Cisar Frant. Josef
pry upsal jeden million korun na
valecnou pujcku. To se velebi ve
zpravach z Rakouska jako vol ice
obetavy cin. My vsak v torn nevi
dime ani zblo obetavosti. Oisaf je
nejbohatsim clovekem v Jtakou-sko-Uhersku
a million korun je u
neho tolik jako u jineho koruna, ci
spise jeste mene. On bude stale zi
ti v prepychu, ale jiny, ktery ve
nule korunu, musi se uskrovniti.
Valku sam vyvolal a nyni musi ji
ni za nej a jeho zajmy infit, trpet
a platiti. Ostatne mozno s jistotou
za to miti, ze svfij millionek upsal
jen za tim ucelem, aby to tahlo, a
by jini "vzneseneho" pfikladu je
ho nasledovali. A oni jiste to ude
laji. Yzdyt' jsou to po vetsine
Slovane a ti jsou znami svoji tr
pelivosti a obetavosti pro zajmy
cizi, jim nepfatelske.
Predpovida zmenu americkyeh
hostincu.
Hostinee die evropskeho zpiiso
bu, zbaveny politickeho vlivu a
spojeni, opatfeny stoly, zrcndly a
zafizeny jako kavarna , aby do
neho mohly pficbazeti jak zeny
tak deti a najiti obcerstveiri, kde
by pivo a sodova voda byly proda
vany, byl predpoveden ua sjezdu
sdruzeni pivovaru, jenz se odby
val pfed nekolika duy v W.v Or
leansu. Americky salon ma bvti
pfemenen na zpusob evropskych
pivnic, kde se shromazd'uje lid k
pfatelskym besedam. K zmene te
to hodla dati popud Sdruzeni pi
vovaru a odstraniti dosavadni
druh americkeho hostinee. Ozna
meni o torn ucinil ve sve zahajo
vaci feci pfedseda Sdruzeni Ed.
A. Schmidt.
Amerikani davaji se k vojsku.
VeSpojenych Statech jest mnoz
stvi- mladiku, ktefi by radi okusi
li slasti valecnych na bitevni cafe 1 nezvyKiym pomerum pra-,neDo vaiecne loai, vyzaduje-n to
a nonevadz se nemohnn Mt. r,a vni 'skfini sraPnelu nad nlavami by jim ho valecna niitnost, prave tak smi
nu ze Spojenvch Statu, nabizi se re
krutnim ufadum v Kanade. Ozna-
muje to general Hughes v Ottawe,
, ministr milice v Kanade. Pravil ze
jest ve Spojenych Statech aspon
100.000 mladvch muzu ktefi bv
chteli v kanadske armade slouziti
jenom proto, ze chteji poznati val-
prvnim nebo druhvm kontniL'en-
ku z blizke zkusenosi. Sta Ameri-' Ale ty dloullo trvajici bitvy ny-. ve oyi zajat. zajaty vzauchopiavec
kanu jizv kauadskem vojsku slou- n5i evroPske valky pfinesly no-j. lest prave tak dobfe valecnym za
zi a bylo poshino do Francie s neuezPecenstvi lekafum. Tijiacem jako vojak neb namofnik
tem. Hughes se vyslovil, ze kanad- tzlvot v sanc' pfispeti ra-
ske lifady rady kazdeho pfijoiou, I1?nJ'm- V.dfivejsich valkach zra
uz je narodnosti jakekoli. Mlu- ll5n6 odnaseli neb odvjlzeli do ne--vil
take o moznosti nemeckeho vna mocnic kde byli osetfovani. Dues
du do Kanady, ktere by mohli pod-
niknouti horkokrevni Nemci ze
Spoienvch Statu a nravil ze z ne-.1110
ceho takoveho ma maly strach.
Soustati ma 8000 ostrovu .
Podle nedavne zpravy Narodni
Zemepisne spolecnosti vlastni Sp.
