OZVENA ZAPADU
(ECHO OF THE WEST)
.ZABAVNY
TYDENNIK
PUBLISHED WEEKLY
Vyckizi kazdou stredu. Published Wednesday
Vydavatele
ODVARKA BROTHERS,
Publishers
CLARKSON, NEB.
Predplatne na rok $1.00 Subscription $1.00
Adresa jednoduse:
ODVARKA BROS.,
CLARKSON, NEBR.
Vydavani ceskeho ca
sopisu stojf velke De
nize vsude.
"Yite, rodaci, ze vydavani ja
kvchkoli ceskveh novin v Texasu
stoji hodne penez?" taze se;,i.Svo
boda" (La Grange, Tex.) "Nevi-te-li
toho, optejte se na to ktert'ho
koliv vydavatele. Vydavani novin
je zamestnam, ktere vyzaduje sta
lou praci od vseeh delniku, ktefi
pracuji pfi novinacli. a kazdy z
delniku musi davati dobry pozor
na praci, kterou kona a k tonm
musi praeovati pilne, aby do jiste
loby svou praci vykonal. Zaned-ba-li
se praee pfi novinacli, tun se
opozdi noviny, cehoz ctenafi ne
maji radi. To vsecko nasi rodaci
nevedl kdyby to vedeli, nebavili
by liovorem dehriky, kdyz pfijdou
do tiskarny Dale kazdy clo
vek by mel vedeti, a jestli toho ne
vi. toz-neclit si to zapamatu.ie, ze
vydavani novin je obchod lakovy
jako prodavairi jakehokoliv zbozi
je obchodem. Ale nasi lide, a to
hlavne ti velici nasinci, nepokla
daji vydavani novin za obchod, oni
pokladaji vydavani novin za pvo
stredek, ktery ma byti vzdyeky ho
tov k jejich prospechu a to docela
bezplatne, kdyz oni toho pozadu
ji. Arcit', ze oni jsou dost chytfi
sestayiti svoji zadost tak, aby me
la nastin narodovstvi, tfebas hlav
mra ucelem zadosti jest jejich sou
kromy prospech. Rodaci, Sel by
ktery z vas do nektereho storu Sidogtfivfij nvni kdv2 Hali5 jest ob.
Timyslem pozadati storafe, iby dal 'sazena Rusv. Za to Rumimsko ma
vam zadarmo za dolar kavy anebo petrolej-e h0jnost, Yyhlasilo sice
cukru? Zadny z vas by nechtel by- dkaz VY0ZU petrole;je) ale yumiin
ti pokladan za zebraka a za dru- gtf kupci jsou jako jini. vlastenee
lie, vedel by, ze by toho neobdr- tyi jg vborn6j ale profit je iCpsi.
iel. . . . Vsichni chceme ziti a givo- Mim0 tQj lalk Asie ma rovn6z pe.
byti v meste je drahe. Mimo to ma-' Y . & zH(Jla
me jme vyiony, Kiere jsou ciieme. pad Bglehradu ukzal opSt. jak
Toz vefte, ze se musiine osivati, a- !lieobvykleho charakteru jest pfi
byehom sebrali kazdy mesic dost tomna valka pH dHvg;jgich utka.
penez na zapraveni bezicich v3- nich mezi dvgma staty pf8dpokia
loh." -(Pozn. Tomuto neni tak dalo e iako ygc gama sebou se
pouze ve siatu xexas, uyorz i u
nas v xYebrasce zde mame jeste
m v -
ae, Kieri si mysii, ze Kayz noviny
odebiraii, mohou dati si .cdarma
do nich oznameni, ze se jini ztrati
lo tele aneb ze maji neco aa pro
dej, atd.)
