ZAPADU
ECHO OF
THE WEST
'Rocnik - Volume IT.
Clarkson, Nebraska, vdstfedu, 2S. fijna (October) 1914
Entered as Second-Cla ma'-fr August 4. 1!'13, at the post office at Clarkson. Nebraska, under the Aet of Congress of March 3. 137U.
Cisio - Number 14?
OZYENA
Z Evropske valky
Pafiz. Kavasova spolecnost
obdrzela z Petrohradu zpravu o
velkych postupack Ruskeho voj-
, sko Ruskem Polsku a Halici.
Pfes Berlin se oznamuje, ze jich !
velka dela byla otocena proti Nieu !
portu v severni Francii, ktere do-'
bvaji se velkych uspechu.
Londyn. Rotterdamsky zpra
vodaj Daily Mailu oznamuje:
"Zvolna, ale jiste zatlacovani jsou
Nemci zpet na zapadnim kfidle.
Roulers byl dobyt a ztracen cty
fikrate, a jest obracen v ssutiny.
Depese z Ostburgu oznamuji, ze
Britove bombarduji pfedmesti
Ostende, obsazene Nemci. Mysli
se, ze pfistavni hraze v Ostende
byly vyhozeny do povetfi. Jedine
body v Belgii, jez jsou silne obsa
zeny Nemci, jsou Lutich a Na
mur." Londyn. Zpravodaj Daily
Chroniclu oznamuje z Flushing!.;:
"Nasledkem kriticke posice ne
meckeho kfidla existuje moznost,
ze cast nepfatelskych sil bude od-
nznuta nebo ze unikne do
noi -
landska. Hollandska vlada pfi
pravuje se na tuto eventuaiitu,
vysilajic silny sbor do Sluis."
Petrohrad. Nemci byli zahna
ni zpet na 50 mil od Visly. Jest
zjevno, ze doufaji dosici dobfe o
pevnenych, davno pripravenych
pogic na Warte, ktere lezi vsak
padtfit tfi mile vzadu.
Flushing. Nemci dosud drM
Ostende, ale jejich ustup mozno
ocekavati kazdym okamzikem.
NSmecky stfed byl prudce napa-
9
den, a jest otazkou, zdali jejich
linie muze o mnoho dele odolavati
straslivemu natlaku. Uprchlici z
Middelkerke, ktefi byli svedky
bombardovani nemeckych zakopu
lod'stvem spojencu, vypraveji,
ze ztraty epfitele byly ohromuji
ci. Byli koseni lodemi z boku a
amadou z cela.
Pafiz. Casopis Excelsior uve
fejnuje depesi ze zenevy, die kte
re Francouzove okupuji Thion
ville, na sever od Met, jakoz i
vsechny prusmyky ve Vogesach
az v Elsasku.
Pafiz opet bude kapitolem. Pf e
mystf se vazne o pfestehovani si
dla francouzske vlady z Bordeax
.zpet do Pafize neb situace jest
nspokojiva. Nemci nesetkali se s
"vysledkem pfi svem zufivem uto
3su na posice spojenecke u Llle.
Pfes Petrohrad se sdeluje, ze by
lo 16,000 Rakusanu zajato na vy
chodnim bojisti.
Pfes Berlin dochazi zprava, ae
Rusove poslali do Lvova posilu ci
tajici 80,000 muzu.
Narody pfijmou vanocni nadilku.
"Washington, D. C. Anglic a
Rusko oznamily, ze pfijmou darky
pro ditky svyeh vojinu, darky to,
na kterez se v Soustati sbira, a
jez do Evropy ma pfivezti "va
nocni lod'.".
Rakousky cisaf opet nemocen.
Videfi. Cisaf Frantisek Josef
trpi zaduchou. Jest stihan nespa
osti a vzrustajici slabosti, ktera
ve spojeni se stisnenosti nad nez
darem zakefniekyeli jeho planu
na Srbsko prispiva k podryti zdra
vi "velebneho fmeta." Bylo by
velikym nestestim, kdyby stary di
ktator mel smrti ujiti rozpadnuti
sveho mocnafstvi.
Jak mluvi Belgicne.
tjfedni a statni feci jes v Belgii
francina, ale vetsina obyvatelstva
neni francouzska, nj'brz vlamska.
Z pul osma milionu obyvatelu mlu
i :.MYm) ..)uf. vl.iuisky a 25!).
