Move nahledy
o ventilaci.
Podava nasim ctenarum Dr. Karel
Breuer, 1115 0 St., Linciln, Nebr.
Nahledy, ze skodlive ucinky ne-
lem pfi ventilaci. Tfeba byl vzduch
dost teply. kdyz jest v pohybu, te
dy se stava mene nebezpeeiym.
Vsecky tyto okolnosti maji eo ei
niti se spatnymi vlivy uzavfenyeh
svetnic a zda se pfehfati vzduchu
I
dostateene ventilace jsou spusobe- -QSt ?Q vgech ylivft uejskodlivejsim.
ny na jeune strane neuostaiKem
kysliku a na druhe strane pfesy
cenim kyselinou uhlicitou, neb or
ganickymi latkami, doznaly v po
slednieh letech velkyeh zmen, na
sledkeni pfisnejsiho patrani. Bylo
vrzeno mnolio svetla na tyto otaz
ky a zvlaste veene bylo o torn po
jednano ve sjezdu klubu amerie
kych lueebniku, ktery s eodbyval
v New Yorku niinule leto. Posud
Kdyz jest vzduch ve svetnici tu
ze horky, pak nastane zmena tlaku
ki-ve v tele, pory v kuzi se otevrou
2 na tele vyrai pot. eoz jest jed
iiitii z prost reditu pfirody k oehla
zi'in povrehu tela odpafovanim po
tu n a kuzi. Kdyz pak osoba z p fe
ll fate svetnice vystoupi ven na stu
deny vzduch. ktery jest obycejne
v nohvbu. iieni divu kdvz nastane
nil. Postaveni samotnych peci kre
matoria stalo $6,500.. Kremato
riuin toto mozno nazyvati prvnim
a dosud jedinym eeskym zzistem
na celem svete.
k' s(-neosvedcily. nedocili se tako-j.fz dlouho ocekavalo. ze zeme 1y
veho zaru. by i silne kosti zpopel- blidou spolu valciti. Vyrobky vlast
niro tovaren, ktere jim vynasely
akr dividendy, nyni mnohemu z
nieh prinesou smrt.
Akcionari a vojna.
Anglicky, v Londyne vychaze
jici, delnick.v casopis "Labor Lea
der" pfinesl chinek. v nemz doka-
Potyid mezinarodni zbrojivy
trust ma vinu na nynejsi svetove
valee, snad pozdeji bude zjisteno.
Ze nejak do toho byl zapleten. e
n se vseobecne. obzvlaste kdyz si
pfiponieneme odhaleni socialist
Liebkuechta v nemeckem fisskem
pak nastuzem. Vetsina lidi ma za
sice nebyly vsecky tyto zahady vy- e je t?eba mnoho fopit? fl m
svetleny, ale prece se vsicimi srov
navaji v nahledeeh. ze to m
b "jve svetnici dost teplo, aby nena
ihi che- :sV(ij ae rrave pfilisne teplo spu-
micka zmena v obsahu a slozeni I )nio yi(V nastuzoni lie2 chladno
vzduchu, ktera spusobuje tyto Y sviitllif,: To(v nakli s. (.h(,iniil
chraniti nastuzein, nemame
skodlive ucinky. Jejich duvody
jsou zajimave k sledovani:
Tak zvany eisty vzduch obsaha
je skorem 21 procent kysliku, kte
ry niuze byti sinzen na 17 procent,
pomer to tak nizky. ze nestaeuje
jiz ani k hofeni, nezli e stane ne
bezpecnyin k dychani. Ayjma za
velmi zvlastinch okohicsti, nekles
ue procento kysliku vztluclui ani v
nejpfecpanejsich siiifcli. pod 20
procent. eoz se dokaza'o pft-snym
mefenim zvh'istniini pfistroji. Te
dy mnozstvi kysliku nepada tak
na viihu jako se za to drive melo.
