Casna ci pozdm
manzelstvi?
0 otazee easnych sfiatku bylo
jizmnoho napsano. Jsou lide, kte
ri casne snatky odporueuji a ma
ji dobre duvody, proc se jieh za
stavaji. Na druhe strane jsou li
de,ktefi odporueuji radeji pozd
nejsi siiatky a rovnez maji pro
stvim svoje duvody. Je vsak zna
ti dobre duvody obou stran a die
techto pak souditi.
V casopise American Home ro
zepsaly se zeny o teto zajimave o
tiizce a mnolie ty projevy jsou ve
lice zajimave. Jedna strana haji
zasadu, ze casne manzelstvi je od
poruceni hodnejsi, jezto prospeje
muzi i zene. Druha strana vsak
vyslovuje se pro pozdnejsi man
zelstvi, dovolujici, ze mladi ma sva
prava a ma nechati se vyboufiti na
svobode.
"Vyhodou easneho manzelstvi
jest,'' pravi jedna z pisatelek, "ze
matce je pozdeji umozneno byti
skutecnou spolecnici svych ditek
a vzrustati spoleene s nimi. Jest
lize zena provda se ve veku do
spelejsim, ma jiz ustalene nazory
a nemuze byti skutecnou spolec
nici svych ditek, jezto je daleko
svym vekem od nieh a nemuze se
odati jejich radosti a veselosti
jako matka mlada. Ditky jsou
daleko st'astnejsi s mladou mat
kou. Ditky maji rady veselost a
seznaji-li ze i matka se rada s ni
mi pobavi, citi upfimnou lasku k
domovu a netouzi po toulkach.
Mlada matka se svymi ditkami iiiii
vice radosti, ponevadz pro jejieh
radovanky ma lepsi pochopeni.
Muze se snadno dockati toho, ze
jeji ditky se provdajfra ozeni a
muze byti ucastna i jejich rodin
neho stesti. Jinak je u zen , ktere
vdavaji se pozdeji. Takova zena
je uz skutecnou babickou, kdyz (lit
ky dospivaji. Citi jiz na sobe ti
hu stafi. Nema jiz te nadeje, a
by dockala se vnuku a vuueek a
dozila se radosti babicky. Znala
jsem divku ,ktera nasledovala pfi
kladu sve matky a provdala se v
19 letech. Divka tato by a v ma!1"
zelstvi, neobycejne st'astnou a pfi
suzovala to te okolnosti, ze on a
mladymi a nasledovne snadneji se
niouli pfispusobiti ku svym zvy
kum. Ve veku dospelejsiin clo
vek tezko jiz nieni svoje zvyky a
to casto byva pfieinou domacich
ruznic. Zeny, ktere provdavajl
se pozdeji, nez v tficeti letech,
nedovedou se pfispusobiti svym
manzelum jako mlade divky a na
sledovne neziji tak sfastne . Muz
i zena jsou zklamani. Zadny z
nieh nenasel vytouzeny ideal. Je
jich manzelsky zivot pak nepfina
si jim zadneho stesti. Xemohou
na sebe uvyknouti a stale jsou si
jaksi eizL"
Jina provdana zena vsak zasta
va se- opacneho stanoviska. Tato
je toho nahledu, ze pozdnejsi man
zelstvi je lepsi, jezto je lepe uva
zovano a nasledovne pfinasi dele
trvajici spokojenost a stesti.
"Manzelstvi je vlastne jakym-
ai druhem diseipliny," pravi. ''Ze
na, ktera vstupuje do manzelstvi
s otevfnyma ocima, bez jakyeh
koliv illusi o hrdinstvi sveho man
zela, s pochopenim pro jeho slab
si stranky a se znalosti zivota, je
16pe pfipravena prekonati jakeko
liv zklamani a snese takove zkla
mani snadneji nez mlada divka
ktera o zivote nema naleziteho
pojmu."
Jina zena je toho nahledu, ze
starsi divka muze spise pocitati
na uspeeh v manzelstvi, jezto je
zkusenejsi a muze byti rozumnej
si matkou. Lepe rozumi vychove
ditek a dovede je drzeti lepe na
uzde. Je sice pravdou, ze ditky
majici mladou matku, ziji do jiste
miry st'astneji, ponevadz takova
matka jim vice povoluje. Ale
snadno se muze stati, ze takove
ditky se pokazi touto pfilisnou
povolnosti. Je take pravdou ,ze
mladi ma svoje prava, ale detska
bujnost pfece jen musi byti drze
na na uzde. Mlada matka, ktera
sama do jiste miry citi se ditetem,
nedovede obmezovati tuto bujnost
a spise ji podporuje .Starsi matka
dovede schopneji vychovavati
svoje ditky.
