OZVENA ZAPADU
(ECHO OF THE WEST)
PUBLISHED WEEKLY
ZABAVNY
TYDENNl'K
Predplatne na rok $1.00 Subscription $1.00
Vydavatele : :
ODVARKA BROTHERS,
Publishers
CLARKSON, NEB.
Vychazf kazdou stredu. Published Wednesday
Adresa jednoduse:
ODVARKA BROS.,
itim co Rakusane "vitezne" postu-
povali pod generali Danklem a
Auffenbergem v Kusku proti ar
made generala Ivanova a mezitim
Co tito generalove obetovali heka
toinby svyeh vojakfi, aby zathico
vali zufive se branici Busy, pfe
krocili generalove rusti Brousilov
a Ruske hraniee llalice a rozdr
tili prave kridlo areiknizete Be-
I di'icha u Lvova. Linie rakouska
CLARKSON, NEBR. )va prorazena u Tomasova a
Iprave Kruno napaueno ze ir-eu
jsti'H a strasne zdecimovano. Auf
jfenberg. jehoz kridlo bylo prora-
zeno snazil se hroznymi utoky pro
raziti ruske kolony, ale nadarmo,
a kdyz general Husky prispeelial
Vanocni darky pro
Evropske sirotky.
Pfitomna evropska valka, kte
ra vvzada si tak velkych obeti fi
nancnich, vvzada si i velkeho
mnozsvti lidskyeh zivotu. V pfi
tomncm evropskem zapasu padne
nmoho a nmoho zivitelu rodin.
Jiz nyni rozleha se po cole Evro-
evropskym bratrankfim a sestfen
kam neposilali hracky, ktoryeh
bylo jiz uzivano. Americky Santa
Clans sice pfijnie kazdy da rok.
ktery bude dan evropskym Jit
kam z dobreho srdee, ale nejra
deji uvita darky pratieke eeny.
jako obuv, satstvo, pradlo a pod.
SantaClaussinepfeje neuzitecm' oh
clarku. Llice skutecne darky, ja
pe plae nostastnych vdov a sirot- kadon Americnne 0 lhltH.h v.'t.
kft a ten bude eim dale Iilasitejsi, llo6llich na stolkv (iu.k. pfijme
IJUUUUUML
WWWfri
Konec Rakouska
co velmoce.
Konec Rakoxiska jest zpeeeten.
Jest zpeeeten nym. Snad mnohy
etenaf zavrti blavou neduvefive a
rekne, vzdyf jeste neni valka n jR p0silanii. musil Auffenberg ustu-i. 1do11 ro mnXn im0 10
eele nA rope a uuue muiu umusu
u malickyeh, jimiz tyto svatky
nebof vdov a .sirotku stale mule
pribyvati.
Anierika ebce pamatovati o va
noci'ch o tech iujkrasnejSieh
svatcich v roee. na ubohe siroty,
kteie pfipraveny byly o sve zivi-
ionee, vzdyf jeste Nemecko a Ra- j
kousko mohou vyhrat. Ano mily
ctenafi, Nemecko nmze vyhrat, a
le Rakousko jiz prohralo a kdyz
-vyhraje, tak prohraje. Divna logi
ka. Ale pravdiva. Jiz dues Rakou
sko neni samostatnym statem. Ne
mecti velitelove veil rakouskym
armadam, nemecky armadin stab
byl pneinou, ze sest velitelu ar
madnicli sboru a jeden velitel ce
le arinady sesazeni, neinecke voj
sko obs.adilo Krakov, rakouske
pluky byly "posileny" nuizstvnn
Tiemeckyjn a dle posledinch zpniv.
jsou pry rakoultl yopjni miceni
pnsahati vernost Cl'safi liemecke-inn.
povati zaneebavaje vsude dela, vo
zy se spizi a muozstvi ranenyeb.
