Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19?? | View Entire Issue (Nov. 11, 1914)
'X- if Jak to stoji s prohibici. Washington. I). C. Posledni seitam hlasu na volebnieh vysled eich ledacos zmenilo. Tak se zda. ze probibiee zvitezila ve state-h .Arizone. Washington!!. Oivgonu a Coloradu. Jsou to .same staty. ve ktervch jest pfistehovalcu po- j skrovnu. Tim spusobem pocet pro-'00 soudcem Southmierem pro stfi hibicr.ich statu, ktere prodej lino- jleni divokych kachen se sveho le vin na eeleai svem uzemi zakazuji. j adla. jez muze unesti jednobo pa vystoupil na ctrnaet. .Isou to Ai i-isazera. Sportove poslali zalost do zona Colorado, Georgia. Kansas. ' Trenton, v niz tvrdili. ze jednanim Maine. Mississippi. Severni Dako-j.Jaquitha ptaci odletuji z okoli a ta. Oklahoma. Oregon. Tennessee, j zadali. by bylo proti uemu soudne Virgina. Washington a Zapadni zakroceno. Yirgina. lsou vsak tu jeste staty j jine. ve ktervch jest probibiee cas-' Dobra porada. tee:ui. Alabama jednou pi'ijala pro Obdrzeli jsme dopis od pana E. hibicni zakon, ale pak jej odvolala. jVodnanskeho z Hellefourche. S. Jizni Karoiiua ma take prohibici jDak.. krery nevahame lined uvefej silnou aekoli ne iiplnou. Mnohe niti. "Jest zde jista rodina slovae staty jine. maji prohibici mistni. k;i. Manzelka byla nemocnou po kterou si oktvsy a towny odhlasu-icely rok a nejvice trpela na zalu ii. V Arizone bvl ustavni dodatek . dek. takze jiz nemohia ani jisti a odhlasovan. ale neni jisto, vstupu-jsmrt' je-li jim v platnosf probibiee ihned ci bude-li se ji muset zabyvati jes te statin siKMiiovna. To jest diil zi te. nebot" snemovna ma slozeii 1a- kove, ze by prohibicni navrh ;.si.lahvi se pan! citi zdravou. nebot' - . . W 1 V 1 1 porazila. -Tak jsme jiz povedeh. byla probibiee velmi tezee poraze na zvlaste ve statech Ohio a v Kalifornii. V Kalifornii bylo proti ni odevzdano pfes 200.000 hlasu, pri eemz zeny byly proti n stejne jako muzi. Pri torn podle platne ho zakona nemiize.otazka ta pi i jit k novemu odhlasovani drive nezli za osm roku. Revmatism, ustfel eili houser. neilralgie. ztuh lost a zapal svalovy vyzaduji pfi- pravku k vnitfinmu uzivani. a by. byla soustava zbavena jedovatych latek a aby ehoroba byla odstrahe- na. Severuv Lek proti revmatismu (Severa's Rheumatic Remedy) se velmi dobfe v podobnych pripa- dech osvedeil. Pan Frant. Keznik, 120 Oak Hill, East Pittsburg. Pa., nam napsal. ze uzival Severuv Lek proti revmatismu a koupal nohy!roce 1900. Za deset let jich tedv v teple vode, pfikladaje Severuv Gothardsky olej (Severa's Goth- ard Oil) a po vyuziti dvou lalivi Leku proti revmatismu "ho.recka zmizela a bolesti v kostech pfesta ly." Cena $1.00. V lekarnach, aneb primo od W. F. Severa" Co., Cedar Rapids, Iowa, Tisice holubu usmrceno, ab se za branilo sifeni cholery vfpfp.. Fowler. Ind. lezi 5.000 a 10.000 holubu usmrceno y okre.su Benton tak zvanyra "Fowlre Gun Club", abv se zabranilo sireni cbo lery vepfu. jez. v recenem