Kyslik jest tak pronikavym, ze
se ho zvenku obycejn dosiane
dost do zavfene mistnosti. Proto
iieni tfeba brati na nej tuze velky
ohled pfi ventilaci. Jlenderson
vlastne dokazal. ze neni '.feba jiti
tuze vysoko do hor, nez klesne pi o
cento kysliku imiohem nize nez
jej nalezame i v nejpf eplnenejsich
miti
nikdy svetnici pfetopenou, lepe
jest trochu chladno, by byl kazdy
nucen ohleci kabat. nez pfilisne
liorko.
Prvrs ceske zziste na
svete.
Pi-vni ceske zziste ( krematori
mn) nej en v Anicrice. ale na ce
lein svete vubec. bud' za mesie u
plne v Ciiicagu na NYn-odnnn hfbi
tove hotovo. Iramoj'afi, Stukate-
ri a et'inentafi dokoncuji pilne sve
j .-race a doufa se. ze do mesice bu
de moci se prohlasiti vse za skon
cVne. Spalovaci pece postavila 1'ir
p.iK Jarvis Engineering To. y. I3o
stonu. Pruceli peci jest .i bilych
small ovanych cihel. Pece jsou dve.
tak ze moliou byti dve tela najed
nou spalovana. Z pfedu ; ideti jsou
jen dvoje massivni, neprody?ne u-
njr. ze anglicti a neinecti dustoj-!sl,5,nu- ''kiH'cht totiz zjisril, ze
lirma Krunnova ve tran on ir.?kvr-li
listecli stvala proti Nemecku a v
nemeekycli casopisecli prori Frai1
cii. Ki ome meziiiarodniho zbro jovr-
jediny z hrozneho vrazdeni ih tnist i'111' kapitaliste sot;, me-
ivla
inici. ktefi v nynejsi valee proti so-
be bojuji, jsou spolecne akciona
ri v inezinarodnim trustu na vyro
bu zbrani. Take statniei ruznych
statu maji podily v tomto trustu.
jenz
niuze miti prospech.
Ve clanku i)ravi se krome iine
lio: '.lednini z hlavnich odvetvi ikaPitaliste si ji nepfali, aspou ni-
! 1 1 - .
I.-mirki'ho tmstii no y.hrniiP si lcollv v takovych rozmerech.
li zajem na torn, aby valka bi
prohh'isena. Ostatni mezinarodn)'
ny. ponevadz valka udefila, jira
ve lidyz se pocali eizinci do Svy
carska hrnouti. Kde 1 do lionem
odjel domfi. -leste dobfe, ze uroda
ve Svycarsku je letos pekna. Hos
podafsky zivot jinak trpi velice.
Svycarove. aby ubranili svoji neu-
tralnost. vylilasili vseobecnou mo
bilisaci. Velke tovarn.y stoji. pone
vadz vf'tsina delniku ie na vojne.
suroviny se nemohou dovazeti a
vyrobky vyvazeti. Letosni zimy se
iSvyeafi boji. Je totiz nedostatek
uhli. V dobach miru pfijizolo sem
asi :130.000 vagonu po Iz tunach
itlili z ciziny a to z Nemecka 28-1,
000, z Francie 32,000 a z P.elgie
14.700 vagonu. Od cervence dovoz
uhli uvazl. Posledni tydny neeo u-
hlf byl0 dovezeno . Nemecka, ale
nyni pffstalo i to. Velkoobchodni
ci s palivem skladaji svu na lf-ji
driv- a proto sekera zvoni no
livo je '-Nobel Dynamit Trust''. k'1 W ;ll).vla- Oeekava se vsak. jSvycar kch bsi.-h. jak nikdy ne
Tento trust stoii v uzkem spoie-'ze l!H'zmarodni kapitalismns bude
ni s Vickers Limited, velkou tovar- ,niti hI5V111' slovo pfi ukonceni .u-
nou na zbrane. ktera v Anglii za-'k-v a Ptlt'vsim pfi uzavirani mi
ll jima stejne nostaveni iako v Ne- lni' koliv jest moznym. ze iiome-
mccku Krujipova zbrojovka. Fir- r'; kttM"(' S( vymkly z kontroiy el
ma Yu-kcrs v spoleenosti se tfemi kC'h kii pitc'ilu )fi vypovezeni val
jinymi ma v trustu dva feditele. ' kv Mj,.iJ Sl' iinii ovhulati ani t"ii-
-Nobe! Dvnamit Trust" iesr inaii-l11 ,z Kapitaliste Uudou se snait
t . i
telt'in veskerelio akeioveho kapila-
'u
ted
'Xiibels Explosives Co... Limi-
uciniti valee konee.
