zApmdu
0ZY7ENA
ECHO OF
THE WEST
Rocnik - Volume IT.
Clarkson, Nebraska, ve stredu, 9. prosiuce (December) 1914
Entered as Second-Class matter August 4. 1913, at the post office at Clarkson. Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 1S7(J.
Cislo- Number 20
Z Evropske valky
Nejnovejsi zpravy z Evropske-
ho bojiste oznamuji nekolik vitez
stvi Nemcu.
Pfes Zenevu dochazi zprava, ze
Nemci nevzdaly se dosud planu
udefiti na Anglii, hlavne na Lon
dyn. K tomuto pfipadu jest vice
jak 1,000 lidi zamestnao na staveni
novych Zeppelinu, ktere toluto
maji dobyti.
Rim. Osm batterii Italskeho
vojska bylo poslano do Libya, a
tarn aby byli pfipraveni na dalsi
rozkaz.
Paria. Die nejposlednejsiho od
.hadu citaji Francouzske ztraty
590,000 muzu, z kteryhozto poctu
odhaduje se, ze 100,000 jest jich
mrtvych. Ztrata Nemcu jest vsak
o mnobo vetsi.
Londyn. Die Berlinske zpravy
ztraty Rusu pfi hajeni Lodze jsou
obrovske.
Pfes Nis dochazi zprava ze kral
Peter ujal se osobniho veleni sve
ho vojska.
Z Berlina oznamuje se afedwe,
ze Nemcum. podafilo se dobyti v
nedeli mesta Lodze v ruskem Fol
sku po straslivych bojich, ktere
trvaly cely tyden. Lodz, mesto o
"415,000 obyvatelich, je dulezitym
prumyslovym strediskem.ruskeho
Polska. Ma velke mnozstvi textil-
nich tovaren pro vyrobil bavlnene
io-ibozi. Vedle toho jsou tu velke
mlyny, cihelny, barvirny, .jtrojov-
ny a pivovary. Obyvatelstvo ses-1
tava z Nemcu, Polaku a zidu. iUzrao xtaKousKem samym, mere
.. , , . . vysila na jih vseclmy sily sveho
Francouzske a angheke vojsko ponecMvajic havni obha.
ocekavaj! tube boje budou-h 2a-ljobu Po,ska mmei n kterh
tla6eni Nemci na druhe sve ooran na konec
ne posici v okoli Antwerp. Zde se-skjaine
Nemci dokonale pf ipravili na obra j
nu. Posledni uspechy spojencu j londyn. Spojenci pfesli na
daji se hlavne vysvetliti tim, zelvech stranach k offensive a na o
tfemci seslabili svoie linie znac- bou kridlech docilili v poslednich
ne, poslavse znacnou cast sviho
Tojska na vychodni bojiste.
V zapadnim Flandersku a se
irerni I'rancii snoienci docilili v
poslednich dnech pozoruhodnych '
uspechu, ale Nemci nepfestavaji I
tvrditi, ze ustupuji na neMerych :
mistech ze strategickych duvodu.
Postun spoiencu ve Flandersku
zastaven byl nedaleko Langemar-1
cku.
Londyn. Neocekavane brzy
"vratil se kral Jin ze sve navstevy
.ze zapadniho bojiste. Jen neco ma
lo lidi zvedelo o torn, ze pfibyl o
pet do palace Buckinghamskeho.
Ve Francii se sesel s belgickym
kralem Albertem, s nimz posnidal
jucea mu udeli fad Podvazkovy v
-nznani jeho statecne obrany.
Pafiz. Agence Havas oznamu
je z Athen, ze kf iznik Goeben, kou
peny Turky od Nemecka, jest o
pravovan v Bosporu. Goeben utr
pel tezke skody v bitve s ruskymi
valecnymi lodemi pfed Sebestopo
lem. Byl zasaien patnacti stf elami,
ktere usmrtily 126 jeho namofni
ku. Elrome toho znicena byla jed
na vez, komin a jeden stroj. Dve
tftetiny clenu jeho posadky jsou
Nemci a ostatni Rakusani.
