PREKAZEL
r
NAPSALA VLASTA PITTNEROVA.
"Nejaky to bude. Nas strejcek,
co slouzili dve kapitulace, Hkajou
a vykladajou, ze bylo jim na vojne
byli tim kylysarem dost dobre. Al
ert veil " nedofekl Josef.
'Starej vojak, stare j zebrak,''
dodai Vojtech. Znal Josefova stry
ce. Chodil opravdu po zebrote, vy
kladaje historky o pataliich a uka
zuje jizvy na prsou a rukou.
'Jak s naraa bude. Zda nekdy
huvidime doma a svoje," zatesklil
Matej.
"Je ti smutuo po Kaeence, vid'?
tazal se jej bratranee Josef.
"Jak pak by ne. Tak jsem se
staral o svoleni k zeneni, ale ze se
zenil teu rok bratr, nedovolil pan
derektor. A kdyz tatik dosel na
houfad a prosil, ze at' pani pfece
povolijou k vuli tomu hrichu, kdyz
se huz stal, toz mu rekli, at' dojdu
prej sam. A tatik clmdak deset
rencaku jeste slozili a me poslali.
Dosel jsem vcera, prohlidl si me
delektor a ten justicar co mluvi
cesky huf nezliva zidak a ten dok-
tor a pak " Matej zakryl si
oblicej a zavlyknul.
"Pak te sem strcili jak ouas,"
Josef se skoro zasmal. V neutese
nem. hovo.ru uplynul Tekrutum
den.
Anicka vratila se z kostela a by
a po cely den jaksi mutnou. Tak
se ji nejak zastesklo po bratrovi i
chodila kolem staveni jej vyhlizet.
A otec pantata Kucera vyhlizel ta
ke. Usmival se, vzdyt' mu pani sli
bovali, ze se na Vojtecha za to, ze
otec sam jej k branne povinnosti,
k dani z krve prihlasil, veznie zre
tel a ze za slozene penize dostane
se chasniku lepsiho n(ikladani i ze
brzy bude povysen, ze bude z ie
ho na te vojne pan.
A, pantata Kucera tomu veril.
Nebyl by uvefil, kdyby se mu by-
finesene stribrna
tvoze spou
tanvretzky na rukou a nohou, ja
ko by se byl dopustil zlocinu nej
horsiho. Kdyz Pa celedin pfijel a vyri
zoval, tu pantata fekl k eeladee,
ze mi. cisar pan pravo zadat ze
ctyf jeho syim jednoho za vojaka,
tim spise, kdyz dva dostali se na
lehci, pansky chleb a jeden veno
vat se smi sluzbe bozi, dcera pak
ze stane se dedickou. Zaplakala
Anicka, zaplakaly Hata i Martina
a sousede se divili, ze nehledel
pantata Kucera prece nejak Vojte
cha zachranit.
Bylo u Kuceru trochu smutno
po Vojteehovi, byl najat misto ne
ho celedin, s kterym se pantata
dosti nazlobil. Stara Hata vzdor
zarmutku pj'snila se svymi prano
stykami a Anicka dlouho vesela
zlatovlasou hlavinku steskem po
bratrovi. 0 Vojteehovi neslyseli
niceho.
III.
Nestalo se to casto, aby synovc
z domu odbyti navstevovali otce,
lee obcas podivali se pfece v rod
ny domov. Tomas dosel vzdy za
mracen, roztesklem a jak se blizil
k domovu a spatfil dedicne lany,
zmocnil. se jej vzdy vztek a Sal.
Take nesetfil otce vypravnenim
jakych nastrah jest mu probojovn
ti s pytlaky, jakych nebezpeei a
obtizi zakusi pfi namahavo svoji
sluzbe, jak nechce ani pfipoutati k
sobe zenu, kterou b' rana z pusky
pytlakovy neb sekyra odbojneho
drvafe mohla uciniti vdovou a de
ti sirotky. A zle nafikal, jaic jej
tlaci ten pansky kabat dvojiho suk
na, jak by radeji nosil pfes rame
no kosu neb hrabe nez pusku a pra
coval rycem a motykou nez oha
nel se tesakem. Dostal se daleko
do lsu na samotu za fofta.
"Jednou pfece huznas, ze jsem
chtel tvoje dobry," odpovidal pan
tata Toinasovi vzdy stejne.
