Jaroslay Cisaf :
Tarn za vodou . . .
Evropa by la uvrzena v plame
ny, jez se ryehle sifi a jez hrozi
tou nejdesnejsi katastrofou, jaka
se odehrala na teto zemi.
Vice nez dvacet milliomi lidi
stoji pfipraveno, hotovo povraz
dit se navzajem, aby bylo ucine
110 zadost krvave zvuli nekolika
hrabivych silencu, kterym nesmy
slny pocliod dejin a lhostejnost ua
sieh pfedku dala lnoe rozhodovati
nad zvotem a smrti nekolika set
millionu lidi.
Vice nez dvacte milliomi lidi sto-
r 1 1. 'j. J- v. , -I t.
ll h frr-7t 7hovit vnHinir 7iititfl n
deti otcu, zeny manzelu a milen
cu, a vsechny z nas bratru a pfa
tel a za temi dvaceti milliony
stoji rozvrat, bida, hlad a zkaza.
Pole saknou krvi, vzduch se ozy
va stony ranenych a umirajieich
a vecer rudne obzor pozarem pla
noueich vesnie, zatim co se lide
na sebe vrhaji jako dravei, a si
leni krvi, vrazdi a pali a loupi a
niei vse, co pokoleni vytvofila kras
neho
a zatim doma placou zeny a
deti, hladovi a placou, protoze jim
odvedli na jatky muze a otce a
bratry uroda hnije na poli, pro
toze neni kdo by ji pomohl sbi
rat a protoze z vesnice vzali vse
chny potahy mesta jsou dran
covana a ty nejkrasnejsi pomniky
lidske prace a lidskeho umeni ni
ceny vsude zhouba, smrt a zka
za, bez duvodu, beze smyslu a
elovek by poinalu pf estal vefit ve
smysl lidskeho zivota a pfisvedcil
onomu filosofu, ktery kazal, ze
nejlepsim udelem cloveka jest ne
zit. Zda. se jakoby ten stary Buh o
pravdu v zachvatu silenstvi stvo
fil tento svet, aby vzdycky znicil
vsechno, co na neni vyrostlo kras
neho a ted' v divoke rozkosi se o
paji vuni teple krve, omamuje se
hukotem del a vzlykem trpicich a
kocha. se pohledem na rudost pla- j
menu a tryskajic krve.
A ta nase uboha zeme ceska!
Ne nadarmo bylo zvana srdcem
Evropy. Pfi kazdem uderu, ktery
rani telo se musi srdce zachvet bo
vlestnou kfeci Z kazde rany, kte-
raTla4zasazena, musi prystit jeho otf asla tabulkami oken, bylo sly
krev. jseti vzdalene duneni del jako ra-
Tam v nasich mestech a vesni-' chot hromu po uderu blesku. A
cich se ted' proehazeji jew placici pak jiz nic. Bylo 7 hod. z rana.
zeny a deti a zaniysleni starci. Ty Noe nepfinesla zadne zmeny v
nejlepsi lidi, ten kvet naroda mlliavem, ehladnem pocasi, ani
muze v pine sile odvedli na jatky. v situaci. Byly to stale tytez ba
Maji pry se bit za tu svou drahou 'rikady na mostech pfes Sanibru,
rakouskou vlast! Maji jit zabijet tiz vojaci, taz prazdnota, totez
tisice svych slovanskyeh bratfi, ocekfivani. Jitro zdalo se pokra
pry za to, ze jeden z onech mel covanim zapadu.
dosti mravni odvahy, aby zbavil Venku snad na orosenych po
narod jednoho z jeho nejvetsich lich, zazloutlyeh mlhon, daly se
skudcu a svet jednoho ze zlocin- polryby vojsk, ale nepostfehli
cu, ktefi provadi sve zlociny ve jsme zadne znamky toho. Vsech
velkem a beztrestne. no nasvedcovalo, ze bitva se roz-
A ted' v Cechach place tisice zufila jinde, o neco dale na ne
vdov a sirotku ted' nam v Ce- 'zname fronte, na niz se rozvinu
chach zabiji gene-raci, od ktere lo nekolik pluku, ktere tvofily v
jsme cekali obrozeni ted' nam Charleroi predni voj pfi postupu
v Cechach zabili obchod a prumy- proti nepfiteli. Zabranivse hu
sl, ozebracili tisice rodin rozvra flanskym hlidkam pf ekrociti fe
ceji spolecensky zivot, a vypovi- ku a provesti jejich vyzvedny u
daji radost z ceskych zemi na ne-jkol, ucinily pluky tyto vse, co
kolik pfistich desetileti. jmohly.