000 pouze fraiicousky.Jak jest ov
?tin 1.100.000 oby varolii, kteri ov
ladaji obe reel, aniz by namnoze
vyslovene se hiaili k teaneb one
narodnosti. Kdybychom tyto obou
jazyeniky-rozdelili mezi ne. bylojbylo z T'enstoehove do p ruskeho
nv Franeouzu ores tfi a Ylairni ! Iezska. $
pies 4 milionv. '
Svetovy mir je pry nedostiznym.
t
. Trvalv sVetovv mir ie nednstiz-
I.cO l liai'nson vvs nvmc m M en
r
nyni a ze mezinarodjii arbitraeni
tribunal take vsechny valky neod
vrati. Poeet valek mozno oinezit
jedine spoleeenskou reformou. Val
ky za nai-odni eest' a sebezachovani
jsou neodvratne a budou vzdy ve-
leny. --Kdvz jsou statnici a di-
"Kdyz jsou statnici a
plomati u koncc se svymi vyvody
a sporno strany nejsou uspokojc
ny. Co zbvva nezli zbrane? Je ne-
jaky mezinarodni soud. jenz je vi- sich zdejsich tydeniuku anglickyeh
ce nezli pouhym stinem? A i kdy- '"Colliers Weekly". Jen si povaz-j
by takoveho soiulu bylo a kdy!jyni( e0 si oasopis ten dovolil. Pfi-.
mel svrchovanou autoritu. mohl '-i'sl obnizek. pod niniz napsano.
by rozhodovat jedine o vec-eeh za-
: lozenyon na pi'avu. a na rozumu.
Ale jsou veei; ktere nejsou zaloze -
n na j.ravu a na rozumu. nybrz
na narodni vasni. na plemonno
zasti atd. A o techto nemuze arbi-
tracni tribunal rozhodovat. Z tech
to a mohyeh jinych duvodu jsem
pevno pfesvedcen, ze k trvalemu jVive". Tento obrazek popudil vla
svetovemu niiru nikdy nedojde, stenecka srdce nemecka prave tak
ae spolecenska reforma miize po
cet valek znaene omezit. Haagsky
mirovy palac, na nejz byly vyna
lozenv milionv, nevvkonal nic a
neiii value nadejo, ze kdy
kda.'
co vv-
Kozaci pouzivaji pfi utocich ovci.
Londyn. Jedon korespondent ; to republice a jimz by melo byti i
listu "Daily Mail." ktery pro cos- jrepublikanske zrizeni v jejich rod
toval bitovni pole ve vychodnim : no zomi idealem, tolik zlobi, kdyz
Prusku. popisuje lost ruskych ko-si nekdo udehi zert z Vilema. Kdy
zaku. na ktorou pripadli, aby j)iv-jby so stal sumarem nebo kocim,
konali obtize ostanateho dratu kol iaspon by delal neco lidstvu pro
zakopu nemockeho delostrolec: va. spesnoho. pfispival by k zabave
A'e zprave to so uvadi: "Cole
jiste )romonilo so v ohromne fsosta
v:ste, ktlyz rusti kozaci pfed uio
kom na nemeeke delostreleetvo
hnali prod sebou obrovske stado
ovci a tolat prir.iO do dratenyeh o
ln-ad. Pak hnali kone priino ores
tuto massu pobitohc dobytka a zni
cili muzstvo nekolika nemeckych
bat'iii v zakopech. Tento plan ko
zaku I yl vsak velice brzy n:q30
doben nemeekymi vojiny, kteri
maji skoro tutez odvahu jako ko
zaci a potkal se a nekolika mis
tech s velikym iispechem."
296,869 zajatcu v Nemecku.
Londyn. Die berlinskych
zprav pocet v Nemecku v zajeti
drzenych spojencu bylo 21. fijna
uhrnem 296,896. Z tech je nejvice
Franeouzu a to : 2472 dustojniku a
146,S97 muzu, Rusu : 2164 dustoj
niku a 104,524 muzi. Pelgicanu:
547 dustojniku a 31.37S muzu a
Britu: 218 dustojniku a 8,669 mu-
V O
Zll.
Cisaf Vilem malem v "lapaku".
