Z celefio sveta.
Slava Taftova jeste tak brzy
nevyhyne.
Postovni ufady zmenily jmeno
stanice Taft v Jizni Caroline na
Bryan a aby se to vyrovnalo, zru
sily zaroven jinou stauici. ncsouei
jmeno stfibrousteho statnika z
Nebrasky. Pfed nekolika mesici
zmenilo jedno mesteeko v Novem
ilexiku sve jmeno z Taft AVil-
sona a tak se nejen obcanstvo, ale
i postovni ufady horlive staraji,
aby na byvaleho presidcnta bylo
rychle zapominano. Ostatne uerau-
si se Taft pfiliz obavti, z; jeho bu
de tak brzy uplne vymazatio z ma
py Spojenych Statu. -Teste je tu
18 mist v ruznych statech, nesou
cich jeho jmeno a slava byvaleho
naseho presidenta pfece jen tak
brzy nevyhyne.
4 bratfi vypestovali 824 busiu kor
ny na 4 akrech.
jIacon. Ga. Ctyfi bratfi, 61 e
nove " Boy's Corn Club of Geor
gia", vypestovali letos S2-A buslu.
korny na 4 akrovem pozemku. Lu
ther Allfred. z okresu Pickens,
jedeu z bratfi. vj'pestoval nejvice
227 buslu a dostal na statnim fairu
prvni cenu. Walker Lee Dunson z
Alexandria City, Ala., jenz vypes
toval na akru 232 buslu korny drzi
narodni rekord.
General Carranza
take dokazuje, ze povazuje pisem
ne zavazky za papirove hadiy. lel
v torn patrne dobrou skolu od Nem
cu. Poslala k sjezdu v Aguas Ca
lientes sve podekovani, ale sotva
byl za neho ustanoven niistupce,
hned proti nerau zvedl revoluci.
PociCuje ovsem, jak se mu borti
puda pod nohama, kdrz sidlo vla
dy pfelozil z hlavniho mesta. Kdy
by si bjrl jist spravnosti sveho jed
nani, jiste hy neutikal. Z jeho jed
nani je "ideti, ze ma spatne svedo
mi svet nebude asi dlouho cekati,
az po pfikladu Diaze a Huerty se j
tfese take prach sv& otciny s opan
Revmatism,
ustfel cili houser, neural gie, ztuh
lost a zapal svaloyy vyzaduji pfi
pravku k vnitf niinu uzivani. aby
byla soustava zbavena jedovatych
latek a aby choroba byla odstrane
na. Severuv Lek proti revmatismu
(Severa's Rheumatic Remedy) se
velmi dbbfe v podobnyeh pfipa
decli osvedcil. Pan Frant. Tieznik,
120 Oak Hill, East Pittsburg, Pa.,
nam napsal. ze uzival Severuv Lek
proti revmatismu a koupal nohy
v teple vode, pfikladaje Severuy
Gothardsky olej (Severn "n Goth
ard Oil) a po vyuziti dvou Mhvi
Leku proii revmatismu "horecka
zmizela a bolesti v kostech pfesta
ly." Cena $1.00. V lekarnach, aneb
pfhno od "W. F. Severa Co., Cedar
Rapids, Iowa.
Lod' s americkymi darky odejela
do Evropy.
New York. Yladni uhelna lod'
Jason odjela jiz odtud do Evropy,
odvazejic tarn darky, ktere flaro
val americky lid obetem valky. Na'
klad cini vice nezli 1200 tun a je
to zbozi vseho mozneho druhu, se
brane snad ze vsech statu Unie. Je
tu potrava a satstvo, pro deti lirac
kj1" a jine veci uzitecne. Odesh'mi
toto vzala si na starost' vlada a ve
litelem lodi jest kapitan C.F.Court
ney. Darku pfichazelo tolik, ze by
lo devadesat vojakii a sedesat na
mofniku zamestnano jejich roz
tfid'ovanim a pfebalovanim tak.
aby i nobly byti v iDfimefeuem
mnozstvi ve vsech mistech rozda
ny v zemich, kam je darci areili.
