Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19?? | View Entire Issue (Oct. 21, 1914)
zAprdu OZYENA ECHO OF THE WEST Rocnik - Volume IT. Clarkson, Nebraska, ve stfedu, 21. fijna (October) 1914 'Entered as Second-Class matter August 4. 1913. at the post office at Clarkson, Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 1S79. Cislo - Number 13 Z Evropske valky Londyn. Spojenci opet dobyli jmalo easu a nialo materialu je za- zpet Ostende jak sdeluje korres pondent "Morning Post." Londyn. Z Bruselu jest vice jak jeden milionu lidi na uteku ze zeme pf ed Nemeckou. armadou citajici cd 300,000 do 400,000 muzu. Pfes Londyn se oznamuje od- potfebi, al)y se pry Pafiz stala ne dobytnou. Vojenske lirady ziskaly velke zkusenosti v Lutychu, Na muru a Antverp. Jestlize Nemci nadale budou tr vati na torn, aby zabyvali se pla in- dobyti Pafize, pak je jiste jicli ieslo slavu. ale docela zadny pro ;peoh. Stejne nedokazali nie na Iruhem nasem kfidle.'7 General Cherfils. vynikajici vo- "ensky znalee, pojednava v -iovi-laeh o udalostech na bojisti a vy yk ehyby stejne Francouziim ja 10 XC'ineuin. Pfipousti, ze se dobfe ;talo. ze byly nektere pevnosti na Mn-eru opusteny a nepfiteli pone- hany. ale se vsemi se to stati ne ;:ielo. Tak tvrze koleni Remese po vazovaly se za neudrzitelne a by ly opusteny. Nemci je zaujali a. jezd Ruskeho velevyslance z Ca- jnejsilnejsim moderm'ni deliun. f ihradu, coz dava myslenku, ze valka Turecko-Ruska jest na ob- j Princi nechce se znovu do boje. oru. j Berlin. Print- Oskar. tfeti syn Anglie organisuje obrovskou j cisaf iiv, jenz pfed nejakou dobou armadu. Valka pro Velkou Bri-jimisil "teci z bojiste, ponevadz do tanii teprve pocina, prohlasuji stal strach. ze by ho byla malem a Nemecku musi platit naklad. jranila mrtvice, jest dosud doma. a mjak nepospicha s navratem. vlastni vyzvedaci uvedomi, ze jelpcvnili se v nieh a udrzeli pfed j Pafiz dues mozno obhajiti proti 'uimi francouzske vojsko eely jne- ponevadz jeho srdce neni jeste v pofadku. Lekafi zjistili pry, ze srdeeni svaly princovy jsou do eista z vinklu, a proto musi pry vzneseny pacient ziistati jeste nejaky cas u inaniinky, ktera u neho dli. Prine Oskar jest povest ny ochmelka, a nesmirnym pitim nadmiru ztloustl, od cehoz dostal srdeeni vadu. Valka bude stati deset milliard. Pafiz. Paul Leroy-Beaulieu. : ic. "Jest tfeba, aby se vee ta vy svetlia." pravi, 'Na prvnira miste jest pouze maly rozdil niezi dely" oblehacimi a velikymi dely polnimi. Dokazalo se, ze nemecke testnaetipalcove hmozdife znici kazde opevneni moderni, ale do sud nerozstfilely zadne naspy ze " T- I'll ' tv me. .jsou-ii taivove naspy rloure hajeny a opatfeny polnimi dely o velkem kalibru, niohou vzdorova- ti utokum mnoho tydnu. Mel by ehom si z toho vziti ponauceui. Ta ke jest litovati toho, ze byly o pusteny pevnosti Nogent a Bri mont. Nemci nebyli by mohli pfir vleei jiroti nim sva velika dela od Maubeuge. j)onevadz je museli od vezt na sever Proti Antverpam. Take Nemci se dopustili chyb ne- napravitelnyeh. Pouzivali v Belgii nekolika armadnich sboru, ktere. kathedraly v Curtea de Arges. jed nom z davnyeh hlavnieh mest Valasska. Posledni obfady nad mrtvolou