Antonin oproti tomu byl velice
gpokojen se svym postavenim a
rilrnvjil ntci. ze iest nfece nanem.
teba met na sate porty a knofliky
crbem-ako'lokajov a kocove.
,A&8tmiize honknout na robot-
JS
niky, podepfit si boky proti sedla
kum usedlikum i proti svobodni
kiun k loveni ryb "na lasku" se
dostavivsim.
Vojtechovo odvedeni na vojnu
syn Antonin otci schvaloval. To
mas pak fekl, ze asi to bude stej
na otrocina, at' v cisafske, at' v pan
ske sluzbe, lec ze se z one bratr
vojak aspon po ctrnaeti letech mu
ze vratit a jestli jej na vojne ne
zmrzaci. pfece nekdy jeste sedla
cit. Tfeti syn Jan pusobil otci nej vi
ce radosti, a nemohl se pantata
dockati, kdy bude milacek jeho na
kneze vysvecen.
Dockal se a o Janove primici
sesli se vsichni i ti nejvzdalenejsi
pfibuzni, pozvano vsecko soused
stvo a ani pani ze zamku nepohrd
li pozvanim. Arci pani vrchnova
poslala den pf ed primici na Kuce
riiv statek svoji kuchafku, aby u-
pravila pro pany jidlo tak, jak
jsou zvykli.
Stara Hata pfijala kuchafku si
ce ponizene, jak pantata nafidil,
ale nevidela v torn, co kuchafka
pfipravovala, prave zadnych "di
vu a zazraku," jak se vyjadfila k
domaci dcefi i svoji jIartine.
"To je toho," fekla. "Lehko
peci, vafiti a smaziti, kdyz jiny
pfipravoval. Kufata, kachny a
husy budou arci dobre, kdyz jsme
je krmily kroupami v mlece vafe
nymi, fepou a zrnim, telatko, ze
bylo pod krvavou a prasatka
kdyz dostavala misto splasek sa
me mlicko. A hupict kolace, kdyz
je do testa vajee, masla a smeta
ny habadej, dovedou i jiny zensky
ruce."
"Ale nase pfece ne," minila A
nicka. My dovedeme jenom vafit
a ta kuchafka, ta humi strojit."
"Nevidano, da-li nakym kofe
nim tomu jidlu trochu panskou
SV5HiiK.Taky. to doyedla," hu-
"I nehubac, Hato," vmisil se
do feci mlady novosvecenec, ktery
prave pfichazel po zaprsni, kde
Hata s dcerou a Anickou pafila
drubez.
" A co bych nehubacila, veleb
ny panacku, kdyz po tolikaletein
hpspodaf eni najednou neumim hu
vafit," reptala Hata.
"No, no, vzdyt' bys nestacila.
A tfeba ta zamecka kuchafka stro
jila jako pro pany, ja se tesil zdy
cky, az ty mi upeces svitek, vis
krupicny s bilou omackou a kach
nu s nadivkou. To jsem nepojedl
jinde, nez doma," chlacholil pater
Jan Kucera starou sluzku.
"Opravdu? I velebny panacku,
tohle mam radost, ' ' Hata si utirala
slzy.
Anicka se smala. Smala se vu
bec nyni ustavicne, tesic se na bra
trovy prvotiny. Pfal si Jan aby
mu poslouzila za druzicku a oven
cila mu kalich pfi prvni obcti
mse svatc.
Pantata Kucera byl se bedlive
vyptal, jak to ehodiva pfi tako
vych slavnostech i zajel schvalnc
do krajskeho mesia, by vse po
tfebne nakoupil. Anicku vzal s se
bou, lec skoro toho litoval.
Kdyz totiz divka spatfila kasar
ny a pfipomenula si, sem ze l)yl
bratr Vojtech dovezen, tu dala se
do place tak litostiveho, jako by
jela kupovat sat' smutecni, venec
na rakev druha nejmilejsiho. Mol
ji otec co chlacholit. Vykladal pan
tata Kucera dcefi, ze Vojteehovi
na vojne se dobfe dafi, ze pfisel s
ostatnimi vojaky jak byli k pluku
odvedeni do krasne zeme Italie a
ze zajiste brzy bude dustojnikem.
"Ale ja snad meho bratficka
nejmilejsiho do smrti nehuvidim,''
tesklila Anicka.
