Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19?? | View Entire Issue (Nov. 11, 1914)
Buffalo Hrdina divokeho -zapadu Magda, dcera pateho pluku. Eadost Anglicanu. byla nesmir ma, kdyz je vzal stranou a sdelil jim, ceho se od bileho ducha do vedel a zaroven jim odevzdal jeho pozustalost. Na kozene tobolce bylo zlatem -vyrazeno jmeno "Eniil Golden". ZaveC psana rukopisem, jejz oba Anglicane lined poznali, byla jen kratinka, obsahovala vsak pfe dulezitou zpravu, ze se Golden v Americe ozenil s Lucili Hammond ovou, mel dcerusku, kterou naz vali po jeji anglicke babicce Mag dou, o obou vsak se mu feklo, ze pri strasnem vpadu indianskem byly zavrazdeny. Nevedel tedy urcite, zdali jsou mrtvy anebo nejakym zazrakem vyvazly nebot' jick na vlastni oci nevidel umirati. Zato byly v tobolce jeste jine lis tiny, z nichz vychazelo na jevo, ze Magda, dcera pateho pluku. jest dcerou nest'astneho Zlatobora. Tim bylo jeji tajemstvi vysvet leno, az na to, jak se saniotinka dostala na step. Buffalo Bill vsak se domnival, ze ji asi nektery ver ny sluha zachranil ze strasne fezi, le jsa bezpochyby sam smrtelne ranen, uvazel ji na kone, opatfil jidlem i napojem na nekolik dni a s duverou v Boha a dobre lidi ponechal mlady zivot jeho osudu. Jeste tehoz rana se vyprava vy clala na zpatecni cestu do pevnos ti, kam druheho dne bez nejmensi zle prihody dorazila. Jezto Buffalo Bill celkem pro nic ra. nic obetoval sve krasne kniry -i bradku, chtel z toho niiti aspon pofadnou legraci. Jeste pfed pev nosti prevlekl se znova za indiau skeho pohlavara, a to tak mistr ne, ze nebylo mozna, aby ho nekdo poznal. ' Zvolna a dfistojne vjel na ukra denem indianskem koniku do pev iioeti. Kbzumi se, ze vsecko obyva telstvo pevnosti bylo hned na no h&ch, aby se podivalo na zajatou jrudou pfiseru. Sam plukovnik Koyal objevil se na namesti pfed svym domem, ob klopen vsemi dustojniky. Kdyz pfed nimi vyprava stanula, vyjel Buffalo Bill z fady a se vsi indi inskou hrdosti a dustojnosti bo tovil se pronesti k plukovnikovi nejakou kvetnatou fee. V torn vsak pfibehla Magda, z dsleka volajic : 'Deti, coz pak jste vsichni oslep li? Vzdyf je to nas Buffalo Bill!" Pohlavar se na ni vztekle roze jel jako masopustni maskara na do terave zevlony, ale statecna divka se mu dala do smichu a vsichni se small s ni . Magda klidne pfijala blahopfa 111 svych ahglickych pfibuzuych. Jakmile se naskytla prvnl vhod na. chvile, vzala Billa Codyho stra nou a sdelila mu vysledek svelio pozorovani : Podezfeli obyvatele tajemne ho Dvorskeho ostrova se hned ten den po tvem odjezdu vratili zase do Mexika. S himi zmizel tez don Eduardo Vincente. Bessie, loucie se se mnou, pfiznala se mi, ze uz nekolik let jest jeho manzelkou. Pro jeho zaletnost vsak se s nim rozesla a proto se v takpve taj nosti usadila s matkou na nepfi stupnem Dvorskem ostrove. Ale don Eduardo ji pfece vroucne mi luje. Ziskav na svou stranu jejiho stryce a nedal ji pokoje, az se s nim zase smifila. Odjeli na statky, jez don Eduardo zatim zdedil po rodicich. Ve Smrtne rokli schaze li se proto, ze matka Bessiina dlou ho nechtela o jeho navsteve slyse ti. Tof cele tajemsvL" Brzy na to odjela krasna dcera ateho pluku se svymi pfibuznj' mi do Anglie, ale nezvykla tarn. Za nekolik mesicu. vratila se do stare vlasti, po niz nepfestala tesk niti a