Potraviny ze Spojenych Statu bez
pecne na mofi. Britove do
voli dovozy do Hollandska a
jinych neutralnich zemi.
Washington. D.C. Z konferen.
ci nyiri v Loiidyne a ve "Washing
tonu odbyvanyeh se ocekava. ze v
nekolika dneeh dojde k uplne do
hode niezi Spoj. Sfaity a Velkou
Britanii ohledne dovozu ainerie-
kyeh vyrobkfi do neutralnich zenrijmho vyboru odhlasovali. a by "va
a dopravy vyrobkfi onech zemi ja- jlecna' dan z gasolinu ve vysi 2
koz i tech nyiri valcicieh do Spoj. entu gallon nahrazena byla dairi
Statu, aniz by jim v torn bylo bri
tickymi nebo francouzskymi kriza
ky prekazeno. Praviri radce Lan
sing podal vypoved". v niz poprel,
ze by byl briticky velevyslanec dal ikovato dan vynesla $16,000,000
upozorneiri, ze Velka Britanie za- roene. Majitel auta o 30 konskych
niysli zabaviti zbozi zanesene jako ;siiach platil by $7.50 roene. a to
podnrinecny kontraband, ureene j vanrik pri prodeji takoveho vozu
do Nemecka. i kdyby vezeno najzaplatil by dane $30. Senator Wil
neutralnich lodieh a ureeno dojlinms navrhl dodatek, a by byla
neutralnich pHstavu. Ano. drive uozeiia taxa vseni vladirim uredni
jeste velevyslanec Sir Cecil Spring kum. vyjimaje presidenta, prise
Rice uvedomil zahraniciri odbor, diei nejvyssiho soudu a kongres
ze Velka Britanie nebude pfekazet 'niky ( !. ve vysi jedne poloviny
vozbe potravin ze Spojenych Sta-jproeenta z jejich rocniho pfi'jnui,
tu do Hollandska. Velka Britanie a a by vyloueena byla taxa z ura
rovnez pfivolila propustiti vsech- zoveho odskodneho a z pojistek
ny zabavene naklady zbozi, jakmi-:proti urazu. V jinem dodatku se
le se zjisti, ze byly urceny do neu- Inavrhovalo, a by maloobchodnici
trahrich zemi.
Smutne shledani nevesty se
zenichem.
Mlada Berlinanka, jejiz zenieh
se s ni rozloucil as pred 14 dny, a
by odtahl do pole, obdrzela tyto
dny postovni listek od sveho zeiri-
cha, datovany zase jiz z J3erlina.
Oznamil if. 7.e ies- lehee ranen a
byl jiz dovezen nazpet. Muze jej
pry v nemocuici navstiviti. Bylo
to shledairi srdecne a pfece bolest
ne. ';Lehke poraneiri" bylo ztra
ta ruky. Druheho due obdrzi zase
se domu uavrativsi nevesta jeste
dopis milencuv: nevi pry jeste ce
lou pravdu: ztratil pry take no
hu. A kdyz ji nyiri zase spatfil
uplne zdravou a svezi.neniuze pry
se odhodlati pripoutat jeji zivot i
ua dale ku sve rozstfiltiie existen
ci. Vraci ji slovo, ktere byla kdy
na dale ku sve rdzstf ilene existeii
cete? Dve hodiiiy pp te'dostavila
se zase do nemo.cnice, jtlpprovaze-
na obcanskyin uredHifceiii sveho o-
.kijesu. Oddavky' byf ihned -vyko-'ale
naiiy. " ' '
r
"V Berline dp l. ledna."
Ackoliv vseekv valeciie plauy
jsou pfisne stfezeny, y Petrohra-1
de se vseobecne doznava, ze Ru
sove jsou rozhodnuti dobyti Ber
lina do due 1. ledna. Cela aktiviri
ruska armada, v poctu nekolika
milionu muzu, nalezd se na pocho
du k nemeekym hranicim. Ve
sprave ruskeho generala Rennen
kampfa se udava, ze nemecky
cisaf Vilem rn'iii osobne fidi ne
mecke operace ve vyehodirim
Prusku.
