zAfadu
OZUENA
ECHO OF
THE WEST
Ciarkson, Nebraska, ve stf edu, 4. listop. (November) 1914
Entered as Second-Class matter August 4. 1913, at the post office at Ciarkson, Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 1S79
Cislo - Number 15
Rocnik - Volume IT.
s -
2 Evropske valky,
Londyn. Turecko definitivne
se postavilo po bok Nemecku a Ra
Icousku a jestlize pita-li se Portu
galsko, pak je nyni jiz 11 statu
strzeno do valky a Ize cekati, 2-3
jeste Rumunsko, ' Bulharsko a
ecko budou se na teto nejhrozi-
-rejsi ze vsech valek podilet.
Viden. Uredni zprava
Sac I
- m, 0 n A.
w
aujc. j
rozuoutai se jiz ooj uici vujoasm
luupuuuu , .
.Ruskym a xurecKym.
Pfes Londyn se zdeluje, ze Tu
recko zadalo Ruskoza odpusteni,
avsak Nemecke velitelove zenou
Turecke vojska do bitvy.
Pres Pariz se oznamuje, ze na
zapadnim bojisti nachazi se 4,0
00,000 muM a zaroven, ze vojsko
spojencu nyni cita o 500,000 muzu
vice nezli nemecke .
Berlin. Seznamy nemeckych
ztrat za pfedesly tyden obsahuje
62,000 jmen, jak se zde oz
namuje. Celkovy pocet ztrat az do
dneska jest asi 420,000.
.Londyn Depese zaslana sem
z PeMngu oznamuje:
Pad Cm-
gtau ocekava se kazdy okamzikem I
Spojenci douf ali vniknouti do pev
nosti, ale spatne pocasi v torn
zabraniior Prudke bombardovani
trvalo po cely den, s more i se
souse."
Washington. Mezi Ruskem a
Tureckem prqhlisen oficielne va-Jve
lecnystav. Tak prave oznameno
Am cniiimtmnn Hatipri v. Ca. .
- jfihradu. '
fenA- "--rY ' -
Xondyn. Jak sem oznameno
,. . , f - t
napadly ruske valecne lodi u Se
"bastopolu v Cernem mofi jednu
tureckou eskadru. Blizsi podrob
nosti nebyli sdeleny.
Kodan. Oznamuje se zde, ze
prozatinini pfispevek Nemecka
na valku obnasi $50,000,000.
Londyn Daily Mail oznamu- poleona. Zpravodaj londynskeho ! nosti mame pak vuci ni nyni, kdy
je: "Po nesmirnych ztratach by- 'Chroniclu pise, ze kdyz v pruvo-jlitice valecna dolehla na ni tak
li Nemci zahnani dale podel po-du vojska pfejizdel tyto dny Be-jzdrcujici tihou. Sbirky Pomocne
'bfzi; spojenci dorazili do Leffing resin u v gubernii linsku. fadildio Cesko-Slovanskeho Vyboru u
ie, tfi a pul mile na jihozapad od silnv blizzard a pole a lesy byly jtesene rostou a nadsena soucin
nctTirlp " pokrvtv snehem. Po celou cestui nost jakou se Vyboru na vsech
Rim. Jak se zde oznamuje,
' . , n n
na hramcicn Kavkazu a 00,000
, . A
pnpraveno lest v Beirutu, Jaife
.. , . , , , , , w
a syrijskych pristavecn k doprave
na Sinajsky poloostrov. Tyto pfi-
stavy jsou vsak bedlive stfezeny
Irancouzskym a britickym lod'-
stvem.
T,ondvii. Cafihradskv zoravo-
Pontornw VanftAlofp nTTia.
muje: "Dosla sem zprava, ze 2,009
ozbrojenych beduinu tahne do e-
ipovazovan za cizozemce. Existuje
Londyn. Zpravodaj Dany;n takovv nalez skutecne, byl by
Mailu oznamuje z Durbanu, Jicm
Afrika, ze vlada v Pretorii povo
lila generalu Christianu Deweto
Ti, vudci rebelu, petidenni pfime-
fi, podle vseho k ujednani niiru.
Londyn. Casopis Times ozna
muje jeho zpravodaj
ze
severni
Francie: "Nasledkem dynamito
vani zeleznicniho mostu belgickou
cyklistickou cetou, veliky oddil
Ifemcu odfiznut byl od hlavni ar
mady a vzdal se. Zajatcu cita se
nekolik tisic."
