Papez a jeho poklady.
Na nriste zemreleho papeze Pia
X., pocliazejiciho z mzkeho, ple
bejskeho rodu, dosedl na stolec Pe
truv v Kftne italsky slechtic niar
kyz Dela Chieza de Pegli, naro
zeuy v diecesi Janovske, kde tez
narodil se slavny Kristof Kolinn
bus. Bratri jeho jsou kapitani a
nizsi namorm dustojmci a jeho ses
try jsou vzorein italskych hospo
dyfi. Otee jeho byval v Pegli post
niistreni. Kdyz niu byl oznainil vikar pro
pagandy vysledek volby konklave,
sepjal kardinal Giogomo De la
Chiesa zbozne nice a zvolal: ;'Bo
ze muj, snesou raa slaba bedra tu
to till u, na nine slozenou?" Poslu
chaci jeho doznali sami, ze kardi
nal de la Chieza ujhna se sve vy
soke hodnosti v. dobach te nejhroz
nejsi krise, do jake kdy uzavfena
byla eel a Evropa.
A tak dosedl kardinal Giomo De
la Chieza na papezsky stolee pod
jmenem Benedikta XV. a jeho vol
ba pfekvapila cely svet. ponevadz
nove zvoleny papez jest jedmm z
nejmladsieh a nove jmenovanych
kardinalu, citaje sotva 60 roku a
neco podobneho nezaznamenava se
po cela stoleti. Benedikt XV. jest . , . , -p.
, , v'lac papezskeho nuneiatu v Tarizi
sto a sedesatym okupantem papez , , , , , . , , ,
, ,, J jbvl sve dob' poslouiien do vlast-
skeha trunu a snad am iediny ne-! ". , , v T -rrT t i
. . . v , . tnietvi papeze Lva -VLII. kterv poz-
postupoval tak rvehle ve svyeli , . '
K l. m' 4. i - 'J1 postoupil je propagande a
uustojeiistvich jako on. Inn take , , 0 ,
. , : ' . , , i I tento papez zustavil v pokladne
obratil k sobe pozornost celeho ka- ,., , , , , tot,
. . . , v vatikanske mnona milionu hoto
tolickeho i nekatolickeho sveta. , , w , , , , . ,
vych penez, ktere zde nejsou zahr-
Novy papez zda se byti mnohcni 11UV
mladshn, nez ve sknteenosti jest, j
Jest postavy dosti vysoke, 5 stop
11 palcu, sije poneknd sehnute, ja-!
ko vidiine u lidi, zabyvajiciini se
studiemi. Neni zadnym krasaveeni
a teprve po niiiohych domluvaeh
uechai se fotografovati, rka, ze ne-
' 1
' " , .
ho, aby to stalo za iotografovani. !
Nem snad ale na svete tempera-1
, v, T.
mentnejsiho cloveka, uez on. Ni-
, . . , . J , v., ,
kuo jej liiKay nesivsei v rozeneni . 0 , , , , ,
, . , , , v vazy bevreske, ktere hmotu svou
pozvednouti hlasu sveho, nebo ne- , ' , A
. , , ,T. v, . . vyvazdy by nekolikrate zlatem a
jak vzkriknouti. Nic nevyrusi jei , . , . , , ,
. . ,v J stoji dues v knihovne vatikanske
z jeho vazneno temperamentu. Prv i . ni - . , , T ,
, . . , , nvw , vedle nadhernych daru Xaiioleo-
m sve bohosloveeke ATzdelam na- , - , T , -TTr . ,
, , ii-. I no vych a Ludvika XIV. Dale nest
byl na koleji capnnikanske a od- i 1 , , , , ,
, , , . , ,.' , , i zde drahocenna papezska tiara,
tud dostal se na slechtickou boho-! , v. x w.v
. . : , , . T - , I darovana papezi otcem nyneisilio
sloveckou kolei v Janove, byv v . - - i m , , .
10f.0. . ' i , cisare nemeckeho, nadherna basi-
roce 188 vj'svecen na knezstvi. , , , . x
i, . -tv,, v. , zhotovena z ryziho zlata s vo
Zany na to prosel skolou tri tech . , , , ,
. , x .Z. , , , , , , . , dotryskem, dar to nvni zenirele
njBjslovutneisich eirkevmch statni-i , . , Tr.' .
i - . x-v - T vttt i v ;aglicke kralovny Viktone, de
ku, totiz papeze Jjva XIII., kardi-1 . , . , .
