V Vyznam americkeho obcanstvi. Snail nikdy pfed tim nebyla pfikhidana americkemu obcanstvi takova dulezitost, jako prave v teto dobe evropske valky a take nikdy nedochtizelo tolik dotazu, jaka prava skyta obeanstvi lidem, ktefi by se chteli vriitit do sve stare vlasti a nevi, jsou-li uplne sprosteiii vojenske povinnosti. Mnoho lidi ma o teto veei mylne nahledy a nektefi se domnivaji. ze druhy obcansky list jest kaz demu zarukou uplne bezpecnosti v kazdemu pfipadu. Takova. dfive ra muze se snadno stati nekomu osudnou, jak se ukazalo v nebla hem pfipadu krajana, ktery v Ceehach byl zatcen a odsouzeu pro vyrok, jenz v nynejsi dobe valee ne tain pronesl. Hlavni omyl, je hoz se innozi lide dopousteji, po zustava v torn, ze jim neni znamo, ze americke obcanstvi samo o so be vubee nikoho nechrani a ze veskera oehrana, kterou muze sky tati zalezi vyhradne jen na vza jemne smlouve, kterou nase zeme uzavfela s vladou jinych zenii. Die toho jest v torn take veliky rozdil mezi jednotlivymi zememi, ni'kde poskytuje list obcanu vice prava, jinde jest vzajemnou smlouvou pravo vice obmezeno a poniery nejsou tudiz vsude stejne. Pouze v jedne veei neni zadneho rozdilu. Ani v jedne evropske zemi neni prvni obcansky list, totiz prohla seni umyslu stati se obcanem. vla dou uznavan a ani v nejmensim nesprosfuje cloveka vojenskychpo vinnosti v jeho domovine a vubec zadnych jinych zavazku. To ovsem neni nic podivneho, neb prvni list neni jeste zadnym obcanstvim. a- vsak mn oh e in podivnejsi jest, ze skutecne americke obcanstvi ne ma po celem svete stejneho vyzna mu. Kazda evropska vlada vyhra dila si ve smlouva eh s nasi zenii jista prava, tykajici se jeji byva lych pfislusniku a Spojene Stary a jejich obcane nmsi se mini fi diti. ' "V nynejsi dobe ma nejvetsi za jimavost smlouva, tykajici se vo jenske povinnosti a pro nas jest tvsem nejdulezitejsi, v jakem po meru si stoji americky obcan ces keho puvodu k vlade rakousko liherske. Iezi Spojenymi Staty a Hakouskem stava v torn ohledu jiz innolio let smlouva, die niz vlada Yakouska uznava americke obcan stvi vsech svych byvalych pfislus niku, ktefi v teto zemi dleli nejme ne pet roku a druhy list si zako nite opatfiti, kdezto prvni list ne ni povazovan za naturalisaci. A merick' obcan muze byti trestan na zaklade rakouskeho zakona v nasledujicich pfipadech nekonani vojenske povinnosti: 1. Kdyz se vystelioval v case, kdyz byl pfi odvodu a Co rekrut k stale arma de povolan. 2. Kdyz se vystelioval, kdy uz slouzil u praporu aneb, jsa ve sluzbe, mel dovolenou na jistj' cas a nevratil se. Kdyz mel dovolenou na neurcity cas aneb nalezel k zaloznikum, a vystelioval se po obdrzeni vyzvy k sluzbe, neb kdy vefejnym pro hlasenim byl volan do sluzby, a neb kdyz se vystelioval po vypu knuti valky. Z toho "vysvita, ze americky obcan muze byt v Rakou skn tvtigtan pouzo, kd z odj.-l case ik neb v ilobc aktivni sluz by aneb po odvedei i a povoVim k f-.llKS.'C. V to-u ohledu jest s:nlouva .Spo jcin'.'h Stitu s Kakouskem 111110 hem vyhodnejsi pro americke ob cany nez s nekterymi jinymi vla dami. Obcanska liga pro pfisteho A'alce v New Yorku sestavila na fizeni vzajemnj'eh smluv s jinymi zememi evropskA'mi a vysvita z toho, ze v nekterych jest americke obcanstvi jeste mensi ochranou pro byvaleho pfislusnika, nez v Rakousku. Die smlouvy s Ruskem nemuze se nikdo stati americkym obcanem bez souhlasu ruske vlady, dokud neni uplne prost vojenske povinnosti. Kdyby nektery rusky pfistehovalec pfijal obcanstvi