Z celeho svita.
Pozor na padelek $10 bankovky.
Washington, D. C Spo&ova
tajna sluzba oznamuje objev nove
ho padelku .$10 bankovky Spoje
nych Statu so serii 1901 a s eislem
E 780440.
Jan Los ma srdce na prave strane.
Milwaukee, Wis. Veliky za
jem jevilo 150 clenu lekafskeho
spolku okresu Mihvaukee ve ve
fejnem museu o Jana Losa, jenz
ma srdce na prave strane. Mladik,
jenz byl zamestnan na parniku A
rizona, nevedel zcela nie o teto
zvlastnosti v jeho tele, az teprve
pfed dvema roky, kdyz byl v Lei
den, Hollandsko, prohlizen leka
fem. Jen veiice malo podobnyeh
pfipadu se dosud vyskytlo.
Eoosevelt 56 roku star.
Theodore Roosevelt slavil minu
ly tyden sve 56. narozeniny. Hla-si-li
se u nekoho kvapne uz sesty
kfizek, lze ve spojeni s jeho oso
bou mhiviti doeela smele o stafec
kem veku ovsem, s vyjimkou
drsneho rejthara.Ten proste nestar
ne. Je stale jeste pln mladicke vy
bojnosti a kdyz dojde ku kampan
ni vrave, rval by se napofad. Re
publikansti stand-pattefi mohou o
torn nejlepe povidat.
Kolik je feci na svete.
Spocteme-li vsechny feci a mifeei
na svete, dostaneme veiice iicty
hodne cislo. Anglicti lexikografo
ve vypoeitali, ze celkem je na sve
te mluveno 3434 jazyky. Z toho
pfipada jen na Ameriku 1624, na
Asii 937, na Evropu 578 a na Af
riku 276. Mezi velkymi jazyky sve
tovymi je na prvnim miste jazyk
anglicky. Vizetelly odhaduje pocet
osob, mluvicich anglicky, na 150
milionu. Hned za anglicinou pfij
de, pokud se rozsifenosti tyee, nem
cina, kterou mluvi 120 mil. lidi.
Husky mluvi 90 milionu, francouz
sky mluvi 90 milionu, francouzsky
60, spanelsky 55, italsky 40, por--tugalsky
30 milionu. Pokud se ty
ce mnoho rozebirane otazkjr slov
iuho bohatstvi jednotlivych feci,
dava jmenovany ucenec v celo an
glicinu se 425,000 slov. Nemeine
pfisuzuje 300,000 slov, jazyku
francouzskemu 210,000, rustine
140,000, spanelstine 120 tisie slov.
K tomu vsak tfeba poznamenati,
ze k temto cisliuu pfispel Vizetel
ly proste tak. ze v nejvetsich slov
nicieh seeetl vsechna slova. Tim
ovsem nemuze byti spravne ve
decky odhadnut skutecny slovni
poklad feci.
Nebraska ma svedomiteho
" kongresnik.
"Washington, D. C. Kongres
nik Barton z Nebrasky se vyzna
menal letos nejlepsi navstevou se
zeni. Barton byl nepfitomen pou
ze jednou, jak je videt ze zpravy
serzanta, die niz se ma kongresni
kinn dostati platu a kteraz je nut
na od pfijeti pravidla, ze za kaz
dou neomluvenou nepfitomnost
se kongresnikovi strhne, vyjima
je pfipadu onemocneni osobniho
nebo v rodine. jMorgau z Oklaho
my a Stone z Illinois schazeli pou
ze dvakrat. Az do konee minuleho
tydne cetla se jmena kongresnikii
27Skrat, a jeden z nich byl nepfi
tomen 13krat.
Domov ptactva v okoli Chicaga.
New York. Yyrocni konvence
"National Audubon Society '', jtz
zahajena, siicastnili se ptakoznalci
z nekolika statu. Tajemnik T. Gil
bert Searson pravil o nabidce v
jednom zapadnim statu, a sice na
roznem l,000akru pudy, jez bude
zmenena na ptaci reservaci. Odhla
sovano 1)' nabidka pfijata a pro
slyeha se, ze nova reservace bude
zafizena blizee Chicaga.
