DR&SAR
Ted' i vraseita tvaf stareho Ail-
tonina Michla se zachmufila. "Ma
tu znamost v Beroune, tu ouredi-
nickou ceru! Uz limi po nine chtel,
abych ji psal a jeji panimame. 17
d'al sera mn po villi No, ta
panenka semka nepfijela ' Ho
vxfil zvolna a trhane, a bylo zna
ti, ze je znepokojen a ze by si
svoje obavy sam chtel vyvratiti.
"Dobfe ud'ala!" odvetila Jo
hanna razne. "Byla by tu jeno
mej pro lidsky feci! To by mela
Hledicka radosti, ta by tolio na
svej lavicce napovidala ! No, este
ste, pantato, ve staveni panem vy,
a ja, sak bych i byla honem
-vyprovodila!"
"Nic se, Jolianko, neboj," pra
vil stafec nahle vyjasnene. "Zpo
menul sem, ze se to stanout nemii
ze. V nasom rode bylo knezi roma
dn, bratfi mi dva, sestfin syn z
Kanieneekyho nilejna, a ted'kej
Josef Kersner, kaplan v Kamenie
kach, slysel sem o knezsky zenitbe
a knezskym bezzenstvi hovofit
dost a dost. Nas professor rika,
ze tady v Poliece byli knezi zena
ti, ale to je davno, to snad za
tech husitskych valek, to se nas
rod, troufam taky k evangelcky
Tire, pfiznaval. Ted'kom to do
volena vec nejni, prej sou na to
pfisny zakony. Snad v insieh ze
mich, to ti nepovim."
"A dyby nas professor zroima
do techinsich zemi se chtel pfeste
hovat?" zvolala Johanna priduse
ne a lomila v kline ostnatyma
rukama, "dyby se chtel pfichytit
ty viry, kterou meli nasi pfedko
ve? Bratr tejne hovofiva vorode
Drasarovskym, Sedlickejch a Ja
nelovym, zbera vo nom listiny,
chodi do Korovy, az na rychinbur-
skou kancalaf, vypisoval tam
svatebni smlouvy prababicky, co na cele. V tichu a smutku nooi. v casti dfevenych, chytal ydomy v
se do Milov za Sulce podruhy vda nemz slysela s protejis radnice od- pravo a v levo, vznitil se kostel,
la, esli se tun pfikladem pfed-jbijeti vsecky ctvrti, vratily se ji a jiz nesl se oheii k namesti, jiz
ku bude chtet spravovat? Nemel obavy od velikonoc v mysli zivc- ctyfhrane to prostranstvi bylo po
ste mu, pantato, rejs vo tomle po- ne ; slysela znovu skruhravou fee dobno rude plapola jicimu ctverei,
vidat ! Ale vy uz vod inalicka ste Hlediccinu o tezke chorobe a bliz- jenz metal jiskry a kusy hof icich
io k tomu ved.'' smrti bratrove, o reversu na a ssujieich se stfech daleko, az i
Stafec sklopil oci pod vycita- zivnosti vaznoucim, o malosti sta- radnici uprostfed zasahly.
vym pohledem dcefinym. Teprve veni. o Stejskalove a jejim chlap- Nez vzeslo jitro dne 11. cerven-
po chvilce hlesl: "DyC to spatna
vec nejni."
"Snad nejni, a snad pfecej je!;a
Nac bveh se tim blesjkala, ze ded-
kove a baby byli jako ti helveti v
Telecim, v Borovej ! Sou lidem pro
poskleb, dp svyho kostela kloudny
vrata a vokna se nesmel dat ude-
lat, slejcham, ze. by jich ani na
vesnicich netrpeli, dyby na to ne
byl zakou. Sak by se vam pantato
nelibilo, dyby se nas profesor k
nem dal! Nase Policka je verne
katolicky mesto, hledhne- si svyeh
kostelii a svy statuje, knezi tu
kazdej da. misto prvni. Stejne by
tu bratr nemel takovou cest, dT
by knezem, paterem-piaristou ne
byl." Ve svem horleni si Johanna ani
nevsimala, ze sedi s otcem ve svet-
nici skoro v uplne tme : v dome se
nie nehybalo, vsecky zvuky uti
chly a take na namesti, kde za
dlouheho vecera cervenoveho bjr
lo dosud jasno, umlkl zivot, a jen
voda v kasnach slysitelne splou
nala. Stary Viq) bvl iiaopak p-.vde--xien.