Valka a bursa pfed sto lety.
Je zajimavo porovnati nahled o
vlivu bursy na hospodafsky zivot
pfed 100 lety s dnesnimi bursovni
mi pomery. Kdyz kratce pfed u
dalostmi, jez vedly ke konecnemu
zniceiri Napoleonovy arniady v
bitve narodu u Lipska, pocala bled
nouti hvezda Napoleonovy slavy,
proskakovaly na pafizske burse
nepfiznive zpravy a nasledkem hy
lo velke klesnuti kursu francouz
skych papiru. Policejni ministr La
vary poslal o tom Napoleonovi si
frovanou depesi, na kterou dostal
od cisaf e z Drazd'an dopis, dato
vany 3. fijna 1813. Dopis znel:
Vas dopis jsem obdrzel. Divim se
jen, ze se vubec muzete zabyvati
bursou. Co je Vam'do klesnuti pa
piru? Vsichni, ktefi nyni prodali
rentu za 60, koupi ji znova za 80.
Cim mene se budete starat o celou
zalezitqst, tim lepe je to kazdym
zpusobem. Je pfece zcela samozfej
me, ze v nj'nejsieh dobach musi pa
piry vice nebo mene klesnout, jen
je nechte, at' delaji, co chteji ! Kdo
ma z toho skodu ! Jen ti, ktefi jsou
tak omezeni a papiry prodavaji.
Nikdo jich pfece nenutil a tak je
fjkoda, kterou utrpeli, dobrovolna.
;3Iicha-li se polieie do takovych ve-
ci a uplatnuje, svuj vliv, je to zce
la nemistne. Kdyby renta klesla i
na 6, riic to neznamena, jen kdyz
jsou- plaoenyuroky. Nejjistejsim
prpstfedkemzborsiti zlo je, bude-
teU-se dp- toHo, miehat a pfikla-j
dat toinu nejakon dfilezitost. Pro
toze neprijmiam pujcek a take .mi
v budoncnosti jich nemam zapo
tfeb netykaji se nine a spravy
tyto bursovni historky ani v nej-mensim.
Da.fi z aut na miste z gasolinu.
"Washington. D. C. Demokratieti
clenove uzsilio senatniho finane-
z automobilu. a to v pomeru 2o cen
tu za kazdou konskou silu pro ma
jiteie a $1. pH prodeji auta tovar
lriki'in. Vybor odhaduje, ze by ta-
lihovinaiui zdaneni byli od $25 do
$000 rocne,' die rozsahu jejich ob
ehodu. Sir John French,.
jenv byl poveren vrehirim veleirim
anglicke arniady ve Francii, naro-
dil se roku 1S52. je nm tedy dues
G2 let. Puvodne byl v nainornic
tvu. do nehoz vstoupil roku 1866
jako kadet. Za sve dlouhe vojen
ske drahy ziskal si nesporne vel
ke zasluliy o anglicke vojsko. tr
ba ze se jelio energii nezdarilo. u
ciniti anglickt vojsko britkou
zbrani. R. 1874 pi-estoupil k arnia
de. Sudanske tazeni roku 18S4
1S85 jirodelal s 19. husarskym plu
kem. jehoz veleni prevzal r. 1889 a
mel az do r. 1893. JI. 1895 stal se
vehtelem 2. jizdm hngady, r. lb-1
... .