Zprava z Petrohradu oznamu
je: Mnoho ranenych vojinu z Var
savy prohlasilo, ze cisar nemecky
ualezal se na bojisti u Varsavy a
malem byl by byval zajat. Tyto
zpravy jsou potvrzovany minister
stveni valky. Jeden z nemeckych
generalu a oblibence cisafuv byl
vsak zajat. Cisar a jeho stab pri
blizil se k Varsave spolecne s
nemeckym vojskem, by mohli j)o
zorovati operace tezkeho delostre
lectva. Rusky vzduehoplavee o
znamil, ze vysoci dustojnici nale
zaji se blizko valecne fronty, coz
nebj'va pravidelnym zvykem. Di
vise jizdy byla urcena, aby na mi-
: ueinila utok. Tato prorazila
; -kj-ze prvni nemeeke linie. ale
, li'uha linie postavila se jizde na
;-"dj)or s bod.iky a ryehlopalnyini
jpuskaini. Postup i-uske jizdy byl
Izarazen a dustojniei v ryclilosti
j :askakaii ilo automobilu a odjelL
, Rusti vojini. kteri se tohoto utor
1 ku sueastnili. prohlasuji, ze dol)fe
n r.ie lx.s'lio e!sa:v rozeznaii. vie
zpravy z Lnndyna sidlo nemecks-
i -io generalniho stabu pfelozenq
Proti obchodn s devcaty za .
valky. k
. i i;r:.sK Miuit'iv
pestsky proti.
se usnesl vzitiv
j
, obchodn s deveatv
v ocliranu io colon valku zenv a
divkv bez zaniestiuini, jichz otecj
pripadne muz. puvolan do zbrane
j(;faiiou v utulnaeh pristresi ai
, budou zde zamestnany.
JNemecky cisar a 'Hungry Five".1
Xt'inecke nov-iny americke ne
nalezaji dosti slov rozhorleni nad
jednanini jednoho z nejprednej-
bylo -Wacht am Rhein roku 1915'
nuuiven . oui.i.ku spau u-.
j.ie.no Vilema II.. nynejsiho eisareCvlag' v prflinvshl a ZCmedelstvi.
; nemockeho, jak po vyprasku, ktey ind jj vi .
ry nm spojenei udehli, uprchl douje nedostatek tgch ldtek ktev0
Amerdcy a tady si vydelava zivo- gem byly vfilkou dov&2env
byti jako reditel sumafske kape- Evr0 v .y
l.v, jedno z tech cetnych "Hungry-
jako vyrok jisteho Anglicana, 5e
bv Vilimek, az pfijde o trun, devT ' . ,
! 1 i, ' 'Tpv nooiie prace, ale u porovnani
lal znamemteho kociho u nektere- " q ,
ho amenckeho milionafe. Vera,
(le.Ko pocuo)ii, proc se zuejsi iem
iM.11. . 1 Zl- -. v - - 1 r " T v
ici. kteri pfece jiz se odfekli pfi-
,slusnosti k Xemecku a poddanstvi
:k cisari, kteri prisahali vernost te-
bo-isvych spolubhznich, nebo by jim
uzitecne slouzil a poctive si chleb
vydelaval, kdezto nyni je zbytec
nym prizivnikem a pri torn nej
votsim skudcem sveho vlastniho
naroda a coleho Iidstva.
Patnact set muzu hlida cisafe.
Londyn. Zpravodaj Exchange
Telegraph Company oznamuje. z
Petrohradu, ze die ozmimeni polo
urodne tarn vydaneho. hlavni stan
nemockeho cisafe, jenz pfestoho
van byl prave do Francie, jest tak
rozsahly, zo se podoba male vesni
ci. Cita 1500 osob, krome cetneho
sluzebnictva a priivodu. Cisafova
druzina sklada se z generalft Ploe
sena, Gomtarda, Helmse a Mar
chanda : )lukovnika Mutirse pod
plukovnika Hautnea, majora Ca
pristiho, majora Hirschielda a ma
jora hrabete von Moltko. Take
knize Schoenberg a Pless maji cet
n6 druziny. Nedaleko domu, jejz
cisaf obyva, ubytovani jsou cleno
ve ministorstva valky a goneralni
ho stabu. Dale jsou cizi attaches
a representanti nemeckeho fisske
ho svazu a Rakousko-Uherska. Dr.
von Bethmann-Holhveg. fissky
kanclof, dostavil se rovnez do hlav
niho stanu. Jak so oznamuje do
Londyna z Kodane, hlavni stan ne
moeky ve Francii naloza so nyni
v Mezieres. v departmentu Arden
nes, ctyficet sedm mil na severo
vvchod od Remese.