'i t i T - w i ' . , mailt crozier, darovanv ruskvm ea
nala Kampola a konecne kardina-1 , , , ,
i -kt ttw i xr ii i - -. rem. tiara darovana katohky panz
la Merry Del Vail, jehoz nasledo- , . . , , , ,
, . , v . . , skymi. drahocenne ornatv a kom-
val jako papezskeho nuntina do - , , . , .
r, v, tt -.on- , .ze vysivane zlatem a posazene dra-
Spanel. roce 188 vratil se do , , , ,
, , , . J .iiokamy, drahocenna jina mesm
Rima a stal se urednikem sekreta-' , -, , ......
- i 'i --.I jroucha s drahocenymi kraikami.
riatU nanezskftllO a sicp nnr-nilm .
urednikem nizsi tfidy. V roce 1901
jmenovan byl namestkem sekreta-
- j t, i
re propagandy. Roku 190 papez
T): v i ., .
xius v. jmeiiovai jej arcioisKupem
v Bolone, kterezto misto povazova-
no jest za jedno z nejdulezitejsich
o i-,.a n: t m
o. aide vjriutijiio ua iiisa spra-:
voval neobycejne vzorne.
Postup jeho v cirkevnich hod-
jstech byl neobycejne rychly, ta -
nostech
ky jen zridka se zaznamenava a
snad jest ojedinely. Z jara byl
jmenovan kartlinalem a dues jest
papezem.
Novy papez, jako vsichni jeho
pfedchudei, vyjma zakladatele pa
pezstvi, Petra. obklopeni jsou lou
nejvetsi shivou a nadherou, jako
ziidny druhy panovnik sveta. Je
ni u stoji k sluzbam sbory kardi
nalu, biskupu a arcibiskupu, cele
Jegie knezi ve vseeh fisi sveta a
eely kfesfansko-katolieky svet lezimeny, darovana papezi perskym
pokorne u jeho trunu. On jest ob-
klopen pokornymi sluhy a kazde
jeho prani stava se rozkazem. Jest
nejvyssi'hlavou eirkve. jejiz zale
zitosti fidi se sborem kardinalu,
vehlasnyeh to muzu ve svetove di
plomaci. Zajimavym bude zajiste zvedet,
jak ohromnym bohatstvim obklo
pen jest papez ve svem vatikau
skem sidle, kde kazdy vlas na jeho
hlave uzkostlive je strezen. Ve va
tikan e nahromadeno jest zlata, stfi
bra. draheho kameni, vzaenj'eli a
drahoeennych obrazu nejslavnej
sich muzu vsech vekii, nejskvost
nejsi sochy, jake kdy vytvof ilo lid
ske umeni ve starych i no vych do
bach zdobi sidlo papezovo, tv nej
rozmanitejsi klenoty bajeene ceny
uzavfeny jsou v pokladnach vati
kanu, ktery na bohatstvi a krasu
nema sobe rovneho sfdla na svete.
Pouze priblizne odhaduje se cena
toho majetku v sidle papezove asi
na $350,000,000. Za tyto pem'ze
koii)il by mnohou evropskou nsi
a toto bajecne bohalstvi shromaz
deno jest na nialein kusu zeme,
nad inz stoji vatikan. Jscu zde dra
hoeenno pamatky, jakymi muze se
vyznamenati pouze vatikan a jake
nikde jinde k spatrem nejsou.
Jak jsme byli podotkli, odhadu
je se tento majetek vatikansky na
$350,000,000 lee thn se nemysli o
vsem, ze by se to vse snad m hlo
za sumu tuto, kterou nedovedenie
v niyslich nasieh ani vystilmouti.
koupiti. To nikoliv. Majetek ten
jest nedotknutelnym a nnisi niiti
eenu ninohonasobnou. nez jak kon
servativne se odhaduje. Bohatstvi
ono jednoduse feeeno, neneeha se
nikdy ani vyvaziti, ani porovnati
se zadnou menou a jeji hodnotou.