A neni tu zadne pi'iciny, proc
by starsi matka nemohla byti tak
lobrou spolecnici svym ditkam,
jako mlada matka. Yesela mysl je
veei temneramentu a nikoliv ve-
ku. Neni neobyeejnym zjevem. ze
A.
babicka, jiz je 70 rokfi stara, je
mnohem pfijemnejsi a milejsi
spolecnici svym vnukum a vnuc-
kam, nez matka sama.
Manzelstvi v pozdejsim veku je
dale odporucovano z toho duvo- !cary vedet. JUlely a z daleka uz
du, ze zkusenejsi manzelka doye-'na mne volaly. Ctvrta nebo .)a
de zavesti lepsi system v rizeni , ta straz nechala mne pf ijit az k
donu'icnosti. Divka. jez je osm-sobe a hlasila tise: "Pane nadpo
nact roku stara, ma nepatrnou niciku, tarn za stromem je jeden ;
zkusenost ve vedeni domacnosti a zda se mi, ze spi.''
jeji manzel pfirozene musi trpeti Porucil jsem svym pruvodeum,
jeji omyly. "Na matce spociva aby zustali zpet, pripravil si pisto-
hodnota domova," pravi jina ze
na. a jeji tuieK a o znacne nu- jacm o ,
-y i pusoby a jednani jeji man-;savli v prave. pistoli v leve nice,
zela." A techto kvalit, nutnych objevil se nahle nic netusici ru-Di-o
toto usnoradani fadneho do-'sky vojak za kmenem.
inova. zena zisKava jenom uoko-: ca-u i .nuuni iai .
nnlnn nnnravn,, n 7.knspnosti. iez"slrup. Xeumini rusky, fekl jsem
nemusi nutne provazeny bvti mhi-
dim.
V jednom bodu se vsak zastan-
ei easnych i pozdnich manzelstvi
shoduji : Zakladnim kamenem
spokojeneho a st'astneho manzel
stvi je laska, vzajemna ucta, po
rozumeni a ochota odpousteti po
chybeni. Zeny a muzi potrebuji
hisky nutne k st'astnemu a spoko
jenemu svemu zivotu. Jestlize neni
lasky, Mdne n(anzelstvi nemu
ze byti povazovano za lispech.
A je-li mezi muzem a zenou opra
vdova laska, pak at' manzelka je
18-leta nebo 35 leta, nemusi se o
bavati, ze manzelstvi nevyplni ve
skery jeji idealy o stesti o kterem
snila od te dob.y, kdy vyvoleny
srdce jejiho podaroval ji zasnub
nim )rstenem.
Jak zacina bitva.
(Z vypravovani raneneho').
Valecny zpravodaj "X. P. Pres
se'' uverejnuje, nasledujici liceni
videnskeho dustojnika, ktery byl
ranen u Tomaszewa v boji arnifi
dy Auffenbergovy s Rusy.
Dylo odpoledne 2.0. srpna, kdyz'liasi prestfelky znikne cehi afera,
jsme za vohini lnmi prekrocili ru-
sKe nranice. az do vecera jsme
postupcvali, stale obtizne v hlubo
kem pisku.
Polni kuehyne jely za nami a
rozdaly nam pozde vecer jidlo.
Take kdybyehom byli byvali me-
i v v i
ne hladovi, bylo by nam clmtna-jto vzorny priklad srazky. Za-
lo. V poli jsme ulehli, obleceni, ,Sahly zalohy. Po zive vzajemne
jak jsme byli a spali jsme. Jenpaibe iievim, byla-li kratka, ci
chvili, protoze jeste teze noci me-; trvala-li hodiny chteli jsme po-
lo to zacit. stoupiti, byli jsme vsak zasypani
Za prvniho svitani jsem se pro- 'palbou a opet jsme se polozili. Tu
budil. Moji lide stali uz pfipra- vvkrikl desatnik vedlejsi setniny,
iveni. yrazili jsme tise.