Kolik musi miti snerovacka
podvazku?
Yonkers, N. Y. "Kolik pod
vazku jest zapotfebi k fadnemu
udrzeni damske puncochy?" Tato
zavazna. otazka byla pfedlozena k
rozhodnuti mestskemu soudci -Beal
'lovijlkdyz miss Edna Smithova da
laV pfedvolati k soudu Charles Ye-
ganiana, majitele modniho zavo
du. Miss Smithova koupila si par
snerovacek, v Leganianove kranie,
ale kdyz seznala, ze maji pouze
po etyfeh podvazcich, zadala De
nize nazpet, ale marne. Tvrdila,
ze vsecky modely 1914 maji po
sesti podvazcich. Soudce Beall sna
zil se bezuspesne rozvazati tento
Gordieky uzel, a chystal se prave
pfedvolati prisezne znalce podvaz
ku, kdyz miss Smithova se dopali
la a hodivsi korsety soudci na still,
opustila chvatne soudni sin, proje
vivsi pfani, aby Yeniagan i se
svymi snerovaekami sel (vy-
skrtnuto censorem). Rdici se soud
prehledl, ze miss dopustila se
raznosti vuci soudu.
e
n ev
Nejvetsi kus syra na svete.
Utica, N. Y. Nejvetsi kolo
syra na svete. vazici skoro sedm
tun, bylo prave dohotoveno ve
West Martinsburgu, okresu Le
wis. Syr jest urcen pro Panam-sko-Pacifickou
vystavu v San
Francisku pfistiho roku a k jeho
vyrobe bylo zapotfebi 106.000 li
ber mleka. Kolo syra mefi 4 stopy
7 palcu vysky a obvod mefi 25
stfevieu.
Boleni v zadech.
Ysichni ti. kdo trpi bolestni' v
zadech, budou zajiste s povdekem
cisti to co nansal nan Frant Gar-!
?ulak. ze Samoa, Cal., klory byl 1
zlmven bolesti v zadeeii po uj'va-
tii Severova Silitele ledvin a ja-
ter (Severa's Kidnev and Liver
Remedy). Psal nam o torn nasle- S(?- V vlce blule 3ich Jete me
dovne: "Bvl isem pfekvapen. ' Ji?- Kanada jest zemi rozsalilou.
kdyz jsem poznal. ze moje bolest
v zadech odesla drive, nezli jedna
lahev Severova Silitele ledvin a
jater byl a vvuzita. Citim s ted
iiplne zdrav a bez bolesti. ?? Pro-
ti ledvinovym a mocovym ehoro-
bam, huste moci, zastaveni moci,
bolestnemu moceni. bolesti v za-
deeh, otekani nohou, zavrati a ky-
selosti v zaludku odporucujeme
Severuv Silitel ledvin a jater. Ce-
na 50c a 1.00. Y lekarnaeh anco
pfimo od W. F. Severa Co., Cedar
Rapids, Iowa.
Americti velkostatkafi.
Eolnici v nasicli starych via-
stecli, slysice, zemnozi jejicii kra-
iane ve Snoi. Statech isou r.?'nn-
nad dvema a ti-emi stv .-Mcrv,
A ilvii
0ll
)okouseni nazyvati je velkoslal-
kafi. Lee tito velkostatkafi mizi
jako pisek na bfehu niofskem pfed t0 eh so Kana16 nedostava. Cel-1 Dojemnou basen zaslal O. Ua
velkostatkafi skuteenvmi kovy schodek psenice ve svete za mis na listku polni posty svsnu
Kdo ze vlastni pudu ve Spoje- milluly rok einil 06.000.000 bus-j diteti. Zni takto:
nvch Statech? Ctete: Dva muzi lfi-Rok pfed tim. v 1913 mela Ka- Na listcich ruzovych svuj pozdrav
Miller a Lux maji v Kalifornii liada peknou urodu, totiz 209.000.-' posilam,
14.500,000 akru. Zesnulemu Willia uuu ,JUSUI' ale ltos Jenom 0D mu- &vh-u prostou pisnicku. zivota plo
mu Scullvmu patrilo v Illinoisu bulfi pseniee, o 74,000.000 riiene. ' de zlaty.
