Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19??, November 11, 1914, Image 8

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    'X-
if
Jak to stoji s prohibici.
Washington. I). C. Posledni
seitam hlasu na volebnieh vysled
eich ledacos zmenilo. Tak se zda.
ze probibiee zvitezila ve state-h
.Arizone. Washington!!. Oivgonu
a Coloradu. Jsou to .same staty.
ve ktervch jest pfistehovalcu po- j
skrovnu. Tim spusobem pocet pro-'00 soudcem Southmierem pro stfi
hibicr.ich statu, ktere prodej lino- jleni divokych kachen se sveho le
vin na eeleai svem uzemi zakazuji. j adla. jez muze unesti jednobo pa
vystoupil na ctrnaet. .Isou to Ai i-isazera. Sportove poslali zalost do
zona Colorado, Georgia. Kansas. ' Trenton, v niz tvrdili. ze jednanim
Maine. Mississippi. Severni Dako-j.Jaquitha ptaci odletuji z okoli a
ta. Oklahoma. Oregon. Tennessee, j zadali. by bylo proti uemu soudne
Virgina. Washington a Zapadni zakroceno.
Yirgina. lsou vsak tu jeste staty j
jine. ve ktervch jest probibiee cas-' Dobra porada.
tee:ui. Alabama jednou pi'ijala pro Obdrzeli jsme dopis od pana E.
hibicni zakon, ale pak jej odvolala. jVodnanskeho z Hellefourche. S.
Jizni Karoiiua ma take prohibici jDak.. krery nevahame lined uvefej
silnou aekoli ne iiplnou. Mnohe niti. "Jest zde jista rodina slovae
staty jine. maji prohibici mistni. k;i. Manzelka byla nemocnou po
kterou si oktvsy a towny odhlasu-icely rok a nejvice trpela na zalu
ii. V Arizone bvl ustavni dodatek . dek. takze jiz nemohia ani jisti a
odhlasovan. ale neni jisto, vstupu-jsmrt'
je-li jim v platnosf probibiee ihned
ci bude-li se ji muset zabyvati jes
te statin siKMiiovna. To jest diil zi
te. nebot" snemovna ma slozeii 1a-
kove, ze by prohibicni navrh ;.si.lahvi se pan! citi zdravou. nebot'
- . . W 1 V 1 1
porazila. -Tak jsme jiz povedeh.
byla probibiee velmi tezee poraze
na zvlaste ve statech Ohio a v
Kalifornii. V Kalifornii bylo proti
ni odevzdano pfes 200.000 hlasu,
pri eemz zeny byly proti n stejne
jako muzi. Pri torn podle platne
ho zakona nemiize.otazka ta pi i jit
k novemu odhlasovani drive nezli
za osm roku.
Revmatism,
ustfel eili houser. neilralgie. ztuh
lost a zapal svalovy vyzaduji pfi-
pravku k vnitfinmu uzivani. a by.
byla soustava zbavena jedovatych
latek a aby ehoroba byla odstrahe-
na. Severuv Lek proti revmatismu
(Severa's Rheumatic Remedy) se
velmi dobfe v podobnych pripa-
dech osvedeil. Pan Frant. Keznik,
120 Oak Hill, East Pittsburg. Pa.,
nam napsal. ze uzival Severuv Lek
proti revmatismu a koupal nohy!roce 1900. Za deset let jich tedv
v teple vode, pfikladaje Severuv
Gothardsky olej (Severa's Goth-
ard Oil) a po vyuziti dvou lalivi
Leku proti revmatismu "ho.recka
zmizela a bolesti v kostech pfesta
ly." Cena $1.00. V lekarnach, aneb
primo od W. F. Severa" Co., Cedar
Rapids, Iowa,
Tisice holubu usmrceno, ab se za
branilo sifeni cholery vfpfp..
Fowler. Ind. lezi 5.000 a
10.000 holubu usmrceno y okre.su
Benton tak zvanyra "Fowlre Gun
Club", abv se zabranilo sireni cbo
lery vepfu. jez. v recenem okresu
je zakorenena. Jinak na holubi
pecince si cetne lidi pocimtnavalo,
mezi Jinvmi i chovanci dobroci
nych iistavu. .