Az dosud neslyseli jsme jedine-
ho vystfelu v teto valce. Nahle,
kdyz jsme tahli loukou, ozval se .
nad nami hrozny lomoz, blesk, bi-!
Iv obhicek prsni srapnel. Mu
sim doznat. ze mi prvni ehvili ne
bylo volno. .Srapnel vybuehl pra
ve nad nasimi hlavami : vsecko
se mane pfikrcilo. Rychle n.isle
doval srapnel druhy, tfeti, ctvrty.
'Ku pfedu," vykfikl jsem, spe-
chal do pfedu, moje muzstvo za
mnou.
Pozoroval sem, ze jdeme v bah-
ne. Rusove asi vvzkoumali
iiz
dfive krajinu a zmefili jiz vcera
vzdalenosti. Chteli nas patrne
pfepadnouti prave na tomto tere
nu. Spechal jsem dal. Puda dale
pfed nami zdala se pevnou. Bylo
to nase stesti. Moje setnina se
liplne sefadila. Za bahnem v ilo
brem ukrytu nabrali jsme dechu.
Pfepadeni nepfatelskou artile
rii pfislo pozde. Za nami vybuch
lo nekolik stfel v bahne. Smali
jsme se tomu. Xaseho utoku Ru- tovi. domohse se vlivu v eele od
si ani newckali. Postuiiovali isme,danych vojsk. hromadili v i-uk.ieh
dal, kdvz tu nahle zaficelv nam
ze zadu kule kol usi. Xecekajiee jsosti. ale Zizka jeclmy zretel mel,
na rozkaz, moji lide se beze slovalaby zvitezila pravda, kterou hhi-
obratili. Xase rychlopalba zapra
skala a okna poslednich domku ve
vesniei zafincela. Zrada byla po
trestana spalenim dvorcu.
Tahli jsme dale. Xase hlavni
oddeleni bylo daleko pfed nami.
Dohonili jsme je teprve pozde ve-
cer. Zadni voj byl posh'm na p0l-;uvadel v lizas mirody tehdejsi Ev
ni straz. Te noci nikdy nezapome- li'opy. A nezistnym byl bratr Zizka
nu. Hlavni straz, ktere jsem ve-jdo krajnosti. Kdyz umiral. neby-
lel, stale v doline. Xa druhe stra
ne pahorku, dobfe maskovany v
rosti, lezely vsude nase vedety. jnejz pevne vefil. Teto nezistnosti
Bylo ehladno a ticho. Cast mych zejmena v dobaeh nasich si vazi
lidi spala, kdyz jsem nahle za- jm.e, vidouce, jak vzacna jest dnes
sleehl vystfely za nasim hlavnim
oddelenim. Proplizil se snad ne
pritel fetezem nasich strazi? By-
lo by snad nase hlavni oddel.Mii
pfepadeno ve spam? Po nekoli
ka ranach klid. Mne to vsak ne
dalo pokoje.
Odevzdal jsem vedeni. vzal dva
pesaky a plizil jsem se ve tine do
ke stromu. Kdyz
"ni slovensky: "Vzdej se, nebo
Istfeh'm.'
Vzal pusku k noze a nahle ji od-
.hodil
Tise sel odzbrojen prede mnou
k mym lidem, ja s jeho puskou za
nim.
Zatim se jiz ponekud rozednilo j
a Rusove pa true zpozorovali ne
co se stalo, nebot' najetlnou jsme
slyseli vykfiky za zady. Kdyz
jsme se ohledli, lezel nas zajatec
uz na brise a zivymi gesty nam
ukazoval, abychom nasledovali je
ho prikladu. Fcinili jsme tak
lined ; a uz hvizdaly kulkj-. Ne
mohli jsme ohne opetovat. proto
ze jsme nevidcli, odkud prichazi.
Xas vojak na vedete byl ranen.
obvazali jsme ho rychle. Zajatec
pomahal, jako by byl nas kama
rad. Ulozili jsme raneneho do
ifikopu y nejprudsi palbe. Ani velke jeho dilo. Ostatne, kazdy im
jsme se on nestarali, tak jsme'od ma sve takove muze, jako byl
nan od vcerejska zvykli. nas Zizka. My mnohym z nieh na-
Tu vyrazil proti nam z houstiny davame, ponevadz se narodili v
cely rctezec roju (svarmiinie). jnarode nam nepfatelskem "
1 iyli jsme tri, co jsme mohli nez ' Pan Dongres shledal vse spatne,
ustoupit ?