Pad Belehradu,
Po ctyfech mesicich krutychbo
ju mezi Srby a Rakusany. hlanii zeme, tak take Srbove budou beze
mesto tohoto slovanskeho kralov- vsi pochyby bojovati do posledin
stvi, pfepadeneho zakefne videii- ho dechu. Y obou veceeh jsou zde
skymi posluhy Berlina, ocita so v Srbove vuei Belgicanum v nevy
rukou shorn dualni monarchic, kte bode: jsou vysileni dvema krva
re tim zpusobem ziskavaji jakoa-.vymi valkami, rychle za sebou na
si zaplatu na svoji posramoeenou sledujicimi, a za druhe, nemaji za
vojensk,ou slavu. zaplatu ovsem sebou spojenecke zeme. Porazena
pochybne cesy, ktera se snadno armada jejich, kdyby byla vypu
muze obratiti pro Rakousko v da- zena pfes hranici coz jest malo
najsky dar. Die fakta mozno fici, pravdepodobno byla by nuce
ze obsazeni Belehradu teprvo po !na uchyliti se na uzemi statii bud'
ctyfech mesicich valceni proti sou- pfntelsky neutralnich, Rumunska
sedu nepomerne slabsiinu, jest pou J a Kecka, ci nepfatelsky neatrnlni
ze novyin dukazm, ze vahia vetsi-j ho lulhai-ska. Y kazdem pfi)ade
na rakouskych vojaku nehofi nija- byla by internovana, a odpor Srb
kou dychtivosti po vitezstvi. coz ska nadobro zlomen.
i v dnesnich dneeh. kdy valka sta
la se z devadesati procent soidjo
jem nevidanych vrazednycli in-o-stfedku,
jest dulezitou slozkou pod
minky uspechu. Belehrad byl ter
cem rakouskych del z protilehle
ho bf ehu Savy a z dunajskycli mo
nitoru od sameho pocatku valky,
a jezto postrada jakychkoli 1110
dernich opevneni, jest vubec ne
vysvetlitelno, jak mohl odolavati
rakouskemu vojsku tak dlouho.
Srbska vlada pfesidlila so do X-.se
lined po vypovezeni valky, nebof
Belehrad povazoyan byl za neudr
zitelnou posici v pfipade vypuknu
ti konfliktu mezi Srbskem a Ra
kouskem nejen doma, ale i ve Vid
Bi.Jiz pocatkem srpna nekolik ra-
kouskych oddilu vniklo do mesta.
ale nebyly s to se zde udrzeti. Ny
m jak se zda, Rakusani budou zde
moci straviti ziinni pobyt.
Y postupu rakouskeho vojska
do Srbska faiozno pozorovati opel,
jak dualni nionarchie vice 1 vice
ocita se v porucnictvi Yidne. V la
da rakouska nedala se vyrusiti a
ni poeatecnimi nezdary na hrani
cieh. ani vpadem Srbu a Cerno
horeii do I.osny, ba pokracovala
klidne v proeesu se spiklenci v Sa
rajeve. kdyz rev nepfatelskyeh del
zalehal do samotne soudni sine. A
le cela vee se obratila, kdyz Ture
cko postavilo se po bok Nemeeka
a Rakouska. jako dustojnv poje
nee. Y te t-hvili nabylo pro Ne
ineeko nejvetsi dulezitost, aby u
volnena byla plavba po Dnnaji,
tak aby inohly byti po panrieich
posilany do Turecka zbrane. dela.
stfelivo a jiny valecny material.
"Dokud Srbove ovladaji jiziu bfoh
Dunaje, nebylo lze s bezpeeim po
citati na tuto cestu, ktera jest je
dinii, jez otvira komunikaci mezi
Tureckem a Berlinem. Srbska de
la, namontovana u Stare Rsavy,
kde sirokv veletok Dunaje uzi se
na tfi sta metrii mezi svirajieimi
jej skalami, jsou az dosud nepre
krocitelnou prekazkou volne plav
be po Dunaji. Dale jiz tece Dunaj
neutralnim uzemim, tvofe hranici
mezi Rmminskem a Bulharskem.
Odsud bylo by jiz snadno, dopra
viti potfebny material dale do Ca
rihradu. Ale Nemecku nejedna se
jen o zasilani valecnebo materialu
.a dustojniku svemu spojenei nad
Zlatym Rohem, jemu jedna se rov
nez o ziskani nevyhnuteln-'iho va
lecnebo materialu, jehoz ma hro
zivy nedostatek, totiz petroleje. Pe
trolej a jeho produkty, gasolin a
benzin, jsou pro dnesni zpfisob ve
deni valky pomuekou pvavo tak
nevyiniuteluou, jako pravc- tak ne
A'yhiritelnuu. jako zbrane. Rychbi
pfepravovani sboru motoi:ovymi vo
zy. v.yzvidani nepfatelskych posic
aeroplany a bombardovani pev
nosti ze vzdueholodi to vse pod
minuje hojnou zasobu petroleje.