Ti, ktefi zastavaji nahled, ze
zvonila. Iobilisace 500.000 muzu
stoji Svyearsko kazdy Vu 1.400.
000 frankn, ohromnou to .sumu na
Tak malou zemi. Svycafi slfezi svo
ji zemi, coz prospiva i Xetneum i
Francouzum. Ocekav;sji'. ze je i-
tez odykodni. Xj'isiedlcei:! mi.nor;'.. I
nyeh vy.lani hfedaji v iSvycarsku l.-is,IMls bmlon ulo
Jak se zmem mapa
Evropy?
Ve Franeii se dues jiz pevne ve
fi, ze Nemeko a Rakousko jsou
poraieny. i kdyz jest pravdepodob.
no, ze se valka dele protahne. Jak
se znreni mapa Evropy, jest vse
obecnou otazkou, kterii se ve fran
couzskyeh novinach zive probira.
Nahledy o torn byva ji nedky v elmi
fantasticke, jeste fantastietejsi ne
zli v nekterych lisech americkyeh.
Jeden csopis v Bordeaux pise:
"Nase vitezstvi znamena nemee
kou republiku, ceskou i-epubliku,
uherskou republiku a rakouskou
republiku.' Ze by z toho mel male
potesni rusky car, ktery v te veci
bude miti slovo velikA, se nepovi-
da. Frcncouzsti statniei n-'jsou tak
ukvapeni jako novinafi. Skoro
viichni ministfi byli v te veci do-h:-j
rani, ah' zadny nec'it.e! proje
vln sveho mincni. V"!i dobfe. ze
'",(- iu musi nap.fed lvzliodn-.-uti
vitezne zbrane a teprve potom Arza-jt-mna
dohoda vitezu. zaduy jed
notlivec. Jedna vec vsak jest jis
ta. Vsehni spojenci jso i v torn
svorni, ze mu:-i nad:;outi milita-
a zaroven ma jsvuj zajem y velky kapital se ficini o .ikonee
v
i nove prameny priniu. ('iiteji za-
pn fisn' podie.i'ik;- o!jiiie-eni.
v'sti tabakov monomil. rasouisv r1'"0-101"- whU Evri,a lmkj
svycarske vyehazeji mi tk zvf v-1" P hU W-kbi
ruznych jinych anglickyeh fir- valky a z bude hledet. abv sepH'm slamnene nazliutlem. tvr-1 ,',"A.,,T V 1 ,
maeli. ku pfikiadu v I'.irmaingham P "zavirani miru nynejsi pome-'''" liapi'fe. r" )UuIka "t'T''Jsi. se vsun spi-
Sm.dlbirns Co. a v Birmingham Xo znaene nezmenily. pod.ivaji na-1 ' jf smmh- An'M, az se za-
is..i :.n,i iM;tino en.,, n. 'sledinuM ilfivmlv ! fc!v,.W, ! bezpeci proti Nemceku na mofi,
- . ...... ......... ivnn "'m. nil- o ESVi?SiiaSf4 W ni SiUSf Q V t....;J -T-l. T 1- A
to anglicKy trust na stndny praeh ' "lodei-m finanenietvi ie lak
shiicii. A pfece jest horsky vzduch , zavfene zelezne dvefe peci. Ote-J''
tak svezim a pro lleilioene uzitec-Vi o'!i'-3 se tyto dvefe, spatfime za
nyni, tfeba v nein bylo inelie kysli- jtemito nalezajiei se druh.e z ohni-
1?
