasu a syrob ; do
listiiv z'abaluji pomerance; v jizni
Ameriee jemnejsi listy slouzivaji
jako obal na cigarety. Klasy na
mnoze byvaji palivem, nebot' sto
buslfi klasu vyda borka eo sab :iej
lepsiho tvrdeho drivi a kuki' ri
ce nekdy byva lacinejsi. Dreni z
klasu byvaji lemovany pancerove
desky bitevnich lodi. A to joou je
iiom nektere iicely, kterym kuku
fiee slouziva.
Kazdy rok asi touto dobou amo-
neke easopisy uverejunji z ruz
nych koncin zeme zpravy o neoby
cejne sklizni kukurice z akru. Na
jibu na priklad hosi si zalozili "ku
kuriene kluby", ktere spolu zavo
di v pestovani kukurice. Letos na
priklad ctyri bosi vypestovali S24
buslii kukurice na ctyrech akre'di
pady. eoz znamena prumerem 206
buslu na akr. Je to do jista skli
zen obdivuhodna, ackoli neni to
nejvetsi iiroda. jake se kdy z ak
ru dosablo.
Mnoby laik v tointo pfipadii
ovsem clovek, ktery neni fanner
ktery cte o te velike sklizni,
jiz ti liosi dosahli, byva velice pre
kvapen, kdjrz se pak dovi, ze vc
Spojenych Statech prumerem skli
zi sc )onze asi 27 buslu kukurice
z akru. Dovede-li cblapec vypesto
vati 206 buslu, proc by muz nmel
vypetovati jeste vice? lel by, o
vsem tlieoreticky vzato ale v
praksi to prozatim nejde, al'.'spon
de zrno melo misto pro koreny l
vzrusr. a pestonli ji tak peclivc.
.iJ'ko '.v to b.vl salat v parcnisti.
A kdvbv nasi farnieri nak visne
vypestovali po cele zemi po dvou
stech buslu na akru. mnobo by tim
neziskali. Vydalo by to priHs mno
bo korny pro cely svet, a kapitalis
ticky svet je tak zafizen, ze far
mer dostava tim mensi odmenu,
cim vie uziteL-nych plodin vype-
stu.le- Brambory hnijou v ze-ni. a
jaka na stromech. kdyz se poll
.sifila po mnoha statech. tak ze vy-
! 1,1.. . . y ' ' j.1 ' i' '
j uuua prisna proveiiLi vni o)ai oni
'se stranv ylfidnlVh ednikf, . muze
Qym nft ;
le o),Yy y tomto oho(lu -SQ11 v-t.
? n - i - Ar i
sko urady pravi, ze lidem hrozi z
to strany nebezpeci jen male. Illav
ni obavy jsou ovsem. ze by mohla
.nomoo rato o hroziti in cko. kteve
, , , ...
stva vsoho a deti zvlaste. Xobz
)eci toto neni tak voliko. nclxit'
skoro vsudo jsou zdravotni uradv-
bedlivo a dohlizeji na mleko velmi
Hsne. V ripadu dobyci nakazy
v.s;ik se doblod ton zostruje. Vlad
ni a spolkovi uralnici ned-ivoli.
aby se z farem, kde se nakaza uka
zala. mleko vfibec jiryc zasilalo.
liylo by tu tody nebezpeci to jedi-
uo, ze by so mleko dostalo na trh
drivo. nezli se nemoe zpozorox ;da.
A takovom jtadu jest nejlopsiin o
iatroniin proti toinu i)aseurizo v'l
ni mleka. ktere vsecky liakterie
znici. Ostatne jiastourizovani oIpo
rucujc so vzdycky. nejcii proti slin
tavce a kulliavco. ale i proti ne
bezpeci nakazy od krav iuborku
losnich a j. Dale jest tento rosti'e
dek take dobry proti tyi'u.
retnymi )okusy v Dansku a Xe
mecku. kde jest mlekarstvi n,i uej
vyssim stupni vyyoje. se dokaza
lo. ze j)astourizaco nebezpeei na
kazy slintavkou a kulhavkou ti pi
ne odstrani. 3usi vsak se prova
deti radne. !Mleko musi se zalirati
na 145 stupnu Fahrenbaeta a v to
to teplole se musi udrzeti nejincne
pfil hodiny.