bez svoleni ruske vladjr, muze v padu navratu byt potrestan. Franeouz, ktery se stal americ kym obcanem ve veku od '20 do 30 let, kdy jest povinen k tfilete aktivni sluzbe a k 10 rokum co reservista, jest povinen vratiti se do Fraucie v pfipadu vyzvy do val kv. Kdvbv tak neucinil a vratil se v jakemkoliv stafi do Francie, muze byt zatcen a potrestan. Smlouva s Nemeckem ustanovu je, ze americky obcan nemeckeho puvodu, pak-li se vystelioval po odvodu, v dobe chine sluzby a neb kdyz byl na urcite dovoleno, po vyzve, kdyz byl reservistou a neb po vypuknuti valky. Pak-li se vystelioval z Nemecka pfed 17 lety stafi. nesmi se vratiti krome na navstevu, neb jinak by byl ze zeme vypovezen z toho dfuodu, ze se vystelioval, a by unikl vojenske sluzbe. Belgican, ktery pfijme americ ke obcanstvi, jest tim sprosten vo jenske sluzby a nemuze byt tres hin, krome by byl sbehem. Srbsko uznava americke obcan stvi jedine v torn pfipadu. kdyz vojenska sluzba byla uplne odby ta pfed vystehovanim. Jinak muze i americky obcan srbskeho puvodu byt trestan v padu navratu do sta re vlasti. Y italii jest tez vladniho sou hlasu k americkemu obcanstvi i talskych vystehovalcu a nespro st'uje tudiz byvaleho italskeho pfi slusnika vojenske povinnosti. Nejlepe to maji zafizeno v Tu- recku, coz by se uz konecne melo rozumeti samo sebou. Turecka vla da neuznava americke obcanstvi svych byvalych poddanych, kro me In- k tomu dala sveho souhla su. A souhlas da pouze pod tou podminkou. kdyz se novy obcan zavaze nikdy vice se do Turecka nevratiti. cimz ovsem otazka vo jenske povinnosti odpada. V Rakousku je zle. Dosel sem dopis z Yidne, jenz zni takto: Yiden je mestem ztra cene nadeje, mestem ehmur nevy slovne bolesti a hlubokeho zoufal stvi. To druhdy nejveselejsi a nejkrasnejsi hlavni mesto v Ev rope je dues ze vsech mest v Ev rope nejsmutnejsim a nejchmur nejsim. Ysude jsou slyseti tich3, beznadejne protesty proti hruzam nynejsi valky, jez piomenily toto podivuliodne krasne mesto v hrob ku zivych." "Yidela jsem pruvod citajici 4,000 zen, jejichz manzelove padli v bojich v Halici. Nesly svoje osi fele deti v naruci. Kracely kolem palace ministerstva valky. Byla to tieha zadost' o niir. Yideia jsem take pruvod malycli novinnych di tek tise protestujicich pvoti zho vadilemu hromadnemu razdeni na bojisti. Byla to dojennia podi vana a pohnula nine k slzam. Yi dela jsem pfijizder vlaky, kterA byly naplneuy ranenymi a umira jicimi. Nektefi v hofecce svolava li kletbu na Eusy, ktefi Rakousku zasadili takovou rnnu. A lide tito byli zatykani ! Byla jsem naplne na odporem a hnuseni. Proe byli tito nest'astnici zajimani a uvez neni? Protoze se v Rakousku ne smi ani septnout o porazkach ra kouskeho vojska. Pravda nesmi byti znama! Lid by proiestoval! Strhla by se revoluce! "Ye Yidni je dues pfes 100,000 ranenych vojinu. A k tomu v mno hych nemocnicich vypukla strasli va asijskii cholera. Sta vojinu u mira denne. Xoviny nesmi uvefej novati nezli "ufedni zpravy', jez jsou skoro vsechny vylhany. Y Ra kousku je zle! Valky teto asi ne pfecka. Spolu s Rakouskem bude porazeno Nemecko. ale Nemecko se opet vzkfisi, kdezto Rakousko se jiz nevzpamatuje. Yyzvcdaci jsou vsude. Malo kdo se odvazi o veceeh valecnych mluviti hlasite. Mluvila jsem s jednim tezce zra nenym vojinem. Sdelii mi po sep tu, jak byla rakouska armada v Halici znicena. ''Pohfbili nase vo-jakj- ve velikych hromadach", pravil size. "Byli jsme pobijeni ja ko ovce na jatkiieh. Ruske delo stfelectvo