Xetusil jsem tenkrat jeste, ze z
prava bitva.
Xa rozkaz pfedstaveneho sel
jsem s hlavni strazi zpet na
blizsi vvsinu. Mel jsem se tarn
drzet co mozno nejdele.
Arelke posily dorazily. Przo
strilela take nase artilerie. Pyl
Ul - nvn nz stoie "Pnirl'inp -nmip
inulporuciku, nasich uz nelze udr-
2et."
ystal isom. Ani komandovat
-jsoni nemusil. Stali uz sefazeni
k utoku jako na evicisti.
Byli jsme v bitve. . . .
Jan Zizka z Trocnova.
(K umrti jeho 11. fijna 1424.)
400 let uplynulo od smrti na
rodniho hrdiny, jehoz cinu radi
A-zpominame. Ke dni tomu vyhle
dali jsme dva nahledy o Janu Ziz-
kovi. Prvni od sokolskeho pisma-
!ka Karla Vanicka, druhy od redak-
tora ceskych listu v Americe, Don
grese. K. Vanicek pise v prazskem
A'estniku Sokolskem due 10. fijna
1011 : "Jan Zizka z Kalicha, ne
pfemozitelny vudce lidu ceskeho,
skonal 11. fijna roku 1424 u Pfi
byslavi. Vzpomente bratfi toho
to vzoru muze statecneho a geni
ainiho. Snad vsiehni valecnici sve-
svvch moc i bohatstvi a lesk vv
sal jihocesky sourodak Mistr Jan
IIus. A'e sluzbach teto pravde vy
choval lid cesky a tento lid, pokud
zanicen byl laskou k myslence, a
nestal se hfickou smeru soupefi
cich, pokud zachovaval kazen muz
nou, namnoze dobrovolnou, potud
lo ceho by komu odporucil, nez
dusi panu bohu milostivemu, v
kdy prvou otazkou ohromne vet
siny jest: "A co z toho budu mi
ti?'' Jak obr, jako titan cini Jan
Zfjzka nad chamtivou chamradi.
inteiigentni jako neinteligentni,
nasi doby. a my, jimz obetavy Fug
ner ukazal krasu nezistnosti, za
letame s mysli vzrusenou i)i"es lo
bu 500 let. na zad a klonime se pa
matee velikeho reka, jenz narodu
slouze, cinil. to tak, ze pa trice na
podobu jeho, mimodek hledame
nad podpisem jeho krasne heslo :
"Ni zisk, ni slavu !''
V srpnovem cisle "Komenske
ho"' cteme co pise na strance 107
lian Dongres, nyni spoluredaktor
Hstu toho, jenz m.i davati znati
ceskemu dorostu nase dejiny a
vstepovati inn lasku ke vsemu ces
kemu : . . Coz ale ten nas veliky
Zizka? Jemu, ani nikomu jinemu.
t
ny bod., (jednalo se o hlasovani,
kdo byli nejslavnejsi muzi cestvi
a svetovi).. Zizka byl valecnikem
ze remesla, nabozenskym fanati
kern, ktery sice bojoval pro zasa-
du, ale Don Iluerta v torn ohledu
take; on tez vefil, ze bojuje pro
svatou viru a spaseni kacirskeho
naroda. Jako vojevudce byl ovsem
Zizka genialnim. ale tech bylo teh
dy v Evrope mnoho a myslim, ze
ten nejposlednejsi 'bozi bojovnik'
v jeho vojste miloval prave tak vel
kou laskou svoji vlast a svoji vi
ru, jako Zizka sj'uii. Xalnizeni kut
nohorskych havifu do sachet pro
to, ze nechteli prijimat pod oboji.
neni o nie lepsim cinem.
nez upalovani protestan-
skych kacifu. Tehdejsi doba ne
mcihla ani roditi muze, ktefi by
prospeli narodu. Jak vyznamnym
jest proti Zizkovi Havlicek, a jak
co na Zizkovi najiti molil. Aevzpo-
ninel vsak na to, ze Zizka byl prv-
nim, jenz vedl svuj lid v boj za
(svobodu mysleni a volnosti. On n-
znal. kralu, on neznal ani rozdilu
nej-jmezi nejnizsim svym vojinem. Vsi.
ci jeho vojmi byli sobe rovnymi,
bylit to vojaci dobrovolni, nikoli
zojtmci a proto vitezil s nimi nad
nepfateli zeme i naroda. ktery se
'vzepfel panstvu vubec.