ti uumiiut tiK iieuiuezuje se pou- spie; uy ,11. ze .ev 1 ork ,e zavis
ze na Anglii. Jiz due 17. kvetnajiym na Londyne. tento na P.ifizi
roku i!)13 prohlasil otlborny uaso- a tato naLerline. Jaky vsak by
pis "Statist", ze trust ten ma zna-yl nasledek. kdyby nemecka ar
menite s osvedcujici dohodu s niada vybrakovala sklepeni banky
nemeekymi tovarnami na prach. anglicke? Prvni vysledek by bvl
ktt'ra liui platnost az do roku 10- ten, ze by proveden by run" na
i
SJTiCien n nejvyse Helgoland, nebu..le o ieho
FeHiii jsm.' vimi piratskyeh dnu. evropsk'- lize-ni st;,ti. ale rail a bv
line tiltn m'lMnviiii lm.nn 1 ...",1.. i n '
- - ,w,v' juicjiu jc.nj ih'iucit nemec.ie osaay. iran-
spatne voleno. nicmene pfece ho cie jiz vzhledem ku se minnlosti
uzivam.-. ponevadz je cosi spoleene 'za poslednieh ctvficet roku nucena
ho mezi potopenym nemeckym kfi
zakem Emlenem a temi tajemny
jni koraby. ktere nahle se objevi-
jest zadati'. aby ji bylo -vp'teeno
Klsasko s Lothrinskem a snad jts
te mensi cast Poryid, kde ziji Fran
ku. Proto tedy pfisli lucebnici k
nahledU) ze procento kysliku ve
vzduchu ma malo co delat se zdra
vosti neb nezdravosti vzduchu,
jejz dychame za obycejnych zivot
iiich podmmek.
Za obj'cejnych okolnosti, obsa
huje vzducJi asi ctyry casti z tisiee
(.04 procenta) kyseliny uhlicite a
ve starsich spiseeh se ndava .06
procent jako priimerne mefitko ky
:,JU- "lu,1l aiigucTi oanicy. ivto musily by m y m esmirne vodni i.lani a .- eonzi. IVbnp mnj fiftt5 nrf
trustafi maji podil, naleza se v'staviti placeni. Take iHMueeli ban-!nadlv nic netnsu-i nl,M,n,lf !,iv:,.h, .v1Cf iU: t?'.,
I. - ' ' vn i-v iiiuivii T t.H X 111 iVU
ixuuue nac. ix.Miem a uve jnie jsou Ken. z mciiz mnozi poskyt-iji a Emden zasluhuje si obdiv: byl
v nrazd'anech. .maji uver v Anglii, by to poeitili. 'odvaznv zdar korunoval jelio
Xaopak zase Xeinci jsou dobfe Obchodnici celeho sveta by .nislcd- smele vvpadv. Od pocatku srpna
.asioupein v reditelstvu anglicke- kpiu upacllcu Dank anglickyeh stall- bloudil po niofich. slide po nwnVi
vzdornych cihel. ktere s" zdvihaji
poinoci khitlko stroje. Jakmile jest
rakev z kapie doprav-'isa do doleni
mistnosti je ihned odveena k pe
ci. z rakve odstrani se vscchn v ko-
vove okrasv. nacez vsuue se rakev i
do pece, aby cistv plamcn vvkonnl l''1 X6l,lci a z Pdiliu'ku, saze- delati krisi, ktera by sotva byla
zbvvaiici. K vvtaneui neci uyiv'. J5-Vl'h 11111110 AllHi- Pipatla 76 na mensi nez v Anglii. Kdyby nemec-
se plvnu, kterv' vyrabi - pfimo v-. Nf'lneeko a 22 " Franeii. Mezi ky vol it el v Londyne loupil a dran- a nemohii ho chvtit. ze zacali bvt
stroiovne krematoria z obvine- pulllIU -v JS0U neKr ban- covai, nako to clelal Attila. brzy by
sko jiz red valkou prohlasilo. ze
chce osvoboditi Polsku a snad by
si vzalo uzky pruh nemeckeho po-
bfezi s pfistavy Kraloveem a Odan
bo trustu "Nobel Dynamit & Pul- H vsechny uvery y Xemeeku a ne- Itelskych plovoucich domeeh. zvlas- skem. Jinak o'nemeck in
ver trust. Ze 14 reditelu .isou meeke tmancnictvi by musilo pro
zemi ne-
te v Indiekem oceanu. Potopil 27 stoji.