vykonany byly easne ra no. Nasledovaly pravoslavne sluz by bozi za mrtveho krale. nacez rakev vlozena byla do lafetu de la, tazenou sesti koni. Salva 101 rany z dela byla vypalena. a vse cky zvony v IJukuresti se rozhla- holily. Dva specahu vlaky dopra vily pohfebni pruvod do Cui-tea dt- Arges. kdez jiruvod se opet se- radil a dal se do kathedralv. kdez aii-tvola byla poliibena. Smuleeiii j nemeekeho lod'stva valeeneho Americke casopisy jsou phiy vykladu i;roznuiiiif1vch nemet-kyeh profesoru o stanisku vsemi moznymi i nemoznymi du Nemeu v teto valee. Ilaji Nemce vody. Jednim z nejpfednejsich je proresor narvardske universitv II. luensterberg, ktery take pise do nekteryeh vetsich listu. americ kcyh. Tento tyden uvefejnil Mu ennstreberg jeden ehinek. v nemz vykladal, co eekit Nemee, prohra-ji-li. Anglie pry bude skromna a o.iue pozauovan jenom zrusem b -,( si :izby konauy byly sourane ve vsecii kostelich v Kumunsku. Na S0.000 lidi dostavilo se ke ka tafalku v tomto metse. kdez mrtvo la kralova bvla vvstavena. 40,000 Rusu pry padlo. Lon dyn. Rakouske zpravy tvrdi ze koleni Pfemyslu padlo 40,000 Rusu. Pafiz. Nemci doznavaji uspe chy spojencu. Armada vetfelcu ve Franci zapuzena zpet o vice jak tficet mil a Francouzove postupu ji k Metam. Londyn. Pekingsky zpravo daj Exchange Telegraph Co. ozna muje, ze nemecky konsul obdr zel instrukce k vydani drzavy Kiaucau, "ke kteremu by se mo lili Nemci odhodlati za jistych podminek." Petrohrad. Mezi Josef em a' Ivangorodem bitva trvala skoro celych pet dm. Nedaleko Josef ova, jak sdeluje ufedni zprava, rusky velitel zvedel, ze Nemci chystaji Srolniiact mil zpet, cirnz vzbndil u Nemcu dome ni, ze feka jest nechranena. Kdyz druheho rana Nemci pocali se pre plavovati na vorech pfes f eku, Ru sove zahajili palbu z ukrytych strojovych del a pusek, a usmrtili j m ... Nova zbran proti Zenpelmum. ze tak hromadne tazem eppehnu J r j Londyn. lHavni otazka. .iez 'Hide asi drobatko pntazena za Londyn. Zpravodaj DaUyijde eelyin Londynem je: Bude ivlasy. -Jedna se jiravdepodobne o; Chroniclu oznamuje z Francie, se na Anglii podniknut utok se vzdu- poplaseni angliekeho obyvatelstva Nemci jsou zatlacovani zpet na okrajich svych komunikacnich li nii, "ktere musi udrzeti nebo sa hynouti." Spojenci, dodava kor respondent, jsou nyni velice bliz ko temto liniim. prosluly francouzsky oekonom. od-jy jim byly mohly velice prospeti haduje, ze kazda z valeieich mocijvt' Franeii proti nam. Dnes uz je A-ynaklada prumerne $200,000,000 pozde, nam neublizi." na valku. V prednasce k Akade mii moralnich a politickych ved, Beaulieu pravil, ze valka bude tr vati podle vseho po sedm mesi- cu, pocitaje od 1. srpna. Die tohojtchto fiditelnych vzducholodi, pet velmoei na valee sucastnenych jje pry uplne pfipravena a eeka fjak Nemci jsou pfesvedceni, bu viao$J,QJW.j pcoizenau'Ckaz-cisafeYilenivi, 4 mensich statu, pocitaje v to Japon D.v se pustila do bombardovani An sko, bude musiti nesti naklad ve glic a na prvnim miste ovsem asi 80 Zeppelinu na Anglii. Cela flotila valeenych Zeppelinu eitajiei vice nezli 80 eigantiekvch Kruppove stavi 21-palcove dela. Adolph F. Gall, inzenvr Ediso- novych laboratofi, jenz