200 000 akrn AYovM-hnnrnvo
nanstvi ve dvou statech obnaselo
1,525 000 akru Ye Floride 182
muzu je panem nad 16.290.000 ak-
ry. Ocelovy trust vlastni sta tisi-;tu
ee akru rudv a mineralu Zelez-
nice, pravi W. B. Northrop v cn-,a
sopisu "The Sinde Tax Review'.
isou majiteli 200.000,000 akru, ci-
li 312 500 ctverecnich mil. Jeiich
majetek rovna se rozloze statu
New York New Jersev Pennsvl-'
-r-Nu -l -it- -i
"inia Severni a -Jizni Karoiiiia
Pfedtemitoasliceniiimexieuveli11 vz1!UiU1 11
knntknvi" miVi I tak aby rodila tolik jako pfed val-
106 zlodejskycli milionafu v
Soustati.
New York. ITenrv II. Klein, 1
autor spisku "Standard Oil or the
Peojile, jenz obral si za likol stu
dii zvyku a method nasich nabo
bii. pfestasal otazku, kolik asich
milionafu sdelilo vlastne pravdu,
ktlyz dostavil se odhadei dane z
pfijmu? Jak tvrdi department )0
kladu. pouze ctyficet etyfi jedno
tlivci ve Spojenych Statech dozira
li kollektorovi dane, ze jejich roe
ni pfijem obnasi $1,000,000 roene
nebo vice.-Kleiu prohlasuje, ze
v nasi zemi jest nejmene 150 mag
natu, ktefi musi se spokojiti s den
nim pfijmem. $3,000 nebo vice.
KIein pfeje si vedet, kdo jsou tito
Ih.-'ifi a kfivopfisezniei. "Pocet cty
ficet etyfi jest smesny.'' pravi
Klein. "Yice nez tolik jest ake'.o
nafu Standard Oil, ktefi lvaji roe
ne $1,000,000 nebo pfes. JMeli by
chom Jtriii vhidni Arysetfovani sou
kromj'ch majetku. To jest jediny
zpusob, jak se dopatrati pravdy.
Odhpdov.il bych pocet milionaf
skych plutokratu pfi ncjmensim
na 150. a vetsina z nich d opustila
se proste krive pfisahy, kdyz pfi
sahala na mene." John D. Rocke
feller stoji v cele seznamu petro
lejafskvch magnatu, ktefi die Klei
na meli by platiti dan z pfijmii na i
$1,000,000 nebo vice. Mezi ostat-lElass-Lothrinska. (Ponevadz 1o
nimi jsou muzi a zeny, jejichz jme-' jenoni vracim ukradeneho majet
na nejsou sirsi vef ejnosti naprosto j ku jest, nezasluhuji si proto zad
neznami. Nektefi ze znamejsich uych diku a asi bych take zad
isou: H. M. Flagler jun., William ! nych neobdrzel.)
Rockefeller, J. D. Archbold, H. j 2. Srbsku davam Rakousko.
M. Hanna, O. H. Payne, C. M. o. Rusku davam Turecko, to m:i
Pratt, H. C. Fogler jun., C. A. ; byti carovi vanocnim darkem.
Griscomb a C. W. Harkness. Sest 4. Belgii bych rad postoupil vse-
zen objevuje se na Kleinove sezna-.
niu. Jsou to Helen C. Bostwick,
Kate Ladd, Mary B. Pennings, Em ;
ma B. Auchinclos. Annie B. Jen
nings a Esther Jennings.
