OZVENA ZAPADU
ECHO OF THE WEST)
ZABAVNY
TYDENN1K
PUBLISHED WEEKLY
Vychazi kazdou stredu. Published Wednesday 1
ix . . pu;.i,. .
Publishers
QDVARKA BROTHERS,
CLARKSON, NEB.
mm
Predplatne na rok $1.00 Subscription $1.00
Adresa jednoduse :
ODVARKA BROS.,
CLARKSON, NEBR.
Obcanska valka.
Colorado stoji na pokra ji obcan
sle valky.
President "Wilson prozatim je-
SfS irolio rwlvnlati fpdprnllll voisko.
,'i ' 1 T X :i.il,
ktere ve stavkovycb distriktech
, , i - '
Colorada udrzuje mir. Ale ulielm
, , ... , , .i . ,
coloradskou, napinaji vsechny pa
ky, aby se zbavili federalniho voj
ska, a doufaji, ze se jim to v krat
ke dobe podafi.
Guverner Cannon prohlasujc, ze
pry dovede udrzeti ve state "po-(
koj i pofadek." Tobo by patrne
hledel dosici tim, ze by svou statni
milici rozmnozil a znova ji do stav
kovych kraju vyslal. Reorganisace
statm milice, ktera jak r.n-imo,
jiz drive byla vydrzovana i pla ee
na penezi Jolina D. Rockefellera
provadi se tim zpusobem, ze se
mezi milicaky zafadi vsiclii ske-
bove, ktefi v nlielnycli dolecli pra-
cuji. Jiz to ovsem by stacilo, aby
mavi cfnTTlm-iifimi a milicflkv do-
slo ke krvavym srazkam. jNadsenl Hrae V0 Val-
Ale stavkujici havifi uz nelio- ce VellkOU uSohll
dlaji vydati se dobrovolne v sane a ka2dy jen p0nekiid proziravy
nasilnostem milicaku. Nejen ve voj0Vudce bledi pro(iev.sim k toinu.
stavkovem distriktu, ale i v sou-hbv nnzstvo jebo jickleaalo na
sednich statecb clenove miie Spo- xai)0leon na priklad iu-
jenycb Uhlokopu se cvici, aby VjUll si jiti cd-m6 pr;;t-xi tosti. aby
nouzi dovedli hajit sebe i sve ro- pyfm voj.',ia,m nov.surgireroval my
diny proti nasilnostem pocliopu ,'.nku, ze jsou v poll nMiVmozi
Rockefellera a jebo spfezencii. ioni ., jeho f.eP iai.,.on - n-mi )ro.
"William Diamond, jeden z organi- 110sl vo stiim pyrami(i; je v tom
ziitoru Spojenycb Uhlokopu, v de- ohiedu zvlaste ebarakteri.stiekon.
pesi zaslane presidentu Wilsonovi. Arng 8t"nstiiejsim uz byl raicousky
poukazal na to, ze stavkujici jsou Franc Josef yZ(lor tomu 2e svy.,n
odhodlani, bude-li treba, braniti se ' vojakum nefikal nikdy jinak nez
se zbrani v ruce. Telegrafoval me- 2i moj-e dgti-? byIa n;iv0Usk ar.
zi jinym: :Myslim, ze smim pia- in.-lda bita otijakziva K.anovad.
vem fici, ze delnici v tomto statu "i)eti" se k vuli habsbiirack.-uui
(Coloradu) ani v sousednich sta- tatJkll nemohly nikdy iw-bOmout
tecb nebudou valiati a pospechaji takj al)V se do dgjin Rakouska ma
na obranu zen a deti stavkuji.iich y nak zvlaste vyznaene kapitoly
haviru, ktere byly tak sfastny, ze 0 u.speelm jeho zbrani. O nemee
pfi hromadnem vrazdeni v Ludlo- Wm Vih'mkovi se nyni vypi-avi, ze
wu unikly smrti z rukou tP.ihto je tin5i. v ustavicn(ini stvku s vo
zabijaku, ktefi jsou dues zase bra- jaky 0chutnava jejich polni stra
ni do fad eoloradske statni inili- vu a pH tom ie dekoruje z.'lshl
ee" nymi tretkami napofad. Ma to pro-
A ze stavkujici havifi pfimo se st(i jeden luIr5ovat vojlkv
chystaji k boji, potvrzuje take de- v dobl. AiUle. Bavorskv kovim
pese, jineho casopisu, kterou ob- ni princ Ruproclt dodaval zase
drzel od sveho zastupce v Triuida- ininuK. tydeu sv6nlu mu2stvu kll.