ze nevdi rozzlobene dcefi do
tvafe, a ze zhostil se jejich vy
citavych pohledu. Ba, povidaval
svemu "Yaclavkovi" o pfedcieh,
pysnil se rad znamenitosti rodu
Drasarovsko-Janelovskeho. A ze
prateta Rozalie Ceskova pro cet
bu zakazanych knih evangelic
kych od dekana Nepaura trestana
byla, ze jedlovsky praded Michl se
svou manzelkou k vife pod oboji
se pfiznaval, to bylo take zna
menitosti, alespoii se tak zda
lo Vaclavkovi, ktery rad to po-
slouchal a casto se otce na to vy-
ptaval, i kdyz pak jiz paterem byl. 1
Neodnovidal Johanne, umlkl do-
A.
cela.
"Jenom, pantato, vo tomle mlc
te, az se nas professor vrati! Zka
zil ste toho dost, uz do vohne vo
leje nepfilejvejte ! Dyz dame na
sobe znat, kerak by nas trapilo,
dyby mel svuj karakter zahodit,
Napsala
Tereza Novakova.
snad se na to rozinysli. Je dost
zle, ze tenle nastavajiei rok licit
nebude. Staram se, kerak se imi
tu zachovame, nebude se mu libit
nase sprosta seknice a tmava ku
ehyiika, na dvorec taky nebejvii
pfistup Ta devka se svym
klukem stejne se mu bude plist
do cesty, bratr vrstat i nemiize!
Jenomej pro kfiky to bude, pro
mrzutosti, to a by byl palac, a
nee nase staveni!"
"Az z lazni pfijede, bude bej
vat na dekanstvi jezdit po farach
a filialkach," pfel se stary Dra
sar. ''A mohla bys rozzit, Jolian
ko, sel bych si lehnout, jde na
nine spani!" Yedel sice, ze brzy se svickou nebo loaci do masta
neusne, spal uz velmi malo a vel- le a tani od slamy zat.'ousi' j?ik se
mi nepokojne, ale pfal si ukonciti
trapnou rozmluvu.
Ydova zahanbene vstala a ry- ireni nebo pri vecerni obhlidce sta
chle jala se rozsvecovati a odesty- veni u Zarubu chytlo. inalo bylo
lati. Opravdu, je noc. a ona se tak
zapovidala. ze niceho nedbala !
Tim jen ta potmesila Hledicka je
vinna. ta svymi fecmi ji rozrusi-
la, skoro poblaznila. Otec ma prav-
du, snad to vse tak zle nebude.
jak se zda.
Sla jeste uzavfit domovni via
ta a prozkoumat, zdali nikde ie-
doutna jiskficka. Vsude byla tma svedcovali, ze takoveho pozaru ne
a klid; kdyz do svetniee se vrati-jbylo ode sta let ani v Poliece, ani
la. byl stary Michl jiz zabofen do v kterem z kolnich mest, a vzdy
pef in, a zdalo se, ze spi. Zatim se cha jice dodavali, ze nemohl ohei5
tajne modlil za Vaclavka jeden
otcenas, zdravasek a Vefim v Bo-
ha za druhym, aby to pf ece do-
bfe dopadlo, sj'n se uzdravil, kne-
zem a professorem zustal, a oni
ani dum, ani roli prodati neicu-
sih.
Johanna se brzy odstrojila. zhas
la. ale usnouti take nedovedla ; za-
vrtavala hlavu do tvrdych, siiue
naditych podusek, pot ji vyvstaval
ci. konecne za ustavicneho bde-
ni zdalo se ji vse jeste hroznejsim
nesnadnejsim, nez
za vecerni
rozmluvy.
