ozvyNfl
ZAPADU
ECHO OF
THE WEST
IRocmk - Volume II.
Clarkson, Nebraska, ve stfedu, 2. prosince (December) 1914
"Entered as Second-Class matter August 4. 1913, at the post office at Clarkson, Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 1879.
Cislo - Number 19
Z Evropske valky
Londyn. Na bitevnich polish
v Polsku svedena byla opet velka
bitva, kde na statisicu chrabrych.
juniku prolevalo svou krev. Vy
.sledek dosud neni uredne sdelen.
Pfes Amsterdm se oznamnje, ze
Btigie musi platit Nemecku $7,000
000 mesicne na vydrzovani nemec
Iteho vojska v Belgii. Nimo to
lioto zadaji valecnou nahradu od
Belgie v obnosu $75,000,000 za ue
udrzeni neutrality
Londyn. Na zapadni arene va
lecne Nemci, ackoliv casern podni
kaji etoky pechotou, obmezuji se
hlavne na bombardovani posic spo
jencu, ale jenom lehcimi dely. Z
toho se soudi, ze Nemci poslali tez
Ica dela proti Rusum na vychodni
bdjiste nebo ze pripravuji se na no
"vy utok na posice spojencu. U Ar
Tasu podnikli sice Nemci utok, ale
ne tak silny, aby nasvedcoval k
3)obfezi primou cestou.
Dixmunde na zapadnim bojisti,
o kterexto mesto svedeny byly tn
lie boje nekolikrate, opetnc doby
to bylo spojenci.
Petrograd. Rakouske straty se
nyni odhaduji skoro na million mu
zu, z ceho2 jsou 19,000 oficifi a
900,000 prostych vojinu.
Londyn. Reuterova zprava o
znamuje, ze anglicky kral Jiri o
dejel do Francie navstiviti tarn
anglicke vojsko.
Pari! V balkanske situaci ne-
:nlianoho zidveKo. Ddposud neni
jifito, vstoupi-li Rumunsko do pfi
tomneho zapasu. Jak zachova se
Bulharsko, rovnez je dosud otaz
3ara. Pravi, se, ze mezi Bulharskem
a Srbskem se vyjednava o postou
peni Maoedonie, ktera obydlena je
znacne Bulhary. Kdyby Srbsko pf i
stoupilo na tento pozadavek Bul
larska, pak posleze jmenovana ze
me nerozpakovala by se prispeti
Srbsku ku pomoci.
Berlin. Cisaf Vilem naleza se
die tvrzeni vojenskeho hlavniho
stanu u vojska na vychodnim bo
jisti. Petrograd. Ruske vojsko zau
jalo v posledni bitve v Polsku opet
velky pocet nemecko-rakouskych
vojinu a zmocnilo se tim zakopu
as 10 mil dlouhych.
Rusove dale oznamuji uspechy
na rakouske strane v Karpatskych
horach, jakoz i na Kavkaze nad
Turky, ackoliv v obou techto mi
stech v posledni dobe panuje velmi
nepriznive pocasi.
Krakov jest neustale bombardo
van ruskymi dely. Pf edmesti nale
jak se v plamenech.
Londyn. Uspech zakroceni pro
Cecliy v Angli. Pfislusnici naseho
naroda ve Velke Britanii nejsouvi
ce pocitani mezi nepfatele spojen
cu die uf edni zpravy.
General von Hinde burg, jenz
vede nyni operace v ruskem Pol
sku, povysen byl v techto dneuh
na polniho marsalka. Nemecke ca
sopisy prohlasuji tohoto generala
za nejvetsiho nemeckeho stratega.
Petrohrad. Car poslal kniaete
Trubeckeho se zvlastnim posel
stvim k balkanskym statum, aby
se tyto pridaly k spojencum. Bul
harsku slTouje za jeho pomoc Ma
cedonia Rumunsku Sdemihradsko,
kdezto Srbsko by dostalol Borinu a
Hercegovinu.
V Nemecku a Rakousku
jsou plni skodolibe radosti, v
Eusku odhaleno bylo revolucui
spiknuti. Ale to nijak neni duka
zeni, ze pouze V Rusku jsou nespo
kojenci, nybrz dokazuje to, ze
Rusko je zenri, kde jeste je iuojio
trochu samostatne mysliti, mluviti
a se shromazd'ovati, kdezto v Ne
mecku a Rakousku lined na pont
ku valky neco takoveho bylo zne
mozneno. Rusti socialiste verejne
se staveli proti valee, jejich poskiii
ci v dume proti m mluvili a hi a.
sovali proti povoleni valecneho roz
poctu. V Nemecku a Rakousku se
toho nikdo neodvazil, nebot' kazdy
ved51, ze by tim podepsal svuj roz-
sudek smrti.