du. Tam se mimo jine oznamuje, naslediijieim eharaktefistic-
ze statecny nemeeky socialista Ro- kvm pi.0Si0Vem: Xejvetsim na
bert Uhlich, kteiy byl na :-.aruku 5ini ,'lkoi(Mn llvnf AOCif llpnPi,n!,AVfl.
propusten z vezeni okresu 1-as
Animas, byl opetJ zatcen, prave
kdyz v delnieke sini Trades As
sembly Hall v Trinidadu cvicil ne
ozbrojene havife. Zaruka za Uh
licha dana byla totiz odvolana.
TAl . ... ' i.
Ct. iv-x.) cn u-m-iummii x u,-
sku. nemiize zakrociti.
Uhleni baroni jsou toho mineni,
ze tyto pfiprav' jsou prace hlav-
ne Uhlichova, a proto hrozbami pfi
ineli jeho rucitele, aby zaruku od
volali, tak aby Uhlich mohl byti
znova vsazen do vezeni. Nelze po-
chybovati o tom, podafili se Roc
kefellerovi a jeho spfezencum xy
moci si odvolani federalniho voj
ska z Colorada, ze ve statu tom
dojde k obcanske valce. NT.L.V.
Plat za valku.
Pak-li po nynejsi valce nasta
ne skutecny- mir na miste ozbroje
neho primer i, jez 11a pevnine evrop
ske pfevladalo od roku 1870, fi
naneni ztraty valkou pfivodene
budou brzy nahrazeny usporou
Tyloh na pfilisne zbrojeni.
a v iicimujt, ruin (.eno ale jestli )ak tomu ta.
taborech stavkujicich havifu v bodH J5;lvoraci pod jt.ho konla1.
Trmidadu a okoli na sta havifu d(Mn stoileI rozmM ? Bavoi.aci
kona vojenska cviceni. Mexicke st(ljn jako Sasiei AVuertembera
bavife cvici pry mexickv dustoj- ei a celfi fada jinvch lidi ve S)0.
nik, a podobne pry bvvali vojaci n0m Xemecku maji )ouze jed
cvici take delniky italske a slo-.,10i)0 nenavideneho nepfitele.-kie-vanske.
aby dovedli hodne vfele vy j(, alTOi;antnim az hruza-a to
privitatiinilicaky,potahiiou-lipro-!je bezohlednv jejich iisurnator
ti mm. Tato execirka kona se be- prsak. Bvla bv to mela, kdvbv si
ze zbrani. tak ze plukovnik Loe-jlll5ii bavorsti vojaci vziti slova sve
Vfl, lr
Podle almanachu Gothskeho v
roce 1913 melo sest velmoci, Rus
ko, Nemecko, Rakouske, Frmeie,
Italie a Anglie ve zbrani 4,116,851
muzii a vynalozily na vojenske u-
eely .$1,79, 061,956. Kdyby niolll
b.vti mir uzavf en za podminek, jez
by slibovaly jeho stalost a kdyby
panovnici byli zbaveni moci pro-
lilasiti valku k vuli postaveni nebo
zisku, th etvrtiny teto obrovske
sumv moblv bv se obratit na izi-
tecne prumysly a tfi etvrtiny o- jiadni Afriku, east Guineje, Libe
brovskysh armad nyni vydrzova-j rie, Konga a ostrov Madagascar,
nycb moblo by se rozpustiti. To by t Celkova rozloba techto osad jest
pfineslo iisporu .$1,343,000,000 loci 10. 409,700 etv. kilometru, tedy
ne a vice nez 3,000,000 muzii by
bylo vraceno uziteenemu a:nest
n a ni.