Dvojplosnik je nejlepi ve ralce.
Washington, D. C. Brig, ge
neral Scriven, sef vojenskho sig
nalniho sboru. odporucuje by Spoj
Staty nadale delaly aeroplan svym
hlavnim uastrojem pro praci ve
vzduchu a odlozily fiditelny, pro
toze pry hodnota jeho neni dosud
urcena. Ukazuje na obrovske zme
ny, jake aeroplan zavedl ve valce
jak je to videt v Evrope. Hlavne
se generalovi zamlouva ucinnost
aeroplanu pri obhlizeni krajiny a
donaseni zprav. Ale v offensive
dosud se neosvedcil ani aeroplan,
ani fiditelny.
Texas zmensi pestovani bavlny o
20 az 50 procent.
Austin, Texas. fteditel zeme-
delske pokusne stanice Bony
Youngblood odhaduje, ze tento
rok bude od 20 procent bavl
narske pudy oseto nebo texassti
rolnici maji letos s bavlnou trpkou
zkusenost. Kdyz pestovali bavlnu.
byli zavisli- po nejvice na potravi
nach :farman na severu, Nyni kdy
neni penez a baAinu seznali. jak
dulezitym je to, kdyz se pestuje
take sva vlastni potrava.
2eny taaji nyni pine volebni pravo
v jedenacti statech.
Washington, D. C. Zeny maji
nyni pine volebni pravo v 11 sta
tech a v Aljasce, die nejnovejsich
vysledku voleb, jez bezpochyby po
skytly volebni pravo zenam v Ne
vade a Montane. Krome techto 11
statu, v nichz maji zeny rovne vo
lebni pravo. maji pravo voliti jiste
ufedniky ve 22 jinych statech.
Stfiiel divoke kachny se
vzducholodi.
Atlantic City. X. ). Avlatik
iquitii z C'hicaga pokutovan -22.-
vih se neodvratnou. Leka
fi jiz nevedeli jim- rady nez ope
:aoi. Tu jsem nni poradil a zaro
ven objednal Trinerovo Lecive
Iloike Vino. Po vyuzivani etyf
j.ji ehutna jisti a dela vsecimu no
iiiaei praci. Aw sam Dyi cnarrin in
na zaludek, ale kdyz jsem vyuzil
v r l 1 .
dve la live, jest mi mnohem lepe.
.7.'v:t vScnbtMMie znamvm. ze
"in-
nerovo Leciveilorke Vino jest
lek'em velmi peclive a ciste pri
pravenym a ze ucinek jeho jest
zdycky dobrym v nechuti k jidlu
v zaepe a nasiedcich jeji. Cena
.1.00. V lekarnach. Jos. Triner,
velko-vyrobee leku, 1333-1339 S.
Ashland ave.. Chicago, 111.
Na ryehle zahnani bolesti ve sva
lech, v kfizi. na prsou.
v krku.
jodporucujeme Trineruv Liniment,
(Vua linimentu 50c, postou 60c.
Nektere zajimave cislice vydany
byly nedavno censovni ufadovnou
ve Washingtone o cernosich.
V roce 1010 bylo jich napocteno
M.S27.763 u porovnani s 8.833,004 v
pfibylo 993.760, ale pfibytek ten
znamena vlastne iibytek pomerny.
nebot' bileho obyvatelstva pfibyva
vice. Tentokrate tvorili cernosi 10.
7 procent vseho obyvateLstva. kde-
zto v roce 1900 tvorili 11.6 procent.
Za deset roku pfibylo jich 11.2
procent, kdezto belocliu v Ameri-
,ee rozenych pfibylo 20.8 procent.
v cizine narozenych 30.7 procent.
Pozoruhodne jest, ze zeny previa -daji.