At jia se vytyka Hohenzollernum
vselicos, osobni statecnost ?.e
jim upfiti nemuze.
Cisaf Yilem ma. na vojne eelou
fadu synu a jiz asi ctyfi byli po
raneni, nebo se nasledkem vojen
ske sluzby roznemohli. To se ale
o rakouskych Habsburcich Hci ne
muze. Jeste ani jediny z nich, ac
koliv jest jich pofadna kumpanie,
ve valce pohromu nevzal. Drzi se
vsichni v uctive vzdalenosti od
mist, kde kule litaji. a jejieh h"i
hocenne zivutky by mohly byti po
sramoceny. Loyalni Rakusani no
musi byti v obavach, ze jim jejich
panovnieky rod ve valce vyhyne.
Habsburkove zustanou zivi a zdr.A
vi. Takhle pfi nejake flatnovske
orgii, to jeste nejspise Habsburka
potkii neeo lidskeho, ale na "poli
slavy" jiste zadny v. nich nepad
ue. Prosty muz porazil cisafe Vilema
na Ysefe.
Jisty Belgican, jehoz jmi'no se
neudava, vyznamenan byl nejvys
shn belgickym fadem Leopoldo
vym a dostane bezpochyby podob
na vysoka vyznamcnani i od spo
jencu za to. ze rozhodnul po'azku
Nemcu na feee Ysefe, kdez ztia
tivse marnych pokusu )roniknouti
na severni francouzske ')obfezi.
Muz tento jest "spraveem velikyeh
jezu a stavidel v Nieuportu. jimiz
se udrzuje vyse vod v yserskem
kanalu a spojovacich raineiiech.
Jeho vedomosti o vyskach vody a
sousedni krajiny umoznily mu, ze
mohl dati vojenskemu velitelstvi
cennou radu. Yysvetlil, ze se da
cely ki-aj. kde byli Nemci zako
pani, zaplaviti tim spusobem. kdyz
se pouzije zeleznicniho naspu za
hraz. Na jeho odporuceni vojsko
tedy kamenim a piskem ucpalo vise
cky zeleznicni podjezdy, aby tudy
voda neunikala, a delostfelectvo
pak spustilo silnou palbu na jed
no misto ln-aze. kterou rozstfilolo.
a voda rozlila se po vsech ncinec
kych zakopech a misteeh, kde byla
s velikou namahou umistena vcli
ka dela.
Pomozme! V Cechach velka bida
o vatu!
Kdo muzes, zasli dues i obeasne
aspon Hbrv aneb IT) unci olj.a
zo('' vaty o balif-kovi' o.ste na
"Red Cross Prague, Bohemia, a
ncb do kteivhokoliv mesta v ("e
clu'ieh. kde se ranene hoji. Postov
ih' jest stejne za mensi jako vetsi
balik do l." unci (s obalem ncsmi
pfesahovati celou libru) 12 cen
tu. Na obal napiste Yase ji-ieno,
adrcsu. s poziuimkou : ,:Yata'
l)ro ranem' Slovany.' Svuj k
svemu !
Zase Vilemovo "zvatlani."
Dansky casopis " Dannevirkc"
oznamnje, ze nemeeky cisaf vydal
nasledujiei jn'ovolani.ei vlastne e
fel, nemecke armade, stojici na vy
chode proti RusuiU : ,'Pamat'ijte.
ze jste vyvolenym narodem a ze
Duch svaty jest ve nine a se snou.
Jti jsem nastrojem Ysemohoueiho.
ji jsem jeho mecem, jeho zastup
eem. Smrt a zkaza tein. ktefi jsou
proti nine. Smrt a zkaza tern, ktefi
nevefi v me poslani. Smr a zkaza
zbabelcum. Ysichni nepfatele ne
meckeho naroda nechf jsou potfe
ui. Hfih zada jejich zniceni, Buh,
ktery prostfednictvirn myiii vara
veli. abyste provedli jeho villi."