Dankl pak, ktery mezi tim by po
razen generalem Ivanovem, byl io
nejaky eas iiplne odriznut a i s
nemeekymi posilaini musil ustu
povati skrze velke mocaly u feky
Tanevu, kdez zaneehal vseelina
tezk;i dela a vozy, takze s tezi se
dostal se zteneonou armadou zpet.
Rusove dobyli jievnost Halioe u
tokem, oblebli Premysl a vpadli
do Uher a kozacke hlidky objevi
lv se 10 mil od Krakova. Od upl
ne zkazy zachranilo Rakusany Ne
mecko. Tri armadni sbory, dik stra
tegickynj eleznicim nemeckym.
byly vrzeny do Krakova, dva jine
To staci i tomu zaryteiil'J Raku- jpostavily se sevemw od Krakova,
mi cez soustfod-'ovaly s -bytky
atlv rakouske. TJisaf Jiemecky
arm
saku, aby uznal, ze cernozluta ri
r se dohrala ulohu velmoci a ze jejj
i-budoucnosti jest bud' rozdeliti se ipfispeehal na vyeliodiii fronty ,1
Fv samostatne narodni celky, aimb
hlavne patfily. Ve Spojenycb
Statech vzniklo linuti, ktere ma
za ucel poslati do Evropy velkou
lod', naplnenou darky, jez maji
byti poslany do zemi, jez nalezaji
so v pntomno dobe ve valce. Od
haduje se. ze okolo Yanoc naleza
ti bude se v Evrope na 1,000.000
osifelyeb ditek, ktere valka pfi
pravila o jicli otce a zivitele. Za
merem toboto bnuti je poslati do
Evropy velkou lod', naplnenou
darky pro ditky, jichz otcove byli
usmrceni nebo zmrzaceni v evrop
skycli bojicb.
Toto hnuti zajistilo si jiz pod
poru vladnicb urediiiku, guverne
ru jednotlivycb statu, ruznycb
povolanycb cinitelu a velkeho
mnozsvti casopisu. Sekretaf na-
mi ve Yratislavi poradu gone- '.my ..... .
..ji.,:. ., ,K.m .Ulloil , Ktera uarKy uo jvropj
1(11X11111 Old UCIll Cl HUl JU" -vft-i.v ."
.1
prave tak ochotne darky, nakou
pene v obebodecb. jako ch'irky. lo
ina zhotovene. Toto hnuti zasluhu
je si pozornosti vseeh dobryeh li
di, kteri maji lasku k detem.
Ruska. Nekolik armadnich sboru
poslano pfes Nemecko" na ruskou
Iiranici, saska a bavorska domo-
stati se dobofivajicim frantiska
nem a mrvou nemecke rise, jak
orivi Nemei z Cecb Rakousko na-
van. i
tt.. J)fiVZ tomu, ze Nemecko vyja brana vrzena na braiiici ruskou a
z boje vitezne. Kdo mu bude ino- tim postup rusky zdrzen. Iezitim
ci poruciti,aby nenalozilo s Rakou. Rakousko povolalo do zbraii za
skern tak, jak jest pranhn panger-lozniky do 42 let-, clsar vydal na-
manii v Nemecku a pangermanu v ( f izenij ze doniObrauy nnize byti u
Austrii. Rakousko stane se upK zitd mimo braiiite zeme, proridla
toe na Nemecku zavislym a Hab- J uVmada doplnena ale dano pod
sburgove stauou se ve Velke ris komando nemecke. Generalni ra
nemeeke tim, cim jsoii dues kra-' kousky stab podf izen nemeekeiini,
love bavorsky a sas'k. Stanou se 1 Auffenberg zbaven YeTftelstvi a o
vasaly nemecke rise, ktera die snu ' arciknizeti BedrichoVi ue'ill ani
pangermanu ma se tahnouti od ! slechu. Cast' rakouskych Vojsk po
mofe k mofi, od Baltu k Adrii a k 'glana do Slezska k armade nemec
mori .marmarskemu.'- I ke a nemecka vojska ppsilana pf es
U' Rakouo, Kter6 se spokojo- Ceehy a Moravu do Halice. Dues
valo jeste jako velnioe s podfize- se nemluyi o armade rakouske v
nou Tilohou spojence, ktere slepe depesicb z bojist', ale o rakousko
pfijimalo rozkazy z Berlfha, at' by- 'nemecke. Tak daleko to dopraco
ly sebe vrazednejsi pro Rakousko val a velika kdysi rise Habsburku.