Alio, nadavame muzum jinych
narodu. ktefi proti nam stali ne-
pratelsky, ale pan Dongres pustil
se do muze naseho, aby mel neco
zvlastniho. Xeuskodi jeho slave,
prave tak jako my ji nepovznese-
me. isme k tomu slabi. nrave nako
pan Dongres, ktery upira v temze
'dopise velikost Husovu a klade ji
Lutherovi a AViclefovi.
Kdyby dues nekdo promluvil
nebo psal proti lirdinnym lielgica
iiiim, cely svet by se nan oboril a
pi;e.Q tyz nepritel vrhl se v poctu
nekolikrate vetsim na nialy narod
mis, aby jej ubil a za to, ze se
vzeprel, vudce jeho jest vrahem
nazvan synem naroda jeho.
Ctiti velike muze nase jest nam
pfikazem a budeme toho vzdy pa
metlivymi a budeme dbati toho,
aby tak cinili i jini, budeme jim
slavne muze i jieh ciny pfipama
tovavati a nikoli hanobiti. x
Sestnacte jubilejni vydani Jonaso
va "tlumace". Behem desiti me
sicu bylo patnacte vydani uplne
rozebrano.
Kdyz Karel Jonas vydaval svuj
"Xovy Tlumac Americky k snad
nemu a rychlemu nauieni se jazy
ku anglickemu" v srpns 1SS4, na
psal v pfesvedceni vykonane po
ctive prace : ' Odevzda vame novy
spis tento obteenstvu ceskoameri
ckemu v torn pevnem vedomi, ze
mu bude k uzitku velikemu a tr
valemu." Dues ve dneeh 30 leteho jubilea
vychazi na neeely rok po 15. vyda
ni nove, sestnacte vydani. Proro
cka slova Jonasova splnila se vet
si snad merou, nez Jonas sam tusil.
.Sestnacte vydani za tficet let cili v
necelych dvou letech vzdy nove vy
dani svedci o torn, ze kniha pfine
sla ceskoameriekym krajaniim uzi
tek velikv a vmueovala si svou
vzacnou vnitfni cenu stale nove
otisky. A uvazime-li, ze posledni
dobou. ydani dokonee se tak zry
chluji, ze pfedchozi rozebrano. za
deset mesicu. je to dukazem trva
leho uzitku, citeneho upfimne kaz
dym, komu tato kniha byl a spole
hlivym radcem a ucitelem.
Jonas svymi praktickymi doko
nalymi spisy, Slovnikem a Tluma
cem, zaslouzil si ton merou o sve
krajany. ze mel by byti zvan "prv
nim v srdcich svych krajanu." Jo
nas myslil to upfimne s ceskou
Amerikou a proto vida, ze bez du
kladin'ho ovladnuti anglicinv ne-
mohou jeho krajane v zadnem sme-
ru. ani v hmotnem, ani v obcan-
skem, vysinouti se v po)fedi, pod
jal se tezkeho iikolu, sepsati jim
jak snadno pfistupny navod k na-
uceni se vsevladnemu zdejsimu ja
zyku, tak k dalsimu upevneni se v
nem potfebny slovnik anglieko
ceskv i cesko-angliekv.
Praktickv tlumac cili kniha, ve
ktere jsou podany pocatky jazyka ;neb jsme pracovaly do iedena.
az k cely ,n rozmluvam denniho ?.i-ctg hodiny vegerj a to proto aby.
vota a lK-znym pisemnostem sejchom se niohly ji2 navratiti (lo
strucnou na konec mluvnici k u- aSjch domovu
tvrzeni nabvte znalosti anglicinv, 0 V1 ,
" bestra ankova z Omahv jela
je praci velmi obtiznou. Jen ten, ' , , L T . , , "
, , , , , , v. , s nama do bt. Louis abv tarn nav
kdo dovedl na skutecnv zivot tak , , , 1
, -r" . stivila sve (icerv, ktere patren tez
rozumne hledeti jako Jonas, jenz , T " , , ,
.. , . , , , . ,k J.C.D. etsi pocet nas bylo po-
theoni svou praktickv dokazal vy- , , , T v , ,
v, , . , . . 'zvano k pi. Kucerove, kam jsme
sinutim se na nejvvssi obcanskv n-; . , , , , , , . , v ,
v , . , . , , , !jdy hezky daleko, bvlv jsme vsak
rad. jakeho dosud ktervkoh ceskv , , . , x v.
