I
-
! " Z pfatelskych kruhu.
REEDING, OKLA.
Slavna redakce. Jsem vaseho
cteneho listu novy odberatel. list
ten se me veliee zamlouva, je to
dobry casopis dokud do neho to
tiz nenacpete inoc ohlasek. pak ne
bude stat za nic.
Abych psal o pocasi. na to si
nemuzeme styskat. to je dost kras
ne na tento cas. Tak drazi kra
jane. noviny nas vybizi. a by jsme
kazdy jpfispel nejakym darkem do
stare vlasti. coz je chvaly hodny
cm. Je'to dobra vec, jen jest-li ale
to dostanou ti, ktefi to nejviee po
tfebuji', a by pak to ti cesti pani
mezi sebou nerozklidili. Na ty ne
muzeme se spolehat. Vzdyt" je to
samy Sviha. Cetl jsem v novi
naeh,' ze zastfelili tarn dva Kra
mafe ale mraz kopfivu nespali,
takovy pan by prodal eely narod
za misu cockove kase. Noviny pi
sou jak se imi eeskemu narodu po
mahat aby se stal samostatnym.
Tolio bohuzel nikdy vsak cesky na
rod nedokaze, neb tarn .neni svor
nosti, je tarn sama strana a ze
stranicaku by kazdy chtel byt
presidentem, jako to bylo a je v
Mexiku. Kazda strana by ehtela
mit sveho pana, a proto se mezi
sebou potiraji. Oni pfijdou pod
vladu prajzkou, kdyz uz volaji:
"af zije Wilhelm mluvka!"
Jim neni pomoci. nemaji vice jako
meli Franeouzove; ti meli sveho
Kambetu, kdezto cesky narod ma
same Jidase. Kdyz jim ve Yidni
fkli "dier" a usmali. se na ne,
pak hlasovali pro to co vlada elite
la, at to bylo. pro -narod dobre ne
bo ne. Tu byli vladnimi pacholky.
Kdyz tak ctu ty zpravy z bojiste,
tak me' ziistava. rozum stat, eo pro
takoveho mizerneho chlapa se
vrazdi lidi, co tu zbude mrzaku.
vdov a sirotku. Jak se ti dvai lotfi
zodpoyidaji, az jich cerne duse z
jich mizerneho tela vyleti a budou
muset klasti u'ety ze sveho jedna
m. : Kdyby ti vojaei, byli chytf i,
a ty co je komanduji a ty co maji
zlate vylozky, je smahem postri
leli a pak dat kvery na ramena a
f ekli tern druhym co jsou jich pro
tivnici : ' ' bratf i, podejme si ruce a
bud 'me pfatele!" To by- nebyla
zadna vrazda, to by byl dobry sku
tek. Ale hloupost lidska nevymi
zi. Pozdrav na vsechny ctenaf e
a eely personal tohoto listu.
Frank Hrdlicka.
Vanocni lod'.
Neslyseli jste vase dite, pfisedsi
ze skol', praviti: "Ucitelka nam
f ekla,- abychom; poslali nejake hrac
ky " a jmenovati. misto, kara
hracky. ty anebo penize anebo sa
ty maji.se poslati ? Snad jste nero
zumeli syemU diteti. Snad jste ne
ppchopili; o cem yas chtelo zpravi
ti. Nuze slyste.: amer. deti poslou
na vnoce evropskym detem, jieliz
otcoye padli na bojisti, darky a
ruzne nutnosti. Po celych Spoj.
Statech hosi a devcata, pod vede
nim dospelych, sbiraji hracky, ku
puji je za sve vlastni penize, slni-
neji pfikryvky a pradlo, vsechny
ty darky budou dany na jeduu
lod', ktera vypluje pod praporem
hvezdnat'm a pod vlajkou bilou
do Evropy, z jednoho pfsitavu bu
de se ubirat do druheho a skladat
zbozi sve, by sirotkove v Anglii,
Francii, Belgii, Nemeeku, Rakou-sku,-
Srbsku a Rusku, kteri uz vi
ce nespatfi otcu svych, o vanocieh
necim byli rozradostneni.
Itika se, ze Americane jsou na
rodem nejviee obchod mihijicim.
Vanocni lod' "svedci, ze maji take
srdce, srdce na pravem miste.