"I huvidis a budes se s nim pys'
nit az pfijede v oficirskym kabate
na cisafskym konovi. A ostatne
nejmilejsim bratrem ti ma bjet po
pravu velebny panacek," pouco
vai pantata Anicku.
'Pantato ja byla Vojtiskovi zvy
klejsi nez velebnemu panackovi,
taky v letech jsme si byli btfz. Ve
lebny panacek byl na tech skolach okraslila," fikali pani a blahovy
a spis jsem se ho voslejchala," pantata Kucera radosti jenom za
fekla Anicka. fil.
"A to je fee jako rozpravka," Jediny Aniccin bratr Tomas po
brouknul pantata. Vedl Anicku do blizel zamracene a sestru a kdyz
kramu a radost. mladi zvitezila u hostina skoneena, stoly vyneseny
divky nad litosti, tak ze se tesila a vse se k tanci chystalo, tu pfibli
peknym vecem, ktere videla a kte- zil se k sestfe, vzal ji za ruku a
re ji pantata koupil. fekl: "Jdi holka a zavfi se na ko-
Vybrala si z hedvabnych latek, moru, je zde tolik lunaku na jed
ktere kupec pfed ni rozprostiral a nu holubicku."
roztfasal, na saty takove barvy, "Jak to myslite, Tomasi?" ota
jakou zakvitaly stoliste ruze v do- zala se Anicka. Rikala vsem tfem
maei zahrade. Ze budou ji sluset starsim bratrum die zvyku; vy.
k tern svetlym vlaskum, tvrdil ku- "Jen jdi a i ty vlasy si schovej
ec i jeho zena a pantata ochotne pod satek, takova pasada je pro
vyplatil zadanou cenu. mestske panny a panske slecny a
Pak koupil Anicce k satum jeste ne pro selskou dcerku," zamrace
pentle na fabory, beloucke co vloc ne pravil Tomas.
ky snehove a tak tezke, ze svinuty i "Toz mi to nepfejete!" vybueh
se potezkaly jako dfevo. K tomu la Anicka.
venec z ruzi te barvjT co latka na "Tak ti nepfeju, jako bych sobe
sat se stfibrnymi listky umele vy- pfal sedlacit," Tomas jen septal,
tepanymi ze stfibrneho plechu. j V torn zaznela hudba a pro A
Odvazil tyto pantatovi za stejnou nicku pfibehl syn pana vrchniho.
vahu tolaru znamy stfibrnik, ja- Nez se vzpamatovala, toeili se
koz i druhy venecek propleteny Ispolu v kole. Tomas zamracil se
ruzemi bilymi mlademu knezi na j jeste vice a odesel na zahradu, kde
kalich. Ze neco takoveho si mohou 'podilela Hata zebraky chlebem a
dovoiiti jenom dcerky panske a izbytky jidel. Seslo se jich z cele-
bohatych mest'anii, ujist'oval stfi-
brnik pantatu a ten koupil Anicce
jeste stfibrne pfesky k
mensi na stfevicky.
pasu a
Anicka mela takovou radost, ze
po celou, mnoho hodin trvaiici
cestu neodlozila balicek s latkou a
stuhami, krabieku s venci a sper
ky z klina a vypravovala otci ra
dostne, ze dues, kdrz z domu vy
jizdeli, fincely fetizky na kon
skych prostrojich a u brzdy voziku
tak, jako kdjz rolnicky v zime
laskovnym hrkanim se zrovna
smejou.
Smala se Anicka v radosti mla
di, smala se na svet jako svet na
ni, netusic, ze smeje se naposledy,
ze blizi se nestesti, ktere jako cerv
podhryzne jeji blaho.
Doma cekal jiz na komofe krej
ci 7. mesta, ktery mtl sit Aniuce
saty. Zavf ela jej stara Hata na Jco
moru, jen aby se nijak neprozia
dilo, jake saty bude miti Anicka.
Sama jenom noaila mu jidlo a ok
no zastfeia bilou pifnVou aby aiii
zpovzaaii niicco nezaniwinuj.
'T ?.IJI 1
se siti v rukoii obratneho raiscra
rdi barvbu ruzi.
Vsak take o primici by byli lide
malem pro same pohlizeni na Anic
k uzapomneli na poboznost. Suzo
ve saty menily Anicku temef v ru
zi a venec sedel na vlasech jako
korunka. Dobfe ze koupil panta
ta venec se stfibrnymi listky, po
zlacene byly by se ztratily v te za
plave zlatych vlasu, ktera se ce
chrala Anicce az pfes boky, odni
majic lesk i stfibru i hedvabi.