okresu je zakorenena. Jinak na holubi pecince si cetne lidi pocimtnavalo, mezi Jinvmi i chovanci dobroci nych iistavu. . Dvojplosnik je nejlepi ve ralce. Washington, D. C. Brig, ge neral Scriven, sef vojenskho sig nalniho sboru. odporucuje by Spoj Staty nadale delaly aeroplan svym hlavnim uastrojem pro praci ve vzduchu a odlozily fiditelny, pro toze pry hodnota jeho neni dosud urcena. Ukazuje na obrovske zme ny, jake aeroplan zavedl ve valce jak je to videt v Evrope. Hlavne se generalovi zamlouva ucinnost aeroplanu pri obhlizeni krajiny a donaseni zprav. Ale v offensive dosud se neosvedcil ani aeroplan, ani fiditelny. Texas zmensi pestovani bavlny o 20 az 50 procent. Austin, Texas. fteditel zeme- delske pokusne stanice Bony Youngblood odhaduje, ze tento rok bude od 20 procent bavl narske pudy oseto nebo texassti rolnici maji letos s bavlnou trpkou zkusenost. Kdyz pestovali bavlnu. byli zavisli- po nejvice na potravi nach :farman na severu, Nyni kdy neni penez a baAinu seznali. jak dulezitym je to, kdyz se pestuje take sva vlastni potrava. 2eny taaji nyni pine volebni pravo v jedenacti statech. Washington, D. C. Zeny maji nyni pine volebni pravo v 11 sta tech a v Aljasce, die nejnovejsich vysledku voleb, jez bezpochyby po skytly volebni pravo zenam v Ne vade a Montane. Krome techto 11 statu, v nichz maji zeny rovne vo lebni pravo. maji pravo voliti jiste ufedniky ve 22 jinych statech. Stfiiel divoke kachny se vzducholodi. Atlantic City. X. ). Avlatik iquitii z C'hicaga pokutovan -22.- vih se neodvratnou. Leka fi jiz nevedeli jim- rady nez ope :aoi. Tu jsem nni poradil a zaro ven objednal Trinerovo Lecive Iloike Vino. Po vyuzivani etyf j.ji ehutna jisti a dela vsecimu no iiiaei praci. Aw sam Dyi cnarrin in na zaludek, ale kdyz jsem vyuzil v r l 1 . dve la live, jest mi mnohem lepe. .7.'v:t vScnbtMMie znamvm. ze "in- nerovo Leciveilorke Vino jest lek'em velmi peclive a ciste pri pravenym a ze ucinek jeho jest zdycky dobrym v nechuti k jidlu v zaepe a nasiedcich jeji. Cena .1.00. V lekarnach. Jos. Triner, velko-vyrobee leku, 1333-1339 S. Ashland ave.. Chicago, 111. Na ryehle zahnani bolesti ve sva lech, v kfizi. na prsou. v krku. jodporucujeme Trineruv Liniment, (Vua linimentu 50c, postou 60c. Nektere zajimave cislice vydany byly nedavno censovni ufadovnou ve Washingtone o cernosich. V roce 1010 bylo jich napocteno M.S27.763 u porovnani s 8.833,004 v pfibylo 993.760, ale pfibytek ten znamena vlastne iibytek pomerny. nebot' bileho obyvatelstva pfibyva vice. Tentokrate tvorili cernosi 10. 