1
Q"y NapOleOIK jsevniho zivota, rozsklebene a ztr
- V dobach, kdy zuH v Evrope"1" Jako malovan-S dreye re
.,511 iana nanlrmrflvSiSfnli sochy buzku. Ohromne vas-
vsech veku, putuji nase vzpomm
I II Ml I III- I
ky historii a zastavuji se s
hriizou
pfed krvavymi a velkolepymi o
brazy bojii davno uplynulyeh, kte-
re pro svuj des nikdy nevymizi z
pameti lidstva. Purpurova orgie
M i ovs?M' Wn-'1
i.,o,r o a
navisti, v nadherny, sileny a zdr
cujici kvas litic.
Snad je v torn kus perversni roz
kose, ze probirame se s takovym
zajmem kazdickym detailem tech
. 1 o -t !
zafenyini poehmuruym plamenem
pozaru, plapolajicich ze .;apale-
nych mest a veshic, z siroce roze-
, . -i ,ss
nvfti v imirv. i
. - , . , . 'i'
A prece ie tato historie neuplna.
Je to historie hruzy v ramei tak
, , . . , . . . . i
zvane civilisace, v oblasteehzna
mych a lehce pfistupnych jevist'
velkelio dramatu Cloveka. Drama
cloveka se odehravalo vsak i jin
de, na jevistich nam velmi odleh-!
11 j , - T
lych, do nedavna jeste neprozkou-.
manych, a odehravalo se tarn des
nejsi nez kdykoliv a kdekoliv ve
zna mem svete.
Nasim dejinam je znam Napo
leon jako nejvetsi svetoborec, ja-
rr mrtm loin? c4--ro f nr o pfof nil" "Sn f
ze Afrika ma rovnez sveho Napo- " " , n " , V ' . ' ' t"o vi.u a nn xruine
leona, - Cerneho Napoleona, kte- S" t T Vllbe? betmu Pdniho jedna- niceho nepozorovali. Mlha byla
ry ziie dosud v povestech a leto I ma Destmnova ke sv5'm dosa". 111 Wagnerova "Tannhaeusra". hiista, v udoli byl videti nejvyse
pisech a hlavne zpevich tech ktefi vad,lim titulfllu cesneho clena Na- J Metropolitni opera newyorska tak na 100 az 200 metru, a temei
zbyli jako trosky po narode' Zulu. I fd!a zahy dcta- zahajila jiz (zcela obvykle, bez kazde chvile cekal se utok. Kdyz
O tomto Cernem Napoleono vi ie 110 J S1? JGUZ budG md vllvu valky) sve let"ni oMobi ! .jsme byli v pfikopech v pfedu,
nam dosud znam0 velmi malo. Tu tni S? P!!ti am!" J?6 Se. tak mGZ 15' 18' Vl & ? nebol! ni-
, i , i
,oor,S -rnir,
o nem v nekterem anglickem nebo
f., 1 1.1 I
ranpftii7alr(ini noetnnien naiora o
PPtnr,?n hflfloo
ktPvv trvil .pMnj rrj,cri-l;skoamericke rady Pnbude jmeno,
i , , 1 .
sich oblastech Afriky,
ttO Ze
me, ktera chovala v kolebce nej-
starsi kultury sveta davsi zivot
Egyptu a ktera pfes to iest ieste
nndn vplmi mln m5m vo
; , . , .
lesnatem srdci. ozivenem revem
, '
Deiny tohoto divokeho a prion-
tivniho naro.da jsou vysoce zaji-
jnave, uK.azu.iiee v leno minuiosu
Tjouivunouuou siatm 1 vaiecnou
- J. 1 3 1 v
organisaci
iou
nejsl
Zulu
ktery spojuje roli Tiberia a Na-
poleona v jedne osobe.
, . s,., . , 1 ucwu aujciium z luiuj carotie jneno i ' ,
, snaa nejpoaivnejsi ja- c10m bvli s to vvvolati v iomiivTi zpravu: , . viY y . , , ' , ,nas se k tomu rozhodl. Avsak ied-
, . i " ' . .i- - , ivuiiu vvvazii jesie pi'ea svuanim. i
letopisy pamatuji. a nejen 1 dusich kultnmieh. iaknn T)oc- "0 11. hodine v noci pnsli jsme i A1 , ' Inalo se tu o nasi narodni cest a o!
avnejsi a nejhroznejsi kral tinnova. tv svinnatip iV V nnm do maleho lesika. kterv dosud bvl i . , . , nase bvti iako statu. Otalati sp.
