OZVENA ZAPADU
(ECHO OF THE WEST)
PUBLISHED WEEKLY
ZABAVNY
TYDENN1K
Vychazi kazdou stredu. Published Wednesday
Vydavatele : : Publishers
QDVARKA BROTHERS, CLARKSON, NEB.
Pfedplatne na rok $1.00 Subscription $1.00
Adresa jednoduse:
ODVARKA BROS.
CLARKSON, NEBR.
E. St. Vraz,
prbsluly svetovy cestovatel, od
hodlal se nasledkem znemozneni
cesty do Cecil, uspofadati radii
pfednasek v eesko-americkych o
sadach, a proto take zavita sew
k nam do Nebrasky.
V utery, 17. listopadu prijede z
Jizni Dakoty do Verdi gree, kde
bude miti v Nebrasce prvni pred
nasku. Pak budou nasledovne:
ve ctvrtek 19 listopadu v Dodge,
20. v Howells, 21. v Clarkson, 22.
ve Schuyler, 24. v Morse Bluffs
atd.
Pfednasky jeho po.jednava.ii o
vse-evropske valce, o narodech a
zemi, kde se valka odehrav;'i a zej
mena pak o jejim dalekosahlem
vyznamu pro Slovanstvo k hlavne
pro nas mily narod eesky.
Kazda prednaska doprovazena
svetelnyini novymi a poucnymi
svetemymi obrazy, vrhanymi na
platno. Jsou to obrazy ktere on
sam pfi svem cestovani svetem se
bral (fotografoval.)
Zajiste, ze nebude v Nebrasce
ceske osady, kam by ncbyl pozvan,
aby je tam svou pfednaskou obla
zil a zaroven povzbudil.
jednotlivcfi ve
Spojenych Statech.
Sekretaf pokladu McAdoo vy
dal tabulku za fiskalni rok 3914
naznacujici, kolik osob se pfihla
silo k placeni dane z pfijmu. Z
tabulky plyne, ze je ve Spojenych
Statech 44 osob, ktere maji rocne
nejmene 1,000,000 doll, pfijnni a
nebo vice, totiz pokud se aspon
pfihlasili. Tech, ktefi maji 500,000
doll, rocne pfijmu ,a vie ; je 91 a
998 je tech, ktefi maji pfijmy mer
zi 75.000 a 75,00Q0 a 100,000, 011.
rocne. Nejvetsi. pocet je tech, kte
fi maji 3,333.33 doll, do 5,000 doll.
Pocet jich je 114,484. Vdanych,
zen, ktere se pfihlasily k placeni
dane z pfijmfr, je 6,682. Nevda
nych zen, pfihlasenych k placeni
dane je 23,551. Svobodnych mu
zu je 55. Zjistilo se, ze mnozi, o
nichz se melo za .to, ze jsou bo
hati byli jen malymi poplatniky,
u jinych zase, o nichz se myslelo,
ze jsou ehudpjj ukazali se oprav
dovymi bohaci. Tabulka, naznacu
jici pfijmy a pocet pfihlasenych
k placeni dane z. pfijmu je nasle
du jici :
Pfihlasenych k placeni dani bylo
79,426, osob jiz pfijmy jsou od
$2,500 do 3,333 114.484 osob s
pfijmy od 3,333 do 5.000 101,
718 osob s pfijmy od $5,000 do
10,000 26.188 osob s pfijmy od
$10,000 do 15,000 11,977 osob s
pfijmy od $15,000 do 20,00 -
6,187 osob s pfijmy od $20,000 do
$25,000. 4,164 osob s pfijmy od
$25,000 do 30000 4,553 osob s
pfijmy od $30,000 do 40,000 -
2,427 osob s pfijmy od $40,000 do
50,000 2,168 s pfijmy od $50,000
do 75,000 998 osob s pfijmy od
$75,000 do 100,000 785 osob s
pfijmy od $100,000 do 150,000
311 osob s pfijmy od $150,000 do
200,000 145 osob s pfijmy od
$200,000 do 250,000 94 osob s
pfijmy od $250,000 do 300,000
84 osob s pfijmy od $300,000 do
400,000 44 osob s pfijmy od
$400,000 do 500,000 91 osob s
pfijmy od $500,000 do 1,000,000
44 osob s pfijmy 1,0000,000 a
pfes. Celkem pfihlasilo se tedy
357,598 osob.