A to vsechno za tu nasi odda
nost k te drahe Habsburske dy
nastii, ktera pro nas po tfi sta
let nemela nic jineho, nez nenavist
a pronasledovani a vysmech
a potom proto, ze se tain sever
neji v Nemecku pohybuje na svo
bode jeden z nejzufivejsich silen
cu, nejvetsich zlocincu, jake kdy
zeme nosila, k ukojeni jehoz libo
vule nestaci smrt statisicu, ale ani
utrpeni stamillionii, silenec,
ktery kolem sebe rozsel zarodky
nebezepecne nemoci, ktere se fika
militarism.
To je nemoe, ktera oslepuje a
ohlusuje za temnuje mozek, a
by nevidel nic jineho, nez vrazed
ne nastroje a lidi ucici se vrazdit
a sem tarn jim dal pfilezitost
ukazat v pi'ai co se naucili. To
je nemoc, ktera cini cloveka bez
citnym k utrpeni millionu a pfece
mu nezakazuje kazat kfest'anskou
lasku k bliznimu. Nejdrasi ze
vsech nemoci, nebot' se neplati jen
penezi a casern, ale i lidskymi zi
voty a lidskym stestim. i
My lide jsme jiz tak otupeni, ze
se nas zadna hruza dost hluboko
nedotkne. Desettisice lidi padaji
na bojistieh a v nas se ani civa ne
pohne. Nic to pro nas neznamena.
Nemyslime, ze kazdy z tech tisi
eu byl elovek jako my a ze byt
zabit zamena lezet na zemi chlad
ny a v rozkladu a ze kazdeho
z tech desettisicu tarn doma nekdo
s plaeem oeekava a stale nemuze
uvefit, ze ho jiz nikdy neuvidi.
My si nepfedstavime, ze by tarn
na bojisti take mobl lezet nas o
tec ci bratr ci pfitel lezet v
ehladnouei louzi zcernale krve.
iista zkrivenii v posledni kfeei
svijet se bolesti zathn co rail krev
proudi z rany a on chraplavym
I IllcloL III 1 VSUll . HlCllliC Ulcl CI (lu
i " . J 1
,..,X r. ..
sf o trochu vody, a potom kles-
nout bez sily a myslit naposled
na zenu a deti, ku kterym se jiz
nikdy nevrati, na matku, ktera
doma place, ne tim hrdym plaeem
francouzske nebo srbske matky.
ale plaeem bolesti a hanby, ze ji
syna odvedli ne do hrdinneho bo
je za vlast, ale na loupezne jatky
nepfedstavime si, s jakou bo
lesti mysli na ty sve plany a sny,
ktere ehtel ve svem zivote usku
tecnit a pro nez cele zivot praeo
val, a ze kazdy z tech desettisicfi
mel doma nekoho, kdo pro nej
place, ze kazdy z nich mel v
zivote svuj sen ....
krev by se vara hnala do hla
vy a slzy do oci a srdce by se
stahlo bolesti; nebot' to vse je
zmafeno, mrtvo, v nivee obraeeno.
Neni pro ty tisice svetla denniho,
neni pro ne shince, radosti, snii,
tepla, lasky jen temne nic, bez-
barve neznamo zmar.
A to vsechno pro zlocinne dy
nasticke choutky nejakych Hab
sburkii a Hohenzollernii a neko
lika najatych lidi, kteri jim ty
choutky maji poraoci provadet.
At ta krev statisicu a ntrpem
millioiiu padne zpet na jejich
hlavy!
Vyjevy z velike valky
Boj ve vzduchu.
