Boj proti paznehtici a
clmtturo
Co pravi tajemnik zemedelstvi o
vladnich opatfenich.
Tajemnik zemedelstvi vydal na
sledovni vypoved' o karanteiie pro tyto kladne vyeistenv a desin
ti paznehtici a slintavce: 'fektovany.
Nynejsi vypnknnti paznehtiee a 1Ine1 po zavejeui p0vsechne fe
slintavky, eoz jsou nejvys nakaz- deilni karanteny a usmreeni sku
live a zhoubne nemoci hoveziho, naka2enyc'h stad, pfichazi
vepfoveho a skopoveho dobytka, j insi)ekce 0d fanny k farme veske
pfesahuje v rozloze uakazene kte- rg rozi0hy v karantene. Pozdeji.
rekoli z peti predeslych nakazeni kdy zfejmo, ze nemoc byla
v teto zemi. Nebude-H mozno na- lokalizovana bude mozno pro f e
kazu ihned lokalizovati rychle (leraIlll' a statni f,j-.ady zbaviti ka
vykofeniti, hrozi zpusobiti nevy- j ranteuy vseehny jenom ne skutec
slovne ztraty mezi dobytkem. I ne uakazene okresy nebo distrikty
Tak nakazliva je ta nemoc. ze t0voliti nenakazenym fizemim
pfi minulych vypuknutich, kde mezistatni zasilky dobytka.
pouze jeden kns ve stadu byl na- j Xynejsi nakaza prvne se objevi
kazen. cele stado skoro ve vsech a y ynm Michiganu. Jak se tain
pfipadech pozdeji bylo nemoci na- tiostala, neni znamo. Zasilty naka-
padeho. Ac umrtnost neni ysoka. ?enych vepf.fi z tohoto mista, jez
ucinky nemoee i u zvirat, jez se pr.;gly do Chicaga. mysli se, ze jsou
uzdravila. jsou takove. ze zvifata zodp0vedny za nakazu ohrad
jsou doslovne k nicemu. Hubeni -jatkach Union. Jakmile jednou
rvchle. u krav mleko vysycha nebo ( bvl y jatky nakazeny. nastalo ne
jest pro lidi nebezpecne. u zvirat bt-zpeci. ze kazda zasilka ziv.'ho
na plemeneni zviiV jednou nakaze-J dobytka skrze Chicago do jinych
ne stava se pro plemeneni bezcen-' -stj yom(i muzo zaeiiytit zarodky
nyni, nebof muze byti stalym nosi-' nomoe; a r0zsiriti nakazu. -- Za
telem nakazy. lsiIky tyto, skladajici se z velke ca-
Jest mozne vyleciti vnejsi pri- 'sti z dobytka na vykrm. poslany
znaky, ale behem pokusu vyleciti ( hyly na farmy ku vykrmeni a ne
jedno nemoene zvife jest mozno, ze jzustaly v Chicagu dosti dlouho. a
nakazi se sto jinych. Leceni iu;bo()y Se nemoc vnejsimi pfuaky u
usmreeni jednoho zvifete ve stadu k;izala. Nektere kusy hovezi, ne
bylo zkouseno pfi vypuknuti na-sonci nakazu. po odeslaui ukaznu
kazy a neosvedcilo se z toho duvo-Vngj5i raliy a toto vysvttluje vy
du, ze ostatni stado brzo bylo na- pUkmiti nemoee ve stateeh tak da
kazeno a muselo bvti usmreeno. leko od sebe lezieich, jak0 jsou I-
Jako vysledek peti vypuknuti v owa a Massaehusetts. Z tohoto
teto zemi a jinych zhoubnyeh fa- (iivodii velkv pocet vladnich in
deni nemoee. V Evrope a Velke ?pel torfl nvni vvhleciva kazdoi,
Britanii zverolekafske autority Sp. ' z.;s:ku a prohlizeji zvifata nebo
Statu souhlasi, ze pouze jeden zpu-' t;-lda v mistech jejich dodavky.
