Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19??, November 11, 1914, Image 7

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    Buffalo
Hrdina divokeho -zapadu
Magda, dcera pateho
pluku.
Eadost Anglicanu. byla nesmir
ma, kdyz je vzal stranou a sdelil
jim, ceho se od bileho ducha do
vedel a zaroven jim odevzdal jeho
pozustalost.
Na kozene tobolce bylo zlatem
-vyrazeno jmeno "Eniil Golden".
ZaveC psana rukopisem, jejz oba
Anglicane lined poznali, byla jen
kratinka, obsahovala vsak pfe
dulezitou zpravu, ze se Golden v
Americe ozenil s Lucili Hammond
ovou, mel dcerusku, kterou naz
vali po jeji anglicke babicce Mag
dou, o obou vsak se mu feklo, ze
pri strasnem vpadu indianskem
byly zavrazdeny.
Nevedel tedy urcite, zdali jsou
mrtvy anebo nejakym zazrakem
vyvazly nebot' jick na vlastni oci
nevidel umirati.
Zato byly v tobolce jeste jine lis
tiny, z nichz vychazelo na jevo,
ze Magda, dcera pateho pluku. jest
dcerou nest'astneho Zlatobora.
Tim bylo jeji tajemstvi vysvet
leno, az na to, jak se saniotinka
dostala na step. Buffalo Bill vsak
se domnival, ze ji asi nektery ver
ny sluha zachranil ze strasne fezi,
le jsa bezpochyby sam smrtelne
ranen, uvazel ji na kone, opatfil
jidlem i napojem na nekolik dni
a s duverou v Boha a dobre lidi
ponechal mlady zivot jeho osudu.
Jeste tehoz rana se vyprava vy
clala na zpatecni cestu do pevnos
ti, kam druheho dne bez nejmensi
zle prihody dorazila.
Jezto Buffalo Bill celkem pro nic
ra. nic obetoval sve krasne kniry
-i bradku, chtel z toho niiti aspon
pofadnou legraci. Jeste pfed pev
nosti prevlekl se znova za indiau
skeho pohlavara, a to tak mistr
ne, ze nebylo mozna, aby ho nekdo
poznal.
' Zvolna a dfistojne vjel na ukra
denem indianskem koniku do pev
iioeti. Kbzumi se, ze vsecko obyva
telstvo pevnosti bylo hned na no
h&ch, aby se podivalo na zajatou
jrudou pfiseru.
Sam plukovnik Koyal objevil se
na namesti pfed svym domem, ob
klopen vsemi dustojniky. Kdyz
pfed nimi vyprava stanula, vyjel
Buffalo Bill z fady a se vsi indi
inskou hrdosti a dustojnosti bo
tovil se pronesti k plukovnikovi
nejakou kvetnatou fee.
V torn vsak pfibehla Magda, z
dsleka volajic :
'Deti, coz pak jste vsichni oslep
li? Vzdyf je to nas Buffalo Bill!"
Pohlavar se na ni vztekle roze
jel jako masopustni maskara na do
terave zevlony, ale statecna divka
se mu dala do smichu a vsichni se
small s ni
.
Magda klidne pfijala blahopfa
111 svych ahglickych pfibuzuych.
Jakmile se naskytla prvnl vhod
na. chvile, vzala Billa Codyho stra
nou a sdelila mu vysledek svelio
pozorovani :
Podezfeli obyvatele tajemne
ho Dvorskeho ostrova se hned ten
den po tvem odjezdu vratili zase
do Mexika. S himi zmizel tez don
Eduardo Vincente. Bessie, loucie
se se mnou, pfiznala se mi, ze uz
nekolik let jest jeho manzelkou.