-x w it, . XT , ' - , - - SVUJ nrozny Koncei't. ias ocieiiod - " .
ceKo, cerny jNapojeon , dues pocifuji. Ale v te pficine sku- obsazen jistym plukem pechoty, uvox,Tnl v , Si..:. - A nedalo. Nym jsme v boji na zi-
, Poprve nas seznamuje s touto ne revolucni dobu dal nam osud tako-' v pnpadu utoku musely byti ha- acp Ja nebyl arcif tak hujuf al)1
zapomenutelnou postavou afric- veho, Washingtona a Jeffeisona7ieuy. Ale k pobytu pfes den ne- zdry a t dobr6 )nvsh
kych dejin anglickv spisovatel Ri- pro tragiku obcanske valky dal.0 B3'lv ien obsazeny strazemi, '-e -seni skorQ -t nQ liegpal a
der Haggard ve svem romanu ' nam Lincolna, pro svetovou evrop- kte1' pozorovaly nepfiteje, jenz jen seni ta mhodinku. ale pofadiir
Cerny Napoleon", jehoz stfedem skou valku dal nam Wilsona tabofil asi 1500 az 2000 metru pfed spnek jsem veru nemel.
jest Ceko, genialni vojevudce a vzdycky vsechno pekne v pravy nami- B-vl mal videti, jako oby- zdravi jsme se dostah do naseho
dobyvatel, nesmrtelny ukrutnik cas. Snad toho ani nezasluhniome, jne, nebof nepfatele Ijyli velice tabofiste ktere isme Vdnu m-dpli
a vvtecnv statnik. C'eko ie pra-
vym geniem zla, jehoz. jmeno sifi-
lo postrach vsude, kde bylo vyslo-
veno, a ktery zatopil pudu hlubo-1
ke Afriky nejkrvavejsi zaplavou
sarlatove hruzy. Valky Cekovy by- 1
ly necim, proti cemu jsou nejvet-
si hekatomby obeti jMartovyeh o-(a hnuti, a v te pficine pak pfece
pravdovou hriekou. Pfes mil ion jen zasluhujeme, co pise Destinno
lidi zemfelo jeho zasluhou a prici-jva: "Vy zde tak citite, jak se mi
nenim. Vi ehny kmenj- si podro-jto libi", coz je podkladem jejiho
bil, a vnutil jim sve zezlo, jsa stej-1 rozhodnuti, pr0 nas tak radostne
ne nepfemozitelny jako kruty a ho.
bezohledny, jeho slava a jeho moc J Slavna pevkyne prozila smutne
sifily se jako pozar vypnihle pre-.
rie za fadeni vichfice. Spaleniste
a zohavene trupy lidske zazname
navaly stopu jeho lyciilych a u-
zas nych pochodu.
Rider Haggard podava histo
rii techro ohromnvph "anasiV v
i i .. x. i v-t i
nieiiz siarai se ueKo peenve, aDyj111 Jn uarvou otinsna moaraj"1
nedoslo k pfelidneni "tanuie Af- flze na zlate, proti Eozmberske 2rr0:,'tv sr.:r''!-'" ad n:'mi a
riky," ve velkem romanu, v ne-nz cervene na stfibfe), znovu dnes v vetle nas. A nekde take do nas.
romanova forma je vice mene de- plnem jasu plane nad branou zam- a sti nas nezasahly, jinak by
koraci k dejum, ve sve'm jadru'.ku. A do teto idylly najednou za- ehom liebvli Jistg na 2ivu
pravdivym. Ale tato dekorace vo-'padl blesk rakouskeho "'ysok6Lo lteli jsme zde zustati 48 hodai,
manova jest vysoce originelni a ' statnickeho umu", jemuz nalezi.ale protahlo se to na 103 hodiny.
geuialni, plna pfekvapujic: inven-1 tragicka historicka zasluha rozvi- Dovedete si to pfedstawti. jak o-
ce.v niz uplatnuje se bohata,
i. -...i ' i Y ' ..i.
vokaaiezkrocena horecna xant isie
pxotickych,' barev. piostlrajicicli
se po neslyehanych dejich iako za
five ehvosty pohadkoveho p:va.