Podle zpravy valec. zprav. Luigi
barzoniho v "Corriere dela
Serra".
Hvizdot srapnelu zvifil vzduch
nad mestem, hrozna, blizka rana
Charleroi zdala se neobydle
nou. Hluboke nerusene ticho
vladlo v ustrasenem meste, az je
po'j'ednou pferusil hvizdot df4o
ve koule. Granat vybuchl na na
drazi. Yidel jsem cele jedno kfi
dlo budovy haliti se v dym. To
jaci se rozbehli. Kdyz se kouf
rozpytil, bylo videti malou cernou
dim pod rozbitym okem a zabi
teho, osedlaneho kone jednoho dn
stojnika na ehodniku.
T dalee praskaly pusky, pak
znovu zahueela dela. V meste o
zyvaly se vykfiky hruzy. V jio
koji slysim hlas sveho hostitele:
"Bombardovani ! Bombardovani ! '
Pfekotne kroky zaznivaly na
schodech, dvefe se prudce zavira
ly a otviraly. Kdyz jsem vysel, ne
zastihl jsem jiz nikoho. Hostinee
byl prazdiiy, jeho obyvatele zmi
zeli jako carami. Hostinsky, jeho
manzelka, sklepnici, kuchafi, po
domci, vsichni byli ve sklepe. Z
hostu zbyl jsem sam. Mohl jsem
odejiti bez vj'citek svedomi, nebol'
ucet jsem vyrovnal jiz pfedesleho
dne.
Potkaval jsem skupiny lidi,
bledych hruzou, ktefi utikali s
ranci a kufry, vlekouce za nice
placici deti, a plouzily se kolem
dlouhe zdi k midrazi. Kazdy nesl
zfejme sve pruvodni listiny, ab.y
nepozbyval casu hledanim. Ti,
ktefi je zastrcili za stiihu klobou
ku, sklaneli hlavu pfed strazemi,
jakoby hluboce salutovali. Jini dr
zeli je v zubech. Zeny pfipevnily
si je spendliky na nadra. Musil
jsem pockati, az se pfehnal tento
Zastup trpicich a ustrasenych, a
pfipraviv si svoje pruvodni listi
ny, obratil jsem se k mostum na
Sambfe.
Ustupoval odtamtud v klidu a
poMdku jeden prapor. Vojaci ho
vofili tlumene. Pozdeji pocali zpi
vati. Ustupovali k hlavni armade.
Charleroi nebylo mozno ulnijiti.
Bral jsem se dale smerem k mo-
stum. Neucinil jsem jeste ani sto
kroku, kdyz se pfede mnou vyno
fila hlidka s napfazenym boda
kem a tfizala se : "Kdo jste? Od
kud pfichazite?" Moje pasy, ac
fadne ovefene, neotevfely mi ces-
tu. Bylo dovoleno jiti jen jedinym
smerem, kterym bylo mozno uteci.
Jedine cesta k nadrazi byla volna.
Kdo se chtel zachraniti, mohl tak
uciniti, kdo chtel zustati na miste,
musil se zavfiti v dome. Proud lidi
tlacil se jedinym smerem k vlaku.
S naivni nadeji, ze dostanu do-
voleni zvlastni, obratil jsem se na
dustojnika, ktery spesne vycha-
zel z radnice. Ten prohledl me pa
sy a pfikazal hlidce, aby me do
provodila k vlaku. Upozornil mne
durazne, abych co nejrychleji hle-
del odjeti.
Duneni del ozvalo se znovu Sine
rem ke Gilly praskaly pusky. Ra
ny z tezkych del z velke vzdale
nosti podobaly se rachotu hromu.
Pozdeji jsem se dozvedel, ze ten
den padl Namur, a ze to byly asi
rany z nemeckych 42 cm. del. Vel-
ka bitva na levo zacinala.
Velky nemecky aeroplan obje
vil se od Valencienne. Byl patrne
vyslan na zvedy, jak stoji nepfa
telska fronta, a vznasel se jako
ptak nad neznaraym hnizdera. Le
tal asi ve vysi 100 metru nad ze
mi. Bylo by semohlo zdati, ze stoji
nehybne na svych pevnych, dlou-
hych, urusvitnych kfidlech, kdy
by se rychlost nebyla prozrazova
la mraky koufe.