Vyroba 463,514,880 liber tfaska
vin v Soustati.
Washington, D. C. Produkce
tfaskavin ve Spojenych Statech
obnasela r. 1913 463,514,880 liber.
Richter's Anchor Pain-Ejcpellor.
Americke zpr
Vsimejme si tike volby.
Xyni )red volbou by neskodilo.
kdybyebom trochu pozoiMiosti ve
novali take politico a kandidatum
a nestarali se pouze o vojnu v
Evrope. Volba. ktera jest jiz tak
fka pfede dvermi. jest velmi du
lezitou. nebot" budou pri ni voleni
clenove zakonodarnych shorn spol
kovych i statnich. urednici okres
ni. atd. Kdyz obeane nebudou so
starat, a by si zvolili kandidaty nej
lopsi, nejschopnejsi a nojpoctivoj
si. ponosou nasledky toho jeste
dlouho po to. kdyz jiz vojna bude
ukonoena a pozoi-nost obcanstva
zaso bude obracona k pomerum
domacim. Jest moznym. ze i my
dlouho budeme cititi nasledky val
ky, treba bychom zadne nemeli.
ei vlastne nasledky nevsimavosti a
lhostejnosti pro vlastni Zc'dezitosti.
a pfilisne pece o to. co se deje v
Evrope.
.To je tak, kdyz se rvou kralove,
odnese to lid.
v Pocet tech. kteri z ciste hos)0
"dafskych dftvodfi oznacuji evrop-
skou valku za hodne velike nostes-
ti take pro Ameriku, den ode due
, ,
i zdt
kisnu ion iicinkv sta e horsuni nh-
prumyslovych odvotvich. jako na
ph v niasuem prumyslu a industrii
ptomobilove je sice nvm nasled
lem .velikvch objednavek z Evro-
se sivuiiuu, ivieiuii jiiui
odvetvi prumyslova, jo to pro bi
lanci nasi zeme zcela nepatrne mi
nus. Je take sice pravda, ze obili
je draho. a ze take za kone a mu
ly dostavaji farmafi vice nezli
pfed valkou, nobot" Anglic a Fran
eie kupuji ty tahouny z Anieriky,
ale valka ovropskji je nestestim
pro pestitele bavlny a je k nema
le skode majitelu sad ft citrovniko
vych a pomerancovyeh v Kalifor
nii a jablonovych sadu na vycho
de, nobot' export bavlny a jnieno
vaneho ovoce do Evropy pfostal
kkoro na dobro. A tretim, jenz ve-
dle prftmyslniku a sadafe trpi, jest
delnik, a ten tihu tu pocituje nej
vice. Zlou bude letos zima pro ty
armady lidi bez prace. Ano, do-
dnes plati, ze kdyz se rvou kralo
ve. odnese to lid.
Reservni banky budou otevf eny
16. listopadu.
Washington, D. C. Tajemnik
McAdoo ohlasil. ze fodoralni re
servni banky zahaji cinnost v pon-
deli due 16. listopadu. Vsech 12
reservnich bank bude ten den o
tevfeno. Ve spojeni s timto ohla-
senim pravil tajemnik pokladny.
ze jakmile reservni banky budou
obehu. ulozi v nich co mozna
nejvetsi sumu vladnich penoz. To
umozni roservnim bankam udelo-
vati vetsi uver narodnim a statnim
bankam, jez jsou cleny novo re
servni soustavv. Rovnez upozornu
na skutecnost. zo zavedeni novo
soustavv uvolni vice nez $'400,000
000. iez isou nvni ulozenv iako
zalolia v narodnich bank-ieh a zo
tyto peniz.4 ptmohou uloviri financ
tyto penize pomohou uleviti financ
ni situaci.
Nocni jezdei v Texasu opet cinni.
Daingerfield. Tex. Xocni jezd
ei vylepili vyhruzne vyhlasky na
dvefich mistnieh obchodnikft , o
kterych bylo znamo, ze kupovali
bavlnu za meno nez 10 centft libra.
V navesti so obchodnikum vyhro-
zuje, ze jejich skladiste budou spa
lena, jestlize budou vyuzivati bidy
pestitelu bavlny a kupovati nada-
le bavlnu lacineji nez za 10 centft
libra.
cesti skladatele nepocitani za
Rakusany.