V rukou uesla Anicka na sklene
nem talifku venecek pro bratra
kneze a kdyz mu jim kalich ven
cila septali si lide, ze vypada jako
andel sestouply s oltafniho obra
zu, kde vznasel se na bilem oblaku
zvestuje klecici deve, ze jest poze
hnanou mezi zenami.
Klonila Anicka stydlive hlavu
pfed tolika k sobe upfenymi po
ll! edy a byla veru rada, kdyz byly
obfady skonceny a odeslo se zpet
do statku. Pfevlekla se k hostine
do bilych kmentovych po matce
satii, ktere ji byl stary mistr pfe
sil, venec si vsak ponechala. Musi
la usednouti podle bratra kneze a
veru, ze ji pfipadalo jako by byla
ne druzickou, ale nevestou, tako
va podivna touha zmocnila se jeji
ho srdecka. Videla po svem boku
ne bratra ale jako nekoho jineho,
jako v mlze a slysela z te mlhy li
chotna slova. Ta slova slysela o
pravdu, dolehala k ni od stolu kde
sedeli synove ufedniku ze zamku,
meskajici na prazdninach.
I od druheho stolu, kde sedeli
sousede a pfibuzni, zaletala k A
nicce take pochlebna slova. Anto
ninova zena, ktera pomahala po
sluhovat, pobizejic k jidlu, pany
ponizene, sedlaky pfatelsky (by
lat' dcerou safafovou z panskeho
dvora), opakovala pfes tu chvili,
ze ton peknou svakrovou se v pfi
buzenstvu pysni lined po velebnem
panu svakrovi.
"To bude panimama; to bu
de svobodnica; to bude Kucerka,"
pochvalovali sousede, pomyslejice
v duchu, ze chteli by syny sem
pfizenit.
"Te jest skoda do sedlaciny; to
je ruze ze selske role; ta by zamek
ho okoli a novosvecenec podal kaz-
demu po stfibrnem grosicku.
"Hato!" zavolal Tomas.
"Co pak, pane fofticku, mysli-
vecku nas?" liehotila se starii de-
vecka.
"Dej ty pozor na to devce, na
Anicku, at' se s ni nestane, co se
stalo s tebou," septal Tomas.
"Matko sedmibolestna ! Toho se
dockat nedej !" vzkfikla Hata
zblednoue.
"Pozdravuj pantatu, nemiizu
se divat na to jeho lisani k pa
num, jdu do svych lesii, jsu tarn
radejac, nezliva mezi lidmi," fekl
Tomas a odesel. Za humny vypalil
pusku. Stfilelo se dnes dosti k o
slave a nikomu by nebylo napadlo
ze table rana napomina, varuje a
snad i hfozi
Ze svetnice znela hudba a zpev
a slunce, niziei se k zapadu, oble
valo svoji zaplavou ten ten Kuce
ruv stary statek, jako by chtelo
vyzlatiti i ty nejtemnejsi jelio
kouty, aby nemohlo nikde se skry
ti a cihati zlo. Vsak ne kleslo slun
ce za hory, zlo se smalo.
IV.
Anicce po chvili pocaly rozpus
tene vlasy v tanci pf ekazeti i chte
la zajiti na komoru, aby si je splet
la do copu.
Nemohla se dostati ze svetnice,
nechteli ji panove pustit ani z ru
kou. Vzdy jeden s ni tancil a tfi,
ctyfi cekali, pfebirajice ji jeden
druhemu i tfeba pfimo z naruci.
A kdyz hudba umlkla, tu pf ipi
jeli pani Anicce o zavod, hladice
ji po tvafich i vasech, az se sou
sedky nad tim zamyslely septaji
ce si, ze takhle by to nemelo byt,
ze ma selska dcera, pfisti selka, si
vsimat pfece vice take selskych
hosti.
Pul hodiny pfed pulnoci rozlou
cili se a odjizdeli pfespolni knezi
i novosvecenec odebral se na loze.