Jak stati se
obcanem Americkym
Ne dfive nez dva roky na to,
co pfistehovalec ucinil prohlaseni
umyslu stati se obcanem Spoje
nych Statu, a ne dfive nez po pe
tiletem nepfetrzitem pobytu v
Unii, muze podati kazdf pfisteho
valec zadost o obeanstvi u ktere
hokoliv soudu, ktery ma pravo
moc tak uciniti v distriktu, kde
pfistehovalec bydli. Pfistehovalec
musi bydleti nejmene jeden rok
nepfetrzite ve statu anebo uzeim
pfed podcinim zadosti o druhy ob
cansky list. Tato zadost o obcan
sky list musi byti podepsana vlast
norucne zadatelem, ktery udati
musi pine svoje jmeno, misto sve
ho obydli, zamestnani, misto sve
ho obydli. zamestnani, misto naro
zeni den narozeni misto narozeni,
den narozeni, odkud se vystehoval
a den a misto pfijezdu do Spoje
nych Statu.
Je-li zenat, musi udat jmeno
sve manzelky. zemi, kde se naro
dila, jeji obydli v dobe, kdy za
ciatel o druhy obcansky list zada.
Jsou-li ditky musi udati jejich
jmena, den jejich narozeni a. by
dliste kazdeho z nich.
Zadatel musi prohlasiti, ze vefi
v sorganisovanou vladu a ze neni
clenem zadne spolecnosti, ktera u
ci nepfatelstvi k sorganisovane
vlade. Musi prohlasiti, ze neni
mnoho-zencem a ze nevefi v mno
hozenstvi. Musi prohlasiti, ze se
na vzdy zfika pfislusenstvi k ze
mi, jejiz byl drive poddanym.
Zadost o obeanstvi musi byti ove
fena dvema svedky, ktefi .nusi
byti obcany Spojenych Statu a
ktefi musi dosvedciti, ze znaji za
datele po celou dobu bydleni je
ho ve state, kde zadost je podana.
coz nesmi byti mene nez jeden rok
a ze vedi, ze zadatel je obyvatelem
Bpojenych Stfitu po poslednich
pet let. Musi dosvedciti dale, ze
behem te doby zadatel jednal a
choval se jako muz dobreho cha
rakteru. Jestlize cast petileti prozil za
cTatel v jiuem state, musi si opa
tf it notafem potvrzene prohlaseni
nektereho tamniho sveho zname
ho, ze tam skutecne bydlel. Zados
ti nejsou projednavany dfive, nez
za devadesat dni po jich podani.
Take nejsou projednavany tficet
dni pfed volbou. Pravidelne za
datel po podani zadosti jeste jed
nou je zavolan k naturalizacnimu
lifedniku, ktery pfesvedci se, je
li obeznamen s ustavou Spojenych
Statu a vi-li neco o organisaci via-
dy:
Kdyz pak nadejde doba slyse
ni u sdudUj zadatel musi dostaviti
se vse svymi svedky a tito pfed
tvafi soudce znovu potvrdi, ze jej
znaji a ze zadatel je zpusobilym
stati se obcanem Spojenych Statu.
Pfistehovalec, ktery je ze sleeh
ticke rodiny, musi se zfici sveho
titulu. Die noveho zakona kaz
dy pfistehovalec ma byti: schopen
mluviti anglicky. Neni tfeba ale
dokonale znalosti anglicihy. Sta
ci, kdyz dovede se'dorbzumeti s
naturalizacnim ufednikem a od
povedeti na dane otazky.
Pfi prohlaseni umj'slu stati se
obcanem Spojenych Statu zadatel
je povinen zaplatiti jeden dollar.
Pfi zadosti za druhy obcansky list
zaplati ctyry dollary. Jinych po
platku neni.
Muz bez bazne.