Ye Spojenycb Statech nem sJin
tavka a kulbavka nemoci ak cas
tou a proto nejsou znamy pripa
dy, kdy by se byla pfenesla na
cloveka. Y Evrope se takove pfi
pady casto staly a byly podrobeny
lekarskemu vysetfovani. V roc 19
12 bylo nekolik takovych pnpa
du oznameno ve Spojenych Sta
tech v Novo-anglicku. Take v roee
1808 pozorovala se u deti yrazka
na obliceji, ktera byla asi spuso-
bena nakazou, ktera byla asi pre-
nesena mlekem. V obou techto pri-
padech byl prodej nakazeneho mle
ka zaslaven, lined jak se nemoe
nezi dobytkem objevila. Jest atr
no, ze blida-li se nemoe dobro a ob
mezili se na uzavfene prostory, ne
ni tu nebezpeci tak velike. Kdyby
ak se nakaza rozsifila po cele
zemi a zachvatila vetsinu dobj'fcka,
jako se casto stava v nekterych
zemicb evropskyeh. byl by io
ky problem a velike nebezpeci. Ji
sto vsak jest, ze potud. pokud by
se mleko pasteurizovalo. lide by
nakazou trpeti nepotfebovali.
Tarn, kde se pasteurizace provii
deti nemuze. postaci, kdyz mle
ko svafi. Ale i toto svafeni musi
se provadeti diikladne.
Je-li krava chorobou zachvacona
ve vyssim stupni, pak ztrati takr
ka mleko vsecko. To vsak jest te
prve tenkrate, kdyz ma jiz pojiti.
Pokud ma nemoe ve stupni mir
nejsim. ubyde mleka tfetina az po
lovina. Stava se fidkym, modra
vym a vodnatym a ma malo tuku.
Je-li zachvaceno i vemeno, byva
v mlece casto i hnis a krev, tak ze
se tvofi usazenina, kdezto smeiana
jest ridka a barvy spinave. Tyto
zmeny vsak nastavaji jen tenkra
te, kdyz uz nemoe value pokrocila.
To jsou pripady ridko. nebot' tak
daleko nikdo neneclia nemoe doji
ti a zviro so obyoejne zabije lined,
jak se prvni znamky objevi.
Lide mohou so od dobytka na
kazit, kdyz s nemocnymi zviraty
prichazeji do styku. TT lidi dospc
lycb. pusobi nakaza rozmanite pri
znaky, jako bolest a vyrazku v
nstech. bolest' pri polykani. horec
ku, nekdy vyrazku na rukaeli, na
spickach prstu, atd. Jsou to veci
nepfijemne, ale v.'izna a nebezpec
na nemoe to neni nikdy. Lekarske
autority se domnivaji. ze v tako
vem jiadu, kde se nemoe silne voz
siri mezi dobytkem, radi take sou
casne mezi lidmi. kteri dobytek
ten osetruji a do styku s iiim jiri
itliazoji. Lide vsak maji priznaky
tak slabe, ze jicli ani lielec: a le
karske pomci nevyliledavaji. tak
ze to obyccjne ujde pozornosti.
Ivdo nochce prijiii o stado cole,
ma ibned nemoeny kus. jakmile
priznaky zpozorn;r. od ostatniho
dobytka co nejvj'er odlouciti. sice
so nemoe ryeble pTenese na ostat
ni. Vladni inspektoi i, kteri doby
rek problizeji. op.u.;ei f jsou gu
movymi kabaty. kloboukv. botami
a rukavlcemi. kt.j ; so daji doko
nalc desinl'ikovali. Kdo neni tak
to vyju-aven, noma so zbytoeno k
dobytku takovomu pfiblizovati a
jelio se z pouhe zveda vosti doty-
kati, sice obrozujt
lidi ostatnieb.