Vse to jest shromazdeno v pa-
ilaci Lateranskem a pak v Castel
Gandolfo, v chrame sv. .Petra a
sidle papezskem. Zcmrely papez,
Pius nechal za sveho panovani pro
vesti pod osobnim dohledeni pres
nou inventuru onoho bohatstvi a
lit pak se dostala iiejakym zpfiso-
hnn na svetlo uvedeni cena
j Dary, jake papez dostava kaz-
, dorocne od svyeh vernycli etilelu.
niaji eenu tez obrovskou. Tak da
ry, ktere obdrzel papez Lr-v XiTI.
odhaduji se vatikanskymi znalci
na $27,000,000 a temito dary byly
vnlnft Tn7iTiiin7Pnv nnms'itiuisti nn-
I --w
hieu vatikanskv.'j), jakoz l japcz-
, . , , -, rn , , . v
, , ., , ,
ska repubhka darovala sv
T VTTT , , , . , ,
livu Xlll. znanie dve draho
otei
ocenne
iiduui-nic 1UUI1SLIUI1CU it KaUCllY.
to vse rozmnoznje ve velke mire
, , w , .M , , V1, ,
bohatstvi vatikaim kazdym rokem.
- Q1 , , . , "
Sklepy vatikanske liaplneny
hklepy vatikanske naplneny
jsou temi nejdrazsimi eyperskymi
' ,nta 10nr .
t10ee 1906 "alezalo se v techto skle-
pich 27.000 lahvi podobneho zbo-
'Zl.
j Jodllou yQ zajimavvch 2Viastno
jsti? darovah pape; jest skvos.
ost
ny a veliky demant, jaky daroval
sve doby sv. otei byvaly president
transvaalsky Kruger, rnbinovy a
demantovy prsten, darovanv urn
tureckym sultanem, kteryzto prs
ten jest tini nejdrazsim a nej
skvostnejsim na svete. velky de
mantovy kfiz, darovany roku 18
98 jiapezi americkymi katoliky,
drahoeenny kalich, jaky darova
la spanelska regentka, skvostna
olt afni vlozka s drahocenvmi ka-
sachem, dve drahokamy vyklada
ne sknne od khedifa egj-ptskeho,
ktere cenou svou daleko pfevysu
ji vseehny dary ostatnieh )anov
niku sveta. skvostne dary cinske
kralovny vdovy a japonskeho ci
sare, presidenta Spojenych Statu,
od princu indickych, ba i od na
celniku ruzn'eh kmenu na ticho
mofskych ostrovech. Tyto dary,
jake dostali dva pfedchudei nj'iiej
siho papeze Benedikta XV1". odha
duji se na celych $40,000,000.
Mimo techto daru dluzno jeste
zminiti se o vysokych darech pe
neznych a jinych. Tak na pr. za
znamenava se, ze pfi velke cirkev
ni slaA'nosti v chrame sv. Petra,
snimal" damy v iicibozenskem nad
seni klenoty se svyeh siji a hazely
je do kose na dary papezi. Dale za
znamenati dluzno Petruv halef a
mnoha dedictvi. Tak vevodkyne
de Plesiere odkazala papezske sto
lici vsechen svuj majetek v Pafi
zi a jeden milin ffanku.
Petruv halef rozdelovan pak jest
mezi kardinaly kurie papezske, na
zvelebeni chramu, na misie, na
podporu chudych a potfebnych.
Toto rozdelovani kona tajiui kon
gregace. kdezto papez stara se pou
ze o zalezitosti vatikanu.