Pro jeho zaletnost vsak se s nim
rozesla a proto se v takpve taj
nosti usadila s matkou na nepfi
stupnem Dvorskem ostrove. Ale
don Eduardo ji pfece vroucne mi
luje. Ziskav na svou stranu jejiho
stryce a nedal ji pokoje, az se s
nim zase smifila. Odjeli na statky,
jez don Eduardo zatim zdedil po
rodicich. Ve Smrtne rokli schaze
li se proto, ze matka Bessiina dlou
ho nechtela o jeho navsteve slyse
ti. Tof cele tajemsvL"
Brzy na to odjela krasna dcera
ateho pluku se svymi pfibuznj'
mi do Anglie, ale nezvykla tarn.
Za nekolik mesicu. vratila se do
stare vlasti, po niz nepfestala tesk
niti a ktere pak jiz zustala verna,
stavsi se drahou zenuskou "hroz-
neho protivy" Onderdonka, ktery
zatim byl za setnika povysen.
Konec svazku "Magda dcera pa
teho pluku."
Jedovaty
Had Cheyennu.
Nemy pocestny.
Postovni kocar vesele racliotil
po hrbolate ceste do Rajskych hor.
Na kozliku sedel novy postovsky
pacholik. ale jak se zdalo vy
znal se zcela dobfe na zanedbane.
takofka jen cvicenym ocim patr
ne silnici.
Oba postovsti pacholici, ktefi
pfed nim postu na zapad vozili,
byli davno od loupezniku zavraz
deni. Prave se lide v postovni sta
nici pfeli, najde-li se jeste tfeti
clovek, ktery by mel tolik pekelne
odvahy, aby se s postovnim sesti
pfezenim vydai na nebezpecnou
cestu, kdyz se u postmistra pfihla
sil do sluzby jakysi neznamj', sta
tecny muz a jak se samo sebou ro
zumi, byl s otevfenym narucim pfi
jat. Postmistr si jen mnul nice ra
dosti, ze tak brzy dostal slusneho
nahradnika.
Co byl zac. nikdo nevedel a
nikdo se o to take nestaral. Za
to tim horliveji meli se muzove
mestecka k sazkam na neho. Vzdor
tomu nebylo mozno jedine sazky
uzavfiti. Utvofily se sice velmi za
hy dva tabory jedni se sazeli,
ze neznamy odvazlivec dojede sve
lio cile uz jenom jako neboztik,
druzi tvrdili, ze bude cestou zastf e
len ale to se i mudrcum male
ho zapadniho mestecka zdalo byti
jedno !
Udefili tedy na postmistra. aby
on venoval na protisazku aspon
padesat dollaru, ktere pry miize
snadno ozeleti, jelikoz usetfi plat,
vyjednany s postovskym pachcli-
kem pro pfipad st'astneho navra-
tu.
Tak bodfi pecivalove poeitali s
(novyni postovskym pacholikem uz
jenom jako s mrtvolou. ackoli te
prve vylezal na kozlik!
Zdali se postmistr dal k sazce
pfemluviti nebo ne. na torn proza
tim nezalezi.
Do posty sedli toho due pouze
dva pocestni jakasi mladinka
dama jejizto zjev byl v tomto di
vokem svete jakesi bozi t'ululum,
jez patrne bylo muzskeho rodu,ale
muzskeho na sobe nemelo nic kro
me odevu.
Sedelo bazlive sehouleno do kout
ka kocaru a celou cestou, ktera jiz
trvala dva dni nebof oba pfijeli
spolu od vychodu a pfesedali zase
do stejneho vozu na zaxad ne
promluvilo slovicka se svni kras
nou spolecnici ani s postovskym
pacholikem, vubec s nikym.
Divka, ktere byl cas nesmirne
dlouhym, nebyla by pohrdla slus
nym hovorem, ale konecne .;e spfa
telila s myslenkou, ze jeji spolec
nik jest nemy. V duchu jej tedy
patficne politovala a vice si ho la
ke nevsimala.