oiii. vh'iste angliokycb, a jed-1 Kdyby se vsecky ryto p:any pro
nu zajal. Przy byl tu. a brzy tarn: redly, bylo by Nemecko zbaveno
ho palivoveho oleje. Prve. co ve
kv nemecke
se pfesvedcil. ze mezi dobou dnes-
v Londyne nervosnimi. Nejod-r;'iz-
nejsi cin vykonai v iizine Malaeke
v Penang, kdy vztycil nad svvmi
sin
selinv, dovolitelne ve vzduchu k strojovne upouta nozorost uavstev I Na seznaiim akcinaf u nalezaji in' l Attilovou je velky rozdil. At-
dvcMni. Vsak zkouskami se doka- nikovu, ie velka ocelova nadrz. ob .St' i"u'ina "ntiekych, nemeekycli i tJ1 "emusel se starati o iipadky jstozary vlajku japanskou. viel
zalo, ze se mnozstvi kyseliny uhlici isahujici 0lej. Pomoci cerpaciho 'aneouzskych dfistojniku v do- bailk a' o nasledky jejich, ale ne- fie do pffstavu jiod jicny del anclic jby mohlo miti 55 az 60 milionu o
te nestane nebezpecnym zivotu,po-j stroje zene se olej do jineho. men- -urne mirumilovnosti. Doufejme, mecky general, kdyz by ehtel vy- kvch. vypalil torpeda. ktera po- byvatelu. Byly navrhovany pbmy,
Francouzu a Polaku. ztratilo b
neeo okolo osmi az deseti m'llionfi
obyvatelu, ale zustalo by pfe.ee
jeste velice silnym a do builouc
liosti rieb2necnym. Jeste norom
kud nestoupne na cele jedno pro
cento, tedy skorem 40krat tolik
nez se za to povazovalo drive. Ky
selina uhlicita i v nejpf ecpanejsich
mistnostech nestoupne na .04 pro
eenta; ted.y die techto zkousek ani
procento kyseliny uhlicite nepada
pfi spatne ventilaci tak mnoho na
valm.
Po dlouhou dobu se za to melo,
ze vjdj'chany vzduch obsahuje
velke mnozstvi organickych latek.
ktere jsou pak zivotu nebezpecne,
kdyz se znovu vdychuji. Vsak to
hoto nahledu se fysiologove davno
tak"e vzdali, neb organicke la iky se
nemohou ve vzduchu dlouho udr
zeti. Na bakterie ve vzduchu se ta
ke nemuze brati velky ohled, neb
vzduch je povazovan nyni za vel
mi nepatriry prostfedek k pfena
seni infekee.
Tedy lucebnici pfisli k nahledu,
ze nepfiznive ucink ve spatne ve
tranych mistnostech Ize pfieisti
hlavne f'sickemu stavu vzduchu.
to jest pomeru jeho teploty k vlh
kosti a pohybu. Konany zkousky
kde bylo telo clveka uzavfeno v
mistnosti, kde bylo spatne prove
travano, ale hlav' meli venku, ze
mohli dychati cisty vzduch a pf ?ce
se dostavily obycejne nepfijenuie
ucinky. Die toho sdeluji lucebnici,
ze patny vzduch ucinkuje ne
snad na plice, ale na cely povrch
tela. Obycejne pfiznaky spatne
ventilace, nepokoj, boleni hlavy,
zavrat', zvedani se zaludku atd.