Ydova Bartova si pfisti jesci a
zimu lieila cerne, ale netusila, ze
Jskuteenost stokrate
bude Lur?i
vecli jejich i nejtemnejsleh ired
stav. Tfi tydny pfed pfijerdem bra
tra professora nebylo pokojiek'.i
do rynku i s kuyhvnkou uro nebo
peclive pfipravenou. zmizel pfileh-
ly byt najemnikuv i s chodbaini a
pavlackou, i svetly, sklem p-epa
zeny kramek, zmizela ozdobna,
pekne vykrouzena lomenice se
svym kulatym okenkem v fade do
"ui naproti radnici, zbyly hole
'cernene zdi, zbyla jedina klenuta
svetniee vedle dolni kuchynky. jst'astne zachranenemu, jizba
1 sama fada domu zmizela: nabyla plna pary a puchu od ohnis
vysoke radnici sesula se krasna, ( te, plna kouf e a zapachu zveuei
rozclenena jeji vizka, sesuly se se zenouciho, vsichni jeji obyva
krasna, rozclenena jeji vizka, se-le meli zapalene oei, opuchle mis
suly se tympany v podstf esi i nej- ty i zranene tvafe a nice, vsichni
vyssi fada oken, a ohromne stave-, vzdychali, hlasite nafikali. plaka
ni tyuilo nyni uprostfed namesti li, navza jem si vycitali !
sve cerne zdi prave tak jako domy j Najemnik a jeho zena bedovali,
ostatni, az na dva. tfi, u nichz se proc ze se tohoto pfenest'astnelio
ohen zastavil. jdomu pfistehovali, kde. jak jim
Jen sloup Mariansky se svymi lide pfedpovidali, nemohlo jich
skupinami. zlaeenymi vypuklina-
mi a splhajieimi andelicky cnel do .takovymi bezpodstatnymi vycitka
vyse, a soeha Bohorodicky na nem mi velice rozcilovala, namitala, ze
umistena i s hvezdnou svou glori
olou trpytila se v letnim slunci ;
pfi upati jejim kleeeli p0 cely don
zoufale zeny. hospodyne i starsi
hospodafi a vymenkafi, vzyvali
Matku Bozi za slitovani a pfispe
ni a svolavali jejim mocnym pro
stfednictvim trest bozi na onv ka-
- ?, jejichz neopatrnosti nebo zlo-
vuu byla Toiicka ve hrozne
sve
nestesti uvrzena. Hlasite nafikaly
nektere zeny, to ze jim chtela Pa
nenka IMaria ukazati, ze nemaji
mezi sebou trpeti tech, ktefi ji zne
uznavaji, ji se rouhaji.
Y letni dusne noci z desateho na
jedenacteho cervence 1845. kdy o-
byvatele pro vedro jiz mnoho Ini
trvajici ani pfi otevf enych oknech
spati nemohli, a kdy sindelove
stfechy praskaly a dunely, vyslehl
nahle oheii v ulicce pod kostelera
dekanskym, vedouci ke Kamenci
Stare i Nove, prave vedle domu,
nalezejiciho kdysi nebozce Yerun
ce Janelove, ted' zakoupeneho me
st'anem Zindulkou. Do tohoto dora
ku c. 36. jenz daleko nazad az k
mestskym valiim se prostiral, ua
stehovala se z nektere blizke ves
nice pfed casern rodina Zarubova,
k vyznani evangelicko-reformova-nemu
se pfiznavajici. Sousodky
napolo hadaly, napolo s urcitosti
tvrdily. ze u Zarubu toho due dlou
ho bdeli, a Zarubova h- jeste v no
ci nejakou krmi na ohnisii sti'oji
la. pri eemz rendlik pfevrhla a
maslo vylila, ktere pak konnnem
jako veliky plaraen vySlchlo. Mnzi
se s nimi preli, ze to spi.se Z.'wl.a
ve n.oste stavalo tenu'i' co rok
!Malo na torn seslo, zda pri va-
platno, ze mest'ane a mesrauky Za
rubove hrozne spilali. kdykoli se
nafikajie pfed svym spalenistt'nn
objevila aneb do rynku si vysla,
ze ji mladez skoro kamenovala,
tak ze ustrasena zena z pfistfesku
na rychlo pod zadni bastou zbu
dovaneho jiz ani vyjiti si netrou
fala : nejstarsi pametnici do-
vypuknouti na miste osudnejsim,
horsim!
