Z celeho svgta.
Valka, malifske stetce a
kravske ucho.
Valka evropska ma velky vliv
na amerieky obcliod a vyrobu. Ne
ktere evropske produkty a artikle
pfestaly se do Spoj. Statu dovaze
ti a jiz procit'uje se jejich nedosta
tek. Tak na pf. jista velk firma
obchodujici s barvami a jinymi
malifskymi potfebami, ma nyni
velkou nouzi o malifske steteeky.
vyrabene v Evrope. Steteeky ty
jsou velmi jemne a jest to tajem
stvi kteresi nemeeke finny, z ja
kych chlupii jsou vyrabeny. Jiste
velkoobchodnici pfednesli sve stes
ky obchodni komofe, ktera zaha
jila vysetfovani, z jakeho materi
al u se asi vyrabeji nemeeke ma
lifske stetce. Od kterehosi jatkaf
skeho odbornika se vysetfovatele
dovedeli. ze nejjemnejsi chhipy, z
nichl take Nemci pry vyrabeji
stetce, rostou na kravskem uchu.
Byly vykonany pokusy a sku
teene srst z kravskeho ucha osved
cila se co znamenitv material k
vyrobe jemnych malifskych stet-
cu.
Jak se davaji rozkazy ve valce.
Ve valce jde o to, aby rozkaz
sotva byl dan, byl co nejdale roz
sifen a aby mu bylo porozumeno,
tak aby vedeni vojska pracovalo
jak jedina hlava a cela armada
aby vykonavala rozkazy jako jedi
ne telo. Narody ruznych zemi maji
ve valce urcita znameni, kterymi
se spfatelene kmeny svolavaji na
pombc, varuji pfed nepfitelem
atd., a to znameni bud' slysitelna
nebo viditelna. Dulezitym znanie
nim viditelnym jest heliograf, kte
ry neni vlastne v podstate nic ji
neho nez vedecky propracovane
zrcadko, kterym deti pousteji sve
telka. Pomoci heliografu daji se
posilati svetelne obrazy az na
vzdalenost temef 200 mil, je-li jas
no a sviti-li slunce. Za noci za
stupuji heliografy rakety a jina
ohfiova znameni. Velmi dulezitym
, dorozumiv'acim znamenim jest mlu
UA;Lvlajkova zvlaste v riamornictvu
Ye valce jest vlajkova ree tajna.
Zavedenim bezdratove telegrafie
dosahlo se cenneho dorozumivaci
ho prostfdku nazemi i na vode,
tim spise, ze jsou i prostf edky, kte
re znemozfiuji abynepfitel zpravy
zachytil, a ze bezdratova telegra
fie sprostf edkuje zpravy na ohrom
nou vzdalenost. Shrsitelne signaly
trubacske jsou na modernim
bojisti celkem zbytecne, jezto by
byly pfehluseny hfmenim del.
Bosavadni rekord Ameriky na vys
ku v aeroplanu- prekonan.
San Giego, Cal. Americkym
aeroplanem, americkym strojem,
kapitan H. Le R. Iuller od prv
niho sboru aviatikii armady Spo
jenych Statu, pfekonal dosavadni
rekord Ameriky na vysku, dosa
hnuv 17.441 stop. Svetovy rekord
na vysku 24.600 stop drzi jeden
nemecky aviatik.
8,000.000 zen pracuje za mzdu.
Washington, D. C Pfes 8.000.