se navra tile prave z Evropy, vypravel, ze Nemecko stavi poeet del, proti kterym lGpalcove hmozdife. kte ryeh bylo uzito proti Lutiehu a Antverpam. vypadaji jako brky. Dela tato, jak sdeluje Gall, budou miti kalibr 50 a 55 centimetru (19.50 a 21.45 palce). Konstrukce jejich blizi se svemu dokoneeni v Kruppovyeh zavodeeh v Essenu. Tato nova dela budou stfilet do da Iky dvaeeti jedne az dvaceti peti mil," pravil dale inzenvr. H'Nemei zamysleji nahraditi temi- 'to dely 16 palcove hmozdife, ktere pak budou namontovany na vab'e- ne lodi. Potom zmoeiu-li se ne- mecka armada Ostende a jinyeh mist na kanalu La tranche, nova tato dela budou tarn rozestavena. aby drzela zpet britieke valecne a tiaiisportni lodi. Tim zpusobem. vyii $600,000,000 az $860,000,000. vieka se rozletla z lifednich ne- Oekonom odhaduje. ze celkovy na jLondyna. Tahleta zajimava zpra kla dna valku bude obnaseti $9,- 'meekyeh pramenu prostfedniet- 000.000.000.000 az 10 milliard. vim easopisu do eeleho sveta a uz v. te pfu-iny mozno pfedpokh'ulat, pruplav kielskv, ktery je pro lod stvo pomuekou nejueinnejsi. Fran eouzi nebudou eh tit nie jineho. nez li vniceni toho, eo pfed etyfieeti tfemi lety museli Nemcum dati. Budou chtit zpatky Elsasy a Lot rinsko a zaroven pet milliard fran ku, eilr milliardu dollaru. ovsem i s uroky. Nejvetsi strach je z Rus- ka. To nejen ze odtrhne od Nemee ka Poznansko a jine polske easti. kterym car slibil samospravu, ale bude chtit take nejakou nahradu pro sebe. A tu bezpochyby ukofis ti zabranim Vychodniho Pruska, kde se dnes vedou tube boje, a to az po Gdansko. Poukazuje-li ne- kdo na to. ze by Rusko neziskalo nnoho v nemeckem obyvatelstvu tamnejsim, mozno navzajem pou kazati na to. ze by Rusko ziskalo nekolik skvostnych pfistavu, kte ryeh nevyhnutelne potfebuje. O statne obyvatelstvo Tychodniho Pruska vzdycky nebyvalo nemec kym, byvali to Slovane, ktefi byli nasilim ponemeeni, eoz ovsem vvo vaha jeho, pokud se tyee Nemee fesor iuensterberg nepovida. L'- ka, je pro nas zajimava. ale jeste zajimavejsi by byla studie o torn, co se stane z Rakouska, az bude . -lUoeikontrolavati znacnouJUQ.yile-kouskalny east prulivu u Calais a Ostende. &i valku vj-volalo, ono jiz pul sto Jedna strela z tohto dela staeila lti pusobi Rusum vsecky mozne by k znieeni dreadnaughtu. Jestfout- dotirajie se na Balk.in a nemozno ureiti. kolik Zeppelinu jjinam, jest tedy poehopitelno, ze maji Nemci. IMnohe z nich proka-j budou miti Rusove vice na musee zaly znamenite sluzby. zvlaste pfi jRakusany nezli Nemee. Ostatne i fizeni nalbv z teikveli dl a nf i ! Anglieane si bedlive RaknHska vsf- vyzvedach.'vim ze jsou eislovanv 'maji a stavba eetnyeh dreadnough !pi"'edioze valecne dane, schvalene Valecna dan schva lena senatem. Lihove napoje ponesou hlavni tfliu nove taxy. Pfedloha po moci pestitelum bavlny poraiena. Pfedloha viilecne dane pfijata byla senatem 31- hlasy proti 22. Proti pfedloze hlasovali vsiehni republikani a jeden demokrat, Lane z Oregonu. Pfedloha k vy dani bondu na poskytnuti zalohy pestitelum bavlny v jiznich stii- teeh, jez podiina byla ve forme dodatku k pfedesle osnove, byla porazena 40 hlasy proti 21, jakko li pro ni hlasovali