pochazi hlavne od utajeneho tepla
ve vzduchu. tedy nejvetsi nebezpe
ci jest od pfilisneho tepla. Nejvet
si nebezpeci naseho letniho edra
jest ne snad vyse teploty. ale pfi
lisne mnozstvi vlhkosti ve vzdu
chu zaroven s teplem. Proc kazdy
vydrzf spise teplo kdyz je toto su
che, hez kdyz je vlhko? Proc se
kazdy citi lepe kdyz tahne vetfik.
nez kdyz je zeela ticho? Pohyb
vzduchu jest velmi silnym einite-;
siho jifistroje, kterv olej pfecisfu-e 0SUcl "?bude tak rozmarnym, a- -lrancovat anglickou banku. zpo-
je. Pfecisteny jiz olej veden pak b-v lovol11, by nektery z tech .!u- zorovai by. ze tun. mei sve vlastni
jest do spiralovych kaminek, kde stbjniku-akcionafu byl roztrhan na jmeni v fisske nemecke bance a
se )femenuje v plyn a zaroven na kusv vIast dynamitem. Ale proto asi by zahy obratil.
vysokv stupen zahfiva. Timto zpu- tak'' uwyi statinky nalezaji se po-1 Jednou z hlavnich pfiein iiyiie"j
sobem vyi-obeny horky plyn zene til'Inici lrachoveho a dynamitove- si anglicke valky jest boj o sveto
se iiak-jjfi velkem tlaku nekolika 1,0 trustu. ,vy trh. Ten a s ni'm souvisici bia-
proudy do peci zaroven se vzdu- Anglic stoji take ve valee s Put- hobyt a bohatstvi naroda nezavise
chem. ktery hnan jest elektrickym kouskem. Anglicke lode nalezaji 3 1,a velikosti valcicich mocnosti
strojem. majicim I1,- konske sily. v Adriatickem mofi, cihajice, 'ozsifi znacne sve uzenti. Vitez ne
Plyn hnan jest do peci nekolika az by se objevila nektera valena m"e konkurenci porazem'ho uaro-
smery ve stejne vysi. cimz docilen lod" rakouska. aby ji poslali na tm zdc"-iti iifipojenim jeho uzemi:
jest kulaty proud ohne. ktery ovi- no mofske vzdor tomu, ze mnoho 'nkurence i potom klidne by si a
ji se kolem rakve a ve spojeni se rakouskych valecnych lodi jest SV0J1' eestou. Kdyby Nemecko )fi-
vzduchem vydava nejvyssi stupen vyrobkem anglickyeh firem. Plati pojilo si ITollandsko. niusili byne-jmecky kfizak Koenigsberg. Ten
zaru. Asi ctvrt hodinv lifed i)ohf- 't pfedevsim 0 rakouskveh torpe- iecti obchodnici prave tak iako to nebyl sice tak odvaznv iee
1 .
hem zapali se v peci spodni pla- doborcich. z nichz mnoho bylo v
111 en, ktery slouzi jenoin k tomu, : Anglii postaveno a vyzbrojeno. 15y
topila rusky kfizak a francouzske- aby se jizni staty nemecke odtrh
ho obrnenee a uprehl. Od te doby, jly od severnieh a zafidilo se sa
Vdy konfederacni valecn.a lod' A-!mostatne kralovstvi bavorske, sas
labama znepokojovala na mofi ob-jske a jine, jako to bylo jfed ro
chod a lode Severn, nebylo na oceikem 1S71. ale to je myslenka ne-
anu takoveho odvazneho kribu.
Z Penangu VKatil se Emden zpet
do Tudickeho oceanu, kde byl spa
tfen australskym kfiznikem Syd
ney em a u ostrovu Kokos poslan :
pod more. V Londyne si oddechli.
Obchod v tamnich koiicinaeh zda
Se byti ted' dosti bezpeeny.
Poilobnou historii hlasa jiny :ie-
proveditelna. a ani velike arma
dy by Nemce 11a dlouho roztrzene
neudrzely.