Nynejsi valka evropska ma na Ka
nadu vetsi vliv nezli na
Spojene Staty.
Je to pf iroze'no jiz proto, ze Ka- ( pfee veschno dostal, a tim se use
nada jest ahglickou osadou a vede tfi na udalosti.
tudiz s Nemei a Rakusany valku 6. John Bullovi davam vse moje
take. Ale to by tak mnoho nezna-1 vojsko, ktere jeste zustalo. Po
menalo, tech nekolik desetitisicu . nevadz jenerai French se'tim tak
muzu. ktere Kanada do Francie pilne zamestnava aby moje nmz
poslala a jeste posle, pro zemi tak svro v maso na vufty obratil. my
velikou mnoho neznamena. Patr- slim, ze on zkusi ten zert s Kitche
nejsi jsou ucinky hospodafske. Ka nerem, nejvyssim to nemeckym
nada zasila velmi mnoho potravin
hospodafskych produktu do.
Anglie. Jeji obchod s Anglii byval
veliky v dobe mini, ale za valk5r,matku na toho nejvetsiho barbafe
ste zvetsil. Jiz nyni jest vjsechcasu
'Evrope potravi malo a ocekava
malo jeste vzdelanou, a mohla by
Evrope veiice vypomoci. Ovsem,
lieJcle to tak lyehle, aby se za ,ie
cm.v rok lKUa Pro osev zy'
sila, jak by bylo zapotrebi. Kanad-
sky ministr orby v techto dnech
vyjednaval o otazce te s rolnicky-,
m odborniky a vypravoval plan,
Podl" n"ehoi m3e.n.a faare pfi -
shiti a presvedciti je, ze kazdemu
k.vue vey prospech a vj'tezek,
kd"' vykonaji svou ' 1 vlastenec-
kou povinost ' a oseji psemci. xo-
ik P"dy, oiiic jenom Dime moz-
no. Agitace ma se vesti Drostred-
nictvim hospodafskych casopisu i
predriasek. Letosni uroda Ka-
nadG bvla spatna, stejne jako!' ve
vgt'ch VnS'& zemicli sveta, kde se
Tvoon-io i-criiioo Pinnipnp StAtV IP-
l7011'.! l'ul-"lv'- "--l'J"
tli,lC z toho vyjmuty. a ony take
musJ ze sv6ho Pebytku nahraditi
Oseje-li se vetsi plocha, pak ovsem
nelli 'ulna -ista- e ldn
bude podle toho vetsi, neboC casto
i'01011.! povetrnost', ale pfece je
pi-avdepodobnosf velika. Ka -
1UU farmafi meli by si dat fici
osin co mozna nejvlce poUj
il3ot" monon h'x -Psti se Jim Pra",Sva rucky k objeti, sva pfi)rav
ee vypian. i Ktiyoj d.m oro
' Ylvn m"' " na -S0U tlosuti
imale vyhlulky. obiii Dude clraiie
Jeste hodne dlouho potom. Tarn,
I 1. 11 Til
i kde se nvni valei. vezme to dlou-
:hoii dobu, nezli se budou moci po-
n , i-i' it . i : i .u ..
kou. Toto naueeni plati hlavne j
pro kanadske farmafe, nebot' ve'jiz, pt'ro, lis
Spojenych Statech malo kdo ne
ehava jnulu lezeti ladem a obycej
ne vzdela a oseje vsecko, co muze.
"Kaiserovy svizele."
Jedna nemkyne, ktera. byla v
londynskem obehode zamestnana,
finesla do nemecka jeden z leta
ku, ktere byly po londynskych u-
lieieh rozhozovany. Podepsany j mit mene odvahy a musi se ea
pry jsou: E. L. P. Comp. London, sto vydfivat v stejne nebezpeei
Agent Lewis a pf
klad zni nasle-
c'ovne :
Pf isnani. !
