OZVENA ZAPADU
(ECHO OF THE WEST)
ZABAVNY
TYDENNIK
PUBLISHED WEEKLY
Vychazi kazdou slredu. Published Wednesday
Vydavateie : :
ODVARKA BROTHERS,
Publishers
CLARKSON, NEB.
Predplatne na rok $1.00 Subscription $1.00
Adresa jednoduse :
ODVARKA BROS.,
CLARKSON, NEBR.
Spech Americanu.
Americane jsou dobfi pracovni
ci. ale jsou veliee netrpelivi a ne
dovedou dlouho cekati. Yycisti le
sy ve velkem chvatu, ale nemaji se
k zasevani a sazeni, a"by jej uzitee
ne z urodnili. Casto bez jakehoko
liv rozmysleni a moudreho rozme
fovani polozi uliee mesta a tepr
va po ease pfijdou k nahledu, ze
nejednali spravne, jezto jednali
ve chvatu.
Vsude vidime clival a shon a ca
stokrate sami sezname. ze vice
touto kvapnou praci bylo poka.e
110, liez nahrazeno. American ne
zna trpelivosti. jako znali narodo
ve stafi. ktefi provadeli prace du
kladne, tak ze pfervaly veky. Po
rovnejte amerieke stavhy s onemi.
ktere videli jste v Evrope. Xazna
cte jenom jednu, ktera pretrvala
by veky a byla vymluvnym sve
deetvim dukladnosti a trpelivosti
lidi minulych generaci.
Ponevadz American .nem ilosti
trpelivym, aby poseckal pro uplne
dohotoveny vyrobek, mame mno
ho vyrobku, pfi niehz nehledi se
tak na kvalitu, jako na ryehle zho
toveni. Lide ptaji se nynf, jk je
vec lacina, lnisto aby ptali se, jak
je dobra. Lide vzdy v trim perou
se o lacine veci, trebaze jsou boisi
kvality. Obcbodnik, ktery proda
va solidni a trvanlive zbozi z?. pra
videlne eeny, nemuze se dopraco
vati takoveho uspecbu jako 1i-n,
ktery prodava zbozi horsibo drn
1m za ceny levne.
Po cele zemi vidinie vysb'dky
tohoto chvatu. tohoto shonu po la
ci. Nevidime vyckavati pfirodniho
procesu uzranL Ovoce trim se se
stromu zelene, naklada se do ze
leznicmch kar a necha se dozrava
ti cestou. Neni tak chutiie, ale ob
ehodnici jsou ve vyhode, Mebot' o
voce se tak nekazi. Pnrodni vina
nase nejsou tak ebutna, protoze
nejsou dostatecne vylezela. Pivo
nema te chuti jako stara a vyleze
la piva evropska. Aby docileno by
lo ryclilejsiho procesu, uziva se vuz
nych chemickyeh prostfedku a to
nikterak neni ku prospeehu na-
poje.
A tento chvat vidime vsude, lie-1
lPnnm v nrfnnvsln a nhnTinn 91A
i jinde, v umeni i zakonodarstvi.
Casto navrhuji se a pfijimaji zakc
ny bez rozmyslu. a ponevadz jsou
nepraktickymi, za cas stanou se
mrtvou literou a vesele se obeha
zeji. Kazdy stat nni fadu zakonu,
ktere se nezachovavaji, bud 'to
jich neni dbano vfibec anebo se ob
chazeji. Mnoho by nam prospelo, kdy
bychom uzivali vice rozvahy a vy
hnuli se tomuto casto skounemu
chvatu. Ucime se od Americanu
tomuto chvatu a mimodek skovli
rae sami sobe. Yenkovsky farmaf
nepfijde do styku s domorod.i ja
ko lide ve mestech a proto je do
brym hospodafem. ze je trpelivym.
vytrvalym a neda se odraditi od
vyknuteho cile.
Liga balkanskych
statu obnovena.