je nepfekonatelne. Yy konalo neuvefitelne veei. Srbove take bojovali jako lvi. Nasi padali po stech. Rusove nesetfili naboju. Ruska pechota neni silmi, ale je jich delostfelectvo je hrozne. Ne-dojde-li brzy k mini, bude nase vojsko pobito do posledniho mu ze! "Slechta je v Rakousku velice ostfe kritisovana. Nedava niceho na uleveni bidy vdov a sirotku po padlych vojinech.Jisty prine,jeden z nejboliatsich muzu v Evrope da roval Cervenemu kfizi 20 korun (tedy $4.01 !). Sam cisaf Frantisek Josef zavrhuje a to pravein lakot nost rakouske slechty." Co vypukla valka, jsou kostely lidem pfeplneny. Pofadaji se cet ne pruvody a lid se zbozne modli za brzky mir."' Dopis tento psa la zurnalistka, pi. Alice Rohe-ova. kteraz pfitomne meska v Evrope. Dulezite pro vyslouzilce. Soudi se, ze mnoho tisic vyslou zilcu ojn'avneno jest ku zvyseni vysluzneho die vynosu ze due 11. kvetna, 1912 na zaklade veku, ale nepozadali o ne. Die automatic keho zakona, jehoz pfijmuti dosa zeno pficinenim zastupce Josepha J. Russella z Missouri, pensijni u fadovna musi zvysiti vysluzne bez zadosti od vyslouzilce. Ale aby to mohla udelati. je nutno udati pen sijni ufadovne spravne stafi pen- sisty s da tern jeho narozeni. Bez techto udajii ufadovna nemuze vy sluzne zvysit a mnoho tisic vyslou zilcu opomneli jioslati den jejich narozeni a tak ztn'iceji zvyseni. Komisaf na vysluzne rail by zakon provadel a chce k tomu pfispeni vyslouzilcu samotnych. Bez potfeb nych dat nemuze delati niceho. Vsechny certifikaty, jez vysly po 4. bfeznu 1913, obsahuji automa- ticke ustanoveni, to jest, datum narozeni pensisty bylo zjisteno a uvedena doba v jeho certifikatu, kdy mu zvyseni patfilo. To by mu bylo dano, kdyz dosahl urciteho veku aniz by musel sam o to za dati a ukizalo se to nesmirne po- hodlnym pro takove vyslouzilce. Pomerne jen malo tech, ktefi do- stali sve certifikaty pfed 4. bfez neni 1913 poslali do ufadovuy spravne datum narozeni a pozada- li o nove certifikaty s auto matickym ustanovenim. Vsichni ti, ktefi tak neudelali, meli by ihned opraviti svoje zaznamy a postavi ti se na automaticky zaklad. Pen sijni komisaf Saltzgaber tak by si toho pfal, ze pfi narodnim tabofe ni v Detroit dal rozdati listky vsem tazatelum sdelujici jim, jak obdrzeti automaticke ustanoveni. Takovi, co berou vysluzne pod za konem ze due 11. kvetna 1912, jichz certifikaty byly vydany pfed 4. bf eznem 1913 a ktefi nyni oprav neni jsou k vetsimu vysluznemu, nez dostavaji, meli by vyplniti do lejsi a poslati komisafi na vysluz ne, pakli dosahli veku 66, 70 nebo 75 roku od zaneseni jejich puvod niho narokii die zakona ze dne 4. kvetna 1912 a jich certifikat vy sluzneho nese datum pfed 4. bfez nem 1913 a neberou nyni vysluz ne zalozene na sazbe pro 75 roku veku. Certifikat. . . . Jmeno Setnina Pluk Bern vysluzne pod zakonem ze dne 11. kvetna, 1912 v sume.... adelam si naroky pod feceirym za konem, k nimz bych byl opravnen na zaklade veku a delky sluzby a ustanoveni z.ikona ze dne 4. bfez na 1913. Byl jsem.... roku stiir dne 191.. Jmeno Adresa Vsichni pensiste meli by si lined prohlednouti svoje pensijni certi fikaty, jestli v nieh jest automa ticke ustanoveni. Neni-li, meli by bud' hofejsi vystfihnouti a vypl niti, opsati na papir nebo pouze dopsati komisafi, udavse spravny den narozeni a pozadavse o novy certifikat, jenz jim bude vychin s automatickym ustanovenim. Vse ovsem musi bvti v anglicine. Spoj. Staty mely by si vsimati vice jiznich republik. Dr. P. Claxton, komisaf