Dvaeet roku zdraveho mini by
vice nez zabojilo financni pohro-
I IctivUNU Ulv, UlvU jest II
, ' J
nejsi. O vsem, nemohly by se na-
J . . , ,
ihraditi nnstrovska, umelecka dila.
rozborene liadberne a pamatne
stavby. skvostne pomniky .i jine,
jez litice valeena znieila. iioviiez
nevzkrisili by se ti statisicovTe lidi,
jiz prisli o zivot jenom k vuli kri
minalni ctizadosti dvou pannjieicli
dbmu. Mobla by se vsak nabradit
ekonomicka ztnita a uz za 1o iioz
no by bylo byti vdecnym.
Vjilne odzbrojeni jest snem. kra-
, . '
casieene oiizurojeni, jaK. siiura u-
vedeno, jest moziie a lehce dosazi
telne. Uoufejme, ze statniei vitez
ne strany bndou miti tu odvabu
a poeboieni ehopiti se sve prilezi-
tosti.
1
ti v zapase s nasim nenavidenym
nepfitelem, dokud jeho arrogance
nebude uplne zkrusena. Musite hyt
vytrvali. XTedopoustejte. abjvnm
nepfitel vyklouzi ze zubu.'" To
je sice ln'iramne srozumitelne fe-
Jl0 konillll lO nr illWitka k srdni rf.
l . .v--, -
diti se podle nich a neustat drive,
dokud do nebe sahajici arrogan
ce jejich nejuhlavnejsiho uepfite-
le nebude uplne zkrusena. To by
meli asi spojenci radost. Na princi
Ruprechtovi historik nejaky napo-
leonsky fecnieky talent neuvidi a
ni hodne zvetsovacim sklem.
AfrScke koSonie.
Anglie ma v Africe celou jizni
cast a pak stfed africky az po
Konzsky stat, utvofeny byvalym
belgickym kralem Leopoldem a po
Nemeekou Yychodni Afriku. Pale
ma uzemi vedle nemeckeho Togo,
Liberie a nemeckeho Kamer.mu.
XTad vychodni Afrikou nemeekou
je britska Afrika vychodni, sahaji
ci az k Egrptu a obepinajici ci
safstvi Habesske a Somalsko. Cel-
kova rozloba techto osad je 5,768
000 etv. kilometru, tedy uzemi vi
ce nez Skrate vetsi nezli Rakousko
Ubersko s Bosnou a Hercegovinou.
Krome toho patfi vlastne Vnglii
take Egypt v rozloze 994,300 etv.
kilometru, tedy vice nez j.krat
vetsi nez cele Rakousko. Oby.ate-
lu maji kolonie anglicke pfes 36
jmillionu, Egypt pak pfes 11 mil-
, lionu.
Francie ma Alzir, Sahara, za-
uzemi vice nez lokrat vetsi nezli
cele Rakousko. Obyvatelstvo j tu
ke 33 millionum. Pod vlivem f ran
eouzskym jest ve skuteenosti take
Maroko v rozloze 439,200 etv. kilo
metru. tedy asi jako dve tfetiny
celeho Rakouska, s S mil. obyva
tel. Italie ma v Africe Tripolis s Ky
renajkou. Eritreu a Somal v roz
loze 4S4.000 etv. km., tedy nsi dve
tfetiny Rakouska. Obyvatelstva
vsak ma cele toto uzemi pouze
5S0.000.
Nemecko ma v Africe Togo. Ka
merun, Jihozapadni Afriku a A
friku Yyebodni v celkove ozloze
2,412,900 etv! kilometru, tedy u
zemi temef 4krat vetsi nez cole
Rakousko. Obyvatclii ma toto u
zemi 13,400.000.
Portugalsko ma v Africe east
Guineje. Angolu a lozambique v
celkove roz'loze 2.070.000 etv. ki-
lometru. tedv temef tolik, co na
v Africe Xemecko. Obyvatelstva
maji portugalske kolonie na S mi
lion u.
jelgii ma osadu Kongo v roz
loze 2.3S2.S00 ctver. kilometru, s
lo1 mil. obyv., tedy rozlohou te
mef tolik, eo Xemecko, ale obyva
telstva vice nez kolonie nemecke.
Spanelske kolonie Rio de Oro
a kousicek Konga v rozloze 240,
200 ctver. kilometru se 700.000 o
byvatel maji ovsem podfizeny vy
znam. Samostatny stat je v Africe
vlastne jedina Habes v rozloze 1,
120.400 etv. kilometru s S miliony
obvvatel.