Monsignoru del Azevedo a jeho
sekretafum vzalo to celych sest
mesicfi, nez provedli inventuru va
tikanskeho jmeni. Vatikan sam
jest tim nejvetsim a take nejskvost
nejsim iialacem na svete. Jest v
nem 11.000 pokoju a komor, na
plnenych mistrovskymi plody tech
nejslavnejsieh umelcii vseeh veku
a vseeh narodu. Knihovna vati
kanska eita 50.000 svazku knih, z
niehz jest ovsem mnoho bezcen
nych, lee mnohe velice vzacne. Co
dex Vaticanus jest ton nejzajima
vejsi sbirkou, kde mezi jinymi na
lezaji se dila Virgila ruene psana'
pfed 1600 lety, kdy kralcm nad
ki-ali byl cisaf Augustus. Obra
zarna vatiktinska ma obrovskou
eenu mnoha milionu mimo portre
tu. Jest zde mnoho del Rafaelo
vych, sochy Michala Angela, so
chy a obrazy mistru stareho Kima
a Athen, sbirky egyptske, jest zde
Madona di Foligno, Plato a Aro
stotel, Dmonichinuv obraz Comu
nion St. Jerome, Posledni den, Del
ficka Sibyla a mnoho soch nesmr
telneho Michala Angela, original
ni soeha Apola Belvederskeho, La
coon, Milova Aenuse, pojirsi mla
na sbirka ruznych medaili. poree
deho Augusta. Dale jest zde skvost
hum, drahoeenneho skla, nadher
ne koeary, kone atd. Jsou zde pa
pezske kabriolety, zhotovene v
davnoveku, ale zachovale ve sve
pine krase a na ceny jich mold by
se zeptati pouze nejaky mnoho
uasobny millionaf.
Ve vatikane jest zapotfebi po
cely rok k obsluze a ;eei o palac
550 lidi. nepocitaje v to ani papez
skou svycarskou straz a sluzebny
tento personal jest pojilfizen pre
fektu vatikanu. Po obede vychazi
papez na prochazku palncem a za
chazi na delsi dobu do nadherne:
ho parku se stfibrolesklymi vod
mety, hustyni stromovym a temi
nejdrahoeennejshiii kvetinami se
vseeh casti sveta.
Nekdy vyjizdi papez take na
venek ve svyeh kocarecli pravo
du nektereho z kardinalu. A vra
tiv se, papez zaseda za svuj pra
covni stfil a pracuje casto az pfes
pulnoc, kdy odebira se na odpoci
nek. Starosti papeze jsou velike. o
niehz obyeejny smrtebiik nema a
ni zdani. Jest to spravovjim mno
hamilionove rise katolieke ve
vsech peti dileeh sveta a k tomu
jest zapotfebi zvlastni intelenktu
alni schopnosti, vytrvalosti, pile a
fysicke sily. Casto papez, postaviv
se k oknu sve loznice, hledi zamy
slene dlouho, dlouho do noei a na
hvezdnate nebe italske.
Zivot na hvezdach.
Xa nasi Zemi pfislo semeno zi
vota ze Slunce, jez je oploditelem
vseho. Xa nejvzdalenejsieh )lane
tach slunecne soustavy je zivot ne
mozny ani v alkalickem mofi Ju
piterove neni asi zivota oi-ganicke-ho.
Pouze ve Venusi, Zemi a Mar
tu mohou byti podle nasieh pojmu
o organickem zivote bytosti zive.
Xa Merkuru uz asi ne, ponevadz
je pnlis blizko Slunci. Xa Venusi
je vliv tehoz tak silny jako
Zemi, prumerna teplota vsak 66 C,
je proto mnohem vice pary vodni
ve vzduchu; poeasi roeni j.uilo se
odlisuji. Xa polech je asi zivot, ja
ky byl v dobe sekunderni nebo
primerni na Zemi. Hmyz tarn zije
asi dele, vyviji se bez promen, po
maleji. Xeni tarn kvetu, motylu,
vcel, mraveneu; za to tarn bud on
asi ohromne vazky a sidla, velici
brouei, svabi a p. a hmyz tarn snad
bude inteligentnejsi nez u mis, po
nevadz jej liable zmeny pocasi ue
hubi; mozna, ze tarn hmyz bude
zastupovati v inteligenei cloveka;
ssavcu tarn bude asi poskrovnu,
clovek vubec ne. Xa Mai'su jsou
okolnosti zcela jine: tize mala, te
plota 9 st. Zeme 26 st. , znac
ne rozdily v pocasech, jez jsou vel
mi dlouhe rok 668 dm , kve
touci rostliny, hmyzy s pfemena-
mi. Travy vysoke, stromy silne,
hmyz vetsi nez u mis. Nasledkem
dlouhe zimy potomstvo nezna
svyeh rodieu na Venusi jaopak
se styka s rodici, deti jifebiraji
zkusenosti rodieu, cim se vzdehini
sifi a sesiluje dlouhe zimy za
biji rodice, kdezto potomstvo pfec
k4va zimu ve tvarech vyvojovyeh.