Soustati ma chraniti zajmy spo-11 1 v,
Ikv pripravv proti tureckemu vna
jencu proti Turecku. du byly B;itanii skom,env p0(Un
Washington, D. C. Velika jbfehu pruplavu Suezskeho i na
Britanie a Francie pfedaly sve
zajmy v Turecku americkemu ve
lev'slanectvi a turecky konsul v
Havre pfedal konsulat Spojenym
Statum, jezto jeste s druliymi
konsuly opusti Francii. Srbsko
zada Soustati prbstf ednictvim vele
vyslanee Morgenthaua, aby v pa
du valky s Tureckem prevzalo di
plomaticke zajmy v Cafihrade.
Ktery narod bude chraniti zajmy
irecka v Rusku, Velke Britanii,
Frnncii a Srbsku, dosud neozna
meno vsak mysli se, ze touto missii
povefena bude vlada americka.
I -:,,4-.. -i.v . - -.., i-Tif ..".Afl iw.Jio A '
" ' . , l
vsech valcicicii moenosti v tivrope.
V-,IL til' J
Tureeko prohlasilo. zo
ruskvm
, , , ,
ikonsulum nebude dovoleno odje
ti dokud nebudou zabezpeeny zi
votv tureekvch konsulu v Rusku.
Tak zni zprava vyslance lorgent
haua. Nicmene ve zprave ucinena
nejmensi zminka ohledne prohlase
in valky. Spojeni s Canhradem
pferuseno bylo, a posledni kabe
logram byl datovan v 11 hodin ve
cer 31. fijna.
Ztraty ve valkach balkanskych.
"La France militaire" odhod
la ztratv balkanskych statu v obna
dosavadnich valkach takto: 8vb-
drn r9onoono nln-mtpiv 4f)n 000
voiaku, neschopnvch k boji v pi ve.
xa09 on n000 Cili 7.55 nroc. ve dm-
enu Hora ' (220.000
obyvateri.
30,000 vojaku. neschopnvch k boji
iv ni-vp vsiIpp 10.000 rili 33.3 nroc.
. . . j
ve druhe valce 1,200 cili 4 proe.
Bulharsko (4.450,000 obyv.),
600,000 vojaku, neschopnvch k bo,
ii vprve valce 73,000 cili 12.1proe.,
druhe valce 83,000 cili 13.8proc.
Secko 2,435,000 obyvatel). 300. -
U00 vo.iaku, nescliopiivcli K boil v
jprve valce 23,000 cili 7.6 proc, ve
druhg valce-25,000 cili-83 proc.
' ' , on
Turecko, sila armady 800,000 mu-
.... rr i i . I 1MH'(, tl 1 hAll
pohfesovanych 150.000 eili
procent.
1S.'7
Ruska zima se jiz dostavila.
Na bojisti nemecko-ruskem do-
stavila se
jiz zima, ktera pfed stojc za
;letv znicila armadu velikeho Na -
az do Aarsavy byla povetrnosf ve-
lice studena. Pro nemecke vojsko
znamena to utrpeni a obtize. na
, , , . , -pw -
ktere neni zvvkle. Pro Rusy zima
i .
mnoho neznainena.
t
Sakusan v Nemecku neni pcvazo-
van za cizozemce.
N:u-odni Listy' sdeluji die sou
kromych zpi-av nemeckych listu.
ze zemsky soud v lerlim" rozhodl
i Proti na V1'UU
statniho zstupitel-
stvi, by nebyl zatykan jisty rakou-
F-ky staitn pfisliusuik, ponevadz
Rakusan nemuze byti v Nemecku
ve nil cuiKiaunou Koreivturou zna-
me prakse nemeckych ufadu. die
1 . , , v . ,v, , . ,
niz ze.imena slovansti cieinici nyii .
z Nemecka vypovidani jako I
obtizni cizinci. Tato zalezitost byla j
za mmistrpresiuenTStvi Kinzete
Thuna dokonce pfedmetem parla-
mentni a vladni akce.
Konec tureckemu panstvi v
Evrope.
Ijonclvn. rimes ve
SVC VC-
dakcni uvaze pravi: Spojenci jsou
na Turecko pfipraveni jako byli
poloostrove Sinai. Kecko take je
pohotove a vice nez pohotovo, jak
Turecko brzy pozna. Svym bhizni
vym sledovanim nemeckych zaj
mu. Turecko samo nad sebou vy
neslo rozsudek. Kise Otomanska a
Evrope bude brzy nalezet historii.