Xejvetsi nebezpeei, ktere hrozi
lo na Balkane v torn pfipadu, kd'
by se Turecko valky sucastnilo.
bylo sfastne odvraceno. Zasadila
se o to cela trojdohoda. hlavne
Eusko. ale italska vlada dela si
zasluliU; ze take k tomu platne
pf ispela. Nyni jest nadeje, ze bude
znovu utvofena liga balkanskych
statu, ktera pfede dvema lety ve
dla tak uspesnou valku proti Tur
kum. ale s tou zmenou, ze k ni
pfistoupi vedle cleini starych take
jeste Rumunsko. Liga nenni ten
ucel, abr trojdohode vojskem pfi
spela, valky by se zucastnily je
nom ty zeme, ktere dosud valci,
Srbsko a Cerna Hora,, ostatni by
Tsak musily zaruciti neutralitu.
Nejvetsi obtize ovsem delalo Bul
harskb; ktere bylo pred rokem val
kou tak zkruseno a niuselo pfij
niouti pokofeni, ktere inn pfinesl
mir bukuresfsky. Rumunska vlAda
sania nyni nabidla. aby so Bulha
rvnn ucinily vistupky a smlouva bu-
kuresfska al)y byla revidovana. ! j o valee dostat a pak museli by
Bulharsko chtelo by nabidku pfij- j mlcet. Ale nic takoveho neudelali.
mouti s ton podminkou. kdyz muiOni si ponechali volnost" jednj'mi.
Rumunsko vrati east Silistrie a 'ktera bade vyznamna. az se po u
fieeko i Srbsko east Macedomie. ' zavfeni mini bude jednati o torn.
jKeeko a Srbsko se tomu vzeprely,
iale Rumunsko nedalo se odstraii-
ti a vyjednavalo dale. Xa natlak
Rusu uzavrena byla koneene doho-
da. ktera zajisfuje neutralitu bal-
kanskych statu. Podmmkv nejsou
znamy, ale patrne se jedna o to.
zo lmdou veeky po vale odskod-
nenv na utratv Tureeka a Rakou-
ska, jejiebz osud jest jiz z)et-cten.
Bulbarsko dostalo by onu east ev -
ropskeho Tureeka, ktera nm mela
pripadnouti mi'rem londynskvm. o
kterou vsak se ono samo svou ztre-
stenou politikou pripravilo. Snail
by dostalo i kus Macedonie. Ru -
munsko bv dostalo Sedmihradv a
snad i fast jibovyebodm'cb Uier.
kde je obyvatelstvo rumunske.
sJi-hcl.-rv ..i rv,.i. iTn,.. ,inct,,iv liv
1 'Jli' l . I till A A J 1 (4 I 1.') l I
Uosnii a Ileree-rovinu. Pro Rumu -
nv a Kiilliarv verlle tnlin hvln In -
velikym dobrodinnn otevrem Dar-
danell. ktei-e by jim otevrelo ees-
tu do stredozemnilio more.
sj,nimiA., ;,cf ,-,.rtvo1',, ,o;m
na Jen mezi Kumunskem a Hul-
narv. ale nenocnvouie se. ze k ni
Srbsko i Roeko take pristouj)!.
Take-lt-aSaCk DaR
PujC-ite nekomu knibu. r?kate
na ni mesie. dva. i .il rok A
kniba nejde zpet. jako byste ne
byli jejuni majiteli. PnjeiV zna
memu nejaky prediiicl. a tot.1?., eo
se stalo s knibo:1, opakuje se s
timto predmetem. Zvyk vypujeo
vati si je ustj'deuym zvykem. ai.'
zaroven je obyejem mnohyeb li-:
di nevraeeti veci vyivVjr-enyeh.
nebo M-aeeti je io dlotdu' dol.e.
A tu v jednom mestcekj v .a
padni Kentucky j)risli na dobrou
myslenku: zavedli si Take-it-back
Day. rozbodli se totiz zacliova vati
jeiten uen v roce pod nazvem ez-
mete to zpet", kdy obcane jsou
unominani vratit to. eo si wnniei. 1
n a .-.