tfi republikani a jeden pokrokiif. Pokus jiznich. senatoru, odvratiti porazku odlo zenim jedm'mi o pfedloze. zmafen byl 32 proti 25 hlasum. Bavlna tvofila stfedisko diskus se. o sedm hodin debatovalo se o iistavenosti dodatku k vydani bondu a o pouziti techto bondu vladou k poskytnuti pomoci pes titelum bavlny. Senatofi Clapp a Borah, republikjmi, trvali na torn aby diskusse omezena byla na o tazku, zdali existuje nutna potfe ba poskynuoti vladni uver pesti telum bavlny, tak aby odvraeena byla tezka pohroma pro velikou east zeme, a na to, jakym nejlep- sim a nejbezpeenejisim zpusobem dala by se nalezti odpomoc nebo podporovali navrh, podany jizni mi senatory. Plan na utvofeni ba- ylnrifskeho kartelu, jenz vypra- covan byl F. J. Wadem ze St. Louis a sehvalen presidentem a sekretafem pokladu, zavrzen byl semitorem a sekreMfeni pokladu zavrzen byl seinitorem Wardama nem, jenz prohlasil, ze jest v zaj- mu spekulatoru a tech, ktefi se chtfjiobobatia.. nezitosn , nez - neznamen neho risika nebo nebezpeci ztraty. 'cAni jediny dollar z onech $150. 000.000 nedostal by se do rukou i))uze. jenz pestuje bavlnu,'' tvr dil senator "Wardaman. Hlavni tax. je. obsazeny jsou v Dunkrik. Prudka bitva sufi nedaleko Nieuportu. Mocna paiba jest zde slysana. Mysli se, ze tor pedove nebo delove cluny v kana lu LaManche podileji se na bitve. Bukurest?. Liga fimske kultu ry, jea cita 100,000 clenu, konala tabor v Galaci, v Multansku, a pfijala resoluci, ve ktere se pro hlasuje, ze Rumuni pfeji si narod ni politiku v souzvuku s trojdo hodou a ze jejich idealem jest vy svobozeni Sedmihradska a Buko viny. Viden. Sedm z obzalovanych z vraidy arciknizete Frantiska Fer dinanda a jeho zeny bylo jiz vy slychano. Gabrinovic, jeden z ob vinenych, pravil, ze nevystfelil na arciknizete, ponevada se obaval, a by nezasahl jeho zenu. Popovic, jeden ze spoluvinnfku, vypoddal, ze nemel odvahy. Ostatni pfi kfi zovem vyslechu licili organisaci a xozsah tajneho spolku, Narodne Odbrany, a jejich vypovedi potvr dily pry tvrzeni rakouske vlady, ze vrazda byla vysledkem revoluc ni propagandy v Bosne. Gabrino- ehu? Pravdepodobne to je, zvias-i tudiz o doeileni demoralisujiei te uvazi-li se. ze Nemci na vsech jho effektu. Tak hloupymi snad dfilezityeh strategickych misteeh Nemci pfeee nejsou, aby sve va v Anglii maji pfipravy pro utok jlcene plany a kroky, jimiz se chy hotovy. To ovsem mezi Anglieany .staji zasaditi fihlavnimu nepfiteli vyvolava zdeseni i odpor, ktery zas postihuje Nemee v Angli usa zene. V Anglii sice neni panika, ale rozeileni zinocnuje se obecen stva zvlaste od te doby. co v Dept fordu objevena "tovarna". ktera nepoehybne mela slouzit za oporu pro delostfeleetvo nemecke., Nedehii list "Peo)le"' sdeluje, ze vhida nyni ma v moei vynalez. kterym muze nemeekym najezdum ze vzduehu celiti. Jedna se o stfe ly, ktervch mozno pouziti v jedno duche vojenske ruenici i v Maxi movu delu. Vynalezcem je Hiram IMaxim, jenz tvrdi, ze jeho kulka zapali ply n ve vzducholodi a ze li tok Nemcu na Londyn bude je sta ti vice nez $5,000,000, drive nez zpusobi polovinu teto skody. tu nejvetsi n'um, vytrubovali na cele nedele ku pfedu do sveta. od A-l do Z-9S.?r Gall