'.dravi
'G2- 1
Zkratka. nemoe taio jest, nebez
pecna jeu dobytku, lidem skodi
malo. Ale za to ohrozu.i jejich
majetek povazlive. Anu iicke
dy. spulkovc i statni. vysts.'imji
proti ni prisne, nebot' jenom tak
jest mozno jeji vyjilcucni. Kazde
nakazene zvire se usmrti. kdekoli
sc najdo. mrtvola se zakop.'i, ale
pi-ed tim ku.e roreze a maso po
sy pe vapnem a polije petrolejein,
aby nekomu nenapadlo snad mrt-
1 I IT
voiu vyivopati. .ia,e. Kde se ne
liioeue zvire zdrzovalo, )odrobi se
dfikladne desinfekci. Pokud vse
cko nebezpeci nakazy nezmi.i, u
drzuje si prisna karantona na mle
ko. Ti lide ak, kteri se chteji
prod nebezpeciiu chraniti sami
osobne. udelaji dobre, kdyz mlelco
pastourizuji anebo vari, ule jak
jiz bylo reeeiio. to se odporueuje i
v pripadech jinych.
Valcem v zime,
Pocasi bude miti v nynejsi val
ce jiste velky vliv na vykonnost
vojsk i n a postup valecnych ope
raci. A'ojska jsou zvykla sice na
vseebny zmeny pocasi a take i:a
zimu, avsak neni pochyby o torn.
zc nejvice zime zvykla je armada
ruska. Je tudiz prirozeno, z-.' pri
operacicb vj'decnych, ktere poca'.y
na ruskeni lizcmi uyni bezprostred
ne temer prod prichodem zimy,
vzponuna si kazdy na nezdar, kte
ry stibl vojska Xapoloonova prod
102 lety pri zimnim tazein do
Ruska. Mrazy v roeo IS 12 byly
jodnou z pricin porazky Xanoloo
no vy.
Dejiny ovsom neznaji hnizii'"
sibo prikhulu vlivu pocasi na vy
voj bistorickoho deni, jako je pra
ve zimni tazoni Xapoleonovo do
Ruska. Ovsem i boz otrnacridonni
vlny mrazu. ktora spoootila osud
"volko arinady". by sotva byl v
podstate jinak skonoil ohromny
podnik Xa)oloonuv. Pi-ohra tolio
to tazoni a zniceni armady bylo
jiz rozhodnuto 24. rijna 1812 za
;iiejkrnsnejsi podzimni pohody,
tez-'kdyz francouzska armada . - raceji
ci se z Ioskvy byla donucoiia jiti
pros Smolosk. tody touz cestou
po ktere sla do Moskvy a kve:-ou
t uplne vssala. Iliad porr.-
zil "velkou arm,adu" a strasne
mrazy dokonaly jen ililo zka.y.
Jsou pouze dve mlalosti sveto
vych dejin, u nichz vliv jioca.d na
historicke udalosti bvl asi stejne i
dalekosahly a dlouho pusobiei. ja
ko ruska zima v r. 1812. Jednou z
techto udalosti byly morske bou
fe v srpnu r. 15S0, ktere poskodily
vojolisky podnik asi stejne velko
lejiy, jako Xapoleonovo tazeni pro
ti Rusku. Tvto boure zalmalv vel-
ve spanelske nopremoziteine loir
, t-ii tt- -i, i'ii
stvo i'dipa 11., ktere tahlo zni-
r-it Anfflii. sahaiici iiz tehdv no
na.lviade na mon. a temer uy zm-
oily, takzo Anglicane nemusUi se
i 0 , - . .
ani prilis namahat odrazeti utok.
Onv boure snecetilv zanik neivct -
5- svetove n.nei 16 stoleti' v ii'
i-isi slunee nezapadalo. a dalv pod-
uot ku skvelemu vzestupu britske
svetove moei.