V padu potreby pomaha se, ji
nejlepe se muze.
Nektere casopisy projevuji na-lili-cl.
ze nesvedci to zrovna o vel
kem pokroku civilazace, kdyz
Francie posila proti svym bilym
soupefum nejakyeh 200 tisic po
lobarbarskych Senegalcu a Tiir
kosu kdezto Anglie verbuje nane
kclonialni vojsko z Indie. To jejne
"O, o cem se mohou nahledy hodne
vuznit. Kazdy si v padu potfeby
pomaha, jak nejlepe muze. vgtsi
mi barbarv kolonialni vojaci jiste
- . -in
luiicnn no'H npiiifpksi snirlateska.
. , ,
Alt nejsmutnejsim uokwikm
inasi eivilisovane doby je pfecefje
r.om ta okolnost. ze je'li, nezodpo
vedny blazen ua trune, je)0
vsem lidskem pravu mel jiz davp'o
vezet ve sveraci kazajce, mwze
7 pouhe libovfile a chorobneho e
likasstvi pfivodit kalamitu, pb.
menujici temef cely jeden dil sve
ta v poust' a hrbitov. A to je lie
meek v cisar Vilem. a"
Si,
Krai i kralovna v bitevnim pKhi.
it
Londyn. Sekretar americkeho
vvslanectvi v Bruselu vr.itil seize
sve zvlastni missie do Havru,
kamz se obratil z Londyna,aby iCd
'nnl s bels-ickon vladou. Navstiyil
krale a kralovnu na bitevni linii
u Dixmunde a videl na vlastai
'strela a zabila 11 muzu.
Belgicky kral a kralovna
lonravdovvmi hrdiny. Take kralBv
I V -'
'na se zdrzuje v pasniu, v nemz l-
vi stale boj. Kidi tarn praci v pOl-
inch nemocmcich a zclravotngn,
oddilu, jez sbiraji ranene. Sama
se osobne vsech praci sucastnra
jje dobfe obeznamena se zacna-
mm s ranenvmi. k
Vzpomeiime jake Vanocebu
letos v 6echach.
a ; vuci stare viasii men jsme viuv
svoje ztivazky a povinnosti. vzdy
I bylo nasmi svatym ukolcm poma
diati ji jako upracovane, ustarane
jmaticce, ktera pfi nejlepsi vuli
nemohla sve deti uziviti a musela
lepsi skyvou chleba vypra-
iviti do sveta tim vetsich povin-
stranach vycliazi mezi nasimi kra
jany ochotne vstfie, nasvedcuje
jasne tomu. ze nasi lide vystihuji
pine vaznost krilicke situace v
t'echacli a jsou hotovi pfinesti ta
kovou obet' jaka jest k umirneni
bidy ve stare vlasti od nich oce
kavana. Za kratke dva mesice ua
stavaji Vanoee, ty nejkrasnejsi
svatky v celem roce. Dny pine pu
vabu, illusi a vzpominek ale do
vede si nekdo z nas jen tak z Ma
leka pfedstaviti. jakvmi budou ty
letosni Vanoee v C'echach, kde ne
ni snad jedine rodiny. ktera by
byla usetfena srdce rozdirajicicli
. ,n rp,urt -
, ; , ' J, . " ... .
hiomvsicni dv melo nai'i by ti ton
nejsilnejsi vzpruhou k nasi pomoc
no ikci a kdyby k letosnun vano
eum zaslana byla do t'ech prvn?
y.latna jomoc penezni, jez hy by
la rozdelcna tarn, kde je okamzi
teho pfisjieni nanejvyse zapotfebi.
byl by to jiste ten nejkrasnejyi
zpusob, jimz ceska Amerika vep-
Mil" 'J. l I I.1H.IIUU JKlllll. I 0,11
r.i'st'astnvch rodaku z'a oceanem.
V Nemecku bylo pfed valkcu o
300,000 zen vice nez muzu.
Nemecko melo die iosledniho
scitani lidu o 300.000 vice zen
nez muzu. Jaky pomer bude po
vahe, objevi se, az bude spocita
no, kolik muzu padlo v bojistich
a nemoeemi, ale neni prazadne po
chyby, ze bude tarn pfebytek as
poii jednou tolik zen nez dosud.
Richter's Anchor Pain-Expellor.
m
Manuel chce slouziti Portugalsku.