ktere pak jiz zustala verna, stavsi se drahou zenuskou "hroz- neho protivy" Onderdonka, ktery zatim byl za setnika povysen. Konec svazku "Magda dcera pa teho pluku." Jedovaty Had Cheyennu. Nemy pocestny. Postovni kocar vesele racliotil po hrbolate ceste do Rajskych hor. Na kozliku sedel novy postovsky pacholik. ale jak se zdalo vy znal se zcela dobfe na zanedbane. takofka jen cvicenym ocim patr ne silnici. Oba postovsti pacholici, ktefi pfed nim postu na zapad vozili, byli davno od loupezniku zavraz deni. Prave se lide v postovni sta nici pfeli, najde-li se jeste tfeti clovek, ktery by mel tolik pekelne odvahy, aby se s postovnim sesti pfezenim vydai na nebezpecnou cestu, kdyz se u postmistra pfihla sil do sluzby jakysi neznamj', sta tecny muz a jak se samo sebou ro zumi, byl s otevfenym narucim pfi jat. Postmistr si jen mnul nice ra dosti, ze tak brzy dostal slusneho nahradnika. Co byl zac. nikdo nevedel a nikdo se o to take nestaral. Za to tim horliveji meli se muzove mestecka k sazkam na neho. Vzdor tomu nebylo mozno jedine sazky uzavfiti. Utvofily se sice velmi za hy dva tabory jedni se sazeli, ze neznamy odvazlivec dojede sve lio cile uz jenom jako neboztik, druzi tvrdili, ze bude cestou zastf e len ale to se i mudrcum male ho zapadniho mestecka zdalo byti jedno ! Udefili tedy na postmistra. aby on venoval na protisazku aspon padesat dollaru, ktere pry miize snadno ozeleti, jelikoz usetfi plat, vyjednany s postovskym pachcli- kem pro pfipad st'astneho navra- tu. Tak bodfi pecivalove poeitali s (novyni postovskym pacholikem uz jenom jako s mrtvolou. ackoli te prve vylezal na kozlik! Zdali se postmistr dal k sazce pfemluviti nebo ne. na torn proza tim nezalezi. Do posty sedli toho due pouze dva pocestni jakasi mladinka dama jejizto zjev byl v tomto di vokem svete jakesi bozi t'ululum, jez patrne bylo muzskeho rodu,ale muzskeho na sobe nemelo nic kro me odevu. Sedelo bazlive sehouleno do kout ka kocaru a celou cestou, ktera jiz trvala dva dni nebof oba pfijeli spolu od vychodu a pfesedali zase do stejneho vozu na zaxad ne promluvilo slovicka se svni kras nou spolecnici ani s postovskym pacholikem, vubec s nikym. Divka, ktere byl cas nesmirne dlouhym, nebyla by pohrdla slus nym hovorem, ale konecne .;e spfa telila s myslenkou, ze jeji spolec nik jest nemy. V duchu jej tedy patficne politovala a vice si ho la ke nevsimala. Za veseleho troubeni a praskotu odjizdel postovni kocar z Doha osady s'novym postovskym pa cholikem na kozliku. Chlapik se del jak z kovu ulit adrzel oprati v rukach s takovou mistrovskou pev nosti, ze nektefi z divaku byli jiz na vahach, nemaji-li pfece vsaditi na jeho st'astny navrat. Nekolik tuctu anglickych mil mela posta st'astne za sebou a pfed nedavnem minula take prvni pn; pfahadlo, kde byli zemdleni ta houni cerstvymi nahrazeni kdyz v torn nemy nahle promluvil, a to po certech srozumitelne : "Poslyste, slecinko! Znam vas a dobfe vim, proc vazite dalekou cestu na divoky zapad mezi zlo tfile zlatokopy!" Divku toto nenadale osloveiii tak pfekvapilo, ze leknutim zbled la. "Nuze, kdo jsem a proc cestn ji do tohoto kraje?" vykoktala zmatena. "Kdo jste, to vite sama nejlepe, avsak ucelem vasi cesty jest, aby ste si v Karbanove nebo nekde jir. de zahrala o vysokou sazku! Ale ja jsem vas prohledl a protoze jsem s