Mars ma periodu Venuse a ZMie
uz za sebou. Rozum ustoupil tarn
u zvifat jiz liplne pudu. Plazi se
tarn veluii snadno pohybuji, pone
vadz jsou lehei pro malou tizi
a proto snadno take pfesli do
stavu ssavcu a ptaku. Ssavci maji.
tarn velmi hustou a dlouho si'st.
ptaei bohate peri. Bezpoehyby jsou
tain gazely a jina zvr vysoka.
Lide na Marsu jsou asi vysoci.
svetli (ponevadz je tarn svetlo
slabsi), lebek asi sirsich nez my,
modrych velkyeh oei, silmHio no
su, velkyeh usi, vetsi hlavy. moo
ny eh prsu, lidu delsieh a .ieznej
sich. Jejieh intelligence je nadlid
ska. Nemaji krku, pasu. boky maji
sire.
Laska a vaika.
Berlinsky "Lokalanzeiger"' pfi
nasi zajimavou kuriositu. Xejdfive
se uzkostlivy list pokfizoval, ze
je sice neuvefitelno. ale bohuzel
ze jeden Anglican, bydlici v okoli
Berlina. dostal nemecky psany list
z Charlotenburgu, piny vfeleho vy
znani lasky, kde nejaka deva, na
kterou vjilka patrne nijak nepiiso
bila, pise takto:
"Jeste jen tfi dny a pak Te zase
uvidim a uslysim Tvoje draha slo
va. Rci mi, proe me to tahne vice
k Anglieanum nezli k Xemeiim?
Proe citim prave ve Vasi s)oloe
nosti tak blaze ? Zapominam vseeh
svyeh starosti a sveho hofe, jsi-li
Ty u nine a ve Tve spolecnosti se
zase rozveselim. Ja vim, ze to ne
mas nid. ze Ti svoji hisku lak pfi
lis projevuji. Ale rci, mam byti v
teehto tezkych, smutnych dobiich
nnilo roztomilou? To nemohu a iro
to vezmi nine, jaka jsem. Pozdra-
vuj ode nine (nasleduje n"ko-
lik angliekych jmen) velmi srdec
netesim se, ze vas zase vseeky v
uedeli v poledne uvidim. Sleuna Sv
pfijde v uedeli v poledne ke nine
na obed a potom my dve "nestast
ne zeny?' pujdeme navstivit r-ase
mile muze. Jsem v mj'slenkaeh stci
le u Tebe, mfij mily, a libam To
vroucne.
Tvoje verna Ruzena.
Xapises mi jeste pfed uedeli ne-
jkolik fadek?"
Zmineny list, jemuz onen do)is
dostal se do rukou, podotyka k
jtomuto zjevu: "Xeni nasim zvy-
kem. abychom vlekli do vefejnosti
soukrome zalezitosti. Ale tento do
pis, ktery mini byl zaslan se zado
sti o uvefejneni, tyee se tolik ve
fejnych zalezitosti, ze nemiizeme
jej pfejiti. Dovidame se, ze v Xe
mecku belni pofad mnoho Ang7i
canu a snad take Fra'ncouzu zcela
nerusene, jako by se ve svete nic
uestalo a ze pf ese vseeky vystrahy
pfed spehouny a nepfatelskymi
svudei zapfadaji se styky s ne
meckymi muzi a zenami. eo v An
glii poeinaji si vuei cizincum zce
la jinak.'' Xa konee vidi nemecky
list A' takove milostne korrespon
denei nemeckeho deveatka s An
glieany velke ohrozeni mirodni a
vojenske bezpeenosti a voki do bo
je proti takovym milostnym pro
jeviim. Jisto je jedno : Laska je a -'.usra-ne
"'mezimirodni'' a ned.i si ani
Vcilkou pfedpisovati.
Zatmesif s8n?ice a lid.
V dnesni dobe dovedeme zarme
ni slunce pfedpovedet na 100 let
napfed a vime, ze je to zeela pfiro
zeny zjev. ale dfive a u mnohyeh
narodu doposud vzbuzuje u lidu
neobyeejnou hruzu.
Je velmi zajimave, jak si ruzni
mirodove vysvetlovali tento zjev.
Skandinavci, na pfiklad si pfed
stavovali, ze oba obrovsti vyhla
doveli vlci se prohiiiieji po obloze.