Sta ty zrovna 8000 ostrovu, skyta
jicieh vyzivu 100,000,000 lidi. Zpra
va dale ukazuje, ze obchod te.-hto
ostrovu pfevysuje $300,000,000, ei-
li jest vetsi nez obchod Spojenych
Statu v kteremkoli roce pfed ro-
kem 1S50. Americkeho
jest investovauo na ostrovech pfi
blizne $-100,000,000 a s ostrovu do
vazi se do Spoj. Statu kazdym ro
kem za $100,000,000 vj'robku a
ostrovy berou zase vymenou asi za
stejnou sumu. Pozoruhodnym jest
vy viu Portorika, Hawajska a cstro
vu Aljasky. V tech bylo pn nfm
rOKcm anicriekc nninimstriir.o vn
neseno 25.000 skolaku ted' je jieh !
tam 375,000. Tezba cukru stounla
z 65,000 tun rocne na 365,000.
Hawajsko neobycejne prospiva-
Jo po jelio trvalem pfipojeni pod a -
nuM-ickou vlajku r. 1900 .Odhadnu
ta hodnota sklizne eukrove se vi
ce nez zdvojnasobila, vklady na
bankach zectyfnasobih. Zavodno
vaci soustava Hawajska jest di
vem inzinyrskeho sveta a cukru
sklizeno tam po akru daleko vice
nez na jiiiem miste na zemekouli.
Ostrovy aljasske a pevninastoji
nas $7,500,000, o cemz mnozi fika- 'smrti, nebot' vzducholod' ci letad
li, ze je neospravedlnitelne, nienn'1- a jsou 3en prostfedky k urcitemu
ne po mnoho roku kazdorocni hod
nota tulennich kozi samotna pfi
blizne zaplatila celou vylohu za Al
jasku. V pfitomiie-dobe, vyvazi se
z Aljasky lososu v krabicich v je
diiiem.rce za dvakrat tolik, iicz
co cele uzemi stalo.
Nove nebezpecenstvi.
Nynejsi evropska valka jest v
dejinach lidstva nepochybne val
kou nejvetsi a take nejhrqznejsi.
Az do teto valky trojdenni bitva
povazovana byla za neco neoby
cejneho. Napjeti a namalia, kte
ifin za nasi obeanske valkjr bo
jo vniei byli vystaveni ve velikych
bitvach u Shiloh a u Gettysburgu,
zdaly se soucastnikum temef nad
lidske sily. Ale easy se meni a iide
s nimi. a meni se take nase poneti
o neobycejnych a podivuhodnyeh
vecech. Nynejsi valka ukazala, ze
trojdenni bitva za nasi doby neni
pranic zvkistniho. Nemci i spo
jenci bojuji cele tydny na fronte
mnoho mil dlouhe, a bojovnici sna
seji to napjeti i namahu pomerne
dosti dobfe.
Je znamo, ze za vyjimecnych 0 -
knlnosti Movek take nese vvii-
meene mnoho. Tfistaliber
mladenec, kterv v klubov
me jenom stezi dobelha se z kurac
keho pokoje do jidelny, vydrzi uti
kati treba celou mili jako profesi
onelni behoun, hofi-li mu dum nad
hlavou. Z evropskeho bojiste do
chazeji zpn'ivy o torn, kterak i za
neustale palby vojaci dovedou si
uciniti "pohodli", mozno-li ovsem
v zakopech o nejakem pohodli mlu
vit. Ale maji pry v zakojech i fo
nografy i kuchyne.
Snaseji-li vojaci napjeti i utra
py bitvy trvajici nekolik tydnu,
je to proste proto, ze clovek je zi
vocich, ktery lepe nez jini dovede
se pfizpusobiti zmenenym okolnos
tem. Jen tim vlastne clovek dosiihl
sveho panstvi nad ostatnimi zivo-
cichy, ze dovedl lepe pfizpusobiti
sebe pomerum. Kdy. bombardo-
vani Antwerp bylo. zahajeno, oby-
vatele zalezali do skleDuv. Ale
kdyby takove bombardovani se
stain nravidplnvm ripvom tidninn.
I j 'vy
chyby, ze by lide se pfizpusobili i
Ar wo
sev5edngl- YY nasi pf edkove
Ja . to vydrzeh P milbony let,
a5kH kolem nich Mdily tyfus' cho
lera 1 Cern m0r- Nebot' Slovgk' at
JlueuuJ -nans aneuo vaseK,
netraPJ se Pfes Pfni ani pro oho-
lerU dokud nakaza nepopadne
jeho sama
.to neni mo'k ponevaiiz' by to tr- j
val pHli dlouho' n by zraneny ,
Dvtl cl0Praven tto nemocnice.