Inohdy tvrdime o svem blizinm ,
"
neeo, eo neni pravda. mnohdy se
o nem spatne vyjadfnne, i je uee
lem zmhieneho due "vziti zpet'
vsecbna.nemila slova. odvolati je,
omluviti se.
Coz neni zlou myslenkou. Ta
kove moderni ''svatky' se mohou
stati dobrym prostfedkem vedou-
eim ku lepsimu obebvani a vvssi
mravilOStl VCSlllC a 111 est.
' I
B . i
Jaik TA hgurlc uunin; '
w mu wjphubu
V NeiTieckU PO Valce.
Ravmond E. Swing, ameriekv
zpravodaj v XTMueeku. pise elanek.
venovanv budoucnosti Xemeeka !
po valee. Pravi v nem : ' Yalka ta
to nevvvola asi nikde zmt'iiv vetsi
nezli v Rakouskn. ktere ie" 5 k
lomu pfedurceno. ale take
cko prodela zmeny velike. at' uz
- i l l l -I t xt .
vysledek nakvkoh. Xa pi-vnim
H1
miste ja nevefim. ze valka skonci
nejakym velikym, rozhodujicim '
vitezstvim pro tu nebo onu stra
nu. Obe strany jsou pfilis silne !
Jibv cm rhilv mlrtlnfi Qt-?2
l- , - . :
oue vysiii a vyslecikem bude mir
bez velkeho jiokofeni pro poraze-i'1"
neho. Jake budou v Xemecku zme
ny ptf valce, b torn rozhodne hlav-
ne strana socialistickii. Kazdy vi, I hou pfieinu uvadi piti lihovin na
z.e od tobo okamziku, kdy valka ,strane muze a nekdy na strane ze
poeala. padlo nepfatelstvi mezi via '" a pak nasleduji eetne sb.be
dou a mezi socialisty uplne. Soci- stranky zen. marnotratnost, zaned
aliste nejen pfestali agitovati i bjivani domacnosti a pod. "'Tchy
proti valce. ale chopili se zbrani l11 zodpovedny jsou za velkou vet
jako kazdy jiny a statisice jich bo-;sinu vsech pfipadu, jez projedna-
juji na bitevni cafe. Xa druhe
strane vlada pfestala socialisty
stihat. Yola je do svyeh fad. ne
vzpira se jejieh kandidaturam. ba
dovoluje, aby se socialisticke lis
ty cetly na samem bitevnim fron
tu. Cisaf prohhisil, ze v Xemecku
"prestavaji vsecky strany" a z
toho ani socialistu nevyloueil. Po
jeho pfikladu armada )fijima je
beze vsebo podezfeni a povysuje
je, kdyz si toho zasluhuji. Pfi
torn jedna vec zasluhuje povsim-
nuti. Socialiste pfi vypukuti valky
s vladou nevyjednavali, podrobili
se ji beze vsech vyhrad a podmi-
nek. Kdyby byli zadali, aby cisaf
za to udelil zemi opravdovou u-
stavu a zodpovedne ministerstvo
a aby bylo v Prusku zayedeno yse-
obeciie pravo hlasovaei. mohli to
! kdo se dopustil toho zlot-inu. ze za-
; vk'kl Xemeeko do teto valky tak
' mikladne a tak z))ytov-iie. Povazu-
ji to za jiste. ze po valeQ provede-
ny budou v NiMiiecku velike zme-
ny politieke, af uz jest vysledek
jeji jakykoli. Jest pravdou. ze si
nemeeky lid nepral teto valky. jest
mozna. ze si ji neprala ani vlada.
tezko nei. ale jisto jest, ze vlada
'provedla straslive ebyby a ze ne-
'muselo k vnlce dojit. kdyby byla
obratnejsi. Xemeeti' diplomate ne-
byli proziravi a sebopni zastavati
'svfij ukol. dali se podsko(Mti dijilo-
'maty angliekymi a ruskymi. To
1 jest vseobecnvm nahledem mezi ne
' m.'ekou intelligenei. Xemeeko ne-
mflo se pousteti do valky. ve ktere
vfit:n fKMimiwnn Cn tv.', hp-
; meekebo militarismu. mobu nei.