'Courtney je roztfidil takto: C'tr
nact zeleznicnich vozu satstva det
skeho. pet vozu zenskeho, pet vozu
hracek a padesat sedm vozu darku
jinych i'02maniteho druhu. dohro
mady osradesat dva vozy. S kaz
dym daVem pfisel dopis. ale z
tech bude.-malo kterv dodan. Y,
dopisecli -tlylh se vyslovuje pfaui,
obycejne mlalo zbozne. ktere se
tyka bud' panoynikii anebo nekte
re strany bo jiijici. Vlada se boji,
aby nebyla podezfivana ze stranic
tvi,a. dopisy byly zahazeny. Lod'
napfed zastavi ve Falmouthu. v
Anglii, kdez vylozi take dark- pro
Francouze a Belgy, pak pojede do
Holandska a doda darky Nemcum
a Kakusanfun, pozdeji bude vy
pravena zasilka Rusum a Polakum
neznamo, kterou cestou.
Duiezitost pera z kfepelky v
lekafstvi.
Stockton. Cal. Obycejne poro
horske kfepelky drzene pfed oci
ma poskytne stejnou sluzbu jako
prist roi X paprskfi. V torn smyslu
ucinil prohhiseni dn Barton if,
p0vell zde. ktery soucasne ::aslal
jisty pocet podobnych per ttatni
univeriste k prozkoumaui. Dr.
Powell pravi. ze kdyz byl na ho
nu v Sierra Nevade, nejaky stary
Indian upoutal jeho pozornost.
Vzav pero z kfepelky kterou prave
oskubaval, Indian podrzel je pfed
ocima lekafe, nacez dal svou ni
ku proti svetlu. Kosti ruky byly
skrze maso zcela znatelne. Indian
pravil dale, ze pefi byvalo od dob
nepametnych uzivano jeho kme
neni pfi zlomeninach. S utcasne do
dava. ze pefi z luriaka pfedci kaz
de ostatni. Yvsledek nokusu nni-
versitv st dvchtive oe"kava.
Lek proti tuberkulose,
vynalezeny. drem. Friedmannem,
berlinskym lekafem. jenz lonskeho
roku byl ve Spoj.Statech. je ne
spolehlivym podle zpravy vladni
zdravotni komise. Lek ten byl vsu
de hlucne oznamovan, a vyssa.'aci
lidu mel bohate zne na ukor uboza
ku tuberkulosou postizenych. Ko
mise' studovala po cele mesice
Friedmannuv vyualez, a v tisud
ku svem je podporovana vynika
jieimi odborniky zdejsimi i evrop
skvmi. Stfili na vlastni zamek.
Hrabenka de Cambrunova. ro
dem Americanka a sestra zname
lio kongresnika Longwortha. zete
Rooseveltova, dostala dopis od sve
I10 manzela, ktery byval kdysi vo-
jenskym pfirueim francouzslceho
velev'slauectvi ve Washinortone a
nyni slouzi v armade jako diisloj
nik delostfelectva. Pise ji:
"Mam zde tu zabavu. ze stfilim
na svuj vlastni zamek se svou ba
terii a divam se na to, jak se fiti
do rozvalin kousek po kousku."
Zamek stoji u sameho St. Mihi'lu,
kde Nemci jiz pfed mnoha tydny
ijrorazili francouzskou Unii :azi
(X'vnostmi Verdunem a Toulem a
desud se nepodafilo je vysrrna'
diti. Standard Oil Co.
se svymi odbockami vyplarila za
prvnich sest mesicu t. r. zl 3-1.1 7.').
000 dividend cili o -2.400.000 Tee
nezii za pfedchazejici pulleti. Do
roho nejsou vsak zahrnuty zvlastni
dividendy, ktere vyplatila otan
tlard Oil Co. v New Jersey. Z toho
je videti, ze "rozbiti" petrolejo
veho trustu nejvyssim spolkovym
soudem jde Rockefellerovi i ostat
uim podilnikum k duhu.
Obrat ve smysleni
Polaku.
Xezdar nemecko-rakouskycli ar
mad v Polsku byl vice uez valec
nym uspechem. P.yla to velika po
Uticka porazka Rakusan-;i a NT-men.