Tezkym problemem bude bu
iloucnost" Kakouska. Kdyby ve
veci te rozhodovalo Ixusko jedine,
muselo by se Rakousko rozpad
nouti na fadu drobnych statu. Ze
"pojeneu ilo uedavna chranili Ea
kousko Anglicane. ktefi v 11 em
chteli miti proti Vc'ihu proti Pusku,
doposud poeitati s hollandskou sou jstrasil anglicke obchodni lode, az ale kdyz se Rakousko zneudo
tezi a ta by byla pro ne jeSte ii-(dostalo se mu jiodobiu'dio udelu:
aby vyhfal pec a pfivedl do komi-J.v zhotoveny v lodenicich firmy , dnejsi. jezto by hollandsti obehod vehnan do h'ky v nemecke vy
na dostatecnv tab. Teprve kdyz se 'harrow's Limited, kdezto kotle a l pusoln'li v celnich hraniciVli ehodni Africe. nproti ostrovu fa
rakev vsune do pece a tato nepro- 'stroj dodala firm a J. J. Torney- imecke rise. Bohatstvi a blaho- ifia. a usti feky je zataraseno.
dysne se uzavfe. zazehne se vrchni croft and Co. Ale jeste. Vetsina , u.vt naroda nezavisi na jeiio po- Za bitvy s "Emdenem" jifisli o
oheii, ktery je naprosto cisty. ne
yydavajici naprosto zadneho kou
fe. Ohen da se tak fiditi, ze moz
110 dociliti 2500 az 3000 stupnu za
ru. kterv behem 45 minut telo ze
mfeleho na jirasek ztravi. Prvni ve
fejna zkouska spaleni bedny vlh
kych tfisek dopadla k uplneiiiu n
siiokojeni vsech svedku. Z bedny
a jejiho obsahu nezustala po 80 mi
nutach ani prasku poela. Pouze
ze strojovny malym okenkem v pe
ci je mozno nahlednouti do zziste,
kdyz mrtvola v popel se rozpada.
K tomuto okenku mimo zfizence
hfbitova bude miti pfi kazdem
pohfbu pfistup pouze jediny elen
pfibuzenstva zesnuleho. K spalo
vani. jak vy'se uvedeno. bude uzi
vano plynu z oleje vyvozeneho. O
bycejneho jilynu ani elektfiny ne
dalo se k vytapeni teto pece pou
ziti z toho duvodu, ze nedocilil by
se dosti prudky zar. Pfiroilni )lyn
by se ovsem hodil vyborne, ale u
nie'ly plyn, plynarnou vyrabeny,
nema die dobrozdani bostonskyeh
znalcu dostacitelnou vyhfevnost.
Pece s elektrickym vytapenim ta-
rakouskych valecnych lodi. t. ?.v. 1 liticke moci. Kdyby to bylo prav-jivot anglicti namofnici a 15 ;ich
torpedie. ktere maji anglicke in. tu bychom musili pozorovati.
" dreadnoughts' potopiti. postave-je sjiolecenska )rosperita malych
11a v tovarne ve Rjece Fiume, inirodu. ktere nerozhoduji ve sve
kteraz tovarna je majetkem ;i 11-1 toe politice. jest mensi nez naro
glickc firmy Henry Whithead and;u? ktere v Evrope pociany jsou
Co. atd. za velmoee. Ale vidime. ze obyva-
Roku 1012 bylo zjisteno, ze u- tel alydi statu. Sv-arska. !)ai
ivofena byla mezinarodni dohoda skji- ollandska. Lelgie, sv.'dska
1 spojeni zbrojovek anglickyeh, jv kaZ(1,,1 ohledu jsou tak dobfe
liemcckvch. i'raneouzskveh. ital-ilia t0111 Jako obcane statu velmo-
skveh a ve Spoienvch Stateeii. Ten 'ce"skych. Kdyz Nemecko si pfipo-j
to mezinarodni trust byl znam )0
d" jmenem "Ilorvey United Steel
Compain-". Ccelein spojeni bylo
vyuzitkovati methody Harvey ovy
11a zjiracovani ocele. Nasledujici
tfi nemecke finny byly v trustu
torn zastoupeny : Friedrieh Krup),
Essenska hutni spolecnost a Vi
lingerovy hute. Stejne byly zastou
peny spoleenosti italske, francouz
ske a americke. Pfedni b.iuky ruz
nych zemi a dustojnici ruznyeh ar
mad byli mezi podihnky."