' ze iest dues velike nanied mezi ak-
j tivnimi dustojm'ky armadm'mi a
'statm'mi ufady. Sami nemecti du-
!stojnici jsou rozboreeni na diplo-
'niMtv l-ti-vm ,l:'.v!(ii viim . ln-ln
AemeeKo taK oezinave uvrzeno do
H'to nrozne vaiKv.
Zajiste i tomto dii.stojnikfun bu
Viv. IU1U A(IILIJ, l J VIUOUUU iC
.mko jdiou vlatlu, ktera by na
prist e lakove clivbv ueinila nemoz-
. nymi. Myslini. ze i po valee zusta-
nou neia a nueeny ouvocl. pone-
vadz ona znovu jen dokaze. ze.
vybrava ten. kdo jest lepe pf-ipra-
ven. ale stary militarismus nemee- listiekeho programu v dobe do-,
ky preee jenom padne. Xemeeko "h1iu. skromne odpomocne iro
bude ph'ste zastouj)eno pred sve- stredky jako zakon o starobnim
tern takovou vladou. ze nebude vi- pojist'ovain v Aiijrln, nejdou na
ee poebybnosti o jebo umyslecli koren zla- musiinc povazovati so-mii-umilovnycb.
.7a sam slysel jsem eialism. tento tbeoretieky mozny
mnohokrate od soukromniku, vo- odpomoeny pi-ostredek )ro dege-.
jaku i tlustojm'ku vysloviti nadeji, "eraci za nepouzitelny." !
ze valka bude kratka a "bude po- Degeneraee. poki-aeuje Dr. Nor-
1 ' O 1 1
sledni . To muze bvti dvoismvsl-
Vr, l,-. i
, , ,, , J
Ka niava. Kciyoy men aoDyti vitez- ' nmi 111 lj '.ii
stvi rozboduji'ciho,iiebot'potoin by.Tfnoe(illto zlocinu, silenstvi a ne-
vsecky hruzy valceni zastineny by-"
I I . . I . . I J 1 1
iy lesKem ponticKe moci a siavy. i,Biiauiuau muu,
Ale i potom jsou zde jeste socialis- vgecl1 liystei-ickvch poblouzneni ve
te. Jest smesne, oddavaji-li se ne- fejneho mi'neni. vsech anai-chistic-pfatele
nadeji, ze se po valce Xe-k.N'ch llllllti v politico, spoleeen-
'mecko rozpadne na fadu drobnych 'skych obyceju. mravnosti. Je to
statu, jako bylo pfed roke-n 1S70. hlavne ve velikyeb mestecb, kde
rXemecky narod je uz davno u- sbledavame bezzenstvi a vbezdet
sjeduocen a rozdrobiti se neda. Ta- 110st-
ke nevefim. ze bude iiroliliisiii n- "Zakrnele i'ormy. s nimiz setka-
publika. Ani pomysleni! Cisaf jest
. . i v v i
jn ece jen v zemi neooycejue oDli-
Oen. 1 VZ( OJ- tomu. ze nm Me in v -a.
,1,, 1 . ,1 i -a. '
.iuii u in pieuaiia raio urozna
' . .
cliyua. Az cio.ide k suctovani. my- Kt-11(J nui- ezsneno nerrroruu.
j11'"1 e cisaf vyjde z tobo bez p0.'.flngHckelio Xortbumberlan.lu. Ye
mom ,noe -l10 mul(1 l
l,f,,stf,i- ,t'1, M ou
Jest' w 81 ",llvede voliti radee
i . v .j m. v I t . IV IV I . ftl III"
hoz vladnul Bismark." Otiskuje-
1,111 POJiwm' toto. aekoli jsme pre
Xeni,-!'11'' 2e v ll6m J)isatel h6i'e P'
lis veliky obled na amerieke Xem-1
ice. a proto se ve svem usudku ve-
1 "M1UKU u
lice mirni.