Bylot' v roce 1910 napocteno
mezi cernoehy 4,885,881 muzu a
4,041-882 zen, tak ze na sto zen
pfipada 08.0. kdezto mezi beiochy
na sto zen 106 muzn. Je to jedine
jlemeno ve Spojcnydi Statech.
kde zeny pfevladaji. "Na venkove
Ijydlilo 7,138,534 cernochu, ktefi
tvofili 14.5 procenta vseho obyva
telstya venkovskeho. Ve Spoje
nyqh, Statech jest celktjm "2953 o
kresu a mezi temi jest jenom 110,
ktere nemaji cernochu vitbec. Na
proti tomu jsou 53 okresu na jiJm,
kde maji cernosi pfevahu 75 pro
cent, tedy tfi ctvrtiny, proti be
lochum. V roce 1900 bylo takovych
okresu 55. Cernochii, ktefi neiinii
cisti a psati, napocteno bylo v ro
ce 1910 2,277.31, cili 30.4 procent;
do toho pocitaji se pouze !id pfes
deset roku stafi. V torn ohledu u
cinili cernosi pozoruhodny pokrok,
nebot' pf ed deseti lety, v roce 1 900.
bylo snezi nimi analfabetu "5771
procent. Jako se vzdelanim ucinili
veliky pokrok i v ohledu niajet
kovem. Jeji eh farmy a jiny maje
tek mely tentokrate cenu $1,114,-
181.000. kdezto pfed deseti lety
jenom $499,941,000. Take iimrt
nosf mezi nimi poklesla z 29.4 pro
cent na 25.5.
Bramboru hojnost.
Letosni iiroda zemaku ve Wis
consinu jest velika. Na akru pru
iiu'rne dobyto 150 buslu zemaku.
Cena jest letos pomerne nizka. Na
kupovaci nabizeji 23 centu za bu
sl. Ilnozi farmafi za cenu tu vu
bec zemaky neprod.aji a radeji
jimi krmi dobytek.
Jakou cenu maji pro tuto zemi
pfistehovalci,
ukazal nedavno ministr obchodu
Redfield. Ten upozornil na nekte
vii cisla. ktere vzal ze statu New
Yorku. nejvetsiho a nejbohatsiho
statu naseho. Tarn jest 3,020,158
muzu v ruznych oborech prace. Z
tech jest 1.244.701 belochu v cizi
ne narozenych, 762.094 belochu,
ktefi se sice narodili v Americe a
v v rodieu pristehovaiych. 955J3
belochu americkeho puvodu, 49.
205 eernochfi a 7525 jinobarev
nych. Zen bylo ve statu Xew Yor
ku zamestnano v roce lO'O 353.303
narozenych. v cizine, 317,583 naro
zenyeh v.- Spnjenych Statech ale
v. cizicb lodieu. 277.495 Amerika
nek. 34.782 cernosek a 532 jino
baivvuych. .Ministr Redfield vyslo
vi nesouhlas s utoky. ktere byvaji
ca.s ol casu jiodnikany na pfiste
hovalce a ktere se zajiste zase ob-
lovi. az bude valka u konce .a az
ju'estane nynejsi nouze o lidi. Ta
.vy nahled maji vsichni ti. kdoz
naji nejake zkusenosti a prilcxi
tost" s prav.vm stavem veci se se
znamiti. Ovsem v kongresu rozho
dliji nekdy lide. ktefi nemaji ani
poneti o torn, eo pristehovalectvo
pi- r.i'si zemi znamena.
Honem obcansky 1st!
Xcv York. Aekoli nemeeky
tenoi-isla Albert Reiss, vytecny jx"
vec Metropolian Opery. znainy z
ulol'.y Vaska v Smetanove " Pro,dat
;e neveste". nebyl na bitevni ca
re, prece vi. eo znamena valka pro
ajat'-e. Reiss pri jel prave do New
Yoi-ku franeouzskou lodi "Chica
go"" a vypravoval sve smutne zku
senosti. Behem viiikv zti-atil sest
nactileteho syna a tehyni. zlratil
svuj krasny dum ve Francii. kte
ry met mezi Pafizi a iNleaux, byl
zajat. musil tlouci kameni, a jeho
zena i Sleta dceruska drzeuy byly
ton ilobou v jinem fraucouzskein
tabofe. kde musily pracovai.
"Jsem sice narozen v Xeiuecku'',
pravP Reiss. "rovnez tak ma zena.
a vsak ja zil ve Francii tricot ,U:t.
kde take byl veskeren muj zajem.