7 procent vseho obyvateLstva. kde- zto v roce 1900 tvorili 11.6 procent. Za deset roku pfibylo jich 11.2 procent, kdezto belocliu v Ameri- ,ee rozenych pfibylo 20.8 procent. v cizine narozenych 30.7 procent. Pozoruhodne jest, ze zeny previa -daji. Bylot' v roce 1910 napocteno mezi cernoehy 4,885,881 muzu a 4,041-882 zen, tak ze na sto zen pfipada 08.0. kdezto mezi beiochy na sto zen 106 muzn. Je to jedine jlemeno ve Spojcnydi Statech. kde zeny pfevladaji. "Na venkove Ijydlilo 7,138,534 cernochu, ktefi tvofili 14.5 procenta vseho obyva telstya venkovskeho. Ve Spoje nyqh, Statech jest celktjm "2953 o kresu a mezi temi jest jenom 110, ktere nemaji cernochu vitbec. Na proti tomu jsou 53 okresu na jiJm, kde maji cernosi pfevahu 75 pro cent, tedy tfi ctvrtiny, proti be lochum. V roce 1900 bylo takovych okresu 55. Cernochii, ktefi neiinii cisti a psati, napocteno bylo v ro ce 1910 2,277.31, cili 30.4 procent; do toho pocitaji se pouze !id pfes deset roku stafi. V torn ohledu u cinili cernosi pozoruhodny pokrok, nebot' pf ed deseti lety, v roce 1 900. bylo snezi nimi analfabetu "5771 procent. Jako se vzdelanim ucinili veliky pokrok i v ohledu niajet kovem. Jeji eh farmy a jiny maje tek mely tentokrate cenu $1,114,- 181.000. kdezto pfed deseti lety jenom $499,941,000. Take iimrt nosf mezi nimi poklesla z 29.4 pro cent na 25.5. Bramboru hojnost. Letosni iiroda zemaku ve Wis consinu jest velika. Na akru pru iiu'rne dobyto 150 buslu zemaku. Cena jest letos pomerne nizka. Na kupovaci nabizeji 23 centu za bu sl. Ilnozi farmafi za cenu tu vu bec zemaky neprod.aji a radeji jimi krmi dobytek. Jakou cenu maji pro tuto zemi pfistehovalci, ukazal nedavno ministr obchodu Redfield. Ten upozornil na nekte vii cisla. ktere vzal ze statu New Yorku. nejvetsiho a nejbohatsiho statu naseho. Tarn jest 3,020,158 muzu v ruznych oborech prace. Z tech jest 1.244.701 belochu v cizi ne narozenych, 762.094 belochu, ktefi se sice narodili v Americe a v v rodieu pristehovaiych. 955J3 belochu americkeho puvodu, 49. 205 eernochfi a 7525 jinobarev nych. Zen bylo ve statu Xew Yor ku zamestnano v roce lO'O 353.303 narozenych. v cizine, 317,583 naro zenyeh v.- Spnjenych Statech ale v. cizicb lodieu. 277.495 Amerika nek. 34.782 cernosek a 532 jino baivvuych. .Ministr Redfield vyslo vi nesouhlas s utoky. ktere byvaji ca.s ol casu jiodnikany na pfiste hovalce a ktere se zajiste zase ob- lovi. az bude valka u konce .a az ju'estane nynejsi nouze o lidi. Ta .vy nahled maji vsichni ti. kdoz naji nejake zkusenosti a prilcxi tost" s prav.vm stavem veci se se znamiti. Ovsem v kongresu rozho dliji nekdy lide. ktefi nemaji ani poneti o torn, eo pristehovalectvo pi- r.i'si zemi znamena. Honem obcansky 1st! Xcv York. Aekoli nemeeky tenoi-isla Albert Reiss, vytecny jx" vec Metropolian Opery. znainy z ulol'.y Vaska v Smetanove " Pro,dat ;e neveste". nebyl na bitevni ca re, prece vi. eo znamena valka pro ajat'-e. Reiss pri jel prave do New Yoi-ku franeouzskou lodi "Chica go"" a vypravoval sve smutne zku senosti. Behem viiikv zti-atil sest nactileteho syna a tehyni. zlratil svuj krasny dum ve Francii. kte ry met mezi Pafizi a iNleaux, byl zajat. musil tlouci kameni, a jeho zena i Sleta dceruska drzeuy byly ton ilobou v jinem fraucouzskein tabofe. kde musily pracovai. "Jsem sice narozen v Xeiuecku'', pravP Reiss. "rovnez tak ma zena. a vsak ja zil ve Francii tricot ,U:t. kde take