J Bylat' prave naproti Zarubovom
ulice Kamenecka znacne zuzcna
'domky, zbudovanymi na upati ko-
stelniho navrsi a zabihajicimi sko
' rem do cestv : nlamenv. vvslehnuv-
si z cisla 36, zasahly ihned protej-
si domky, since se pfi torn po obou
stavenich sousednich; od domku
pod kostelem, chatrnych, z vetsi
ce, byla Policka i jeji dve pfedmes
ti mestem hoficich zdi, kouflcich
ssutin, stfech a krovu s raehotem
padajicich nebo nasilne strhava-
nych ; pul druhe hodiny po poled-
ni sfitila se hofiei radnice. a lined
po ni padl dum "u Drasaru", ua-
proti ni, mise na dlazbe rynku
ssutiny sveho pekneho pruceli a
nova skla svych oken s tezkyrni,
spanile vj'krouzenymi kamenny
mi fimsami, se sloupky pukleho
balkonu s erby nad nim pfipevne-
nymi mohutne mestske budovy
Y pochmurne, klenute svetnici v
jednom chumlu bydlili nyni stary
Drasar s dcerou. najemnik hofej
siho pokojicka s rodinou, pastvica
s chlapcem ; zde vaf ily obe rodiny
skrovnou tu stravu pohofelych,
zde pfipravovala se pice dobytku
stihnouti nez nestesti; Johanna se
stalo se jim, co ostatnim najemni
kum v ostatnieh stavenich, odmi
tala je, ze se o ne neprosila, ze meli
byt skorem zadarmo, a urcite sli
bovala, ze na hodinu je vystehuje
kamsi do stodoly, jakmile jen usta
ne dest, ktery nekolik dni po po
zaru, jiste sesilovan jsa ustavicne
vystupujicim koufem, bez pfestani
lil se na neblahe mesto, nice a dro
be nadobro zdi, jichz oheii troehu
usetfil.
Otci svemu vj-citala Bartova hof
ce, ze vysokou assekuraei nedal
pojistiti domu ; mohli by snadno
stavet, vse lepe a svetleji vybu
dovat, kde nyni penez naberou ?
Kdyz ji stafec rozzlobene pfipo
minal, ze nebylo z ceho assekuraei
platiti, ze casto nemohli sehnati
ani na liroky vypujeenych penez,
a ze z ostatnieh mest'anii take ma
lo kdo byl pojisten : nemela na
to odpovedi a utekla vzdy od ne
ho. Stejskalova od sve hospodyne
slysela za den tfeba desetkrate, ze
tu neni k nicemu, prace ze nem.i,
ze je s klukem pouze vyjida, ac
sami nemaji; pastvica jiz si ani
netroufala posilat sveho chlapee.
by pani kmotficce dal "Zaplat'
Panbuh" a ruku ji polibil. jak
jen mohla, sla s kravami na past
vu, maleho Frantika vzala s sebou,
do vecera se nevracela a pasla tfe
ba na mezich, iihorech a pastvis
kach cizich. Yj'rostci na ni pokfi
kovali, zpivali oblibeny svuj pope
vek: ' ' Drasarovy kravy
ma ji malo travy "
ale ona radeji snasela jejich vy
smech, nez zamracenou tvaf a vtr
da slova pani kmotfinky. Kloucek
si leckde z pole A'ytahl fepu nebo
mrkev, najedl se. dal mame take,
kravy napasly se zadarmo,
vzdyt bylo doma o pici tak zle.
a teprve komisse slibovala, ze do
sle zasoby mezi pohofele mestan
stvo rozdeli ! pastvica ve sve tu
posti si libovala, ze hospodyni pro
skodu neni a ze se ji i zachova,
jen co se tato troehu uklidni.
Nezdalo se, ze se to Stejkalove
podafi, hospodyne byla stale ne-
klidna, zamracena, a pastvica ne
tusila, co vse ji zkrusuje. Ac toli
kerymi jinymi a vetsimi starostmi
stizena, obavala se Johanna stale,
jak bude u nich, az se bratr profes
sor z Ryehnova sem pfestehuje a
misto v hezky upravenem svem
pokojicku bude s nimi vsemi bydli
ti v klenute svetnici snolecne.
Kdyz je navstivil, zvedev o po
zaru, tu dobfe si povsimla, jak ne
vlidne diva se na Stejskalovou, jak
on, jenz temef s kazdym hovofi
tak laskave, jehoz ma kazdy rad,
pastvicu ani jedenkrate neoslovil.