same, eo Rakousko, ubite bojem Co toto pfipraviijeine, vyvmuje
a zachranene Nemeckem bude pou ;se veci pfizniveji pro spojence. Ar
ze novou soucastkou rise. Vzdyf ,mada z vycbodniho Pruska vpad-
iiz dnes krici Nemci v Rakousku la do Ruska byla porazena u Ne-
po celni jednote s Nemeckem a menu a Augustova a. Rusove zno
Dfece iednota ta znameua pro ra- vu vpadli do Vychodnibo Pruska
kousky prumysl ohromne, ztraty. Armada Varsavka nemecka
A iednota celni s Nemeckem a jed- porazena a jest hnana zpet. Proti
nota vojenska s Nemeckem ueni Kakusanum nastoupm itusoe or
veze. Bude to valecna lod', ktera
ma vystridati jinou valecnou lod'
nyni ualezajici se v Evropskycli
Vodacb. - snih jsou daleko hroznejsi nezli
- it) n Y ' -
V pntomne dobe Velke mnoz
Krai zimy ohlasuje
svuj vitezny vjezd.
Uvedomili jste si jiz, jaky bu
de ueinek studeneho poc-asi na
valcici armady v Evrope .' Pre
mysl eli jste o hroznyeh utrapaeh,
ktere toto prinese o hrozno
bide, ktera musi nasledovati na
obou stranaeb jak mezi arma
dami tak mezi nebobym lidem.
ktery jest touto straslivou val
I'ftn nnstizen ?
Zima tot' ne.ivetsi ze vseehV
generalu. Po vseehna staleti ar
mady krute trpely pod jebo ne
premozitelnym postupem. Jedine
tento genei-al to byl, ktery zdolal
velikebo Koriskana, kteremu po
dafilo se podmaniti si eely svet.
Nikdo Napoleonovi neodolal, ale
tomuto generalovi musel se po
drobit. A nyni opetne jiocina se
hlasiti svoji broznou preva
lion po cele evropske pevnine.
Mrazive povetfi jest nejhroz
nejsim nepritelem, proti kteremu
vojfa musi bojovati. Led, mlby a
Severuv
Gothardsky
Olej.
Ceny: 25 a 50 centu.
Jest ireie odporucovn
jako vytecny liniment
v
revmatismu
ustrelu
cili liousera,
nenralgie, kreci, otokn, ztnhlelio
krku, klonbu a svalu a v po
clobnycli bolestecli a krececli,
kde liniment jest obycejne uzivan neb odporucovan.
Severovy Tab-Lax.
Projimave cukrovinky.
Pro ditky i dospel.
Cena 10 a 25 centu.
Severovo Lecebne
kozni mydlo.
Fro ditky i dosple.
Cena 25 centu.
Vsude v leka.rna.ch. Zadejte vyslovnS Severovy 16ky.
Nema-li je vas lkarnik, objednejte si je pfimo od
stvi zen a ditek ve Wasingtone
je pilne zamestnano pffpfaVOu
Jar'ku, jez evropskyiu, Birotkum
budou poslauy id vanocni lodi.
AVashingtonsti zastupci mocnosti
nyni nalezajicich se ve valce, vy-
adfili velke uspokojeni nad tim
o pocinem a slibuji veskerou po-
moc hnuti, ktere ma za ucel pn-
nesti aspon troc'hu radosti. do sr
decek sirotku, bydlicich ve Frail-
Belgii a. Srbsku. Santa Claus jest
nic jhieho nez vstoupeni Rakou
ska do Nemecka za tychz podmi
nek, za jakych jsou tarn Bavofi,
Sasove atd.