byl veskeren muj zajem. Kdyz propukla valka. byl jsem za jat spolecne se zenou a dcerou na svem venkovskem sidle a rokaza no nine, abych opustil L-Vnncii. Kdyz jsem pfijel do Bordeaux, a byeh se vydal na cestu do Xcny Yorku. nechteli me jiz pustit a ja byl zajat a musil tlouci kameji asi niesic. Pak nine dali siti boty. Ivo neene na zadost francouzskeho yv slance ve Washingtone byl jsejn propusten. Kdyz jsem pfijel do Pafize. abych s sebou vzal svejip syna. jenz bydlil u tchyne. nalezl jsem dum zavfen. Nevim, kde se muj syn a tchyne nalezaji. patrne byli poslani do Nemecka." Reiss pravil, ze to prvni, eo zde udela, bude vyzvednuti prvniho papiru. aby se mohl stati americkym obca nem. Soustati nepotfebuje silnejsiho Josephus Daniels, tajemnik na mofnictva, jenz fecnil ve prospe;h demokraticke strany, vyslovil se, ze Spoj. Staty v pfitomne dobe nepotfebuji vetsiho poctu valec nych lodi. a proto neschvaluje pfedlohu senatora Gardnera. v niz tento zada o povoleni penez na zbudovani velike naniofni moci. ' ' Vydrzovani nejlepsiho valec neho lod'stva na svete. jakeho si p. Gardner pfeje, stalo by nas vi ce jak billion dollaru rocne, a dou kdy napadeny cizimi mocnost pravidelnou armadu, citajici nej mene 500,000 muzu. Spoj. Staty jsou tak islovany od ostatniho sve ta. ze netfeba miti obavu, ze bu dou kdy napadeny cizim imocnost mi. Nase valecne lod'stvo je v dobrem stavu a jeho vykonnostt' je znamenita. Mame osm velikych dreadnoughtu a stavime 3 nove lode kazdeho roku. To dostaei. A si za mesie pfedlozim presidentu Wilsonovy svoje nazory o potfe bach naseho valecneho lod'stva. Ze Spoj. Staty budou zapleteny do nynejsi valky, neni obava. Neko lik nasich dopravnich lodi bylo si ce zajato, ale stalo se to omylem a tyto mylky nejsou dostatecnym duvodem pro vypovezeni valky. Mexiko nam take neni nijak ne bezpecno.'' Spolkla hodinky. C. Sehineova. 91eta holcicka v St. Louis. Mo., mela zamilovanou hracku : male hodinky asi jako pe ticent velike. Pfed osmi dny vstr cila hodinky do ust a nez se nada la, tyto ji sklouzly do hrdla a hloubeji doiu, az zustaly v trubici u ctvrteho zebra vezet. O torn pfe svedcili se lekafi v mestske ne mocniei. Bylo zapotfebi stlacit ho d:nky trubici doiu, aby mohla by li provedena operace a kdyz se dostaly asi dva palce od zaludku. byly po osmi dnech vynaty. Prodal zenu za dollar. Joliet. 111. Steve I5ehire. do zvedel se pfed soudem. ze manzel Ua neni nejake prodejne zlozi a miisi neznalost tu odpykati 2()dny v okresnim vezeni. Steve pfisel po dlouhem pfemysleni k tomu vy slelkii. ze zenu nepotrebuje a na bidl ji Alex Wadasovi za $i. Alex povazoval koupi za laci a nabidku pfijal Za nepf itomnosti manzelky Steve pfivedl doimi sveho nastupce a sam se vystehoval. Kdyz se )i. Hedareova vratila domfi oslovil ji YVatl-'.s: "PatHs nyni nine. Kou jiil jsem te za dolai'." Pi. IJedareo va nemohia vec pochopiti. Na to Waila.s vytasii se :s listkem na nemz stalo: "Xebudes-li souhlasi ti. pfijdu