000 zen a divek pfes 10 let staryeh,
nepocitaje v to miliony hospodyn,
zamestnano jest ve " vydelecnych
povolanich," jak se oznamuje ve
ctvrtem svazku tfinacteho eensu,
prave vydanem. Zeny vnikly skoro
do kazde industrie v honbe za zi
vobytim, a nektere jsou dokonee
zamestnany jako namofniei a pfi
stavni nakladaci, ba pracuji i v
uhelnych dolech. Ze 71,580.270 o
sob ve Spojenych Statech, jez by
ly ve veku 10 let nebo vice v roce
1910, 38,167.336 zamestnavalo se
vydelecnym povolanim, jinymi slo
vy 38,000.00 osob pracovalo za
mzdu. Z tohoto poctu 8.075.772 by
ly zeny, pracujici mimo domac
nost. Z tohoto poctu 1,095 zamest
nany byly v ruznych dolech a do
byvanhn nerostu viibec. Tficet jed
na zena pracovala jako kovaf ; pat
nact pracovalo co pokladaci cihel,
deset jako strojnici ; 6.140 zamest
nano bylo v zelezafske a ocelafske
industrii. Vetsina zen ovsem za
mestnany, jest v "zenskyck" po-
l YOlanicn, jaKo v oaevni a lexumi
h 'uaitni. Prbti censu z roku 1900,
pocet zen zamestnanych za mzdu
vykazuje vzrust o 2.000.000. Jiny
mi slovy, zena jest stale vice a vi
ce zalianena do dilem a tovaren,
ve stejnem pomeru, jak vydelek
muzuv v pomeru s drahotou zivo
byti klesa. Neustale versi pocet
zen musi zanedbavati domacnost,
aby nahradily schodek v domacim
rozpoctu, vznikly nezamestnanosti
a nizkou mzdou muzovou nebo ot-covou.
Nikdy nesklamalo.
Kazda matka vi, jak velice dule
zitym jest znati lek. na nejz niuze
v kazdem pfipade bezpecne spole
hati. Pan J. Gerlach pise takto:
"Jiz dlouhy cas uzivam Trinerova
Leciveho Hofkeho Vina, kdyz jest
tfeba, a nikdy nine nesklamalo.
Kdyby kazdy trpici vnitfnimi cho
robami. kdyz nema chuti k jidlu,
uzival toho vina, rychle by se u-
zdravil a zase vesele pracoval. J.
Gerlach, Box 405, Westland, Pa."
I my jsme toho pfesvedceni, ze
Trinerovo Lecive Hofke Vino ni
kdy nesklame a ze kazda matka
muze v ne sloziti vsechnu svou
duveru. V chorobach zaludku, ja
ter a stfev, jakoz i v chorobach
podminenych necistotou krve, v
chorobach spojenych se zacpou,
jest to lek zcela spolehlivy. V le-
karnach. Jos. Triner, vyroba leku
ve velkem. 1333-1339 S. Ashland
Til
ave., unicago, in.
Citite-li bolest v nektere casti
tela, natfete ji dobfe Trinerovym
Linimentem. Bolest zah ypovoli.
Cena Linimentu 50c, postou 60c.
Na vojne jeden jako druhy.
"Rovnost" pise: "Mezi jinytni
domobranci dostavil se tyto duy
do kasarny na Nove ulici take
Eud. Kurschner. Pfedstaviv se
jako baron, pozadal lifadujiciho
setnika o nejakou vyhodu. "Ba
rou, nebaron na vojne je jeden
jako druhy. Cekejte, az na vas
dojde," prohlasil setnik a baron
Kurschner byl nucen s ostatnimi
vojiny cekati, az byl vyvolan,"
Baron Kurschner je znamy nemec
ky prumyslnik a milionaf niorav
sky. Mnoho-li ma Nemeeko muzu ve
zbrani.
Jisty svysarsky vojensky odbor-
nik sdelil Spojenemu tisku, ze
mnozstvi vojska, nyni nalezajici
ho se na valecnem poli, se vseo-
becne pfehani. Pravi, ze neni to
tak snadne vypraviti milliony vo
ijinu. do pole, jezto zadna zeme
pro vvpraveni taK iODrovirycn ar-juy
mad neni dokonale pfipravena.
Nemeeko ma v pfitomne dobe, die
nahledu tohoto vojenskeho odbor
nika, ktery pry je ve styku i s vo-
jenskymi kruhy nemeckymi, ve
zbrani sedmadvacet armadnich
sboru pravidelneho vojska a stej
ny pocet armadnich sboru zalohy.