Ianuel, byvaly portugalsky
kral, nabizi zemi, z niz byl jako
panovmk vypuzen, ze vstoupi do
jeji sluzeb jako obyeejny vojak.
kdyz zahaji valku po boku spo
jencu. flannel, jak zmimo, prize
nil se do Nemecka, vzal si prin
eeznu Hohenzollernskou, ale man
zelstvi neni sfastne a proto na
Nemce zanevrel. Nedavno nabidl
sve sluzby jako dustojnik anglic
kemu krali. ale ten jej odmitnul
vzhledem k tomu, ze Anglie ma
pratelskou smlouvu s portugal
skou republikou a nesmi tedy nic
rniti s kralem. Republika bezpo
chyby byvaleho krale zamitne ta
ke, ackoli Ianuel vydal ohnive
provolani ku svym stoupencum,
royalistum v Portugalsku, zadaje
je, aby zanechali vsech piklu a po
liticke agitace, kdyby doslo k
valce. Portugalsko vyslalo do Lon
dyna vojenskou komisi, ktera ma
s anglickou vladou ujednati va
lecny program. Portugalsko mix s
Anglii smlouvu, ze v pripadu v.'d-
ky bude jedna zeme druhou pod--
porovati. Prihlasilo se k plneni te
to povinnosti jiz na zaeatku val
ky, ale nebyio jeho pomoei treba
az nyni, kdy Anglieane potfebuji
kazdeho muze. Pravi se, ze ma
Portugalsko poskytnouti 10,000
muzu. Nemei se jiz na to pripra
vuji, a jak se oznamuje z Afriky,
jiz portugalsko osady tamejsi pre
padli. To valecne proroctvi.
Kdyz nadchazel pad Verdunu,
prohlasovali povolani i nepovola
m vojensti odbornici, ze zde roz
hodovano bude o celem vysledku
evropske valky. To same proroctvi
bylo pronaseno v zapeti po te,
kdyz ustupujici nemecka armada
sefadila se opet k odporu na rece
v.. jiiu
fi, krveproliti na fece Aisne zaha
jeuo bylo pak koncem tchoz me
sice. Nyni se oznamuje. ze rozho-
lniJ,-.? i i.n, it? -hi.-!-c.1-.',l, - iii.iviii.i
"
rodniho konfliktu vvhozen
bude
Aiastne jcdi'ou nel)o druhou stra
nou na rece 'isle. Neni tedy o v5e
lijaka odborna proroctvi zadna
nouze, ale maji pouze tu jedinou
chyl)U, ze vojensti znalei nejsou
ani o mak s)olelilivejsi. nezli po-
t
vetrnostni pani proroci. Jak vse
nasvedcuje. byl nejblize pravde
jeste takhle anglicky lord Kitche
ner, jenz prohlasoval, ze valka mu-
ze docela dobfe trvati cele tfi ro -
kv. rvedomi-li si clovek. iak se v
modernich bitvach bojuje a jak o
hromny problem jest tu na vaz
kach osudu, nezin tato pfedpoved'
ani dost malo fantastickou. jak by
se nekomu na prvni pohled zdiilo.
Cim Japanci pfekvapili svet.
Kdyz -Japanci vypovedeli beriin
ske vlade valku. rohlasovali je
Nemci za barbarv. zlute divochy.
ktefi byli proti nim. kulturniinu
narodu. Anglii postvani. Ale Ja
panci hue 1 pfi vypuknuti valky
provedii neco, cim pfekvapili cely
svet. irotoze to udelali samoj .!:
ni a krom nich nikdo jiny ze v.m-cii
bojujicich. Mikadova vlada pro
hlasila. ze se dice do posiedni )is
meny drzeti hagske konvenee z
voku 1907. pokud se tyka nainof
niho obcliodu. To znamena: Kaz
d;'i nemecka obchodni lod'. ktera
kotvi v pfistavu japanskem. v
Koreji. na Formose anebo jinde
od japanskou svrehovanosti. do
stala ode due vyhlaseni valky etr
nact dni casu. aby vylozila sve
zbozi, nalozila nove vyjimaje
ovsem v.'decny kontraband. a v
pokoji odjela. Take lodim. ktere
do japanskyeh pfistavu pfipluly
pozdeji, aniz by vedely. ze je val
ka vyhlasena. bylo poskytnuto
pravo podobne. Take na vysokych
mofich nemaji valecne lode ob
chodnich zajimati. kdy dostatec
ne prokazi. ze o valce vedomosti
nemely. Toto narizein bude miti
platnost' pod ton podmmkou, kdyz
Neniecko podobna prava zaruci lo
dim japanskym. Jak znamo, An
glie takovym spusobem nejedna
la a zajimala nemecke obchodm
lodi naporad, ovsem proto, ze se
Nemci podobnych cinu dopousteli
na anglickych lodich take.
