I
1
Strasiiva zbran
Francie.
Cela. fa da novych vrazednych
nastrojii, ueinku dosud nepozna
iiych, objevila se v teto valce, a by
rozmnozila jeji hruzy a urychlila
pobijeni nepfitele. lylo by nemoz
ne, a by take v tomto ohledu ne
drzeli primat Xemci. ktefi behem
posledniho etvrt stolen vC-novali
vsecky sve snahy a vsechen svuj
dimiysl na vyrabeni nieivych pro
stfedkii pro valku, na kterou se
pfipravovali. Xejuchmejsi zbrani
v pfitomne valce, jak se zda. uka
zala se byti dela, kdezto Zeppeli
novy vzducholodi a aeroplany ne
splnily eelkem ocekavani. A Nem
ci v tomto oboru vyrukovali s
hmozdifem, jenz pfekona vse. co
lidska fantasie dovedla si vymyslL
ti. Toto nesmirne delo, raze 42
centimetni, vrha. stfelu straslive
sily do vzdalenosti dvaeeti mil,
takze mfize miti umisteno v posi
ci, kam zadna nepnitelska stfola
nedosahne. S temito dely dobyto
bylo konecne Lutiehu; pod jejich
narazy padla Maubeuge. A XCmiici
si slibovali, ze take opevneni pa
fizska neodolaji temto netvorum,
jakmile budou jedenkrat na ne na
mifena. Ale Nemciim nedostalo se
pfilezitosti, aby molili namontova
ti tato dela v dostfelu Pafize: je
jich armadu, ktera snesla se jako
pfival Hunu ze severu, stejne ry
chle, ba mnobem rychle ji byla nu
cena couvati zpet. Ale jest po
chybno, ze by se Nemeum bylo
dostalo pfilezitost k provedeni
vandalskeho zameru, bombardova
ti Pafiz. i kdyby byvali byli s to.
sevfiti Pafiz zeleznym kruhem ob
lezeni. Jeden z pafizskyeh casopi
su nepsal v te dobe, kdyz Xemci
byli nejblize Pafize :
"Jsou-li Nemci opravdu od
lodlani, pfovesti svuj zamer az do
koiKre" a zniciti Pafiz stfelami
.evyeh hmozdifu, pak necht' jsou
pfipraveni, ze i Francie ma po ni
ce zbraii, ktera muze vnesti uovou
liruzu do nelidskych iitrap pfitom
ne valky.' Jakii jest to zbraii, ve
ktere spatfuje Francie posledni a
bezpecne iitociste proti vpadu liar
baru 1
Jest to turpinit. Jiz z pocatku
valky se oznamovalo, ze slavny
francouzsky cbemik, Turpin, nabi
dl vlade novou tfaskavinu pro
obranne ueely. Tato nova tfaska
vina, objevena Turpinem, vynalez
cem jinycli straslivych tfaskavin,
melinitu a lydditu, kteryeh se jiz
uziva k naplriovani vybusnych
stfel, jest beze vsi pochyby nejdes
nejsi vybusina, ktera byla kdy
znama. V Anglii debatuje se hor
live o torn, zdali Francie skuteene
uziva turpinitu v pfitomne valce.
"Ccinky teto tfaskaviny jsou tak
smrtici, jak se oznamuje, ze kazdy
zivouci Ivor jest zalmben v polo
kruhu 400 yardu kolem vybucb
nuvsi stfely, turpinitem naplnene.