On doznava, ze se konee blizi
a dela testament. Y nemecku se po
strane vypravuje, ze Kaiser ted'
pfisel k tomu nahledu, ze ta lira
pro neho dodelava a tim padem
dela svuj testament, kterym jsou
vsechny dfivejsi neplatne.
Testament mii takto zniti:
"Totof jest ta posledni vule a
testament Yilema, vrclmiho velite
le a panovnika tech Yufto-zroutu.
Y doznani, ze to jde se mnou ke
konei a ze nine kazdym okamzi
keni ta mocna smrt' skrze tak u
datneho John Bull ehytiti muze,
davam tiinto moji posledni villi a
testament. "Ja jmenuji cisare ra-
kouskeho co jedineho
(t. j. s dovolenim spojencu.)
. Ja vracim Francii to uzenu
chny ty otekle usi, zmodf icovani
oci a polamane nos'. co nine da-
rovalo, kdyz jsem ja zdvofile
vstoupil na jejich pudu.
5. Admiralovi Jellicoe dam vse
chny moje Dreadnoughty, pod
mofske cluny, torpeda a jiskrove
telegrafieke stance, ktere jsou jes
te po nice; ponevadz by konecne
kuehafi vuftu, ukonciti.
7. Britskemu museu odkazuji
muj
znamv "Sehurbart" co na-
S. Pani Pankhurstove a tern di-
vokym zenam. neeham moji tez
kou pest' a dlouhe nechty: oni
jim budou prospesne az zase vnl- j
noil jejich bojee
9. Ernest Shackletonovi odkazu
2l 0051 Plv ktere ja jako osobni
majetek pozoruji.
j Vilhelm,
Pau zeme, more a vzduchu.
! Xezapominati. bufstu a lezakove
jho piva.
Dano u pritomnosti ministru a
podepsanych svedku
i Gen. Baron z kyseleho zeli.
Hrabe z Mniehovskeho
in.
it knno.i i' ft( ;iva ten iiHniPfkv
, , r i , . , v druzstvi jineho anglickeho foto
casopis, z ktereho toto jest prelo- J to
'zeno, toto:
''Jak hluboce musi takovy na
rod upadouti, ktery si muze ta
koveho neco dovoliti.
Otec svemu diteti z bojste.
At" matka zh'ba te. ktiyz nc!Mchu
' 3A sam
af vecer zabzuei ti pisen sv'ho titty,
a sladce. sladce spi, ma py.-ho. do
1 do snu tvych
noeht" obraz zaletne my eh nepo-
: nanyenici :
usta v smicn
a k tol)i navratim se donia la-
; 31Ci.
Pak bude lasky kvas. tfi .budem
sfastni zit
uprostfed nadhern.vch, uirostfed
stesti hodu.
Bull' s Bohem. zena ma! Je nutiio
odlozit
A dat se dopochdu
Yelkoiepe fotografieke a kine
matograficke snimky. jez se nam
)fedvadeli k obohaceni nasieh ve
domosti o pfirode nebo pro zaba
vu, davaji nam tusiti, ze take muz
s fotografickym aparatem nesmi
smrti jako valeenik, jenz s puskou
v nice vstupuje do cizi zeme. Ne
ohrozen ( vystavu je se fotograf
nejvetsim nebezpecim, vnika do
dzimgli, visi nad zavratnymi pro
pastmi, vzdoruje kulim a ranatn
v revolucich a bitvaeh a nikdy ne
vaha riskovat i zivot, ma-li moz
nost ziskati nejaky vzacny nebo
iichvatny obrazek. "Tit-Bits" vy
pravuje o fotografu Poulingovi,
ze vystoupil na jai)onskou sopku
Arama-Jowa, aby fotografoval je
ji krater. Jeho pomocniei byli pfi-
praveni s druhym aparatem a
Jl ml u ij u u IJ IJ IJ IJ I J Ll I.
ifi " m l r
1 26c tvropsKa
Pfekvapeni pro nas i pro nase odberatele. Jsme nuceni zdra
ziti nasi
SPECIAL1TU O 2 CENTY NA LIBRE.
eNst'astna evropska valka zavinila, ze se vsechno zbozi hodne
.zdrazilo. Ackoliy kava stoupla pfes 3 centy na libfe, zdra
zujeme tuto pouze o 2 centy. By se pfedeslo vsemu nedorozu
meni, laskave zadame vsechny odberatele, by si povsimli, ze
pocinaje
22. srpna budeme prodavati nasi Spe
cialitu za 23 centu libru.