Od Tourney odbjevil se jiny ae
roplan, mensi, jemnejsi, lehci a
rychlejsi. Byl francouzsky.
Oba nepfatele se spatfili.
Francouzsky letec zmenil smer, a-
by protivnikovi zarazil cestu. Ne
mecky aeroplan zastavil pohyb v
pfed, ale zacal stoupati. Stale se
mensil a bledl. Ale take Francouz
stoupal. Vzdalenost mezi obema se
mensila. Musili se nevyhnutelne
utkati. Ohromne napjeti zmoeni-
lo se zastupu, ktery v hrobovem
tiehu sledoval tento pohadkovy
zapas.
Zdalo se, ze Nemec oda. se ne-
pfiteli vybybati. Stoupal stale. V
pevnosti, s kterou se drzel sveho
smeru bylo neco odhodlaneho.
Snad nesl dulezite zpravy. Snad
od jeho zprav zaviselo vitezstvi.
Hledal ukryt. Kde? V ohromnem
labyr'ntu mraku. Dosahl jieh za
nedlouho a zmizel. Cas od casu za-
hledli jsme, jak se vynofuje z o-
kraje lmedych mraku, aby se lined
zase ponofil do jinych. Zmenil
smer.
Take Francouz mnohem nize
zrychlil jeste let a pfekroeil take
hranice mraku. Avsak nepfitel jiz
utekl. Pronasledovani pokracova
lo v neviditelnu.
Bo Tournay jsme pfijeli pozde.
ponevadz jsme se zdrzeli 4 hodiny
v otevfenem poli u Antoignu k vil
li jakesi potyece. Byl vecer. Nic
se nehnulo v zasmusile, smutne
krajine. Nahle bylo slyseti nepfe
trzitou stfelbn. Byla to velka po
tucka mezi nemeckymi hulany a
poloviei setniny pozemni milice z
Lille. Vecer stfelba pfestala a
vlak odjel.
Nemecka kuitura
20. stoletf.
V Berime byla vydan arepro-
dukce obrovske stfely delove, kte
rou vrhala hroziica 16palcova dela
na pevnosti Lutych, Mamur, Mau
beuge a jez nyni ohrozuje take
silna opevneni Antwerpska. Re
produkce ta provedena y "zivotni
velikosti'' ve vysce 40 a sifce 50
palcu, mil nadpis: ''Nemecke va
lecne pfekvapeni 1914'' a nese dal
si napisy: "Nase 42centimetrovti
puma", "uspechy: Lutych 7. srp
na, Namur, 25. srpna, Longwy, 26.
srpna, Maubeuge, 7. zafi, a dale:
"S bohem pro krale a vlast."
Lepe nemohl se ukazati rub ne
mecke kultury ne pnive timto o
brazera, ktery Nemci ve sve sla
be chvili dali pruchod nadseni xy
volanemu stalym hlasanim domne
lyeh vitezstvi, z nichz mnoha vsak
si vyzadala desititisice obeti a
ktera snad Nemce tak oslavi, ze
konecna porazka jejich bude tim
hroznejsi.
Hrozna dela, jez vrhaji tyto o
brovske stfely plnene latkou nej-
vetsi vybusnosti lithinitem, byla
vyrobena castecne v povestnych
zavodech Kruppovych a castecne
v plzeiiske Skodovee. Jsou pro
duktem nemecke valecne techniky
ale dokazuji take nevyvratitelny
fakt, ze Nemci ve 20. stoleti celou
svou technickou kulturu postavili
do sluzeb vrazedneho militarismu,
jen aby svou filosofii nadpravi a
panstvi moei provedli do nejhroz-
nejsich dusledku.
Rub nemecke kultury je odha-
len samymi Nemci a vsechen o
statni pokrok na poli nemecke ve-
dy mizi pod uhlem valecnych hruz,
ktere vyvolali svou nezkrotnou
touhou ovladnouti svet na sousi i
na mofi, ovladnouti jej nikoliv
cistou kulturou, ale nasilim tim
zufivejsim a zlocinnejsim, cim vi
ce kulturne pokrocili.