Thomas Alva Edison, slovutny
vynalezce, ktery svymi pracemi
prokazal velike sluzby clovecen
stvu, velice prospesne lisi se od ji
nych vynikajicich Americanu ta
ke tim, ze je to muz bez bazne.
Neboji se aniprace, ani smrti, a
ni jinych fanatiku. Neuznava
zjevneho nabozenstvi a neboji se
vefejne to fici. Ani lekafska pra
vidla o jidle a spanku ho nelekaji.
Edison spava jen malo hodin, a
jeho jidla jsou zcela jina, nez ja
ka obycejni lide jidaji. Jeho vy
nalezy jsou tak dalekosahle, ze by
stacily ziskati slavu nekolika mu
zum. Jeho nazory jsou vzdy zaji
mavy. Pfed nemnoha dny Edison za
sel si na navstevu do vladni lode
nice v Brooklynu. Hostitelem i
(pruvodcim byl mu sekretaf na-
mofnietvi Daniels. Prosli spolu
velikou bitevni lod', coz byla prv
ni valecna lod', kterou Edison
kdy videl z blizka. Yelika bitevni
lod' jej zajimala, ale jenom tro
chu. Nedlouho po te sli si prohled
nout podmofsky clun, ale ten ne
zajimal Edisona ani dost malo.
Pravil, ze sve snahy venuje klid
nemu pokroku a zvyseni lidskeho
blaha, nikoliv nastrojum valky.
Namofni dustojnici snazili se u
poutati jeho mysl na problem,
kterak by se daly podmofske clu
ny co nejsnaze a nejbezpecneji
zj'isobiti vzduchem. Tyto lodi jsou
totiz vysiaveny v sane cetnym ne
hodam. ze kterych jedna z nejo
sudnejsieh byva ztrata cerstveho
vzduchu. Zdrojem nebezpeci jsou
jim i jejich vlastni eletricke ba
terie. Sul. jak znamo, svym che
miekym slozenim jest chlorid
sodnaty. Dostane-li se mofska o
da k bateriim, toz elektfina roz
klada sul a vyvozuje chlor, zele
navy plyn, ktery cloveku je smr
telnym jedem.
Cerstvy vzduch znamena arci
hojnost kysliku. Edison jest toho
mineni, ze kyslik se da ziskati pfi
mo z mofske vody ehemickym po
chodem, ktery by se podobal dy
chani ryb. Ryby vdechuji vodu,
ne vzduch, ale v jejich zabrach
jsou chemicke ustroje, ktere be
rou z vody kyslik a tak umoznuji
rybam dychani, to jest, okyslico
vani krve. Edisonovym planein
tedy jest, pro podmofske lodi bra
ti kyslik pfimo z mofske vody
ehemickym aparatem na zpusob
rybich zaber a tak posadee umoz
niti dychani. Edison vsak tento
plan pouze nadhodil. Nema nikte
rak v umyslu, pracovati o prove
deni tohoto planu, ponevadz by
tim pouze pomahal militarismu,
pro nejz nema zadne lasky.
I to je znamkou jeho velikosti.
Nebot' zadny v pravde veliky
muz by se nesniziL tak, aby napo
mahal udrzeti a posilnit milita
rism. Edison naleza s dostatek za
mestnani pro sve schopnosti v u
zitecne praci miru. Prospelo by
clovecenstvu, kdyby podobnym
smerem se nesla take prace vsech
jinych vynalezcu?
Den 16. listopadu bu
de historickym dnem.
Letosni 16. listopad pfejde do
historie Spoj. Statu jako den, kdy
velka reforma meny a bankovni
ctvi, representovana federalnimi
reserrnimi bankami, zahaji svflj
prakticky zivot. Vsech 12 reserv
nich bank bude v den ten soucas
ne otevfeno die prohlaseni sekre
tafe pokladu McAdooa.