A toho se Nemecku a Rakusku nc
rozuingjicI? ge dobvti hlavniho
li-'m5sta jest yAmcnmi jeho uplneho
pokofeil5 a mir obvcejne by byi
zahy na to diktovan v hlavnim
meste vitezem porazenemu odpur
j ci. Ale pfi dobyti Belehradu. neniy
jslila zadna z valcicich stran na to,
lze by byl cas k zahajeni mirovych
ouvertur ; prave jako v Belgii, kde
vojsko brani posledni cipek sve
Xicmone mozno bezpecne pfed
okladati. ze k teto eventualite ne
dojde. Nebof balkanske staty stezi
by pfihlizely necinne k tomu, aby
se jim v zadech usadil soused, jenz
jest pouze ozbrojenym ageiitom
pangermanskych dobyvatelu nad.
Sprevou. Y poslednich dnecli pfi
sla z Bukuresti zpraya. ze Rumitn
sko jest pfiehystano vrhnouti se do
valky po boku spojencu, jakniilo
skonceno bude vyjednavani, vede
ne mezi trojdohodou a jinym bal
kanskym statem. Timto statem jest
bezevsi pochyby Bulharsko, ktee
pozaduje pro sebe jako cenu za
postaveni se po bok Srbsku onu
cast jfakedonie, ktera 11111 byla
Srbskem odiiata po osudne druhe
Jvalce na Balkane, jez pfisla Bul-
harsku tak drabo, a kdy ztratilo jou ulici" misto "dlazdi nlici'?
i Drinopol. Tato east jMakedonie, Vy z Cech rikate: Anezka vy
jejimz stfediskem jest mesto Bitol-'dala penize na nove boty." Ale
je, ci lonastyr, jest obydbna li- my mame neco aristokratictejsiho
dem bulharske narodnosti, a ma " Agnes spendovala mony za nove
tudiz Bulharsko k podporovrini susy!"
svych naroku padny diivod. Srb J Pane Novaeku, neco s vami mti-
sko ovsem muze namitati. ze JjuI- si byt, nelibi-li se vam nase fee :
harsko jjozbylo tohoto uzemi vlast bud' nemate dobry sluch anebo
ni vinou, dychtic po vetsi kofisti, nedovedete spravne myslit. Radii
nez jak bylo stanoveno v pfedbez- bych vam jako upfimny prnel,
ni' dohode, ale dvoji zlo necini jes- abyste pfemohl svoji nelibost, ne-
te jedno pravo. Jestlize Bulharsko hot', budeteli nadale houztv.Ms:tym
bylo tehdy v nepravu, nenasleduje noly?ledem stare evropski ''-estiuy.
z toho jeste. ze Srbsko bylo by o- hosi ze vsech ulic, budou na vas
pravneno drzeti uzemi obydlene pofikovat: zelenak!! zeb.uak!!
eizi narodnosti. proti vuli toiioto Dokonce nine kdosi sdelil. ze
lidu. rinic tak, dopousti se teho;"; mate v iimyslu nasemu vyna lea
jbezpravi, jakeho dopousti -e Ra-
kousko v Bosne, Dalmacii a vubc
ve vsech nenemeckych zemicli. Jest
lize tedy pad Belehradu pfinuti
Srby k povolnosti vuei narokuln vykopete hrob a do nejdelsi smrii
Bulharska, pak obsazeni jejich nebudete zvolen za zadneho sjiol
hlavniho mesta nepfitelem ukaze (koveho ufednika a rozhodne si'
se byti pro ne dobrodinim. NeboC (nedostanete do skolniho patrona
odstrani hlavni pficinu nesvaru tu!
mezi balkanskymi staty, a proti Je-li vasim pfanim poslouchati
severnimu vetfelci bude zde stati(dobrou radu a odejiti ze sveta ja
opet nezdolna, jednotna hradba !ko pokrokaf, jenz poctive praeoval
slovanskych narodu. A to by vy- ;ve prospech clovecenstva. bez mos
vazilo ztratu desiti Belehradu. x kani dues vecer pfijd'te ke mne
do bytu ureite v osm hodin, a ja
FeUllletOn vs UV(;du v nejhlubsi hlubiny vy-
CeChO-Atfierican3a Drouen diivy, ktera stane se
cesko-americka fee.