Paiiz. Slavny hinh'bin skla
datel Camille Saint-Saens. autor
opery Samson a Haliia. pokraeuje
ve svo novinarske kampani proti
nemeeke. a zvlaste Wagnerovsk-'
hmlbe. Jak se sdeluje. cetni
franeouzsn ucitelo hudbv mil do-
psali, ze nemohou
pfedkladati
svym zakum nrmeokou hudl)U. a
tazi se ho. jak jest mozno vyuco
zaky bez laeha. IIozarta a
lieethovena. Saint-Saens odpovnla
illouhym seznamem skladatelu,
kteri die jeho prcsvileeni mohou
nahraditi jmenovane rakousk a
uomecke skladatele. lezi jmony,
kiera ol)jevuji se na jeho seznamu,
jsou: Clemonti. Cramer. Stamaty,
Ravina. Chopin. Field. Scarlatti.
Palakjerev. Rubinstein. C'ajkov
skij. Rameau. Rebor, Alban. Du
sek. Dvorak. Smetana a Svendson.
16 milionu lidi z 92 milionfi zije v
"suchem" uzemi.
Virgino jest 10. suehym statem
Unie. Z 92 milionu obyvatelft ve
Spoj. Statoeh zije jieh l-yni 16 mi
lionu v "suchem" uzemi Cim vice
se vsak dosud na jedne strane pro
hibiee sifila, tim vice stoupala na
druhe strane spotfeba iihovin. Xe
ni to komicko? C'im jest ice absti
nontu, tim so vice pije ! Zde je vi
deti colon tu prazdnotu americke
reformy. Xevezi za ni nic npzli
pokrytectvi. Ufodne, na venek, se
Amorika stavi, jako by ji byl al
kohol do te duse protivnym, ale
po tajmu pije tim vice. Ostatne
prohibicni zakon ve Virginii bude
fraskou. Nebot' je v nem klausule,
ze'reVirgmii plvo, ginger, ale
a vino vyrabeti smeji, jsou-li urce
ny k vyvozu do jinych statfi. Jaka
pak je to moralka? Virginane ve
svem state lihoviny piti nesmeji,
ale smeji je vyrabeti pro lidi v
jinych statech
Vyhodili 3308 milionu dollaru a
stale nejsou jeste spokojeni.
Die ufadnich zprav vydaly Spo
jene Staty od roku 1900 pfes 3308
milionft dolhrft na arnuuln a ini
mofnictvo. Prumernomu olove-
ku zdala bv se tak obrovska snma
dostateenou ku vsem pfipravam k
valce. ale vzdor tonui jest stale
stozovano. zo Spojene Staty jsou
nepfipraveny k obrano. Ve zprave
z minuleho roku stezoval si gen.
AVood na nedostatek del a streli-
va a namofnickv odbor take neu-
stale pozaduje nove milionv na
rozsifeni lod'stva. Jsou-li tato
tvrzeni spravna, pak jsou jen dve
veci mozno. i3ua nase viaua na-
hazela v uplvnulvch ctrnaeti le-
tech pfes tfi biliony dollaru do
bezedne propasti, aneb nase 'ne-
j)fipravenost" je mnohem naklad-
nejsi luxus, nez by se kterykoliv
obcan mohl domnivati. Je patrno,
ze nase vlada vydala tolik milionft
dollarft na to. aby zftstavala dale
'"nopfipravena" a 3308 milionft
bvlo vvhozeno, aniz bv z toho mel
americky lid nojakeho prospechu,
an die nahledu nasich odborniku
vojonskyeh jsme na torn 'prave
tak. jako by zadne takovo penize
nebvlv vvdanv.
Hracky z Nemecka do Soustati.
Obavy, ze sem nasledkem valky
nebudou letos z Nemecka a Ra
kouska dopraveny pro vanocni
trhy zadne hracky, byly zbytecny.
Ze zprav z rftznych celnic c Sou
stati vyeluizi totiz na jevo, ze sem
bylo uz pfivezeno pfes 200 beden
v nichz je na tisice hracok. Zbozi
to bylo sem poslano ze Sonnen
borgu v Nemecku, jenz je stfedem
h r a c k a f s k o h o p r ft m 'sl u .
Valecny material z Amerikjr.