Za veseleho troubeni a praskotu
odjizdel postovni kocar z Doha
osady s'novym postovskym pa
cholikem na kozliku. Chlapik se
del jak z kovu ulit adrzel oprati v
rukach s takovou mistrovskou pev
nosti, ze nektefi z divaku byli jiz
na vahach, nemaji-li pfece vsaditi
na jeho st'astny navrat.
Nekolik tuctu anglickych mil
mela posta st'astne za sebou a pfed
nedavnem minula take prvni pn;
pfahadlo, kde byli zemdleni ta
houni cerstvymi nahrazeni kdyz
v torn nemy nahle promluvil, a to
po certech srozumitelne :
"Poslyste, slecinko! Znam vas
a dobfe vim, proc vazite dalekou
cestu na divoky zapad mezi zlo
tfile zlatokopy!"
Divku toto nenadale osloveiii
tak pfekvapilo, ze leknutim zbled
la. "Nuze, kdo jsem a proc cestn
ji do tohoto kraje?" vykoktala
zmatena.
"Kdo jste, to vite sama nejlepe,
avsak ucelem vasi cesty jest, aby
ste si v Karbanove nebo nekde jir.
de zahrala o vysokou sazku! Ale
ja jsem vas prohledl a protoze
jsem s to., abych vase karty pfe
trumfl, zadam vas v dobrote: Vy
dejte mi penize a vsechny klenoty,
aebot' vim, ze mate u sebe slusne
jmeni!
"Zlaznil jste se? Ani mi nena
padne, abych se dala od
vas nebo od kohokoli jineho olou
piti. Hej, postovskj' pacholiku !'
Kocar okamzite stanul a divka
kficela okenkem. vedoucim na koz
Ilk:
' 4 Tento clovek by nine rad okra
11 zadam o vase zastani!"
Postovsky pacholik se ohledl, a
le vida, ze ho nemy pocestny uz
drzi revolverem v sachu. pokrcil
rameny a fekl:
'Lituji, mila slecno avsak ne
mohu vam pomoci!"
"Zbabelce!" vykfikla uboha line
vive.
Zlosyn vsak se dal do smichu,
fka :
"Slava vam, postovsky pacho
liku je videt, ze jste chytry
chlap! Nelitoval jsem daleke ces
ty, abych ziskal majetek tohoto
devcete, a proto kazdy pokns, a
i'.vste mi v torn zabranil. stal by
a as zivot!''
A vztahnuv spustenym pfednim
oknem ruku po nacholikovu opas-
k;. dodal:
''Dovolte, pfiteU, pfeilevsim
bveh rad vase zbram- !'
To fka, odnal" postovskemu pa
cholikovi dva velke re vol very a
dlouhy nuz, jichzto rukoveti vy c
l'ivaly z kozeneho opasku.
"Tak, mila slecr.o!" obratil se
Zcise k polekane divco. "Zde se mu
sne rozlouciti, a prrto bud'te tak
laskava a vydejte mi vsecKo, oc
jsem vas zadal! Neni dokonce
tfeba, abyste se na to tak smutne
divala, nebot' nahodou vim, ze by
ste kousek dale byla tak, jako tak
o vsechno okradena. Budete to te
dy miti dfive odbyto.''
Nepomohlj prosby ani slzy
uboha divka musela vydati zatvrze
lemu lupici vsechny penize i kle
noty, jez mela v kozene pfirucni
tasce. Marne vznasela upenlive o
ci k postovskemu pacholikovi. Baz
livec ten ji zase odbyl jen kree
nim ramen a klidne se dival na
jeji bolestne louceni s penezi.
"A ted', mily pacholiku, musim
vas jeste obtezovati prosbou, aby
ste mi podal se stfechy muj vak!"
.volal loupeznik, vyskakuje z ko
caru. Koci se poslusne natahl pro tez
ky kufr a podal jej lupicovi, ktery
ho na zemi otevfel. Tu se ukazalo,
ze jeho hlavnim obsahem jest upl
ny vystroj pro jezdeckeho kone:
Male spanelske sedlo, ohlavka, ba
lik houni, dve kozene torby, jed
na pro zasobu potravin, druha pro
stfelivo, potom kratka lamaci pus
ka a jine.