HSavrsi pneiny
rozvodu.
l'lidli- Iif"n- T?nn AI.Mn..i-i..'. i
' - i v. , . ... i
jUredniee pri soiuiu domaeieli vzta
v XeAvYorku tcbyne zodpoved
ny jsou za nejvetsi pocet rozvodu
a neshod mezi manzeli. Jako d ru
v.-'my jsou pfed timto soudem,"
jiravila sleena IcQuade-ova o
nehdy. "Tehyne nemela by kouati
vice nezli formalni navstevy v do
me sveho zete a za zadnyeh okol
nosti nemela by zustati pfes noc.
Piti na strane muze a nepofadnost
na strane zeny jsou dalsimi pfici
nami. ktere fivadeji lidi pfed ten
to soud. 0 takovyeb pfipadech ne
tfeba se zminovati, odporna fakta
znama jsou vseobeene. Pak jest
to zanedbavani na strane zeny.
"Avsak kofene vseho,'' skon-
ciJa siecna 31cQuade-ova, "jest
ona tvrda skutecnost, ze prumerna
nmla mv ktoH zdo se 0ejtll0ll?
jest mczi 10 a 12. )y mgi
byti jist? 5e rfovede podporovat
'tlomov 1e se 0zeni."
Velkaratestsky zivot
a feho obetL
Dr. Max Xordau uvef'juoval
pfed casern pozoruhodny eh''n'k v
loiidynsk.-m -'Ilibberl Joninat" o
prolilemu degeneraee C-li plei.Mi-
zvrhlosti. Pojedn;'. .-a o prmis.-
k silensivi a zloeinnosti a te-b
jenmejsi'eh formaeb 'l'i'in-i'i-cc.
k jsou iu-jnebezp.MMiej.sjmi pro
ooeenosf. ponevadz jejieh i-ieivy
v1iv .i'oiii pozvolna jest po.-iio-
i-ozepisuje se o jrdne z v-li-
k. Pi degenerace. s.-beojo-
a organieke pokleslosli pn-
vodene prei)raeovam'm. a pouk-i-
.W nebezpeei mesta. P v:xi:
"tale ve vetsim poetu obyvatcl
stvo venkovske stehuje se do
niest. aby vyinenilo zeinetb'lske po-
vlanl za praci v dilnach a iovar-
lu'u'n- Po('M'T li(h' vt "H'stech s !i
natosti vice nez iuu.uuu vsude sra-
le rostc : vsude mezi eivdisovaii V-
f
,ni "'"'ody jevi se tento skion pre-j
tvoriti lid, ktery bydli na pnde
;l pestuje pnrodni produkty v lid
velikyeb mesl. vyrabeji'ci ruzne
xuo-
Proces tento tvon boliatstvi a
--'" i.e., wwwj,....... . '''"
w w.w , .
LWlk' "wiu"- 4
to ain- 1
i
'V ji-unuin on piepr.i-,
covam a unavy, ktera jej eini plo-
" v" ' 111 u- 1
'k''to vsaK Z(l;i se t0 h.vtl P1'1'" .
I'lem oeekavati uskuteenem soci-
(1;IU- ma SVUJ niavni ciomov ve ve-
liL-oni niMctp "Pi'sii'i'
. .t ,., , , , , .
fmoci :
velike mesto jest stredis-
111111 IToillll 1lDT1Al llAftl iilAhf
Vi"ne 8,1 ve t-tvrticb chudiny ve
ti-i1i i I ii i ii i -iiliAiTiiliiliiiiv-k T
. -
"e ..sun puiumui uuiovsivveii
Oail-llll v olc-L-l 1 1 Sliit?C'iiYii Ion
-.o.w.v, .,..-,.-., w,...-
..i.-i... . TT J(. ,
------- -, . e ,.-
vodne mely tu ndokonale.isi kon
.stituci. nnzi ve etyreel, neb peti
"
ustalym pfitokem cerstve krve
venkova.