Jedna firma v Alton, 111., ktera
se zabyva vyrobou patron, dostala
velikou objednavku, ktera ji vez
me sest mesicu a pfinuti ji, aby si
opatfila nekolik set delniku dal
sieii. Objednavku ueinila jedna ve
lika new-yorska l)anka, ktera o
vsom nedala do vefejnosti, pro ko
ho jest strelivo urceuo, ale ze je
to pro Anglicany o torn malokdo
pochybuje. Zbozi dodano bude do
Xew Yorku a banka so pak posta
ra. abv bylo dodiino na misto sve-
j ho urceuL Patrouy maji velikosf
asi :imeriek-''lio kalibru 43. jsou to
dy povadne vriike. a kule jojicli
maji byii jen olovene. bez niklo
veho plaste. Americka noutraIit;L
nozabrani. aby se mohly ve Spoje
nych Statoeh vyrabeti. Tepre az
budou nakladany na lod" nestaue
li so to dosti opatrno. muze pro
testovati ton stat, ktery so tim bu
de citit dotoenym. Ale obycejne se
doprava tak tajne provodo, ze se
o torn nikdo nedovi.
Uroda jablek na vychode nejvet
si v historii Spoj. Statu.
Letos se ve vyehodnich statech
m odilo tolik jablek. ze jen jednou
v historii Soustati byla tak bohata
liroda. V nekterych krajich ve
Mrginii jo pry sud krasnych ja
blek prodavAn za 50 centft. jest
lize si je kupoe odveze sam domu.
Mozi farmafi a sadafi ani jablek
lioeesaji a nesbiraji, nechavajice
jo liniti, ponevadz se jejich dopra
va na trh ani neyyplaci. A pfece
cena jablek ve velkych mestech
je prave takova, t. j. prave talc
vysoka jako jindy, kdy uroda jesfc
chudsi. A proc? Inu z toho jedno
ducheho a snadno pochopitelneho
duvodu, ze obehodnici s ovocem,
sesikovani v trust, houzevnate
juji proti kazdemu pokusu yB:4,
zeni' cen, mene by pfi vetsi praei
vydelali. Co jim do lidu, jen kdyz
oni sami maji se dobfe? A kdyz
so nokde ueini pokus o prosazenl
ordinance k regulovani cen potra
vin jak to na pf. mA v iimyslu
komise pro mestske trhy. pfijdou
komisionafi do schftze justieniho
vyboru mestske rady. kde se o ta
kovo ordinance uvazuje. a foknou
ze nikomu neni do toho. zac oni
plodiny kupuji a zac je prodavaji!
A lid ? Ten mlci a plati drahe ceny
dal. jako by se to rozumelo samo
sebou !
Jiz 25,000 koni zakoupeno pro
vojenske ucely.
Kansas City, Mo. Zde se odhadu
je, ze Francie a Anglic dohromady
zakoupily jiz ve Spoj. Statech
bohem nynejsi valky 25,000 koni
pro ucely vojenske a pravdepo
dobne bylo by jich jeste vice
koupeno. kdyby doprava techto
koni nebyla tak obtiznou. Jisty
zastupco angL'cke armady prohla
sil. zo budou take mezei kupovani.
Jak nade vsi pochybnost lze o
cokavati, bude velmi moho koni
zniceno na-pjistich evropskych
a proto lr?e souditi, ze po valce
teprve mnossvti koni i mezkft bu
de z Anieriky 'do Evorpy vyvaze
no. Velike objednavky ze statu valku.
vedoucich.
Cincinnati, Ohio. Oziveni ob
chodn lze jiz po nekolik dni i ve
zdejsim meste znamenati. Jevi se
to zejmena v tovaruach na hoto
voni riizneho nafadi, ktere obdr
zely velike objednavky z Anglic,
Francie a Ruska. Vseclmv zdejsi
velke tovarny na zbozi sedlafske
pracuji pak pfes cas na vyrobe se
del pro armadu. Rovnez tak jedna
velka tovarna na kamna ma velmi
na pilno hotovenim polnich kamen
pro vojsko. Jista tovarna na uni
formy vyfizuje velike objednavky
pro Anglii. Take obchodni domy
s obuvi a vyrobky z kftze jsou ve
lice zamestnanr a posleze jdou od
sud i velike zasilky koni k uceluirt
vojenskym.
Tento casopis stoji pouze $1.00
na cely rok.