"Madr, Dzan sfiks tu boxmi na
jarte!"
Tak ozval se divci bias na Ash-
land avenui a zaletl v sluch pana americke skutecnosti v tvaf, l)udu
Novacka. Pa Novacek pfijel vce- 'lla vas p0zadovati pouze padesat
ra z C'ech (poslusne oznamuji, ze ;centu za 10dinu. Brzy budete oj)0
tentofeuilleton psal jsem pfed val-jen lia nadherou. Brzy budote
kou). i neni divu. ze se zastavil a vgdet, ze otazka, "kde je ankl"
otazal sveho spolecnika : -'Prosim 'amena, kde je sryc a brzy k vu
te, co to mluvi ta zenska i Je to odp0vedi "sel do muvingpikcr
cestina, anglicina nebo tatarsti- ou" nebudete se musit uchylovat
lia- ku knize. abyste vedel, ze move je
Spolecnik pan Ocasek se povy- geskv bvbati Se, picture. ob)-az a
sene pousmal a vysvetloval : "'Je sbow divadlo.
videt, ze jsi jeste zeleny, novo pfi-
jety. Mr v Americe jsme na torn
-idjaxxc v.cuu,n. u.a-
me vice penez, vice rozumu, vyssi
intelligenci a pfirozene take i vy-
ssi fee. To, co jsi slysel, je vetou
uhlazene nasi cestiny. Znam.na v
proste mluve toto: "Matko, Jan
spravil tu bednu na dvofe."
Ano, mame v Americe novou
matefstmu, lahodnejsi, zvuciiejsi,
spravnejsUinak nemuze ani byti,
aan se nam taay lepe, a zKusenosc
dokazuje, ze lide, ktefi maji kaz-
dy den maso a nekolik sklenie pi
va, jsou bystfejsi tech. jimiz neclo-
siava se raaue potravy ..j.sou pou-
nikavejsi, energictejsi a vj-naleza-
vejsi. A tu pfirozene ty vzacny
vlastnost v cinnost svou )ojuly
pfetvof eni ceske mluvnice, jiz az ued jak valka vypukla, vydaly
dosud ve stare vlasti obiraji se ygecky vlady v ni sucastnene vy
jen nehybni a konservativni pro- 'zvani ku svym pfislusnikum v ei
fessofi. A jezto v Americe jsme ziue, aby se bez odkladu domu vra
lidmi skutecne svobodomyslnynii, tili a svou vojenskou povinnost vy
nebali jsme se strhati stara pra- koiiali. Velika vetsina jich. 'nnizi
vidla a vyfiznouti tezka a nepocho'me Hci devet desetin. si vyzvani
pitelmi slova, celili jsme miizile j toho nevsimla, ale byl pfece jen ve
vsem pfedsudkum a dali clovecon- fef p0et. tech, ktefi castecne vy
stvu novou fee, ktera se tu udrzi h0Veli, castecne bvli bv vvhoveli.
az do skonani sveta. kdyby se byli mohli domu dostat.
Jsme lirdi na ten svuj vyiiylez. Na lidi takove nesmime hledet ja
Nebot' kdybyehom nebyli hrdi, jak ko na pfemrstene vlastence anebo
bychom ho uzivali nejen v Balti- jotrocke poddanc svych panovuiku.
moru a New Yorku. ale tez v Chi- Takovych bylo mezi nimi velice
cagu a Omaze? mai0. V vetsiny tu rozhodovaly o-
Yim sice, pane Novaeku, ze se otazkv osobni. Neni kazdv elovk.
vam pfilis nezamlouva. Vasi ne
cliut' dostatecne vysvetluje pan
Oeasek : jste zeleny.Nez poslouchej
te chvili nepf edpojate tu lahodu !