Nemci vefili, ze pad do Pol
ska bude snadny. pouevadz oby
vatelstvo polske bude nakloiieno
Nemeeku. Do olc byla pf-ivi-lma
armada pod saskym kralovskym
prineem. za ucelem pfivfeleni Pol
ska k nemeeke fisi pod saskym pa
uovnikem, jakmile Varsava byla
by obsazena. Toto nove knilovstvi
nemelo vsak obsahovati kterouko
li east z nynejsieh polsky eh pro
vincii v Rakousku nebo Nemeeku.
Velkoknize IMikula's vsak znemoz
nil provedeni techto phinu svoji
pamatnou deklaraei, ve klen pro
lilasil. ze vsecky easti by vale Pol
sky budou spojeny a dostfuou s;1
mostatnost, jestlize Rusko zviezi.
Ia propuknuti vtilky vefejne mi
nni "obyvatelstva s vyjhnkou zidu
obxatilo se s pfekvapujiei jyhlos
tjproti Nememn a na stranu Rus
kar Nemecti vetfelci setkali se s
nepfatelskym obyvatelstvem a Ru
sko rozhodlo se v ,posledni chvili
hajit A'arsaVu a pustit se do boje
s rak.-11emeek.vmi sbory v iMiskem
I Polsku, jakkoli to nebylo v pnod-
iiich planech ruskych strateguVel
koknize Mikulas jest nyni volcbcn
jako nejvetsi osobnost v ruske val
ce. Jest milovan svymi vojaky a
Polaci pohlizeji na neho jako na
sveiiepasitele. Od te-dobyv co
volil Polakum organisovati jejieh
pluky pod polskymi dustojniky,
ktefi uzivaji vyhradne polstiny
kterezto privilegium bylo ak;Vza-
no po i)oslednich 70 let mezi
Polaky vzmaha se hnuti, ze velko -
knize jest tim pravym muzeni pro
trun nove samostatne Polsky. Ob-
klopen jsa schopnym stabem, ge- Odpor Belgicami zadrzel Nemce u
neralissimus rusky vyznacuje se Lutychu a Mamuru, umoznil Fran
silou charakteru, jez propujeuje cii a Anglii pfipraviti se na jejich
jeho armade vybojnou schopnost, uvitani a tim ve skutecnost.i zma
jez ukazala se byt uspesnou k za- fil vsecky troufale plany nemec
puzeni Rakuaim a Nemcu k je- keho generalniho Stabu na rychlou
jich vlastnim hranicim. Mikulas a uspesnou kanipan. Nebyt Belgi
vrha nesmirnou silu ruskou na ne-'canu a jejich statecneho Alberta,
pfitele s mistrnou rozhodnosti. bez vypadalo by to dues na zfipadnim
ohledu na cenu a pfemaha nepfi- bojisti jinak a historie z roku 18
tele kdekoli se s nim utka. 1 70 innhl sp nnrnnme IpIicp onakn-
Dobry zaludek.
Neni snad vetsiho pokladu wad
dobry zaludek. Yseobecne se tim
rozumi ne jen zaludek. uybrz --3e-chny
organy tvofici zazivaci sou
stavu. Je-li tato soustava v upliiem
pofadku. jest z pravidla clovek
zdravym : jakmile vsak nastane ne
jaka pfekazka v fadnem zazivani
pokrmu, pfichazi jedna obtiz za
druhou ; jedna choroba za druhou.
Tu nastiiva otazka, co ma clovek
ciniti, by vse uvedl v pofadek. Na-J
si radou. zalozenou na mnoholete
zkusenosti, jest spolehati na Tri
nerovo Lecive Hofke Vino. Tento
, vina a bylin slozeny lek, pfe-
devsim liledi zbavatii telo vsech ta
kovych latek. jez nebyly ztraveny
a zustaly ve vnitfnostech, kde pfl
obi
eh
ei svou konati a telo zdravvm udr
zovati. lekarnach. Jos. Triner.
velko-vyrbitel leku, 1333-1339 So.
Ashland ave., Chicago, HI
Nezvyklym namahanim vysile-
ne telo natfete Trinerovym Lini
mentem. Totez pltti pfi vymknuti,
oteklinach, pohmozdeni, bolestecli
ve svalech a kloubech. Cena L'iiii
mentu 50c. postou 60c.