Z tohoto poctu ctyfiadvacet ar
madnich sboru naleza se ve Fran
cii, sest v Belgii, tfinact ve vy
chodnim Prusku a jedenact mezi
pevnosti Thorn a Krakovem. Ve
dle tohoto pravidelneho vojska a
zalohy ma Nemeeko pul druhelio
millionu domobrany a dobrovol
niku, kterych uziva se pro sluzby
ve vnitru zeme. Dale 600,000 rek
rutu se pilne cvici pro valecnou
sluzbu a ma se za to, ze jiz v me
sici listopadu bude mozno jich po
uziti. Nemeeke armadni sbory
maji po 30,000 muzieh, tak ze
ctyfiapadesat armadnich sboru
pravidelneho vojska a prvni zalo
hy ma celkem 1,620,000 muzu.
Kdyz k tomuto pak pfipocitame
domobranu, dobrovolniky a rekru
ty, shledame, ze Nemeeko ma ve
zbrani 3,720,000 muzu. Z pravi
delneho vojska a prvni zalohy na
leza se ve Francii 720,000 muzu,
v Belgii 180,000 muzu a na hrani
cich ruskych a rakouskych 720,
000 muzu.
Richter's Anchor Pain-Expellor.
Nedivme se mu.
JMinistr kolonialnich zalezitosti
nemeckych, dr. Bernard Darn
burg v dopise zaslanem casopisu
New York Times chee namluviti
svetu, ze byla to prvni Francie,
kteraz porusila neutralitu Belgie
a ze mela jiz dne 25. cervna voj-
sko sve u Liege. Tvrdi dale, ze
Belgie byla jiz davno ve spojeni
s Francii a Anglii proti Nemecku,
jako nahodou vsak zapomina pisa
tel na protest belgicky, ve kterem
vedena jest stiznost na osamoce
nost, ve kterez byla mala tato, ale
udatna zeme zanechana i tehdy,
kdyz byla nemeckym vojskem na
)adena a zaplavena. Makavym
dukazem pravdivosti tohoto tvrze
ni jest leliky postup Nemcu, pro
vedeny z )oeatku bez naleziteho
odporu. jakoz i ustup vojska fran
couzskelio az k Pafizi, coz obe po
ukazuje na nedostatek hotoveho
vojska francouzskeho v okamziku,
kdy jiz Xemec pine vyzbrojeny a
pfipraveny vrhal se pfes Belgii
na nepfitele. Jak molila Francie
mit vojsko v Belgii, kdyz nemela
dostatecny poeet na hranicich, a
nohla celiti vpadu nepfatelskemu
a musela spolehat na strategii
isvych vojevudcu do doby, nez mo-
hla dokoncit mobilisaci. Francie
vzdy bez otaleni vefejne prohla
sovala ocliotu zachovani belgicke
neutrality, kdezto Nemeeko odpo
vidalo na pfimo dany dotaz dvv
smyslne, ba vyhybave. Nejmaka
vejsi dukaz nepravdy tvrzeni dra.
Darnberga podava sam nemeckj'
kanclef Betlimann-Hohveg, jenz
pfi zasedani "Reichstagu, dne 4.
srpna pravil: "Jest sice pravdou,
ze vlada francouzska ujistila Brus
sel zachovanim neutrality, pokud
bude zachovana jiin'mi, Francie
vsak mohla cekat, kdezto my ni
koliv. Byli jsme nuceni nedbati
protestu vlad belgicke a luxem
burgske, a zlo mluvim otevfene
ktere jsme tim zpusobili, budem
hledet v budoucnosti odcinit." Po
dobne usvedceni nepravdy vsak
neodstrasuje dopisovatele druhu
Darnberga k dalsim lzim, kterj'mz
popfava sluchu "neutralni" caso
pis. Co pise amerieky casopis o rakou
ske armade.