Cele setniny nemeckyeb vojakfi
nalezeny hyy mrtve v zakopecb,
s puskami v rukou, bez znamky
zraneni na tele, ale dosud stojici
v fade, jako by byli zivi. Londyn
sky casopis Daily Express sdeluje,
ze jisty muz, jenz jest zna mredak
torovi dlouba leta, a jenz jest ob
vj'kle dobfe informovan, vyjravel
mu nasledujici o turpinitu :
"Pouha nahoda umoznila mi by
ti svedkem prvnich zkousek s uo
vou tfaskavinou. Xa rozloze pisee
neho pozemku v rozloze asi 400
ctverecnich yardu, zfizena byla
prozatimni ohrada pro ovce, s
dfevenym plotem. V teto obrade
umisteno bylo asi dvanact ovec a
dva sesli, stafi kone. Jeden z koni
zvykal spokojene pfehousl sena a
druhy tf el se o stul v plotu, kdezto
ovce seskupeny byh' v jednom ro
"hu. Takovy obrazek se mi naskv-
toval, kdyz jsem bledel kukatkem,
kdyz pojednou z paliorku 2,500
yardu daleko zaznela ostra, hluc
na rana a fezavy zvuk male stfe
ly, tak jako kdyby nekdo vzal
kus hedvabne latky a rychle ji roz
trhl na dvi. V otevf enem prostoru
v ohrade znela explose. Ovce do
sud byly seskupeny v jednom ro
hu, a jeden ze starych koni byl
zdanlive opfen o kul. Druhy kun
lezel vedle neho. Kdyz o deset mi
nut pozdeji dorazil jsem k ohra
de, ovee vypadaly, jako kdyby by
ly zkamenely. Vetsinou staly,. jed-
na opfena o druhou. Tfi nebo ety
fi lezely. ale vsecky lyly mrtve, s
oeima otevrenyma a jazykem vy
plazenym. lyl to desny pobled. A
pfeee ze vseeli zvifat jenom onen
stary kun, jenz pfezvykoval seno.
byl zasazen ulomkem stfely. Dru
hy kuii najiolo padal, napolo stal,
opfen o plot, s pfednima nohama
vzepfenyma v pfed, zadni nohy
niaje slo.eny pod sebou na pisku.
C)"boje byli okamzite usinreeni.
Ve vzduehu nesla se slaba vune,
odobajiei se vyparum methylo
veiio lihu. jako smisenym se sil
n'm z.'ipaehem mentholu. Pozdejsi
experimenty konany byly v mefit
ku daleko vetsim na franeouz
skyeh vojenskyeh taborech v Cha
lonsu a IMailly. Z ureitych duvodu,
ktere neniolm pfitomne udati.jsem
Ijievne pfesvedeen. ze francouzska
armada neuzila teehto stfel v zad
ne velke mire v pfitomne valce.
Podle vseho jednou nebo dvakrat
ueiiHMia byla zkouska za skutec
nyeh biteviueh pomeru. ale ne vi
ce. Ale ze teto straslive tfaskavi
ny bude uzito v takovych pfipa
dech. jako kdyby ku pfikladu uci
nen byl pokus. vziti Pafiz utokem,
o torn nemam nejmensi jiochyby.
Ale jsem pfesvedcen, vzdor tisi
eum bomb nyni pfipravovanych a
specialnim prist rojum nyni odle
vanym. ze teto tfaskaviny jjiz
jedina stfela o 56 librach jest s to
usmrtiti. doslovne vzato "zkame
niti vsecky zivouci bytosti v
okruhu 400 yardu uzito bude
jedine za okolnosti nanejvys zou
falych, a to vyhradne s naprostym
svolenim spojeneu Francie.'
To tedy jest ona neznaina, stra
siiva zbran, ktera vysvetluje onen
podivny. nepochopitelny tehdy op
timismus franeouzskeho vedeni,
kdyz armada nemecka stala jiz
pfed samymi branami Pafize. Lze
se pouze diviti sebeovladani Fran
couzu, ze nepouzili teto tfaskav
iny pfi bombardovani Remese a
paleni vesnic na severu Francie.