vyuco vani ve Washingtone, prostfed nictvim odboru vnitra zaslal vsem vysokoskolskym principalum ve Spoj. Statech lu'isledujici vyzvu: V nasich skolach melo by byti vyucoviino vice zemepisu, historii, literatufe a povsechnemu zivotu latinsko-ameriekych zemi, jakoz i meli bychom zactvo vyucovati vi ce nezli az doposud tomu bylo, ja- zyku spanelskemu a portugalske mu. Vsechny nase styky s jiznimi re publikami budou stale duvernejsi mi, nezli tomu bylo v minulosti. Dokonceni panamskeho pruplavu, zmena obchodnich vztahu, pfivo dena evropskou valkou. prave ja ko jine nedavne pficiny, donuti o byvatelstvo Spoj. St., aby toto ve novalo jiznini republikam daleko vetsi pozornost, zejmena nedlou heniu a rychlemu vzrustu a vyvi nu cele latinske Ameriky. Tyto zeme obsahuji tfikrate tak velikou rozlohu jako jsou Spoj. Staty. Jsou uzasne bohaty na ne rosty, lesy, vodni silu a siroky o bor hospodcifskych produktu. Jest v nich 70 milionu obyvatel s vh'ul liimi soustavami die naseho zafi zeni. Jejich zahranicni obchod pfe sahuje kazdorocne obnos $3,000, 000,000 a velmi rychle se kazdyai rokem zvysuje. Tfeti nejvetsi americke mesto, co se tyce obyvatelstva. aleza se v latinske Americe. Jine latinsko americke mesto ma 1,000.000 oby vatel. Tfi jina maji pfiblizne 500,000 kazde a pet jinych ma kazde 200,000 a vice obyvatel. Nektera z techto mest zafadena jsou mezi nejkrasnejsi a nejpozo ruhodnejsi mesta sveta. Tyto jizni zeme velice rychle se vyvijeji v ohledu vseobecneho a odborneho skolstvi. Nekolik uni versit navstevovano jest kazda jednim nebo az dvema tisici stu denty. Historie jejich zemi jest zajimava a ony obsahuji bohatou a vsestrannou Iiteraturu. Dalsi pficina k vyucovani spa- nelstiny na nasich skolach jest ta ze je spanelstina feci jedne dese tiny obyvatelstva, nalezajicilio se pod pfimou ochranou americke viajky, prave tak jako ze jest to jazyk jednoho z nejkulturnejsich narodu Evropy. Zeme jako hvezda. Nuze, mily ctenafi, ruku podej nine a vvdei se na nout' se mnou do vzdusnvch sfer. Hluboko pod i;? miVaif mratfi tTitI- jeste jednou mezi nimi zableskae se hladina modrych mofi, ale se dy zavoj spusten pfese vse a v tichu vesmiru svet nas mizi, jak by nebyl, a zeme hvezdou je tak jako miliony jinych. Pevnina a mofe tohoto sveta jsou cloveku jiz malou prostorou, hleda cesty do prostoru a tfeba se mu nepodafilo ve skutecnosti do- stati se za obvod atmosfery zem ske, pfece zaleta tarn jako k cili sve touhy aspon svou obrazotvor nosti, ktera v objevech hvezdafu naleza vdecnou oporu. Neco z tech dojmu zazili jiz ti smrtelnici, ktefi vznesli se do ne betyenych vysin, spatfili ve sveto vem prostoru tu hroudu. kterou dobrotivy osud za sidlo lidem vy kazal, jak klesi do bezedna, jak domov jejich, lesy a pole, hory a jezera, mesta a dediny splyvaji vie a vice v jedno jako nezfetelne skvrny zastfene sedymi mraky. Barevny kotouc pod nami na byva tonu stale jednotvarnejsich ; jen tarn na okraji jednom pozoru jeme nekonecnou hladinu oceanu Atlantickeho a na druhem skalna te pouste Asie, temny pruh Stn dozemniho mofe vroubeny svetly mi piscitymi poustemi sev. Afrik a na severu jasne svitici ledova po le arkticka. Stoupame vyse a vyse, a vsech -no to, co jsme jeste rozezmivali, stlacuje se a vsouvii s uzasnou ry chlosti do sebe, zorne nase pole rozsifuje se za to na obvod rovni ku s mohutnymi lesy tropu, jez ja ko zelenosede skvrny A'ystupuji, ale i to mizi na konec a nerozezna me jiz niceho z podrobnosti toho to sveta. Konecne