Jeden z chicazskych anglickych
casopisu pnnasi v techto dnech
pekne psanou redakeni uvahu, v
niz z ciste rozumoveho a nestran
neho stanoviska lic vlastnl prtei
nu vsech dosavadnich neusplchu
rakouske armady. Neni pry to z)a
belost muzstva sameho, nebo pro
radnost a zbrklost dustojnictva,
ale ta okolnost, ze pfevazna vet
iina rakouskych vojaku nema zad
ne zvlastni pf iciny hnati se do boje
s nadsenim, ba jde do neho s 'od
porem a z pouheho donuceni. 'Kaz
dy Franeouz', pravi zmineny ca-
sopis, "bojuje za tim ucelem, a
zoavii svou viast vetreicu. rsaz-
dy Anglican se bije za bezpecnost
sveho ostrova. Kazdy Nemec jde
na bojiste s mj-slenkou na svuj
fadrland a kazdy vojak v carove
armade zved pusku za sv'a'tbu
Rusii. Ale neni zadna pficina kte
ra by se dotykala srdci a podneco
vala nadseni vsech tech ruznych
lidi pod rakousko-uherskymi pra
pory. Rakusan s nemeekou krvi je
ovsem yerne oddan domu Hab
sburku, Mad'ar pak citi, ze zaj
my jeho zeme jsou podmineny tr
vani dualni monarchic. Ale Srb,
Chorvat, Cech, Runmn, Ital a do
jiste miry i Polak chape se zbrane
s odporem a v zajmu eisafstvi,kte
re nenavidi. Bojuji, protoze si ne
mohou pomoci." Vytecne fece
no. Ani z nasich vlastnich fad
nemohlo se anglicke vefejnosti po
dati lepsiho objasneni stanovis
ka rakouskych Slovanu vuci vero
lomne dynastii Habsburku, nezli
jak to cini anglicky tisk ze sveho
vlastniho popudu, pfesvedceni a
hlavne znalosti pomeru, ktera je
konecne v anglickych redakci tak
fidkou. Jakou cenu vedle takove
to redakeni uvahy jednoho z nej
pfednejsich anglickych denniku
na jalove klaboseni, ze kazd' ra
kousky poddany s radosti pfi vy
hlaseni mobilisace speehal ku sve
mu pluku a s nadsenim chapal se
zbrane za sveho milovaneho cisa
fe, za svou vlast?
Mnoho skolnich ditek ma pry zkfi
vene patefe.
Omazske sdruzeni osteopatii, ci
li lekafu, ktefi leci hnetenim, ma
sazi, vydalo zpravu, v kterez se
tvrdi, ze polovice skolnich ditek v
Omaze trpi zkfivenim patefe. Me
zi jinj'm pravi se ve zprave toto:
"Castecne vysetfovani ditek, na
vstevujicich vefejne skoly v tom
to a jinych mestech, pfivadi na je
vo, ze polovice techto ditek trpi
nejakou zkfiveninou neb vadou
patefe neb hrudniho kose. Vzliie
dem k tomuto vaznemu stavu veci
hodlaji osteopati Omahy zasaditi
se o zamezeni nasledku, jez z ta
koveho stavu plynou, jakoz i na-
praviti mnohe z teclito vad." Ae
koliv jest pravdou. ze ve velkyeh
mestech mnohe ditky trpi ruznymi
vadami telesnymi. jez pfekazi jim
v nalezitem vyvinu dusevnim, zda.
se tento vyrok byti pfece trochu
pfehnany a skoro to vypada, ja
koby zmineni "odbornici" chteli
si takto nahnati trochu obchodu.
Valecnicke desatero.
Nemeckymi listy jde nasledovni
valecnicke desatero : 1. Nemuzes
dfiv poroucet, nezli umis poslou
ehat. 2. Kazen vojska mnozi
jeho poeet. nebo ho snizuje, die
tolio jaka jest. 3. Kdo s dosta
tek se nezasobi, dice bvt zabit bez
mece. 4. Statecnost jde nad po
cet. 5. Zmuzilost jedineho du
stojnika povzbudi tisice vojaku.