00 prevzal veleni divise jizdy vjsimu. Najhnani jest nejhojnejsi
Xatalu. Po skonceni burske valley
stal se velicim generalem 1. armad
iriho sboru a r. 1907 chefem gene -
raiiriho stabu .Pak se stal general-
inhn inspekiorem anglicke arniady,
vzdal se nedavno teto hodno-jeeny
jstiz diivodu ulsterske otazky. Byl-
(li vubec ucinen pokus o vycvik an-
glickeho vojska primefeny vojsk(pro tuto zemi maji pfistehovalci. j pozorovany. Jak se oznamuje, ne
ostatnich evropskveh velmoci, jest Vyjimaje Texas a Oklahomu pri- Uvjxy se pr. tom adne nehody,
to- vyhradni zasluhou sira Johna
Frencha. ktery ve svem postaveiri .
ehefa generalniho stabu brzy po-,
jznal. ze vycvik muzstva je nejbo-
llestnejsi strankou celeho vojen
s-tvi. Protoze sum mel v poli dosta
tecne pfilezitosti prakticky vy
zkouseti jim uznavane zasady vy
chovy vojska, neni divu, ze si pfal
vyuzitkovati je take v dobe mini.
Tak vesel r. 1907 do anglickeho
vojska novy dueh. Velka cvieeni,
pochody, manevry v dosud nepo
znanem rozsahu staly se pravid-
lem. Vycvik dustojniku i muzstva
bvl od chvile, kdv sir French do
stal vedeni vojska do rukou, dFe
pevneho systematickeho cvicebni
ho planu, ktery ovsem namnoze
stroskotal na vnitfnich opacnych
snahach anglickeho vojska. Zadny
druh zbrani nebyl zanedbavan. De
lostfelectvo melo pfilezitost vy
zkuseti sve umeni pri velkych cvi
cenich, jizda ve svem vyznamu ja
ko vyzvedny prostfedek dostala se
vice do popfedi od te doby, co
French poznai strategickou cenu
vyzvednych hlidek jizdy. Vyznam
ne cvicebne pochody pechoty by
ly od te doby na demrim pofadku.
Aby take diistojnici, pfedevsini
vyssi, pfisli k svemu pravu, byla
jim casto dana pfilezitost pfevziti
veleni velkych smisenych svazu
pri rozsahlych cvicenich. V bur
ske valce vyznamenal se French
due, 15. unora 1900 u Kimberleye
a od 10. do 12. cervna u Pretorie.
Vzacny pfipad sfiatek
v zastoupeni.
Praha. Due 3. zafi konal se
zde sfiatek, jaky byva zvykem sice
dosti casto u korunovanych hlav,
ale velmi f idky mezi nizsimi smr
telniky. Polni superior Ant. Vones
vykonal ve svych uf adnich mistno
stech v Kannelitske ulici na Male
Strane siiatek v zastoupeni. Zeni
chem byl setnik pes. pi. c. 16 Ru
dolf Letz a nevestou Anna sleek1
tiena Strakova z Hohemvaldu,
dcera zemfeleho podplnkovirika v.
v. Straky z Hohemvaldu. Pone
vadz zenich dli na bojisti, zas'tupo
van by podplukovirikem Aloisem
Willi elmem od S. sboroveho veli
telsrvi. Ovseni jenom pri svateb
niin obradu.
V celych Spojenych Stanch se
farmy pronajimaji,
ale nikde ne vice nezli na jihu.
run dale na jili. tun vice je zvyk
ten rozsiren. Ve statech Tennessee,
Kentucky, Virginii a Several Ka
roline obnasi procento farem ro
najatych od 26 do 42 procent ves
kei e jtudy. odtud na jih vsak je to
ho mnohem vice. Vyjimaje Flori
du kazdy stat ma pronajatych t'a
reni vice nezli polovicku. V jIis
sissippi jest jich dokonce vice nez
li 66 procent. Ve statech Delawa
re, Marylandu a Zapadni Virginii,
ktere lezi na hraniei. cini to okolo
40 prooent. Celkem je v techto
statech jiznicli, jichz se pocitii sest
nact. 49 procent vsech farem, kte
re obnasi asi tretinu vsi vzdelane
pudy. Vice se na jima ji farmy ma-.