Benatky. Zpravy dosle ?em z
Vidne oznamuji, ze opevnovaci
prace kolem hlavniho mesta pokra
cuji rapidne. Nekolik tisic muzu
zamestnava se vyhazovanim zako
pu. Osmdesat osm vagonu, napl
nenych zranenymi, pfibylo do Vi
djie za jediny den pfedesleho ty
dne. zeneva, svycarsko. Journal
de Geneve uvefejnuje depesi z
Bukuresti, ve ktere se pravi, ze
rumunska vlada rozhodla se defi
nitivne, sucastaiti se valky po bo-
i
ku spojencu. Toto rozhodnuti, pra
vi se v depesi, jest v souhlasu s
pfanim koruny, nejcelnejsich stat
niku, jakoz i cele zeme. Pouze mi
nistr financi nechce o torn niceho
vedeti. Jest pouze otazkou casu,
kdy Rumunsko sahne ke sbrani.
Zda se, jakojby chtelo se vyhnouti
.... , . ... !bv se neprinlasil z ialesnveli vias
vojenskych kruzich panuji obavy, : ' . 4 ' . . ,m
ze Srbsko do pfistiho jara podleh
,
ne uplne.
Z Nise dosla zprava, ze Srbove
na cele fronte setkali se s posoru
hodnymi uspechy a zajali 2.400
muzu vedle ctyf uplnych batterii.
Jedna zprava oznamuje, ze Srbo
ve pomysleji na pfelozeni sitila
vlady z Nise do Mitrovice.
Petrohrad. Vseobeine se zde
soudi, ze do valky v nejblizsi dobe
bude strzena nejen Italie, ale i Ru
munsko. Italie bude se musit ko
necne pfikloniti na stranu spojen
cu, nebude-li chtet kPdne pfihli-
zeti k tomu, ai Francie nebo An
glie podnikne utok na Terst, na
ktery dela si naroky sama Italie.
ze se pak k necemu pdbnemu pf i-
pravy deji, tomu zda se nasvedco
vati vylod'ovani francouzsko-an-glickeho
vojska na pude cernohor
ske, kam je obe zminene zeme xy
silaji na pmoc Srbum a Cernohcr
cum. Je jisto, ze se chystaji k prud
kemu utoku na Rakousko a to jak
na pevn6'..ta 1 vna mofi' kde bv
pfedevsirii jinym slo o Tersfc a Po
lu- Rumunsko pak bude do valky
bojich znacnych uspechu. An
glie a Francie vysila na pomoc voj
sko Srbum a Cernohorcum.
Londyn. Pro Nemce spatnym
znamenim Je navrat Vilemuv do
Berlina. Oud Pfemyslu a Kra-
v a se "J"- "yiA1 ueoavrame
zpeceten. Rakouske voisko vi-
tezne tahne z Belehradu na Morav-
pole.
Petrohrad. Vojensti znalci
jsou pfesvedceni, ze Neinci v po
savadni sve kampani proti Rusum
ztratili v Polsku cele dve tfetiny
sveho vojska. Vyslovuji se pak, ze
boje, jez byly svedeny mezi feka
mi Vislou a Vartou mezi Rusy a
Nemci, byly nejkrutejsimi a nej
strasnejsimi, k jakym doslo v cele
posavadni evropske valce.
Zadny mir s Rakouskem.
JJursovm list peti-olu'adsky pie :
" Rozblasovaly se zpravy. jest
.Rakousko oehotno uzavriti mir sa
mostatne, bez Xemeeka za tech
podmhiek, ze by vydalo k utvore.n'
ki-alovstvi polskebo I la lie. Srbum
JJosmi a Ilereegovinu a nejalcy m
stav na mori adriatiekem. Afuzte.m
j)nmo ri'ei. ze by byl kazdy tako
vy navrh zann'tnut. Rakousko l.iusi
byti napred uplne potreno. Rusko
bojnje tento veliky zapas za tiiii u
eelem, aby osvobodilo Slov-my. Ra
kousko zabredlo do vleku Nemec
tva tak, ze k na.sim j)ozadaktim
nikdy nesvoli, j)okud nebude uj)l
ne k zemi srazeno a pi-ostredky
jeho nadobro vyeerpany. l?usn' stat
liiei nikdy by nezahajili jednjMii o
samostatny mir s Rakousko-riier-.skem
anebo dokonee se statem u
her.skyni. Valka musi pokracovati
a Rakousko byt porazeno. Potom
muze dojiti k mini. 7 '
Nedluzite na tento casopis?