Kdyby danskv list mluvil ir;i7du
a nemcoursky cisaf by neco take,
veho skutecne prohlasil, byl by to
dfikaz, ze je silencem. zufivym, n&
bezpecnym. a ze misto na trim pa
tfi do sveraci kazajky. Dale by to
to svedeilo, ze silenstvi jeho pfene
slo se i na cely narod, nebof by nee
bylo moznym, aby lide se zdravym
rozumem )Oslouchali a daii se ves
ti clovekem. ktery takoveho pro
hlaseni je schopen. Tomuto dvuhei
mu nemiizeme uvefiti a proto jsme
pfesvui ni. ze teuro "jtr-n'tdui
rozkaz"' je novinafskou kachnoi
jednou z tech bezpocetnych, je? z
jedne strany na druhou litaji. Ale
zdor tomu je vyznacnym, jak se
o Yilemovi soudi v sousednim Daif
sku. kde ho musi dosti dobfe znati.
V Evrope padne 100,000 muzu f
tydne.
Je to niozne? Die ufednich zpray
o jiorazce vojinu tomu tak jesf.
rfednimi nemeckvmi listinaini se
oznamnje, ze strata Nemcu jest ve;-
lika 60,000 muzu tydne. Za posleif-
nich nekolik tvdnu se tato cislicc
i.
ztrat stale udrzuje, ba mnohdyi
velice pfevysuje. Uvazime-li. Ze
traty sjiojencu nejsou o mnohg,.
dohromadv s Ruskem, mensi.
se Ichce odhadnouti, ze KazatelO
tvdne nndi'i v evronske vAleeil
000 mladeho lidu. Nyni jest zceja
pfesne zjisteno, ze na vsech bitevi
nich polich padne denne pfes 20j
000, cili 140 az 150 tisic lidi tydj
ne, takze sto tisic prumci-ne vzai'b.
neni poce pfemr.steny. Y tomto
poctu ale nejsou zahrnuty velike
tisice neranenych zajatcu ; pfipo-cita-li
se k tomu jeste onen iocet,
jenz zmira nemocemi. pak jsou
ztraty ohromne. Za jeden rok by
takovymto zpusobem muselo pad
uouti j)fes 5 milionu lidi. Jak dlou
ho muze Evropa vydr.eri lakovyto
ilbvtek muzu?
Valka pry pficinou evropske zimy.
Pafiz. Pafizsky ucenec Fie-
deric Languefort prohlasnje, ze le
tosni mraziva vlna a studene io
casi, jez panuje v Evrope, ma svou
pficinu v soucasne valce. Pravi,
ze biliony ctverecnych yjrdu hor
keho plynu vystfileneho do vys
sich atmosferickych vrstev jsou na
iirazovany ledovi,-. vzduehem
proudicim od sev-?-ii tocuy. Rcky
pry zamrznou v polovici prosince
a obh'va se nedostavi drive nez v
bfeznu.
V Arizone bude patnact vrahu
popraveno.
ackoliv guverner tamnejsi je za
sailni odpurce trestu smrti a mohl
by je omilostnit. Ale on prohlasil,
ze to neudeh'i, nebot' je dopalen na
vol ice, ze pfi poslednich volbach
se vyslovil i proti navrhu na zru
seni trestu smrti. ackoliv guverner
vfele se za pfijeti navrhu pfimloiu
val. Je to logika hodna amerieke
ho politikafe. Kazdy by ocekaval,
ze guverner, u volebniho osudi se
svoji snahou porazeny, pouzije sve
moci, aby na vzdory volicum svoji
zasadu ve skutek nvedl. ale on mis
to toho posle odsouzence, jimz zi
vot chtel zachraniti. na popravis
te. Iysli si pfi torn asi cHe bible:
'Ki-ev jejich padniz na vas a na
vase syny", ale vyhlizi to malo ro
znmne, spravedlive a moderne.
Bezpochyby se jiz pfipravuje.