Kdyz propukla valka. byl jsem za
jat spolecne se zenou a dcerou na
svem venkovskem sidle a rokaza
no nine, abych opustil L-Vnncii.
Kdyz jsem pfijel do Bordeaux, a
byeh se vydal na cestu do Xcny
Yorku. nechteli me jiz pustit a ja
byl zajat a musil tlouci kameji asi
niesic. Pak nine dali siti boty. Ivo
neene na zadost francouzskeho yv
slance ve Washingtone byl jsejn
propusten. Kdyz jsem pfijel do
Pafize. abych s sebou vzal svejip
syna. jenz bydlil u tchyne. nalezl
jsem dum zavfen. Nevim, kde se
muj syn a tchyne nalezaji. patrne
byli poslani do Nemecka." Reiss
pravil, ze to prvni, eo zde udela,
bude vyzvednuti prvniho papiru.
aby se mohl stati americkym obca
nem. Soustati nepotfebuje silnejsiho
Josephus Daniels, tajemnik na
mofnictva, jenz fecnil ve prospe;h
demokraticke strany, vyslovil se,
ze Spoj. Staty v pfitomne dobe
nepotfebuji vetsiho poctu valec
nych lodi. a proto neschvaluje
pfedlohu senatora Gardnera. v niz
tento zada o povoleni penez na
zbudovani velike naniofni moci.
' ' Vydrzovani nejlepsiho valec
neho lod'stva na svete. jakeho si
p. Gardner pfeje, stalo by nas vi
ce jak billion dollaru rocne, a
dou kdy napadeny cizimi mocnost
pravidelnou armadu, citajici nej
mene 500,000 muzu. Spoj. Staty
jsou tak islovany od ostatniho sve
ta. ze netfeba miti obavu, ze bu
dou kdy napadeny cizim imocnost
mi. Nase valecne lod'stvo je v
dobrem stavu a jeho vykonnostt' je
znamenita. Mame osm velikych
dreadnoughtu a stavime 3 nove
lode kazdeho roku. To dostaei. A
si za mesie pfedlozim presidentu
Wilsonovy svoje nazory o potfe
bach naseho valecneho lod'stva.
Ze Spoj. Staty budou zapleteny do
nynejsi valky, neni obava. Neko
lik nasich dopravnich lodi bylo si
ce zajato, ale stalo se to omylem
a tyto mylky nejsou dostatecnym
duvodem pro vypovezeni valky.
Mexiko nam take neni nijak ne
bezpecno.'' Spolkla hodinky.
C. Sehineova. 91eta holcicka v
St. Louis. Mo., mela zamilovanou
hracku : male hodinky asi jako pe
ticent velike. Pfed osmi dny vstr
cila hodinky do ust a nez se nada
la, tyto ji sklouzly do hrdla a
hloubeji doiu, az zustaly v trubici
u ctvrteho zebra vezet. O torn pfe
svedcili se lekafi v mestske ne
mocniei. Bylo zapotfebi stlacit ho
d:nky trubici doiu, aby mohla by
li provedena operace a kdyz se
dostaly asi dva palce od zaludku.
byly po osmi dnech vynaty.
Prodal zenu za dollar.
Joliet. 111. Steve I5ehire. do
zvedel se pfed soudem. ze manzel
Ua neni nejake prodejne zlozi a
miisi neznalost tu odpykati 2()dny
v okresnim vezeni. Steve pfisel po
dlouhem pfemysleni k tomu vy
slelkii. ze zenu nepotrebuje a na
bidl ji Alex Wadasovi za $i. Alex
povazoval koupi za laci a nabidku
pfijal Za nepf itomnosti manzelky
Steve pfivedl doimi sveho nastupce
a sam se vystehoval. Kdyz se )i.
Hedareova vratila domfi oslovil ji
YVatl-'.s: "PatHs nyni nine. Kou
jiil jsem te za dolai'." Pi. IJedareo
va nemohia vec pochopiti. Na to
Waila.s vytasii se :s listkem na
nemz stalo: "Xebudes-li souhlasi
ti. pfijdu zpet a usmrtim te!" To
iiz nemohia dele obtezovana zena
4
snesti a udala vec polieii. jez St -ve-a
zatkla. Pi. Bedaivova vysln
vila s" pfes vsecky svizele. jez je
ji snaseti. ze Steve byl vzdy hod
ny muz a az se vrati z vezeni. ze
s nim bude opet ziti.