zda se, ze mlhova elo na, jez nam obraz dosud zahalo vala, se rozplyva a vystupuje jas neji hvezdna koule. na jejimz po vrchu rozeznavame obrysy pevnin a mofi asi tak, jako nam je glo bus vtiskoval v nasi pamet' v na si studovne. Zeme vznasi se v diilavach neko necna jako mohutna koule. Ale letime dale prostorami, do nich ne pronikla dosud zadini vzducholod" ani jine letadlo lidske, letime da- le na pruznyeh kfidlech sve obra zotvornosti, mensi a mensi je ten kulaty svet, na kterem jsme se na rodili. vsecky barevne odstiny mi zeji uplne, vidime jiz jen more ja ko temne a pevniny die zpusobu vegetace a nad ninii se vziniseji eich mraku jako skvrny vice me ne svetlejsi. jen na polech lesk nou se oslnujiei pole ledova. Mesic, jenz nalezal se daleko za touto kouli, jakoby stale bliz a blize letel k jejiinu povrchu. Ny ni njis pohled objima jiz obe ta to telesa, vzdalenost 385.000 km., ktera je deli, se scvrkla na zcela maly krok. Soucasne vsak vtira se nam dojem, ze obe hvezdy maji stejny vzhled, i zeme vysila takove silne svetlo, jakym mesic zafiva nase jasne pozemske noei. Ta zeme, jiz jeste nedlouho pfed tim opousteli jsme jako hmotu temnou. vzniisi se nyni pfed nami jako svitici kotouc v prostoru sve to vein. Ale take tento kotouc ne ni cely stejne svetly. Vidime, jak strana, na niz slabe vystupuji ob- rysy vychodni Asie. zapada stcile vice do temne noei a kdvbvchoin setrvali na tonito svem stanovis ti delsi dobu, spatfili bychom zretelne, zese zeme otaci. a jak nasledkem tolioto otjiceni kolem vlastni osy obrysy zemi na zap de, obrysy stare nasi Evropy. v niz pocina soumrak. zapadaji do polokoule, slucem neosvetlene. do pasma noei. Zatim vsak letime chile a ibAle Svitici kotouc zmensuje se ja ko balon, jejz vetrna boufe odnasi a jen velke temne skvrny mofi, jez mene svetla odrazeji, jeste jsou rozeznatelny. takze vedle nich jasneji vystupuji obrysy peTiin a skvele se lesknouci polarni kraje. Tesne vedle zeme vzniisi se ny ni mesic v podobe velkey jasne svitici hvezdy, a konecne i zeme ztraci uplne svou podobu koule a objevuje se nam jako pouhy svi tici kotouc ; jako skvela bihi hvez da podivuhodneho lesku se vznasi vni v temnotach svetoveho pros- .tori1' k nim2 Jsme druh(1.v s Wlho povrcnu vzuuru se uivaii Obrovska koule, na jejimz po vrchu se plahoci 1,400 milionu lidi, na niz cetni narodove stoji proti sooe v tezKe zoroji pripravem kazdym okamzikem vrlmouti se na sebe pro kousek zeme, jenz od- , tuu Jew be ulu JaKU uePai ,m' 4...,i . 't i t idfik nebo neviditelnv odpadek, jobrovka koule, na niz od tisici- leti zapasi lidstvo o svetovy nazor na stesti prostfedkj- opovrzlivymi kde miliony lidi jsou svymi sou- rodaky potlaceny a zotroceny, kde jeste dues narodove kulturni barbarskymi prostfeilky vnucuji sve njizory na svet a veei narodum ktefi v mini dfimaji na nadrech pramatky zeme, tato svetovji kou le je drobounkou hvezdou a jen proto jasneji svitici, protoze se ji nalezame dosud nejblize. Jeste nejakou dobu poletime dale do svetoveho prostoru a nase zemska hvezdicka zapadla by nero zeznatelne mezi millionv hvezd, jez ve vesmiru se vznaseji. Jednou platila tato hveda, jiz obyvame, za stfed vsehomiru, ano za svet sam krome nehoz ni ceho neni. krome nehoz vse ostat ni stvofitelem pofizeno bylo jen pro vyzdobu zemskeho obzoru jenz jako kfist'alovy zvon se kle nul nad zemskym povrchem. Co samostMtnym mysliteliun davnych dob bylo jasno, ze totiz zeme hveda je jako jina, ze usta vicne krouzi kolem