Senator Borah, jenz ma caku na
reimblikanskou nominaci presi
dentskou v roce 1916 vyslovil ne
davno svuj udiv nad tim, ze Spo
jene Stnty ponechavaji stale vir a
A'ice moci komisim, kterez fidi de
tailv vvvozu, dovozu, mezisttitniho
1
30.
obchodu, bankovnictvi a pel. a
projevil take svoji obavu nad. tim.
co pry muze nasledovat. r!ko'ap
ku vlady ponechavame pry v ru
kou volenyeh muzu spise. proro. a
D.v j-iiuh ctizadosti bylo ".adost u
cineno, kdezto skutecnou vykon
nou moc svefujeme 25 az 30 hdem,
kterez nemuzeme ybrat. voht a
ni odvolat. Zapomina senator Bo
rah, ze jest to pokus vladnouti v
nekteryeh oddelenich pomoci ex
pertu, ktefiz dohlizeli by na de
taily a uvolnili tak kongivsu,
muohdy nezkusenemu. Jsou to ko
mise, kterez se tak dalece osvedci
ly, kterez podobaji se vice prak
ticke a obchodnejsi sprave verej.
ne a kterez mohou byt tak lehee
zruseny. jako byly utvofeny. Se
nator die vseho pfipravuje pudu
pro svou presidentskou kampaii a
proto vyslovil podobnou obavu.
Arizona vyrukovala s novym
pfistehovaleckym zakonem.
Y Arizone udelali si novy pfiste
hovalecky zakon, ktery je mifen
vlastne proti pfistehovaleum. Die
zakona toho nesmi zadny veliky
zavod zamestnavati vice delniku z
fad pfistehovalectva nez jen dva
cet procent. Ysichni ostatni delni
ci musi byti rozenymi Amerikany.
Jest to novou ukazkou upfimno
sti a vdecnost Anieriky, ktera za
vse, cim dues je. musi v prvni fa.
de vdeciti lidem nasim, pfisteho
valeum. Na druhe strane je pak
Vseobecne znamo, ze Amerikan zu-
stava poslednim clovekem, ktery
by se odliodlal delati nejakou tez
si praci. Te se vyhyba a hledi rade
ji na lehci pfi velikem plain. Nej-
radeji pak obira se politikafstvim.
ktere pfi praci jez se da dobfe.
nazvati naprostou zahalkou, vyna
si mu nejvice pfijmu na iict tech,
pro.ti kteryni se podobnyini zostfo
vanymi zakony stale vice a vice
vystupuje.
Voda stojizeleznicni spolccnost'
vice, nezli olej.
Draha Missouri. Kansas a Teas
vydala v techto dnech svoji vyroc
ni linancni zpravu. v niz se pravi.
ze voda ji stoji mnolu iM ''ie" m-zli
olej. Za votlu vydala za posledni
fiskalni rok $163,275,122, kdezto za
olej pouze $50,080.95. Odskodneho
a bolestnelio vyplatila zmin.e:ia ze
leznicni s)olecnost $2,107,602.32.
pense pouze $671,000. Va kiilejnice
bylo vydano $167,000, za ploty,
brany atd., $102,177.96. K. T.
draha ma za $281,081,300 majct
l'U Cisty vytezek byl pouze reeo
malo pfes $500,000. takze akriona
ri obdrzeli velice skrovne dividv-n-dy.
Ye zprave se jiodotyk,!, zo by
cisty vytezek byl aspon o $S00,000
vetsi, kdyby v Missouri a Oklnho
me nebylo zakonu. tile nichz musi
zeleznicni spolecnosri npraovati
svoji dopi-avni sazbu. Nasledkem
velkych povodni v Oklahome a
Texasu pfisla spolecnosf o .750,
000. Draha pfevzela v celku 9.
121.514 tun zbozi. Spole:nosf
se zasazuje o to, aby zako'iy v
Oklahome a Missouri stran do).'av
ni sazby byly zruseny nebo zmir
nenv. Narodni obrana ve spatnem stavu.
AVashington. D. C. Y obeznfku
vydanem odborem valky mluvi se
o neiicinnosti ruznych stj'itnich mi
licnich organizaei a naleha se. by
pinky narodni obrany )fivedeny
byly do v.orneho stavu. Die toho
to obezniku jt; nyni miliee v tako
vem stavu. ze kdyby mela byti za
volana do iole. vojaei by trpeli
jak nebezpecim tak svoji -lepfipra
venosti. Odbor cas od casu upozor
noval staty na nedostatky narod
ni obrany, ale nynejsi obeznik nlu
vi razneji. Ac to vyslovne nepra
vi, pfece jen naznacuje. ze pfitom
ne nedostatky jsou povetsine zavi
neny nedbalosti dustojniku. Yoja
kum jest dovoleno brati si domii
sve stejnokroje ba i' zbrane a veli
ci dustojnici malo o to dbaji, aby
se pfesvedcili, ze veci ty byly vni
ceny. od te doby,co vlada vybuduje
milici. odhaduje se, ze za sta tisice
dolaru vybavy se timto zpusobem
ztratilo a nektefi dokonce odha
iluji tyto ztraty do milionu.