Ti z cechu a Slovakfi,
kteri v teto zemi Svobody ziist:'i
vaji stale loyalnimi Rakousku a
Iflio Velieeiistvu cisaf i a krali, ma
ji nyni pfilezitost loyalnost s'ou
take dokizati. Verbuji se zde ra
kouske sbory dobrovolnicke. Nu
ze. neehf se seberou a daji se do
shorn t"eh naverbovat. Mohoii se
ohlaxiti take bud' u nemeekeho ne
bo rakouskelio konsulatu. Uvidfnie
potom lined to rakousko-nemecke
vlasteneetvi a nadseni podle poet1.!
prihlasenyeh. ac jsme jisti, lulyby
melo dojiti opravdu do tuhehj, ze
M'lH II II I II (llll Jl'lllll. ."V IIU 11
osetrovatelck ranenyeh jisre by
se ncprihlasila ani jedina nad-'zena
("eska a Slovaeka. ponevadz samy
musily by doznati. ze je pr.ivdou
t rzeiii. ze pivo se pije a ree ze se
nduvi.
Pro Nemce spatnym znamenim na
vrat Vilemuv do Berlina.
Londyn. Ta okolnost. ze se ne
meeky eisar vratil do Berlina. ue
vesti )i'0 Nemee nie dobreho. Z
bojiste. kde se vitezi. )anovniei o
byeejne tak rychh' neodjiz l-Sji. Ci
sar pobyl na vyehodnim poli -
lecnem asi tyden. Cekal, ze tain
bude osobne pritomen velikemu vi
tezstvi. ale eekalo ho nepnjeinne
zklamani. Pobude pry v Berime
jen kratsi dobu a pojede bezpoehy
by zase do Francie.
Pravi. se. ze jeho dva nejmladsi
synove. Oskar a Joachim, unikli v
bitve u Lodze zajeti jedine tim, ze
se dali odvezti v aeropburi.
Jsou Rusove v Srbskn?
. Z Vidne oznamuji zpravy. ze
jest v srbske armadj mnobo Ru
su. kteri pry se tarn dostali pres
lOimunsko. Zpravy tyto pr;zn;'t a
ji. ze utrj)eli Rakusan.' v Srbskn
povazlive "zastavem". jinyiei slo
y porazku.
Krakov se dlouho neudrzi.
J'etrohrad. Vzdor tomu. ze ne-ktei-i
vojensti znalci poukazuji na
ostry odnor. lakv oblehaiicnn Ru
sum Kiaue I'remvsl. soiuti se zde.
ze se Krakov uloulio udrzeti ne-
muze. -Jelio posadka. v niz jesr vi
ce Nemcu nezli Rakusanu, podni
kla jiz. z mesta vypad, ale byla od-
razena s krvavymi ztratami. Oble-
bajici armada, kterou vede 'wv!A
Dimitriev. postoupila k mestu na
vzdalenost' nepatrnou. jest takrka
jiz pfed hradbami. Rakouske oby
vatelstvo po tisicich utika Miierem
k 'idni. Nc'mci zase na sever. Ces-
tou kudy se tito uprchlici ubiraji.
rozsiruji strach a hruzu n-il Ru-
sv. iuske voisko. zvlaste Kozaci.
hrne se v poctu kazdym dnem vtt
sim na plane uherske.
Vyvoj valky podle francouzskeho
odbornika. Tffteta valka.
Z Berlina. Fram ouzsky vojen
skv odbornik v "Dallv Mail" iM-es
ne vypocital. jak dloimo n 'e val
ka trvati, predpukhulaje. zc Xem-
ci nedoj)U.sti se zadue ehyby.
Deli v.'ilku na sest obdobi'. Prni
obdobi tvoril nemecky pneliod pfes
15clgii a Francii. druhe obdobi by
la biva na .Marne a ustui) k Aisne,
trti bitva na Aisne. ktei'a se vy
tvafi v boj o Calais: ctvrtym obdo
bim jmenuje ustup Xf'meu a boj
na Maase. patym obdobim I'istii)
Xi'mcu a boj na Ryne : kojiecne
seste obdobi bude pry tvofiti po
chod na Berlin. Die mineni iran
couzskeho odbornika bude boj o
Calais skoncen koncem prosince.
boj na Maase skonci zacatkem
kvetna 101.1. boj na Ryne pry skon
ei v unoru r. 1!)1G a pochoil na
Berlin a uzavreni mini padne do
r. 1017.teily za tfi roky. Redakce
''Daily INlu ilu" povazuje tyto ii
vahy francouzskeho vojenskeho od
bornika za zcela vazne, neboC jim
venovala dlouhf uvodnl clanek.