Porovname-li spusob, jakym
Nemci valci v Belgii, jak vypalu
ji, majetek nici a bezbranne oby
vatele vrazdi, pak veru musime
priznati, ze jsou Japanci pred
nimi daleko ku pfedu.
Pfes 5000 ucitelu z Cech
ve zbrani.
Praha, Cechy. V posledni schu
zi zemske Bkolni radv bvla na
zaklade vykonaneho setfeni kon
statovano. ze bez druhe vyzvy do
mobrany a bez ucitelu, rozenych
v letech 1S92 az 94, povohino by
lo 2615 ceskych a 1757 nemeckych
ucitelu, celkem tedy 4372 ucitelu.
Pripocitaji-li se k tomu ucitele z
druhe vyzvy domobrany. ktefi jiz
narukovali, a ti mladi ucitele, kte
fi pfi dodatecnyeh odvodeeh ten
to mesic konanych budou odve
deni. neni poehyby. ze vice nez
5000 ucitelu z Tech jest ve
zbrani.
Sest ruznych vlad v Albanii.
Londyn. Depese z Bukuresti
v Rumunsku oznamuje: 'Ve Va
lone kotvi pfitomne sest italskych
valecnych lodi. Veskera povinnost
spojena s vymahAmm podmhiek
londynske konvenee. spada na
Italii, jakozto jedinou neutrcilni
velmoc mezi temi, jez podepsaly
konvenci. Albanie jest pfitomne
pod sesti ruznymi A'ladami. Ve
Skadaru vladne mistni komise,
skladajici se .z Mohaniedanu . a
kfesfanu ;ve Valone vladne roraaz
mistni komise: Meriditi, kfest'an
sky kmen v severni Albanii, utvo
fili samostatnv stat: 3falisorove
Izustavaji pod patriarehalni usta
Vnil H'1M ( ltl'lU-t "lf5l- llOfl ItlflM
ii-ku. kdv.to v lJraci vlatine Ls-
. , , , , , ,
Athenacn bvio oznj -
pasa.
liieno. ze
velmoci
. .. ,
mlormovaly
, v , . .
i.ici o. ze scnvanyi (invociv, jez
nv;v .urn uiianv k oLu:a.i ,p:i
Aibanie. liecke vojsko bylo piijato
v severnim Epiru s nejvetsim nad
roduMiim.
spanelsky kral Alfons
jse vysiovii, ze nejkrasnejsi smn.
jj' nze c-lovek sejiti. jest na bo-
IJisti. Pa true ji dava preiinost prod
smrti pfi atentatech. jakou seslo
jiz tak mnoho korunovanych ka
maradu Alfonsovveh.
Tajna turecko bulharska smlouva.
Bordeaux. Dva clenove diplo
matickeho sboru. ktefi mohou do
bfe znat pomeiy na vyehode nro
hlasili, ze jestlize Turecko se
pusti do valky bude Nemecko vin
no. zadrhne-li to Turecku krk. 3Iy
sif se, ze lUilharsko ma tajnou u
mluvu s Tureckem. To je prave
nt'j vie nebezpeene.
Rockefeller posle Belgii potraa.
New York. Rockefellerova
nadace. )rostfediiictvim J. O. I
Kockeiellera. jun., sveho presiden-j
ta. oznamila ze posle 4000 tun po- j
i ravin v cene $275,000 pro trpici J
bojuici lelgicany. Rockefeller,
provazi toto oznameni dlouhym
vykladem, aby na svoji tlobrocin-
jnost vrtii vetsi svatozar. -Jezto vy
idela nekolik millionu prodejem
petroleje Nemcum. aby tito mohli
hotoviti pinny a zapalovati bel
gicka mesta. bude moci obetovati
nekolik tisic na ziveni hladovicich
ktefi jeho petrolejem zbaveni by
i pfistfesi.
Odporucte tento ca
sopis vasemsj souse
du, zdaliz ei-asi odbe-ratelem.
Americke zprvy.
Take chce nekomu vypomoci.