Spravne di londynsky dennik
"The Daily Telegraph", ze jsou
narodem nejsentimentalsim.
Je to dojemny obraz : dite jed
noho zemedilu podava pomocnou
ruku diteti druheho zemedilu. Ne
ohlizi se na to, kde trpici jeho
druh bydli, zda je Anglicanem a-
nebo Germanem anebo Slovanem.
zda je protestantem anebo katoli
. kem anebo pravoslavnym anebo
zidem: pfed americkym ditetem
stoji jen jeho kamarad. I vdek
tim vyjadfuje americky svet ma
lickyeh. Jet' vseobecne znamo, ze
vanocni detske darky, ty nej cist
si, nejnevinejsi a nejkouzelnejsi
privazeny k nam byly z Evropy.
zvlaste z Nemecka. Nemecko lines
sviji se pod dutkami vseobfOji-'ho
kriticismu. lee i za pHtonino roz
drazdene doby nezapominame, co
"domov skolek. vyrabitel hracek
procely svet, ueitel malych poesii
a zpevu," jak matku Germanii na
vzal tydennik "The Outlook", uei
nilo pro dite amer. a toto dite, po
.ilajic ted" darky za more splnri
alespon eastecne tern, kteri v illou
hveh nocich zimnich', vyfezavali
rucne figurkv. jez bv tjbyeselilv ar
madu tleti velkeho americkeho na
rodu. Prirozene vz)ominame pri torn
na svoje deti. deti ceske. Doui'ej
me, ze jifi vanocni podilce nebu
na ne zapomenuto, ze osoby.
jiniz svereno bude rozdelovani me
zi rakouskou drobotinu (nevadi u
zlvame tohoto slova, uzivame je
vsak pfece, ponevadz je nalezame
v air.oriekem ufednim rozvrhu,)
nebudou slepi ku drobotine eeske.
Tak by to bylo dojemne, kdyby
zactvo cesko-americkych skol za
hajilo podobnou akei ve prospeeh
ceskych deti! Jak by ta oeka tarn
kolem Prahy a Hrna zafila, jak by
ta srdeeka bila veselhn, ze maji v
Americe "bratranky" a "sestfe
nicky!" Podobna akce neni ne
mozna. ac cas je kratky. Lee va
noee nejsou tim jedinyin easem,
kdy se osvedeuje zajem.
Hnojenf travnsku
na podzim.
Majitele malyeh zahradek ve
meste vedi dobfe. eo to da praee.
aby se udrzel pekny travnik. Ne
staei sekani ti'avy a pilne zah'va
ni, je tfeba i pleti a zbavovati dr
ily plevele, ktery by travn poma
lu udusil. To vsak jest prace let
ni. a ton se nechceme zabyvati v
tomto elanku. Podzimek jest pro
travniky ddbou hnojeni. a ma-li
kdo travu tak seslou, ze poslcdni
potrebuje, jest na to cas prave
nvm.
Nejjednodusim hnojeni bylo by
rozhazeti po travniku obycejny
kravsky hnuj. To vsak nesmi se
stati drive pokud prvni nocni mra-
ziky vzrust travy nezarazi. Hnuj
vsak ma byti dukTadne prohnily.
coz jest veliee dulezite. Kdyby
ehom travnik pokryli hnojem eerst
vym, vice mu ublizime nezli pro
spejeme. Kazdy hnuj totiz obsa
huje mnoho semen. . ktera trave
nnim klicivost' neztratila. Tak by
se mohlo stat, ze bychom si do trav
niku nasili ruzneho ple-vele, o kte
ry nestojime a ktery by nam byl
malo pfijenmy. Ilaf plevel tako
vy klieivosf uzasnou a zaehyti se
vsude mnohem snaze nezli trava
pofadna. Hnuj ma byti nejen slmi
ly. ale take nalezite prolezely, ce
hoz se docili utvorenim tak zvane
ho kompostu". Kompost dela se
nasledovne: Polozi se jedna vrst
va hnoje a na ni vrstva bud' ste
liva anebo cerne zeme, a to se sta
le stfida. Kompost musi se udrzo
vati nalezite vlhky, aby e neza
paril. M;i lezeti aspon rok, pfes
zimu i pfes leto a po eely ten cas
muze se asi trikrate prohaseti.