, Kontrolor meny John Skelton
Williams vydal prohlaseni, jez u
kazuje, jak velke zalohy bankov
ni ucineny budou okamzikem tim
pfistupnymi ameriekemu obcho
du. Die pfitomneho bankovniho
zakona byla nutna 25 proeentni
zaloha, die noveho zakona bude
to pouze 18 procent u vkladu na
pozadani splatnych a 5 procent u
vkladii, vazanych vypovedni lhu
tou. Die poslednicli vykazu dne 18.
zafi vseehny banky Soustati mely
zalohu 1,576 milionu dollaru. To
je o 580 milionu dollaru vice-, nez
je tfeba die noveho zakona. Poci-tame-li
o 7 proe. mene zalohy u
vkladu na pozadani a 20 procent
u vkladu na vypoved' splatnych,
dostaneme tyto cislice : v NewYor
ku bude uvolneno 88 a ctvrt mili
onu, v Chicagu 24 a tfi ctvrti mi
lionu dollaru, v St. Louis S a ctvrt
milionu.
U.venkovskych bank snizena zn
loha z 15 procent na 12 procent u
vkladu na pozadani a na 5 procent
u vkladu na vypoved' splatnych,
coz u techto bank znamena uvol
neni 141 milionu dollaru.
Zajimavo je toto: Po cela desi
tileti bankovni svet zuby nehty se
vzpiral teto reforme, ktera uvede
do Spoj. Statu onu pevnost, jakou
v Anglii zarucuje zemi Anglicka
banka, xe Francii Francouzska
banka atd. Ale nyni, kdyz presi
dent "Wilson svou houzevnatosti,
daleko vetsi a padnejsi nez Roose
veltuv "big stick", pfivedl refor
mu tu k vitezstvi najednou ne
mohou se prave ti nejvetsi odpur
ci dfivejsich dob dockati jejiho
zahajeni. Keditele reservnich bank
se cleny Federalni rady na pfiklad
nedavno doporucili jMcAdoovi, a
by zahajil tento system az 30. li
stopadu. Ale zastupci reservni ban
ky v New Yorku prohlasili, ze jsou
pohotovi k zapoceti obchodu a ze
cim dfive se zaene, tim bude jim
to milejsi. A tak McAdoo rozhodl
se pak pro 16. listopad. Ucinil tak
i k vuli Jihu, jemuz casnejsi otevf e
ni systemu pomuze silne v b(i.vlr
nafske tisni a take veskeren ostat-
ni obchod v cele zemi tim pfiroze-
ne Jziska.
Pokud jde o vyvoz zlata ze ze
me,; McAdoo se rozhodl, nezakaza
ti vyvoz ani do Velke Britanie ani
kamkoli jinain, jelikoz neni v te
pficine zadnych obav. Vyvoz aine
ricky stoupa nyni tak ryehle, ze
smenna sazba utvafi se v nekoli
ka dnech jiz k dobru Spoj. Statu
a tim samocinne vyvoz bude zasta
ven, jelikoz by se zasilky dal pak
se skodou zasilatelu.
Jak bude vypadatS Ey-
ropa po valce?
Politik Marco de Albertis lici, jak
chteji pfetvofiti Eyropu vitezni
spojenci a co chteji urvati Nem
ci a Rakusani v pfipade sve
vyhiy.
Od te doby, co byla Evropa str-
zena do valecniho vim, casto se
mluvi o zmene evropske mapy a
pf etvofeni jejich hranic. Jisto jest,
ze snad jiz pfistiho roku, tedy v
dobe pomerne blizke nastanou ra-
dikalni zmeny v politickem rozde-
leni nejen v Evrope, ale i v ostat
nich dilech sveta. Po valce nynej
si budou musit porazene strany
odstoupiti viteziun znacne casti
svych uzemi a pravdepodobno jest,
ze nektere staty budou uplne lik
vidovati. (Osud ten stihnouti ma
v prve fade Rakousko.) Z mnoha
stran bylo jiz psano o torn, jak asi
bude po valce vypadati mapa Ev
ropy, zvitezi-li spojenci i jak se
utvafi jeji hranice v pfipade vi
tezstvi nemecko-rakouskeho. Zna
nly italsky spisovatel a politilc
Marco de Albertis uvefejnil v po
slednich dnech clanek, k nemuz
pry cerpal informace z hodnover
nych kruhu diplomatickyeh, a v
riem pravi, ze program, jaky si
yytkli spojenci v pficine noveho
rozdeleni Evropy, je tento:
1. Znovuzfizeni kralovstvi pol
skeho (vych. Halic, Tesinsko, Po
znansko, cast pruskeho Slezska a
ruske Polsko.)