To jiz jine nebude.
Nemci se odjakziva honosili, ze
jsou sifiteli kultury, jejich fatr-
land byl zvan fisi mravu a bazne
bozi ale nynejsi valka postavi
la Nemce do jasneho svetla jako
bandity. ktefi se v nieem nelisi od
svycli loupezivych pf edkii, sur'o-
vyeli a bezohlednych Teutonu. Ne-
mnozstvi obtizi a otravuii vse- lt0111 neJirozi neoezpeci, ze oy snaa - - ,-7';'"! '"-v
nu krev. Po vvcisteni ten 0 lek ni miru mohlo vsecko - V a ,D10 ' ,Df
' , , . LKi.5fii ToSs rllnnlm n$ nn vyvazi se z nasi zeme do Evropy te . puvodne jest tmavecerveny. Pn
sousravu sesi 1. 11101 a zasp nra- " ... , o , - . . " .
ni tfeba choditi daleko pro pfikla-jnar'ed 0 Kanady. ale Kanada br
dy. Mezitim co cely vzdelany fevet!zo v5em Poptavkam nestacila, i
podnika sbirky ve prospech 0e. jkupuji se ho jne ve Spojenych Sta
bracene a zpustosene Belgie, kde!teeh- em' tfeba miti na Pam5"
nesfastne obyvatelstvo doslovne1' '1q koil? SPatn6 kvalit.v nik(1
' t T Ml " iVl 1
'lirira hladem. mezitim en ,lnbM li
de ve Svycarsku adoptuji sirotky
popadlych belgiekych hrdinech v
celych statisicich. vymahaji ne
mecke vojeuske authority s ledo
vym klidem na jedinem meste Pru
sselu vypalne v obnosu $9,000,000
v pfilmilionovych tydnieli splat
kach. A to vedle ohromnych milio
11 u. ktere vyzdimany byly na oby
vateislvu Lutychu. Ghentu a ji
nych mest. jez nemeckymi dely o
brjicena byla v ssutiny. Gei-mau-sky
bandita pfilozil sve zdeptane
oleti byku 11a hrdlo a diktuje svo
je podminky. A pfi torn nesmi byti
zapominano, ze malieky narudek
Helgu valku nezacal, nevyhleda
val ji a byl do ni svrzen jedine
lHMiieourskou bezohlednosti, ktera
domnivala se byti v pravu, pone
vadz byla na valku pfipravena uz
po cela desetileti. A bezohlednymi
lupici nejsou dues pouze Nemci vo
j;ici. ale bohuzel i lide. einiei si
uaroky na vysi slupen intelligen
ce. Di-. Emil Schaffer. berlinsky u
meleckv kritik. uvefejnil na pfi
klad pocatkem fijna v nemeckycli
casopisech eharakteristieky cla
nck. umeleekych del a vuhov vseho
co v ohledu kulturnim stoji ze vze
ti. Takovych vzaciiosti je v lielgii
velike mnozstvi a dr. Rchaffer by
je rad videl v Nemeeku. Pravi 0
torn: "Ruka viteze mela by byt
polozena na tuto ohromnou cenu u
meleckych del. ktera mohou byti
odhadovana jedine v milionech, n'c
hlede ani k jejich nedostizitelne ce
ne v ohledu idealnhn a nejvzae-
nejsi ukazky techto del patfi do
nemeckych niusei. Neni tfeba za
byvati se otazkou, je-li neco po
dobneho pfipustno a omluvitelno
obycejem nebo zakonem zeme. Sta
ci pouze. poukazem-li na surovosti,
jich. se Belgicane na mis dopusti
li' Nejvetsi surovosti Belgi
canu bylo, ze se vzchopili k bran
nemu odporu, kdyz nemecke hor
dy ehtely se dostati co nejrychle-
' ji do Francie a volily nejkrtsi ces
tu pfes Belgii, jejiz neutralita by-
ia zajistena mezinarodni smlouvou,
van. iMKCio jmy nevi io ieie uen
Nemci a nikoho tudiz nemusi pfe-
cvapovat, meni-li se. jejich Uuha
kv
v. , i - t 4.1
io pomste v cistelupicske elioutky,
P
jez pronikaji i v fady intelligen
ce. na farmu!