Hnojiva sila se tim spusobein zlep
si, kdezto naopak seinena, ktera
by ve hnoji zustala, uplne se zahn
bi. To, co jsme tuto popsaii, jest,
prace, kterou by zajiste malokdo
chtel podnikati k vuli mensimu
travniku. Stalo by to za to jen
tenkrate. kdyby byl travnik veli
ky. Vedle toho obycejny hnuj se
mnoha lidem nelibi. Semena se z
neho zridka kdy vypleni, vedle to
ho je to spatmi okrasa vsousedstvi
domova a konecne se tim ohrozuje
i zdravi. Mnozi davaji pfednost'
lmojivum umelym. Jednim z nej
obyeejnejsich jest moueka i kosti,
ktera se.k tomu ucelu mieha s dre
venym popelem. Kosti, musi Inti
jemne rozemlety a mnozstvi, jake
ho se ma pouziti, byva od ;"Q0 liber
do jedne tuny na akr. podie toho.
je-li puda bohata nebo chiula.
Moucka z kosti prodiiva se od 25
do $30 za tunu, takze si kazdy do
vede priblizne vypocitati, kolik by
asi spotfeboval na travnik meiisi.
Dfeveneho popela dava se dva
krate tolik co k.osti. Popel obsa
huje mnoho vapna a jinych latek
piide potfebnych ve forme dobre
rospustne, tak ze ma pro hnojeai
nemalou eenu. Ovsem, stoji penize,
ale neni-li travnik veliky, neni to
tak zle.
C'hloi'ove draslo (muriate of. po
tash) prijde lacineji nezli dfeveny
pojiel, ale ma tu vadu, ze neobsa
Imje vapna. lucre je tak dulezite
a ktei" dodava popelu tolik ceny.
Nyni. kdyz vy)ukla valka v Ev
rope, jest draslo vzacne a cena je
ho vystoupila. Jestif to latka, kte
ra s em tlo Spojenych Statu do
sud dovazela skoro vyhradne z
Xemecka. Michame-li draslo ku
kostem, ma se ho pridati ponze jed
na desetina tolik co kostni mouc
ky. luzeme siti kazdou tuto latku
zvlaste auibo je smichati pfed po
syjiavanim. Totez plati i o Ifeve
iiem popelu. kdyz ho uzivame. Je
vsak tfeba posypati opatrne a ve
dni bezvetrnem. abychom linoji
vem pfilis neplytvali.
Toto posypavani, stejne jako
hnojeni mrvou kravskou musi se
diii v dobe, kdy jeste neni p;ida
ujihie zamrzla. jinak by se mohlo
stati. ze by nam hnojivo vo-Ia vy
jilavila. aniz by se dosti hluboko
do zeme dostalo.
Hsto moueky kostni mozno ta
ke uziti mlata z bavlneneho senie
;ic kde je k dostani. To se proda
va za 2-") tuna, ovsem na miste,
bez dopravy. Xekdy pouzivaji i
zvifecich a lybich odpadku, ale to
se neodporueuje. ionevadz ahni
vani )fisobi nepfijemny zapach )0
eel em okoli.
Pfinravovany hnuj ovei jest pro
travniky hnojivem vyteenym. V
tovarnach jej vysusi a zbavi zapa
chu, tak ze proti neniu nemuze byt
namitek ze stanoviska zdravotni
ho. Je vsak drazsi nezli hnojivo o
byeejne, ale kdo ma maly travnik,
ten s tim velke vydani miti ne
muze. Kdo chee miti travnik pekny.
musi jej take chraniti pfed slapa
nim. coz jest diilezitejsi v zime nez
li v lete. Nikdy v lete travnik to
lik netrpi jako v dobe, kdyz na
nem snih taje a puda jest hodne
rozmokla. .Skoda takovymto spu
soliem utrjiena, byva na travniku
dlouho do leta viditelna.
Nektefi lide zasevaji take tra
vu pozde na podzim. To se muze
delati drive, ale jak mile nastavaji
mrazy a hrozi napadnouti snih, je
to prace mania a semenem se zby
teeue plytva.