sob pfemozeui nemoee a to jest, za- j y pfitome dobe hvvo nebezpe
staviti vsechnu vozbu dobytka a ( c.,- p0eiva v moznosti, ze jsou zdro
materialu, ktery byl nejakemu nn- Akazy utajeny. Statui i fede
bezpeci nakazy vystaven, a usmr- ?lni ur-ady delaji ,.-mozne, ne
titi bez odkladu. vseclma stada a jen a)y vystopovalv podezfele za
vsechna podezfela stada osamotni- 'ilkv. ale i aby pfe-vedcilv farma
ti a pozorovati. rt 0 vaznost: choroby a o te nej-
Z teehto duvodu odbor zemedel- ( , etsi snadnosti, s jakou se sifi. a
sky dal uz do karanteny deset sta- (0lehaly n? ne, by line 1 vseehny
tu pro paznehtici a slintavku. Spol podezfele pHpady bolave huby ne
kova karantena zabraiiuje vsech- v) ohromoty stiitnim nebo fedoral
nu mezistatni vozbu dobytka a uf.adiim oznamili
materialu nachvlneho nesti naka
zu'. Zaroven statni iifady zaviideji
mistnu karanteny. aby .abranily
pfechazeni zvirat z frem nebo
mist, o nichz jest znamo, ze jsou
nakazena. do jinych mist v tcniz
statu, v nicliz se nemoc jeste neu
kazala. Kazde uakazene stado tak
rychle, jak nemoc objevena. jest
zabito a zabita zvifata se nahazc
ji do jamy, posypou vapneia a
zahrabou.. Kuze na 'vifatech
se rozfeze tak, aby vapno moldo
rychle pusobit.
Majitel porazenych zvirat obdr
zi nahradu na zakladc odhadnut
hodnoty stada: odhadci jest usta-
noven statem. Vvlohy na cely pro
ces odsouzeni a vvkufovani rozde-.
Ipnv ienn cfnP ino.i vll,- cil J
J""" v,v,j
kovou a statni.
Dokud neni vse dukladne disin
fektovano a vsechno nebezpeei roz
sifeni se nemoci odstraneno, far-1 vropskeho panstvi v Aii. Port
ma-jest dana do karanteny od Arthur byl dobyt Janonskem.
mistnieh ufadu tymz zpusobem. ja Znamenal ten jeho pad obrat ca
ko kdj'by se jednalo o nejakou jsoveho chodu? Za sedm let po
nakazlivou nemoc lidskou. Tato odnat stejnou fisi Tsing-Tao.
mistni karantena zabranuje nav- j Co bude odnato potom ? A ko
stevy jednotliveu nebo pfepravo- Zacmaji Asiate dobyvati
vani nejakeho produktu nebo zvi-.vfij dil sveta opet z moci ovi-op-fat
s fanny na jine farmy. V ne- ske?
kterych pfipadech, jezto lide mo-j Dejiny l)udou obsahovati zaji
hou pfenesti nakazu na jina stada, mavou kapitolu o vpadu zapadn
statni iifady zakazaly detem na do dalneho vychpdu, a byl by to
nakazenyeh farmaeh navstevu .sko-'pfilis duvefivy pozorovatel. jenz
ly. Y jinych pfipadech jako v 11- by se odvazil pfedpovidati. jak se
linoisu a Ohiu, statni ufady zavfe- dalsi beh veci utvafi.
ly jatky dokud nebudou vyeistenv Zvitezi-li Xemecko a uskutecni
a desinfektovany. (li se jeho velky sen o novem, ve-
Prvni snahou odboru jest obje- likem Kime, nynejsi ztrata se mu-A-iti
a oddeliti vseclma zvifata o- odcinit.
nemocnela. nebo ktera bvla nemo-! Ale bude-li porazeno? Co po-
ci vystavena. K tomu cili vladni
a statin' insnektofi nvni stomiii
moci nakladnich listu a zeleznic-.