Spisovatel pobjd dlouhy cas na
dejistfeh lechto hrnz. Studoval i.a
miste sam zvyky i dejinj techto
zvlastnich narodu, jichz vyvoj po-
Iiyfcoval se tak lizce jedi.osrran
ny.ni zpusobem, ze musily vznik
uonti sfrasne bizzavni slozky du
I I I Jp
ik vvbuchuji zde pod palcivvm
s'jnu'ein in Afviky. nesmyslne
- - -
ilasky a silene nenavi.ti, 11)5 stejne
i'bne a stravujK kfizuji se ju
a,c" "vuc'1
: OKobm ateDstvi a valecme-
chopnost znam-ii-5 nejvetsi
Pi'c ktere dovedou ualezti super-
iativy obdivu a pro kter; dovedou
dt'konce! i nekdy odpuiiste-
t; Vvsoce zajimavsi jest tato knilu
klcva vvdana bvla ViiiMikovvin
i.'ii:adatelstvim v Pi'ae v plyu-
.J.rill I ICiVlUtlU IJ. 11 let I'llli 111"
do ceske liter;iui pi-eklado
jv'. Jaky horecny a fantas-iuky
sei ! ZamysHme se s hrazou i ob-
idivnn uad podivuho Iny-n vol. mi
-i-.roa, kterv nam djusuJ bvl.stavi Destinnovou tarn, kam
! 7nom inn v lif nTTi i ui c?1..
J J
cile ryze senzacni. Zamvslime se 1
.
nad leho zvlastm hlosorii a Ine-
rarchii a stezi dovedeme odtrh- nove z Verdiovy "Aid.y" (Cieli telske delostfelectvo ustavicne pa
nouti zrak sve duse od tohoto pni- azzurri, znamejsi pod jmenem "0 Jflo, cehoz jsme vsak koneene jiz
hledu do neobycejneho grot eskiu- patria mia", 0 vlasti ma!) a hlu-1 nedbali.
ho a nam tak vzdaleneho zivota
kter' nam otvira Rlder Haggard
till 11 ilCxAiUO a UI1
6 fo
Emma Destinnova
stane se Ceskou
Ameridankou.
Nejvetsi dramaticka pevkyne
7rnVPTl lPr HA V. IIP! wTPi lfh
1 vu. uuciuikuu. xvozuouia se, ze
. wii.i, k,,
nelzsl dob ydvihne si prv-,
- - - V.Vi vv". , I iiii
.
papn ameriCKJ' a tlm v ase ce'
na nez bude ceska Aiflenka vzdy
noivvs lirda. "Rozliodnfit.f tn vvvn-'sn
uu-viii., i -v uuo. j.
Tc "7. 7T
chovamm se Sp0J' Statu k dnesni
sv6tov6 valce' zae2 ovem d6ko"
vati musIme nejvice President!!
Wilsonovi. Ivdyby misto tohoto
' m i i n v (
.vzacneho ducha. velkeho licence,5
statnika a cloveka z onoho fladru.
z llgho r.ezAn byl ji2 nAg Wagh.
ington a Lincoln, osud nam byl u-!
SfS - - ir.;i irSnnU t,. x
tecne Spoj. Staty niaji, jak lidove
fikame, z pekla stesti. Pro velkou !
ale "ien kdvz tn mamp". tn
hlavni vec, jak fika Myrtill ve
Vrchlickeho ''Namluvach Pelopo-
vvch. " Konee koncii pfece ien ta-
kovy Wilson je vyslednici aspon
tech nejlepsich dusi nasich, pf ed-
stavitelem nejlepsich nasich snah
pocatky vojny na svem a'i?uku
Strazi u Tfebone. Byla zabrana u -
pravou tohoto rozkosneho zakouti
ceskeho jizniho raje", fidila sa-
ma cely pferod starobdeho toho-
, to sidla panu ze Straze, jichz znak,
shodnv s Rozmberskvm. npti"li5tjq
i n v t t r
di-jfeni nejvetsi svetove valkj vsech ,
'ik T5r.?4.i ta x " ' i , '
inL'ffhn 'Vtiffixrht nob- ont.-n nSfl 7. Tratlr'nilZSICfinn nmiSTP Tlirn , , .. Itn c p iL-vih ctvIoiti on oioav o Irvnl
1 . Afc. J.V1V1XXW. I 7(1 IV .T 1 1 I 1 ft I I V I ' - ' -r ' " .1.1., . . 1 , , L x I . - I - ' 1 IUV ' ' iV.liii. ' 111 uiuUllli VJl'HH u. 1.4 1
uvu. xiiiti ufsimnove, Darytom- nii". iu- in-h iu span jsnic uo
sta Metropolitni opery Dinh Oilly, 'ci jako mrtvi. Noci byly nadhei'ne.