Nastrahy pro rnest'a
kav jenz chce f armarit
Odbor zemedelsky dostava mno
ho dopisu od obyvatelu mestskych,
ktefi eetli nadsena vylicovani bo
liatsvi, jez lze udelati na farme.
Velke procento teehto lidi si jiz
iftrmafske pozemky zakoupili. Ne
ktefi z nich zdaji se vefiti, ze du
vodem, proe vsichni farmafi nej
sou bohati, jest marnotratnost,
plytvani, nevedomost a nedosta
tek obchodni schopnosti. Na tyto
dopisy odbor zvlaste nasledovne
odpovida :
"Jak si veci stoji, farmafi jako
tfida jsou intelligentni, pficinlivi
a setrni. a mnozi z nich maji dobry
obchodni usudek. Dale oni. ktefi
dukladne prostudovali oiicliodni
stranku farmafeni. tahnou znaeny
vydelek ze svelio obchodu. Nejvet
si cast penez v poslednich leteeh
na farme vvziskanvch, bvlo zis
kano nikoli farmafe.nim, nybrz
stoupnutim ceny farmafskyeh po
zemku. Prirozene toto stoupani ne
muze trvati do nekonecna, a ne
kdo bude vlastniti pudu, az se ce
na nadobro ustali nebo tfebas zac
ne klesati.
Ac jest pravdou, ze pfilezitost
ne rodina ve meste vychovana pro
spiva na farme, jest to vyjimkou a
ne pravidlem. Jest to vzydeky ri
siko, vloziti penize do neceho, co
nebylo drive diikladne prostudo
vano. Mnozi lide z inest, ktefi si
uspofili nekolik set dollaru, a ma
ji jen malo nebo prazadnou zku
senost na farme, jsou vsak napl
neni ruzovymi vyhlidkami na ra
dosti a zisky ve farmafeni, koupi
spatny pozemek za vysoke ceny a
tim ztraceji uspory. jez po leta
shromazd'ovali. Jedna mestska ro
dina zaplatila $10,000 hotove a vza
la a sebe $12,000 markyc na farmu,
majici hodnotii pouze asi $11,000.
Jina zaplatila $2000 hotove a po-
depsala markyc na $6000 na far
mu, ktera pozdeji byla odhadnuta
na $3000. Jedna mestska rodina,
jez uspofila $2000, upotfebila tech
penez na prvni splatku za laciny
fa rm a f sky pozemek, a kdyz se jim
otevfely oci, shledali. e dosud dlu
huji o hodne vice, nez zae farm a
stala. Po sedm roku praeovali te
mef ve due v noei. aby zaplatili u
rok, aniz byli s to zmensiti zaklad
j li jistinu. Takovych pfipadu mo
hlo by se uvesti skoro do nekonec
na. Pfi kujiovani fanny dluzno veli
ee dbati, aby se dostala farm a za
slusnou cenu. Zaplatiti aneb uvoli
ti se zaplatit vice nez zae farm a
stoji, pfivede nejspise nezdar. S
obchodinlio stanoviska zadna far
ina, ktera nenese urok ze vsech pe
nez za ni zaplacenych. za opotfe
beni vybavy a mzdu za vseehnu
praci na ni vykonanou. neni do
brym ulozenim penez.
Ale i kdyz dobry pozor se dav.i
pfi investovani pouze ve vyjimec
nyeh pfipadech, mela by se v mes
te vychovana rodina pokouseti o
farmafeni. Povsechne nejlepsi ra
don jest pro ve meste vyeliovane
ho eloveka. ktery se chee stati far
mafeni. aby dfive nez farmu kou
pi, pracoval jako delnik na farme
dva nebo tfi roky. To mu poskyt
ne pfilezitost seznati z jjrvni ruky
mnohe veci v obchodu jakoz i pra
ktiekou stranku farmafeni. Z pra
vidla zadnym jinym z)iisobem ne
muze si opatfit fadny farmafsky
vycvik a zkusenost pfi mene sta
rosti a vydani, nebo bez nebezpeci
financni zahubv.
Alaska - raj nevest.
Divka. ktera by se rada vdala,
mela by jiti na Alasku, kde pfi
lezitoti k nalezeni manzela jsou
pravdepoilobne nejveiii na celem
svete. Na Alasce jsou tfi muzi
na jednu zenu a sku4ecnost, ze
vetsina zen je domoroilych, znac
ne zvysuje pfilezitost k snatku
pro bile nevesty.