"Nuze. jak vidite, dobfe jsem
se zaopatfil na dalsi cestu!" fekl
lotr s iismevem. "Jenom si jeste
vyberu nejlepsiho kone a ostat
nich pet zastf elim. Zbytek cesty
musite pak arei vykonati pesky
ale prave to nine bude velmi zdra
ve. Nez se nekdo bude moci pusti
ti za mnou, budu jiz pf es hory do
ly haha!"
Za te feci i potom, kdyz vy
biral kone, nespustil oba mlade li
di s musky sveho revolveru.
Placiei divka vystoupila lined za
nim z kocaru a ocima, pbiyma div
ne smesi straehu i nenavisti, sle
dovala kazdy jeho pohyb. Zdalo
se, ze cilia na pfilezitost, aby se na
neho z nenadani vrhla a kofist'
mu zase vyrvala.
Kdyz lupic byl se svym v.ybe
rem hotov, zavolal zhurta na pos
tovskeho pacholika :
"Ted' dolu s kozliku! Zatim co1
ja ostatnich pet herek zastfeliin.
odstrojte vybraneho kone z clio
moutu a dejte mi na nej sedlo i
mou ohlavku ! Ale hnete sebou,
sice mam pro vas jeste iednu kul
ku v hlavni !"
Postovsky pacholik zase posle
chl. Skocil s kozliku tak nahle. ze
padl na kolena. Hned vsak se
vzchopil a v temz okamziku zales
kl se mu v pravici revolver, na-ni-feny
na uzasleho zlosyna.
Cele, na pohled zbabele chovani
postovskeho pacholika se razem
zmenilo.
"Zahod'te zbran a nice vzhu
ru!" vzkfikl silnym, velitelskym
hlasem.
Avsak zlosyn nemel ehut' po
slechnouti. Zaklel, az se hory o
tfasly, a pokusil se stfeliti po
svem nenadalem utocnku, Ale
ten byl hbitejsi nez on. Stiskl
spoust' vystfel zarachotil neko-
likanasobnou ozvenou mezi skal-
nimi utesy a drzy lupic skacel
se okamzite mrtev na zem.
Divka v prvni chvili hruzou a
desenim hlasite vykfikla.
Hned na to vsak radostne zaja-
sala, kdyz ji postovsky pacholik
podaval jeji malou kozenou tasku
s uloupenym jmenim, kterou pad-
lemu zlosynovi zase odebral.
Prosim, slecno, zde jsou vase
penize i klenoty!" fekl proste.
"A ja jsem vas nazvala zbabel-
cem !
zvolala divka zahanbena.
Muzete mi odpustiti?"
"Nezbyva mi nic jineho, nebot'
z nouze jsem si opravdu musel za-
hrati na zbabelce!" usmal se pos
tovsky pacholik. "Byl jsem tak
neopatrny, ze jsem si na ehlapa
nedal pozor. Vyvaloval jsem oci
na vsecky strany. odkud jsem ve-
tfil nebezpeci jenom do vozu
mi nenapadlo se podivati. Tak mne
mel ve sve moci nez jsem se nece-
ho zleho nadal, a pak mi arci ne-
zbyvalo se podivati. Tak mne mel
ve sve moci nez jsem se neceho
zleho nadal, a pak mi arci nezby
valo nez chovati se pekne tise."
"Ale kde jest vzal revolver:"
vpadla mu divka do feci. "Vzdyt'
jsem videla, jak vam odnal vsec
ky zbrane."
"Odnal mi jen ty, ktere mu pi-
chly do oci!" zasmal se postovsky
pacholik. "Na stesti mam ve zvy-jno.
ku, nositi dva dalsi revolvery v
holinkach, o cemz se az pozde pfe-
svedcil."