6. Neuc se od nepfitele? at' on se
uci od tebe ! 7. Kdo se ve valce
da na obranu, sklizi ztratu misto
zisku. 8. Nehan soka, pobij ho !
9. Dat pobitemu casu k zotave
ni, jest, sam se ubijeti. 10. Nej
horsi nakaza vojaku je pycha.
Boleni v zadech.
Vsichni ti, kdo trpi bolestmi v
zadeeh, budou zajiste s povdekem
cisti to, co napsal pan Frank Gar
gulak, ze Samoa, Cal., ktery byl
zbaven bolesti y zadech po uziva
ni Severova Silitele ledvina jater
(Severa's Kidney and Liver Re
medy). Psal nam o torn nasledov
ne: "Byl jsem pfekvapen, kdyz
jsem poznal, ze moje bolest v za
dech odesla drive, nezli jedna la
hev Severova Silitele ledvin a ja
ter byla vyuzita. Citim se ted' u
plne zdrav a bez bolesti. ' ' Pro
ti ledvinovym a mocovym choro
bam, huste moci, zastaveni moci,
bolestnemu moceni, bolesti v za
dech, otekani nohou, zavrati a ky
selosti v zaludku odporucujeme
Severiiv Silitel ledvin a jater. Ce
na. 50c a $1.00. V lekarnach aneb
pfimo od "W. F. Severa Co., Cedar
Rapids, Iowa. oct
Bezprostf edni nebezpeci psenici od
od Hessenske musky. Vse
chna tak zvana "volunteer"
psenice mela by byti ihned
znicena.
Toto upozorneni diiva jisty Stat
ni hmyzoznalec, a sdeluje,: .
Psenice zasete tento podzim jsou
v bezprostfednim nebezpeci, ze
budou vazne poskozeny liessen
skou muskou nebude-li 'volunteer"
psenice, nyni rostouci v staryeh
strnistich nebo na okrajich pole
rychle znicena zaoranim, nebo as-
pon dukladnym zdiskovjmim tju
dy. Tato '"volunteer" psenice jest
silne po celem statu napadena
rannou generaci hessenske musk',
ktera jest nyni ve vsech stupnich
od mlade larvy nebo eerva az ku
okfidlenemu hmyzu a prave za
cina vylezat a khist prvni vajieka
na listy mlade psenice pravidelne
zasete. Neeha-li se tato ranna ge
nerace dospeti na "volunteer"
psenici, jest jisto. ze napadne sil
ne novou psenici tento podzim,
kdezto bude-li znieena zaroven s
rostlinami psenicuimi, na nichz se
vyvinuje, nebezpeci skody od hes
senske musky hodne se zmensi. Ne
jenom jednotlivy pestitel psenice,
ale i obce a zeme vubec jsou tou
to situaci dotceny, protoze hessen
ska muska sifi serychle. Farmafi
meli by ihned vsechnu "volun
teer" psenici zaorati.
Co pisi-vojaci.
Z dopisu zaslaneho cesky m vo
jakem z halicskeho bojiste uvadi
me: "Neco hrozneho zazil jsem
vcera. Byl jsem zranen a obtizne
vlekl jsem se z bojiste na kraj,
kde za fronton lezelo nekolik ra
nenyeh, ktefi cekali na sanitni no
sice. Tehdy pfistoupil k nam neja
ky porucik, ktery pospichal k
fronte. Kdyz nas zahledl, vzal z
kapsy lahvicku kofiaku a nabidl
nam ji, potesil nas tim, ze pfijde
opet k nam, jakmile bude moci,
33
23c Evropska
1 rekvapeni pro nas i pro nase odberatele. Jsme nuceni zdra- JfJ
ziti nasi y
SPEC1ALITU O 2 CENTY NA LIBRE, ijj
eNst'astna evropska valka zavinila, ze se vsechno zbozi hodne fi
zdrazilo. Ackoliy kava stoupla pfes 3 centy na libfe, zdra- Jfi
!fi
4;
S
zujeme tuto pouze o 2 centy.
mem, laskave zadame vseclmy odberatele, by si povsimli, ze
poeinaje
22. srpna butieme prodavati nasi Spe
cialitu za 23 centu libru.