Boj, ktery vedli Nemci z pocat-
ku vitezne dik sve dokonale vo
jenske v3Tcepovanosti a technice,
zvolna pfesouva pfevahu na stra
nu spojencu, jichz konecne vitez
stvi je touzebne ocekavano.
V protive k surove sile, jiz se
Nemci jeste chlubi, francouzska
pfirozena intelligence a mirnost
projevila se daleko cestneji.
Nemecke stfely plnene lithini
tem. maji dustojneho a snad moe
nejsiho soupefe ve stfelach fran-
couzskych plnenych turpinitem.
Stfela ta vybuchnuvsi, muze sta
a sta lidi na raz usmrtit a to bez
jakehokoliv zraneni pouze plynem,
w:4ery se vybuchem stfely uvolni.
Francouzi, ac meli tuto hroznou
zbraii v zaloze, nepouzivali ji; te
prve nyni, kdy Nemci vrazednym
svym obrovskym delem tisice a ti
sice svych nepfatel skosili, jsou
donuceni pouzit nejhroznejsiho vy
nalezu valecne techniky.
A tak nemecka hrubost a nasil
nost dala puvod nejnelidstejsimu
vrazednemu stroji, ktery vsak i
se svymi d'abelskymi vynalezci
bude brzy umlcen a doufejme, ze
na vzdy. Nad hrubou silou, nad
nejhroznejsimi vrazednymi stroji
musi opet pfirozena inteligence a
eit.
Co znamena miBion
muzu.
Lidstvo jeste nikdy nebylo
svedkem tak mohutneho zapasu,
pokud poctu sucastnenych vojsk
se tyka, jako prave nyni za ev
ropske valk-. Poprve v dejinach
lze odhadovati silu armad jedn Dt
livych mocnosti ve valce sucastne
nych na miliony muzu. Samotne
Rusko muze jiz teto doby miti na
dva miliony muzu v poli a Neme
cko na obou bojistich ma nepo
chybne asi take tolik vojska. Va
lecne armady Rakouska a Fran
cie lze bezpecne odhadovati na
milion muzu kazdou. Tyto obrov
ske armady se stale jeste doplnu
ji a rostou. Konecnou silu jedno
tlivyeh armad je dues tezko od
hadovati. Zalezi znacne na torn,
jak dlouho zapas potrva. Je vsak
jisto, ze sucastnene velmoei na-
pnou sve sily v torn smeru do
krajnosti ze z do dna vycer-
paji kazdj'i svou zasobu muzu vo-
jenske sluzby schopnyeh.
Jest to v pravde zapas obru a
mohutnost armad teme nepfed
stavitelna. Dovedeme si pfedsta
viti aspon, co znamena milion mu
zu ve valce? Nektefi valecni
zpravodajove jsou naramne sted
fi v odhadovani sil armad jedno
tlivych velmoei a zvlaste mo
hutneho Ruska a hazi miliony
s takovou lehkosti, jako by milion
u nich niceho neznamenal. Ve
skutecnosti vsak milion vojska
jest jiz hezka hrstka, ktera zaslu
huje trochu vetsiho respektu a
rozvahy, nez jakou k ni jevi do-
tyeni valecnl zpravodajove ve
sve velike snaze, psati hodne sen-
sacne a ohromovat sve ctenafstvo.
"Casopis "New York World
podjal se ulohy, aspon v h ruby eh
rysech znazorniti, co znamenji mi-
lio muzu vojska ve valee, totiz je
ho zasobovani, doprava, a celkova
vyprava atd.