V teto dobe valky a pfisnycli
panu censorii nejsmesnejsim z
techto ukazal se censor pohybli
vych obrazku v San Francisku,
kdyz zapovedel vystavovani obraz
ku z valky. Podobny okovany na
hled pana censora nezastavi zn
jiste valku, ani nepfispeje k za
vedeni svetoveho miru, nebof jak
znamo, jsou to obycejne lide, kte
fi bitvu jakteivi nevideli jenz o
bycejne kfici po valce. Naopak,
ukazanim veskerych hruz valec
nych dalo by se aspoii u pfitomne
ho pokoleni doeiliti odporu a hnu
su proti hromadnemu vrazdeni a
pfispeti tak k zavedeni trvaleho
miru a proto bylo by dobfe, nez
mensi mesteeka pusti se do kopi
roviini tohoto zakazu, jako obycej
ne cini, by take jednou trochu u
vazovala a povolenim ukazovani
obrazku Vtilecin'eh dokazala, ze
nejsou tak uzkoprsa, jako jedno
tlivec, jemuz svefena jest ufadov
na takove dulezitosti.
Obcanska Liga zen
v Norwalk, Connecticut, po tfi ro
ky odmenovala skolni deti, ktere
udrzovaly v nejlepsim pofadku
sve zahradky. Letos pfisla na my
slenku, ze by zeleniny a kvetiny,
detmi vypestovane, mohly byti pro
davanv. i zalozen bvl detskv trh,
ktery byl otvefen v sobotu od os
me hodiny ranni. Byla pekna po
divana na deti, z nichz nejmladsi
bylo 5 a nejstarsi 13 let stare, u
prostfed plodin jimi vypestova
nych. a co pozoruhodno, jejich.
plodiny byly lepsi nez plodiny v
krameeh, takze o kupce nebyla
nouze. Nejen, ze tak vyrabitel a
kupec pfivedeni byli do pfiraelio
styku, lec co mnohem dulezitejsf-
ho: v Connecticut mnozi rolnici
maji ve zvyku sve deti posilati do
tovarny, misto aby je pfidrzeli na
pozemku. Deti dokazaly hospodaf-
iky
talcnt a podobne pokusy bu-
I -ln t mnh IiiiJit- l.ic.L-ii I - tivi 'Arla
i , ,.
ia i)oaporovati nnuti zicl na lar-
i , , . . . ,
I mu . Za zmniku stoii. ze leano
i , , , . . , ... .
'-icrt- tievce st seunu iuiihisiiui
biatrv a sestrami vzdehiva jiz po
i dva roky piil akru. Letos vydela-
1o si tficet pet dollaru a obdrzelo
p e rid ol 1 ar o vou cen u.
Co videl Theodore Roosevelt.
Princeton, N. -J. Theo. Roose
velt fecnil zde ke studentum uni
versitnim a pravil mezi jinym, ze
videl pi any dvou velmoci, ktere
jsou nyni zapleteny ve velike val
ce. podle nichz mely se zmocniti a
merickyeh pfistavu a drzeti je,
pokud ,;im nebude zaplaeeno o
brovske vykupne. v torn padu,
kdyby valka s Amerikou vypukla.
Roosevelt pfimo )ravi, ze se jed-
jnalo o mesta New York a Sail
iFraneisko. Na San Francisko sot-
va by utocil nekdo jiny nez Japan
ci. na New York bud Anglieane
nebo Nemci. Spise Nemci, nebot'
oni jsou povestni jako vyderaci pe
nez, a vedle toho Roosevelt v te
to valce proti nim vystupuje. a
zajiste by toho neucinil, kdyby ne
vedel, jake nebezpeei hrozi od
nich nasi zemi vlastni. Roosevelt
ostfe utocil na politiku vlady AVil
sonovy. ze jest slaba, ale musel do
znati. ze maji na torn vinu i vlady
dfivejsi. neni-li opevneni nasich
j)fistavu takove. jake by byti me
lo. Vykladal. ze by se cizi vlady
sotva pokusily vniknouti do nasi
zeme, nebot by to bylo nesmirne
tezke. Ale zabraly by bohata mes
ta a cekaly by na obrovske vykup
ne. "Co nine se tyce,"'" pravil Roo
sevelt, "videl byeh radeji, aby
liyia nase mesta rozstfilena a
nezfistal kamen na kameni, nezli
bychom zaplatili vykupneho jedi
ny cent.' Roosevelt take utocil na
Bryanovy mirove smlouvy s cizi
noii. ktere nazval hrackou, jez
nema prakticke ceny za mak.