Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19?? | View Entire Issue (Nov. 4, 1914)
j Buffalo Hrdina divokaho zapadu 1 Magda, dcera pateho pluku. Asi deset let pfed tim, co se oba bohati Anglicane usadili v pev nosti, aby odtud patrali po nezvest nem pfibuznem Emilu Goldenovi, Tinrhiikl natv (irasrounskv Dluk z i x i- O A Omahy nebot pevnost Beal teh da jeste nestale velkou vyhla zovaci vypravu proti Indian urn, kteri zase jednou strasne fadili v osadach belochu. Jednou, kdyz pluk za noci tahl po nekonecne stepi, zpozorovaly osameleko jezdce, zenouciho se zrovna k nim. Nekolik muzu bylo mu vysbino v iistrety, aby se na pfed presvedcilo, kdo je to a eo od vojska dice. K nsmirnemu lizasu celeho phi- neho jezdce krasne, litle, asi sestilete devcatko, dobfe pfivaza ne k sedlu, aby nespadlo. Na jedne strane sedla visela vel ka polni lahev s vodou, na druhe kozena torba s potravinami. Vytfestenyma ocima hledelo u oohe devcatko na vojaky. Bylo pla che a tfaslo se strachem jak pola pene ptace. Patrne teprve pfed ne davnem zazilo neco hrozneho. Buffalo Bill, ktery jiz tehda byl jako zved u pluku, vzal dite do na ruci, hladil je a lichotil mu. az si konecrie ziskal jeho diivery. Pfitu lilo se k nemu a dalo se do hofkeho place. Devcatko bylo velmi dobfe osa ceno a na sukynkach melo vysito jraeno "Magda". Kronie toho ji visel na krku maly zlaty medailon s podobiznou krasne, mladinke pa xri. Na rubu medailonku byla vyry ta slova: Nasemu milackovi Magde. Plukovni faraf Button nemel -vlastnich deti. S radosti ujal se roztomileko devcatka, jez paty pluk ihned pfijal za svou dceru. Kazdy vojak ji musel na potka ni po vojensku pozdraviti, straze ji vzdavaly cest' jako sameiuu ve liteli. Pfi torn ji byl vykazan pravi delny pfijem. Kazdemu prostemu vojinovi strhlo se pro ni petadva et centu mesicne s zoldu, pod diistojnikum po jednom dollaru a plukovnik dobrovolne platil pet dollaru mesicne. Vsecliny tyto pf i spevky, pokud jieh ke svemu vy chovani nespotfebovala, ukladany ji na uroky, aby dues nebo zitra inela tez slusne veno. To byl prostinky pribeh dcery pateho pluku. Byla daleko siroko liejkrasnejsi a nejstateenejsi divkou, dokud se na Dvorsky ostrov nepfistehovala Bessie Bondova, kteni se ji kra sou i odvahou vjrovnala. Jessie Bondova dojizdela s mat kou casto do pevnosti, samy vSak na svem ostrove navstev nepfiji maly. V pevnosti seznamila se Bessie s mladym mexickym slecl-ticem, kterv se jmenoval don Eduardo Tincente a byl plukovnikovi vfe le doporucen. Tvrdival, ze jako ua ruzivy milovnik lovu a vohu pi i rody pustil se do teehto odlebiy-.-ii koncin,ab3r na vlastni oci seznal zi vot a pfirodni krasy divokelio za padu. Za kratky cas se celemu pluku zdalo, ze jelio dcera Magda je do krasneho Mexikana az po usi za- milovana, a domnenka tato staci la, aby don Eduardo upadl ve vel kou nemilost u vselio muzstva i dustojnictva. Pozde v noci rozloucili se oba Anglicane s plukovnikem Roya lem, dekujice mu za jelio pohostin stvi i laskavost, s jakou jim dal k sluzbam nejlepsi sve dustojniky a vojaky. Kdyz se vratili do sveho bytu, zastali tarn jiz setnika Taylora, po rucika Anderdonka a doktora Po wella. ktefi je uz s netrpelivosti Rill l"tit"t"t'-""-"t"""t""""t"''t"'-t""lHM-f oeekavali. '"Yojsko i se soumary jest jiz j pripraveno