Jsou take jinde krajiny. ktle
lpuzi v poctu pfevysuji ieny, ale
nikde neni muzska vetsina tak
Ptrnou jako na Alasce. Dle'sta
tjfitiku, pouze dva kontinenty
Evropa a Afrika maji "ice z?n
nez muzu. Ve Spojenych Statech
je o 3,500,000 muzu vice, nez zen.
V celem svete. jak se odhaduje,
je o 5.500.000 muzu vice nez zen.
Ponevadz v samotnych Spojenych
Statech je o 3.500,000 muzu vice
nez zen a take Asie a Australie
maji muzu nadbytek, nedostatek
jich jevi se jenoni v Evrope a Af
rice. Nynejsi valky tento nejio
mer poctu zen a muzu v Evrope
ucini jeste patrnejsim. V Evrope,
die nejposlednejsi statistiky, pfi
pada na kazdych 1,000 muzu 1,027
zen. Ale v celem svete na kazdych
990 zen je 1,000 muzu, die nejpo
slednejsiho odhadu. ktery dava
svetu eelkem 1,100.000,000 obyva
telu. V Americe je 964- zen na kaz
dych 1,000 muzu. Nedostatek zen
je patrny jmenovite v zapadnich
ciistech Siioje'nych Statu a v Ka
nade. zatim co v statech novoan
glickyeh a jizni Americe jsou obe
pohlavi asi v stejnem poctu.
Proroci valky.
Vedle Tolsteho byli tu jeste jini
seriosni proroci valky: vojensti od
bornici. ktefi kombinovali na za
klade poznatku. Jednim takovym
"prorockym" dilem na podklade
zcela reelnim a vaznem byl spis
vysly pod pseudonymem " Vicom
te Otojiro Kavakami'' pod nazvem
"Evropska valka roku 1913.'' Ze
spisu je videt, ze Japonec jej so
tva psal. ze spis neni autoi'isova
nym pfekladem z japonstiny. ale
pravdepodobne dilem nejakeho ne
meckeho vojenskeho spisovatele.
Knizka je psana s velikou zna
losti veenou a tim lisi se prospes
ne od ruznych absurdnich fantasii.
Spisovatel vypravnje, ze svetova
valka vypukla zdanlive k vuli ob
tizim balkanskym. ale die pravdy
nasledkem vefejne i tajne prace
Anglie. Tak zvane vefejne i tajne
prace Anglie. Tak zvane "Entente
cordiale" mezi Francii a Anglii a
Francii stalo se spolkem. Belgie
by se nucena k poruseni neutra
lity pruchodem francouzsko-an-
glickeho vojska a rada ji porusila.
Podivuhodno je, jak domnely
Japonec spravne naznacuje misto
nynejsieh bojist'. Francouzska ar
mada shromazd'uje se za lini Bel-fort-Feinal
a ma zaplaviti Horni
Elsasko "dirou, belfourtskou.
Druha armada- francouzska je na
cafe Toul-Verdum defensivne pro
ti nepfiteli postupujieimu Nem.
Lothrinskem, tefti arnuida ma po
stupovati Belgii na Kolin nad Ry
nem, jsouc podporovana pevnost
ni linii mosskou a anglickyin po
iiioenym sborem. Ale Nemci pfer
'ioj-lou tomuto pianu. jsou ryehlej
si a dobudou Lutychu. Zatim prv
ni armada francouzska vnikne do
jllor. Elsaska. ale je odrazena. Do-
byti pevnosti Mosse uskutecni se
pfevahou tezkeho delostfelectva
nemeckeho.
Ale Francouzi tak zdolani nej
sou, vv:;;U(.j kazdy svuj castecny
uspech a zamlcuji uspechy nepfi
telovy. Anglic ke sbory jsou od
Nemcu porazeny. Mezi Nemci a
Francouzi zufi dlouho tezky boj
mvi fi-kou Aiou a Olson. Veliky
francouzsky napor je mistrovsky
za'ozen, ale pfilivem n"meckyeh
vojsk zacne kolisat leve kfidlo.
Pi'ave kfidlo jeste se udrzi a doj
de k spofadanemu ustupu. Pafiz
bude od Nemcu odfiznuta a nyni
dochazi k zaveru cele tragedie.