Mel zaf izenu svetnicku ve vymen
kafskem domku pfes dvur, kam
hudba a hluk z hlavniho staveni
tlumene jenom doznivaly. Tam po
kleknul mlady kuez u okna a od
dal se modlitbe a myslenkam. Je
rau nebyo lito selskeho grunhi,
on nesrostl s praci na rodne hrou
de, on nezrel blaho cloveka v torn
ze praci rukou se zivi, pfimo od
pfirody vydobyvaje si chleb, tak
jako pohlizeli na zivot jeho bratfi
Tomas a Vojtech. Neeiril se take
st'astnym pouhou panskou blaho
vuli jako Antonin i stary Kucera,
byl zvykl hledati a nalezati svoje
blaho v torn svem vzdelani, v torn
rozproudeni myslenek, ve vyzafo
vani rozumu a citu. Byl vdecen ot
ci za to, ze venoval jej stavu du-
chovnimu.
Byl Jan dnes unaven, i rad si
po chvili ulehnul. Na zaveseny
nad klekatkem kfiz byl po navra
tu z kostela povesil venecek z bi
lych ruzi a stfibrnyeh listu, kte
rym mu sestficka druzicka oven
cila kalich. V seru letni noci belal
se venecek a stfibrne listy se le
sklr, jakoby na ten stary, dedicny
kfiz, pfed kten'm se modlivalo ko
likero pokoleni Kucerova rodu,
byl sletnul beloucky ptaeek, ma
linka, holubicka s kfidly v tfpyt
ne rose skoupanymi.
Naproti ve statku zaniknul v
hudbe a sumu uzkostny vykfik a
bolestny nafek z komory, kam by
la oslez Anicka pouzivajic chvile
kdy vyprovazeli i zamecti uf ednici
odjizdejici kneze, vklouzla, aby si
vlasy uspofadala. Jako belounka
holubicka mihla se ve svych bilych
,sat,ech chodbou a mezi dvefmi.
Lec za holubickou v zjipeti speli
dravci, huiaci a zahy bolestny na
fek divcin znel v komofe, zaroveii
tu zanikaje.
Nevedela Anicka temef, co se
s ni delo, byla vubee jako zmame-
na hlukem, tancem a pfipijenim,
jen tusila, ze hrozne zlo, hfich, zka
za zmocnily se ji jako spary drav-
cu.
Etino, kdyz se byli hoste rozjeli
a rozesli, vesla Martinka do komo
ry Anicciny. V hluku a sumu, roz
davani vejsluzek a louceni nepo-
stfehlo se, ze Anicky nikde neni.
A kdo postf ehl, myslil, ze asi una-
vena odebrala Se na odpocinek.
Jak se ulekla Martinka vidouc, ze
A.nicka lezi na zemi, bleda jako
ten jeji bily sat, potrhany a roz-
drasany, majic zlate vlasy pocu-
chane a venec daleko odhozeny.
"Anicko, panenko nasa, co je s
vami?" zabedovala Martinka a
jiz bezela ven pfivolat svou mat
ku. Hata byla rada, ze si konecne
oddechne a tu ji pfibehne dcera s
takovou novinou.
Spechala stara sluzka do komo
ry a spatfic Anicku, strnula. Po
slala Martinku pro cerstvou vo
du, Anicku odstrojila a ulozila.
Pak ji omyvala a na zbledle celo
pfikladala satky ve vode namoce
ne i lupeni cerneho bzi a Martin
ce kazala uvafiti hrst zdesence.
Proeitla Anicka ze mdloby, volne
vypila podany odvar a tazala se,
co ze se s ni delo. Ze nevi, zda de
sil ji takovy zly, podivny sen, ci
delo se s ni skuteene neco zleho,
podivneho fekla Hate.
"Nedopoustej Boze,"" vzdych
la Hata.
Anicka usnula a spala az do od
poledne. Pak vstala a vyjdouc me
zi domaci pohlizela na vsecky jak
si cize. Bylo ji jako by se mela
stydeti, klopiti oci, skryvati se
pfede vsemi a v nejblizsi chvili za
se jako by se mela k nekomu pfi
tulit, zaplakat si, pozalovat. -
V nekolika dnech uklidnila se
Anicka a i na statku slo zase vse
v starem pofadku.
Stara Hata chodila jako pod
mrakem. Nemliivila, nez co nejvi
ce musilo byt. Dlouho do noci pak
se modlivala na ruzenci, sedajic
na zaprsni a pohlizejic ku hvez
dam. Vzpomhiala, jak tu sedavala
pfed lety, placic a trudic se a ne
majic sily ani k modlitbe, kdyz by
la poznala, ze hlasi se k zivotu je
ji dite.