At. ' 1 1 r-w , -ti i
A tak lekafi jsou nuceni pfimo pum a pod.) opustiti vzdalenou ces
se plaziti mezi padle a ranene se t ton oblezenou pevnost neb pfe!5t
svymi obvazy, morfiem a jinymi nouti pf es hranice nepfatelskym
'l'stfedky pro
prvni pomoc."
To znamena, ze lekafi sami b'vaji
vystaveni skutecnemu nebezpe-
censtvi valky prave jako bojujici.
Jest mozna, ze toto nove nebez-
pecenstvi bude miti silny vliv na
vefejne mineni o valce. Yladnouci
t"d.V snadno mesou valku, dokud
kanitaluna .latk.v chodi jenom delnici. Ale
uvrhne-li valka v nebezpeei take
lekafe a po pfipade i jine lidi z
tak zvanych ucenych a professio
nelnich tfid, lze ocekavati, ze ra
dy odpurcu militarismu budou
znaeue posileny.
VzdUChOplavba a
PraVO ValeClie,
' duesni vaiecne dobe, v niz po-
nxito bylo velmi cetne vzducho-
pbivby, vladne vseobeene rozsife-
mmeni. ze kazdy vzduehopia-
vec, kteiy padne do nepfatelskych
rukou. propada nevyhnutelne tres
tu smrti. Tato mineni nenii vsak
die zasad moderniho valecneho
prava ve vsech pfipadeeh sj)rav
nym, jak ukazi nam nasled-ijiei
v.vvody. Okolnost, ze vzducholodi
nebo letadla bylo pouzito, 'lema
:zsadne vlivu na urceni trestu
juuuani, prave jaKO icazay jiny
dopravni prostfedek. Neni zde tu
diz zadneho duvodu, souvisiciho s
trestem smrti pro ty, kdoz se v
nich nalezajf, jezto vzduchoplavec
pouziva letadla k provedeni urci
teho jednani. Nutno tudiz vice
pozorovati trestnost jednani samot
neho.
Nejprve pfiehazi v uvahu v sou
vislosti s trestem smrti otazka spi
onaze pomoci letadla neb vzducho
lodi. Nesmi vsak byti jednano jen
tak beze "seho s kazdyni nepfa
telskym vzduchoplaveem jako s
vyzvedacem. Vjzvedacem die u
mluvy haagske mirove konference
v r. 1899 o pozemni valce jest jen
ten, kdo tajemne nebo pod fales
nou zaminkou sbira nebo pokou
si se sbirati zpravy z operacniho
iizemi valcici strany s umyslem. a
by je sdelil strane protivne. Spi
onazi jest tedy jen to jednani, kte
re se deje tajemne nebo pod falcs
nou zaminkou. Proto nelze jednati
s posadkou nepfatelskeho vojen
skeho letadla, ktera svou vojen-
'skou vlastnost a umysl vyzvedny
nezastira, jaKO s vyzveaaei, neoot:
t r 1 .wt v i ,
ni staryzde sclnizi pozadavek tajnosti. Vy- nasilnosti, pachanych ua bezbran
vvAm do- zvedue vojenske letadlo nesleduje uych '.pobach, povstaleeke -trany
ve vzduchu zadny jiny iicel, uez ifoproievily posud ani zn::inlcy do
pfikladne jizdni hlidka na zemi. bre vide, ze by opravdu o mir sta
Prave jako jizdni hlidka muze byti j ly- Pokud byl Diaz na stolci pre
napadena a znicena, muze byti si- jSidentskem, volalo se , ze lined bu
ce take letadlo sestf eleno nebo ji-, de pokoj a mir v zemi jen cc Diaz
nak donuceno k pristani, ale na zi- jbude svrzen. Pfisel Madero a lira
vu zustavsi z posadky nesmeji by- ,se opakovala. Povstalci proti nemu
ti jako vyzvedaci zastfeleni, prave
jako na zivu zbyli vojini z jizdni
hlidky neb z potopene valecni lodi.