Bud'me tisi.
Bud 'me tu vsichni tisi, at nas
zadny neslysi.
Boze vzdyf jsme ("esi.
Co kdvbv nam nekdo fekl.
ze
se bralieme do neceho, cemu nero
zumime. a na co nesta'nuo
tb-stH takove vcci delaji Xvmci ri
jini narodove, to neco jineho: pro
to to my C'esi einit nemusime; my
bud "me moudfi a bud'm3 pekne z
tieha, vsak on uz se o nas :iekdo .o
Istara! '
O ano. my jsme kabrnaci !
3Iy meli sve Taborv kdvsi, a viv
jsme jejich potomci ! Vzdyf cely
cas jsme kficeli. ze se nedame, ze
Rus je s nami, kdo proti nam, toho
ze Francouz smete: co bvchom te
dy nyni se ozyvali. oni uz ti Rnsi
a Francouzi vedi, co maji cinit,
proc bychom my se hybali? Xevo
lali jsme stale, ze pro tu nasi dva
hou viast chceme bojovat az do
tech hrdel a statku? A nepoyiali
jsme my zde v Americe to lidne
Rakousko jiz tisicu tisickrate do
pekcl ?
O. ano, my jsme svoji povinnost
jiz dfive vykonali: nyni jen pekne
tise sed'me, sic se nam svet y
smeje. ze se pletem do neceho, ce-
"X T- !
mu ncrozumime. Aac nam je po
tfebi cos takoveho nyni, kdvz se
cely svet pere ? My si pekne pocka
me. iny si nyni po dfivejsich za
pasech odpocineme a az ti statni i
toho nechaji, tu pak bude zase fa-
da na nas, abychom znovu aha
jili starv boj. abychom znova po
silali Rakousko do pekel, a aby
chom bojovali za ten svuj narod
slavny az do tech hrdel u barn, ve
spolcieh a v nasich vlasteneckycb
liovmacli. rak at se nam ooovazi
, - . . . ....
nekdo fici, ze nic nejsme a nic si
netroufame, neb my udelame
na raz vefejnou schuzi, povime to
. y ' X. ' ll r
hezky zostra tem nasim lidem,na-,
piseme nekolik resoluei a h)rotes-j' mu jmeneni Petr Lange, je Xe
tu, sdelime to usty nasich pfediiich "liec a musil roku 18" ) jako pod
politickych zastupcu i nasim cizo- dustojnik tahnouti do valky s
narodnim spoluobcanum, a bude-
te videt, ze feknou, jaci jsme hr-
dinove, jak nas pochvali !
Ano. .my jsme my, my jsme po-
ftomci Taboru a basta ! My jsme
Cechove a kdo vie? J. M. ve V. R.
Strasne pomery v
Nemecku.
Byly sem zaslany verohodne
zpravy o tom, jak straslive a ne
bezpeene jsou nyni pomery v Ne
mecku. Pocita se, ze je tam neza
mestiianych na 10,000,000 lidi a
neberou se do poctu miliony voji
uu dues v boji. Kazdy si tedy muze
pfedstaviti, ze vznika na vseeh stia
naeh nespokojenost v misteeh jiz
nebezpeena. Lid je netrpelivy, ml
ci dosud, avsak muze propuktiout
revoluee kazdou chvili. Vfady ta
ke nechteji nie-riskovat a piipra-'
vuji se na neco podobneho. Tfebas
bylo nutno vie muzu v poli. pfec (
jen jsou zanechavany silne -nldily
vojenske ve vetsich mestech nemec
kych, aby tam byly pohotove v pH-1
nejakych vytrznosti. Zvlaste v Ko-'
line nad Rynem ukazaly se jiz ne-1
bezpecne znamky neklidu a nepo-
koje. Xemei na vsech stramieh by
li o postupu valky zpravovani lzi-
ve. Bylo jim praveno, ze jsou jiz
vojaci v Calais, v Dilenu a v JTa-
vru a pfes to, ze byly ucineuy vse-
eky mozne kroky, aby nemohly se
dostat zpravy do Nemceka. dosta-
ly se tam casopisy svedske, svy-
carske a danske. Xemecke C-asopi-
sy jsou ovladany vojenskou censu-
rou a nesmi se psat nic jineho, nez
Pok7mi vo.iensK.veii m-adu. e-
meciva verejuosr tcuv lo eaeia se tam se sv0ll nevestou z roku 1870
neco pravdy z casopisu jimVn a a p0nevadz stara hiska nerezavi, o-
otvira 0ci na vylhavane zpravy ne- iviy v llieh sympatie i tehdy jako
iuecke. Poznavaji tedy, ze lastne v mladyeli letech. pfes to, ze lvli
to stoji s Xemeekem velmi zle. To staH. A p0nevadz on byl vdovec a
vsecko se tedy vedelo jeste pfed oua vdova, nebylo zadn6 pfekaz
tim nez se pfivalily zastupy uprch-"kv aDV llyni- vepluli do pfistavu
liku z vyehodnicli Prus do vsech nianzelskeho.