zpet a usmrtim te!" To iiz nemohia dele obtezovana zena 4 snesti a udala vec polieii. jez St -ve-a zatkla. Pi. Bedaivova vysln vila s" pfes vsecky svizele. jez je ji snaseti. ze Steve byl vzdy hod ny muz a az se vrati z vezeni. ze s nim bude opet ziti. Anglicane se boji o Egypt. Neni pochybnosti, ze Anglicane value si nephili valky s Tureckem. ktera pfisla proti jejich villi. Ne maji tu obav o Indii, kde maji Mo Iiamedauu na sto. millionu. ale o Egypt, kdez maji postaveni malo jiste. Jest znamo. ze vzpoura proti nim propukala otevfene asi pfed peti lety. ale pak zase utuchla. kdyz byl v celo spravy zeme posta ven general Kitchener. Ten zorga nisoval domorode vojsko velice o patrne a nepfijimal do neho mno ho vlastniho zivlu egyptskeho. sjii- se eizince z kraju pohra.nicnich. ilabesany. Sudance .a:uby. z nichz mnozi byli pfijatj i za dii- ( stojniky. Iohamedany ovsem jsou vsichni. ale jejich spolehlivost neni stejna. Vzpoura proti Anglicanum mohla by propuknouti jen tenkra te. kdy by se Turkum lined v sa mem zacatku podafilo do zeme vniknouti a velikych vitezstvi do byt. To vsak je malo pravdepodob ne. Prvni lide. Povest Indianu kmene Hopi. Indiansky knien Hopi zije ve vel ke pousti coloradske, tahnouci se mezi Arizonou a Kalifornii. Jejich hlavni mesto. lezici uprostfed pou ste. nazyva se Orsibi a jest vysta veno na pahorku. Obydli zajima vych. zadnou kulturou dosud ne dotcenyeh lidi jsou castecne v po iopedzemnich jeskynich ; nazy vaji je kivy. Dodnes koini kmen kazdy druhv rok slavnost hadicli tancu; puvod tohoto zvyku dluzno hleda ti v povesti tuto podane : Z hlubokych zemskych trhlin Velkeho Kanonu feky Colorada vystupovali na povrch zeme z pod zmi prvni lide. Jednotlive kmeny se rozesly. Nektere na sever, jine na jih, jine opet na vychod a jine zase na zapad. Na sever se steho val kmen Hopi. Pfisli do zeme tak tudene. ze nemohli proniknout dal a miisili se vratiti. Nasli teplejsi zem, v iz vystavili svou vesnici a pojmenovali ji Tokonabi. Tokonabi lezela v pousti, kde nespadlo jedine kapky deste a kde nemohlo vzejiti zadne zrnko. Po hlavar mel dva syny, z nichz nej starsi se jmenoval Tigo. Dlouho pfemyslel Tigo. jak by se dostal nazpet do podsveti, aby se od Bo liu dovedel. co ma kmen vykonati, aby si naklonil pfizen bohu tak, aby mu seslali desf. Udelal si z kmene stromu clun, uzavfeny jako rakev. vlezl do ne bo a otvor dal pevnne zamazati smolou. Pak se dal s clunem vho diti do feky Colorado a duvefo val vlniim, ze ho jiste dovezou k bohum z podsveti. C'lun pluj po proudu feky pfes velke vodopiidy a dostal se do skry tych trhlin, vedoucich do nitra ze me. Po dlouhem padani stanul ti se Tigo otevfel otvor, ktery si u delal, aby se mohl rozhlednouti po Jste s nami spokojeni? Co Kava pet OZXA3.irjEiI,v4 timto vsem nasim etenym pfizniveuin. JJ an h .isme opet snizijy m- nasi Speciality Kavy "8 Jelikoz se zima blizi. mel re a Koreium zasouiii. i'mzih'ti nimeme zase k anocum-'oujeanav-j & kami