nich zaznamu vsechnv zasilkv zi-
veho hoveziho dobytka v posled-'ske
nich 60 dneeh z kterehokoli naka -
zeneho nebo podezfeleho distrik-
tu. Stada zvirat takto poslanyeh
se vynajdou a ihned zverolekafi
prohlednou. Timto zpusobem pfi- no vy oh pomeru. jez mir jiste pfi
tomnost paznehtiee a slintavky by-;vede. bias mikadovy rise se muze
la objevena na ruznyck mistech stati rozhodujicim, pokud se jed
v nynejsi siroke rozloze nyni pod ,11am bude tykati Asie. A kdyby
vladni karantenoii. v niz zahrnu- behem valky bylo pozadano jeste
y i-sou stAt-v: Massachusetts, New
York, Ohio. Pennsylvania. India-
na, Illinois. Maryland. Michigan,
Iowa a Wisconsin. Podobne dostal
se pocet kar. v nichz zvifata byla
Idopravovana z teehto distriktii a
Tsing-TaoS
I Port Arthur padl 1 ledna l'J'V";
, Tsing-T:io 7 lisinj. tdu 15)14.
Pylo vzteti Port Arthuru a Ta
(henwanu Puskem nejdalsim moz-
niicrni pokroku evropskcho v A-
sii ?
! Port Arthur patfil C'ine, Japan
ho dobyl. Rusko ho vzalo Japon
sku. pfipravivsi tak viteze o ko-'
fist.
Port Arthur se stal mestem ru
'skym, byv porusten. stal se Oi-
braltarem cafskcho pan:-tvi na
dalnem Orientu.
I Kiau-Can se stal ncmcckyin. byl
Ponemcen-
V&XllO pfed tilll SC Allglie USfi
dila v IIong-Kongu a pozdeji za
brala Wei-hai-wei.
Toto jsou nejdalsi nieniky e-
torn? Spokoii se Jana,, bez od-
no-'menv? On nrolil krev za Tsin.r-
Tao. P,a. ucinil vice. Moc ieho
uznana : velike mnennsti evron-
si vyzadaly jeho pomoc. Po
'skonceni evropskcho konfliktu
( moc Japonska bude vetsi, nezli
, kdykoliv. i jeho vaznost vstoupne
kazdym smerem. Y upravovani
o vetsi pomoc, nezli jakou tak da-
lece poskytlo spojencum proti fte-
mecku, kdyby bylo pozadano ha
jiti zajmy anglicke v Indii nebo
v Egypte, nebo kdyby dokohce
poslalo svoje vojsko 4ifjesJRusko
proti Nenieirku h Rakousku, jak
se o torn nyni mluvi, odmena jeho
by musela bvti jeste mnohem vet-
si. az by ku konecnemu lictovani
doslo.
Pfijima-li se svrchovanost na
dalnem vychode jiz nyjii, nebude
ji potom brati v pochybnost viibec
niicdo a osudy Ticheho oceanu
aspon na strane asijske fiditi se
budou v budoucnosti pf.'uiim rise
mikadovy. Kdyz Anglie bude Ja
ponsku takovym dikem zavazana
a Rusko bude velmi povolne aspon
pro cas, ze jsou zajmy jeho na vy
chode nechcUiy v pokoji, akdyz
pfi torn vzpomeneme slavu, jiz Ja
ponsko se jiz nyni v cele Asii tesi,
musime doznati, ze ostroyjii cisaf
stvi Orientu biide vynikati nad
kazdou jinou asijskou zemi a fisi.
Dojde-li k tomu, jaky ucinek to
bude miti na osudy Asie, ba cele
ho sveta ? Rozmaeh japonske a od
liv moci evropske v Asii znamena
rozhodne blizeni se ponieru, utva
fenych die hesla : "Asie pro Asia
ty.?'? Vsak vzdor tomu vsemu se da
pfedpovidati, ze nadeje narodno
sti sotva dojdou sveho uskutecne
ni v Asii. Zacne-li Japan rozvino
vat a uskuteenovat svoji imperi
al istickou ideu die planu aggresiv
nich. zjaponsteni se rail sotva po
dafi. Jisto jest, ze se mu na od
por jiostavi nacionaliste tendence,
jimz ono dekuje za svuj pozoru
hodny povznes.
Na prahu takovych imperiali
stickych tendenci narazi na . mla
dou C'inu, kteraz jiz svrhla Man
cury. A ackoliv ten lid zda se v
pfitomne tisni o zivotni pomery
netecnym k otazce narodnostni,
nicmene on muze probuditi k hou
zevnatemu odporu proti japonske
vlade. A nacionaliste indicti ji
ste bez odporu pod jho japonske
nepujdou.