Je opravdu pozoruhodne. jak
jusatel ve knize, ktera vysla pfede
dvema lety dovedl takfka do pod-
jrobnosti popisovati vojenske uda
i lost i. ktere se nyni deji. a dokonce
jmel vedomost o pfevaze tezkeho
j nemeckeho delostfelectva I V hlav
jnich l-ysech vylicil S)isovatel vse,
(co se pozdeji udalo, az na to. ze
(Rusko v jeho romane na svetove
kolbiste nevystupuje.
Neni take nezajimavo, jak spiso
vatel nakreslil spravne naladu, kte
ra nyni vhuine v Nemeeku proti
Anglii. V Nemeeku zavhulne ote-
Ivfene vyslovena nenavist' vuci An
;glicanum pro jejich svetovou nad
vladu, aie svrchovane rozhofceni
nad anglickym vynasenim se, taj
j nym stvanim narodu proti Nemee
'ku jako soku uplatnujicim se na
jjioli obehodnim a prumyslovem,
I zkratka je to zast' proti Anglii pro
jeji vyzyvavou "obklicujici poli
tiku", ktera ma sve'sidlo na Down
ling Streetu a svymi organy ovla-
da celv svet.
Take je pozoruhodno. jak do
mnely Japonec doeela spravne na
povida, ze i Japonsko zasahne do
'evropskych zmatkii. odmitne pfe
j vahu bileho plemene na dalnem
, vychode a bude teziti z rozervane
Evro)y, kterii ozbrojenou moei sa
ma sebe rozsape. nacez zlute ple
me svou ohromnou pfevahou hd-
skeho materialu bude miti s Evro
Spou snadnou praci.
; Jak daleko nesou
ruzne zbrane.
i
j Jaky pfevrat ve valceni nastal
stale zvysenou dalekonostnosti
j stfelnych zbrani, o torn svedci
zpravy z nynejsieh bojist' na za-
pade i na vychode. Ale pozoruhod
no je, ze pokrok v oboru daleko-
' J)f!cn veil 'lii'niii rlilom entv.i m.i
stoleti. Jeste pfed 80 lety nenesla
vojenska puska o mnoho dale nez
250 metru a na tomto stupni byla
pfes 200 let. od 1640 az do 1857.
To znamena. ze valky Ludvika
XIV.. boje za doby francouzske
revoluce stejne jeko valky Napo-
lleonovy a rovnez jeste valka kry.n
ska byly vybojovany puskami, kte
re ve vzdiilenosti )fes 250 metru
naprosto neucinkovaly. Bylo to ro
ku 1857. kdy hladka roura pusko
va byla nahrazena rourou tazenou.
tim zvysila se nosnost ihned na
600 metru. Tato udalost zdala se
tehdy eelemu svetu pravym divem,
ale jiz roku 1866 vynalezli fran
couzsky setnik Chassepot pusku
kalibru 15milimetru, jez nesla na
vzdalenost 1200 metru coz byl
vykon. na nejz pfed 10 lety dfive
ani nikdo neodvazil se pomysliti.
0vto jiusky "chassepotky" byly
due 4. listopadu r. 1867 od Fran
eouzu, vyslanych k obsazeni Kima
a k odporu proti vyprave Garibal
diho, vyzkouseny v praxi a byly
pak ihned zavedeny ve vojsku
fi'ancouzskem, ale roku 'S70 71
ukazalo se, ze nemohou souteziti s
puskami pruskymi. Chassepotka
vazila 4 kg 300 g : puska Grasova,
jez byla zavedena r. 1874, vazila
4 kg 200 g. a mela nosnost 1800
m. V 15 leteeh byla tedy zvysena
nosnost pusek o 1550 m, kdezto
dfive byla 217 roku na stejnem
stupni. V teze dobe take pusky za
vedene Rakouskem, Pruskeni a
Italii, vykazovaly pokrok. Pfisly
opakovacky, ktere vypalovaly 16
ran za minutu a nesly na vzdale
nost 3000 metru. Nyni pusky ma
ji malou vahu, lepe lze jimi zacha
'eti. nesou na vzdalenost 4000 m,
rychlosti 800 m za vtefinu. Take
re vol very, ktere byly vynalezeny
roku 1850 maji zlepsenou nosnost,
ktera se zvysovala z 30 na 100, po
tom na 200 a konecne na 1000 me
tru. Vzhledem k temto vykonum
tfeba si vzpomenouti, cim bojova
li stafi n.'irodove. Ostep mohl byti
vrzen 25 m daleko. prak nesl SO
m,)iakovnici Balearu byli proslu
li tim, ze dovedli vrhnouti kamen
100 metru. Luk, jehoz uzivano az
do polovice 15. stoleti nesl SO az
100 m daleko, samostfil s ocelo
vym lukem 100 az 110 m, stara pus
ka, ktera musila se opirati o vid-
jlici. nenesla dale nez 150 m, mus-
! u -i on i- i.-.i i .