Piiter Jan byl povolan na misto.
Daleko od domova, az na Hanou.
Loucil se s otcem vdecne, se ses
tfickou srdecne. INIel odjeti zahy z
rana. Spal malo te posledni noci
v domove. Pfi druhem kuropeni
if'""" ' ' ' ' I?
if
Zasilatelum dobytka
i :
i
Pro spoiehlive a
a
i i
zasilejte vas dobytek firme
INTER-STATE LIVE STOCK
COMMISSION (Incorporated) CO.
v SOUTH OMAHA, - NEBR.
Jsme zafadeni mezi ziskatele nejvys
sich cen a nas obchod byl zbudovan
jedine na zasluze. ZKUSTE NAS! !
? ?
R. L. REYNOLDS, prodavac hov. dobytka
J. R. McPHAIL, prodavac vep. dobytka
JIM DONOHUE, vypomocni prodavac
GEO. ASHBURN, vypomocni prodavac
t
? I
PANI J. DONAHUE,
I
V ufadovne jsme vzdy brzo i pozde.
Tel. v liradovne (office tel.) South 378
zaklepal nekdo a okno jeho svet
nicky. Otevfel udiven okno. Byla
to stara Hata.
"Co se stalo?" tazal se pater
Jan.
"Stalo-li se to, ceho se obavam,
stane se neco hrozneho," septala
stara devecka.
"Proc?"
"Vysleehnete me, velebny pa
nacku," prosila Hata. A nyni vy-
pravela, ceho se leka a prosila
mladeho kneze, at' sdeli pantatovy
jeji obavy. Jan byl vsecek sinavy.
' Jdi, vzbud ' pantatu a pf ived '
ho sem," pfikazoval Hate.
Hata pfitiskla ruku mladeho
kneze k ustum a zaseptala: "Pan
Buh vas za to pozdrav."
Pantata Kucera byl jiz vzhuru.
Slyse od Haty, ze ma pfijiti k Ja-
novi trochu se podivil. Lec sei vol
ne a Hata klopytala za nim.
(Pokracovani.)
Novemu nf ednlat'i-.
teli zasleme tento ro
man od zadatku upln
zdarma.
Tajemny Ostrov!
Od Jul
tuse
ernea.
Tento krasny roman ve tfech
cilaji'ci 525 stranek poslcme na kte
roukoliv adresu ve Spojenych Statech
za $1.50.
AdresBj'te ODVAR KA BROS Clarksoa.
ALWAYS
POPULAR
I
t -
f t--i K ttSjkci Mil I
flJ JT ; rI"
tora KoHf-a Narva Taaie aemel jam iai
ne paroucnicke zachvaty od jara roka 1911.
a v cervnu jsem opet mohl jiti do prace.
Drive se kazdy obaval me dab praci proloze
jsem mel zachvaty padoucnice kaidodease
po mnoho roku, a nyni preji si vsichai abych
pro ne delal, neb vedl, ze nyni jsem jich
sprosten. Lek tento jest jiste poslan od Boha
neb nemuzu jej dosti vynachvaliti.
Walter Heard.
Zazracae !
Grandview, Wash, srpen 1912
Mela jsem padoucnicke zachvaty kazde
dva neb tri tydny od 33 let, kterych me Ie
kari nemohli zbaviti. Od te doby co vsak uzi
vam Pastora Koenig-a Nerve Toaic, nebyla
jsem zachvacena ti'mto neduhem jiz po cele
dva roky a take se cih'm dobre. Pusobi pri
zazracne. Pani J. S. Griffin.
ZDARMA cenna kniha o ruznych nervo
vych nemoci a vzorkova lahev Ieku na kterou
koliv adresu. Chudi pacienti dostanou muj
lek zdarma, ktery pripravolal Rev. Father
Koenig ve Fort Wayne, Ind., od roku 1876, a
ktery nyni pripravujf.
KOENIG MED., CO. CHICAGO, ILL
62 W. Lake Street, poblize Dearborn.
Naprodej v Ickarnach za 1.00 lahev, 6 za $5.
00. Velka lahev $1.75: 6 za 9.00.
poctive obslouzens
T
i i
t l
II
t -
t i
? ?
9
t
9
CHAS. F. COX, riditel (Manager)
FRANK ROBERTS, prodavac ovci
ED. O'BANION, vypomocni prodavac
JOSEPH TOMES, kasir
v ufadovne.
i