Ostatne valka tato neni dosud
skoncena, a kdoz vi, jake hruz
n.hn jeste pfinese. I bez tohoto pe
kelneho pfistroje valka ukazala se
dosti pfisernou. aby jioskytla ne
zvratne argumenty proti militaris
niii, pfes vsechnu pfisnou censu
ru, jez deje se hlavne z toho ucelu,
aby vsechen ten des nepfimel lid
stvo k rychle revoke jiroti tomuto
nesmyslnemu vrazdeni. ylo by
straslivym fizenim soudu a nej
krutejsim trestem, aby teto nej
hroznejsi zbrane valecne ouzito
bylo proti tern, kdoz valku vyvola
li a schvaluji. a ve valecnem fe
mesle spatfuji povoh'ini zcela
cestne.
Antverpy a
jejich opevneni.
Antverpy uvadeji se dues jako
jedna z nejsilnejsich pevnosti Ev
vopy. V Belgii pomyslelo se uz
davno na pfipad, ze by nektera
mocnost nechtela respektovati ne
utralitu zeme. General Prialmont
dobfe chapal, ze belgickemu voj
sku bylo by tfeba pevne opory v
silnych tvrzich a proto v roce 1S59
dal opevniti Antverpy takovym
zpusobem, ze malo ktera moderni
pevnost muze se jim vyrovnati.
Venee ctyfieet sedmi tvrzi, ktery
saha na severu az k hranici nizo
zemske, haji toto bohate pfistavne
mesto a feku Seldu, jejiz sirokym
fecistem nejvetsi koraby sveta
vjizdeji do bezpecnych basinu ant
verpskych pfivazejice z dalekych
zemi obili, bavlnu, kukufici a jine
zbozi.
Antverpy jsou tedy jednim z nej
vyznacnejsich )fistavu evrop
skyeh a nejpevnejsi pevnosti za-
roven. Kdyz stojite v sirokem pro-
menoiru na bfehu Seldy a divate
se se zajmem, jak stroje vyssavaji
obili z utrob mohutnych lodi trans-
atlantickych, jak jefaby zdvihaji
z palubj tezke naklady jako hrac
ky, nepozorujete ani, ze stojite na
miste vojensky chranenem, ze pro
ti sobe na druhem bfehu feky ma
te jednu z nejvetsich tvrzi ant
verpskyeh Fort de la Tete de Flan
dre a nedaleko ni tvrz Isabtlinu,
ehranici mesto na strane pfistavni.
Jen zeleny bfeh vidite, kde mezi
stromy zdviha se nepatrny kope
cek, v jehoz betonovyeh utrobach
skryvaji se dela a vojacij kopecek,
jkrery v pfipade potfeby muze
'chrliti ohen do fad nepfatel. A
iak ehraneny jsou Antverpy ko
lem dokola silnymi tvrzemi, jimz
k ochrane jrfispiva i Selda, s mof
(skyrn pfilivem. Kolem opevneni
!ze totiz uapustiti vodu a tak east
jokoli vubec )Otoint.
i Strateirickv vvznam Antverp u
znal jiz Xapoleon I. a dal po tez
kyeli pohromach, ktere pfipraviii
jsianelsti vojaci nejbohatsimi teh
, dy mestu pfistavnimu, zastinuji
;cimu lesk samych Denatek a Jano
'va. staveti znovu pobofena nabfe
zi a basiny pfistavni. Tyto basiny,
!jez pronikaji do samelio stfedu
iniesta a hosti obrovske lodi. tvofi
i
idnes rozlehly komplex. Kdybyste
jej ehteli obejit. potfebovali ly-
ste k tomu nejmene tfi hodiny.
Vliv pfistavu na vefejny a sou
kromy zivot v Antverpach je vi
'deti krok za krokem. Dfivejsi bla
liubyt ukazuje se na nadhernych
jstnvbach. zejmeua radnici a kathe
drale. A'stoupime-li do tohoto im
posantniho chramu, uvedomiijei.H'
si ilmed, ze jsme v meste Ruben
sove. 'z;'icn;i dila tohoto rodaka
antverpskeho zdobi tu oltafe: V
j vidite tarn ' Vztycovani kfize",
"Sueti s kfize", a "Xanebevstou
H'iu Panny AIarie". Dbrazy jsou
tak umisteny, ze najdou se oka
mzite. Xeni ovsem radno v katlw
drale pfi bohosluzbach .jeviti veli
kou zvedavost. Uniformovany
strazce s rohatym kloboukem a
halapartnou y nice peclive dba o
pofadek a nezna zadnych ohledu.