2. Znovuzfizeni kralovstvi ces
keho (Ceehy, Morava, Opavsko a
Slpvensko.)
0i3. Zfizeni kralovstvi Uherskeho
(Nynejsi Uhry bez Slovenska a
aedmihrad.
'4. !Efipojeni Sedmihrad a Bu
koviny k Rumunsku.
5. Pfipojeni Bosny, Chorvatska
Slavonska, Krajiny a casti Styr
ska a Korutan k Srbsku.
' 6. Pfipojeni vychodniho Pruska
a vych. Halice k Rusku.
7. Pfipojeni Hercegoviny, Ko
toru, Budvy a Skadaru k Cerne
Hofe.
8. Pfipojeni jiz. Tyrol, Pfimofi,
K'orsiky a sev. Dalmacie k Italii.
r,9. Pfipojeni Elsaska a Lotrin-
sk'a1 k Francii, Lucemburska k
Belgii.
10. Slesvik-Holstyu Dansku.
1 11. Severn! Tyroly ke Svycar
sku. 12. Helgoland Anglii.
13. Odebrat Nemeeku kolonie a
znieit jeho namofni moc.
Naproti tomu program Neme
eka a Rakouska jest tento : 1. Roz
deleni ruskeho Polska mezi Ra
kousko a Nemecko. 2. Balticke
provincie ruske se zalivem rizskym
Nemeeku, Srbsko a Cerna Hora
Rakousku. 3. Belgie a franc.
Lotrinsko s distriktem Vogesskym
Nemeeku. 4. Savojsko, Nizzu
a Korsiku Italii za jeji neutralitu.
Nyni ovsem, kdyz se do valkj-
pfimisilo Turecko. nastane po val
ce jeste dalsi zinena a v pfipade
vitezstvi spojencu by rise osman-
ska byla asi vypuzena nadobro z
Evropy.
Ktera z obou zapasicich stran
zvitezi a provede rozdeleni Evro
py die sveho programu, nelze o-
vsein dosud s ureitosti fici a jest
tez mozno. ze k provedeni vsech
techto planu nedojde, budou-li
vsecnnv stranv cuounou iikuu
cerpany pfed rozhodnym a upl-
nvm vitezstvim.
Car Alexandr
Pfed dvaceti lety dne 1. listo-
pqdu zesnul v Livadiei ear rusky
Alexandr III. V poslednich dnech
fiina ubvvalo sil telesnych a o-
chabovala einnost srdce jeho.
Aseehna nadeje zmizcla. Slechet
ny car zemfel. Car Alexandr 111.
byl nmzem slechetnym a velikym.
Cely rusky narod, cebi fise, roz-
a
3
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
Revmaticke
bolesti
jsou velmi holestnym one
mocnenim. Trapi-li vas po
dobne bolesti, pfilozte
Severuv
Gothardsky olej
a obdrzite r-chlou ulevu. Jest take odporuco
van pfi neuralgickych bolestech, kfecech, oto
kach, vymknutinach a pohmozdeninach. Uci
nek jeho v revrnatickych bolestech nejlepcje
popsan v dopise, ktery nam byl nedavno zaslan
a ktery zde otiskujeme.
a
a
a
Jako dobr6 mydlo
Severovo lecebne
1 Xt '11-
m Kozm iiivuxu
ftS ma mnoho upotfebenf. Gena 25c.
a -
a
a
a
a
Severovy leky jsou na prodej ve vsech lekarnach. Nema-li
je vas lkarnik na sklade, objednejte si je pfimo od nas.