Beda slunci a mesici, dozenou-li je !
Tu nastanou v prostoru nebeskem
krvave body, pfi niehz Moonarm
a Fenris schroupaji hvezdy.
Aby tomu zabranili, lide-vychci-zeli
ven a vsim moznym opatfeni,
zpusobili straslivy ramus. To po
mohlo a nikdy, pokud lide pama-
tuji, obludy neodolaly pekelnemu
tomuto rcimusu.
V C'iiianu, kde pokrok hlemyz
dim krokem postupuje, stai'e ruz
ne obyeeje jsou doposud eirkvi
pfediiisovany. Jeste zcela nedavno
jakmile nadchazela hoduia zat
meni, vrata ministerstva kultn v
Pekiim byla potazeua hedv;ibny:ni
hitkami. 24 bubeniku cisafske j!'f"
dypostavilo se do dvou fad a vedle
nieh ostatni bubenici s pripi've
nymi mistroji. A potom jiozor:
slavnostni okamzik seblizi. Man
darinove maji oblicej obrA'ny k
slunci stejne jako dalekolled ei
safskeho astronoma, jenz bystrym
zrakem cilia na slavnostni okam
zik. Xa dane znameni vsechno ii
fednietvo kleka na kolena, 'oube
niei bubnuji. hudba zufive hraje.
vsechen lid se ustavicne ukhini a
k ncbesum se A'zmisi vonny kom
kadidla na usmifenou obludy.
Za easu Konfuciovych byli astro
nomove nebeske rise zodpovedni
za pfedpovidani techto zjevu a be
da jim, jestlize je prnpasli. Smut
tiyin svedectvim toho je zalostna
ud.ilost, jez se pry pfihodila roku
2136 pfed Kristem.
Onoho roku, docteme se v sla
rych kronikaeh, zatmeni slunce pfi
slo neocekavane. Kralovsti asiro
n omo ve bra tfi Ho Hi byli proto
oh mini pfed soud,odsouzeni k smr
ti a na miste popraveni bezpo
ehyby aby se ucili plniti lepe svou
povinnost pfi pfistim zatmeni.
Ale i v stfedoveku.shledavjime
se s povereivou hruzou; byl of v te
dobe zatmeni pro lid prave tak
hroznym jako komety, jez vzdy
pfedpovidaly valku, hlad, mor atd.
Co jest valka.
Tak zvani vlastenei vykhidaji,
ze pry valka je skolou muznych
cnosti, statecnosti vytrvalosti a
tak dale. Ale kdo o teto veci iro
chu pfemysli, pozmi' snadno. ze
valka ve sknteenosti je zrov.-ia jira
v yopak toho, zac jeji oblnijei ji
vydavaji. Xa otazku, co jest val
ka. velice pfipadne odpovida slav
ny francouzsky spisovatel Guv de
Maupassant :
"Xekolik set tisic muzu scsliro
mazdi a dnem i noci pochocluji,
neodpocivaji, nepfemj'sli, ani ne
ctou, zadnemu cloveku nejsou ani
dost nialo uzitecni, ve spine hni
jou, v blate lehaji jako dobytek.
ziji ustavicne v tuposti, drancuji
mesta, vypaluji vesnice, niei mi
rody setkaji-li se s jinou podob
nou hromadou lidskeho masa, vrh
nou se na ni, krvi nasaklou zemi
pokryvaji hnijicimi, sem tarn jife
hazenymi iidy lidskych tel a kupi
cele hory mrtvol, jejiehz'ruce i no
by jsou utrhany a mozky rozstii-
kany. bez uzitku pro kohokoii ;
zcepeni pak nekde na poli, kdezto
jejieh rodice, zeny a deti zatim
doma hynou hlady. To jest valka !
Anebo : do cizi zeme vniknou ;
cloveka. ktery svuj dum haji, za-
rdousi ; pf ibytky chudych a bid- j
!i Zasilatelum dobytka
j Pro spolehlive a poctive obslouzenf
i zasilejte vis dobytek firme
!! INTER STATE LIVE STOCK
:: COMMISSION (Incorporated) CO.