Dalsi druhy 25 a 28 centu. Piilliberni vzorky kavy, caje a ci
korie zasleme zdarma na pozadani az do domu. Do pfizne
vsech krajanu porouci se nadale Yas prvni cesky velkoob
chod kavou, cajem a ceskou cikorii v Americe.
JAVA COFFEE MILLS
ifi
Si
m
Si
tfi
ifi
ifi
tfi
ifi
tfi
tfi
tfi
tfi
E J. Petru, majitel,
17061708 So. RACINE AVE..
23c
Roman - Buffalo - Bill
Odrodilcc Kenton King El Ramon, loupezmk od Ria Grande
z Perchida El Sol, postrach stepi Mexikan Malo kni'ze hor
Kteroukoliv z vyse uvedenych knizek posleme na kte
roukoliv adresu yyplacene za 25 centu kus aneb pet knizek za
$1.00. Knizky jsou v uhledne papirove vazbe a obeahuji 70 stra
nek. EaMa knizka jest sama o sobe ukoncena a jest velmi
lacina za cenu za kterou ji poskytujeme- Objednejte dokud
zasoba staci. Adresujte: ODVARKA BROS., CLABKSON.
prave kdyz Pouling dostal se az
na nejkrajnejsi okraj krateru a
rycide pfipravil aparat k fotogra
fovani, udal se vybuch. Ale jeden
z assistenetu na sopce v lychlosti
zachytil jeste Poulinea,
nez se otoeil, ale pak padili vsich
ni, aby zachranili si zivot. Foto
grafieka honba na divoke selmy
stala se ted? oblibenym sportem
smelych fotograffi. Chladnokrev
nost a obratnost, s jakou si pfi torn
to nebezpecnem fotografovihii po-
,J 7 0 " 01
grafa, A. R. Dugmorea. Podafilo
se mu pfibliziti se az na 30 kroku
k spicimu nosorozci, kdyz ten po
jednou A'yskoeil a ihned se vrM
na fotografa. Ten vsak zustal bez
pohnuti stat a zvife, kdyz bylo
as 14 yardu vzdaleno, vyfotogra
foval. Snimek utoeiciho nosoroz
ee patfi mezi nejvzaenejsi a nej
podi vuh odnejsi obrazky. Na vbis
ku visel zivot "knizete fotografu T'
Rudolfa Willeho. Y pousti byl jiid
nou pfepaden tfemi Ivy tak neo
eekfivane, ze uz bylo holou nemoz-
snosti na ne vvstfeliti Jedinou za-
chranou byl strom, jenz se zvedal
na skalisku. AVille rychle se ua
skalu vysplhal. Pfi vyskoku na
vetev ke- vsemu jeste vypadla fo
tografovi puska, takze byl vuci
selmam zcela bezbrannym. Ale o
to se malo staral. lined vytahl fo
tograf icky pfistroj a fotografoval
Ivy, ktefi s f evem obchazeli strom,
tak dlouho, az mu dosly plotny.
Take jako valeeny fotograficky
zp)-avodaj prodelal nejstraslivejsi
dobrodruzstvi. Jakozastupce kte
rehosi nizozemskeho listu prova
zel Bury v cele valee, a aby byl
stale eo nejblize zajimavych (pro
fotografa ovsem) udalosti. bojo
val jako prosty vojak v prvyeh
fadach Burn. A ze to minil zcela
vazne, to dokazuji eetna zraneni,
jez ve valce te utrpel. isest zubu
bylo mu vyrazeno pfi utoku jizdy.