V druliem pripade bylo to p-.)u-
ho otoeeni vetru due Vi. srm;, 18 -
05, tody nikoli zvlastni zmeua po- l""o vzduchoplavce vznesti se1- u velkcll tovaren soukeuic
casi. ktere melo opravdu velky pn'o nad misto, .lez'.iest Hd, eei y Ubevci a jinde velke
vliv na svetove dejiny a opetne
prospelo Anglieaniim. liylo to v
dobe. kdy Xapoleon chtel rozdrti-
ti sveho nejnebezpecnejsiho nepvi-
tole, kterelio nebylo lze snad-io u-
cliopiti.kdy hodlal rozdrtiti Angli.
vylodenim vojska na britskych o-
strovecb. Xaiioleo,, lezel taborem
pred Houlogni a eekal netroelive
na okamzik. az bude miti pobro-
made dosti lodi. aby mold va voj-
ska pre)raviti do Anglie. Admira-
In Villieneuve. ktery s francouz-
skym lod'stvem kotvil v pristaxu
Coruna, dal striktni rozkaz, aby
-o nejryehleji jel do Houlogne a'
nalodil cekajici vojsko. Znaje ne-
smirny vyznain prosiielio vyplnrMii
rozkazu. nebot" nopritomnost Xel -
sonova ucinila Xanoleona noome -
zenym paiiem pruplavu na 24 bo
ilin a umoznila by preplavu xj
ska psal Xapoleon admivalovi
Villeneuve vvslovne: "Xa vasem
st'ast.neiu prijezdu pi-ed 1 ioulog -
no z;'ivisi osud sveta." Xeseho.m v
a nerozhodny Villeneuve vyjel o
pravdu 11. srpna z Conine. )oelio-
pil vsak pramalo velikost svoiio c-'svemu velicimu generalu. D-. a fran
kolu: jednoducbe otoeeni vet:-u zcouzsti vzducboplavci dfsiali roz-
jiliu na sever duo VS. srpna si vzal
za zamiiiku. nebo jo povazoval za
pokyn nebo a obratil so do Cadi
xii. Sveho cisare nechal v ro-.'iod-nem
okamziku na holickaeh a zma
ril tak cele tazeni proti Anglii.
Ono otoeeni vetru v biskajsk'' n r.a
livu due I'-, srpna irivodilo den
u Tral'algaru. 21. h'jen. a o.nd
lo tak zapas o svetovladu mezi
Franeii a Anglii ve prospech An
glie. Tyto rozhodiijici udalosti pove
trnostni z anglickych dejin jsou
jedine. ktere mozno co do uciuku
na dejiny svetove srovnaii s i-us-skou
zimou r. 1812. Ostatne jest
tehdejsi zniceni vojska zimou ne-
poebybne nejliruznojsi tragedn.
kterou videly dejiny naseho zome
ililu. ale nikoli tak ojedinoli u
dalost tohoto druhu. jak by se
zdalo. Stejna udalost. mensioh jen
rozmeru a mene svetem otiVisajici.
ale ve svych )odrobnosiech upl
ne stejne rozechvivaji-i tragiky.
so udala za valky, ktero i zacal
Karel XIT, svedsky proti Xorsku
v zime 1718 1710. Nekolik no
de! po te, co mlady dokonatel a
soucasne i nicitel svedskeho velmo
censtvi jiostaveni pri oblehani Fie
derikshallu padl jeho spise. jak
dues mozno pokh'idati za jiste, byl
zavrazden (11. prosince 1718, chte
lo svedske vojsko 10,000 muzu pod
volenim barona Armfelda vWititi
so norskosvedskym pohranienim
poliorini Rudem a Tydal, ktH"e i v
lete jest velmi drsne a nehostinno.
iloisvedska. Cestou vsak bylo ve
dnech 1. 3. ledna starebo stylu
(12. 14. ledna noveho stylu) pre
padeno tak mocnymi snehovymi
bouremi a tak strasnou zimou. ze
z 10,000 muzu zahynulo nemcTie
noz 9500; maly zbytek s volitelem
dorazil v zbedovanem stavu, s u
liirzlymi udy. do vlasti. fozno pri
pomonouti, ze tato strasna tragc
die dala text k jednomu z nejgc
nialnejsieh Ilagarovych chorn,
4 ' Xarodu mrt vych. '
-
Odvazne vykony vzdii
choplavcu.