Pfeji mu toho ze srdce! A-
le kdo to asi je?"
Vy to nevite, slecno?"
Jakziva jsem ho nevidela
teprve cestou sem se ke mne pfi
druzil. ' '
"Divna vec! Bezpochyby s va
mi jel schvalne, aby vas na pfi
hddnem miste pfepadl. Patrne te
dy vedel, ze mate mnoho penez a
klenotu u sebe
" ' Sam se nine k tomu pf iznal
ackoli jest mi zcela nepochopitel
no, kde a jak to vyzvedel."
1 Takova rota ma oci a usi po-
fad otevfeny!" zamrucel postov
sky pacholik. "Ale ted? nic plat-
no. mila slecno, musime ujizdeti
dale. Eadim vam, abyste si pfised
la ke mne na kozlik. Mam totiz
jakesi tuseni, ze nas kdesi znova
pfepadnou.
Skryjte si tedy svuj majetek,;
jak nejlepe muzete, prazdnou ko
zenou tasku nechejte v kocafe a
dobfe si pamatujte, co mate mluvi
ti, kdybychom opravdu byli pfe-
padeni. liekneme, ze nas uz nekdo
oloupil a s kofisti ujel na jed
nom z mych koni, zanechav svelio
soudruha mrtveho na bojisti."
"Ucinim to, ackoli nelhu rada.
Ale kam mam sve veei schova-
ti. aby jich nikdo neuasel, kdyby
prohledavali?"
"Hm, vefite-li nine nejsem
tak spatny chlap, jak se snad iia
prvni pohled zdam!"
lMKoii! Mam ve vas pmou
duveru !"
"Pak si tedy klidne vsecko na
strkejte do mych vysokych holi
nek. Je tarn jeste mista dost."
To bylo brzy hptovo.
Pacholik nalozil jjak mrtvolu
zlosynovu do kocaru, odstrojil vy
braneho kone, hodil chomout a fe
nieni na kocarovou stfechu a za
linal zvife do lesa, kde se mohlo
klidne pasti, az si pro ne nekdo
zase pfijde. Konecne vylezl na koz
'ik a zdvihl divku k sobe.
Hned na to vzal oprati do ru
ky, zapraskal bieem nad hlavami
odpocatych koni a posta zase u
jizdela s podivnhodno'i rvchlcsti
dale.
T'jeli v.ak pouze nekolik anlic
kych mil. kdyz zrovna pfed nimi
houkl vystfel a kulka hvizdla po
stovskemu pacholikovi vedle ucha.
"Tot' jen pfatelsky pokyn, aby
ste okamzite zastavil!" ozval se
lined na to jakysi drsny Idas.
"Pekne dekuji pfatelskym
pokynum ja od jakziva rad vyho- Inejpeknejsi pokoj ve svem spina
vim ! Jak vidite, panove, uz vem kurniku ! Za to pocestny
stojime!" odpovedel postovsky pa v kocafe potfebuje uz jenom dost
cholik klidne, spatfiv nekolik za- malou jamku na hfbitove."
kuklenych chlapu, ktefi se prave Hostinsky pohledl do kocaru, na
vynofili z lesa. s puskami nami- eez rozpacite pfistoupil k divce,
f enymi na neho.
"Dobra, pfiteli, ceho pak se
nam dnes dostane?"
Katovy opratky kdyby slo
Ipo me!
!Jen dejte pozor na jazyk!"
broukl zakukleny vousac, patrne
nacelnik roty. "Pfed vami uz ova
pacholici sleteli s kozliku, protoze
byli trochu prostof eci i vas by
chom byli zrovna zastfelili, kdyby
nebylo slecny, ktera sedi vedle
vas.
"Podivejte se radeji na irtve
ho ehlapa do kocaru!" prohodil
postovsky pacholik klidne.
"Mrtveho vezete? Co pak to
znamena?"