A tu s nimi ani nebydlil, pfespal
ony dve noci na dekanstvi, ktere,
jsouc kryto silnym plechem, jeste
se ctyfmi kamennymi, opodal sto
jicirai domy zustalo od pozaru u-
setfeno.
Ani za kratke te navstevy ney
chazela Johanna z rozcileni; stale
se na bratra divala, co fekne te
spouste, zdali bude miti uznani, s
nimi slitovani, a vyjadf ise, ze na
rok pfisti pfece uciti bude, svuj
pobyt v meste ze odlozi? Ale Jo
sef Justin nic takoveho nefekl, ny
brz s urcitosti oznamil, svuj pfi
jezd na prvni dny v srpnu a zno
vu touzil. aby jiz byl vyucovani
zbaven, stezuje si. ze stale tihou
na prsou trpi, ba i krev vykaslava.
Kdyz pfijel, u nich ve svetnici
se ubytoval. bylo Biirtove jeste
teskneji. Najemnika opravdu vy
stehvala do stodoly za branou "sta
rohradskou ". poukazujic k tomu,
takto ze bydli i mnozi usedli mes
t'ane : pro pastvicu a jejiho Fran
tika dala upraviti prkenny pfiste-
nek pfi chleve. byli tedy ve svet
nici jen tfi, ale kdvz slysela
bratruv tezky kasel, jeho zamlze
ny bias, jeho caste a hluboke vzde
chy, verila jiz, ze velmi stune. a s
politovanim jejim misila se skla
mana nadeje. ze bude s to. aby do
rychnov.ske kolleje se vratil, od
cesty do uherskyeh lazni upustil.
Chodil sice nyni kazdodenne do
"Koupeli panny Marie pomocne v
Libohaji" pod byvalym sibenic-
nim vrchem, ale nezminoval se. ze
by toto leceni mu stacilo.
Ydova Bartova byla rada, kdyz
si bratr professor nekam vysel ; a
on chodil do Sadku ke staremu
kostelicku sv. Trojice, do Limber-
ka, i do Korouhve a do Bystreho
si zasel. a vzdy si pak neco zapiso-
val nebo nejake stare listiny od-
tamtud pfinesene opisoval. Jen si
trpce stezoval, ze v polotemne je
jich svetnici. v nepofadku a puchu
spaleniste nelze temef psati. I
posilavala jej na dekanstvi, vybi
zela, aby se studentv a ufednikv
pomahal pofadati divadla a jine
zabavy. jichz nyni na prospech po
hofelych bylo konano mnoho, pfi
pominala mu. ze jindy, byl-li pni
ve doma. z pofadatelu byl nejhor
livejsi. Ale Josef Justin pouka
zoval k sve chorobe, a konecne rc-
kl velmi urcite, ze jest zaujat zee
la jinymi starostmi. Johanna v
podivnem pfizvuku, jimz vyslovil
tyto vety, sl'sela Arzbouzeti se
vsecky svoje obavy, o nez pfed po
zarem s otcem se sdelila, a pron ez
tolik noci usnouti nemohla.
Teprve, kdyz mlady kaplan Jo
sef Kersner, syn ovdovele sestfe
nice kozeluzky, pfijel z Kameni
cek u Svratky, aby na zdedeny,
rovnez velmi poskozeny dum se po
dival, zhostil se pater Justin po
uekud sve uzavfenosti a lhostej
nosti a casto pobyval se spolec-
nosti pfibuzneho, ktereho jiz jako
studenta mival rad. Johanna vita-
la tuto navstevu upfinine: ubude
hovoru mezi bratrem prof essorem,
starym otcem a ji, ktere skoro
vzdy zni jako vycitky, zaloby a
skoro vzdy neutesene konci
Michl chodival s mladym veleb
nickem obycejne podel rybnika po
vie, na jehoz konci cnel dum Kers
neruv, zpfedu ohofely, na zadcich
pomerne zachovaly. Bydlila v nem
byvala Aninka Sedlicka. dosti o
samele, a syn jeji stale na to po
myslel, dum ten prodati a matku,
jakmile by se samostatne fary do
mohl, k sobe pfestehovati.
"Ale mamince nasi z Polick se
neclice." vykladal jednoho odpo
ledne, kdyz s paterem Justinem ve
stinu stromu po vale se prochazel.