V torn smyslii zni clanek zmine
neho anglickeho listu. Touha o
zisku pfimela kapitalisty ruznych
zemi.. ze se tu spojili, ackoliv se
jilo Slesvik a llolstyn. Elsasko a
Lotlirinsko. ani jediny uemecky
obcan tini nezbohatl. Tak asi argu-
nientuji ti. ktefi jsou pfesvedeeni.
ze kapitalu musi zaleSefi na torn,
aby zailna zeme ani t'inane'ie ani
politicky nebyla zniceiia. Ale, jak
praveno. nynejsi valka pfincsla ee
leinu svetu a take kapitalistfim ta
kov;'i pfekvapeni. ze i v tomto o
Idedu zhati vsechnv vvuoetv.
VISv valky na Svycary.
Letdsni leto pfineslo Svyearimi.
ktefi jsou vlastne odkazani na ei
zince, pekne vydelky. Nyni je ko
nee. Hotely a restaurace jsou prazel
bylo zraneno. Sdeluje. se neufed
ne. s ka)itan von Iueller a vet
sina namofniku z Emdenu se za
zachranila. Posadka Emdenu eita
la o'21 namofniku. Pfed nejakym
casern udelil nemeeky cisaf kazde
mu namofniku 11a Emdenu zelez
ny kHz. Kapitan von luellcr se
nekolikrate vyslovil. ze Emden bu
de jednou potopen, irotoze byl
pronasledovan nejnieiie 70 angiie
kymi valecnymi lodemi. Pfed me
sicem utkal se tento kfiznik v bo
ji s peti anglickymi obchodnimi
lodemi v zalivu Bengalskem a jio
t"pil je.Dne 22. zafi bombardoval
mesto 3Iadras a znacne je posko
dil. Odhaduje se, ze Emden zpuso
bil spojencuin za $10,000,000 sko
dy. Jmeno Emdena zaneseno bude
do svetove historic za svou neho
raznou olvazlivost.
j'O.Jusny nastroj Nemecka a kdyz
pocalo na mofi adriatickem staveti
treadnoughty jeline e sluz'oach
- "iieu. tu ang'ick-'i laska ochlad-
id 1 if n 1
m. jAuzpiuniuu jai.(uisia na sia
ty drobne ma tu uevyhodu. ze cast!
nrinecka v zeniich alpskych a. siat
ului'sky byly by nespolehlive a
"ihly by vzdy k X'emecku. Kdyby
meiy byti zeme alpske osamostat
neny. hrozi nebezpeci. ze se drive
nebo pozdeji k Nemecku pfipoji.
Stat cesky. jetline stolehlivy a
Rusku verny. byl by ze seek stran
nepfately obklojien. Vsecko Vide
zalezeti na torn, bude-li Anglic vi
ce nenavideti a do budoucnosti se
bati Nemcu anebo Rusii. Podle
toho se asi zmem mapa rakouska.
Rozpadnuti Rakouska znamenalo
by seslabeni NCmiicu vice nezli co-'
koli jineho.
Odporucte tento ea
sopis vasemu souse
du, zdaliz rceni odfoe-ratelem.
Valka nebude pry skoncena pfed
rokem 1917.
Londyn. "Daily Mail'' sdelu
je, ze jeden francouzsky vysokv
dustojnik. jehoz jmeno nemuze
pry byti odhaleno, lec ktery ma ta
kove postaveni, ze muze uciniti ta
kove odhadnuti, soudi, ze Nemci
nebudou jifed unorem 1916 zahna
ni za Ryn a ze pfed rokem 1917
iieni mozno ocekavati mir.