Xa druhe strane povede-li se
ijaponsKa pomiKa v mezicn viau-
ve opatrnosti a pf ejienosti jako
posledni vaznost jeho u ostatnicli
narodu asijsk'ch, stoupne tou
merou a politika jeho dojde veli
keho nasledovani, a potom evrop
ske velmoci budou mit vseehny
lficiny ocekavati podobny osud
jako stihl Spanelsko ohledne je
ho nadvhidy v jizni Americe.
Pudoucnost Asie jest zastfeua
zavojem neproniknutelnym. A co
se za tim zavojem skryvati nemu
ze, je tezko fici. Tolik muze byti
jisto. ze tarn mohou nastati ohrom
ne pfevraty. Yliv Japonska jiz
je nyni citit v cele Asii. zejmena
v Cine, jakoz i v oceane Atlanti
ckem, a tento vliv. jak se zda, bu
de se utvrzovati cela stoleti.
Co jest oznamovani?
"Xevefim v oznamoviini,'' fika
ji nektefi obehodniei, kdyz jsou
zadani. aby povedeli lidu o svem
zbozi ve slou)cich rozsifeneho lis
tu. Domnivaji se, ze tak mysli, a
le je to pravda? Co jest oznamova
ni? Pokud se tyce retailniho ob
chodnika, oznamovani jest vsecko,
co pravi neb dela, aby pomohl pro
deji sveho pfimeho osobniho tvafi
v tvaf povzbuzovani obcliodu u
tech, kdo pfijdou do jeho zavodu.
Yezmete na okamzik zavod pana
01)chodnika, ktery "nevefi v oz
namovani.'' Xade dvefmi visi velika tabule
se jmenem a obchodem ve smelem,
zlacenem pisme. K cemu jest to?
Aby povedely, ze toto jest zavod
pana Obchodnika a ze obchoduje
ve zbozi urciteho druhu? Oznamo
vani? Za jiste, a velice ucimn' zpu-
sob oznamovani. Dale pozorujte vy
lvhiilin skfine. Obsahuji vyklady
ZM0" peelive upraveneho. aby u
l'nitalo oko mimojdouciho. Proe?
Aby bylo vefejnosti oznameno zbo
zi. jsuci na sklade v torn obchode
a vnknuta myslenka na koupi tern
kdo vvklad uvidi. Oj)etne pan- Ob
chodnik oznamuje co nejeinneji.
Ystupte dovnitf zavodu. Zbozi
je sestaveno vabne 11a stenach a
vo. skfinich a to s jedinym zfej
mym ucelem. aby ukazalo navstev
nikiun. co ma zavod na sklade a
lakalo penize z jejich penezenek. da a Hagelina, jez vysly ze statu
To jest oznamovani ciste a jedno- Kansas, kde na Zciklade prohibicni
duche. Nemozno je nazvati jinym ho zakona zavfeny byly jaoovary
jmenem. Ysimnete si take tabulek, obzalovanyeh bez vesker.S nahra
praporku. navesti a jinych upozor- 'dy pro jejich majit-.b Aannnko-i
neni ruzneho druhu vylozenych ko pro zakonodarnou moc bylo ve'ej
lem obcliodu. Za jakym ucelem? ne zdravi, mravnost a bzpecnost,
Aby pomahaly pfi prodeji zbozi v aby za nezakonite prohbiseno by
zavode. Oznamovani nic jineho. lo pouzivani majetku, jez pfedtim
A k cemu ono ovzdusi sluzby, o- bylo zakonitym. a majitelfnn ije
ny diikazy cistoty. ti usluzni pro- byla nabidnuta zadna nahrada.
davaci a ostatni veci, jez pusobi, Platnost toho zakona byla potvr-
ze lide nakupuji v onom zavede?