"Alespoii o vejminku kdyby sly
set chtela, kazdy kupee na to pfi
stoupi, aby ji svetnicku vyhradil.
nez se ke nine na nejakou tu faru
pfistehuje. To abych se ted' o
vystaveni naseho polovicniho spa
leniste staral ! Do toho se zase ne-
ehce nine ! A pro koho bych to
stavel?"
"Y torn ti davam zcela za prav
du, mily Josefe! Nesnadno tako
vou zalezitost svefiti cizim; teta
Kersnerova tomu nerozumi, to a
bys se do podzimu tu v meste zdr
zel!" "Zde se zdrzeti?" divil se ka
plan. "Odjedu do Komenicek za
nekolik dni! Nemam ani jistoty,
zdali tam dalej zustanu. faraf muj
cosi zaslechl. ze do Zruce se do-
stanu, je mozno, ze stehovani mi
nastava, kdez bych se mohl do
stavby pustiti! Spalenisko zusta
ne spaleniskem, &t je v mych ne
bo v cizich rukach. Nebude jedine !
A co vy, pane bratranku, hodla
te?" "Mam mily Josefe. osud a mi-
neni s tebou stejne. I ja. bych nej- 'dam velikeho vestee naseho, pev
radeji dum, to jest, misto, na nemz . ce "Slavy Dcery", jest kazate
stoji. prodal, ale otee i sestra bra- jlem evangelicke cirkve pesfanske;
ni. iuoni Dycn sice na stavDU ao
hlizeti. usidlim se v domovine; a
vsek u nas zase nedostava se, ceho
ty a matka tvoje maji dostatek,
neni penez hotovych."
"Musili byste prodati pole s
dilei stodol." podotkl kaplan.
"Pole slibil mi otec darovati,
jiz pfed pozarem dal je vjmefiti
a liledal kupce. To bude moje de
dictvi. o nez jinak stejne jsem byl
obluzen. Z jeho prodeje uhradim
si take cestu do lazni, nebot' po
chybuji, ze se za nynejsiho stavu.
ac vyzivu na dome svem mi zajis
tili. otec a sestra pfispeji mi pe
nezi hotovymi. Ani toho po nich
zadati nemohu, dostaci mi, kdyz
na rok budouci liplne viaticum mi
poskytnou."
"Nechtel jsem tomu uvefiti.
kdyz mi maminka moje a sestfe
nice Bartova vypravovaly, ze na
jeden rok professuru slozite a mi
mo fad piaristsky pobudete!"
"Psal jsem ti jiz casto, mily pfi
teli, ze nine iifad ucitelsky nama
ha, ze chatram co do zdravi. Chei
li sobe vek prodlouziti, musim na
vstiviti lazne ony uherske. ktere
lekafi doporucuji, musim zmeniti
vzduch. a klidu pozivati," vpadl
Michl horlive. vycit'uje v tonu mla
deho pfibuzneho jakousi vyeitku.
"To uznaA'am. pane bratranku,
a schvaluji vam to. Ale zdalo by
se mi lepsim, kdybyste po uziti laz
ni nikoli do Policky, nybrz do ne
ktere kolleje se vratil. Jen si pfecl
stavte. jak ve spalenisku budete v
zime a z jara ziv, jakeho nepohod
li uzijete ! Kdezto v kolleji se vam
vyhovi ve vsem. a o vyziu se sta
rati nemusite !"
Kaplan podival so na Michla. jak
pfijme tento jeho navrh, takmef
samozfejny ; lee piarista neodpo
vidal. vsecka jeho tvaf zalila se
jako v linevu nebo rozcileni krvi.
zaliiTzl sp zubv ve snodni ret. a
- - -i
rukou zajel si k celu, stiraje s ne
ho pot. Teprve po vahie chvili fe
kl: "Pfedstavujes si, Josef e, kol
leje piaristske jako mista blaze
iii, a nekdy dosti nuzna ! Shromaz
nosti, neznas jich, jsou to veze
diste lidi sobe cizich a protivnych !