!
Y Londvne a Pafizi
.TIllHl-
tlymi mesty v Ameriee nelze jeste
v v
pot-itati v teto otazce neni snad
' , . .
(Sto osob. ktere mohou se vykazati
.rodokmenem '")0 roku pozust;'iva-
jicim po obou stranach z pfedku. '
rozenyeb
v Londvne aneb v Pa
' 1M71
t
eii i'
eiiKe mesio lest nronasti. kte-
11 7
ra poll leu je obyvatelstvo z venko-
va l z eizich zemi. Dr. Nordau po-
. . 1
kracuje
, , v , . ' , . .meteva umozni nm eestu tu vvko-
ku. velke mesto by vvbvnulo asi v ' , , , x,, . , '
C11 , . , , L, . ' . , , ,nati beze vsech obtizi v padu ztro
puldruhem stoleti. jezto jeho obv-1 , A, . , .
, , , , , , . , skotani lodi usetren jest strasli-
vatelstvo neni obnovovano z leho . , ,
, . . , , .. 13 ' v.vel1 okmaziku, jakyin bvh pod-
vlastnich zdroju. Pro pntomnou , . , . 4 . ,,
, , , , . , ' , robeni cestujiei na Titanicu '.
dobu venkovske obyvatelstvo do- . , . , , , .
sud muze sytiti velika mesta.
. - , . , , , v f porravni. oy vynoveia vsem laDuz-
Avsak pnjde den. kdv vvhdne- ... , . , ,
, , , , ' . ;nikum na ni se nalezajicim ! Sub-
ny venkov nebude miti vice posi- , ,
, , , , 'Stance prof. Bachmeteva odstrani
ly, kterou by poskytl vehkemu - , . , ,
, , ,,vsecnnv uesnaze morske cestv: u
mestu a )otom nebezpeei narodni . . . . , . .
, ., A ,w brehu Jiivropv pnvedou se vsiehni
degeneraee ocitneme se tvan vi, , ,
, , rn , , , , ,ku zivotu a s tancici nohou vvkro-
tvar. loto nebezpeei bude evrop-i ,
, - , . ,.. ,'! ua zem stareho sveta.
skym ve svem rozsaliu. nebot ie-; . , , , , .
, t , , Aneoo jmy unpad : mladv muz
den lid za druhym prijnna civil i- ! . 1 ' . . ;
ri w , ... , izamiluje se do divkv, jez neni
saei vehkeho mesta a bile pleme , , , , . , . , n
, , o , , , . plnoleta. schazi ji eelveh 6 mesi-
"una ulu iu uai ii, Ucl iica 1IIUIIMJ
by se spolehati vyplenim svyeh se
slablych a profidlych fad."
Pfedplat'te na tento casopis
vasim pfatelum v Cechach.
Richter's Anchor Pain-Expellor.
s
a
s
s
s
s
a
Revmaticke
bolesti
jsou velmi bolestnym one
lnocnenlm. TrapMi vas po
dobiie bolesti, pfilozte
a
o
&
S3
5
a
Goth
a obdrzfte rychlou x'llcvu. Jest take odporuco
van pfi neuralgic:: cii liolestech, l:feccch, oto
kach, vymk::utir.;1eh a pohmozdeninach. Uci
nek jcho v revmatickych bclestcch ncjlepeje
popsan v dopise, ktery nam b3l nedavno zaslan
a kterv zde otiskuicme.
s
j rg
Jako dobre mydlo
Severovo lece-brie
koznf mydlo
ma mnoho upctfebeni. Cena 25c.
Severovy leky jsou r.a prodej ve vsech lekarnach. Nema-li
je vas lekarnik r.a sklade, objednejte si je pnrr.o cd nas.
p W. F. Severa
Bajecny objev profe
sora Bachmeteva.