to., abych vase karty pfe trumfl, zadam vas v dobrote: Vy dejte mi penize a vsechny klenoty, aebot' vim, ze mate u sebe slusne jmeni! "Zlaznil jste se? Ani mi nena padne, abych se dala od vas nebo od kohokoli jineho olou piti. Hej, postovskj' pacholiku !' Kocar okamzite stanul a divka kficela okenkem. vedoucim na koz Ilk: ' 4 Tento clovek by nine rad okra 11 zadam o vase zastani!" Postovsky pacholik se ohledl, a le vida, ze ho nemy pocestny uz drzi revolverem v sachu. pokrcil rameny a fekl: 'Lituji, mila slecno avsak ne mohu vam pomoci!" "Zbabelce!" vykfikla uboha line vive. Zlosyn vsak se dal do smichu, fka : "Slava vam, postovsky pacho liku je videt, ze jste chytry chlap! Nelitoval jsem daleke ces ty, abych ziskal majetek tohoto devcete, a proto kazdy pokns, a i'.vste mi v torn zabranil. stal by a as zivot!'' A vztahnuv spustenym pfednim oknem ruku po nacholikovu opas- k;. dodal: ''Dovolte, pfiteU, pfeilevsim bveh rad vase zbram- !' To fka, odnal" postovskemu pa cholikovi dva velke re vol very a dlouhy nuz, jichzto rukoveti vy c l'ivaly z kozeneho opasku. "Tak, mila slecr.o!" obratil se Zcise k polekane divco. "Zde se mu sne rozlouciti, a prrto bud'te tak laskava a vydejte mi vsecKo, oc jsem vas zadal! Neni dokonce tfeba, abyste se na to tak smutne divala, nebot' nahodou vim, ze by ste kousek dale byla tak, jako tak o vsechno okradena. Budete to te dy miti dfive odbyto.'' Nepomohlj prosby ani slzy uboha divka musela vydati zatvrze lemu lupici vsechny penize i kle noty, jez mela v kozene pfirucni tasce. Marne vznasela upenlive o ci k postovskemu pacholikovi. Baz livec ten ji zase odbyl jen kree nim ramen a klidne se dival na jeji bolestne louceni s penezi. "A ted', mily pacholiku, musim vas jeste obtezovati prosbou, aby ste mi podal se stfechy muj vak!" .volal loupeznik, vyskakuje z ko caru. Koci se poslusne natahl pro tez ky kufr a podal jej lupicovi, ktery ho na zemi otevfel. Tu se ukazalo, ze jeho hlavnim obsahem jest upl ny vystroj pro jezdeckeho kone: Male spanelske sedlo, ohlavka, ba lik houni, dve kozene torby, jed na pro zasobu potravin, druha pro stfelivo, potom kratka lamaci pus ka a jine. "Nuze. jak vidite, dobfe jsem se zaopatfil na dalsi cestu!" fekl lotr s iismevem. "Jenom si jeste vyberu nejlepsiho kone a ostat nich pet zastf elim. Zbytek cesty musite pak arei vykonati pesky ale prave to nine bude velmi zdra ve. Nez se nekdo bude moci pusti ti za mnou, budu jiz pf es hory do ly haha!" Za te feci i potom, kdyz vy biral kone, nespustil oba mlade li di s musky sveho revolveru. Placiei divka vystoupila lined za nim z kocaru a ocima, pbiyma div ne smesi straehu i nenavisti, sle dovala kazdy jeho pohyb. Zdalo se, ze cilia na pfilezitost, aby se na neho z nenadani vrhla a kofist' mu zase vyrvala. Kdyz lupic byl se svym v.ybe rem hotov, zavolal zhurta na pos tovskeho pacholika : "Ted' dolu s kozliku! Zatim co1 ja ostatnich pet herek zastfeliin. odstrojte vybraneho kone z clio moutu a dejte mi na nej sedlo i mou ohlavku ! Ale hnete sebou, sice mam pro vas jeste iednu kul ku v hlavni !" Postovsky pacholik zase posle chl. Skocil s kozliku tak nahle. ze padl na kolena. Hned vsak se vzchopil a v temz okamziku zales kl se mu v pravici revolver, na-ni-feny na uzasleho zlosyna. Cele, na pohled zbabele chovani postovskeho pacholika se razem