Jak ciste zvoni, jak rozehfivj'i. jak
omamuje ! Yysvetlil jste si, roe
tak radi u nalevny zpivame? Na
se nova mluva je toho pficinou,
ta mluva zpevna. Tak lehee z oby
cejneho tonu pfedchazi v pjseii !
Jen rovazte si tuto krasu :
dzamp s kary a flak na sajdvok!
Yim. ze vyjadfeni to je pro vas
neproniknutelnym tajemstvim, a
)roto pfinasim vam anglieKo-ces-ky
slovnik. Adiledejte slovo jump
a shledate, ze znamena skociti. Po
divvejte se na slovo car a dovite
se, ze pfedstavuje vagon. Skakejte
z s na s, a bude vam sdeleno, y.e
side-walk je chodnik. Ted' tomu
rozumite. . a rcete mi, nezni to
o roztomile?
Anebo srovnejte vetu 'tenhle
sut ti fituje" s vetou "tenhle sat
ti slusi.'' Prosim vas. nejsme my v
Americe na torn lepe ?
A nefekne se lehceji "oejvu-
vyhlasiti neiiprosny boj. ktery chee
te vesti pomoci polemik v anarclii-
stick' ch easopisech. Yaruju vas
pfedem ! Ucinite-li tak, sam sobe
jjednou kralovnou na pude slav
'nvm Kolumbem objevene. Yyucu-
jj celou tfidu, a vzhledem k tonm.
ze vase pomeiy nejsou skvelymi a
ze tusim ve vas ochotu pohlednojiti
pfijd?te jiste !
i Dekuji vam za vasi pozornost,
fl koncilll VV-
mluosti kterou ,ia uroathvav
gastovala babka svoji zllamou:
-Mdme haus na Madison strvt. Nu
merQ fifty gtep.gy pejntovanf
ft bflQ yQ tQ m&me fajn rry
'chtovanv. Ye frontrumu je karpe
akanape v cimfe prostfedu ma.
- ... , v5, Q vn. ia, la
y kwhyni eiektriku, gosstouf:
s
a pentru. V tojletrumu je bethtab
a voskasl. Do jednoho bedrumu
sine strcili sifonvr." J.1I. Zachar.
Baltiinore Itl
j
t111(lkWv,; jliz..:
Ei VI VJ9LI I ICS
americke pude.
ktery do zeme teto pfijede lined
Amerikanem. Jsou mnozi jen jak
si na mivsteve. za vydelkem a ma
ji unn'sl domu se vratiti. Takovy
clovek ovsem vi, ze je to velice po
vazlive. kdyby sve vhule poslus
nost' odepfel. i muzeme fici, ze to
byl hlavni duvod u velike vetsiny,
ze se na knsulateeh pfihlasili.
Paska, ktera eloveka vize k rod
ne zemi, jest velice mocna. 1 Icdy
by vedel, ze jiz v Americe zustati
musi, ze tu ma, zenu a deti. pocita
pfece aspon na to. ze se domu po
diva na navstevu a nerad by se
pfece jen se starokrajskymi ufa
dy ve zlem rozesel. To byla hiavni
pohnutka, ktera dohanela mnolie.
aby se na konsulatech jako zaloz
nici zapsati dali. A na stesti dopad
lo to dobfe. Prave ty zeme, kten"
tu maji zalozniku nejviee a ktere
by byly mohly tisiee mladyeh, zdra
vych lidi odtud odvolati, Nemecko
a jeste vice Kakousko, maji dnes
pfistavy uzavfene a budou je miti
asi az do konce valky. Nikdo, kdo
se dal na konsulatu zapsati, ne-
KASEL
zdpal prudusek, zajikavy kasel, bolave hrdlo,
chraptivost, modry kasel a nastuzeniny jsou
spravne lecem, kde
Severiiv
Balsam
pro plice
jest uzivan. Jest to velmi vhodr.a
pnpravlca pfi vleklem zapalu pru
dusek, jak se pfesved&te z dopisu,
ktery nas nedavno dosel:
Na prodej v llkdmach. Kde nejsou k dostdnJ, posleme pfi'mo po obdrien! obnosu.