Uelgicane nejevi vubec k cizin
cum zadnou zvhistni ochotu a ne
daji se nikterak rusiti ze svyeli
izvyklosti.
I V kostelich antverpskych .1 na
j radnici spatfiti lze mnohe poklady
jumelecke. Antverpy obepina stale
genius Rubensuv, Jordaensuv, Van
Dykuv a one cele velke plejady u
melcu nizozemskych, ktefi tvofi
kontrast vlamskemu primitivismu
v liruggach a Gentu.
iivot je v Antverpach rusny, zvhi-
Jste vecer. .Prochazite-li vecer ele
'gantni tfidou de Keyser, vedouci
i pfimo stfedem mesta, pfekvapi
;vas tarn ruch a sum. Kavarny jsou
zcela otevf eny a polovina jich na
ichazi se vlastne na chodniku. U
malych stolecku sedi obeeenstvo
vsech vrstev naslouchajic hudbe,
jejiz zvuky vychazeji z hlubokyeh
utrob kavarny. A v postrannieh
ulieich jsou kavarnicky, taverny a
estaminety, jedna vedle druhe a z
kazde se ozyva bud' elektricke pi
ano, smyecovy kvartet nebo aspon
1 gramofon. Tolik hud by, jako vecer
v Antverpach, neni snad v zadnem
i meste na svete. I z nejzapadlej
isich kreem slysite hudbu od bozi
j lio rana. Vecer pak hlucite ten na
Istroj vice nez druhy, melodie se
misi v podivny chaos, do ktereho
vniKiie i in a ram vrestivy nias po
koutni sansonety.
Antverpy jsou tez mestem bo
hatstvi a pozitku. . . .
Jaky likol ceka mesto nyni za
valkv?
Petrograd.
Piisove uz davno hlavnimu me-
stu Srbskemu fikaji Belgrad a
hlavnimu mestu Tureckemu fika
ji Cargrad. Ale svoje vlastni
hlavni mesto po dve ste a jede
nacte let nazyvali "Sanktpiter
burg', coz jest takova dlouha po-
tvora polo latinska, polo holland-
skfi. Teprve 1. zafi 1914 hlavni
mesto ruske fise obdrzelo slovan
ske jmeno "Petrograd'. To jme
no dal mu car XTikolaj a to bez
pochyby proto, aby se alespoil tim
drobtem zavdecil svym slovan
skym poddanym, kdyz se jim ne-
muze zavdeciti potlacovanim del-
nickyeh casopisuv ani sibenicemi.
Car sam jest beznarodni, ale ve
valce je tfeba staveti se vlasten
eem, tfeba ze mu slo jen o vlast
ni zajmy dynasticke. Tim se vy
svetluje, proc car Xikolaj, dal
svym milovanym podanym Petro
grad. Americke casopisy uz si
zvykly psati Petrograd, a nove to
jmeno uznaji bez pochyby vsech
ni narodove az na dva totiz Tur
ky a pak samotne Rusy. Jak se
oznamuje z Cafihradu, turecka
vlada tyto dny nafidila tureckym
casopisum, ze musi i na dale psa
ti Sankt Petersburg snad se bo-
ji. ze by ta novota mohla pfivo
tliti revoluci, nebo tim dava na
jevo, ze houby da na rozkaz ru
skeho cara. V Turecku se ta no
vota tedy neujme. a v Rusku sa-
jmein asi take ne. Tarn jsou zvyk
ili nazyvati hlavni mesto kratce a
ipopuhirne "Piter". -Ie to rozhoil-
ne Kraisi nezn .aiiKi puernurg a
je to o jednu slabiku kratsi nez
Petrograd. AIezi lidem bez po
chyby Piter se udrzi i na dale.