sdeluje, ze 'tu, kterou v poslednieh leteeh pod informaci o techto novyeh deleeh 'nikalo, nemcilo je znepokojovala. ziskal od pfatel v Kruppove spo lecnosti s kterymi mel obchodni vyjednavani. Anglii mnoho na torn zalezi. abv se Rakousko nestalo pouhou pro vincii nemeckou a tim spusobem aby se nestalo more adriatieke mofem lU'meekvm. Co soudi vojensti znalci. jPlukovnik Rousset. vojensky kritik. jfhoz clanky v ruznych pa fizskyeh listeeh tesi se nejvetsi po zornosti, )ravi, ze Nemci propasli )fihodnou dobu a nyni se jim jiz nepodafi spojenee zaskociti. "Ja vidim." pravi, "v torn, ze nein-i-tel Uz zase i'rontu zmenil, jenom jeho nesnaze a rozpaky, ktere sta- ' ."J "Lx "jie vzrustaji. Nejde to tak ani o nak. zkousi tedv vsecko mozne pomste majora Tankosice. Kdyz mu bylo sdeleno, ze Tankosic padl v bitve, onidlel. Pafiz je nedobytna! Pafiz LaPatrie pravi, ze pfi sla nyni doba kdy je mozno sde lit pravdu o opevneni Pafize. Jen Nemeeka strategic jest v posledni dobe troehu zmatelna, a ja vefim, ze jeji feditele jsou zmateni take. Marne se pokouseli obejiti nas jiz na obou nasich kfidlech. Bo jo vain u Roye a Lassigny bylo hod ne homerske. Nemcum snad ufi- Valka potrva po mnoho let. Londyn. Lord Curzon z Ked lestonu, byvaly indieky mistokral fecnil pfi valecnem taboru v Har row School a pravil, ze dobyti Ant werp bylo casti jieelive pfiprave neho nemeekeho jjlanu. Curzon del v podstate : "Nemecko vzalo Antwerpy. aby je opevnilo, aby je drzelo, aby z nich udelalo velky vj'decny pfistav .lehoz 1) y mohlo v budoucnosti pouziti k vvjiadu na nasi zem. Ne- bude to ien nfechodnvm drzeinm " i tohoto pfistavu, nebudeme-li to- mu moei zabraniti." Curzon do- da. 1 ze opevneni Antwerp zajisti si Nemci pfevahu nad celou Belgii pfinuti Ilolandsko, aby cinilo vse die vide Ni'mecka a ak se venuje k provadeni sveho hlavniho ukou zniceni Anglie. Pravil. ze An glie se dostala do dluohe valky a prohlasil, ze jest j)ro neho nejio chopitelno, mysli-li si nektefi li de, ze valka bude skoncena do va noc. Die jeho nazoru ujilynou jes te nekolikei-e vanoce, nez nepfa- telstvi sutane. Ke konci napome nul sve posluchace, aby "nedelili nemeckou fisi, dokud ji nemaji v hrsti." Nemecti professofi o valee. Vetsina duvodu. ktervmi ne mecti profesofi v Americe stano- Indianske pozemky na prodej. visko eisafe Vilema v teto valee ' ice Jak 1-225,000 akru uhel obhajuji, jsou hotovymi attenhity i11'" a sic-h pozemku v Okia na lidsky rozum. Tak na pfiklad llomCi' kter Jak se tvrdi. mohou jeden z nieh, profesor Muenster- J vydati kazdorocne take urodu ze- berg. pise: "Francie mela s.; spo- iecleliskycli produktu v eene :3 kojiti s pofazkou. v roce 1870 iUr penou. nemela touziti )o pomste. mela ponechati Elsasy NeincfMU. a Elsasane mohli se tesiti nejlepsi mu blahobytu.'' To je nahled c'el kem dobry. Die kfesfanske nau- UUU.UU0, biulou prodany vladou Spojenyeh Statu ve vefejnych drazbach. jez konati se budou v j ruznych misteeh statu Oklahoma. Pozemky tyto jsou majetkem in dianskyeh kmenu Choctawu a ky "da-li ti nekdo policek. nastav jChiekasawu. Prodej otevfen bu i tvaf druhou" meliFrancouzi ne-(U (lne 3- 1'stopadu a potrva az do jen Nemcum Elsasv