na pochod jenomjceute ve nine vzbudil velkou ne Buitalo bill jeste schazi! privi - tal je setnik Taylor mrzute. "Diviici vee!" zamrueel lord Lonsfield. "Jak jsem slvsel, pra - ve on neda na sebe nikdv cekati.: Y torn vojak prinesl setnikovi jakesi psanicko. "To jest od neho!" zvolal Tay lor, poznav na adrese razovite pis mo slavneho junaka. "Sdeluje mi, ze jej cosi dfileziteho zdrzelo, a prosi o male shoveni." dodal, kdyz kratky dopis zbezne pfecetl. "S radosti nejde-li o nie hor silio!'" rekl lord upokojen. 'Aspon si zatim muzeme jeste jedenkra te pfipiti na stesti a zdravi!" Dal honem pfinesti nekolik lah- vi a vsichni se jeste posadili ke I '"Dobi-a. chtela jsem to necha stolu. ti u sebe, ale vidouc, ze jsem pro- iniui v. uin iihi ni-ut iu t cnui mi- le. ze se musel opozditi, ale neve- del si jine rady. Prave kdyz se jiz ehystal k oil - ehodu z domu. slehla mu hlavou jakasi myslenka, ktera ho donuti- la, aby se honem jeste posadil k psacimu stolu a naertl dve psanie ka. jez odevzdal svemu sluhovi k okamzitemu doruceni. Jedno, o kterem jiz vime, sved eilo setniku Taylorovi. druhe ak znelo : "Mila sestro Magdo! Je sice jiz pozde a ja zajiste nemam pra va, rusiti Tvuj nocni klid. Vzdor tomu Te prosim o kratickou roz mluvu, tykajici se velmi pilne za lezitosti. Sdel mi, mohu-li asi na deset minut pfijiti k Tobe. Tvuj verny Cody." Sluha prinesl lined odpoved": "Mily bratfe Bille ! Byla jsem sice jiz davno v posteli, k villi To be vsak jsem rada vstala a oceka vam Te. Beztoho nine mrzelo, ze jistj' pan hodla odjeti z pevnosti, aniz by dal s Boheni sve verne Magde." Buffalo Bill bez odkladu pospi sil do uhledneho domku, v nemz plukovni faraf Button bydlel. Krasna dcera pateho pluku oce kavala ho jiz v pfedsini a zaved la jej do praeovny sveho pestou na. "Tys pfece nejhodnejsi bratfi eek!" fekla mu duverne, ackoli zcela dobfe mohl byti jejim otcem "Za to lord Lonsfield, sir John, setnik Taylor, doktor Powell a hlavne ten protiva Onderdonk at' se tesi na levity, ktere jim vyctu po jejich navratu ! Je to nejaky zpusob, vytratiti se z lezeni a ne dati sve sestfe a pfitelkyni s Bo hem? Tve stesti, zes se aspon fy na svou povinnost rozpomnel "Pockej, mila Magdo, pust nine take trochu ke slovu!" vyrusil ji Buffalo Bill s usmevem. "Mam prave jen okamzik casu, abych ti fekl, proc jsem pfisel, sice by se panstvo stalo netrpelivym. kdyby na nine melo dlouho cekati. Yy. pravujeme se totiz na lov pro za bavu obou anglickych hosti." "Na lov?" zasmala se Magda. "0 piilnoci a v takove tajnosti?" "Slecinecko draha. zvedava nemam casu na vyklady. nebot bych s tebou jeste rad vyfidil jis tou pilnou zalezitost!" "Aj, naposled zalezitost srdee? Dobra, ven s ni! Padni na kolena a vyznej mi lasku, ja si zatim roz myslim, jak te odbyti. aby to ne bolelo!" ".Selmo, byla bvs rada, kdvbvch si na tobe spill il prsty! Ale jii nej sem tak hloupy jako Onderdonk, kterv nemii touzebnejsiho pfani, nez abys ho pfivedla do hrobu cili jinyini slovy, abys se stala je lio zenou." "Hm, a iroc jsi tedy pfisel pod okenko vlastne az do svetnice?7 zeptala se knisna ctveracka, hle die vtipem zakryti sve rozpaky. "Nevim, jak brzy se vratim, a proto bych ti rad svefil nejake ta jemstvi. ' ' "Bit, snad ne takove, ktere bych uesraela kazdemu vyzraditi?' "Nejen kazdemu, nybrz niko- mu I "(') Boze, tot' jeste hroznejsi! Coy. jsi zaponmel. ze jsem pouhou divkou 'V j ''Jsi, ale takovou, ktera umi dr zeti jazyk za zuby, kdyz je tobo i tfeba.'