W. F. Severa Co., Cedar Rapids, Iowa.
klailajici se ve dvou dilech sVeta,
zahaleny hyl3r v smntek, ne
bot' odesel panovnik, jelioz ctili
vsichni. Odchodn jeho zeli vsak i
lide, ktefi nepatfili pod ,ieho zez
lo. Alexandr III. hyl pokhidan vse
mi narody za bndovatele irini sve
toveho, jenz dhozovan byl s to
lika stran. Jeho!l slechetnost. pfi
most povahy, Iidiiinilnost, filoso
ficky vzneseny dnch a naprosta
mirumilovnost postavily jej na
misto mezi prvni a nejvetsi pa
novniky svetove. Panoval celkem
tfinact let, totiz od bfezna 1851,
ale za kratkeho sveho panovani n
cinil mnoho pro rusky narod, je
mnz dal mnoho dnsevniho i hmot
neho pokroku. Nez car Alexandr
dobyl si i o ostatni Evropu zasluh
veliky ch, svych lidskosti. Jisto
jest, ze nebyti neustalych utoku
na jeho zivot, jimiz byl neustale
stihan, a choroby, ktera jej pfed
casne v hrob sklatila, byl by jiste
uskutecnil sve blahodejne zamy
sly a slechetne snahy. Ale to vse
zmafeno bylo nahlym jeho odcho
dem. I ti nejzary'tejsi riepf atele
jeho i celeho naroda ruskeho s
uctou se sklonili pfed mrtvym.
Ti, ktefi zavideli narodu ruskemu
panovnika tak slechetneho srdce,
umlceni byli 'smrti jeho. Alexan
dr III. byl carem narodnim, kte
ry citil vzdy jen rusky. Byl prv
nim panovnikem od smrti Katefi
ny II., ktery mel na zfeteli blaho
i prospech naroda ruskeho, ktery
do popfedi svych povinnosti po
stavil snahu, aby narod rusky byl
st'astnym. Jeho snazeni neslo se
i k tomu, aby fise ruska mela v
evropske politice slovo nejen vaz
ne, ale i rozhodne. Jeho prace ne
nesla se ziskati slavu fisi valkou,
ale aby carstvb-stalo se bastou mi
ni. Dokazuje prftomnost
vody xzi Marsu.
Profesor Very tvrdi, ze tajici sne
hy na tocnach, planety dodavaji
vlhkost atmosfef e.
Yysledky mefeni spectrogramu
z Marsu a mesice, jez byly ziska
ny profesorem "W. M. Slipherem
na Lowellove observatofi, byly
prave uvefejneny. Mefeni provedl
profesor Very. Vysledky potvrzu
ji dfivejsi spectroskopicky dukaz,
podany dr. Slipherem, ze v atmo
sfefe teto planety existuje vodni
para a kyslik. Profesor Very pra
vi o vyhodach, za kterych nova
pozorovani byla provedena : "1.
Jak mesic, tak Mars byly vyse nad
obzorem, a cesta jejich paprsku
ovzdusim byla zkracena, kdezto
exposury (fotograficke) nasledo
vahr tak ryehle za sebou, ze ne
muze byti pochyby o nepfitom
nosti znacnejsich zmen atmosferic
kych v kratkem intervalu mezi ex
posurami za sebou nasledujicimi.
2. Krome toho, dr. Slipher uzil no
ve lucebniny, ktera rozsifuje cit
livost fotograficke plotny v cerve
nem jioli do vetsi vzdalenosti na
strane dlouhych- svetelnych vln, a
poskytuje lepsi otisk piisky vodni
pary."
Teu fakt, ze vice vodni pary
exstovalo v atmosfefe zeme v no-
B
B
B
B
B
E
B
B
B
B
B
B
B
B
B
B
B
B
B
B
B
B
B
B
B
Pro ditky i dosp16
Severovy Tab-Lax
Projfmavfi - cukrovinky.