slunce jako kotouc, kolem vlastni syte otace jici, to teprve Mikulas Kopernik povysil na samostatne oduvodne nou nauku. na nazor sveta. Zena v peti bitvach. Ylakem, pfivazejicim ranene due 17. zafi, pfibyla do Olomouce take zena. jejiz osud byl stejne do brodruzny jako romanticky. Jme- nuje se Anna Pelegriniova a vzala si sveho muze dne 25. cervence. Vsadili se v Griesu u Bozena, kde Josef Pelegrini byl listonosem. Kdyz nastala vseobecna mobilisa- ce a Pelegrini niusil narukovati, si a jeho zena do kursu pro osetfo- vatelky a od te doby prozila za- jimave osudy. Dne 18. srpna vypravuje sa in a odjela jsem vojenskym. vla- kem, v ikmiiz byl pluk zemskych stfeleu, k jehozto 6. setnine patfi i muj muz. Vlak odjel z Insbruku, a kdyz jsme jeli 6 dni, pfibyli jsme do Dunajeva v Halici. Potom jsme sli pesky asi tfi ctvrti hodi ny a potom octli jsme se v bitve. Az do teto doby mohla jsem bez pfekazky byti pfi setnine meho muze, nebot" jako vypomocna ose tfovatelka mela jsem legitimaci pro vsechny vojenske vlaky. Kdyz vsak jsme se octli v bitevnim ohni, snazil se podplukovnik Spiegel, ve litel pluku, a porucik Kroh od 6. setniny, vsemi prostfedky mne od straniti. Ale ja chtela zustati na miste, nebof tak mohla jsem po mahat ranenym uejrychleji. Z poeatku. kdyz koule kolem nine svistely, bylo mi trochu uzko ale tato uzkost brzy zmizela, a ja si konecne tomu zvykla. V tomto boji ztratila jsem sveho muze s oci a cele hodiny jsem bloudila, az nahodou dosla jsem k 11. polni ne mocnici. Jela jsem pfed zraneny mi dale smerem ke Lvovu. Na ces- te tarn octli jsme se jednou mezi dvojim delostfeleckym ohnem, a byli jsme zasypani destem stfel. Ye Lvove podafilo se mi nahodou nalezti opet 6. setninu a take muj muz nebyl zranen. Dali jsme se na pochod dale ode Lvova a za tim si vsecko vojsko zvj'klo me pf itomnosti a nikdo si mne ani ne vsimal. Byli jsme dva, tfi dny na pocho du. Byly to tezke dny, zrlaste tr peli jsme mnoho zizni. Ysude na ehazeli jsme mrtve a ranene Rusy, nebot' Rusove nepohfbivaji ani svo je mrtve. ani neodvazeji svoje ra nene. Casto jsem obvazovala take ruske vojiiky. Byli jsme potom v bitve u Janova a jeste v dalsich tfech srazkiich. Jmena onech mist jsem jiz zapomnela. Byla jsem vzdy 20 30 kroku za bitvni ca rou, vetsinou za 7. setninou, a lez la jsem k ranenym a obvazovala je. Kdyz byl dan povel ku pfedu, bezela jsem arcit' take. Tu byl muj muz poranen na rameni a kdyz byl s mnohymi jinymi ranenymi dopravovan zpet, pfipojila jsem se k nemu. Jeli jsme ve vlaku pro ra nene, bylo v nem napechovano mnoho muzu a ja jsem je osetf ova la, jak se jen dalo. Nyni jsou vsich ni ve starveh zemebraneckych ka- sarnach. Pozbyla jsem vseho, co jsem si vzala s sebou, ali pfese vsecko zustala jsem zdrava, Az bude muj muz zase moci c-hodit, pujdeme zase zpet do Dozeim''. Dopisovatel "N. W. T.", ktery hovofil s touto zajimavou osetfo- vatelkou, osmahlou hezkou zenou. ktera mu svoje pfihodj' vypravela svym tyrolskym nafecim, dodava k tomu, ze neubranil se obdivu pfed touto kuraznou zenou. Tajemny Ostrov! Od Juliuse Veraea. Tento krasny roman ve Irech dilech a ci'taji'ci 525 stranek polleme na kte roukoliv adresu ve Spojenych Slatech 79 Ct BA. Adresujte ODVARKA BROS., Cl.rkson. A TRIUMPH I H THE ART ortREmm Chrante se BEZCENNCYH PADELK& a vzdy zadejte o pravy Richteruv kotvovy s kotvou a ochrannou znamkou jak zde vy obrazena. Za 25 a 50 centu v Iekarnach ne bo pn'mo u F. AD. Richter & Co 74-80 Washington St. NEW YORK, N. Y. V JI