- '"Dekuji za poklonu!" l'7i kratka, don Eduardo Yin 1 luveru. I "Obeda!' j "A slecna Bessie Bondova jak ibv smetl " "Zadrz, nesfastniku! Kolikrat jsi nine ujist'oval, ze na zenitbu ne )omyslis. a ejhle ! Najednou si vsi mas divek a jednu zrovna pode : fivas, jako bys zarlil " "Mila Magdo, fekl jsem ti, ze neuiam easu na zbyt, a je to prav da. Mluvme tedy kratce a vecne! Zajiste dobfe vis, co tim minim, nebof donu Eduardo vi a Bessii ta- Ke jiz neduverujes. jsemv se. ze to vim mam bystre oei!'' liiuuinila, pi i-iii ci ill iv LUIUll. "Az bude vie' easu, povim ti, eo ve nine nediiveru vzbudilo. Pro ' zatim vez, ze se oba davno znaji a ze zlopovestny Texasan Norval jest jejim bratrem.'' "Onehdy jsem ji sama slysela mluviti o Xorvalovi jako o brat l-u " "Ja jsem to vyslidil teprve vce ra. Ale dobra, jen kdyz to vime Krome toho jsem zastai Bessii za velmi podezfelyeh okolnosti donem Eduardem ve Smrtne rokli. Koneene jeji pobyt ha tajemnem Dvorskem ostrove! Z kratka. myslim, ze jsou to za- hadne, ne-li dokonce podevzfele existence." "Mozmi!" "I'znavas tedy, ze je tfeba, diiti si na ne dobry pozor?" "Uznaviim.' "Nuze, prave proto jsem te pfi Sel prosit, abys jieh za me nepfi tomnosti nespustila s oci a co moz nil nejvice vyzvedela o jejich po- merech. Mohu se na tebe spo- lehnouti, Magdo?" "Muzes, Bille! Tu je ma ruka na to!" "Dekuji ti. Ale ted' dobrou noc, mil spanihi vyzvedacko ! Yy-knas-li svuj iikol k me spokoje nosti, vfadim te do sveho sboru a to lined na misto Texaskeho Jac ka, kterv se zacal bati strasidel." Kdyz Buffalo Bill odesel, zmize la vsechna etveraeivost se slicne tvafe divciny. Magda chvili stala uprostfed svetnice, s ocima do ze me zabofenyma. Najednou zaseptala sniutnym, prazdnym hlasem : "Mil tedy totez podezfeni, jako ja ! Y byte anglickych velmozu za stai Buffalo Bill eel ou spolecnost jeste u stolu. "Nuze, pane Cody!" pfi vital jej lord Lonsfield s neznicitelnym hu mrem. "Pospeste si omocit nos ve sklence dobreho vina, dokud jes te jake mame!" "S dikem pfijimam. lorde ! Ale pfede vsim odpust'te, ze jsem vas tak dlouho zdrzel! Nebylo nine moznii dfive pfijiti." "Nic nevadi! Yzdyf nemiime tak velice na spech." "Tnu, cim dfive vytrhneme, tim lepe!" fekl slavnv zved. "Dobfe vim, proc jsem vain navrhl, oby cb.oin se o pfilnoei vydali na eestu. a zaTini je uz bez iv:'n jedna iio dm a ! Ale vefte mi, ze za to ne mohu. Mam jeste jinou, stejne du lezitou vee na st.ircsti, kterou bych nerail zanedba.. Proto jsem musel napfed najiti A'hodneho za stupce.' "A nasel jste ho?" "Nasel a to takoveho, ze si lepsiho pfati nemohu. " "Dobni. tedy se jeste napijnie na jelio zdravi!" zvolal rozjafeny lord Lonsfield. "A potom tez na to, abyehom vsichni zlamali vaz a nebo byl i od Indianu pobiti a skalpovani !" dodal podle stareho loveckeho zvyku, pfati nestesti to mu, komu vlastne pfejeme stesti. Znova si pfifukli, pili a smali se. Za pet minut na to sedeli vsich ni v sedlech. j Prvni jel Buffalo Bill, zahalen do tepleho plaste, protoze se v no ci citelne ochladilo. Za nim klu- sal setnik Taylor s lordem Lon sfieldem, jimz v patach niisledo val sir John