Anglicane se boji o Egypt.
Neni pochybnosti, ze Anglicane
value si nephili valky s Tureckem.
ktera pfisla proti jejich villi. Ne
maji tu obav o Indii, kde maji Mo
Iiamedauu na sto. millionu. ale o
Egypt, kdez maji postaveni malo
jiste. Jest znamo. ze vzpoura proti
nim propukala otevfene asi pfed
peti lety. ale pak zase utuchla.
kdyz byl v celo spravy zeme posta
ven general Kitchener. Ten zorga
nisoval domorode vojsko velice o
patrne a nepfijimal do neho mno
ho vlastniho zivlu egyptskeho. sjii-
se eizince z kraju pohra.nicnich.
ilabesany. Sudance .a:uby. z
nichz mnozi byli pfijatj i za dii- (
stojniky. Iohamedany ovsem jsou
vsichni. ale jejich spolehlivost neni
stejna. Vzpoura proti Anglicanum
mohla by propuknouti jen tenkra
te. kdy by se Turkum lined v sa
mem zacatku podafilo do zeme
vniknouti a velikych vitezstvi do
byt. To vsak je malo pravdepodob
ne. Prvni lide.
Povest Indianu kmene Hopi.
Indiansky knien Hopi zije ve vel
ke pousti coloradske, tahnouci se
mezi Arizonou a Kalifornii. Jejich
hlavni mesto. lezici uprostfed pou
ste. nazyva se Orsibi a jest vysta
veno na pahorku. Obydli zajima
vych. zadnou kulturou dosud ne
dotcenyeh lidi jsou castecne v po
iopedzemnich jeskynich ; nazy vaji
je kivy. Dodnes koini kmen kazdy
druhv rok slavnost hadicli tancu;
puvod tohoto zvyku dluzno hleda
ti v povesti tuto podane :
Z hlubokych zemskych trhlin
Velkeho Kanonu feky Colorada
vystupovali na povrch zeme z pod
zmi prvni lide. Jednotlive kmeny
se rozesly. Nektere na sever, jine
na jih, jine opet na vychod a jine
zase na zapad. Na sever se steho
val kmen Hopi. Pfisli do zeme tak
tudene. ze nemohli proniknout dal
a miisili se vratiti. Nasli teplejsi
zem, v iz vystavili svou vesnici a
pojmenovali ji Tokonabi.
Tokonabi lezela v pousti, kde
nespadlo jedine kapky deste a kde
nemohlo vzejiti zadne zrnko. Po
hlavar mel dva syny, z nichz nej
starsi se jmenoval Tigo. Dlouho
pfemyslel Tigo. jak by se dostal
nazpet do podsveti, aby se od Bo
liu dovedel. co ma kmen vykonati,
aby si naklonil pfizen bohu tak,
aby mu seslali desf.
Udelal si z kmene stromu clun,
uzavfeny jako rakev. vlezl do ne
bo a otvor dal pevnne zamazati
smolou. Pak se dal s clunem vho
diti do feky Colorado a duvefo
val vlniim, ze ho jiste dovezou k
bohum z podsveti.
C'lun pluj po proudu feky pfes
velke vodopiidy a dostal se do skry
tych trhlin, vedoucich do nitra ze
me. Po dlouhem padani stanul ti
se Tigo otevfel otvor, ktery si u
delal, aby se mohl rozhlednouti po
Jste s nami spokojeni? Co
Kava pet
OZXA3.irjEiI,v4 timto vsem nasim etenym pfizniveuin. JJ
an h
.isme opet snizijy m- nasi
Speciality Kavy
"8
Jelikoz se zima blizi. mel
re a Koreium zasouiii. i'mzih'ti nimeme zase k anocum-'oujeanav-j
& kami zaplaveni a proto kdo ma kdy a kava nm dochazi, at" ne- fl)
otali se zaslanim objednavky v eas, abychom mohli. ji venovati
y) tn nejl"psi pozornost. q
Kdo si dosud nepsal o vzorek. milenidi poslouzime pul
libel nim vzorkciu k.lvv. cai'e a cikorie. fi3
Ttv. nejlepsi druhy kavy 24 a 26 centu. ktere pfedci kaz- fij
doffia 40 cento vou k;' vu. To se nepfechvalujeme. piseme jen ft
O to. co nsi odkupnici dokazuji.