Jest mozno. abv to vsechno melo u
cel oznamovani? Pravdou jest, ze lo v moci legislatury. aby rozhod
clovek, ktery proda za dollar zbo-,la. zdali vyroba pfedmet.i pro se
zi jest oznamovatelem, at je si to -
ho vedom cili nic. jtfebu bude mit ''skodiivy ucinek
Nuze, ktery obchodnik fekne. zejia vefejnost", a jestlize bylo tak
never i v oznamovani, nevi. o cem ' rozhodnuto, aby zakazala jeho vy
mluvi. Kdyby opravdu vefil tomu, ( robu.
strlial by sve tabule, zahradil prk-1 To zfejme hodi se i pro roduk
ny sva okna. pfikryl skfine, ude-; ei zemedelskeho pfedmetu, jako
lal tfistkv ze sveho zafizeni v ob-lbavlny, prave tak jako i)ro tovar-
chodi
de a" provozoval obchod s na-
dejnymi zakazniky dirou ve zdi.
C'7namovaiii v novinach jest t -
hUo jednou 1'ormou oznamovani.
vseehny zpusoby jsou dobre
vseehny pracuji k jednomu cili
prodeji zbozi. majetku bez zakoniteho procesu.'"
Obchodnik, ktery liledi dosici ')rohlasil soud. "byla v hlavni cas
nejvetsiho uspechu, nemuze se ti vtelena do ustavy skoro vsech.
obejiti bez oznamovani v novinach ueli vfibec vsech statu, v dobe pfi
lejie nez bez oznamovani pomoci jeti C'trnacteho Dodatku a nebylo
sveho zbozi, sluzby. usluznych pro
da vacu. dobre znamosti a tisice
a jedne jinych veci, jez tvofi do
ll romady oznamovani.
Oznamovani v novinach jest mo
derni nutnost a obchodnik, ktery
s rozhofcenim odmita obmeziti svo
ji oMenotiiH ouiasr, nepoKusi se Kta
mati myslenim. ze se bez nebo do
vede obejiti.
Omezovani rnajeiko
veho prava.
Jakozto nepfimy nasledek vel
ke svetove valkv mv maine na ru
ce v teto zemi velikou sklizen ba-
vlny. Pravidelne trhy v Lvrope nu v bastach, jimiz chraneny jsou
jsou zavfeny. tovarny zahaleji. ob nase svobody. a pfi nejmensim v
chodni tisen mezi pestiteli bavhiy otazkach majetkoveho prava, kte
a obchodniky je toho nasledkem. re pfece jen jest casti nasi osobni
Vseehny spusoby byly navrzeny svobodv.
ku jejich ulehcni. Zasada. ze zakonodarna, moc
Z Texasu dochazi zprava, ze musi mit pravo zakazat pouzivani
guverner Colquitt ve zvlastnim po-
selstvi ku legislatufe odporucil a
ze podany byly pfedlohy zahrnuji-
jt-i jeho odporuceni, aby to bylo
povazovano ze trestny cin u kaz-
deho pestitele bavlny, jenz v pfisti
sezone pestovati bude bavlnu na
(vice nezli 20 akrech, trest za po-
ruseni toho zakona urcen je na
pokutu od $o000 anebo petilety za-
laf anebo oboji.
"Jest rozhodne zapotfebi ele-
mentarni vychovy ohledne zaklad-
nich prav obcanskych' pravi N.
Y. Sun. Jestlize nektery clovek mu zadnou nahradu. Nebezpeei v torn
ze byti vsazen do vezeni za to, ze smeru bylo uznano soudcem Bre
pestuje bavlnu na 21 akrech a ze werem od Supreme Courtu Spoj.
nechce dopustit. aby ostatni jeho Statu, kdyz v pojednani o torn roz
puda lezela ladem anebo aby ji u- hodnuti v posledni sve feci pfed
zito bylo ku pesteni jinych plodin,
co stane se ze soukromych prav.