' 1 Inu, to znamena ze lotr ten jel
s nami v kocafe a najednou mne
porucil zastaviti. Protoze ke sve
niu zvolani ucinil rozkaznik revel-
verem, pfispisil jsem si a vehnal
mu kulku do hlavy. Skoda jen, ze
jsem jeho soudruhovi nemohl za
braniti, abv tuto ubohou divku o-
loupil, vypfahl mi kone a ujel s
penezi.
Vsak prazdna taska sleciua ;es-
te lezi v kocafe, jak ji tarn zaho-
dil. Dosud voni po bankovkach a
.po zlate, kterymi byla naplnena.
Strcte do ni nos a pficichnete
si vice ne na vas nedostalo!"
Vudce loupezniku po nem mrs-(dve
kl vzteklym pohledem, ale nefikal
inc.
Ted' jste byla od spolucestuji-
ciho oloupena, mila slecno ?" obra
til se k divce dosti zdvofile.
"Bohuzel, pane! Vzal mi vsech-
co jsem mela u sebe!
A utekl?"
-
Ujel na koni, ktereho nine u-
kradl ten holomek!" vmisil se
postovsky pacholik do feci.
Lupic se pfesvedcil o desne
prazdnote kozene tasky, pozorne
prohledl neboztika v kocafe a za-
mrucel konecne, kroute hlavou .- , ze ve vf ave nebylo slyseti vlastni
"Neznam ho! Ale dobfe mu. ho slova tu najednou vsecko
chlapovi takova drzost, plesti ztichlo jako v kostele pfed kaza
se nam do femesla!" !nim.
Trpce sklaman pohledl zase na
. divku.
"Kolik pak jste mela v te koze
ne kabelce?" otazal se smutne.
Ne mnoho. Pouze nekolik tisic
v bankovkach, ale vice nez jednou
tolik ve zlate a v klenotach
"U certa, to jiz stoji za to, aby-
chom se za nim pustili! vzhu
ru. hosi, tomu sprostemu zlodeji
ukazeme, co je to okradati spolu
poeestne ! '
A obrativ se k postovskemu pa
cholikovi, dodal :
"Hej. pfiteli. jak daleko se to
stalo?"
"Slabe tfi anglicke mile. Jelikoz
ichytil prave chromeho kone, ne
muze jeste byti daleko."
Nasledoval kratky rozkaz nacel
nika lupicvi a chlapi okamzite po
skakali do sedel. Hned na to se
celii rota s vetrem o zavod rozjela
po silnici nazpet.
Postovsky pacholik, hlede za
nimi, fekl se smichem:
"Haha, najdou v lese kone u
vazaneho a pomysli si. ze jejicli
kollega radeji utekl pesky! Brzy
vsak se pfesvedci, ze kun nechro
me, a pak arci uhodnou. ze jsme
si z nicli udelali blazny a pusti se
zase za nami. Proto jen s Panem
Bohem dale!"
To fka, slehl do koni a posta
zase ujizdela zbesilym tempem pu
stymi roklinami.
Na druhem pfepfahadle dostala
cerstve tfi pary koni a s temi bez
dalsi nehodj' dorazila ke svemu
cili, totiz do osady zlatokopu, zva
ne zcela pfipadne Karbanovem.
Bylo to jedno z nejhorsich hnizd
na celem divkem zapade.
"Hej, Bille Cody, od ktere pak
doby jste se stal postovskym pa
cholikem?" pfivital je majitel ho
telu "u babovky" a k nemu pfile
hajici herny "u pikoveho esa."
"In u, mily Davide, je velka nou
ze o postovske pacholiky. Co ue
videt bude takove misto v'nosnej
si nez hodnost jenerala proto
se ho chytam v cas!" zasmal se
Buffalo Bill. "Tuhle jsem vam
hned na poprve pfivezl krasnou
slecnu, ktere tez musite vvkazati
. fka :
"Sluzebnik, ctena slecno! 3 ra
dosti vyhovim kazdemu vasemu
pfani, ale ale prosim, nemejte
za zle jak bude s placenimf
Nebof jste patrne byla oloupe-
na "
"Byla bych, kdyby nebylo toho
pana, ktereho jste nazval Bill Co
dym!" skocila mu divka do feci.