ieui ha icu mi a ptK u ui zavetiena
puska. s jejiz nosnosti 250 m mu
sil se svet tak dlouho spokojiti.
Teehnika stfelnych zbrani mela tu
diz obrovsky, ba rozhodujici viiv
na zpusob valky a je to videt i
ted'.
Kdy zacala doba pan
cerovych lodi.
Za valky krimske r. 1851 zptiso
bily ruske granaty velkou skodu
na lodich anglickyeh a francouz
skych. Tak anglickil lod' valecna
" London" byla nejmene bkrat za
palena a jediny granit iismrtil a
i poranil 54 nluzu. Na zakljule tech
' to zkusenosti poealy se pokryvati
lodni steny zeleznymi deskami sily
pfes 11 cm. Lodi opatfeny byly
malymi srouby, aby byl hybuejsi.
I Vyhody noveho vynalezu se osved
Jicily uplne. Ruske granaty rozbi
jely se o zelezne desky aniz j:m
skodily. Jen tim dobyli Francouzi
? pevnosti Kinburnu a Kerce.
Tim pocina doba paneefovych
lodi. Po skonceni krimske valkv
Francouzi vystaveli pancefovou
lodi. Po skonceni krimske valkv
i
Francouzi vystaveli pancefovou
fregattu "La Gloire" delky 7i m,
sifky 17 m ze dfeva, avsak eeloa
obrnenou a dale "Varrior" a
"Black Prince" v rozmerech po
iiiekud vetsich. Tvto lodi vsak pfi
jsve delce nemohly byti u ze dfe
va a proto pfes veskere namitky
anglickyeh dustojniku pfikroceuo
ik jich stavbe ze'zeleza.
Ale ukazaly se jine nedostatky.
Do dfeva vyvrtavala delova koule
(ikrouhlou dim. ktera se dala snad
no uepati dfevenou zatkou: do ze
leza vsak koule prorazila nepravi
delne otvory. ktere se ihned ucpat
nemohly, co byly stinne stranky
zelezne stavby. ktere A'sak musily
byt pfekonany.Jeste jina okolnost
byla na uvazenou. Lod' nemohla
miest pancef sily 12 cm kolem eele
lodi, procez byla opancefovana je
stfedni cast lodnieh boku, zdeli 65
m, kdezto ostatni zustalo nepokry-
to. Tenkrat nebyla teehnika na ta
jkovem stupni jako nyni a nedo
ivedli stavet lodi tvaru takoveho.
; ktery unese desateronasobnou va-
hu tehdejsiho pancefe.
Nebezpeci, ze by lod' mohla byt
j)otopena kouli stfelenou na ni do
I vody, pfedesli tim, ze dali lodi dvo
jite dno: vnitfni bylo as 1 m do
vnejsiho a prostor tim povstaly
rozdelen nepromokavymi vlozkami
jiia male komurky. Toto zafizeni
bylo tim vyhodne, ze voda vniknu
,vsi snad vyplnila pouze nekolik!
: teehto komurek. Krom toho zfize
jiio za stejnyni. ucelem napfic lodi
j8 9 zeleznych sten, vsude tesne
ipfilehajieich. Taz zafizeni, ovsem
Iznacne zdokonalena. jsou pfi vsech
vetsich valecnyeh lodich dodnes.
Nedluiite na tento casopis?
Odporucte tento ca
sopis vasemu souse
du, zdaliz neni odbe
ratelem. Richter's Anchor Pain-Expellor.