Nutno s nimi jednati jako s va.
lecnymi zajatci die platnych pra
videl moderniho valecneho prava;
nepritel nesmi je tudiz v zajeti
bez duvodu usmrtiti, ani jim ubli
zovati. Totez plati pro takova vojcnslca
letadla, ktera nejen ze vyzvidaji,
ale take einne se sucastni bo'ju,
bud' vrhanim pum nebo nicenim
'nepfatelskych letadel atd. Ty 'maji
1 totez nravni nostavpnf iakn vpsVa.
f i ostatni ucastniei bo ju. Prav6 tak
ipK norr-ifnl ot, -ii-
uiaii ami iiuiu puiuu
'svych del na protivnikovo vojsko
i , v , , ,.
( by ti odrazen nepf atelsky titok' 16 -
tadel neb vzducholodi, jez mohou
l1 sesj
ismi b)'rti
sestfelena. Pfi torn vsak ne
se vzduchoplaveem, pad
ne-ii ao neprateisKeno zajetinic
jinak jednano, nez jako s vojakem,
ktery otevfene polni bitve, nebbT s
namofnikem. ktery v namofni t- f
smrcen neb poranen jako onen.
Co se tkne vzduchoplavcu, ktefi
jsou civilnimi osobami, nastupuji
ovsem jina pravni nafizeni. Chte-la-li
by ku pf. soukroma osoba iii
koliv s umyslem vyzvedaeskym
neb jmak nepratelskym (hazem
vojskem obsazene na neutralni il
zemi, tu smi sice nepfitel pfinutiti
letadlo k pfistani, ba, kdyz toho
vyzaduje valecna nutnost, aby se
zpravy z oblezene pevnosti nebo
z obsazene zeme dj'de nedostaly, i
sestfeliti, naproti tomu vsak nesmi
soukromeho letce, pfezije-li tako
ve .vice mene dobrovolne pfistani,
usmrtiti, nybrz propustiti na svo
bodu, ovsem nevyzaduji-li jinak
nutne duvody jineho jednani. Pfi
kladne muze nastati potrestani pro
nedovolene pfeletnuti nepfatelske
cary. nebo zajisteni zajetim proti
dalsimu rozsifovani zprav.
Byl-li vsak vyslechem osob a pro
hlidkou veci v soukromem letadle
se nalezajicich zjisten vyzvedacsky
neb bojovny umysl, tu podlehaji
soukrome osoby take trestu smrti
jako kazdy vyzvedac nbo soukrom
nik. ktery se sucastni bitvy.
Z uvedeneho vysvita, ze povjseeh
ne smeji byti valecna i privatni le
tadla nepfitelem sestf elovana a si
ce bez ohledu na to, jedna-li se o
leladlo vojenske ci soukrome. Ci
zimu letadlu at' jiz vojenskemu ei
soukromemu lze tedy vzdy pfikla
dati nepfi'itelske umysly a proio
musi miti protivnik pravo veskere
vzduchoplavec, ktere pfinuti k
pfistani, usmrtiti. To smi jen v pfi
pade, zjisti-li se spionaz neb ucas
tenstvi v boji soukromych letcu.
S veskerymi vojenskymi osobami,
vyjimaje vyzvedace, musi jednati
jako s valecnymi zajatci.
Nedluzite na tento casopis? . j
i
Nasilf a bezvladi.
Yojensky odborny list, "The Ar
my and Navy Journal", iiapsal
nedavno o pomerech v Mexiku :
'Spolehlive zpravy naznaeuji, ze
skutecne bezvladi panuje v Meste
Mexiko. Jest takove vzboufeni v
sidelnim meste Mexika, ze dobfe
zpravene autority v mexickyeh za
lzezitostech nebyly by pfekvapeny
slj'seti ze hromadne nasilnosti by
ly jiz v meste spa eh any. Az dosud
prisna eensora zadrzela vrseehny
podrobnosti o boufich v sidelnim
meste Mexika od uvefejneni v te:
to zemi, ale aniz by se zvlaste r.a
mahal, dosici dejz, eo skutecne se
tam deje, statin odbor pine chape
hrozici nebezpeci."
Zadna z nadeji, kladenyeh v Car
ranzu a povstaleeke hnuti vubee
,1 1 2, , " 1
se iusivua ueusnuiuinina
Mi mo
prohlasovali, ze ma-li v Mexiku za
vladnouti ponidek, Madero musi
jiti. Madero sel, ale slibovany po
fadek a mir posud se nedostavil.