zmenilo. "Zahod'te zbran a nice vzhu ru!" vzkfikl silnym, velitelskym hlasem. Avsak zlosyn nemel ehut' po slechnouti. Zaklel, az se hory o tfasly, a pokusil se stfeliti po svem nenadalem utocnku, Ale ten byl hbitejsi nez on. Stiskl spoust' vystfel zarachotil neko- likanasobnou ozvenou mezi skal- nimi utesy a drzy lupic skacel se okamzite mrtev na zem. Divka v prvni chvili hruzou a desenim hlasite vykfikla. Hned na to vsak radostne zaja- sala, kdyz ji postovsky pacholik podaval jeji malou kozenou tasku s uloupenym jmenim, kterou pad- lemu zlosynovi zase odebral. Prosim, slecno, zde jsou vase penize i klenoty!" fekl proste. "A ja jsem vas nazvala zbabel- cem ! zvolala divka zahanbena. Muzete mi odpustiti?" "Nezbyva mi nic jineho, nebot' z nouze jsem si opravdu musel za- hrati na zbabelce!" usmal se pos tovsky pacholik. "Byl jsem tak neopatrny, ze jsem si na ehlapa nedal pozor. Vyvaloval jsem oci na vsecky strany. odkud jsem ve- tfil nebezpeci jenom do vozu mi nenapadlo se podivati. Tak mne mel ve sve moci nez jsem se nece- ho zleho nadal, a pak mi arci ne- zbyvalo se podivati. Tak mne mel ve sve moci nez jsem se neceho zleho nadal, a pak mi arci nezby valo nez chovati se pekne tise." "Ale kde jest vzal revolver:" vpadla mu divka do feci. "Vzdyt' jsem videla, jak vam odnal vsec ky zbrane." "Odnal mi jen ty, ktere mu pi- chly do oci!" zasmal se postovsky pacholik. "Na stesti mam ve zvy-jno. ku, nositi dva dalsi revolvery v holinkach, o cemz se az pozde pfe- svedcil." Pfeji mu toho ze srdce! A- le kdo to asi je?" Vy to nevite, slecno?" Jakziva jsem ho nevidela teprve cestou sem se ke mne pfi druzil. ' ' "Divna vec! Bezpochyby s va mi jel schvalne, aby vas na pfi hddnem miste pfepadl. Patrne te dy vedel, ze mate mnoho penez a klenotu u sebe " ' Sam se nine k tomu pf iznal ackoli jest mi zcela nepochopitel no, kde a jak to vyzvedel." 1 Takova rota ma oci a usi po- fad otevfeny!" zamrucel postov sky pacholik. "Ale ted? nic plat- no. mila slecno, musime ujizdeti dale. Eadim vam, abyste si pfised la ke mne na kozlik. Mam totiz jakesi tuseni, ze nas kdesi znova pfepadnou. Skryjte si tedy svuj majetek,; jak nejlepe muzete, prazdnou ko zenou tasku nechejte v kocafe a dobfe si pamatujte, co mate mluvi ti, kdybychom opravdu byli pfe- padeni. liekneme, ze nas uz nekdo oloupil a s kofisti ujel na jed nom z mych koni, zanechav svelio soudruha mrtveho na bojisti." "Ucinim to, ackoli nelhu rada. Ale kam mam sve veei schova- ti. aby jich nikdo neuasel, kdyby prohledavali?" "Hm, vefite-li nine nejsem tak spatny chlap, jak se snad iia prvni pohled zdam!" lMKoii! Mam ve vas pmou duveru !" "Pak si tedy klidne vsecko na strkejte do mych vysokych holi nek. Je tarn jeste mista dost." To bylo brzy hptovo. Pacholik nalozil jjak mrtvolu zlosynovu do kocaru, odstrojil vy braneho kone, hodil chomout a fe nieni na kocarovou stfechu a za linal zvife do lesa, kde se mohlo klidne pasti, az si pro ne nekdo zase pfijde. Konecne vylezl na koz 'ik a zdvihl divku k sobe. Hned na to vzal oprati do ru ky, zapraskal bieem nad hlavami odpocatych koni a posta zase u jizdela s podivnhodno'i rvchlcsti dale. T'jeli v.ak pouze nekolik anlic kych mil. kdyz zrovna pfed nimi houkl vystfel a kulka hvizdla po stovskemu pacholikovi vedle ucha. "Tot' jen pfatelsky pokyn, aby ste okamzite zastavil!" ozval