zaplaveni a proto kdo ma kdy a kava nm dochazi, at" ne- fl) otali se zaslanim objednavky v eas, abychom mohli. ji venovati y) tn nejl"psi pozornost. q Kdo si dosud nepsal o vzorek. milenidi poslouzime pul libel nim vzorkciu k.lvv. cai'e a cikorie. fi3 Ttv. nejlepsi druhy kavy 24 a 26 centu. ktere pfedci kaz- fij doffia 40 cento vou k;' vu. To se nepfechvalujeme. piseme jen ft O to. co nsi odkupnici dokazuji. J5 15 re s o em . Tuz jsou hicinejsi druhy ale w.y nedrzlme na .sklade a take byehom je nikomu neodpo rueovah. Jsme 33 let v kavovem obchode. tudiz vime, co dobra kuehafka orfebuje. . 25 Objednavky vyfizuji se jako vzdy oil 25 .liber vyse. Mimo kavy mame na skla.de vseho druhu kofeni. cele i inlet e, a im- O portovanou ."ekou cikorii. 3 Do pfiziie vsech krajanu porouci sc nadale prvni cesky velkobehotl v Americe. fi JAVA COFFEE Ml LIS, . i E. J. Jetru, majitel, JJ 17061708 SO RACINE AVENUE. - CHICAGO, IiL. j 31 P. S. O poctivosti nav'iio zihoi'u )fesv.edcte se se u yydavatel-lp t. lUtu aneb u Ki'st National Hanky v Chicagu. yc Roman - Buffalo - Bill Odrodilec Kenton King El Ramon, loupezmk od Ria Grande Krasna lovk'yne z Perchida El Sol, postrach slept Mcxikan Malo knize hor Strasidlo na stepi. Kteroukoliv roukoliv adresu vyplacene za 25 centu kus ajieb pet kpizekza,, $1.00. Knizky jsou v iihledne papirove vazbea pbsahuji.70 stra-: nek. Kazda knfzka jest sama o sobe lukoncena a jestvelmi" lacina za cenu za kterou ji poskytujeme- Objednejte dtkud'! zasoba staci. Adresujte: ODVARKA B(ROS;,r CLARKSON. okoli. Vykoukl a tu spatfil pfed domkem sedeti zenu. ktera do svych siti chyta mracna nuti je, aby vytfalVrdest'. Zena pozvala ho pfivetive. aby vstoupil do domku a dala mu dar uciniti se neviditelnym. Pak dala mu pruvod jeste dale do hlubin ze me. k narodu hadimu a antilopi nm, jenz bydli vedle sebe ve dvou velkych kivach. Take zde byl pfijat Tigo velmi pfivetive a po hostinsky a nliucil se vseclmy za fikaci formulky, potfebne k pfi vabeni nebo odehnani mracen, roz poutani vetru a pfivabeni a zahna nf zvifat. Pohlavar hadiho a antilopiho na roda velmi si oblibil Tiga a dal mu dve divky, z kazde kivy jednu. O be znaly prosffedky proti hadfmu ustknuti. Pohlavar fekl Tigo"i, a by jednu z divek sam pojal za manzelku. ale druhon ze miisi ur cite pfivesti svemu bratru. Pak dal jeste Tigovi 'tiponi''. svaty prapor a pravil, ze musi byti ce lym knienem ochraiiovan a uctfvan a postaven.na oltaf. jinak ze mo dlitby kmene neproniknou k bol hum. Tigo vydal se na zpatecni ces tu. Kdyz pfisel k domku zeny. chytajici mracna, pletla hluboky kos. do liehoz si musel sednout Ti go s obema divkami. Pak upfedla zena dlouhe nite, potom pfivazala kos na mracna a ta vseehny vv nesla na povrch zeme. Mladsi divku dal Tigo svemu bratru a oznamil, ze po 16 dnech se ma konati svatba. Pateho dne po navratu Tiga pfisel hadi narod na povrch zeme, navstivil kivy kmene a dostal k jidlu? klicici obi li. Pak opustil kivy a zmizel. Tigo a