s doktorem Powel lem, potom porucik Onderdonk v cele dvanaeti vojiiku s jeduim de- satnikem. Pak nasledoval kuchaf se sou mary a za nimi ostatnich dvanact dragounu, vedenych sikovatelem. Docela na konci jel druhy zved, drze se za tichym pruvodem pofiid stejne daleko, jako Buffalo Bill pfed nim. Buffalo Bill vedl je ostrvm klu- sem, nebot" by riid, aby do svitiini byli eo nejdale od pevnosti. Nikdo z posadky ani z vukolnich osadni ku jich nemel spatfiti, aby se ne- vyskytl zradce. ktery by je zapro- dal Tndianum nebo lupicum. Zavet' Zlatoborova. Cestou na zpustosenou usedlosf nest'astneho Emila Goldena pfisla nase mala vyprava do nebezpecne blizkosti indianskeho iizemi. Yzdor tomu sfastne dorazili do osudne niziny, kcie pred lety staval dvo ree Zlatoboruv a kde on i jeho manzelka s ditetem a vsecka jeho celed' byla od Indianu povrazde- na. Ale rudoehum tato vyprava pfe ce neusla. Buffalo Bill zahy zpozoroval, ze jsou.z diili ustavicne sledovani je jich hlidkami, a kdyz pak daleko- hledem rozeznal stale se blizici a povazlive vzrustajici hordy indi- anske, zavedl karavanu na paho rek, na nemz bylo moznii dlouho vzdorovati i velke pfesile nepfii tel. K velkemu upokojeni vseeh vy- pravoval, kterak mu jisty lovec poradil zapiliti tfi meehove na vestni ohne, kdykoli by se v teeh to koncinach octl ve vaznem ne- "bezpeci. To melo byti znamenim pro jake hosi poustevnika, ktery zil v ho- rach pod jmenem "bily duch", a- by mu pospisil na pomoc. Muz ten pry mel velky vliv na Indiany, ac koli nebyl odpadlikem. Buffalo Bill si uminil, ze rady te poslechne, a dockav jen, az se opet setmelo, zapalil na nejvyssim miste pahorku tfi meehove ohnic- iy, jichzto dym vystupoval k ob- oze jako tfi propletajici se hado- ve. Ale slavny junak byl pfilis opa- trnym a zkusenym, takze mu am nenapadlo, aby se docela spolehl na tuto pomoc, za vision od nil ho- dy. Yida, ze Indiani zatim huste ob ehli cely jejich pahorek, takze ne bylo pomysleni, aby z teto lece vyvazli, odhodlal se k rekovnemu kousku, ktery se mu jiz nekolikra- e st'astne podafil. Hodlal sam pro- klouznouti fetezem rudveh oble- latelu, ukrasti jim nejakeho do breho kone a ujizdeti do pevnosti )ro pomoc. Indiansky pohlavar, ktery se pa rne na vyzvedech odvazil az do cela k tiiboru beloehu, musil svou smelost zaplatiti zivotem. Buffalo 3ill mu zaskocil zpiitecni cestu a v ticheni ziipasu na liiiz jej skolil. Y noci pak s tezkym srdcem obe oval sve krasne kniry i bradku, ifa nez byl zajiste hrdejsi nez na svou slavu oholil se, pomaloval si tvaf kfiklavymi barvami, dal si na hlavu velky chochol z peri. ejz odnal padlemu pohlaviirovi a srdecne se rozloueil s pfately. Dobfe vedel. ze to bude jeho jis ci smrf, jestli jej rudosi poznaji. Proto sestupuje s pahorku, obclni zei JeJ pofiid kolem dokola jak ei nivali indiansti zvedove az do- pel k vlastni oblehaci cjife. Jeho stesti, ze ciira ta byla v no ci stfezena pouze nekolika daleko od sebe stojicimi hlidkami. Kdyz se kradl kolem prvniho indianskeho bojovnika, ktery dfe- pel na zemi. zahalen do teple hou- ne, seorai vsecimu svou znaiost siouxstinv a zavolal na neho, ze ej prokleti belosi ranili na noze. Indiansky bojovnik odpovedel mu jen hnevivym mrucenim. Nemel nie proti tomu, kdyz si domnely pohlavar vzal jeho kone. ktery se opodal