"Xv York Mail" pise: "Pro
fesor iiachmetev z loskvy pravi
ze vynalezl substanei. kterou po
.
II1HM1()(M I llr! DlOSt rl ivlM()ll Mill
ze privoditi u zvirat uplnou odu-
mrelost na cele mesice a libovoine
privest zas( k zivotu v (iobrein
stavu.
lest znam co specialista v l:i
bernaci a dosabl znamenitycli vy
sledku vlivem mrazeni na zvifee-
tvu, jez jest v trim. Pokrocil az k
bodu. jak pravi, kde muze cela sta
tla dobytka privest do stavu odu
mrelosti za panujicieb broznycb
mi'azu v Rusku, usetfe pfi torn
knnein. preebovavani i osetrein v
zime a privesti je die libosti zase
k zivotu na jare.
Die nokusu nrof. Uacbmeteva.
kteiv poilniknu! na rozlienycb zvi
ratecb, tlosabnul podivubodnyeb
. vysledku. priveda tyto do stavu
najn-oste neteenosti. zastaviv upl-
ne dyclmm i travein.Udrzoval je v
torn stavu po cele mesice pfi usta-
lene temperatufe, jiz fidil thermo- korrespondenteni "Expressu" z
statem die libosti pod ucinkem o- janglickych hranic, ze kaiser jest
tepleneho vzduchu pfivedl je zase! stale biize bitevni linie ve Flan
do normalniho stavu, ozivene a drech a vsemi silami se namaha po
zdanlive neporusene ve vsi sve si-jvzbudit sve voje k tomu, aby
le jako byla pfed pokusem. prorazily hradbou . spojeneekych
; Jake obromne pole cinnosti o- j vojsk do Calaisu.
tvira se tu do budoucnosti, osved- "Ackoliv by se byl v minulych
iei-li se vynalez prof. Ia-hmeteva dnech malem zdafil pokus fran
i na lideeh? 'eouzskycb vetroplavcu. ktefi vrhli
.iusime totiz uvazni. ze inisky
0I .;!nisimis jesT ll0l!l.0MM1 .1Il5f.
tem samym zivotniia podininkAin
. , t..
jako znata
i Jake zmeny nastanou v dopra
ve jest neilobledne. Yozmeme na
pHklul dopi.avn vehkh vojM1!va temef ku kazde vyjizd'ee ji-
. Rugko vAllfU lleho ailt0mobilu. aby se nemohl
-inf . . odesat m miliomi spojencum donesti popis povozu
muzu do rhiv. Jake obromne za-
sobv bv musili vziti sebou, abv se
!
udi-zeli pfi zivote a sile. Substance
I'll 1 . V- 1
, proi. iacnmereva privede
je do
vozu jako sardeie nebo slanecci.
1 . , ,
pnbvvse na nusto ureeni, vzbudi
se k olivykie cinnosti a postavi do
fad s puskou v nice, aniz by utr-
leli tlost malo na sve cilosti.
, Vseehna zdravotni
opatfeni sta-
nou se zbyteenymi.
j Casto jsem slysel, ze by nekdo
...'..1 .1 ". . -!. .1 . l r . r t
i i i i ii'i fin i iwri ti u ii'ivmi
. , , ,
morskou nemoci ho zdrzine. Snad
na pomoc: substance prof. Bach-
, , w
leu. by zakonite mobla sama nad
; sebou rozhoilovat. Rodice, jak se
jobyeejne stava, daji sve rozhodne
(Veto. Co tu zbyteenych slz a utr
;peni! Prof. Machmeteva substan-
ce )fivede divku na 6 mesieu ku
'spanku. by v cele sve krase a si-
B
W. F. Severa Co.,
Cedar Rapids, Iowa.