Jako Yersailsky mir roku 1871
spojil jednotlive narody nemecke
v fisi, tak novy mir uzavfeny vi
teznym Nemeckem byl by spoje
Dim vsech Nemcu v Evrope a po
tlacenim narodu slovanskyeli v
Rakousku.
Vsak vrafme se k ' viteznemu'
Rakousku. Po valce Nemee klid
Tie a drze rekne svemu spojenci:
"Ty jsi nevykonal ukol svuj ve
valce. Ty neumis vladnouti naro
dy slovanskymi. Iy te zachrani
li." A ponevadz Nemecko svou
stranu v Rakousku ma a ponevadz
bude Rakousko ovladati vojensky,
nebude mu za tezko vtisknouti mu
ustavu novou, ustavu takovou, kte
ra ucini z rise cernozlute soucast
Nemecka. Tolik nasim "Rakusa
num", ktefi se hrozi ze vitezstvim
spojencu by se rozbilo jejicb dra
he Rakousko.
Rakousko svoji ulohu eo vel
moe dohralo. Dohralo ji, kdyz by
lo porazeno Rusy. Die plaim ge
neralniho stabu nemeekeho melo
Rakousko a cast' nemecke zeme
brany zamestnati Rusy delsi dobu.
Pocitalo se na rychlost' mobilisace
rakouske a zdoluhavost' ruske. Po
citalo se, ?e Rakousko zabere cele
Polsko na jihu a Nemci ze jim po
mohou z Vychodniho Pruska. Ale
rozpocty selhaly. - Vyboj Rakusa
nu k Zublinu " velike" vitezstvi
generala Aufteribe'rga u Kdasniku
fensivu Tboj.
A z Belgie a Francie docbazi
zpravy, ze tarn Nemci jsou odra
zeni. A jestli spojenci zvitezi, pak
die vyjadfeni se diplomatic anglic-
kych bude postarano o svobodu
malych narodu. Pak ovsem -by ne
moblo existovati Rakousko, pone
vadz v nem nemel nikdo svobodu
nez Nemee a Mad'ar. A ze by pre
stalo existovati jako vemloc, o to
se pficini Rumunsko a Italic Dal
si porazka Rakusanu a Nemcii od
Rusu a Rumunsko zabere Sedmi
hrady, Italie Trident, Gorici a o
statni a snad i Dalmacii. Po vitez
ne valce Srbsko nespokoji se pou-
ze Bosnou a Hercegovinou, ktere
mu moly nalezeti po mini svato
stepanskem ale zabere Srby v
ITherskem Banatu a jak daleko
pujde na sever od Savy, dnes se
jeste nevi. Ze Mad'ari by rozhod
ne se snazili odtrhnouti od zban
kroteleho Rakouska jest jisto a co
by se stalo s nami a nasimi korun
nimi zememi Cechy, IMoravou a
Slezskem? Zustaly by pri oseka
nem Rakousku, klesnuvsim na stu
peii statu tfeti tridy? x
Sila nemeekeho vojska.
Londyn. Casopis Naton pra
vi, ze riejspoleblivejsi odhad bran
nych sil Nemecka jest nasledujici :
Vycvicenych muzu, nyni ve sluz
be, 4,450.000; nevyevicenych, ale
sluzbou povimiyeh, nabracbiich za-
fozniku a domobrany, 3,750,000;
domobrany ve veku 17 do 20 let,
1,500,000; celkem 9,700,000 muzu.
skoncily velprou porazkou.. Mezi Richter's Anchor Pain-ExpeUor.
elgii' a Srbskur1 Santa Claus jest
neutralnim jako vlada Spojenych
Statu a bude jednati se vsemi ev-
ropskymi valcicimi parodnostiiii
se stejnou laskavosti.