casti Xemecka, aby Se zacliranili Zvlastni vsak byl zpusob, jak se
pfed postupem ruskym. Nyni, kdy oua tjt0 bvvali miienci po tak dlou
jsou videny obrovske zastupy u- hveh ietech poznali. Obycejmu ces
prchliku. usuzuje se, ze ve Vyehod- ton to veru neslo, nebot1 behem let
liim Prusku stoji s ncMiieckou ar- ooa se zlUenili tak, ze poznani bylo
madou velmi nebezpecne. Proto veimi tezke a krome toho dova
niysle obyvatelstva poklesavaji, mgla jine jmeno, takze byvaly jeji
kdyz se dovida lid pravdu. Ypad niilenec z roku 1S70 nepoznal v ni
ruskeho vojska do Vychodniho ailj die jni(:na svoji byvalou ne-
Iruska stalo Xemecko obrovske
liinozstvi vyloh a agenti stvouci
'v-azdelio do bojovne nalady nejak
napadne utichli. V Xemecku r.eni
zavedeno moratorium a nasledkem
toho jsou malozivnostnici jiz uplne
zniceni. laloprumyslnici jsou ve
stejnem postaveni. Mensi banky
byly zavfeny, ponevadz nemohou
obchodovat a pomery zhorsuji se
ustale. I takova trapna situace vy-
volava nepokoj a je pfedzvesti
uu.ivxcu Koncu. .Mhiio nema pom-
ze a uver zmizel doeela. Ti, ktefi
byli opatrnejsi a chteli neeo za-
eiuaim, posnan pemze ao vyar-
ska. aby tam jy meli chraneny. O-
vsem neodvazovali si odeslat v.sc- se patrave na obstarozneho wvZo,
cko, ponevadz platila se dan z potom zvolala radostne: "Petfe.""
pfijmu a vladni organy mely kaz- ;a padja mu koiem krku, Xa tak()Ve
deho dobfe zaznamenaneho. kolik dojemne shledani bylo by arcit' )0
liiiize mit. Take byli boliarsilide" tfebi nejakeho roinanopisee, pisi-I-odle
syych pomeru nuceni pfispe ciho dojemne povidky, my se 11111
1i na .-r.lecny fond, j.-ny byl zvanime spokojiti tim. ze zaznamena
obranir.'Mi fondem. S,,ofiU4ni ban-'vame tento rekord v cekani eili
ky x'un'.o zpusobem b ',y vydranco- svatbu po 44 letech. Svatba ta ko
vany nravcm siny:,l ; slova a zba-nala se v Emsicdelnu a pfes to.
veny y!v i rescrvulc 1 fondu, tak
rv:uci loiulu, tak
mi.: : acina se je-
ze ncd-.-tatek )t
vii na vst-r1-, stranach
Valka je rozvedga,
valka e sveda.
Zvlastni rekord v cekani Josahl
za techto dnu valky jisty n .'! c
ky parek.
Podivne byvaji osudy lidske a
mnohy romanopisec, ktery napina
pozornost svych ctenafu tim, ze ne
cnal svoje zamilovane cekat hez-
kou hromadku let, bude nyni znac
ne zastinen touto skuteenosti. V
tomto pfipade trvalo to totiz )fc-s
40 let od posledni valky neme-cko-francouzske
do iirnejsi - -, nez
oba zamilovani konecne ovsem
ve veku znacne pokrociem njo-
1.1 v A , .