"Severuv Gothardsky olej
ucinkujexychle a vftecne. Tr
pel jsera revinati.-ki'mi bolest;
mi v nohou. iicmolil jcm ani
rhodit, avsak po nt-kolika ob
kladech s fccvorovyin Gothard
skym olejein citiin se rtplne
dobre. Nikdy iicciici b'li bez
nCho v dome. Moji dva synove
ho take ehvali jako dobry lini
ment pfi vymknutinach a na
mozeninaelj z te.ke prace. Od;
poruc'iijcme ho v?em. kdo trpi
revmatismem, otokem. naruo
zetiinou neb vymknutinou.
M. Czaeala. R. 1. Box 6.
St. Louis, Mich."
S
S
s
S3
S3
3
53
B
ardsky olej
El
EI
fell
e
Pro ditky l dospe!6
Severovy Tab-Lax
Projfeav cukrovinky.
Cena 10 a 25 centu.
CO., Cedar Rapids, Iowa.
le se pak probudila. Zenicb cekcU
poeita kazdou minutu, kazdou bo
dinu. kazdy den. by ji mohl k srd
ci privinouti a zvola t : Xyni jsi na
vzdy ma !
A takovyeb pnkladu bycb mohl
citovati do nekonecna. ale bojim
ise. ze byeb trpelivost ctenafu tak
dlouho naduzival, az by nine od
poruciii vzit a rok substanei pro
fesora Bachmeteva. tak aby byli
usetreni fantastiekyeb mych obje
vu a pnkladu.
Kaiserovy oci jiz ne
zan pychou.
Cisaf Vilem jezdi jeste denne na,
frontu, ale stfida automobily,
by ho francouzsti vetroplavci
nenasli. Uprchlici videli jej pfi
serne bledeho a ztrnuleho, kdyz
pfijimal zpravy z bitevni cary.
Oci cisafe nemeckeho Yilema ne
zan jiz pychou. jako pred nekoli-
ka tydny. kdy se jeho voje hrnu-
ly pfes belgicke hraniee k fran-
eouzskemu pobfezi.
Do Londyna bylo telegrafovano
uomuu na uum v inieitu, ze Kte-
eho pfed neinnoha okamziky ode-
jcl. nepfestava cisaf kazdodenne '
projizdeti lizemim za - cestou z
v.'Utu uai uu Jrug. iMJtvll se pit:
dem nevi. kudy pojede. a take u-
ve kterem jede, a aby tak nebylo
usnadneno hledani vetroplavcum
s boinbami, ktefi ho snad chtejr
svoji visitkou poetiti.
Cisaf vybin'i denne z reportu, kte
re jsou nm podavany nekolik vo
jaku, ktere za jich neobycejntS ei
ny hrdinstvi a neohrozenosti od-
menuje fadem zelezneho kfize. Xa-
vstevuje polni neiriocnice a mluvi
s ranenymi vojak'. ale fekne kaz
demu tataz slova : "Dobry den, ka
marade. Cisaf ti pfeje. abys se br
zy uzdravil ! ' '
Jednoho due m.t. obedval cisaf
s generalnim stabem v Glientu a
vratil se do taboru stabu naprosto
nespokojen s vysledky posletlnich
nekolika dni kampane.
Skupina uprchliku nlCda prile
zitost videti cisafe. kdyz tento, se
de ve svem automobile pfijimal
zpravu z bitevni linie. Jeden z u
prchliku vypravel, ze cisaf sedel
na zadnim sedadle s kralem Yfier
temberskym. Xa pfeduim sedadle
sedeli pesaei a jeden ante mobil pi
ny pesaku, pfedchazel stroj eisa-
ruv.
Kazdy si musel povsfmnouti smr
telne bledosti a ztrnulych rysu ci
saf ovy tvafe. Sedel Jako socha r.e
hybne. posluchaje dustojnika, kte
ry zpravu podaval. Xa kopec za
salutoval. ale ani nejlehei iisme
nepfeletl jeho tvaf. Pak neme po
kynul chauffeurovi. nby pokraco-
val v ceste