Americane, ktefi jsou neutral-
ni a kteri ziji v mini s celym sve
tem, maji nejlepsi pfilezitost pro
speti trpicim narodnostem evrop-
skvm. Vanoce toboto roku bu
dou velmi smutne pro tisice a ti-
sice evropskycli rodin. Tisice a
tisice ditek v Evrope teprve o Va
nocich uvedomi si dosah velkeho
nestesti, ktere je potkalo odejmu
tim jim milovanebo otce a zivite
le. Nebude radosti v jejicb do
moveeh, nebude toho vzruseni ne-
trpeliveho ocekavam, co Santa
Claus pfinose. Nebude tu, toho,
kdo opatfoval darky a po denni
praei spechal ku svemu rodinne
nm krbu, aby potesil se z nevin
ne radosti ditek a aby spolu s ni
mi byl st'asten.
Cela sila tragedie pfemuze dit-
kv, ochuzene o sve zivitele, o ra
dostnych dnecb vanoenich. Bylo
by to jiste pfijemne pfekvapeni
pro tyto nebohe ditky v Evrope,
kdyby sbledaly, ze i tentokrate
Santa Claus nalezl k nim cestu
pros velky ocean a pfinesl jim
darky, aby potesil jejicb srdecka.
inrlp nnslann nmoho braoek ev-
i ' 1 1 VI v ' -----
ropskym sirotkum, ale blavni dar
ky tvofiti bude pradlo a satstvo,
jehoz jiste nejvice bude treba v
techto dobach zlycb.
Ye vsech statech Unie utvore-
ny byly odbocky toboto slechet-
nehn hnuti a vsude zrizeny budou
staice. kde darky budou priji
many. Vseehny pak posilany bu
dou do Now Yorku, kde budou
baleny a pfipravovany pro zasla
ni do Evropy. Pfivodci toboto
hnuti odporuouji, aby ameriC-ti
darci do kazdeho balieku dali ma
ly listek se svou adresou, aby ev
ropske ditky vedely, od koho do
stalo se jim darku. Z toho pak
muze vyvinouti se pfatelstvi.
Aseehny hracky budou sice
tany, ale odporucuje se amerie
ky m ditkam, aby svyni malym
knlky.
pat"ne pocasi zpusobuje epide
mie, zapal plie, uplavici a celou
ra4.u' jinych nemoci, ktere pak
fadi v armadacb, ze tyto seslabo-
yany jsou hrozneji nezli v bitev
ni fronte. Ti, ktefi uniknou tem-
to nemocim, jsou nasledkem zim
nicK" svizelu tak vysileni a zma-
la'tngli, ze rovnaji se easto rane
nynf'Vojinum a na jadru armady.
1,vPadli raneni zanechani na bo-
jfija vysileni vojini vydani jsou
tafina 'pospas kruteinu mrazu,
Utrapy techto nest'astniku jsou
talc hrozne, ze puka pfi pobledu
na ne srdce nejotuzilejsimu va-
lecniku. A takovychto pfipadu v
dobe valky jest na tisice.
Ackoliv blavni armada krale
zimy lod a snih naleza se
jeste daleko na severu, prvni
pfedvoje jeji se poeinaji jiz na
vseeh stranaeb blasit. Za posled
nich deset dnu ohlasilo se jiz
hrozici pocasi. Francouzsti vojaei
iiz boiovali v i)fikonech a zako-
O u -
pech, stojiee po kolena ve vode
a" dostavilo se i slabe snezeni. Y
HaliCi' dostavily se jiz nekolikra
te brozne pliskanice deste a sne-
hu.
Yideil chveje &e jiz pfed chole-
rou a uplavici, pfed hroznymi
epidemiemi, ktoiv v toto valee
vyzaduji si straslive obeti. Hlav-
iii mesto rozervane monarebie
pocina jiz konati pfijjravy a za
tim ucelem povoleno bylo jeden
million korun, za ktere upraveny
budou isolaeni nemocniee.
A totovso jest teprve poeatek.
Pfedstavte si, podzim jest teprve
tri tydny star. Jak vzdalona jest
jeste zima a jiz takovo ueinky?
Utrapy, ktere cekaji armady, la
ji se porovnati jedine s utrapami
armady velikebo Napoleona v
Rusku.