Ale kdyz nz car vyhazuje jme-
na germanskeho puvodu a nahra
'zuje je slovanskymi. mel by vy
Jhoditi take spoustu iifednich a
j vojenskyeh titulu. nechal zru
j sit fadu zby teeny eh ufaduv a vy
jhodit se jmenem i ufedniky. Ru
, sky dvur cisafsky jest jeden z
Inejnadhernejsich. Dvorskych u
!fadu vyssich i nizsich jest mnoz
stvi: jsou puvodu dilem staroni-
skeho, dilem nemeckeho. avsak na
jzvy staroruske jiz davno viplne i)y
:y nahrazeny nemeckymi : kamev
her, hofmejster. stalmejstr. jeger
mejstr, forsnajder. kamerjunker.
jstatsdama, kamerfrajlina. kamer-
furir, fligeladjutant, oberhof mar
sal, policijmester, ceremonijmej
ster, oberaenk, kamerdiner, ka
merlakej a tak dal, a tak dal. Ty
vsechny car by mohl zcela dobfe
vyhodit.
A kdyz uz car je v te praci, mel
by si vzpomenouti take na nas Ce
cily jsme pfeee Slovane a dati
nasi vlasti nejake jine jmeno nezli
"Bogemija." Mohl by take z ru
stiny vyhodit pfidavne jmeno "bo
gemskij" a utvofiti neco jako
j ' ' eeskij. ' Ze vsech ceskeho na
Rusi snad nejznamejsi jest csk'1
pivo, ktere na pfiklad postavscik
(dodavatel) Jeho Tmperatorskeho
Yelicenstva Velkago Kiiaza Vla
dimira Alexandrovica prodava za
2 rnbly SO kopejek tficet lahvi.
jTo znamena, ze ceske pivo jest o
tf'icet kopejek drazsi nezli bnvor
ske, coz ovsem potesi kazde vla-
jstenecke srdce ceske ale k zlosti
jje, ze v ohlaskach se cte '"Pivo
JBogemskoje."
j Uznavame ovsem, ze jest earovi
ponekud nebezpecno. vhazovati
eizi jmena a cizi titule a nahrazo-
.vati je slovanskymi. Jeho vlast
ni titule, "car" a "imperator,"
jsou puvodu ciziho, latihskeho.
Pujde-li narod rusky po jeho pfi
kladu, muze se stati, ze vyhodi ne-
jen oba titule, ale i cara s nimi.
;A proto lze ocekavati. ze ve sve
! einnosti jako brusic jazyka. car si
bude pocinati )omalu a rozvazne.
Nemecky vyzvedac
po tfi tydny dlel v Pa
fizi jako aviatik
nepoznan.
Xemecky aviatik zatcen byl na
boulevardu des Italiens. ztraviv
tfi tydny v Pafizi, kde se vydaval
za. Jouberta. franc, vojenskeho pi
'lota a dokazal. ze nebyl od fran-
couzskych aviatickych ufadu od
halen. Uspech jeho do velke miry
odvozoval se od toho, ze mluvil do
konale francouzsky a napadne byl
podoben pravemu Joubertovi. Po
jeho zatceni vyslo na jevo, ze pfi
sel z Antwerp s listinami, jez byly
pravidelne v kazdem ohledu od
vojenskyeh ufadu. Do Pafize pfi
jel na motorcyklu a vypravoval
pravdepodobne, jak prokouznul ne
meckymi liniemi a ukazal sve pa
piry, mezi nimiz bylo take dosved
ceni stotozhujici franeouzskeho pi
lota, patfici pravemu Joubertovi.