, .v . , , , ' za to odmenenv bohatou veceri.
American dosalil, na namestka gu !, v. T , , , .
,.T. . . -; Kdyz jsme byly hot ove zavezla nas
vernera statu lsconsin, bvl po- i , T - , , ,
. , , . ,J. i pi. ivueerova na nase misto, kde
voiaii k prcKuiiaiu vsccii uuuzi a
skvelemu dosazeni sile. Az do
dues nemame ani zde, ani za mo
rem ve stare vlasti zadne konversa
cni knizky a lidove ucebnice, jez
by se skutecne vyrovnala praci Jo
nasove, natoz aby ji pfekonala.
Jonas sam o Tlumaci napsal v
srpnu 1884: "Prvni dil, zacatecni
nauka, beze vseho suehoparneho '
mofeni mluvnickvmi pravidlv, pfi-! , - , , 7 , , , ,
i . . ' sestrami tain odtud, ktere bvlv u
rozenvm zpusobem, jako se kazdv. t , , m . -t"1
v, . ' , , , bytovanv vedle nas. Ta jejich ho-
uci lazvku materskemu, uvadi pri- ... 17 " . , , ,
' v. . ,. , , stitelka a jeji manzel nas vzah do
mo do ziveho proudu anglieke 1 - , -. , , , -, , . . T
. 1 e I mesta k prohlednuti nejvetsich
mluvv. Mluvnice prijiti ma napo-;-, . , , , ,
J, , budov, mezi mmiz naposled do ve
sted, nikoli na zacatku. (Pozn. U-1 m i i
pozornujeme na tuto pfed 30 lety
jeste tuze pokrokafskou zasadu, i
dues obeene uznanou !) Vse smefu-
je tu k tomu, aby se neni cesta u
rovnala a ajby lined od pocatku vi-
flel. ze se neeeniu luinei. Dil drn-
t . , , ,
lly, rozmluvy a nazoslovi, uvade -
ji do zivyeh hovoru kazdodenmho
zivota v ruznyeh pomerech a po
volaiiieli. A7sude pfipojena je u
plini vyslovnost, aby ucen nezustal
v pochybnosti ani o jedinem slovu,
posud mu nepovedomem. Dil tfeti,
prakticke pisemnosti. a dil ctvrry.
anglicka mluvnice, cini Tlumac
nesmirne uzitecnou knihou i pro
ty, kdoz se jiz v jazyce anglickem
vyznaji. Mluvnice je kratka a
pfece pro obecnou potfebu postaci-
telna. Je vvsoce srozumitelna
i- '-t - i ' i i.
Eantorske pedante -
jasna. beze vsi?
rie, a pfece dostatecne dfikladna."
Lepsiho vykladu o Tlumaci ne
lze napsati nad tato slova spisova
telova. Vysvita z nieh, ze Jonas
mel pfed sebou jasny cil, za niinz
knicel, a tu neni divu, ze pak bra
ve pfekonal vsechny pfekazky.
Kniha tistena je opet na pek
nem papife a ma 267 stran. Je va
z.ina stejnym zpusobem, jako mo-
derni skolni ucebnice americke, a
elegantni svazek ten mozno s se
bou vziti kamkoli, probirati se jim
v poulicni draze, ve vlaku atd. Ce
na je nejvys miriia. $'1.50. s postov
ni z.'is. -tl.60. K dostani je u vyda
vatelstva Jonasovych spisfi.
Slavic". 2544 So. Millard Ave..
Chicago. TIL, jakoz i prostfednie
tvim tohoto listu.
Tioimv 7. nsmeho siezdu J.C.D. v
St. Louis, Mo.
Ctene ctenafkv a mile sestry!