francouzsky obcan, hy prohlasen !lesic ozafoval pfekrasnou kraji
za valeeneho zajatce a jenom snad nu. C'asto jsem se tudy v noci pro
iicta k svetovemu jmenu Destimio- j chazel a vzpominal na domov.
ve zachranila jej od podobnych Vedle nas byl zniceny, spaleny za
zkusenosti nadenickych, jake si jmk. dobytek se rozutekl, hladovi
prinesl tenorista Albert Reiss z'psi vyli, byl to valecjry obraz v
Francie, jak nedavno jsme vylfcili. ' cele bide a hruze a pfece jedinec-
Je vsak stale na Strazi zajateem. a ny ve sve pfisernosti. Pfed neko
prozatim nelze fici. kdy krok', za- Hka dny bylo v zamku zf'izeno ob
hajene na jeho osvobozeni, dojdou ' vaziste. Prapor se zenevskym kii-
uspesneho cile. jzera byl vztycem ve stitu, ale pfes
Jak velke obliby dnes P$ziva to byl zamek znicen stf elbou. Na
Destinnova v americkeni sipokem nadvofi zameckem vypadalo to
obecenstvu, toho nejlepsim doku- j straslive. Kdyz jsme vecer o.ho
meritem jsou mesicni seznamy no- dili pro vodu, musili jsme se pli
vinek obmrekordovych spole jno-1 ziti tmou a muzstvo melo z pocat
sti, Victor i Columbie. Obchndnt ku skoro strach z toho strasidel
tyto velke korporace jsou prosty neho zamku. Pozdeji jsme si na to
vseho sentinientalisnm k pravemu zvykli. Byli jsme jeste radi, kdyz
umeni. Chteji delati obchod a vy- jsme druheho dne mohli pohf biti
rabeji to, o cem vedi, ze jde zna- nase mrtve.
menite na odbyt. A jestlize dnes V tomto stavu setrvali jsme 103
neni ani jedineho mesice, aby obe hodinj'. V poslednich dnech pod-
;spoleenosti nepfinasely mezi nej-
drazsimi svymi rekordy. liove re-
kordy Destiiinove.j e to proste pro
i l". uv-oi oiiiwuuu uviuyiu. l j
Ije jedine, co u techto obchodnich
korporaci plati. A z teto neobycej-
ine obliby, jez svedci o torn, ze ame
ricke obecentvo dues na cele eare
pa-
! tri HlllSiniP Tllltl tnlP rrlftst T1a-
I ..... .
muiDia prinesia v
i , ,
listopadovem
seznamu caroKrasn
asnou arii Destin-
,;boce procitenou arii z Pucciniovy
opery Tosca v issi d ntte ,
j"Jen umeni a lasee jsem zila,?), a
jprosincovy seznam bude miti v
cele dve arie Destinnove z Webro-
va "Carostfelce". Victor, od slad-
ke narodiu pisne ''Dobrou noc",
zpivane Destinnovou a Gillym ces-
ky, pnnesl rovnez am z "Tosky",
vrco nrorlonmi a volnhnAn mn. if.
iisropaaem. rrvm preastaveni je
njiu juiu in. jl i m ui cuoia t cm c
vzdy paradm, opera postavi vzdy
o neho sve nejprednejsi Jivezdy.
A jako jiz po celou radu pcsled-
nich let vzdy Destinnova a Cam-
vnlia
77 T , ."lc"a , 1 ,7 T
Ln ballo m maschera" (Maskar-
ni )les) a vedle Carusa a Destin-
nove zpivali v ni Amato,j Hothier,
De Segurola a Matzenauerova
I
CI-a tri hAHinu cIa
iocfa
ieCIQfCn priKODecpf
. ietv hnvnrsL-v HiicniiL-
i-a-
200 300 metru pfed lesem byly
zalozeny stfelecke zakopy, ktere
chytfi. Prudka palba delostfeiec-i
kerou nepntel na, nas zahajil
. nutila nas, abychom se zakopali v
;' - siku. Byly tarn poslaveny pravi-
dilne podzemn jeskyne. jo:i jsme
di iiiipho dne pvikrv 1 1 prkny, zinen
kai11 dvefmi, vslni, co jsme prave
i.al-.;:'Ji v zamku. Craku. ktery byl
..... !.,!.. U iU :i -.-I
0 ,.:!. .u,x.o -
i ..uu u,mum, , i, .:,. i roil
l'roti !