zarucenych literou nasi ustavy. ja-
koz se zasatlami zakona. jenz je
vseobecne uznavan civilisovanymi
narody? Kde jsou zaruky pro zi-
vot, svobodu a majetek. na nichz ne. nezli ony ve spojeni s otazkou
byl tento narod zbudovan? lihovych napoju. To je zfejme do-
Jest moznyni, ze podobny zakon znani, ze nejen zakonodarny. ale
nevejde v j)latnost. Jest moznym. nejvyssi soudy v zemi mohou se
bude-li pfijat. ze bude i)ovazovan nachazet pod vlivem lidoveho pfed
y. neustavni. Avsak Jaktem vsta- sudku anebo docasneho smvsleni,
va. ze takovv zakon navr.Mi bvLkdv". nrovadi anebo vvdavaii za-
vefejnou autoritou a vazne projed
navan v tisku. bez vyvolani' b-rufe,
nesouhlasu. A v torn i'aktu spoci- rickych obcanu.
va vaznost toho zjev-i objeveni j C1o pfi te pfilezitosti fekl soud-
se symptonu. jenz ukazuje, jak'ce Prewer s ohledem na majetko-
lehce bran je prineip yvobody mno
hymi muzi ve vefejnosti a znac
nou easti lidu. Kdyby navren byl
vlailni fiver na odtoru pf'stitidu
bainy. plan ten i.u by byl kri-
lis.van jako paternalisiicky a ne -
politicky. Avsak einiti trestnim li -
pine spravne pouziv.'ini majerku
znamena nevaznost ku zakladnim
principum svobody a s'Kpen leii
komyslne lhostejnosii vi'iei tak
podstatuym idealfu;.. jez naznaeu
ji odstrasujici stav smysleni. X"a
vrh ten je tak uzasny '. tohoto sta
noviska. ze by nel vyvolat neji'o
hodnejsi indignacni protest od
jednoho konce zeme ke druhemu.
Eoku 1SS7 Supj-ciue Court po;i.
Sratu vydal rozhodnuti ve dvon ,by zadny soudce nebyl v pochyb
pfipadech Petra Muglera a Ziebol- Jnostech anebo rozpacich a aby zad-
zena.
Supreme Court prohlasil. ze by-
!obecnou potfebu anebo osobni po-
I
ni vvrobek. a jestlize jeho produk-
'ce muze byti liplue zakazana. pak
Jovsem muze byt jiste take omeze-
na.
a I "Zasada, ze zadna osoba nesmi
- bvt zbavena zivota. svobody nebo
to nikdy povazovano za nesrov
natelne s principem, stejne vital
nim, protoze dfilezitym pro mir a
bezpecnost spolecnosti, ze vsechen
majetek v teto zemi podleha nut
nemu zavazku. ze uzivani ho ma-
jitelem nesmi byt na skodu vefej-
"Pouhy zakaz uzivani majetku
k ucelum, ani neomezuje jeho pra
vo ku disponovani s nim, nybrz je
pouhym prohljisenim statu, ze u
ziani ho kymkoliv ku jistym za
kazanym ucelum pfici se vefej-
nvni zaunum
Tim se zda. ze Supreme Court
Spoj. Statu ucinil jiz vSznou trhli -
majetku, jez pfici se zdravi, mo-
ralce nebo bezpecnosti vefejnosti,
nemuze byt ovsem popirana. A-
vsak stava tu vfizne nebezpeei pro
soukroma prava, jestlize legisla-
tufe se dovoli vyhnouti se listav-
nim zarukam upravenim zfikona,
jenz dovoluje ji zakazati uzivani
majetku k ucelum, jez jsou pfiro-
zene neskodne, ne-li prospesne. jez
byly povazovany za z.'ikonite, a
jez zhusta byly vlastni pficinou,
proc nynejsi majitelove si zajisti-
li ten majetek. a nedati inajiteliim
Yale Law School pfipustil, ze
"kdyby ta otazka dostala se k
soudum na jinych zakladeeh, kdoz
mold by pochybovati, ze by se do-
slo ku zcela jinemu vysledku??'