Stale jsme slyfseli nafek. ze lido
ve Spojenych Stiitech opousteji
i'army a hledaji si zame.stnani ve
mestech, ale velika valka evropska
muze spusobiti pohyb opacny
lide se postehuji z mest na t'army,.
kde se jim dostane zamestuani vy
nosnejsiho. Neni to jen obili a
maso, ktere stoupa v cene, mozno
fici, ze krome bavlny jsou dobre
vyhlidky pro vsecky produkty,
'ktere se na farme vvpestu.ii. Pfi
opa po
vseho toho. co americkji farma vy- i
pestuje. Vezmeme si na pfiklad
kone. Tern bylo kdysi pn-dvidano
uphie vyhubeni. Prvne to ylo. '
kdyz se objevily ve mestech elek
tricke karv. no druhe bylo to no ;
vvnalezeni automobilu. Ale kirn
4 ,lr5ol nlo tnnnnl v
cene tak. ze se to pfed ctvrt stole-
tim nikomu ani ve snu nezdalo.
Pestovani koni muze byti nyni pro
farmafe velmi vynosnym. Jiz dues
se jich u nas mnoho H'o valku ku
puje. a jejich potfeba nepfestane,
az bude uzavfen mir. Evropske ze
me budou je kupovati nejen jro
sva-vojska. ale i pro ueely hosjio
dafske. Jsout" v Evrope mnohe kra
jiny. ktere byly koni uplne zb- ."e
ny. Anglicane obraeeli se pro ne
''H'oupi. rro vaiicu ,e rreua koui
dobrveh pro jizdu a jeste lepsich
pro delostf elect vo. Za valky i)oer
ske pfed patnacti lety koupila an
glicka vlada ve Sj)ojeiiych Statech
100.000 koni. Dues by se jich lolik
nesehnalo, to jest jisto, lee by za
ne chteli kupujici zaplatiti ceny
velmi vysoke. Spojene Staty maji
nejvetsi zasobu koni na svete lined
po Rusku, ktere v torn ohledu jest
prvni. Tyto dve zeme maji jieli "iS
procent na svete. Pfi torn je w.Q
ruliodno. ze pevnina americka pu
vodne nemela koni a ze je sem, te
prve belosi jn'ivezli. Americka ar
mada, pocitaje v to milici. kupuje
Uazdorocne 5000 koni. Doby. kdy
se kone pestovali 've velkem", na
velikych pastvinovych rencich, na
lezi u nas jiz minulosti, nyni vsec
ku tu potfebu musi obstarati I'ar
my. To znamena sice vice praee. a
le take vvsisi cenv.
Bavlneny eie,
Odbornici departmeutu zemr'del
stvi jsou toho nazoru, ze nynejsi
evropska valka da americkm iios
podynim pfilezitost. aby se lepe se
znamily s jednim uzitecin'ia vyrob
kern americkym, proti neinuz az
dsud nemnoze chovany jsou neo
pravnene )fedsudky. Tento vyro
bek jest olej pfipravovany ze se
men bavlniku. cottonseed oil. Ba
vlneny olej jest vybornou nahra
dou za olej olivovy. Je zfejmo.
budou-li Amerieane pouzivati ole
je bavlnenelio misto olivoveho. ze
tim -hodne penez usetfi a zaroven
I. , i i -i h;iv nv na nhii Irrpri yfrnfili ivh vrhcAranv mAnnvwr vArfnt.
r " , s 1 , ilior VA ') nil liniiii ilnll:lTll ,T-;-7- 'i nvmi oo L- nomn orflrwi-j o I ti f.Ain
-J IJ U I J U U LJ IJ IJ IJ IJ LI VJ
IE Jste s nanu spokojeni?