J5
15
re
s
o
em
. Tuz jsou hicinejsi druhy
ale w.y nedrzlme na .sklade a take byehom je nikomu neodpo
rueovah. Jsme 33 let v kavovem obchode. tudiz vime, co dobra
kuehafka orfebuje. . 25
Objednavky vyfizuji se jako vzdy oil 25 .liber vyse. Mimo
kavy mame na skla.de vseho druhu kofeni. cele i inlet e, a im- O
portovanou ."ekou cikorii. 3
Do pfiziie vsech krajanu porouci sc nadale prvni cesky
velkobehotl v Americe. fi
JAVA COFFEE Ml LIS, . i
E. J. Jetru, majitel, JJ
17061708 SO RACINE AVENUE. - CHICAGO, IiL. j
31
P. S. O poctivosti nav'iio zihoi'u )fesv.edcte se se u yydavatel-lp
t. lUtu aneb u Ki'st National Hanky v Chicagu. yc
Roman - Buffalo - Bill
Odrodilec Kenton King El Ramon, loupezmk od Ria Grande Krasna lovk'yne
z Perchida El Sol, postrach slept Mcxikan Malo knize hor Strasidlo na stepi.
Kteroukoliv
roukoliv adresu vyplacene za 25 centu kus ajieb pet kpizekza,,
$1.00. Knizky jsou v iihledne papirove vazbea pbsahuji.70 stra-:
nek. Kazda knfzka jest sama o sobe lukoncena a jestvelmi"
lacina za cenu za kterou ji poskytujeme- Objednejte dtkud'!
zasoba staci. Adresujte: ODVARKA B(ROS;,r CLARKSON.
okoli. Vykoukl a tu spatfil pfed
domkem sedeti zenu. ktera do
svych siti chyta mracna nuti je,
aby vytfalVrdest'.
Zena pozvala ho pfivetive. aby
vstoupil do domku a dala mu dar
uciniti se neviditelnym. Pak dala
mu pruvod jeste dale do hlubin ze
me. k narodu hadimu a antilopi
nm, jenz bydli vedle sebe ve dvou
velkych kivach. Take zde byl
pfijat Tigo velmi pfivetive a po
hostinsky a nliucil se vseclmy za
fikaci formulky, potfebne k pfi
vabeni nebo odehnani mracen, roz
poutani vetru a pfivabeni a zahna
nf zvifat.
Pohlavar hadiho a antilopiho na
roda velmi si oblibil Tiga a dal mu
dve divky, z kazde kivy jednu. O
be znaly prosffedky proti hadfmu
ustknuti. Pohlavar fekl Tigo"i, a
by jednu z divek sam pojal za
manzelku. ale druhon ze miisi ur
cite pfivesti svemu bratru. Pak
dal jeste Tigovi 'tiponi''. svaty
prapor a pravil, ze musi byti ce
lym knienem ochraiiovan a uctfvan
a postaven.na oltaf. jinak ze mo
dlitby kmene neproniknou k bol
hum.
Tigo vydal se na zpatecni ces
tu. Kdyz pfisel k domku zeny.
chytajici mracna, pletla hluboky
kos. do liehoz si musel sednout Ti
go s obema divkami. Pak upfedla
zena dlouhe nite, potom pfivazala
kos na mracna a ta vseehny vv
nesla na povrch zeme.
Mladsi divku dal Tigo svemu
bratru a oznamil, ze po 16 dnech
se ma konati svatba. Pateho dne
po navratu Tiga pfisel hadi narod
na povrch zeme, navstivil kivy
kmene a dostal k jidlu? klicici obi
li. Pak opustil kivy a zmizel.