se lined na to jakysi drsny Idas. "Pekne dekuji pfatelskym pokynum ja od jakziva rad vyho- Inejpeknejsi pokoj ve svem spina vim ! Jak vidite, panove, uz vem kurniku ! Za to pocestny stojime!" odpovedel postovsky pa v kocafe potfebuje uz jenom dost cholik klidne, spatfiv nekolik za- malou jamku na hfbitove." kuklenych chlapu, ktefi se prave Hostinsky pohledl do kocaru, na vynofili z lesa. s puskami nami- eez rozpacite pfistoupil k divce, f enymi na neho. "Dobra, pfiteli, ceho pak se nam dnes dostane?" Katovy opratky kdyby slo Ipo me! !Jen dejte pozor na jazyk!" broukl zakukleny vousac, patrne nacelnik roty. "Pfed vami uz ova pacholici sleteli s kozliku, protoze byli trochu prostof eci i vas by chom byli zrovna zastfelili, kdyby nebylo slecny, ktera sedi vedle vas. "Podivejte se radeji na irtve ho ehlapa do kocaru!" prohodil postovsky pacholik klidne. "Mrtveho vezete? Co pak to znamena?" ' 1 Inu, to znamena ze lotr ten jel s nami v kocafe a najednou mne porucil zastaviti. Protoze ke sve niu zvolani ucinil rozkaznik revel- verem, pfispisil jsem si a vehnal mu kulku do hlavy. Skoda jen, ze jsem jeho soudruhovi nemohl za braniti, abv tuto ubohou divku o- loupil, vypfahl mi kone a ujel s penezi. Vsak prazdna taska sleciua ;es- te lezi v kocafe, jak ji tarn zaho- dil. Dosud voni po bankovkach a .po zlate, kterymi byla naplnena. Strcte do ni nos a pficichnete si vice ne na vas nedostalo!" Vudce loupezniku po nem mrs-(dve kl vzteklym pohledem, ale nefikal inc. Ted' jste byla od spolucestuji- ciho oloupena, mila slecno ?" obra til se k divce dosti zdvofile. "Bohuzel, pane! Vzal mi vsech- co jsem mela u sebe! A utekl?" - Ujel na koni, ktereho nine u- kradl ten holomek!" vmisil se postovsky pacholik do feci. Lupic se pfesvedcil o desne prazdnote kozene tasky, pozorne prohledl neboztika v kocafe a za- mrucel konecne, kroute hlavou .- , ze ve vf ave nebylo slyseti vlastni "Neznam ho! Ale dobfe mu. ho slova tu najednou vsecko chlapovi takova drzost, plesti ztichlo jako v kostele pfed kaza se nam do femesla!" !nim. Trpce sklaman pohledl zase na . divku. "Kolik pak jste mela v te koze ne kabelce?" otazal se smutne. Ne mnoho. Pouze nekolik tisic v bankovkach, ale vice nez jednou tolik ve zlate a v klenotach "U certa, to jiz stoji za to, aby- chom se za nim pustili! vzhu ru. hosi, tomu sprostemu zlodeji ukazeme, co je to okradati spolu poeestne ! ' A obrativ se k postovskemu pa cholikovi, dodal : "Hej. pfiteli. jak daleko se to stalo?" "Slabe tfi anglicke mile. Jelikoz ichytil prave chromeho kone, ne muze jeste byti daleko." Nasledoval kratky rozkaz nacel nika lupicvi a chlapi okamzite po skakali do sedel. Hned na to se celii rota s vetrem o zavod rozjela po silnici nazpet. Postovsky pacholik, hlede za nimi, fekl se smichem: "Haha, najdou v lese kone u vazaneho a pomysli si. ze jejicli kollega radeji utekl pesky! Brzy vsak se pfesvedci, ze kun nechro me, a pak arci uhodnou. ze jsme si z nicli udelali blazny a pusti se zase za nami. Proto jen s Panem Bohem dale!" To fka, slehl do koni a posta zase ujizdela zbesilym tempem pu stymi roklinami. Na druhem pfepfahadle dostala cerstve tfi pary koni a s temi bez dalsi nehodj' dorazila ke svemu cili, totiz do osady zlatokopu, zva ne zcela pfipadne Karbanovem. Bylo to jedno z nejhorsich hnizd na celem divkem zapade. "Hej, Bille Cody, od ktere pak doby jste se stal postovskym pa cholikem?" pfivital je majitel ho telu "u babovky" a k nemu pfile hajici herny "u pikoveho esa." "In u, mily Davide, je velka nou ze o postovske pacholiky. Co ue videt bude takove misto v'nosnej si nez hodnost jenerala proto se ho chytam v cas!" zasmal se Buffalo Bill. "Tuhle jsem vam hned na poprve pfivezl krasnou slecnu, ktere tez musite vvkazati . fka : "Sluzebnik, ctena slecno! 