le nezli velike. Jih prave jest kra
jinou nialych farem a lacine pudy
Mnoho farem prodava se tu po
$10 akr a neni mnoho takovych,
ktere by vynesly $30 a $40 za a
kr, coz by byla v mnoha statech
zapadnich cena nepatrna. Lepsi po
mery jsou jen v Texasu a Oklaho
me, kde jsou pfistehovalci dobfi
rolnici. V ostatirich jizirich statech
je nejen lacina puda, ale i mizerne
budovy, hubeny dobytek a herlo
statecne stroje. Stoakrova farma
ska,na severu ma budovy prumer
ne v eene dva a pfilkrate vetsi
nezli farma jihanska, ktera je
vzdelavana bud cernochem anebo
Amerikanem stejne lenivym jako
cernch. Se stroji a dobytkem je
to take takove. Jisto jest, ze pro
pronajimani nijak farme nepo-
slouzi a na cene nepfida. Ale po-
w 1 1-11 I
zoruje se v torn snnu-u oorat k lep-1
tarn, kde zije nejvice cernochu,
(ale pomalu pfece jen si cernosi
lpudu zakupuji a stavaji se vlast -
nimi pany. Ackoli jihanska farma ijezeitlivost. Tento novy zpusob le
u porovnairi se sever anskou ma 5en zkousen byl poprve na uni-
asi tretinu, pfece jen cen'ta
rok od roku stoupa. Je to zase je -
den z mnoha dokladfi, jakou cenu
stehovalci o zadny jizni stat fak -
fka ani nezavadi. Nejlepsi, nej -
vzdelanejsi a take nejcennejsi far -
my jsou prave ve statech, kde je'
pf istehovalcu nejvice. Ze je na ji-. S11aclriiije tim, ze tu neni tech bo
hu puda urodne, je znamo vseobec- iestyCh zachvatu, ktere jinak
ne. Bylo by jen na ni tfeba lep- poro;i doprovazeji.
sich farmafu a lepsieh spolecen-
skych pomeru, aby vice vynsela.
Ruska dela
dobre stfih'.
Z bojiste rusko-nemeckeho se
oznamuje, ze Rusove s velikym
zdarem pouzili novyeh svych del
velkeho kalibru poprve pri te pfi
lezitosti, kdyz odrazeli litok Nem
cu, jiz si chteli vynutiti pfeehod
pfes feku Nemen. Dela vynikaji
zvlaste svou dokonalou pohyblivo
sti a pfesnosti. Rusove doufaji, ze
se vyrovnaji vsem nejlepsim neme
ekym delum, s jakymi se dosud set
kali na vyehodirim bojisti. Dve ta
kova dela umlcela iiplne nemeeke
batterie na Drusseniki behem de
seti minut. Pobila vsecky nemeeke
delostfelce, a nepfitel byl nucen
opustiti sva dela i sve velike zaso
by. I berlinsky list Lokal Angtiger
doznava, ze tato nova ruska zbran
jest obdivuhodna a ze Rusove stfi
li velmi pfesne. Zvlastni pozor
nosf venuji vyhledani mista, kde
jsou nemecti diistojnici, hlavne
vrchiii velitelstvi. Stfili tak dobfe,
ze generalni stab obycejne musi
se stale stehovati z mista na nristo,
aby se pfed nimi'ukryl.