"Prosim, pane!" obratila se k
postovskemu pacholikovi. "Jste
snad slavny zved, jemuz fikaji
Buffalo Bill?"
"Jmenuji se "William Cody, mi
la slecno!" znela skrorana odpo
ved'. "Jsem armadnim zvedem a.
vse obeene mi pfezdivaji Buffalo
Bill."
Vyhazov oknem.
Divka. kterou Buffalo Bill pfi
vezl, byla stejne mlada jako kras
na. Vlastnosti to, ktere se jen vel
mi zfidka vyskytly v Karbanove,
na rejdisti mlady ch i staiych zla
tokopu, zivlu pocestnych i zlotfi
lych, dobrodruhu nejhrubsiho zr
na, falesnych hracu a jine, vetla
boziho se stitici celadky.
Jaky tedy div ze na sebe razem
upoutala pozornost cele osady?
Hostinsky David ji opravdu vy-
kazal nejkrasnejsi svetnice sveho
:hotelu". Vzdor tomu to byly jen
male, sotva o poznani cistejsi
komufky nez ostatni a bodily se
spise za vselico nez za pfibytek
pro mladou. krasnou damu.
David se ji take nabidl, ze ji bu
de posilati jidlo do svetnice, avsak
neznama kraska zamitla, fkouc,
ze radeji bude choditi ke dpoleene
tabnli.
Kdyz po prve vstoupila do ,ndel-
ny, kde sto diyokyeh stravniku do-
ivolavalo se rychle obsluhy tfiska-
nim na still, na talife, na sklenice.
na zvonky a vubec na vsechno, co
jen vydavalo nejaky zvuk tak-
Ko je to?" tazal se hostinsky .
septem Billa Codyho.
"Haha, raily pfiteli, o torn ja
vim tolik jako vy!?J zasmal se
slavnv zved tise.
i "Ale snad vite. odkud Dfiiela?"
0 to jsem se nestaral. Jste-li
i. V
tak ZVedav, zeptejte se ji na to
1 ' I ? 7
sam I
"Tedy nine aspon povezte, jak
jste se dostal na kozlik postovni
kary!"
"Dobfe! Oba posledni pacholici
byli brzy za sebou zastf eleni, pro
to bych rad vedel, kdo si tak na
postu usedl.''
"A podafilo se vam to zjistiti?"
"Inu, jednoho loupeznika jsem
skolil. Jel se mnou v kocafe a
le ukazalo se, ze neni ve spolku s
rotou, ktera nas potom pfepadla.'
"Z kratka tedy slidite po za
kefnicich, mily Cody?
"To jen tak mimoehodem!" za
smal se slavny zved. "Hlavnim u
celem me cesty je neco docela ji
neho," V torn si vsiml cinskeho vyrost
ka. ktery v karbanovskem hotelu
zastaval sluzbu pokojske a jiz chvi
li obstupoval kolem nich, hlede na
sebe obratiti pozornost slavneho
muze, jejz si netroufal pfimo oslo
viti. "Nu, mily Vasi-Visi-Vusi. co
pak bys rad?" otazal se ho Buffa
lo Bill s usmevem.
"Amejikanska sjecna by s vami
jada mjuvija aje hned!" vy
koktal copaty syn nebeske fise,
ktery hrozne cizi fee vj'slovoval
jako male dite, jez teprve zacina
mluviti.
"Nemyslim sice, ze by se slecna
byla zrovna tak vyjadfila. ale
vzdor tomu jsem ji lined k sluz
bam!" zasmal se slavny zved a
kracel za Cinanem.
(Pokracovani.)
Novemu pfedplafi
teli zasleme tento ro
man od zadatku upln
zdarma.