3 ra dosti vyhovim kazdemu vasemu pfani, ale ale prosim, nemejte za zle jak bude s placenimf Nebof jste patrne byla oloupe- na " "Byla bych, kdyby nebylo toho pana, ktereho jste nazval Bill Co dym!" skocila mu divka do feci. "Prosim, pane!" obratila se k postovskemu pacholikovi. "Jste snad slavny zved, jemuz fikaji Buffalo Bill?" "Jmenuji se "William Cody, mi la slecno!" znela skrorana odpo ved'. "Jsem armadnim zvedem a. vse obeene mi pfezdivaji Buffalo Bill." Vyhazov oknem. Divka. kterou Buffalo Bill pfi vezl, byla stejne mlada jako kras na. Vlastnosti to, ktere se jen vel mi zfidka vyskytly v Karbanove, na rejdisti mlady ch i staiych zla tokopu, zivlu pocestnych i zlotfi lych, dobrodruhu nejhrubsiho zr na, falesnych hracu a jine, vetla boziho se stitici celadky. Jaky tedy div ze na sebe razem upoutala pozornost cele osady? Hostinsky David ji opravdu vy- kazal nejkrasnejsi svetnice sveho :hotelu". Vzdor tomu to byly jen male, sotva o poznani cistejsi komufky nez ostatni a bodily se spise za vselico nez za pfibytek pro mladou. krasnou damu. David se ji take nabidl, ze ji bu de posilati jidlo do svetnice, avsak neznama kraska zamitla, fkouc, ze radeji bude choditi ke dpoleene tabnli. Kdyz po prve vstoupila do ,ndel- ny, kde sto diyokyeh stravniku do- ivolavalo se rychle obsluhy tfiska- nim na still, na talife, na sklenice. na zvonky a vubec na vsechno, co jen vydavalo nejaky zvuk tak- Ko je to?" tazal se hostinsky . septem Billa Codyho. "Haha, raily pfiteli, o torn ja vim tolik jako vy!?J zasmal se slavnv zved tise. i "Ale snad vite. odkud Dfiiela?" 0 to jsem se nestaral. Jste-li i. V tak ZVedav, zeptejte se ji na to 1 ' I ? 7 sam I "Tedy nine aspon povezte, jak jste se dostal na kozlik postovni kary!" "Dobfe! Oba posledni pacholici byli brzy za sebou zastf eleni, pro to bych rad vedel, kdo si tak na postu usedl.'' "A podafilo se vam to zjistiti?" "Inu, jednoho loupeznika jsem skolil. Jel se mnou v kocafe a le ukazalo se, ze neni ve spolku s rotou, ktera nas potom pfepadla.' "Z kratka tedy slidite po za kefnicich, mily Cody? "To jen tak mimoehodem!" za smal se slavny zved. "Hlavnim u celem me cesty je neco docela ji neho," V torn si vsiml cinskeho vyrost ka. ktery v karbanovskem hotelu zastaval sluzbu pokojske a jiz chvi li obstupoval kolem nich, hlede na sebe obratiti pozornost slavneho muze, jejz si netroufal pfimo oslo viti. "Nu, mily Vasi-Visi-Vusi. co pak bys rad?" otazal se ho Buffa lo Bill s usmevem. "Amejikanska sjecna by s vami jada mjuvija aje hned!" vy koktal copaty syn nebeske fise, ktery hrozne cizi fee vj'slovoval jako male dite, jez teprve zacina mluviti. "Nemyslim sice, ze by se slecna byla zrovna tak vyjadfila. ale vzdor tomu jsem ji lined k sluz bam!" zasmal se slavny zved a kracel za Cinanem. (Pokracovani.) Novemu pfedplafi teli zasleme tento ro man od zadatku upln zdarma.