Na stolec presidentsky dostoupil
Huerta, proti kteremu mnoho se
boufilo, ackoliv dnes jsou jiz zna
my pficiny, proc se to delo. Vlada
nase shodovala se s povstalci me
xiekymi, ze aby lepsi pomery v
Mexiku nastaly, Huerta musi jiti.
"Wilson a Bryan byli stejne o torn
pfesvedceni, jako Carranza a Yil.
la. Huerta uz pred dvema mesici
vzdal se presidentstvi a odesel ze
' zen!!' al,e v Ieku jest t0 5im d,Uc
noiSl miSlO lepsi
Pfitomnym presidentem, zvole
nym konvenci zastupeu jednotli
xych stran, jest Guterric?, stoupe-
, ec Villiiv a proto ho neu.navi'i
Carranza. Nova takova konwnee
se die zprav chysta, na ktere pry
bude tento president bud' potvr-
&uuz.eu.
Prozatim jest Mexiko zeuu na
sili a bezvladi.
'Bryan chce vystoupit z kabinetu.
"Washington, D. C. Ze :;poleh-
livych pramenu vychazi na jevo
ze tajemnik zahranicniho odboru
"William Jennings Bryan vrystoupi
z kabinetu bud' 4. bfezna 1915,
nebo knitce pfed neb po fecene do-
be. Ucini pry tak proto, aby he mo
hi pfipravit na kampan pro rok
1916.
Richter's Anchor Pain-Expellor.
Nedluzite na tento casopis?
Leckdos zakleje si na
zenskou modu, ze
stoji velike penize.
Ale jsou mody jine, ktere stoji
jeste vice penez. Jedna takova mo-
da ovlada vaiecne lode. Jest pra
vidlem, ze se ji A'siehni narodove
sveta pfispusobuji a kdo to mnze
udelati hodne rvchle a nenech-it se
pfedstihnouti od jinych. povazujc
se za st'astneho. Jakmile nekterv
narod pocne staveti nove lode, kle
re nekdy jsou a nekdy take nejsou
lepsi nezli stare, nasleduji ihued
ostatni jeho pfikladu. Potom o
vsem lode dosavadni stavaji se 'ne
modernimi" a jdou do stareho ze
leza tak rychle, jak jenom je
mozno novymi je nahraditi. Neni
tomu tak davno, co jeste vaiecne
lode opatfeny byvaly jakymisi si
temi, nebo krinolinami. ktere se
spoustely. kdykoli se lod' zascivi
la, aby se do nich chytala torpeda.
Ale potom admiral A. Tv. "Wilson
zlepsil torpedo a uprayil je tak,
a lined byla odstranena. Torpedo
takove ji totiz prostfihava. Tak
jako Pafiz udava ton v mode zen-
ske ,tak Anglie rohoduje o modach
lodnich. Ostatni narodove se ji jen
pfispusobuji. Nejvetsi pfevrat spu
sobila pfed deseti lety valka japan
ska, ktera mela za nasledek, ze
Anglie A-ystoupila s novymi obry.
ktere dostaly jmeno dreadnoughtu
Kdyz se stavel prvni dreadnought-
delaly se s tim velke tajnosti, ale
jest jisto, ze' Nemci tajemstvi' jeho
iripififiwripi f i f i
JUULJUIJIJIJIJI!!
S Jste s nami spokoieni?
r a v a opet lacinejsi::: ij;
4 OZNAMUJEMK. tim to vsem nasim etenym pfiznivcum,
2 2e jsme opet snizli3r cenu nasi. Q
3 Speciality Kavy na 21 centu. o
"8 Jelikoz se zima blizi, mel by se kazdy v cas kavou, cajem
W a kofenim zjisobiti. Pozdeji budeme zase k Yanocum: objednav- (D
mm v
kami zaplaveni a proto kdo ma kdy a kava -mu dochazi, af ne- 3
otali se zaslanim objednavky v cas, abychom mohli ji venovati
tu nejlepsi pozoriiost. , 3
Kdo si dosud nepsal 0 vzorek, mileradi poslouzime pul O
liberhim vzorkem kavy, caje a cikorie. 0
Tez nejlepsi druhy kavy 24 a 26 centu, ktere pfedci kaz- 9L
dou 30 a 40 centovou kavu. To se nepfechvalujeme, pisema jen &
to, eo nsi odkupnici dokazuji.