Mate jiz vytisk
Severova ceskeho kalen
dafe na rok 1915?
Nemate-li ho snad dosud, do
stante si ho cd vaseho lekar
nika, aneb piste pfi'mo na
W. F. SEVERA
musi se tedy bati, ze bude nmset
slouziti skutecne. Do Rakouska a
do Nemeeka se bell em valkv zad
ny zaloznik mdostane.
Tern, ktefi se nepfihlasili, muze
byti utechou nadeje,. ze po valce
s pomery vo vsech zemich evrop
skych radikalne xmeni. Ysude bu
de asi vydanri arcnestie nejsirsiho
dosahu do mi badou z.ihrnuti
desertefi z vojny. Zmeni se asi i
pomery vojenske, militarismus: bu
de obmezen a vhuly se pfestanou
o sve voje;iske (. fislusniky tak
bati.
Americke obcanstvi, jak znaino,
nechrani nikoho. kdo svou rodnou
.own navstivi. pfed zavazky. ktere-
pfed svym odjezdem vyplniti opo
menul. Zajimavo jest vsak, ze se
evropske zeme na to nedivaji stej
ne. Americkfi vlada ma k ochrane
svych obcanu se vsemi uzavfene
smlomy. ale ani jedina zeme ev
ropska ji ve smlouvi te nepfizuala
vyhodu, jiz by naturalisovaneho
obcana ze vseeh zavazku uplne pro
pustila. Americkym obcauem zu
stava clovek jen na americke pu
de. Ale jakmile vrati do stare
vlasti, chovaji se k nemu die toho,
jak se byl s nimi pfed svym odjez
dem vypofadal.
Illavne zde rozhoduji dve veei :
Starokrajsk.i vlada se kazdeho ptii
pfedne na to, vyplnil-li jiovinnosti
vojenske a za druhe stal-li se ame-j-ickym
obcanem se svolenim sve
rodne zeme. To ovsem nezadaji via
dy vsecky. ale pfece muohe. Fran
cie na pfiklad zada, aby si kazdy,
kdo se chee stati americkym obca
nem. vyzadal svoleni jiafizske vla
dy. Y torn padu urn vojenska po
vinnosf odpada. Ale vezme-li si
obcanskv list beze svoleni i jeli
povinnen sluzbou vojenskou. musi
se jako zaloznik dostaviti kdvkoli
jej zavolaji, jinak mil hrozi uebez
peei, ze jej zatknou, kdyby se ne
kdy na francouzske pude objevii.
To se mu muze stati i po letech,
kdyz je jiz he due star.
lelgie jest v torn ohledu liberal
nejsi. Nejsoue zemi militristickou.
nezada vojenske sluzby od nikoho.
kdo by si vzal obcanskv list v A
meriee. Yyjmuti jsou jedine deser
tefi. Nemeeke zakony jsou dosti pf is
ne. Tain zatknou kazdeho. kdo se
ze zeme vystehoval, kdyz dosahl
obsilku k odvodu. kdyz byl ve vo
jenske sluzbe anebo na dovolene a
nebo dostal jako zaloznik povoiani
ku pluku v dobe, kdy valka vy
pukla. Opustil-li zemi pfed sedm
nactym rokem stafi a stane se s
merickym obcanem. nesmi zpatky
do Nc'mecka lee na navstevu, a
tu jeste mu delaji vselijake nepfi
jemnosti. Mladiei toho veku jsou
jiz v podezfeni, ze se vystehovali
aby unikli sluzbe vojenske.
Kakousko zaujima tu vlastiu
postaveni jako zeme byrokraticka.
Zakony jsou tain v ohledu torn dc-
sti mirne a ma byti die nich stihan
jen ten, kdo utekl pfed odvodem
anebo z vojska. ale provadeni jieli
svefuje se cetnikum a okresnim
hejtmanum, ktefi nezfidka pusobi
potahovani i lidem nevinnym. A
mericky obcanskv list jest tu o
vsem vyhodou, ale neuchrani lidi,
".Isem velmi spokojen se Severo
vy in Unhamem pro pike. Mel jsem
tt-zky ka?el a vlekl zapal prfidu
?ek."avSak po upotfebeni dvou lah
vi Severova K::ls-imn pro plice, asi
tak ve dvou tydnech, kasel se ztra
til a pocalo mi pfibfvati na vaze.