Die noveho systemu vj'davani
roeni vybavy dustojnici narodni o
brany budou zodpovedni za vyba
vu sveho muzstva. Pisemni zpravy
o ninozstvi vybavy pry v rukou o
brany nebudou odborem valky pfi
jinu'my. Dustojnik od pravideineho
vojska musi vse spocitati pfi vy
l'ocni insiiekci.
Kdyby zorganizovana miliee by
la zavohina do sluzby Spoj. Statu,
bylo by vojsko poslano do mobili
zacnich kempu bez dodateenych
stejnokroju, by kazdy vojak mel
aspon jeden oblek. Nektere z n.y
nejsich stejnokroju jsou z bavlne
iie hitky a pro zimu by nestacily.
.Mnozi vojaei byli by bez potfeb
nych zbrani a zdravi, a pohodli
bylo by ohrozeno nedostatkem
hlavnich zasob. Jestli se vse;mny
tyto nedostatky nenapravi, mohou
nadejiti opetne smutne zkuseiosti
z r. 1S98.
Nase vlada a urazovy zakon.
Je-li vlada Spojenych Statu v
nekteryeh pfipadech az pfflis ste
dra. jiste se to netyka lidi. ktefi
ve vladnich sluzbach pfijdou z zra
neni neb zmrzaceni. Odbor praee
vydal zpravu o vysledku vladniho
urazoveho zakona, jen. pfed peti
roky vesel v platnosr. avsak v ce
Vk teto Z)rave nenalea se jeiime
ho, nac by nase vlada mohla byr
pysna. Zakon se tyk-'t pouze- ai
jedne ctvrtiny vladnich zfizencu a
ackoliv r.oeet urazu neni pfilis ve
liky. setfi vlada prave tarn, kde
jest k tomu nejmensi pficiny. Je to
skoro neuvefitelne, ze v pfipadech,
kde delidk )fisel pri praci o ru
ku, mu?e dostati pouze $5J o:skod
neho, za oko od $25 do $50 a zpm
va udava tfi pfipady, kde ;ide -v
sli o obe nohy a dostalo se jim za
to skvele nahrady v obnosu $377.
Na x'sechny mozne veci vyhazuje
v!ada velke sumy penez. ze cas'.o
nw byt poukazovano im takovi'
spatne hospodafstvi. kdyz se ale
jedna o delniky, ktefi e v'.adni
sluzbe pfijdou k zmrzaceni. in se
musi dokazati, ze vlada dovede ta
kesetfiti. Jednotlive staty jsou v
torn ohledu daleko st edf ejsi a maji
urazove zakony. za nez se nemusi
stydeti, jako vlada Spojenych Sta
tu. Vojsko Spojenych Statu konecne
opustilo Vera Cruz,
kile stravilo sedm mesicfi a svou
)fitomnosti snazilo se zdurazniti,
ze nase vlada se zajima o udrzeni
pofadku v sousedni republice. Me
xicka vlada jest jeho odehodem
potesena stejne. jako americke ob
canstvo. ktere ve skutecnosti ne
bylo nijak nadseno tak dlouhym
pobytem naseho vojska ve 'era
Cruz. lexicti vudeove nepohlizeli
na pfitomnost ameriekeho vojska
s velkou duverou. ponevadz to po
kladali za miseni se nasi vhidy do
jejich z.ilezitosti. ale ve skutecnos
ti jim to prospelo. Za prve o ;i
sjielo k urychleni revoluce a k zjed
nani aspon nejakeho pofadku a za
druhe to ucinilo z Yera Cruz as
pon ze zdravotnich ohledu moiler
ni mesto. Nase vlada kolektovala
clo. avsak ani jediny dollar si ne
ponecha k uhrazeni vyloh s .kipa
ci spojenych. nybrz vse bude i;a
lezite suctovano a penize odvede
ny mexicke vlade. U porovnani k
fadeni Nemcu v Belgii podobala
se okupace Yera Cruzu spise pfa-
telske navsteve, nez vojenskemu za
kroceni v eizi zemi. Nasi A'ojaei
nestfileli na bezbranne obyvatcl
stvo. aby je pfivedlo v nfilezity
stav hruzy, nepalili domy a ueroz
bijelo kostely, neukladalo mestu
zadnou daii a spise se staralo, aby
zavedlo lepsi pofadek a -iavedlo
pomery, ktere mistnimu obyvatel
stvu mohou pfinesti trvaly pro-spech.