obe divky vsak vedeli, ze vyslanei jen zmenili svou podo bu a jsou jeste v udoli jako hadi. Proto porucil svym lidem, aby je schytali, pfinesli do kiv. umyli a tancili s nimi. Otyfi dny uplynuly. nezli byli hadi na vsech stranach schytiini. Pak byli za slavnostni ho obfadu omyti. Hadi pozorne naslouchali modlitbam pronase nym u oltaf e; pak tancili se svy mi bratry-lidmi, ktefi je opet od nesli do udoli a pustil je na svo bodu. Brzy se natili do podsveti a pfinesli bohum pfani lidi. Ruzne odmeny za statecnost. Vseehny velke evropske moc nosti maji z vlastni odmeny pro ty kdoz v boji se vyznamenali. a je jisto, ze behem pfitomne valky mnoho vojinu bude jimi vyzname nano. V Anglii je to prosty bron zovv kfiz kralovny Victorie. kte- jsme pfedpovidaiy stalo se!! 1 I a c i n e j s i ! I ! 45 na '21 centu. o by se kazdy v eas kavou,. cajem f kavy az o G centu na libfe, ktere z vyse uvedenych knizek''posleme jaa.' kte-" ry je nejmladsi ze vsech dekoraci, nebof zfizen bvl v dobe Kfvmske valkv v roce 1856. V Anglii I vsak ti. kdo jej ziskali, vazi si jej ;vicer nez jakehokoliv bohatstvi. Rakousky fad AEarie Terezie je ;ze vsech techto dekoraci nejstarsi. V Nemecku podobnou odmenou je fad zelezneho kfize, ktery zalo zen byl Bedfichem Druhym, cLsa fem pruskym, v roce 1813. Kusko dava svym statecnym hrdinum kfiz sv. Jifi, ktery zalozen byl proslavenou carevnou Katefinou druhou v roce 1769. Rnsky fad je zlaty a ma uprostfed krasnou mo dajlii se sv. Jifim, jenz usmrcuje draka. V Hakousku je to fad zlateho kfize "Marie Terezie, ktereho do stava se vojinum za statecnost. Vojensky fad tento zalozen'byl y roce 1757 Marii Terezii po vitez stvi u Kolina. Tento faS'ma ten tyz napis jako kfiz anglicky kra lovny Victorie, a sice v anglicine "For valor" a v latine "Fortitu dini. " Jest za jimavo, ze v pfitom ne dobe neni v Eakousku nikoho, kdo by se mohl poehlubiti timto fadem. Poslednim rakouskym ry tifem fadu Marie Terezie byl ba ron Fejervary. kteiy zemfel pred nedavnem. Prnimi rytifi tbhoto slavneho fadu byli pdlni marsalko ve Karel, vevoda lotrinsky, a hrabe Daun. V roce 184S tento fad obdrzel polni marsalek Kadecky. Majitel tohoto fadu ziskava pravo na baronstvi a krome toho ma do zivotni pensi $500 az 4?1200. Vdo vim (iostava se pak pense polovie n:. Tl'ad eesine legie, terym Fran eie odri'efiuje svoje statecne bo jovnikv. byl zalozen velkym Na poleoneni a vojin, kcery je jim o zdoben, poziva ruzna pra"va. Mu si mu byti salutovauo vsemi dtV stojniky i prostymi vojinv. Tjentny Ostrov! Od Juliuse Vernea. Tento krasny roman ve tfech dilech a citajici 525 stranek posleme na kte roukoliv adresu ve Spojenych Statech za $1.50. Adresujte ODVARKA BROS., Clarkson. Dlouhe veSery jiz nastavaji a vy zajiste budete touziti po do bre cetbe a protoz si Vas pfejeme upozorniti na to, ze mame na skla de mnoho pekuych a poutavych romanu, ktere prodavame za po lovieni pravidelnou cenu. Piste si o seznam. ODVARKA BBOS., Clarkson,Neb. -SiVi