Na bojisti na Nemenu Nemci svo
ji biteviri cam stale rozsifuji, z ce
hoz jest patrno, ze dostavaji znae
ne posily. Posledni jejich fronta
bvla dlouha. sedmdesat mil od Sim
mo k Osovjeci. Meli tu dvanact
armadnich sboru. Pomalu nebude
vychodni nemecka armada o mno
ho mensi nezli zapadni: Vzdor to
mu vsak dosud Rusove nad;.nimi
vitezi. Neustale se dafi odraziti
vsecky jejich utoky, zabraniti pre
chodu pfes feku a zhnati je tficet
mil zpiitky. Rusove maji vyhod
nejsi posici. Pravy bfeh feky, kte
ry maji obsazeny, jest vysoky,
kdezto levy jest nizkou rovinou,
po niz se voily Xemenu casto roz
levaji. Dale odtud jsou nesmirne
rozsahle baziny. Inoho nemec
kych del uvizlo tu a musila byti
oj)Ustena. Nemci se na severu za
kopali mezi jezery. jez jsou od se
be oddelena jen uzkvmi pi-uliy su
clie zeme. ale byli odtud vypuzeni.
V bitve u Drukenik ztratili Xe-u-ci
20.000 inuzu. Pr&i ustavieiie. coz
vojenske operate znaene zte.uji.
Podvecereis spanek,
Podvecerni spa nek, po anglicku
"twilight sleep", jest poeticky
nazev, kterv romanticky naladeni
lekari dali zvlastiriniu zpUsobu o
setroVf'nri zen pri porodu. -ilatka
timto novym zpusobem os.trova
ua neciti zadnych bolesti. ani se
nepamatuje na ty hrozae zkuseno
sti, kterymi ji bylo projiti. Xove
leceiri ma vsechny vyhody jako
dosud obvvkle pouziv.ini anesthe-
tickych prostredkuv, etheru nebo
chloroformu. ale jest uplne pro-
sto jejich nebezpecenstvi i jejich
;n.letlkfK Tyto nove prostredky .,i
ci vscchnu citlivost vuci bolesti.
Ale ony pusol)i jeste dale. Chloro
form take nici pocit bolesti. ale
nezastavi ucinky teto poruchy na
telesnou soustavu. Tyto ucinky
l)rojevuji se pozdeji otfesem ner
vu (surgical shock).
Jak se tvrdi s povolane strany.
probuzeni z takoveho podveceriri
ho spankn nebyva prov.'izeno ni
jakym otfesem nervovym. Spiinek
totiz mimo jine privodi take upl
nou amnesii cili ztratu pameti po
celou dobu bolesti.
Osvedci-li se tento novy zpusob
I osetrovani rodicek, bude to jedno
z nejvetsich dobrodini pro zeny.
Sj)anek privodi se vstrikovanim
leku pod kuzi. Nej drive vstrikuje
liarkophen, nripravenv z opia
! p ftl 10(iny p0 kaf. ?0eiie
vstrikovati lek zvanv scopalamin
' a p0kraguje tak
:stavj zadouci ai
dlouho, az se do-
anesteticke ucinky,
versite ve Freiburgu,
! ponzito ve vice nez
kde ho bylo
5000 pripa-
iciecu ktere vsechnv bvlv vedeckv
jani se nedostavily zadne spatue
. liasieakv. Pacientkv neeiti zadne
; lolosti, ani neeiti vvsileni po po-
- ,. p0i.0Zeni ditete velice se u-
Je zfejmo, ze tento novy zpu
sob osetfovani rodicek muze miti
znacny vyznam pro vsechno lid
stvo. Nebot mnohe zeny boji se
niatefstvi jen pro ty hrozne bole
sti, ktere s porodem b'vaji spoje
nv. Budou-li tvto bolesti odstra
neny, niatefstvi stane se popular
nejsim. Sbirka starych minci
Stryce Sama.