nonechati, ale ?K losinee. Povrch uhelnyeli po- Pohfeb rumunskeho krale Karla. Bukurest". Pohfeb rumunske ho krale Karla byl zde vykonan, a mrtvola byla ulozena v krypte meli jim jeste k tomu pfidati Champagne a nekolik nejkrasnej sieh krajin jinyeh. Profesor Mu enstreberg vsak neni o nie Iioim nezli cisaf Vilem a kanclef Beth-mann-IIolhveg. To si stejnym spu sobem stezuji na Rusy. ze oni ny nejsi valky zapocali. V dlouhyeh pi-ohlasenych. do Ameriky zasila nyeh, lici, jak byl ear tvrdosijny a nechtel ani slyset o torn, kdyz mu cisaf Vilem navrhoval. aby zastavil mobilisaci. dal Iokoj a ne chal Rakousku uplnou villi, aby mohlo Srby zadaviti. A najde se dost lidi zde v Americe. tech. ktefi mnoho nectou a ud;'ilosti nesledu ji, ze skutecne vefi, ze car svou neustupnosti valku zavinil a ze by bylo byvalo dobfe. kdyby se byla obmezila jen na Jalk;in. A na ta kove nevedome Amerikany Nem ci hlavne pocitaji. Richter's Anchor Pain-Expellor. zemku je velmi urodny. Pozem ky tyto jsou rozdeleuy na male trakty a budou rozprodany ina lym farmafum. C'tvrtina eeny techto pozemku musi byti zapla cena hotove lined, druha ctvrtina ma byti zaplacena za rok a djy tek ma byti zaplacen v dalsim vo ce. Vsechny tyto pozemky nale zaji se v blizkosti mest. kde je fa da prumyslovyeh podniku, tak ze mozno i tu obzivu ziskati. Pro deje techto pozemku zahajeny bu dou v Stigler a Ardmore, Okla. Pozemky nalezaji se v nekolika okresich, hlavne v Haskell, Le Flore, Latimer, Pittsburg. Atoka, Coal, Murry a Carter. Ma se za to. ze velke mozstvi osob z Ne brasky, Kansasu. Iowy. Indiany, lllinoisu. Kentucky a jinyeh sta ti: se tohoto prodeje sucastm. Velke mnozstvi techto poztmku je vzdelano. (senatem. jsou nasledujiei; Pivo $1.75 sud: distillovaini kofalka, oeentu gallon: vseeka domaci vi na S eentu gallon, a 55 centu gal lon vsecky vinne vytazky, uzivane k sesilovj'uii vin; sampanske 25 eentu kvart: sumiva vina. 10 cen tu kvart ; likery a rosolky 24 cen ty gallon: bankefi $1 z kazdych 1.000 kapitalu, pfebytku a neroz deleneho zisku: majitele zastava ren $50 rocne : bursovni jednatele, $20 rocne: obchodni komisionafi, $20: celni jednatele, 10. Majitele divadel. musei a koncertnieh sini s vice nez 300 sedadly, $25 rocne; s ne vice nez 600 sedadly $50; s ne vice nez 1.000 sedadly $75,s s vice nez 1.000 sedadly $100: ma jitele jinyeh zabavnich podniku, krome poucnych pfednasek nebo vy.-stavek pofadanyeh pro nabo zenske nebo dobrocinne ucely. $10. Krome toho uvalenv bvlv taxv na obchodnikv tabakem a vvrabi tele doutniku: dale kolkove taxy na pa rf umy, kosmetieke prostfed ky-a pod.: na zvykaci gumu: na bondy. dluzni upisy a akeiove eer tifikaty a spousta jinyeh veei. Ma ximalni odhad vynosu teto dane vypoeten jest na $107,000,000: mi nimalni na $920.00.000. Pfijetim teto pfedlohy ehyli se ke konci za sedani kongresu. jenz "pracoval"' nepfetrzite skoro dva roky. Pfed loha odevzdana byla domu zastup cu a jiak poshina do konferenee. lysli se. ze oba domy dos;'ihnou dohoily o pfedloze, jez pak d:ina bude presidentovi k podpisu. Nedluzite na tento casopis? Predplafte tento ca sopis vasim vzda!efsej sfrn pratelym, jak zde v Americe, tak i ve stare vlasti.-