Nejvetsi osevek psenice bude na
pfes rok.
Washington, D. C. Die mihle
du Chas. M. Daughevty-ho. statis
tieKeho znalce v odboru zeinedel
sk''m v r. 1915 bude nejvetsi ose
v -k psuiice v dejituleli sela a to
nasledkem evropske valky.
Pravi : 4 ' Nasledkem valky v Ev
rope jest po celem svete snaha zA'C-t
siti osevek psenice. Ocekavana. sil
na poptiivka po psenici od zemi do
vazejicich v zapadni Evrope jis
te. pakli podminky k seti budou
pfiznive, kromobycejne pobidne k
seti ozimk' a jarky, ve ivou vel
kych vyvazejicich zemieh Sev.
Amerky. Na jine polokouli seti
bylo skonceno pfed valkou a uci-
nek nynejsi valky na osevek uka
ze se teprve na jafe a v jete r.
1915. Y Evrope, kde pravidelne
sklidi se pfes polovic svetove pse
nice jsou znamky, ze se vsecliny
ztlroje prace, v zemieh neutralnieh
i valcicich vyuzitkuji. Y Italii ose-
je se o 1,000,000 akrii vice. Y za
padni Evrope, jmenovite v Auglii
a Francii, podzimni seti pseuiee
jest jionekud pozadu. Zpriivy z
Nemecka a jinych zetni stfedni
Evropy ukazuji, ze seti i;ylo pro-
vjideno eile."
Ochrana carskeho sidla pfed
aeroplany.
Na carskem palaci v Carskem
Selu byla uz pfed casern ucinena
zvlastni opatfeni na ochranu pfed
aeroplany; na hlavni budove pala-
tfe" (carske sidlo tvofi celou ctvrty
a na nekteryeh budbvach vedlej-
sich byly zfizeny vezicky-pro hlid-
ky. jejichz ukolem je dalekohle
dem vyhlizeti aeroplany. A.ni ru
ske aeroplany nesmeji se proha
neti ve vzduchu nad earskym pala
cem. tfeba to bylo sebe vyse. Uz
pfed lety, kdy byla vzduchoplav
ba jeste v pocatcich, byly vydany
pfisne zakazy pfeletovat .'arske
palace. Aeroplan smi se pfibliziti
k earskym pa la cum a k nim nale
zejicim budovam jen na 200 m.
Mhno to podlehaji letci v Rusku
kontrole tajne policie. kteni musi
dbati. aby neprovadely v Petro
hratle vzduchoplavbu osoby poli
ticky podezfele. Za valecne doby
byly ovsem pfedpisy jeste zostfe-
y. z
Vojsko Spoj. Statu nejzdravejsi
"Washington. D. C. Yyrocni
zprava gen. Gorgase. vrehniho le
kafe armady ukazuje, ze zdravot
ni stav se v poslednim roce velice
zlepsil. Armada zakousela d-aleko
niene chorobou svych vojaku nez
kdy jindy ve svych dejinach. Zlep
senym zdravim muzstva armada
nabyla 253.188 dni drive ztrace
nyeh ton neb onou nemoci. To zna
mena skutecnou petuzni usporu
pfiblizne $190,000. Oe i Oorgas
vzilor temto zlepsenim naleha na
pfisne znovuzfizeni vojenskeho ne
mocnicniho shorn, aby si tnto svo
ji ucinnost podrzel. Pravi!, ze nej
vetsi nesmiz nyni jest, ze plat neni
dosti velky, aby inMligentiii mla
de muze do sluzby vojeiisko pfila-i.-al.
Panum obchodnikum.
Tllede k cetnym poptavkam do
voluji si oznamiti vsem p. ob-
cnounilvum proda va.iicim Tnnero
vo Lccive llofke Vino a Trinerovu
Angeliku llofkou. ze tyto dva le-
ky nejiodlehaji vs'decne dani. 49-1
Josef Triner. 1333-1339 So. Ash-
land ave. Chicago.
Odporucte tento ca
sopis vaSemu souse
du, zdaliz neni odbe-ratelem.