o
I
m
O
Tez jsou lacinejsi druhy
(5
ale my nedrzime na sklade a take bychom je nikomu neodpo- -j
rucovali. Jsme 33 let v kavovem obchode, tudiz vime, co dobra
kuehafka potfebuje.
o
a
Objednavky vyfizuji se jako vzdy od 25 liber vvse. Mimo ?fi
CU kavy mame na sklade vseho druhu kofeni, cele i mlete, a im-
C portovanou ceskou cikorii. 'Q
2 Do pfhne vsech krajanu porouci se nadale prvni cesky 8
w velkobehod v Americe,
2 JAVA COFFEE
E. J. Petru, majitel,
Z 17061708 SO. RACINE AVENUE,
Ifj P. S. O poctivosti naMio zavodu pfesvedcte se se u vydavatel-JC
y5 t. listu aneb u First National Bankv v Chieagu. " S
znali jeste drive, nezli byl spusten
na vodu. Byvalo zvykem, ze pfi
kazdem spousteni lodi na vodu by
li jako hoste pozvani cizi attache
ove, ktefi si lod' prohledli a ho
nem 0 torn, co videli podavali zpra
vy svym via dam. Ale kdyz byl
spousten prvni dreadnought, byli
pani attacheove pozvani jen na pa
lubu a odvedeni odtud do kotelny,
aniz by jim byla poskytnuta pfi
lezitost' spatfiti tajuplny mecha
nismus novych delovych vezi, sy
stem signalni a jine novoty, ktere
nove lodi dodavaly ceny. A i5ak
dnes nejsou ty doby, kdy se dalo
nejake tajemstvi udrzet. Y dobe
velmi kratke take jini narodove
stacveli lode ktere se rovnaly an
glickym a a nejednom ohledu je
)fedcily. Jsou to vysledky nejen
vyzvidani. ale take vlastniho zkou
nicuii a vedeckeho pozorovani, kte
i'e se kona ve vsech zemich a stoji
ohromne penize, ktere se vynakla
daji na valku, venovaly nejaivcmu
ucelu prospesnemu. na jfiklad
prumyslu a vede, kde uz by mohlo
dnes lidstvo byti.
Prohibice od r. 1789.
X nynejsi dobe, kdy porazeni za
kazovaci obnovili cinnost neprodle
ne po porazce, ktera sice nebyla
zdrcujici. ale je dostacujiei, najis
to nebude na skodu uvest naslodu
jici, od rozproudeni prohibicui a
gitace, do letosniho roku:
Roku 1789 utvofeu byl ve statu
Connecticut prvni spolek. Zvan byl
temperenclafskvm a sestaval ze
200 farmafu, ktefi obrali si za u-
kol sirit stfidmost. O zakazu ani
se jim nezdalo.
Az r. 1S28 rozsifilo se tempt?venc
ni hnuti na stat New York.
Roku 1S33 zakonodarna statu
Georgia udelila dvema okresum
prava zavest temperenci.
Tehoz roku konan byl v New
Yorku prvni sjezd temperenelafu.
O 6 let pozdeji stat Connecti
cut, v neinz zrodila se temperence,
opravnil mesta i obee k rozhodnu-
ti. zda pfeji si hostincu, jichz ma
jitelove byli by nuceni platit daii
z vvcepu opoinvch napoju. tTen
kdo zaplatil dan, byl uznavan sta-
tem co obchodnik.
Roku 1S43 zvrhla se temperence
zapoved. Prvni ziipovedny za-
kon bvl ve statu Oreeronu r. 1843.
Pfikladu toho nasledoval stat
Maine r. 1846.
O dva roky pozdeji zrusen byl
' Oregonu prohibicui zakon, pro
oze se neosvedcil.
Y Maine zrusen bvl tvz zk(m o
S let pozdeji.
Y Rhode Islande take zkusili
)rohibici. zakon ten ale byl zru
sen r. ibod.
Stat Massachusetts A'ydal prchi-
)ieni zakon r. 1869.
Roku 1884 vydal kongres na-
rosty zakaz dovozu lihovin do
Aljasky.