Dalsi druhy 25 a 28 centu. Pulliberni vzorky kavy. caje a ci-
korie zasleme zdarma na pozadani az do domu. Do pfizne LC
X.l, 1 9 Y ' l ' 1 -r'v- v i -
vsech krajanu porouci se nadale Vas prvni cesky velk'oob-
chod kavou, cajem a ceskou cikorii v Americe.
JAVA COFFEE MILLS
E. J. Petru. maiitel.
O 170S 1708 So.
nez donesou litis na obvaziste. Di
vali jsme se za tim dobrvm dustoj
nikem a zjhledli, jak nejakyeh
400 kroku od nas vybuchl srapnel
a temef jej roztrhal. Jedna ruka
daleko odletela. Strasne krvaveho
porucika donesli k nam. Pfi po
hledu nan jsme zapomneli na sve
bolesti a chteli jsme mu pomoci.
Nepoznaval jiz nas za nekolik
chvilek byl jiz mrtev. Ackoliv
jsem jej nikdy nevidel, mel jsem
jej rad jako bratra." Jiny pfipad:
"Stal jsem na strazi u sedmi
obesenych. B3-I1 to sedlaci, ktefi del
vali Rusum znameni o nasich posi
cieh. Povesili je do kolecka 11a
strom a ja byl urcen je hlidat, aby
je z blizkych vesnic nekdo pfed
casne nesnal. Strom onen vypi
nal se na vrsku, odkudz bylo vi
deti do dalky do rovne krajiny.
Tarn na obzoru vidim litat srap
nely. Jsou to ruske, poznavam je
podle bileho koufe, nebot' nase
maji kouf nacernaly. Jich pekelna
hudba dolehala az ke mne. Kam
zapadnou, tarn strasne radi. Mno
ho vesnic kolem dokola hofi. Za
ehi veze train kolem mne po
1 silnici na vozich potravu a nabeje
k bitevni cafe. Pak se ob jevu ji
t 1
; prazdne vozy 1 ' Cerveneho kf ize
hledaji obvaziste. Nekolik aut
se mihlo kolem; hlidky je zasta -
vuji a zadaji na tech, ktefi v nich
jedou, hesla. Patrne jsou to pfate
le, nebot mohou ihned dale. Nahle
se v dalce cosi zavlnilo a uz r;e
la rovina ozivla. Rusove ueinili
vypad. Rachot se zdvojnasobil,
srapnely zacinaji krouzit a hvizdat
docela blizko. Pf ibehla hlidka a
vola, bych se ukryl. Poslechl jsem.
Praskot se blizi kule litaji ja
ko bkiznive. Za ctvrt hodiny vsak
utok rusky byl odrazen, stfelba se
ztraci a ja jdu z ukrytu zase 11a
straz. Ale nekolik obesenych na
strome sehazi. Srazil je zatim rus
ky srapnel."
Evropska valka velikou mechanic
kou valkou.
Veterani z obcanske valky, kte
fi se ueastni 43. vyrocni reunie
Spolku tennessejske armady, jsou
toho nahledu, ze ducha, jenz je 0
vhidal v bitvach u Shiloh a Fort
Donaldsonu, za oblehani Vicksbur
gu a za poch'odu Georgii, v nynej
si evropske valce neni. Vefi, ze
evropsti vojaci bojuji jen proto,
ze ehti, aby nejaka velka vec zvi
tezila. Jeden veteran nazval valku
nynejsi v Evrope vtlkou valkou
mechanickou, vjilkou bez ducha.
(To snad pfece ne).
Richter's Anchor Pain-Expellor.
Pro snatky z lasky.
Anglicky mesicnik "Tht Strand
Magazine" za byva se otazkou,
jsou-li st'astnejsi manzelstvi z las
ky nebo z rozumu a ziskal si za
tim ucelem eetne projevy yynika
jicich osobnosti. Celkem obdrzela
zminena revue ctyfi petiny hlasu
pro manztlstvi z lasky a jednu pe
tinu pro manzelstvi z rozumu. Dr.