Kollekce starych minci v Na
rodnim luseu ve Washingtone
ma asi 6,000 kusu, mezi nimiz na
lezaji se mnohe vzaene exempla
fe, pocitaje v to nejr'asnejsi min
ce cinske, ktere razeny byly asi
a- roce 2254 pfed Kristem. Zajima
ve jsou jmenovite ony, ktere na
zyviiny byly obchodnimi penezi,
z nichz nektere jsou 4,000 let sta
re. Pozoruhodne jsou tak zvane
"nozove"' cinske penize, ktere xo
dobaji se starvm tenkym zelizkum,
jichz uziva se na oehrannych bfit
vach. Zda se, ze nuz byl prvirim
obchodni martiklem v Cine. Pu
vodni obyvatele Ciny hotovili no
ze z ruznych kovu a svoje zivotni
potfeby nakupovali si za tyto ne
umele noze. Proto je pfirozeno,
ze pro prvni sve penize pfijali
tvar nozu. Vetsina techto penez
je hotovena ze zeleza a merii a
jsou mezi nimi mnohe, jez zhoto
veny byly ze zlata a olova. Tato
kollekce cinskych penez ziskana
byla od George B. Glovera, ktery
delsi dobu v Cine stravil a sebral
mince ruznych dynastii az na do
bu pfitomnou. Jsou tu mince ze
vsech period- od roku 2254 pfed
Kristem. Z Japonska ziskario tiy
sfiifiaatfaffiaa!ftffigifiBgifaniriiigfa
23c Evropska valka! 23c
Pfekvapeni pro i.as i p:o nae odberatele. Jsme nuceni zdra
ziti nasi
SPECSAUTU O 2 CENTY NA LIBRE.
eXst'astna evroj)3ka valka zavinila, ze se vsechno zbozi hodne
zdrazilo. Ackoliy kava stoupla pfes 3 centy na libfe, zdra
zujeme tuto pouze o 2 centy. By se pfedeslo vsemu nedorozu
nieni, laskave za.lanic vsechny odberatele, by si povsimli, ze
pocinaje
22, srpsia budeme prodavati nasi Spe
ciality za 23 centu libru.
Dalsi druhy 25 a 28 centu. Pidliberni vzorky kavy, caje a ci
korie zasleme zdarma na pozadani az do domu. Do pnzne
vsech krajanu porouci se nadale A'as prviri cesky velkoob
chod kavou, cajem a ceskou cikorii v Ameriee.
JAVA COFFEE MILLS
E. J. Petru, majitel,
17031708 So. RACINE AVE..
CHICAGO, ILL.
Roman - Buffalo - Bill
Odrodilec Kenton King El Ramon. loupezmk od Ria Grande Krasna Iovkjme
z Perchida El Sol. postrach slepi Mexikan Maio kni'ze hor Stralidlo na stepi.
Kteroukoliv z vyse uvedenych knizek posleme na kte
roukoliv adresu.vyplacene'za 25 centu kus aneb pet knizek za
$1.00. Knizky jsou v uhledne papirove vazbe a obsahuji 70 stra
nek. Kaada knizka jest sama o sobe ukoncena a jest velmi
lacina za cenu za kterou ji poskytujeme- Objednejte dokud
zasoba staci. Adresujte: ODVARKA BROS., CLAEKSON.
lo pro tuto sbirku mnoho eennyeh
jminci, zlatyeh, stfibrnych a mede-
nveh. Ve sbirce, jez ziskana bv
la od Henry Adamse, nalezii se
mnoho minci z evropskveh kra
llovstvi a tez nekolik starych gro
jsu ceskych. Jsou v ni i mince ji-iho-americkych
republik. Polska
Narodni Alliance ve Spojenych
Statech dala Xarodnimu Museu
uplnou sbirku minci ze vsech pe
riod Polsky v dobe jeji slavy. Pfi
sbirce minci naleza se tez sbirka
medajli, hlavne americkych, z do
by pfedrevolucni, revolucni, ruz
uych valek a obcanske valky. Me
zi mincemi a medajlemi nalezaji
se velmi cenne sbirky penez z An
glic, Franeie, Belgie, Italic Ho-
andska, Norska. Portugalska, Ru
ska. Svedska, Porto Rica a Fili
pin. Pekna je sbirka Spanelska
a jeho kolonii. Ve sbirce minci
Stryce Sama naleza se nekolik
'minci, jez jsou jedinymi exempla
fi, na nasi dobu zaehovanvmi, a
proto sbirka tato nui neobycejne
velkou cenu.