pinym rreiam to arci 'leciira
::i y proraznji tfi me try hluboi'
a sest az sedm metru siroke tryth
tvn v zemi. Je-hia takova trefa
V'': vedle skiyse, v niz nacnazel
sc J'1? maJor a rab- v.vbuch VI
,ftps!;.vy. Kr -pebiti k-imcnu a-
ualonanasnavsoplmy. Alejenom'
malo hdi byl, lehee zrai.eno. To
i.. i ,i ' i.r.y..' i. i
i 1 1 1 1 i .a. I
tak Diizio, ale za to hpucm ,
'stn tvi linflin aviSfpK' ncfnrinno I
brovske namahani nervu to zna
. .,r.,w. i .. i: , .. ...
7 a i v -'V'- i i i-i i ii 1 1 i i r k i i i TtiTk iitii 'r-v 1 1 1 1 i
-
nikli badensti vojaci vedle nas u-
tok, kterv byl odrazen. Franoonzi
utocili na ne zle a ubozi iasi meli
tezke ztraty. Ale az k sobe jsme
nepf itele nepustili a tak se! mohl s
nasi podporou pfece drzet. Strcjni
pusky hvizdaly mi kolem hlavy.
Kdyz nastal klid. ulehl jsem tro
chu a byl jsem rad, ze molm ho-
dinku sputi. Vedle nine konali le-
kafi svou praci. take v jednom z
nasich zakopu, a pfi torn nepra-
V patek jsme se dovedeli, ze v
nedeli vecer budeme koneene vy
stridani. Ve 12
0ni vojaci, ale i
hodin men prijiti
misto nich nepntel
ucinil nocni vypad. Zrovna ve 12
hodin nastala vedle nas stra.sliva
palba z pusek pechoty, ktera arcif
vsechny zahnala do zakopu. Byly
to prise rne okamziky, az jsme ko-
X iU . ' I! P i.
komu neradii byeh, abv na u;u
k uni 11 Helium II v
s
podnikl utok. Muzstvo bylo v n
vyssim napjeti, ale klidne. Ut
tok
byl by jiste odrazen, ale bylo mi
mileisi, ze zadnv nenastal Vedle
xatto ui uiua jji u v v;u.;ii, uic ULLl cl-
11 zvuwuucii znm s nasi sira-
ny. Nase vlastni i nei)ratelska pal-
ba delostfelecka a j)rudka palba x
pusel: delaJa pekelny lifmot. Gra-
n-aty praskaly vsude ve vzduehu
a bylo videti zaf ohiiu a to vsechuo
v nadherne noci mesicm. Tieho po
utoku piisobilo pfimo pfiserne.
Kolem 4. hodiny ranni byli jsme ;
koneene vystfidani a meli jsme co
gtali be
. b
z urazu a muj hi.edak nesl
o bujne z teto nebezpe'me situ
;i: K - , ii ,
opustili po polnich bohosluzbaeh.
Kazdy byl rad. Obraz se nyiii lia
ble zmenil, mohli jsme se myti a
pfevleci, pokud kdo mel svoje ve
ci s sebou. Bylo zde pivo, vino a
dobre jidlo, diky polni kuehyni.
0 jedne hodine jsme odtahli aby
chom meli den nebo .Iva dny po-
hov. Ale o jedne hodine vnopi mil
uju jsme ihued 0lUfih ti T
li jsme, ze jdeme do boje. Ale ja
si zatim vsechno pofidil a take
kalhoty neclial si u krejemo spi-a-vit,
nebof ctyfi nedele e due v
noci stravene v poli velmi ni.u sai-
stvo. Postoupili jsme do jednoho le
sa a dle vgeho -egtg tam z,'1staiu..
y pfedn jegt slykt pr.ulk(
hfmot bitevni a zda se, ze iraa na-
velka rozhodnjici
'
bjtVa "
Valka se strany
rakouske.