popiisal. a klidne el dale. Hlavni vec se tedv Billu Codv- mu povedla. Na kraji houstiny lezela tlupa, jez mela dozor a vystfidani hlidek na starosti. Buffalo Bill smele jel'lidske spolecnosti, ve ktere jsem kolem ni. Zadnemu rudochu ani ne ' zazil mnoho nestesti a trpkeho napadlo, aby zadrzel pohlaviira, zklamiini. ktery docela spravne zodpovedel j Avsak ani mi nenapadne, abych vsechna jejich obycejnii hesla. Ale kdyz se blizil k zevni, huste obsazene cafe, byla vec mnohem obtiznejsi. Zaf taborov'ch ohhu, ktere zde blizko sebe hofely, rao hla jej snadno prozraditi. Slavny junak si na kvap vymy slil liovou lest. Skryl ukradeneho kone nedale ko v houstine a zvolna se belhal k nejblizsi tiiborove hlidee. S hlu- bokym. bolestnym povzdechem sva lil se k Indianovi do travy a fekl: "Plavy Orel byl na vyzvedach a prokleti belosi jej tezce zranili na noze !" Znal-li bojovnik nejakeho Pla- veho Orla nebo neznal. to Buffalo Bill uplne ponechal svemu stesti a niihode. A ejhle ! Indian jeho biichorce uvef il ! Klidne a soustrastne se nahnul nad ranenym pohlaviirem a kdyz najednou poznal svuj omyl, bylo jiz pozde. Zelezna pest' zvedova dr zela ho jiz za hrdlo, takze ze sebe nemohl vydati ani hlasku. Za nekolik vtefin byl nebozti kem. Buffalo Bill zanesl ho v naruci ke koni, hodil mu jej pficky na hfbet. vzal konika za uzdu a po malu ho vedl dale k lesu. ktervm musel projiti. Cestou srovnal si v hlave odpoved", kdyby jej nekdo j zastavil. Hodlal se vymluviti, ze odviizi bojovnika. ktery byl u Reedera. Zlatobor byl jejich pfi pfednich hlidek od belochu zabit. buznym, po nemz patraji." Milejsi vsak mu bylo, ze si ho Kdyby to bylo ve dne, byl by nikdo hrube nevsimal. Bez pfeksiz- j Buffalo Bill videl, jak se tvaf bi ky prosel celym spicim tiiborem a ( leho ducha slabe zapalila. Chvi zmizel v lese, kde chtel mrtvolu slo 'li vahal s odpovedi, ale potom fe ziti, vsednouti na kone a ujizdeti kl pevnym, urcitym hlasem : k pevnosti. "Rodina jeho byla v tomto u- Ale prave kdyz mrtveho Idiana ( doli povrazdena. On sam byl od ukryl v houstine, ozval se za nim , Siouxu zajat a take pfed nekolika hluboky niuzsky bias, jako by vy- lety v zajeti zemfel." chazel z hrobu: i "Yite to jiste?" 1 "Kdo jest muj rudy bratr po "Zcela jiste, nebot' jsem byl u hlavar Siouxu?" neho, kdyz umiral!" odpovedel Otazka byla polozena jazykem bily duch. "Podivejte se, tehle pr indianskym, ale Buffalo Bill pojsten mi daroval na dukaz sveho blase i vyslovnosti hned poznal, pfatelstvi. Muzete jej vziti svym ze jest mu ciniti s belochem. anglickym pfatelum a jeho pfi- "Ano, jsem pohlavar Siouxu !"', buznym, nebot' pry je to draho odpovedel vyhybave. 'cenna rodinna pamatka." "To vidim, avsak riid bych ve-j '"A kde byl Ziatobor pohfben?' del tve jmeno. Ja jsem bily duch "Y horiieh." hor coz pak me neznas?" "Mohli bychom spatfiti jeho Bufalo Bill honem odpovedel an srlickv: "Slysel jsem o vas! Jii sam jsem zapalil tfi meehove ohnicky tam hle na pahorku. Yidel jste to zna meni a pfisel jste nam na pomoc?" "Aj, tedy nejste Indian?" "Nejsem!" odpovedel Buffalo Bill z kratka a pfi torn jiz mel re volver v nice. Ale nedoslo k tomu, aby se byl musel briiniti. "Zdii se mi vsak, ze take nejste lovec Dick?' zeptal se bily duch klidne. 