V mesieniku "Popular ?.Ioiitb!y"
jiravi joden jiisatel: "Jednou no
vou veci, joz byla s urcitosti tak
dalece v evropske valce nabytou
dokazana. jest hodnota aorojda-
nu jako vojenske zbrane. lez lc
taciho stroje. jemuz Xemei dali
j t va r ' Ta ube ' ' ( holuba ) , mocnyrh
jediioplosniku francouzskych a'
zdlouhavejsich, za to vsak stale j
sicb anglickych dvojplosniku, ne
mohly by se takove obrovske mas
sy vojska fiditi, nemohly by se
tak dlouhe bitevni linie 'ionero-
j , ,
i toto velke valce.
' Zvv pozorovatelfi blize bitev-
nudi inn z"A'tr rlon n7nninmi n
"7 -
" odvaznyehvykonech v uelnplav -
tu M",l'U11' mct.iu-
'll - v si,alovani postaveni vojsk ne-
Pn'ltclskycll UlllOzhuji to t(MntO od-
mn urciti spravne po-
lw 'lfatolskych vojsk a riditi
.podle tobo stfelbu del jeji?h nr-
matl-
' Pi-ostyin zpusobem sign do - -.ni
I'1'0 utolc a spustiti dlouiie piv.'iy
eetek (tinsel), jez se trpyti - sli -
"ofnim svotle pri padani a a
i011 viditelny na mile. Pozorova-
tl6 uvnitr vlastnich linii vzducho-
phivcu maji sve dalekohledy a ur-
t-ovatele terce nafizeny stale na le
tu'i zvedy. Kdyz jsou cetky spus-
te.v- eil jst i1med nalezen a dela
l)0(il(' toho "amirena. Za podmrac-
lu'ho Pasi kourove pumy jsou
""'kdy upotrobeny.
Vvo -odov signaly leskly kotouc
'veseny na dratu nekolik stop
1)0(1 h'tadlem jest v uzivani.
Pohybovanim tohoto !:otouce
vzduclioplavec muze signalovati,
.iako kdyby to byla vlajka. Xemei
.k tomuto uceli uzivaji balonu, jimz
. spojonei pro .ic.pcii podoim posines
no rikaji " jaternice'
it dna z nejsensaenejyich biti'v
ve vzduchu oznamenycb soustfe
d'oala so kolem jednoho takovo-
1 bo balonu. Zakotven ve vysi 2000
; stop uvnitr nemeckycli ban pozo-
rovatel v balonu sledo"Ld francouz
sky postup a signaloval iu zpet
.kaz napadnouti a zniciii nemec-'
kou ' jaternici.". Letie1 ve vysi
jedno mile nad obenm avmadami
vrhli se dolu na pozorovaei balon,
ohtojice roraziti nadrzku na pn
a lialon udelati sluzby ues-boi)-
n y in. Dva neniecke aeropi'i iv vne
sly so do vyse a zamerily k ubrane
" jaternice." Kruppovo aeropla
novo delo z nemeckycli rad podi
lelo so na bitve. Delostreb-i siiazili
so sostreliti francouzsky stroj aniz
by poskodily sve vlastni aer.pla-,
ny nebo balon. Ale na konec kou- j
li l UTit I'll 1 - nl:ii h:llnmi :i 'Ml kli-- '
snul a pouzivse odvahy a zru'-nosti
francouzsti aviatikove vzn-'sli se
nad Xemce a unikli ku svym liui
im. kdyz byli svoji )r;'iei vvk n; di.