11,1 vpiouti ao pnstavu manzeiske-
11V.
Historic tohoto zcela zvlastniho
:valecneho zasnoubeni" byla ta-
kovato : Zenich, nj'in statny (551e-
Francii. Timto iiastoupein'm do ;'tl-
ky oba zamilovani byli od sebe od-
louceni, mlady poddustojnik byl
0
KASEL
zdpal prudusek, zajikavy kasel, bolave hrdlo,
chraptivost, modry kasel a nastuzeniny jsou
spravne leceny, kde
Severiiv
Balsam
pro plice
jest uzivan. Jest to velmi vhodna
pnpravka pfi vleklm zapalu pru
duiek, j'ak se pf esvgdcite z dopisu,
ktery nas nedavno dosel:
Na prodej v 16kirn4ch. Kde nejsou k
Mate jiz vytisk
Severova deskeho kalen
dafe na rok 1915?
Nemate-li ho snad dosud, do
stante si ho od vaeho lekar
nika, aneb piste pfimo na
W. F. SEVERA CO., Cedar Rapids, Iowa
m-m;;;;
nekolikrate zranen, a tak se staio,
2e zlsnoubeni tenkr4te nekoucilo
svatbou. Zatim oba uzavfeli sna-
tt.k on s jin0llj ona s jiuym Bg.
lem roku llinfel nul2 a ,iagenm
podustojnikovi zase zena. Xeve-
deli vsak o sobe. Petr Lange pfed
nejakvm casern pfisel do Einsiedel-
11U k(ie podafilo se mu existence
so nchvtit. NViliodou shledal
se
xstu. Stao se jednoho due, ze -in az,
takto femeslnik, pfisel do dotnu o-
n6 vdovv. kde mel cosi delat. cl
va 10 nepoznala a jeho jmena take
neznala. Kdyz onen neznamy ji
muz pfisel do paradniho pokoje,
zpozoroval na stene mezi mnoz-
stvi-m fotografii take starv vvbled
y obrazek. Obrazek pfedstavoval
eackeho poddustoimka, iak r. 18-
70 vvpravoval se do valkv. Pone
Vadz obrazkv vojenske budi nvni
pozornost, zadival se na tento pfed
niet i Peti- Lange. Nahle spustil s
nebo patrave zrak na domaci pnni
a dojat. ptal se, odkud ma obra
zek. Take zena se zarazila, divala
0ba manzele pfe
no sedesatku, byla
ekrocili jiz dav-
pry to i pfes
valecnou dobu svatba dost vesehi.
X'ebyt valky roku 1S70 nebyli
by se miienci rozesli a nebyt valkj
nynejsi, nebyii by se snad pozna
li. Kolik to divnych historii zpu
sobi takova obrovska udalost jd;o
valka v soukromem ziti jeduotliv
cu !
Jak si Nemci gsf edsta
vujf mir,
Ze neni mozno mysliti na brzke
uzavfeni miru a ze Nemci jsou
dosud pobhizneni svym velikas-
stvim, 0 tom svedci chinek, ktery
uvefejuuje Maxmilian Harden ve
svem caso)isu Zukunft. Pfipomi
luime, ze Harden jest snad nejne
odvislejsim a nejsvobodmyslaej-
sim novniarem v Nemecku, ktery
je ve vleku vhidy snad mene nezli
kazdy jiny. A tento clovek pise:
''Xeni tfeba to zapirat, fekneme
to otevfene, ze my Nemci jsme tu
to valku zosnovali a pfipravili. ily
jsme ji chteli, okolnosti nas k to
mu nutily. Jednalo se nam o to, a-
by nase vide rozhodovala v Evro-i
"Jsem velrai spokojen se Severo
vrn Bnlsamem pro plice. Mel jsem
tozk ka?el a vlekl zapal prudu
sek. avSak po upotfebeni dvou lah
vi Severova Halsarau pro plice. asi
tak ve dvou tydnech, kasel se ztra
til a pofalo "mi pribvati na vize.
Citil jsem se znamenite. Prosim,
nbyste to uverejnili. aby i jini do
avedeli se o dobrych deincfeb Se
verovych lekfi."