Otyfikrat byl postfelen. jednou
tak tezce, ze lezel 16 hodin v bez
vedomi na bojisti a jen nahodou
usel smrti. 14 tydnu byl pak nosen
v ambulanei. Ztratil 70 liber na va
ze, ale ani tehdy nezaiomnel fo
tografovati a obrazky vyvolavati.
Jiny valeeny fotograf, ktery pfi
oblehani Port Arthuru delal snim
ky, odvazil se ve sve vasni pfilis
daleko a byl pfi Awbuehu grana
tu odhozen 10 vardu. Ale vv
buch granatu byl jiz zachycen a
je to jiste obrazek, jenz je ve fo
totrrafii bez konkurence.
Tento casopis stoji pouze Sl.OO
na cely rok.
Pfedglat'te na tento casopis
vasim pfatelum v Cechach.
r I
vaiKai 23c
23c
CHICAGO, ILL. OL 'S
- Krisna lovkyne
Strasidlo na stepi.
9
zducho!ody pry se
vyrovna divisi jfzdy.
Bylo tyto dny mluveno o cinnos
ti nemeekych aeroplanu a o hod
note techto stroju ye valce a uci
nena zminka o rozcilujicich ' sou
bo jich ve vzduchu mezi stroji fran
ccuzskymi a iiemeckymi. fedeu
velitel f rancouzskeho sboru pry se
vyslovil. ze die jeho nahledu jeden
aeroplan ma takovou hodnotu ja
ko jedna divise jizdy. Aeroplany
skyta ji tu. nejvetsi sluzbu pfi pf e
kazeni pfepadu, a jen malo dule
zitych pohybu. vojska bylo prove
deno, aby nebyvaly brzy ohlaseny
vzduehbvymi skauty pfed jejich
provedenim.
Neni tomu darao, kdy strhla se
smela srazka mezi nemeckym mo
noplanem a francouzskym bigla
nem v kritiekem okamziku pfi pro
vadeni diileziteho manevm sever
ne od feky Oise. Bylo videti. ne
mecky stroj plouti nad francouz
skymi liniemi zrovna nez silny od
dil vojska mel se hnouti k severu.
Pro uspech tohoto manevru bylo
diilezite, aby tento strazce ve
vzduchu byl odstranen .a zodpo
vednost tu vzal na se francouzsky
dvojplosnik. Francouzsky stroj
nahle se vznesl od zeme a v ryeh
lych kruzich dosahl vetsi vyse nez
byla ona nemeckeho stroje, ale ani
tato vyhoda nestacila skauta za
hnati. '
Y odvazuem klesnuti dolu, pfi
eemz se vystavil silne stfelbe z
iraneouzskych linii, sestoupil ne
mecky aereoplan do yse 1000 yar
du a vvlmuv se obratne francouz
skenjiu stroji, mefil let li nemec
kyin'liniim. Zdiilo se, ze francouz
sky sfrdj jest rychlejsij coz ne
stalo se cast o pi-i iiotyckadh aero
planu v teto vjilce. Pp nejakou do
bu nemeckemu dafilo se udrzeti se
z dosahu francouzskeho stroje, a
le dvouplosnik, lete ve znacne vy
si, dosahnul vylb?Iiiei posice. A tu
bylo slyseti rydhiou a ostrou ra
mi ze strojoveho dela na francouz
skem letounu. Jednoplosnik plul
po nekolik okamziku jako by byl
pilot jeho pozbyl kontroly a pak,
tfepaje se jako ptak stfeleny do
kridla, stroj sikmym smerem za
cal leteti dolu a tarn zustal roz
dreen. Pcniota Pyllaku,
"Verni az do
Zklamana zavist' !
I Tfi povldky v jedne knizce od Karla
Cervenky. Posleme vsechny. lri po-
vfdky do kterekoliv casti Spojenych
i Statu vyplacene
za 35ct.
? ODVARKA BROS., Clarkson. Nebr.