Kava opet
ypa OZNAjM TtJEi3'j timto
6) ze jsme opet snizliy eemi nasi Q)
g Speciality Kavy na 21 centu. o
g Jelikoz se zima blizi, mel by se kazdy v cas kavou, cajem O
(Q a kofenim zasobiti. Pozdeji budeme zase k Vanocumobjednjiv- D
Qi kami zaplaveni a proto kdo ma kdy a kava mu dochazi, at ne- 3
O otali se zaslanim objednavky v cas, abychom mohli. ji venovati "
tu nejlepsi pozornost.
S Kdo si dosud nej)sal o vzorek, mileradi poslouzime pul O
libeniim vzorkein kavy. eaje a cikorie.
Tez nojlepsi druhy kavy 24 a 26 centu. ktere pfedci kaz-
73 dou 30 a 40 eentovou kavu. To se nepfechvalujeme, piseme jen
O to, co nsi odkupnici dokazuji. O
CQ Tez jsou : lacinejsi druhy kavy az o 6 centu na libfe, ktere
"JJ ale my nedrzime na sklade a take bychom je nikomu neodpo- p
q rueovali. Jsme 33 let v kavovem obchode. tudiz vime, cd dobra
O kuchafka )otfebuje. 3"
Objednavky vyfizuji se jako vzdy od 25 liber vyse. Mimo
(Q kiivy mame na sklade vseho druhu kofeni, cele i mlete, a im- O
C portovanou ceskou cikorii.
Do pfi'ne vsech krajanu porouei se nadale prvni cesky 2
O
JAVA COFFEE MILLS, i
E. J. Fetru, majitel, JJ
17061703 SO. RACINE AVENUE, CHICAGO, ILL. K
5-
l!fi ? 0 poctivosli naho zavodu pfesvedcte se se u vydavatel
Ui i- U!itl1 ':) u vnui iauonai
1
Lm-n-u-u-in mm r wm m-m
Roman - Buffalo - Bill
Odiodilec Kenton King El Ramon. Ioupeznik od Rsa Grande Krasna lovkyne
z Perchida EI Sol, postrach stepi Mexikan Malo knize hor Slraiidlo na stepi.
Kteroukoliv z vyse uvedenych knizek posleme na kte
roukoliv adresu vyplacene za 25 centu kus aneb pet knizek za
$1.00. Knizky jsou v uhledne papirove vazbe a obsahnji 70 stra
nek. Kaada knizka jest sama o sobe ukoncena a jest velmi
lacina za cenu za kterou ji poskytujeme- Objednejte dokud
zasoba staci. Adresujte: ODVAEKA BBOS., CLAEKSON.
take znacne pomohou pestitelum
nveii procluktu z uavlneneho se
mene. Jsou to pfedevsim pokruti
ny a krmna moucka. jejiz cenu
jako krmiva pro dobytek americti
farmefi dosud nalezite neoeeiiuji.
Ostatek jsou oleje a tuky, kterych
se Pouvfi v kuchyni a jidelne.
Techto poslednejsich nelze dues vy
vazetl
musi tedr bj'ti zpotf ebo
vfiuy v tgto zemi' "emajMi pfijiti
11a zmar.
Az dosud byla o bavlnenein oleji
iozsifena domnenka. ze se ho o
uziva k padelani a falsovani oleje
olivoveho. jinak take sladkym ole-
treoo vaci vt..L.& 1 uu x. uvmu ovuu o civn jv.m
jem zvaneho. Tato neopravnena jvlnenr olej i jine rostlinne oleje
domnenka byla pficinou. ze proti (novym procesem byvaji zhusfova
bavhienemu oleji povstal pfedsu- vy, i pripravuji se z nieh polotuhe
dek. a tento pfedsudek zabranil . tuky jako nahrazky za sadlo bez
Americanum, ze nedovedli sprav- j pndavku jakyclikoli tuku zivo-
ne liosouditi jeho pf ednosti.Ve sbu
tecnosti bavlneny olej je zrovna
tak vyzivny, jako oiej oihw, a
jeho vune je pfijemnejsi. Olivovv
olej importuji sem hlavne Italo-
ve. ktefi chteji vfmi hodne siluoii
a miiohdy pfed lepsim olejem dava
ji pfednost horsimu jen proto, ze
111a "silnejsi' vfmi. Ale kdo ne
touzi po takovem zapachu, shle
!;'i bavlneny olej mnohem pfijem-ne,-'-im
jako pfidavek k salatu.