" Jan Balok, Page, X. Mex.
Cena 25 a 50 centu.
Xef ikejte 'Ma chci neco proti kaSli."
Kekncte "J a chci Severfiv Balsam pro
plice" a varujte se napodobenin.
dostanf, posleme pfimo po obdrienf obnosu.
Pfi lecenl kaSle a nastuzenf ve
spojeni s balsamem odporu
cujeme take
Severovy Tabletky proti
nastuzeninam a chripce.,
Cena 25 centu.
pe. Nemecko prvni udefilo. Az do
bude novych drzav pro sveho ge
ni, pak budou knezstva vsech bo
hu velebiti dobro valkv. Mv neve
deme valku, abjrchom potrestalf
hfisniky, ani abychom osvobodili
utlacene a pak se tesili nezistnosti
sve velkomyslnosti. My vychazima
z toho pevneho pf esvedceni, ze na
se velike uspechy opranuji nas, a
bychom si na zemekouli dobyli vi
ce mista a sirsiho pole pusobnosti.
NVni kdy nase hodina odbila musi
Nemecko pfevziti misto rozhodu
jiei moci ve svete. Zadny mir, kte
ry by nam toto misto nezajistiL
nebyl by odmenou za nasi nama
hu. My potfebujeme volnebo pfi
stavu k oceanu, potfebujeme roz
hodujieiho slova v politice a v ob
chodu.J' O Belgii pise : "Nikdy ne
bylo spravedlivejsi vaky nezli tato,
ktera Belgii znieila. Nikdy nebyL
porazeny st'astnejsi nezli jsou Eel
gicane tim spusobem, ze se jim do
stane dobrodini nemeeke vlady.My
Nemci nechceme ani francouske-
ho ani ruskeho uzemi." Harden si
pf edstavuje k3nec valky tak, ze ne
meeti generalove proniknou ku Ca
lais a pak se vrati domu ovenceni
slavou a feknou svym francouz
skym a ruskym nepf atelum : ' Ted''
vidite, eo Nemci dovedou. Podru
he si date pozor nezli nas napad
nete. Nemecko uezada od vas nie
vice, ani zaplaceni valecne jiahra
dy. Tu mu nahradT postrach, ktery
mezi svymi nepfateli spusobilo.
Budete-li nas znovu znepokojova
ti, pak aspoii vite, ze uniime bojo
vati. My se usadime v iiizmficli
belgickych, k nimz pfipojime uz
ky pruh pobfezi po Calais. Az se
to stane, ukoncime Aralku, z uiz ne
muzeme nic vice ziskati, jen kdyz
obluijime svoji cest." Harden bud'
sili anebo si tropi z cisafe Vile-
ma posmech.
Stale klesani.
Mnohdy eovek nahle zacina kle-
sati: rychle hubeni a slabne, chut
k jidlu mu ubyva, vykonj vela sta-
vaji se nepravidelnymi. Jest zfej-
mym, ze telu nedostiiva se dosti po
krmu nebo ze pokrm neni dosti vy
zivnym. Obycejne byva to prvni
pfipad nedostatek vyzivy. Tu
nastane otazka, cim vzbuditi chut
k jidlu a cim zvysiti silu zaziaci.
Odporucujeme Trinerovo Lecive
Ilofke Vino, protoze jim nejdfive
proeistime celou soustavu tak, ze
zacne hhisiti se sama 0 potravu.
Tento lek dii ji zaroveii dosti si-
y, by dovedla pfijatou potravu le
le zuzitkovati. Tim jest ukol oby
cejne rozf esen : pfibyva chut' k jid
lu. pfestava zacpa a jeji nasledky,
telo zacne nabyvati nove sily a chu
ti k praei. Pfipojte k tomu hojne
cisteho vzduchu a slunecneho tep
la a zijte stfidme. Y lekjirnach.
Jos. Triner, velko-vyrabitel leku,
1333-1339 So. Ashland ave, Chica
go, 111.
Jest dobfe miti stale po ruce
Trineruv Liniment v pfipadech
stuhlosti udu a kloubu po nama
have praei, v oteklinach, boles
tech ve svalech atd. Cena linimen
tu 50c. postou 60c.
Richter's Anchor Pain-Expellor. .
s''