X'emohu zapomenout jak nase
Jednota Ceskych Dam se pfieinu-
je o zdar na poli narodnim a osve-
tovem. Byla jsem pfijemne pfe
kvapenii, kdyz jsem na sjezdu po
znala tyto pokrocile zeny praeuji-
ci pro dobro a iispech nasi mile
Jednoty. Zvhiste vzpominam na
hyvalou pfedsedku Ustfedniho Vy
boru, sestru Amalii Janisovou a
jejiho rozvazneho a trpcliveho
jednani )o dobu zasedani sjezdu.
Vsechny ty St. Louisske ufadniee
zaslouzi si uznani a diku vsech
clenkyn. Jsem moc nadsena, ze
nove zvoiene uracinice usireanino
Vyboru, jenz bude miti nyni sidlo
svoje v Chicago, budou pokraco
vati v teto zdarne praci jako jieh
pfedchudkyne.
Vzdavam diky et. hostitelce,
sestfe Herelikove za jeji pohoste
ni a vse co pro nas vykonala.
Cele dny jsme mely schuze a ve
cerama divadla a banket. Tez
jsme mely projizdku mestem po
automobihich. Byly jsme take po
zvany na n.ivstevu do Anhauser
Bush pivovaru. kdez se nam do
stalo celym zavodem provedeni a i
pohosteni. Tot' se rozumi, ze nam
ten jieh svetoznamy vyrobek ve
lice chutnal. Meh' jste nas videt
jak jsme tarn sly, byli vsiehni u
poutani pohledem na nas pruvod,
nebot' nas byla fada pfes dva blo
ky dlbulia. Oni mysleli, ze na ne
tahnou sufrazetky. Sly jsme tak
asi jedemict bloku. Aekoliv jsme
citily po te prochazce iinayu, ne-
zdrzelo nas to od rjraee siezdove.
jsme bydleh', diky ji. Hostitelka
pi. Dudovii, nas provedla po dve
nedele nejlepsimi parky. Ona ac
je Xemka, moc o nas pecovala, v
pravde po krajansku, za co jsem
ji srdecnym dikem zaviizana.
V litery jsme se rozjizdely do
svych domovu. Me se A'sak ta ces
ta tolik zalibila, ze jsem si zajela
ze St. Lonis rln Cedar Ranifls ;a
se tarn prochazeli s brazoletami
na rukou, i dve hezke slecinkv
; jsme videly jak byly vedeny pf ed
soud. .
Vecer jsme vyjely ze St. Louis
'a rano jsme uz bylv v Cedar Ra
1 . , m . - v , ,
, M , , ..
teie a seznamna se s oy vaiou moji
spoluzackou pi. Sevcovou z Dou
bravic. Pi. Odvarkova, mela jste
jet se mnou, byla byste jeste ne
co vice uzila a se pobavila. Tez
jsem si zajala az do Oxford Junc
tion, kde jsem sve zname, jak se
patfi pfekvapila. Prvne jsem sla
k Pekafum a eestou potkala jsem
p. Pekafe, sli jsme tedy spolu do
jieh residence. Kdyz jsme meli pot
kat jeho manzelku, popadla jsem
i ho pod paz a hrde jsme kriiceli
1 . , 1 d
,pruii 111. vim sia se svou sesuic
;kou z Chicaga. Ony koukaly na
me, neb me neznaly, ale pi. Pa-
leiskova brla na porci a ta me
poznala, teprve pak me chtela pi.
Pekafova nabit. Xo, to bylo pfivi-
tcini ne? Inn, vzdyt to byl nas
prvni domov v teto vlasti a nevi-
deli jsme se 25 roku. Po odpocin
ku jsem se ubirala domu, do te
nasi South Omahy, kde ziji moje
nejmilejsi, toiz moje ditky.
Po mem navratu domu dostalo
se me pfijemneho pfekvapeni od
mych spolkovyeh sestficek mezi
nimiz se tez nalezala sestra Tre-
kova z Crete, XTebr. Vfele diky
za jieh sesterskou lasku a upfim
nost me projevenou, ktera z me
pameti nikdy nevymizi.
M. Vomackova.
ouin umana, ieDr.-
Nedluiite na tento casopis?
Chrante se
BEZCENNCYH
PADELKtf
a vzdy zadejte
o pravy
Richteruv
kotvovy
s kotvou a ochrannou
znamkou jak zde vy
obrazena. Za 25 a 50
centu v lekarnach ne
bo pri'mo u
F. AD.
Richter & Co
74-80 Washington St.
NEW YORK, N. Y.