Zejmena bohate. smetanove ehuti
bavlneny olej dodava majoneze.
pfipi-avovane s hofcici nebo jinym
kofenim.
Illavni vyhodou bavlnenelio 0
leje ovsem jest jeho lace. Vzdycky
byval 0 hodne lacinejsi nezli nej
lepsi importovany olej olivovy. a
rozdil v cene nepochybne se jeste
hodiie zvysi. ponevadz dovoz oli
voveho oleje nyni jest velice obtiz
ny. Za nynejsi drahoty zivobyti la
ce bavlnenelio oleje sama jest vaz
nyni duvodem, )roc by se ho melo
pouzivati vetsi merou. Jiny du
vod spoeiva v torn, ze vyrobni me
thody v poslednich letech velice
se zdokonalilv, tak ze bavlnenv 0-
lej vyhlizi dues doeela jinak nozli j
pfed lety. Jeste pfed nemnoha le
ty namitalo se jn'oti nemu. ze j(j
tmavy. a pfilis pachne. loderni
vyrobni methoda odstranila obe ry
to vad.v: olej dues je cisty. pfijem
ne chuti a beze zaiachu.
V Americe jedly bnvlnen.' olj
pfipravuje se skorem vyhradne ve
velikych zavodech. kde se pouzi
v;1 strojfi. coz znamena lepsi pod
minky zdravotni. Importovany o
lej za'asie byv.'i pfijira vov.tu " v
mensim mnozstvi na jednotlivyeh
lamia ch, kde nelze tolik pozor-..
nosti venovati zdravotnimu opa-
Co jsme pfedpovidaly stalo se!!
lacinejsi!!!
vsem nasim etenvni pfiznivcum,
tsanicy v Uiiicagu. IE
J n
i - w-m w-m wm wm w-m m-m w-m 1 wm m-m Wt a
' tf enim.
ny, aby se vyloucily volne tf kute
kyselinyr i aby se barva castecne
odstranila. Aby zmizeli i zbyvaji
ci barva. pfidava se vaJehovka
(fuller.'s earth), tak ze se doeiluje
oleje iiplne bezbarveho. Zn'dcm
olej zbavuje se tim zpusobcm, ze
se jim zene para, nebo jinyrai m.e-
thodami. Olej takto pfipraveny je
zrovna tak vyzivny jako olivovy.
Bavlneny olej nejen ze je do
brym pfidavkem k salatu. ale
slouzi take k pfiprave ruznyeh ku
chynskych tuku a micha se s ho
veziiii suetem anebo se sadlem. Ba-
. tisnych.
( uioufiB vecery nastavaji
j
a v' za;iist6 blldete tou2iti P do
bl'e cetbe a protoz si Vas pf ejeme
upozorniti na to, ze mame na skla-
de mnoho peknych a poutavych
romanu, ktere prodavame za po
lovicni pravidelnou cenu. Piste si
0 seznam.
ODVARKA BROS., Clarkson,Neb.
Vkladani pro zisk zdarma.
na Sest mesicu. JIa cenu w cislo pro kazde
ho, kdo zai.iyili yloziti ncjakc penize, jakyko
li maly obnos, kdo ulozil penize bez zisku,
; aneb kdo muze usetfiti $5.00 ar.eb vice nie-
sicne, kdo vsak se nenaucil umnci vkladanl
pro ziik. Cislo to ukszujc tu pravou vydclko
vou silu perezni, znalost finsncniku a ban
kefu ukryvajici preil masarai lidu. Odhaduje
onen ohromny zisk, jaky banker? dilaji a u
kaztiie jak dociliti toho sameho zisku. Vysve
tluje jak takova hloupa stesti se delaii a
proc se delaii. jik Siooo vzroste na $2r.ox.
Abych Vasn inohl vkaati rnuj maazin. piste
nyni. Zasht Vat 1 ho ra 5 m'-s. iiplne zdarma.
H. L. BARBER, Pub., R. is2, :5 W. Jackson
Boul., Chicaso, 111.
Veskere tiskove pra
ce zasilejte firme
v Clarkson, Neb.