C'itil jsem se znainenitS. Prosim,
:byste to uverejnili. aby i jini do
a vedeli se odobrych licincich. S&.
verovych leku."
Jan Balok, Page, N. Mex:
Gena 25 a 50 centu.
. Xef ikejtc "Ja nhci neco proti kas'i."
UeknC'te "Ma lici Sevcruv Halsam pro
plice" a varujte se napodobenin.
Pfi leceni kasle a nastuzeni ve
spojeni s balsamem odporu
cujeme take
Severovy Tabletky proti
nastuzeninam a chfipce.
Cena 25 centu.
CO., Cedar Bapids, Iowa
ktefi vojenske sluzbe unikli. Byva
vsak pravidlem, ze lide, ktefi maji
jiz vojenskii a zalozni leta za se
bou, nebyvaji obtezovani.
Rusko zada bezpodraihecne, aby
si kazdy, kdo se chee stati americ
kym obcanem a nevykonal vojen
ske povinnosti, vzal dovoleni z
Petrohradu. Neucini-li tak a vrati .
se domu. muze byii poslnn na 'i
bif. Turecka vlada neuznava viibee
americke obcanstvi svych podda
nych, kd'z k nemu nebyla svolila.
A svoleni se dava jen s tou pod
minkou, ze se clovek t:k-jvy nikdy
vice do Turecka nevrati. Y tako-
vein padu ovsem nikdo svoleni siil
tanova nepotfebuje, nebof americ
ke iifady se nikoho na svoleni z
domova neptaji.
Filosof Hackel a jeho mapa
Evropy.
Lonely n. Proslaveny nemeeky
vedec Haeckel vyslovil se. ze jest
tfeba k zabezpecem budouenosti
Nemeeka :
1. Osvobozeni od tyranie( !?) am
glicke zabezpecene vpadem do brit
skeho piratskeho statu nemeckou
armadou a lod'stvem a obsazemm:
Londyna ( ! !)
0
2. Rozdeleni Belgie; zapadnf
cast az k Ostende a Antverpam do
stala by se jako spolkovy stat k
Nemecku. Severni cast by pfipad
Ia Ilolandsku a jizni Lucembur
sku, jez by se take stalo nemeekym
spolkovym statem ( !)
Nemecko obdrzi vetsi east brit
skveh osad a konzskv svobodnv
stat.
4. Francie se vzdii casti seh
severovychodnieh provincii ( !)
5. Rusko musi byti oslabeno zfi
zenim Polska, jez bude spojeno s
Rakousko-Fherskem.
G. Balticke provincie ruske do
stanou se Nemecku.
7. Fiusko se stane neodvislym
kralovstvim a bude spojeno se
Svedskem.
Pfi veskere iicte jiz nutno mit
k zivotnimu dilu Haeeklovn dfi
stojnemu nastupci Darwinovu,
mozno fici jen jedno : Haeckel na
stara kolena si zapolitisoval a si
ce nikoli jako vedec, ale altrane
meckv kantor.
Kdyz se pnbuzni poperou,
by vsi to pracka nejhorsi. A podle
toho to taky v Evrope dopada.
Neinecky Yilem a anglicky kral
Jifi jsou vnuci kralovny Yiktorie
jejich matky byly sestrami, a oni
jsou bratranci. Car Mikulas a Yi
lem jsou svakfickove aspoii tros
ku. Chof EdAvarda YIT. stryee Vile
moa a matka carova byly sesiry
a matku carovu zval Yilem tc-tou
in Law po anglicku.) Jsou tedy
bratranci (in law). Yilem j-e nej
vie zlobi na sveho vlastniho bra-
trance, a ten na nej. Inn, je to
siejnu krev. Ale bylo by to letje
I'dyby si, co si fiei inaji a chteji,
povedeli mezi ctyfma ocima. Fran
cie se do toho kralovskeho yii-
bi ej stva pfipletla jako Pilat ?o
Jvrmi. A Rakousko je tak dobre
na neco, nebo nekoho vypucovat.
Richter's Anchor Pain-Expellor.