Rozpominate se na tu strasli
vou bistorickou smrt Napoleono
vy armady, ktera ji zahubila v
Rusku? 400,000 vybranyeb muzu
francouzske armady tahlo na ru
skeho cara; armada pfekvapena
byla zimou a tu 20,000 muzu z ee
le te obrovske armady doplahoei
lo se z jara do Francie. Do Ruska
tahli vitezni, ziifici orlove fran
couzsti a zima z nich ucinila ope
lichane, pomrzle kobouty.
Ackoli se neda cekati, ze ny
nejsi valka by byla pfekvapena
tak krutou zimou jakou byla pfe
kvapena Napoleonova armada,
pfece studene podzimni a zimni
pocasi jest pro armadu nadmiru
zhoubne. Severni yetry jiz krute
fadi a husta, rano dlouho trvaji-
ei mlha jirozira az kosti. Od ny
njska poeinaje. bude se hlasit
zima stale nalehaveji a nalehave
ji. -ilosie za me.sicem neodolatel
ne bude zima postupovati ze ze
me do zeme. V fijnu jest na seve
ru jiz notna zima a pak jiz tato
postupuje tvrdym svym krokem
neodvratne.
Y fijnu jestna severu Evropy
jjz takova zima, jako v lednu ve
stfodnieli statech Soustati. Lid v
armadacb jest zvykly ruznemu
podnebi a to prave bude na voj
sko zhoubne pusobiti.
Nyni jiz konaji se horecne pfi-
pravy ku oenrane ujm u piuLi
zime. Po cele Evrope pletou se
kazajky, teple puneoehy a cepi
ee, sweatry a kabaty, ale zaopa
tfiti dukladne sest az deset mi
h'rmri muzu tenlvm odevem v ne-
kolika tydnech, setka se jiste s
nezdarem. Ostatne i toto opatfe
ni neni zarukou proti krutosti zi
)ny. kdyz vojsko musi sale ziti
pod sirym nebem, nezvykle tako-
vymto utrapam.
Za americke obcanske valky
ucbylili se vojaei do -zimnich ta.
boru. kdez pfezimovali, a take
Rusove a Japonci tak ucinili, ale
v teto valce strategic a ohromna
rlvil-itnt vozhodnosti boie toho
take nelenili, staveli po pfikladu
jebo, zdokonalovali, technika me
la pine nice pnlce a mozky tech
niku naplneny byly vsemi mozny-'
mi tfaskavinami a uklady valec
nymi. Jako si cbtel podfiditi cely svet
tak si podfidil k otroeke poslus
nosti i rodinu. Jenze synove jebo
l ; "
pfijemnosti. Jsou asi po otciTJeho
vule vse ovladati' jest pfislovecna
On nezna odporu jinych. Co on po-
ruci, to se stati musi.
Nez nejen na jinych, ale i na
sobe samem brousi sve rozkazy.
On si pprucil, ze bude basnikem a
basnil. On si porucil, ze bude ma
lifem a maloval. Take hudebnikem
a skladatelem jest z vlastni sve
vule. Kdyby ohromnou svou vuli
vsaK venovai vecem xemio, uyi uy
velikym, ale jemu to nestacilo,
cbtel byti "nejvetsim" a dnes jej
tak narod jebo zove.
Nemcum imponuje vzdy neco ve
likeho. A to ve svem Yileniovi vi
di a on se take stara, aby opravdu
velikym byl. '
Loni postavili'na jebo popud u r
Lipska nesmirny pomnik miru a
rok na to jebo vuli rozpoutala se
valecna vfava, jake svet jeste rie
videl. Ucinil neco, co jej dela. nej- "
nedovoli a tak na vseehny arma- jvetsim, nikoli vsak nejslaejsim
dy eekaji nepojisatelne hruzy a
zkaza. K tomu ke vsemu jest ue-
dostatek potravm, penez malofra
straslive boje aiamahy na obou
stranaeb.