Saleeby, znamy anglicky hygie
nik, vyslovil se energicky pro sna
tek z lasky, jenz pfispiva znacne
k vyvoji a zuslechteni lidstva. Sa-
valka! 23c
By se pfedeslo vsemu nedorozu- JH
EAOINE AVE..
CHICAGO, ILL. AUV ffl
mozfejme mini dr. Saleeby lasku
vaznou, nikoli jtn vzplanuti smy
slvi, jez ma kratieke trvani. Na
proti tomu napsala pani Wadding
tonova, vdova po statnikovi, ze
siiatky z rozunm jsou stejne sfast
ne, jako siiatky z lasky. Snatky z
rozumu uzaviraji se pry obycejne
ve spoleenosti stejneho stupne a
stejneho jmeni. Knezna Bariatin
ska tvrdi, ze snatky z lasky jsou
st'astnejsi, nez snatky z rozumu. A
vsak i ona varuje pfed zamenou
Vasky s vasni a radi, aby miltnei
po kratke znamosti sfiatku neuza
virali. Sarah Bernhardtova pfi
mlouva se tez za snatky z lasky a
jest tehoz nazoru, jako knezna Ba
riatinska, ze kratka doba znamosti
neni manzelstvi na prospech. El
len Keyova zastupuje horlive za
sadu manzelstvi z lasky. "Devet
z deseti sfiatku z rozumu se uza
vira jen proto, aby co nejdfive
zase byly rozvazany. Zakladem
st'astneho manzelstvi musi byti uc
ta a laska. Laska nemuze v.vmizeti
pokud trva ucta, dluzno staratse-'"
peclive obe ma stranam. Manzcl-
! stvi z lasky pf inasi sebou ovsem i
j bolest, bolest lasky, coz u m
, stvi z rozumu neni. V manzc
manzel-
manzelskem
sfiatku. z rozumu neni bolesti las-
ky, protoze v nem neni milujiciho
'srdce
Jak bojuje rusky vojak?
Bitva, ktera zufi v Halici na
front e 450 kilometru dlouhe, pfi
niz pouhe srazky jednotlivyck
kfidel rovnaji se v rozsahu rozho-
dujicim bitvam nedavno minulych
1 dob, nebot na pfiklad Krasnik ne-
odevzdii v nicem Hradci Kralove,
bitva, jakou nevidel dosud svet,
nalezla die dojmu valecnych dopi
sovatelu ruskeho pesiika takovym,
jakym cinila jej uz davna tradic
ni povest. die niz sobe Bedfich Ve
liky jednou povzdyehl, ze ruske
ho granatnika je nutno zastfeliti
a pak jeste pfevratit. Povestna vy
trvalost ruskeho vojaka pfichazi
znovu k platnosti, rusky muzik,
ktery trpel cely svuj zivot a na
vojne trpi zas, jde proti nepfiteli
bez vzruseni a here vsecko jako
ureeni bozi. vitezstvi stejne jako
porazku. Nucen ustoupiti, stejne
jako porazku. Nucen ustoupiti,
stejne klidne dela svoje zakopy
znovu 0 nekolik desitek metru dal
a dobfe-li veden, jest az do kraj
nosti houzevnaty, ackoli ho nepu
di zadna zvlastni touha po vitez
stvi. Ruske valky jsou vesmes val
kami percentuelne daleko vetsich
ztrat. nezli valky jine, 'prumerem
cini 18 proeent, kdezto ve valce
franeouzsko-nemecke z roku 18
70 1S71, ktera jiste byla velmi kr
vava, cinily tyto ztraty jen 12 pro
cent.
Nedluzite na tento casopis?
Predplaf te tento ca
sopis vasim vzdalenej
sfm pratemm, jak zde
v Americe, tak i ve
stare vlasti.-
Richter's Anchor Pain-Expellor.