Takove lirihody. jako tato. jsou
typieke u mnohych srazek e '.in
chu. Aniz vztluchova ta odvaha za
cina a konci u aorophinu. luz-itvo
na Zeppelinech a i fiditelnych ba
lonech spojoncu take musi dati i a
jevo odvahu. Pri iiatrolovani frr.u
couzskeho obrezi seznat. z.da-li
jest bezpecno. aby briticke poinoe
ne vojsko mohlo pristati. jedm an
glieky riditelny byl poskozen zlo-
meiiim se hfidele. Dva muzi na fi
ditehi(?m dobrovolne senabidlipo
dniknouti odvazny ekol zfiditi no
vy h ridel aniz by riditelny plul
ve vysi 2000 stop, muzi tito vylezli
po slabe kostre, odpevnili zlomeny
b ridel a pustili ho do more a bez
nehody na jeho misto umistili no-
vy."
Boleni hlavy.
Pan Mike Holubovsky, Glenside
Sask., Canada, nam psal nasledov
ne: "Pred nejakym casern snused
ka si ehtela u nine vypujeit povoz,
aby mohla jeti do mesta, nebot' si
narikala na boleni hlavy cele dva
dny a ehtela jiz nejakou po'noc.
Dal jsem ji proto Severovy Prasky
proti bolestem hlavy a neuralgii,
ktere jsem mel po ruee a fekla mi
potom, ze ve dvou hodinaeh po
prvniui prasku bylo po bolesti.''
Severovy Prasky proti bolestem
hlavy a neuralgii (Severa's Wa
fers for Headache and Neuralgia)
stoji 25centu. V krabicce je 12
prasku. V lekarnach. Neberte pa
del ky. Zadejte vyslovne jen Se
verovy Prasky a kdyby je lekar
nik neniel. objednejte si je prmio
od "V. F. Severa Co., Cedar Ra
pids, Iowa. -
Proc jizda nosi cervene kalhoty
Se stanoviska vojenskeho je kaz
da napadna barva satft nepraktic
kou. nebot' dela sice paradu, ale je
prilis viditelnym tercem. Pri pa
radni uniforme rakouske jizdy
jsou poneehany "tradieionelni cer
vene kalhoty'; ovsem o "tradici"
neda se valne mluvit cervene
kalhoty jsou ve vojsku teprve asi
45 let -p(iyod 5ervenych kalhot v
.q
1865, jak znamo, byl na popud Na
poleonuv druhy bratr cisafuv, ar
ei vevoda !Maxmillian Ferdinand,
ochoten stati se cisafem mexiekym.
a tudiz chtel svoje vojsko prizpu
sol)iti vojsku franeouzskemu, je
hoz silny sbor hyl pod Bazaino
vvm vedenim v Mexiku. Obiednal
mnozstvi cervene latky na lmifor
my sveho vojska. Tovarnici vsak
nechteli objednavky vyfidit, jezto
ve statni kase mexiekeho cisairstvi
nebylo ani grose ; tu vsak oisaf ra
kousky zarucil se za bratra.. Na
to arcif byly latky pfipraveny k
dodani v torn vsak doslo ke ka
tastrofe : cisar Iaxmillian byl za
st felon ve Queretaru, a mexicky
president Juarez dodiivku nepfi
jal. X'a to obratili se tovarnici na
kabinentni kancelaf videiiskou.
Tenkrate byla valecna leta, hyo
uutno vymeniti rozbite vojenske
nutndury ve valecnych tazenieh a
tak navrhl jisty general, aby ra
kousky stat pre vzal ono sukno, pu
vodne pro lexiko urcene. a nzil
bo na kalhoty rakouske jizdy. Iv
lo to schvaleno a tak cervene kal
hoty zavedeny a dosud jsou pa
matkou na nost'astnou vypravu me
xickou.
Zdaliz chcete se dodelati
uspechu, zkuste oznamova
ni v tomto liste ! Vyplati se to !
ALWAYS
POPULAR
M
Chrante se
BEZCENNCYH
PADELKtr
a vzdy zadejte
o pravy
Richteruv
kotvovy
s kotvou a ochrannou
znamkou jak zde vy
obrazena. .a 25 a 50
centu v lekarnach ne
bo pfimo u
F. AD.
Richter & Co
74-80 Washington St.
NEW YORK, N. Y.
feirpim-FYO'
Si'4r.ALCCHOI.';'
g;.FAlB:CHTERtCa';gl
jyiU fawn,
mm i