Athleticka hra ve skolaoh.
listy vychodni mesiciiik lobi
ral onehdy otazku athletiekycb
her ve skolach a kolejich a pou
kazoval. zdali by na miste her tech
to nemelo byt zaveileuo pravidelne
cviceni pro vsechny zaky ve skole
se ualezajici. "zdor tomu. ze rim
to poukazal na slabou stranku ath
leticke vychovy v kolejich a ske
Jaeli jinycli. kdez ucastenstvi i'
hrach dostava se pouze nekolika
zasvecenym a ostatni mohou )ri
hlizet. dostalo se mu spousry od
povedi. z nichz velka vetsina 'ro
jevila svuj souhlas s pfiiomuym
zpusobem telocvicne vychovy. Od
povedmi temito podana byla ukaz
ka n.'irodni vychovy. ve ktere base
ball a football ucineny byly lmrod
nimi hrami. kdezto sport rozvet
.venejsi a sirsi zastrcen byl do po
zadi pouze proto. ze neposkytu.je
okamzikove rozeehveni, kdy jedna
se o vyhru neb prohrit, jako jest
tomu u her zminenych. Telo kaz
deho studenta ve skole po'trebuje
osvezeni a posily vycvikem a pro
'to baseball mel by byt jen vedle j
sim cilein vychovy telesne a nemu
xi mu byt venovana veskeri duie
zitost. jako jest tomu nyni.
Francouzi spolehaji se na Itaiii.
Z Boi'deaux se oznamuje. ze fran
couzsk.'i vlada dostala sice ce.stou
neufedni. ale pfece jen z prame
nii spolehlivych zaruceni, ze ltali
nezustane v neutrality a pfipoji se
ke spojencfim snad jiz velmi brzo.
PVaneouzska vlada nechce rici nic
blizsiho.'eo ji k temto nadejim o
pravnuje, ale ujisfuje se, ze ma in-
formace spolelilive. Pravi se v nich
Zq je pro valku nejen vsechen i-
talsky lid. ale i ministersky pred
seda Salandra s eelym kabicietem.
Ve snemovne se ovsem takove veci
obyeejne nerikaji.
Jake nasledky bude miti vscoupe
ni Turecka do fady valcicicli
mocnosti,
o torn prinasi londynsky ,X'ation"
nasledujici zajimavou uwhu :
;Rozhodne vitezstvi spojencu bu
de miti za nasledek. ze Rusove s
usadi v Cafihrade a pfipoji si ar
menske provincie. Egypt bud" n
plne sprosten turecke svrchovano
sti a Arabic a Xyrie nejspise se sta
nou samostatnou fisi. Xepocln bne
tak?'1 francouzske a anglicke hos
podafske oblasti budou pevn1 ii
stanoveny: tez Kecko ziska. Ture
cko bude omezeno na vnit:'0-en;i
Male Asie. Kdyz by zvitezilo Ra
kousko a Xemecko. tu znamenrio
by to rozsireni jich na cely Ori
ent, od Berlina az po Bagdad.
Zvlasf pozoruhodnym je, ze anglic
ky casopis beze vseho pocita s
tim. ze Rusko obdrzi Cafihrad. To
uedavna v Anglii o torn neclueli
nic slvseti.
Zadna slova na darky pro el
gicke trpici.
Xew Vork. Xa balicky zasol)
lro hladovici Belgicany nesmi se
napsati ani slova "Merry (lirist
mas.?" Americka komise pro ped
poru Belgicanu ohlasila. ze j'lky
koli napis od darcu na vnitfni ne
bo vnesji stranu obalu mold by ves
ti k zabaveni cele zasilky od ured
niku. kteri by meli podezf'iii. ze
je to nejaka vojenska depese po
slana v tainvch znamenich.
Nemci v podezfeni, ze rozsiruji
slintavku a kulhavku.
Objevilo se podezfeni, ze jeden
z valcieich narodu evropskych, je-
muz na torn zalezi. aby se zdejsi
maso nemohlo zasilati jeho pfate
lum. ma ve Spoj. Statech sve a-
genty. ktefi tu rozsiruji kuliiavku
a slintavku. Ponevadz se zdi-isi
maso dovazi do Anglie a Francie,
nemuze podezfeni celiti proti ni-
komu jineimi, nez proti Nemcum.
Inspektor statu X"ebrasky, C. M.