Obycejnou jednotkou armady tficet centu, pocitaje v t ovseeko.
jest divise. Zrovna jako jest set- Pro milion muzu spotfebovali by
nina nejvetsim celkem, nad kte- chom za 300,000 dol. potravy, ne
rym jeden dustojnik muze miti o- bo za devet milionu v jednom me
sobni pfehled, a jako jest prapor siei. Potrava tato by vazila 4,
vojska nejvetsim telesem, kteremu 400,000 liber jen pro jeden den
jeden dustojnik muze veleti, bud' aneb 2200 tun.
hlasem nebo polnici, tak jest divi-! Jedna nakladni kara pojme 01
se nejvetsim celkem, ktery muze 72 takovych davek pro vojsko.
byti postaven do bitevni Cfiry v Tak ze pro jeden milion muzu by
jednom dni, pfedpokladaje, ze po- lo by tfeba 109 nakladnieh kar k
choduje jednou cestou. idoprave potravy pro jeden den,
Divise sestava ze tfi brigad, kaz nebo bylo by to pet vlak'; o j-de-da
ze tfi pluku pechoty, jednoho nadvaceti vozech. A pamatujine,
pluku jizdy, dvou pluku polniho 'ze to by bylo pouze na ctyfiadva
delostfelectva, jednoho prporu za- cet hodin.
kopniku. ctyf ambulancnich set- Take na spizi pro zvirata nut
uin a ctyfeeh polnich nemocnie. no pamatovati. Kun potfebuje
S tim pak jde jeden amunieni denne 14 liber sena a 12 liber
vlak, pak zasobovaci vlak se zava-' ovsa. Mula dostava 14 liber sena
zadly. a devet liber ovsa denne. Sekne-
Velitelem divise jest jeneral-jme, ze jeden kus potfeboval by
major. Az do posledniho muze ei- petadvaeet liber prumerne den
ta uplnc divise pfesne 19.850 dusi. ne. Pro 413,250 zvifat pfi milio
Muze miti take az 22,000 muzu s'nove armjide bylo by tfeba 10,
pomocnymi sbory, a take muze ci-j 331,250 liber potravy denne. To
tati jen 16.000 muzu po bitvach naplni 25S kar. K tomu jest&?nut
nebo po propuknuvsich nakazach. 'no pficisti zfisoby leku a nych
Nez fekneme, ze divise ma pru-jveci, nezbytnyeh pro armadu, a
merne 20,000 muzu. ;by mohla se udrzovati. Bylo by tfe
S touto divisi jdou zvifata a po- ta 375 zeleznicnich kar denne k
vozy a sice hodne jieh. Jest to opatfeni muzstva i zvifat miliono
3,165 jizdeckych koni a 1,400 taz- ve armady.
nych ; SO mezku jizdnich, 3212 pro ' Do jedne kary vyda se dva
tazni praci a pak 408 pro zavaza- nact armadnich vozu k rozvfizeni
dlovy vlak celkem S,265 zvifat. potravin a zasob pro vojsko a
Pak jest 4S del a 107 vozu na zvifata. To znamena 4500 vozu
stfelivo, vedle 144 caissonu, 4S pro milion muzu jen pro jeden
ambulanci a 662 vozu na dopra-. den. Armadni divise vsak musi
vu zivobyti a spise. Celkem jest miti s sebou zasob nejmene na
to 1000 povozu pro onech 20,000 deset dni ku pfedu. To znamena
lidi a 8265 zvifat. ,45,000 vozu pro jeden milion mu-
A to jest pouze jedna divise. zu.
Pro milion muzu musime zna
sobiti vsecko padesati zvifata,
dela vozy, a vypravu a potravu
pro ne. K tomu tfeba pouze nej
jednodusiho pocitani. Dostaneme
vvsledek. ze pro milion mnzn ipst
tfeba 413,250 zvifat a 50,450 po-
vozu pocitaje v to i dela.
ArflniP nvnf tpnfn nn?pt
zvifat a ostatniho a dejme to
mu, ze pfijde rozkaz "Mobili
sovat v New Yorku."
Zeleznicnich vlaku je tfeba a
sice hezka fada jieh. Pamatujme,
ze vsecka vyprava musi jiti po
vlaku kone, mezei dela, vozy,
J potrava, spize a stfelivo. Jest tfe
ba jednoho celeho vlaku pro jeden
prapor vojska pesiho, jednoho via
ku pro dve setninv jizdv a jedno-
ho vlaku pro dvesetniny jiz.lv a
jednoho vlaku pro jednu baterii
delostfelectva, jakoz i jednoho
vlaku pro setninu zakepniku.