Gena 10 a 25 centu."
ci pozorovane, cini jistym, pravi
profesor Very, ze "mame co cini
ti se skutecnou vlhkosti v atmosr
fefe Marsu, ponevadz mart'anska.
intensifikaee vodni pasky ve spec
tra jest vetsi, kdyz v ovzdusi ze
me vodni pary jest vice. PodobrieV
ma se tomu s kyslikem. Na konee
stava zde novy bbjev, ze vlhkost
v ovzdusi Marsu neni stejnomerne
rozdelena, coz mohli jsme oceka
vati, ale v opaku e'zemi, kde tro
picke ovzdusi jest obtizno vlhkos
ti, ale jejiz mirna' a polarrii pasmi'
jsou pomerne sucha, Mars ma ma- '
1 U. 1 j.1 1 ? l.J.Si J' '
io viiiKosLi ua roviiutu, ituezio vou
ni para mnozi se lize k okrajum
snehoveho kruhu. Jest' to tudiz vy
pafovani tajiciho snehii, jez obrio
vuje -ovzdusi vodni parou. Tocny
jsou skladisti vodnicb zasob" na
Marsu. Neni zde zadnych Tdvniko-1
vych oceanu, a tiidiz zadnehb pra
mene dodavky vypaf ovaniin " pod 1
rovnikovym sluncem.'Mafs jest od :
kazan vodou na sve'pblarni snehy
a to prave dr.'Pdfcival Lowell
neustale tvrdil." vr
Sluiebmci lidu. .
President Spojenych Statu pi;a-
vil pfed nekolik dny :
"Americe nemuze fadne slouzi-
i Jarlnv flrkv5V TrtpTV i "i'n nar
- - - '
Jokamzik stavi sve vlastni , zajmyr
nad dobro sve vlasti. Nadesla
doba velikych cinu. Pfitomna,
doba ma veliky vyznam - pro bu
douci osady Spojenych Statu jako,
pro jine narody sveta. Troehu mou.
.drosti, trochu odvahy, troehu obe-
tave oddanosti .muze, s vuli bpzi,
obratiti tyto osudy tim auebronim
smerem. Lide vzneseny ch srdct -li-:
de velikych charakteru budou- se
radovati, ze se jim dostalo povzbu-
zeni, daji se vesti i daji jinym do
bry pfiklad."
Vznesene srdce i veliky charak
ter poznavaji se tim, jak clovekr
odpovida, kdyi povinnost jej vn
la ; i male lidi lze poznati --c.lle
toho, jak ciobre priklacty je po
vzbuzuji, aby konali svou povin
nost ale co mame souditi o kon
gresnicich. ktere je tfeba donutity
aby" konali svou povinnost?
Zadna mira americke muznosti
neni dosti mala, aby se podle""ni
mohla mefiti malickost a nepatr
nost kongresnika, ktery jde slou
slouzit sve vlasti, jen kdyz se mu
hrozi zatcenim, anebo ztratou sluz
neho. Ti lide nejsou ani velici, ani
mali jaci lide to vlastne jsou?
The Oresonian.
Mnoho-li krve smi clovek ztratiti.
Pfi kazdem zraneni je nebezpeci
vykrvaceni a obvazovani ran nia
tak pfedevsim za ucel zastaviti
unikajici proud krve. Stejne tak
dulezite je uchraniti rami pfed
zneeistenim. Xejzkusenejsi lekafi
doporucuji vykrvaceni rany do jis
te miry, protoze se tim sama cisti.
To vsak muze se pfipustiti jen pfi
mensich zranenieh a zavisi to od
mnozstvi ztracene krve. Die na
bytych zkusenosti smi clovek ztra
titi mene nez polovici krve bez ne
bezpeci zivota.
Richter's Anchor Pain-Expellor.
W. F. Severs Co.,
Cedar Rapids, Iowa.
"Sever&v Uothardsk olej
iScinkuje ryehle a vytecne. Tr
pel jsem revmatickymi bolest
mi v nohou. neinolil jsem ani
chodit. avSak po nekolika ob
kladeeh s Severovym Gothard-s-kfm
olejem ehim se uplne
dobfe. Nikdy nechoi byti bez
r.elio vdome. Jlojidva synove
ho take clival! jako dobr lini
ment pfi vymknutinach a na
mozeninaeh z tc2ke prace. Od
porr.Otijeme ho vsem. kdo trpi
revmatismem. otokem. namo
ieninou neb vymknutinou.
31. Czasala, R. 1. Box 6,
St. Louis, 3Iich."