Day, podezfeni to nejdfive pojal a
telegial'oval tajemniku orby do
Washingtonu. ze po Xebrasee jez
di dva cizinci, kteri opatreui jsou
podkoznimi strikackami a proti
nimz jest otluvodnene pod zreni.
ze siri nakazu mezi hovezim dobyt
kem. Die zj)ravy Dayovy muzi ti
z Xebrasky odejeli do St. Loii?.
Mo., a z Washingtonu bylo :am
poslano uvedomneni. aby n;t ne
byl da van pozor. rradum zdcjsim
jest napadnou obrovska rychlost,
s jakou se nemoc rozsiruje a jsou
nakloneny vefiti, ze v torn vezi ue
jake neciste nice.
Dvojcata se narodila za pet tydnu
po sobe.
.Mendotta, 111. Vy.-ktl se zde
zvlastni prij)ad. ktery nenw'i rovne
ho v dejinach. jak soudi lekafske
autority. Pani A. M. Snyderove
v Aiedotte narodila se dvojcata j)0
sobi v dobe peti tydu.1 a jednoho
line. Prvni elite, ehlapecek. vazici
a liber, narodil se koncem ri.ina.
druhe, rovnez hoch. vazici slm
liber, narodilo se v pondeli. Stava
se, ze byva nekdy rozdil o nejaky
den a v takovem pripade jedno
ilite nebo druhe neni schopne zivo
ta a obyeejne umfe. V torn to padu
jsou obe deti zdrave a maji se k
svetu. Lekari pravi, ze je to pripad
zvlastni. a dr. -7. B. Le" e zdejsi
porodnice sepsal o torn zaznamy.
Valecna dan na pf enosy cen-
nych lis tin.
Valecna dan, jez vysla 1 rosin
ee nakazuje ze veskere dfileiite lis
tiny musi byt valecnou znnmkou
opatfeny a ziuunky musi byl nale
peny i za pfenosu prodeje, neb
pfepsani tech kteryeh certifikatu,
podilu. akeii neb podobnych ren
nych papiru. Ku pfikladu eei-tifi-kat
stodollarovy tfeba opatfit
dvoueentovou valecnou zn.'imLou
(stampem). kterouzto znamku mu
si zaplatit prodavajici. tedy nikoli
oilkupnik. na nehoi dotyeny certi
fikat jest ifepsan. Za vydaai sto
dollarovych novych certifik'nu. ak
cii. bondu atd.. tfeba pouzit peti
centove valecne znamky, pakli jei
na se o certifikat na castku -tlOO
neb o nepatrny zlomek vyssi. Kdo
by se podobnemu valecnemu po
platku chtel vyhnouti. muze byt
pro dotcenou nepfislusnost. proti
zakonnost pfipadne i .1,000 poku
tovan neb na 6 mesieu do vazby
poslan. neb j)okutovan i uvencn.
Jak asi vse dopadne.
Kdyby vse zaviselo jen na veli
telich nasich valecnych lodi. mo
ldy by se Spojene St;'ity doeela
snadno dostati do vaznych nej)fi
jemnosti. Mohlo se to snadno sta
ti. kdyz Turci vystfelili na ame
ricky kfiznik Tennessee. Prvni
zpravy. jez pozdeji byly popfeny.
sdelovaly. ze kapitan Tennss je vy
slal tureekym ufadum v Smyrne,
ze ma nafizeno vplouti do pfista
vu a ze tak ucini tfeba nasilim.
Pak nasledoval vystfel a v ame
rickem namofnictvu lined bylo pen
kazovano na nutnost nejake odve
ty. A'elitel americke lode vydd ul
timatum a jest tudiz povinnrsti
vlady. aby jej podporovala v ub.:'i
jeni cti americke vlajky. Poz-icjJi
depese siee popfely, ze by elitel
Tennessee vydal podobne ultima
tum, ale neco v torn pfece muslo
byti. kdyz president nafiilil. :jby
na pfiste americke lode nie nepod
nikaly. co by mohlo pfivesti "Jadi:
do nepfijemnosti. krome by dosta-
ly pfimy rozkaz Washiiul iui.
ai se jiz meiv veci lakkoii. kazu-1
je to. jak by Spojene Staty icohly
byti docela snadno strzeny do v'il
ky. kdyby veliteliTm valecnyoh lo
di bylo poneehano pravo jdiati
die jich osobniho dobrozdani. Jedi
ny vystfel, za nejz by vlada e
chtela byt zodpovedna, jest iiol.bi
dan za urazku vlajky a hork-)kvev-ny
kapitan vyda lined ultiraatmn
a zadna zadostueineni. jako se sta-
lo v ilexiku. Xebyt prave takove
ho pfipadu. nebylo by snad ani
doslo k okupaci Vera Cruz a zlvot
ani jedineho americkeho vojina
neb namofnika nemusel byt utra
een. Udalost vyvolala po eele zemi
takove vzruseni. ze lide zizalei po
krvi. prali si okamzite prohlAseni
valky a nebyt ehladne rozvahy
presidenta AVilsona, snad by k ni
skutecne bvlo doslo.