Nalezena byla ve stolku jisteho
zemfeleho piaristy prupoved': Sej
deme se a nezname se, zijeme po
spolu a nemilujeme se, umirame
pospolu a neoplakavame druh dru
ha. Pravdu mel onen neboztik. Ne,
mily Josefe, netouzim po torn, do
kolleje se vratiti."
j 'Ale nezbyva vam nic jineho,
pane bratranku, " potfasal kaplan
' hlavou. "Leda by fad se rozpadl,
o eemz jsem neslysel. A vera, ani:
tenkrate byste tu ziti nemohl!
Snad dfive, dokud dum stal.
Ted' bude strycek a Johanka po
vas chtet, abyste jim pomahal ze
svych privatu, ze svych remune
raci. Jak strycka znam, nevefim,
ze pole pro vas proda, v nynejsinx
nestesti jiste ne !"
"To uvidime," odpovidal Mi
chl, tezce oddychuje, zase cerveii
nalila se mu do lici a pot vyvsta
val mu na cele, az siial svuj cerny
plsteny klobouk a chodil pod stro
my prostovlasy. "Revers jejicb
mam, dost jsem se pro ne obe
toval za ta leta, mohu take zadat,
aby se troehu obetovali mne. Do
kolleje se nevratim, zadosti sve
neodvolam! Chci take opet spiso
vati, shledavam si vsecku latku
pro dejepis tohoto naseho rodneho'
mesta Policky, jeho chramu a skol.
Pfi vyucovani jsem pisemnictvi
docela zanedbal. Mam jiz nashro
mazdenu slusnou sbirku listin; ty
kajicich se i nasi rodiny. Podivu
hodnych okolnosti jsem se dopi-
dil Cesky svet literatoru ne-
smi se domnivati, ze jsem jiz za
neehal dila na roli vlasti a naro
da ! Jakmile z Uher se vratim, dam
se do prace."
Posledni vety vysloveny byly za
se radostneji ; v Josefu Kersnerovi
vsak nevzbudily ohlasu. Podotkl,
potfasaje dale hlavou: "Do Uher
cesta daleka, ze blizsi lazne jste
nevolil. pane bratranku?"
"Nejdu tam je pro uzdravem
a posileni tela, nybrz i pro osveze
ni a povzneseni ducha. Zdokona
lim se v nafeci slovenskem, nau
cim se feci mad'arske, poznam Ta
try, kolebku Slovanstva. Yyhle-
i ty ostatni vlastence a spisovatele
vyhledam, s mnohymi jsem mel
styk pisemny. Prozpytuji zakony
uherske, lepsi nasich, svobode sve-
domi nikoli nepfekazejiei "
Oci Michlovy se rozzafily, mluvil
radostne a jakoby spise k sobe.
Dodal pak: "I nektere kolleje pi
aristke v Iliraeh navstivil jsem se
zaslibil."
"Pani bratfi se podivi, az vas u
sebe pfivitaji," usmal se Kersner,
na pfedesle vety neodpovidaje.
"Divil jsem se velmi, ze se vam do
stalo povoleni, odebrat se za hra
nice, a pak po cely rok v rodisti
pfebyvat. Kad, die vseho,. . neni
takovym vezenim, jakym jej pro
hlasujete. Snad ani knezi svetske
mu bv se tolik svobodv nedosta
lo!" Michl zamavl rukou. "Dalo to
prace, psani, behani, mily -Joseie,
nez jsem toho doeilil ! Yysvedceni
lekafske, revers od otce a sestry,
dovoleni od konsistofe kralohra
decke. vidimus od vikariatu rych
novskeho i zdejsiho v Borove, dvo
ji vyjadfeni provineialniho vikafe
naseho, patera Yrany, cisafko-
kralovsky ias, nevim, vyjme-
noval-li jsem to vsecko! A jeste
dnes nemam listiny listiny pohro-
made, jeste stale pisi do Yidne,
kde je pater Yrana feditelem The
resiana. Minil jse modjeti patnac-
teho tohoto mesice, obavam se,
ze neodjedn ani v zafi. Lecim se
laznemi zatim zde u Panny Marie
v Libohaji. Pekne to mistecko, za
sluhu si ziskali rodaci nasi, zfidi-
vse je z kopanin pustj'ch. Nespe-
chas-li, mohli byehom tam prochaz
kou zajiti."
fPokrafiovAm.")
I Zdaliz chcete se dodelati f
uspechu, zkuste oznamova-
! ni v tomto liste ! Vyplati se to !