'Jsem jeho pfitelem. Prave Dick mi poradil. abych vam dal toto znameni. kdybych byl od Indianu vazne ohrozen." "Nezklamete se ve sve duvefe ke nine! Kdo vsak jste?" "Hikaji mne Buffalo Bill a jsem touto dobou nacelnikem ar madnich zvedu v pevnosti Bealu. Pfivedl jsem do teto krajiny du lezitou vojenskou vypravu, ktera tabofi tamhle na pahorku. Yeeer byli jsme obkliceni hroznou pf esi lou Indianu. Tu jsem se pfestrojil za jejich pohlaviira, abych snaze jn'oklouzl jejich tiiborem a mohl do pevnosti pro pomoe." "Toho jiz neni tfeba, nebot' ja sam vam pomohu ! Znam vas dobfe die jmena a vim, ze Indiani po vas pasou. Ihnete klidne z nebez )ecneho pasma a nekde v ukrytu se spokojene vyspete. Rano se mu zete zase vratiti ke svym pfatelum na pahorek. nebot vam stojim za to, ze pfi vychodu slunce nespatfi te daleko siroko ziidneho India na." "Buh dej. aby vam bylo mozna slib tento splniti !" "Poslyste, Bille Cody! Jsem jiz vetchy stafec, ale z mych list ne vyslo jeste slovicko l.i a nebo schlouby. Nejsem odpadlikem a nic mne nenuti, abych se skryval u Indianu. Utekl jsem se do jejich hor dobrovolne, protoze se stitim se za to mstii na jejich nevinnych pfislusnicich. Naopak, jsem vzdy hotov pomoci kazdemu svym vli vein, ktereho u rudochu pozivam. A mohu smele fici, ze nine Indiani ve vsem slepe poslouchaji." "A nepo vedel byste mi, kdo vlastne jste?" "Toho nepovim nikomu! Jen to vezte, ze jsem clovekem dobrym a pocestnym! Yefite mi?" "Rjkl! Ale pravil jste ze zije te mezi Indiany?" "Jiz dlouha leta." "Pofiid v teto krajine?" "Pofad." "Jste oehoten, odpovedeti nine. na nekolik otazek?"' "Napfed je miisim slyseti. Tazte se!" '"Nevite, maji-li Siouxove ne jake zajatee?" "Bile?" "Tot" se rozunii." "Nuze, meli, ale jiz nemaji." "Jak to?" "Pomfeli jim." "Nebyl mezi nimi bohaty osad- nik z teto krajiny, znamy pod pfe zdivkou Zlatobor?" "Byl!" znela useciii dopoved?. "A ten je take uz mrtev?'J "Davno!"' "Nemohl byste mi o nem poda ti urcitou zprvu? Pfivedl jsem to tiz s vojskem dva Anglicany lorda Lonsfielda a sira Johna hrob?" "K tomu vam neradim! odpove del stafec s podivnym chvatem. "Je hluboko v idiiinskem iizemi, kde bych vas snd nemohl chrani t'i. Ale nosim u sebe jeste jinou upominku na neho, kterou vam take rad odvezdam. Yizte je to kozenii tobolka s jeho rodinnymi listinami, mezi nimiz se naleza tez jeho zavet". Tot' zajiste krome prstenu nejlepsim dukazem pro jeho pfibuzne." "Zatim vam srdecne dekuji!" fekl Buffalo Bill, strkaje tobolka a prsten do kapsy. "Doufam, ze se jeste uzfime?" "Nikdy. nebot se lidi stitim!" zvolal bily duch vasnive. "Pockej te zde do rana a pak se klidne vrat'te se svymi lidmi do pevnosti S bohem!" To fka. zmizel jako pravy duch. Slavny zved marne po nem pa tral ocima ve tme. "Zpropadenii vec!" zamrueel, kdyz se probral z nesmirneho il zasu. "Mel jsem se mu zminiti o Magde. ze jeste zije nehot' jsem )fesvedcen, ze to neni nik do jiny nez sam Zlatobor! Nu, dii Biih. ze se s nim pfece jeste setkj'im." Riino opravdu nebylo po Indi anech ani panuitky. Buffalo Bill bez pfekazky se vnitil do tabora svyeh pnitel. musel vsak z daleka davati znameni mini, aby ho nek tern hlidka nepokladala za ne pfatelskeho Indiana a ve slepem strachu nezastfeleii. (Pokracovani.) Novemu predplafi teli zasleme tento re man od zacatku uplne zdarma. Richter's Anchor Pain-Expellor.