Baron Hengelmuller. nekdejsi
voievyslanec rakousky n-o Soit
stati, v dopisu plukovniku Rooc
voitri vysvetluje pivmhv valky se
st:aiiy Uakouska trmito slcy:
Ovsem, ze valku zahajil nas spor
se Srbskem, ale mv to neliledali.
iry vice uzenii nei'hceme, Si'.vsko
ale ma dlouho zalusk na cast iize
mi naseho (Bosnu a IIere(tgovinu.
pozn. red.) a mnoho roku se sna
zilo ho dosahnouti nejhcrsimi a
kriminalnimi prostfedky. Zavraz
deni nasleduika a jeho choti byl
pouze jeden zloein v celem vetezu
jinych. Srbsko si takto proti nam
pocma od te doby co banda di'istoj
"in vocixv oiaoiuc, Jumi .U-
niku zavrazdila sveho krale a od
te doby stale neco provaeji, aby
lid udrzovali v rozcilem proti nam.
Vrchole dosahla tato politika, kdyz
jsme prohlasili pfipojeni Bosny a
Hercegoviny, kterez jsme tricet ro
ku pfed tim do poradku uvadeli.
Tehdejsi krise skoncena prohlase-
nim Srbska, ze pfipojeni tech dvou
provincii neporusuje zadna prava
Srbska a slibem, ze od te doby bu
de pestovati s nami pfatelstvi. Slib
tento dodrzen nebyl. Pikle se ku
ly dale i take se rozsif ovaly lzi o
domnelych planech proti nasemu
jihoslovanskemu obyvatelstvu sine
fujici, jen aby se rozsifovala ne
spokojenost a mozno-li rzpoura
rozdmychala, az to pfiA'edlo k za
vrazdem arcivevody Ferdinanda
a jeho choti.
Zloein planovan v Srbsku, pu
my a re vol very opatfeny srbsky
mi dustojniky, ktefiz take nauei
li spiklence s tim zachazeti. Ko-
nfifiiift isiTift to nemohli dele vvdr-
zet. Zadali jsme na Srbsku potre -
stani spiklencu a' zaruku pokoje
nrn hiirlmifinnst. Tn bvl ,',1 hp-
r ,
lio ultimata. Srbsko na oko ukazo-
valo oehotu vyhoveti nekterym na
sim pozadavkum, kdezto ve sku
tecnosti dalo odpoved' vyhybavou.
Vsechna tato fakta jsou vzpo-
menuta a dokazana v note, zasla
n6 vsem vladam pfi odevzdani ul
timata v Belehrade.
Ve skutecnosr! vsak nas konflikt
se Srbskem nebyl pf icinou nynejsi
velike valky, ale byl jiskrou, kte
re vletela do sudu prachem pfepl
neneho. Kdo mluvi o Srbsku dnes ?
Kdo mysli, ze Anglie, Francie a
Japan valci proti, Nemecku a nam
Fc villi Srbsku? Valka vypukla,
protoze Rusko se rozhodlo hajit
Srbsko pfed nasledky jeho provo
kace, a protoze nasledkem df Ivej
sich ujednani situace v Evrope by
la takova, ze valecny krok jedne
vlady znamenal pfivedeni skoro
vsech ostatnieh mocnosti na bo-
jiste. a tak zahajena nejvetsi val
ka na svete, vzdor Hagskemu mi-
rovemu tribunalu.
Nam bylo dobfe povedoino ne-
bezpeci, jake nam hrozi od Ruska,
kdyz jsme sepisovali pozadavky
proti Srbsku. Rusko ma objatel-
stva tfikrat tolik co my a aebylo
vot a ua smrt, a doutame ho do
bojovat v pine duvefe ve spravedl
nost nasich pozadavku a v silu na
sich zbrani.
Proc se Rusko ujalo Srbska?
Znamo je, ze po cele devatenaete
stoleti Rusko mu bylo pfitelem vel
mi nejistym, hajic a opoustejic ho J
die vlastniho prospechu. Teprve s
in-iehodem pfitomne dynastie se
to zmenilo, kdyz Srbsko poskyto-
valo vyhlidky, ze se stane ruskym
nastrojem a trnem v boku nasem.
Rusko je zemi vybojnou; jiz 200
roku doby va vie a vice uzemi. Pro
toze branime jeho zabirani Balka
nu. ma nas za nepfitele a kuje pro
ti nam pikle.
Nemecko bylo vazano pfispeti
nam na pomoc ve pfipadu napade
ni od Ruska.