Vsichni panovnici na bojisti.
Krome rakouskelio cisafe Fran
tiska Josefa. ktery je v posledni
dobe uz slabomyslny. jsou sichiii
nacelnici valcieich statfi na bojis
ti. Cisaf Ailem je na bojisti rus
kem a prave navstivil vojenske ro
sice u Gumbinen Darkemannu, ve
Vyehodnim Prusku. Pfijel tarn v
automobilu z Insterburgu ("VVy
strucze), ktery lezi od Gumbinen
asi sestniict mil na severoz.iped.
Jezdi nyni po vyehodnim bojisti
ustavicne. Anglicky kral jest ve
Francii, belgicky kral dli u svelio
vojska ustavicne, president Poin
care naleza se na bitevni cafe zno
vu. Car Mikulas dli u armildy v
Polsku jiz asi pfildruheho mesice.
Ze srbsky kral Petr a eernohoi
sky Xikita vojska osobne vedou, je
davno znamo.
V Cechach uz zase revoluce.
Xevefhne sice teto zprave do
slova. ale otiskujeme ji pfece, po
nevadz se fika. ze neni spoeliu,
aby na neni nebylo pravdy troehn.
Tentoknite pfinaseji pafizske list'
z Zenevy. ze Svyearska, naslednjl
ci zpravu: ?'V Rakousku propuk
lo yazne povstani a cisaf Frantisek
JosefTaby nespokojence-iipokojil,
dice se vzdati trfmu ve prospech
naslednika trunu Karla Frantiska
Josefa. Revolueni linuti nesinirne
vzrostlo v Cechach. Dvacaty osipy
pluk prazsky a dvacaty osmy zaio
zni sucastnily se vzpoury, a mno
bo vojaku bylo jiostfileno."
Ze by bylo tlosio k nejake v':z
ne revoluci bude asi sotva )rnvda,
ale ze propukaji mensi vzpoury,
pravda jest, nebot se to potvdilo
i v soukromnych dopisech. Ale aby
se cisaf vzdal trunu. toho na ;iem
nikilo nezada. Tech par tLiu ne
bo mesieu zivota. ktere mu jeste
zbyvaji. uz na osudech Ralc-uska
mnobo nezmeni.
1000 Britum budou odiiaty nohy.
Londyn. Invalidni dustojiiici z
bojiste domu se navnitivsi sdelu
ji. ze j)fes 1100 britskyeh ;lustoj
niku trpi omrzlyma nohama v hhi
vni nemocnici v Bolougne. Plnemu
tisici z nich musi byt odn.na jed
na neb obe nohy. Xa oinrzliuy o
neinocnelo tolik muzu, ze je vie
toho druhu nemocnych nez ji -h bv
lo zraneno kulkami neb Srapnely.
Skoro kazdy kdo jimi trpi bude
jiz nesehopny k boji.
Zvyky narodu.
Letos opet vydal "pan Josef Tri
ner pfekrasny kalcnilaf. ktery
pfedci vsechn pfeciesle a bude jis
te dokonalou ozdobou kazde mist
not' Obraz j.fcdstavu ie zvvkv
mnohych narodu a jest proveden
v kr.'isnych barvacb. Litujcme pfu
ze.ze nemohli vsicbni narodove by
ti rt'prcsentov.mi. ale cekame. ze
nektery z j)fistich kaleiub'iu to
nahradi. Kdokoli by si pfal vytis
ku. neehf zasle 10c. v postovnieh
znamkach nebo v penezich na nd
dnxsu: Jos. Triner, 1333-n:33r) So.
Ashland ave.. Chicago. 111. Kalen-
;daf bude rozesilan po 1. j)rosince.
Tajemny Ostrov!
Od Juliuse Vernea.
Tenlo krasny roman ve trcch dilech a
cilajici 525 stranek posleme na kte
roukoliv adresu ve Spojenych Statech
za $1.50.
Adresujte ODVARKA BROS., Clarkson.