Bylo by tfeba sedmadvaceti vla
ku pro pechotu, dvanact pro de
lostfelectvo, sest pro jizdu a ctyfi
pro zakopnicke sbory dohro
mady 49 vlaku pro jedinou di
visi. K tomu dluzno jeste pocitati
vlaky pro zasoby a leky pro voj
sko, jakoz i vlak pro hlavni veli
i i i ' v ' 4. i v n t
teistvi divism, tak ze celkem do -
Pro milion muzu mobilisova-
nych do valky potfebovalo by
pades.itkrat tolik vlaku tedy tfi
tisice vlaku.
Tolik bylo jieh okamzite tfeba
pfi mobilisaci ve Francii a Ne
mecku. A co je tfi tisice vlaku. Sest z
nich bylo by mili dlouhyeh. Kdy
by vsech tfi tisice tvofily jeden
vlak. tyz sahal by z New Yorku
do Buffalo a jeste o 60 mil dale
celkem pet set mil. Nebo tahl by
se z New Yorku do Washington!!
a zpet. Sest set mil. Nebo tahl by
se z New Yorku do "Washington!!
;i zpet. Sest takovych vlaku sa-
halo by z New Yorku do Kali-
fornie.
Mil ion muzu bylo mobilisovjino.
Dejme tomu, ze by vsichni byli
soustfedeni v iednom tabofe. Jak
mnoho bvlo bv to rozlohv?
Jeden pluk pechoty se vsemi
svymi zviratv a povozv zabere
devatenact akru ; pluk jizdy mu
si miti sedesat akru; pluk delo-
stfeleetva osmactyficet. Divise po
tfebuje 640 akru, nebo ctverecni
mili, pro svoji veskeru pechotu,
jizdu, delostf electvo atd.
Nas pfedstavovany new-yorsky
tabor zabral bv rozlohu padesati
ctverecnich mil, cili dvakrat tak
velkou jako jest ostrov Manhat-
tan.
A ted' jest tu ukol z.asobovani.
Celodenni davka jednoho muze
jv poli vazi 4.4 libry a stoji asi
i ceny koni.
Kun nejenom nedal se automo
bilem vyhladiti, on i pocetne ser
nsl valka y EvroPe Pfivodi"
;la dgsn6 vra2deni jfedeekych koni
a ctj-fnozcu vubec prave tak jako
lidi. Jednim z jistych nasledkii
vjilk' bude stoupnuti ceny koni a
zvetseni potavky po nich.
Konsul Slater v Sarnia, Out.,
pise: "V Kanade hledaji se kone
pro britske vojsko. Ted' jest za
jiste vhodny cas pro farmafe Sp.
Statu venovati pozornost pestovii
ni vice koni, protoze az nynejsi
valka evropska skonci, bude ve
LCC11 AemAISU nlu 'aiKU ve"
doUC1'ch "edostat koni."
desitileti od r 1900 do 1910
, 1,ULCL "U111 l opuj" uulJL
o vice nez l,oUU.UUU, doshanuv
znacneho uhrnu ' 19,833. 133. To
bylo ciselne zvetseni o 8 procent.
Pfekvapujicim vsak jest stoupnu
ti hodnoty v deseti leteeh nej
mene o 132.4 proc. ! Celkovji hod
nota koni nyni ve Spoj. Statech
jest vice nez $2,000,000,000.
Ac jsou v torn nyni penize vlast-
initi kone, bude v torn hnedle o
! ,
.hodne vice. Bude-li Evropa tak
l)Osetila a postfili vsechny sve
kone ve valce, bude muset koupit
: line a krmni ioh lnnnlin vp STinip.
! , - , cu, i , , ,
kdo si je dosud nevymenili za au
tomobily, motorcykly neb vlecne
stroje.
PredpKaf te tento ca
sopis vasfm vzdalenej
sim pratelum, jak zde
v Americe, tak i ve
stare vlasti.- '
rrs THE BEST