Proc bojuje Francie? Zneni ne
jake jeji smlouvy s Ruskem neni
znamo. Ovsem nenavist franeouz
ska viici Nemecku a tuzba, dobv
ti zpet Elsasko a Lotrinsko neby
la zadnym tajemstvim.
Pouze pokrytec bude mluviti o
nemecke vybojnosti proti Francii.
Vzdyt Francii nehrozilo od Ne
mecka zhola zadne napadeni ve
pfipade nasi Aalky s Ruskem. Na
otazku. bude-li Francie bojovati
take proti NtMiiecku ve pfipade
viilky s Ruskem. za odpoved' da
no, ze Francie se bude fiditi sv'
mi zajmy. Co takova to odpoved'
znamenala, bylo Nemecku patr
nou veci. Formalin prohhiseni val
ky bylo tedy pouhou formal itou.
Proe se vrhla do valky Anglie?
Pravi ze k vfili luijeni belgicke
neutrality. Nemuze pry stati neein
ne, kdyz vidi tak hrube poruseni
mezinarodnich mluv. Neni to k
smiehir? Byla by Anglie prohlasila
viilku Francii, kdyby Francie byla
porusila belgickou neutralitu prv
ni? Kdyz vezmeme v uvahu zpra
vy o pfipravach, jake Francie ko
nala v Belgii jeste pfed vypuknu-
tim valky, a dale co Anglie ucini
la roku 1807 pfed Kodani, musime
doznati, ze Anglie jest poslediu
zemi, kteraz nad porusenim takove
mezinarodni smlouvy by mela u
kazovati mravni rozhofceni nad
stare pravidlo, ze v ease valky
r'blaho statu jest svrchovanj'm za-
konem.,,
Co se tyce nejakeho zavazku,ze
ve pffpade valky Anglie ma po
mahati Francii, neco takoveho An
glicane nikdy nepni)iistili. Ale
at' to existovalo nebo no, jisto jest
tolik, ze Anglie pfivedla k valce
proit Nempcku jeji zehrf.vost nad
vzrustem namofid moci nenieeke.
Anglie si osobujc vlada nad
mofi jakozto sve vrozene pravo,
ale ono neni lepsi nezli pravo sta
reho Rima k podmanovam sveta,
nebo pravo tureckych sultann v
dobach jejich vybojne slavy. Tfi
stoleti se narodove evropsti rvali
' hL'uou ouseK ponramcm
: - i i .i -
' car' nebo 0 stin rovnovazne moci,
kdezto Anglie toho vyuzitkovala
Ve Pspech namofiiilio obehodu
a valecne moci namofni. Zda-li
to bylo ku prospechu celeho sveta
neb ne. na torn nezalezi. Jisto ale
je tolik, ze anglieka svrchovanost
hm mofi nebrla nikterak ohrozena
Nemeckem, kterez obklopeno
jsouc nepfatelskymi sousedy, mu
selo by jeste stoleti dati pozor na
ne, a Anglii svrchovanost nad o
ceany pfeneehati. Nebyla to svr
chovanost valecna na mofich, ale
vzrustajiei nemecky obchod na
mofni, kteryz byl Anglii trneni v
oku a k vuli jeho zniceni se do
valky pustila. Anglie mohla val
ce pfedejiti, kdyby se byla do ni
sama nezamichala."
'Tak ty nine nepustis do sveho
srdce, Fando?'1
'Nemuzu, Lojzo! Moje srdce
je zamceno na tfi zamky "
"Ale kulhavyho Nacu jsi tarn
pustila?"
''Ba ne: ale on je starej zlodej
a dostal se tarn sperhakem."
Pomsta Pyllaku,
"Verm az do skonani",
ZkJamana zavist' !
Tri povfdky v jedne knizce od Karla
Cervenky. Poileme vsechny Ifi po
vfdky do kterekoliv casti Spojenych
Statu vyplacens
za 35ct.
ODVARKA BROS., Clarkson. Nebr.
ALWAYS
POPULAR
Chrante se
BEZCENNCYH
PADELK0
a vzdy zadejte
o pravy
Richteruv
kotvovy
s kotvou a ochrannou
znamkou jak zde vy
obrazena. Za 25 a 50
centu v lekarnach ne
bo pri'mo u
F. AD.
Richter & Co
74-80 Washington S.
NEW YORK, N. Y.