I
Lekarna na prodej.
Proda se za velmi vyhodne pod
minky dobfe zafizena lekarna v
ceske osade. Jest to jedina. lekar
na ve meste a obchod jest dobry.
IDobra. pfilezitost pro ceskeho le-
kafe. O cenu a dalsi piste na
Odvarka Bros., Clarkson, Nebr.
Z prazske domacnosti.
"Dneska zase t a smetana nesto
ji za nic. Je to modre jako chrpa !
Cim to je? Oiiehdy, neni to davno,
byla tak znamenita "
"Jo, to bylo, jak byla u naseho
mlekaf e sueho "
Rozumeji si.
On: Nepfijdu-li domu do desiti
hodinj pak uz na mne necekej !
Ona : Tot se vi, ze nebudu a ne-)judes-livd6ma
v devet, tak si jed-
j&bdiise prbftebe dojdu.
Hi
!fi
23c
Prostof eky. Milousek : ' Tetic
ko, ty jsi byvala v mladi svem spi
sovatelkou, je-li pravda?" Te-
ticka: "Proc tak myslis? jVIi-
lousek: "Matinka vcera povidala.
ze jsi nadelala tehda mnoho pekv
9
nvch historek.''
ALWAYS
POPULAR
Ctete! Ctete!
"Moc kletby aneb ne
st'astny rod Hab
sburku", sensacni roman y Rakousku kon
fiskovan. Krajne napinava cetba
tato jest uplnym vylicenim priser
nych udalosti rakouskeho dvora,
ktere sveho casu ohromovaly cely
svet. V dile tomto osvetlime pfi
pad nasilne smrti korunniho prin
ce Rudolfa,. jeho matky Alzbety,
napiseme podrobnosti o bratru ci
safove Maxmilianovi a o tragic
kem skonu naslednika trunu a je
ho zeny. Roman vychazi ctrnacti
denne. Pfedplatne na 10 objem
nycli cisel $1.00 s postou.
Fr. R. Okrina,
knihkupectvi
BRUNO. NEBRASKA.
Padoncnicke zackvaty.
Golconda, Nev. duben 1912
Od te doby co jscm zapocal uzfvat Pas
tora Koenig-a Nerve Tonic nemel jsem zad
ne paroucnicke zachvaty od jara roku 1911,
a v cervnu jsem opet mohl jiti do price.
Drive se kazdy obaval me dati praci protoze
jsem mel zachvaty padoucnice kazdodenne
po mnoho roku, a nym preji si vsichni abych
pro ne delal, neb vedf, ze nyni jsem jich
sprosten. Lek tento jest jiste poslan od Boha
neb nemuzu jej dosti vynachvaliti.
Walter Heard.
Zaz
racne !
Grandview, Wash, srpen 1912
Mela jsem padoucnicke zachvaty kazde
dva neb tfi tydny od 33 let, kterych me le
kari nemohli zbaviti. Od te doby co vsak uzf
vam Pastora Koeni(-a Nerve Toaic, nebyla
jsem zachvacena timto neduhem jiz po cele
dva roky a take se citim dobre. Pusobi pH
zazracne. Paai J. S. Griffa.
ZDARMA ceda4 m!m o ruznych aervo
vych nemoci a vzoriova lahev leku aa kterou
koliv adresu. Qiudi pacienti dostanou muj
lek zdarma. ktery pripravolal Rev. Father
Koenfg ve Fort Wayne, Ind., od roku 1876, a
kteryr- nyni pripravujf.
KOENIG MED, CO. CHICAGO, ILL.
62 W. Lakf Strvct, poblize Dearborn.
Naprbcfej v lekirakh za 1.00 lihev; 6 za $5..
00. Ve&i IaKVI.75: 6 za 9i.