Zima bude velmi nmoho rozbo
dovati v tomto boji evropskych
narodu.
Otec a syn.
18. fijna 1831 narodil se Bed
fieh llohenzollern, otec nynejsiho
eisafo Nemcu, Yilema. Zemfel
15. eervna v roee 18S8 na zhoub
nou nomoc rakovinu. Kdyz nastou
pil vb'idu po svem otci Yilemovi
I., vydal provolani, z nehoz pro
zajimaost a ukazku zcela jineho
smysleni. nezli ma nynejsi cisaf
Nemecky, otiskujeme : Nesta-
raje se o lesk a slavu. jez prnvi
seji velike einy, budu spokojen,
kdyz kdysi bude lze fiei, ze moje
vlada byla blabodejnou, zemi me
prospesnou a fisi pozehnanim. . '
Skoda, ze cisafi Bedfichu neby
lo souzeno ziti dele. Provolani zu
stalo jen provolanim, nikoli vsak
vinou jebo, nebof v knize osudu
stalo jinak psano. Panovalt' muz
ten slechetny necelych 100 dnu.
Nastoupil a trim, upevneny otcem
jebo, v bfeznu, a skonal tehoz ro
ku.
Nemame po nice provolani, kte
re vydal syn Yilem II., kdyz pfe
vzal po niMii vladu, ale skutky je
bo dosti nas poucuji, ze po sle-
ehetnem otei nezdedil nieeho z
krasnyeh jebo vlastnosti.
Prvnim jebo einem bylo zbudo
vati velike lod'stvo, jimz by si pod
manil svet. Sam plany pfislusne
vybudoval. Armadu. jiz jako cisar
veli, snazil se ueiniti nepfemozitel-
nou. Hrabeti Zeppolinovi snesl vse,
co jen mohl, aby opanoval vzducb
dosud choutkami valecnymi ne
poruseny. Yse se mu zdarilo. Ov
sem ze ti, na ktere plany sve kul
Yalka nynejsi ucinila jej nejvet
sim uepfitelem lidstva, jehoz po -veky
bude vzpominano fimskeho
eisafe Nero, a jinych ukrutniku,.
o nichz ani nejsme dosti jisti, ze
takovymi byli.
Jaky to rozdil mezi ot6eni' a '
synem.
Oba meli na zfeteli blaho sveho
naroda. Prvy vsak praci mirumi
lovnou, netouzici po lesku a slave,
kdezto druhy zna blaho naroda,
(jehoz lze dosici toliko krvi a ze-
lezem.
"Nezajimejte nikohof vola k
svym vojakum, "Zajatcu nam ne
tfeba!" Kdo mysliti o provolani
torn dices, uvazuj a vystihnes v
nem tolik ukrutnosti, ze deeh se
ti zataji.
Sifi slavu Nemcu Yilem, sifi,
jest vsak otazka, zda pfilisnym
napjetim nepraskne. Nestane-li se
o lined, stane se tak podzeji, ne
bof skutky jeho budou pomsteny
a pomstu vykona na svem svudci
sam narod jeho.
Valka je valka.
Je vypocteno, ze valka stoji kaz
dy z peti velkych narodu, ktere
jsou ji postizeny, $200,000,000 me
sicne, tedy dohromady celou milli
ards A za tyto obeti, za ty sta
tisice usmrcenych a zmrzacenych
muzu v nejkrasnejsim veku, za
ta vseehna utrpeni, jez snaseti mu
si nejen narodove pfimo valkou
postizeni. nybrz i narodove neu
tralni, ceho bude ziskano? Jedine
toho, ze nenavist mezi jednotlivy
mi narody jeste vzroste a ze usku
teeneni snu o vecnem miru a bra
trstvi vsech narodu posunuto bu
de do dalky jeste daleko vetsi. To
vvpocitau uikuo neuuveue, kuj
to ztraty, valkou pfivodene, bu
dou nahrazeny, mohou-li vubec ne
kdy nahrazeny byti.
Ricliter's "Anclior Pain-Expellor.1