Tigo a obe divky vsak vedeli,
ze vyslanei jen zmenili svou podo
bu a jsou jeste v udoli jako hadi.
Proto porucil svym lidem, aby je
schytali, pfinesli do kiv. umyli a
tancili s nimi. Otyfi dny uplynuly.
nezli byli hadi na vsech stranach
schytiini. Pak byli za slavnostni
ho obfadu omyti. Hadi pozorne
naslouchali modlitbam pronase
nym u oltaf e; pak tancili se svy
mi bratry-lidmi, ktefi je opet od
nesli do udoli a pustil je na svo
bodu. Brzy se natili do podsveti
a pfinesli bohum pfani lidi.
Ruzne odmeny
za statecnost.
Vseehny velke evropske moc
nosti maji z vlastni odmeny pro
ty kdoz v boji se vyznamenali. a
je jisto, ze behem pfitomne valky
mnoho vojinu bude jimi vyzname
nano. V Anglii je to prosty bron
zovv kfiz kralovny Victorie. kte-
jsme pfedpovidaiy stalo se!! 1
I a c i n e j s i ! I ! 45
na '21 centu.
o
by se kazdy v eas kavou,. cajem f
kavy az o G centu na libfe, ktere
z vyse uvedenych knizek''posleme jaa.' kte-"
ry je nejmladsi ze vsech dekoraci,
nebof zfizen bvl v dobe Kfvmske
valkv v roce 1856. V Anglii
I vsak ti. kdo jej ziskali, vazi si jej
;vicer nez jakehokoliv bohatstvi.
Rakousky fad AEarie Terezie je
;ze vsech techto dekoraci nejstarsi.
V Nemecku podobnou odmenou
je fad zelezneho kfize, ktery zalo
zen byl Bedfichem Druhym, cLsa
fem pruskym, v roce 1813. Kusko
dava svym statecnym hrdinum
kfiz sv. Jifi, ktery zalozen byl
proslavenou carevnou Katefinou
druhou v roce 1769. Rnsky fad je
zlaty a ma uprostfed krasnou mo
dajlii se sv. Jifim, jenz usmrcuje
draka.
V Hakousku je to fad zlateho
kfize "Marie Terezie, ktereho do
stava se vojinum za statecnost.
Vojensky fad tento zalozen'byl y
roce 1757 Marii Terezii po vitez
stvi u Kolina. Tento faS'ma ten
tyz napis jako kfiz anglicky kra
lovny Victorie, a sice v anglicine
"For valor" a v latine "Fortitu
dini. " Jest za jimavo, ze v pfitom
ne dobe neni v Eakousku nikoho,
kdo by se mohl poehlubiti timto
fadem. Poslednim rakouskym ry
tifem fadu Marie Terezie byl ba
ron Fejervary. kteiy zemfel pred
nedavnem. Prnimi rytifi tbhoto
slavneho fadu byli pdlni marsalko
ve Karel, vevoda lotrinsky, a
hrabe Daun. V roce 184S tento fad
obdrzel polni marsalek Kadecky.
Majitel tohoto fadu ziskava pravo
na baronstvi a krome toho ma do
zivotni pensi $500 az 4?1200. Vdo
vim (iostava se pak pense polovie
n:. Tl'ad eesine legie, terym Fran
eie odri'efiuje svoje statecne bo
jovnikv. byl zalozen velkym Na
poleoneni a vojin, kcery je jim o
zdoben, poziva ruzna pra"va. Mu
si mu byti salutovauo vsemi dtV
stojniky i prostymi vojinv.
Tjentny Ostrov!
Od Juliuse Vernea.
Tento krasny roman ve tfech dilech a
citajici 525 stranek posleme na kte
roukoliv adresu ve Spojenych Statech
za $1.50.
Adresujte ODVARKA BROS., Clarkson.
Dlouhe veSery jiz nastavaji
a vy zajiste budete touziti po do
bre cetbe a protoz si Vas pfejeme
upozorniti na to, ze mame na skla
de mnoho pekuych a poutavych
romanu, ktere prodavame za po
lovieni pravidelnou cenu. Piste si
o seznam.
ODVARKA BBOS., Clarkson,Neb.
-SiVi