Temi "jinymi zaklady" myslel ji-
kony, tykajiei se nejposvatnej-
sieh a nezakladnejsich prav ame-
va prava a na nahradu za poskoze
ni jich logislaturou. hodi so pro
sii-si generalni prineip oehrany
soukromych prav a osobni svobo
dv: "Xa obraze, malovaneni od
! proroka millenia. jest dotvreno,
jze "kazdy muz ma setleti pod
Jsvym vinnym a od svym nesmi
1
braniti. nebof tak promluvila usta
Pane hostitelova." Jestlize chceme
tuto vladu dovesti k milleniu. tato
musi byt zalozena na tomto zakla
de. Aby toho bylo doeileno. mi inl
ine zi-usit nektera nase. soudni roz
hodimti a netii-li to moznym. mu
sime d- nasi ustavy zno u vtelit
potvrzeni Prohlaseni X'eodvislosti
slovy tak jasnymi a zfetelnymi. a-
ny clovek, ba ani zakonodarce, ne
mohl si je vykladati jinak. Ja zdu
raznuji slova "jasny a zfetelny,"
ponevac mnozi z tech, ktefi ve
psali do konstituee Ctrnact' Do
da tek, se domnivali, ze vlozii do
ni narodni zaruku proti budcuci
mu zasahovani statu do soukro
mych prav, avsak soudni rozhod
nuti zbavila ji sily a nezaneeliala
nic. nezli pouha slova."
Jestlize konstitucni basta svobo
dy je otevfena. jestlize otevfene
se pfiznava. ze Ctrnacty Dodatek,
jenz ma chraniti zivot, svobodu a
majetek proti odneti jich bez zii-
koniteho procesu, jest pouhymi slo
vy a jestlize doznava se. zo i nej
vyssi tribunal v zemi muze byt
strzen zachvatem popularniho smy
sleni, nemluve ani o statnieh le
gislatursich. zdaz neni jevnym, ze
zaehovani nasich svobod zavisi od
lidu samotneho a jedine od lidu?
A kdyz se to doznava, jak daleko
naleliavejsi povinnosti lidu je, abj'
se sorganisoval pro uhajeni sve o-
sobui svobody?
Louis N. Hammerling.
Papez nikdy nekaze.
Pfiprava ke kazani a pfednase
ni tehoz povazovano je za znacne
bfemeno u mnohych lniezi a kaza
telu. Papez ma vsak uspofenu tu
to obtiz. Pro dobrou h dostateonou
pficinu tradice katolieke cirkve
nedovoluji, aby kazal.
Jednnn z mnohyeh, casto i po
divnych obmezeni, kterymi obklo-
Ipen je papez, nejpodi vnejsi jest,
ze neni mu dovoleno kazati. Je
nom jednou v poslednich 300 le
tech papez pfednesl kazani a to
za zvlastnich okolnosti v roce
V tomto roce pfi jisto cirkevni
slfp.nosti v ehrarau sv. Petra v fti
me mel pfednesti kazani prosluly
jazate1' aclre Ventura. iNatile o-
lnem0nni vak 11111 zemoznilo, a
iiemocner
ibv kazal.
Abv nebvlv zkhrtauiv obrovite
zastupy lidstva, ktere toho due se
shromazdily v ehrainu sv. Petra,
papez Pius Devaty pferusil zvyk,
zaehovavany po stale ti, ystormi
ua kazatelnu a pfednesi jednodu
clie kazani. ktere neinilo vsak do
jem vetsi na shromazdene, nezli
fee nejvymluvuejsiho kazatele..
ponevadz bylo .to neco .vlastniho
a ojedineleho.
Pfed plat'te tento ca
sopis vasfm vzdalenej
sfm pratelum, jak zde
v Americe, tak i ve
stare vlasti.-
Dlouhe veCery jiz nastuvaji
a vy za jiste budete touziti po do
bre cetbe a protoz si Yas pfejeme
1 upozorniti na to, ze marae na skla
de mnoho peknych a poutavych
romanu, ktere prodjivame za po
lovicni pravidelnou cenu. Piste si
0 seznam.
ODVARKA BROS., Clarkson,Neb.
ALWAYS
POPULAR
Chraiite se
BEZCENNCYH
PADELKtr
a vzdy zadejte
o pravy
Richteruv
kotvovy
s kotvou a ochrannou
znamkou jak zde vy
obrazena. Za 25 a 50
centu v lekarnach ne
bo primo u
F. AD.
Richter & Co
74-80 Washington Si.
NEW YORK. N. Y.
I
it?AIH-EX?ElLEffl!l I Wk
!