Protisenkyfske organisace zalo-
zeny byly ve statech Pennsylvania,
South Dakota, Michigan, "West
Yirginia a Iowa r. 1S96.
Od r. 1897 do r. 1914 vydaay by-
y mistni zakony prohibicni v lnn6-
ur statech.
Co jsme predpovidaly stalo se!!
s v v '
kavy az 0 6 centu na libfe, ktere 0
ILLS, m
CHICAGO, ILL.S
Boleni hlavy.
Pan Mike Holubovsky, Glenside
Sask., Canada, nam psal nasledov
ne: "Pfed nejakym casern soused
ka si chtela u nine vypujeit povoz,
aby mohla jeti do mesta, nebof si
nafikala na boleni hlavy cele dva
dny a clitela jiz nejakou poTioc.
Dal jsem ji proto Severovy Prasky
proti bolestem hlavy a neuralgii,
ktere jsem mel po ruce a fekla mi
potom, ze ve dvou hodinach po
prvnim prasku bylo po bolesti.1'
Severovy Prasky proti bolestem
hlavy a neuralgii (Severa's Wa
fers for Headache and Neuralgia)
stoji 25centu. Y krabicce je 12
prasku. Y lekarnaeh. Neberte ia
delky. Zadejte vyslovne jen Se
verovy Prasky a kdy by je lekar
nik nemel. objednejte si je pfimo
od Y. F. Severa Co., Cedar Ba
pids, Iowa.
Vystava v San Francisku.
Due 22. unora roku 1915, tedy
za necele tfi mesice, otevfeaa bu
de v San Francisku, Cal., svetova
Panamsko-Pacificka vystava a pfi
svem otevfeni dohotovena bude
do vsech podrobnosti. Jiz pfed tf e
mi meeici vsechny vystavni budo
vy byly dohotoveny a odevzdany
ruznym pfedsedum odboru, aby u
spofadali tu vystavky. Y pfitomne
ilobe zbozi, jez ma byti vystaveno,
pfiehazi kazdeho dne ve relkem
mnozstvi a z doku je dopravovano
na vystaviste po zvlastni trati. Ja
onsko a kanadska vlada' ioslaly
jiz pfedmety, jez maji byti vysta
veny. Take Holandsko, Anglie, Ne
mecko. Australie. Novy Zeland,
rina a Italie poslaly cast svych vy
stavek. Yystava tato representuje
investment v obnosu $50,000,000.
Zvyky uarodu.
Letos opet vydal pan J?)sef Tri
ner )fekrasny kalendar, ktery
pfedcj vsechny pfedesle a bude jis
te (okonalou ozdobou kazde mist
not' Obraz pfedstavuje zvyky
mnohych narodu a jest-proveden
v krasnyeh barvaeh. Litujeme pou
ze,ze nemohli vsichni narodove by
ti representovani, ale cekame. ze
nektery z pfistich kalend.'ru to
nahradi. Kdokoli bv si oral vvtis
ku. necht" zasle 10c. v postvuieh
znamkach nebo v penezith na ad
dressu: Jos. Triner, 1333-T33'J So.
Ashland ave.. Chicago, 111. Kalen
daf bude rozesilan po 1. prosiuce.
Zanechte prutnnich pasO
STUART'S
PLAPAO-
PADS jsem
rozIISn& ol
5)asu, jsoutf
pfldrZ ova
2i lcu a
ndSiany zti
myslnS .a-
PaWtt
. ml aby dr
2ey Casts
jistS v polo
ze. 2AdaC
femeay aeb
aeiany za
dna protlvna pra. Nemohou se posu
novat. nemobou tudiz dfft nebo tlaSit
na kostf. Tisfce se leCUi tispSSnS
doma bez zdr2ovanI od prace zatvr
zele pflpady vy6eny. M6kk6 jako
samet lehce se pfilozl lacin.
VyznamenAny zlatou medailil. Pru-
beh vyhojenl Jest pflrozeny, netfeba
tudiz pozdji jrutttnlch pasti. DkA,
2aie co vrravime saslanlrh Vim na
zkousku Plapao Hpl&9 zdarma. PiSta
PLAPAO CO., BlpcKQ.ST.JLODIS; Mo.