I! v SOUTH OMAHA, - NEBR.
j j Jsme zaradeni mezi ziskatele nejvys-
sich cen a nas obchod by! zbudovan
II jedine na zasluze. ZKUSTE NAS! I
R. L. REYNOLDS, prodavac hov. dobytka
J. R. McPHAIL, prodavac vep. dobytka
JIM DONOHUE, vypomoeni prodavac
GEO. ASHBURN, vypomocni prodavac
PANI J. DONAHUE, v nradorne.
? ?
? ?
? r
Vuradovne jsme
1 1 Tel. v uradovne (office tel.) South 378
;.M..tiiiHMMiiiiii'iiiitii.""' - '' - -
nyeh lidi, ktefi uz zadneho ehleba
.H.naji, zap.ili, nabytek rozlamour
inensi pfedmety rozkradou, vino
ve sklepieh vypijou a co nemohoii
vypit. rozlijou; zeiiy a divky kte
re na ulici potkaji, znasilni; za
milliony cennych veei znici, za se
bou nevyslovnou bidu a eholeru.
zaneehavaji: To jest valka!"
Predplaf te tento da
sopis vasi'm vzdalenej
sim pratelum, jak zde
v Americe, tak i ve
stare vlasti.-
Zanechte prutrznich pasi
STUART'S
P LAP AO
PADS j30U
rozlICnfr oX
!P&su, jsout
pFldri ova
Si l3cu sl
myslnS
mopHlnuvf
ml aby dr
2ely 2ast&
jistg v polo
ze. 2fldafr
femeay seh
pfaky pfl-
MtfiStoftMttnw-Nl
rnMtt.
deiany aa-
dnS. protJvna prn. Nemohou se posu
novat, nemohou tudlz dflt nebo tlaCit
na kostf. Tislce se lecili lispeSn&
doma bez zdrzovani od prace zatvr
zele pflpady vyleceny. MSkke jak
samet lehce se pfilo21 laclne.,
Vyznamenany zlatou medallil. Prt-'
ben vyhojenl jest pflrozeny, netreba
tudiz pozdeji prutrznich pasu. Oeu
Seme co pravlme zaslanlm Vain na
zkousku Plapao upine zaarxna. aat
PLAPAO CO., Blockl66isT. LOUia Mo'
m.
kmmm
IMTKAmT
oroRcmm
PadoHcaickc zackraty.
Golconda, Nev. duben 1912:
Od te doby co jsem zapocal uzival Pas
tora Koenig-a Nerve Toaic nemel jsem zad
ne paroucnicke zachvaty od jara roltu 191 1
a v cervnu jsem opet mohl jiti do prace
Drive se kazdy obaval me dati praci protols
jsem mel zachvaty padoucnice kazdodcBae
po mnoho roku, a nym preji si vsichni abyck
pro ne delal, neb vedi, ze nyni jsem jicL
sprosten. Lek tento jest jiste poslan od Boha
neb nerauzu jej dosti vynachvaliti.
Walter Heard,
Zazracne !
Grandview, Wash, srpen 1912
Meia jsem padoucnicke zachvaty kaidt
dva neb tri tydny od 33 let; kterych me le
kari nemohli zbaviti. Od te doby co vsak hzj
vam Pastora Koenig-a Nerve Tonic, nebyJa
jsem zachvacena timlo neduhem jiz po cele
dva roky a take se citim dobre. Pusobi pK
zazracne. Pani J. S. Griffim.
ZDARMA cenna kniha o ruznych nervo
vych nemoci a vzorkoya lahev leku na kteroa
koliv adresu. Chudi pacienti dostanou raf
Uk zdarma, ktery pripravolal Rev. Father
Koenig ve Fort Wayne, Ind., od roku 1876, a
ktery nynj pripravuji.
KOENIG MED., CO. CHICAGO, ILL
62 W. Lake Street, pobh'ze Dearborn.
Naprodej v lekarnach za 1.00 lahev, 6 za $5.- "
00. Velka lahev $1.75: 6 za 9.00.
s I
f t
i
m 9
i
i s
5
i
i
i 3
i
I
i i
f
7
t
-
1
i!
i ?
u
i ?
? s
i
!
d
- a
11
CHAS. F. COX, fiditel (Manager)
FRANK ROBERTS, prodavac ovci
ED. O'BANION, vypomocni prodavac
JOSEPH TOMES, kasir
vzdy brzo i pozde.
ti
"