Mel na sobe take Joubertuv stej
nokroj. Protoze Joubert neznal du
kladne zadny ze vzduchoplavcu v
Pafizi, podvodnik nebyl odhalen,
az se setkal s jednim strojnikem v
Gnome motorovych dilnach, kam
j byl posliin prohlednouti si motory
stroje, ktery mu byl pfidelen. In
zenyr pochyboval o totoznosti mu
ze a byl temef jist, ze se pouze vy
dava za Jouberta, kdyz spolu jeli
po boulevardu des Italiens. Pfi
mel Nemce vejiti s nim do jedne
kavarny; tarn pfivolal polieistu a
dal sveho spolecnika zatknouti.
Dobrodruh nemecky byl rychle
odveden od davu, jenz zvedev cim
zateeny jest, pocal mu vyhrozovati
smrti. Kdyz byl policii dotazovan,
pfiznai se, ze neni pravym Jouber
tem,ale fekl ze jest Joubertovym
bratrem. Tvrdil, ze jen proto se
.podvodu dopustil, protoze touzil
stati e vojensky m julotein a pfal
si. aiy byl brzy j)fijmnt tlo cinv.e
sluzby. Kdyz mu sdeleno. ze Jou
bert nemel zj'ulneho bratra, byl
ceiy zmateny. Potom delal dojem,
jako by byl choromyslnym. Vsak
r.rady ani dost nuilo nepochy'nuji.
ze jest nemeckym vyzvedacem.
Die nejposlednejsich zpray zat
ceny nebyl zastfelen. protoze by se
Francouzi napfed nidi dovedeli,
mnoho-li informaci podafilo se mu
za ty tfi t.vvlny jiobytu v Pafizi
Xemcuin dodati. Kdyby nebyl by
val odhalen. brzy by byl lital jako
clen franeouzskeho vzduchoplavec
kelio klubu a byl by mohl dopra
vovat vsechnu informaci. co by
chtel. na hlavni nemecky stan vo
jensky. Patrani po nemeckyeb vyzveda
eich v Pafizi i v okoli tleje se usi
lovneji. Kazdy den nekdo zatcen.
Policie z-istavuje mnohe automo
bily ve dn i v noci. a zada na ii
dech v nich prfikazy. Pohyby au
tomobilu mimo Pafiz jsou pfisne
kontrolovany, pouze kary vojen
ske nebo Cerveneho kfize smeji na
cesty za iiepartmenty Seiny a Oise.
Ale"i v techto departmentech vy
zaduji se pasy. jez se nikomu z do
Vrych duvodu nedaji.
PomEuva.
Pravidelne se fika, ze jiomluva
kvete jen v zeuskych kruzich, ne
ni tomu vsak tak. Dafilo se ji a
dafi a bohuzel bude dafiti prave
tak i mezi muzi. Xeni sice vzdy
zbrani. ktere se vedome a s rozmy
slem uziva, casto je pouze hrac
kou, zabavou k ukraceni dlouhe
chvile, pro postizene jest vsak
vzdy velmi nebezpecnou.
Mnoluiy jde pomluva kolem
nas, aniz bycliom si ji vsinili. Xe
dotkne se nas. nepospini ani lemu
naseho roucha. To tehdy, kdyz
nam pfeje obzvlaste stesti. Za
to se mnoluiy i pomluva nejabsurd
nejsi zachyti naseho satu a vlece
se za nami eelym zivotem, at' jde
me kamkoliv. Xechapeme, jak se
to stalo, ale cim vice se bninime,
tim vice se zapletame v neproni
knutelnou sit, ktera na nas byla
hozena, at' jiz ze zertu, nebo ve
zlem umyslu. Xejnebezpeynejsi je
pomluva, ktera jde za nami jako
stin, o kterem nevime.
Jsou lide, kterym je pravou po
(tbou kombinoMati z V'un3"en
nahodilych pfiznaku nejhorsi du
sledky, pokud se to tyka jejich
bliznich. Tito zli lide hledaji vsu
de zlo. Xeni veci tak vznesene, a
by na ni nedovedii najiti stinu.
Vzdyt' i nejusleehtilejsi skutek,
)iynouci z pohnutek nejeistsich,
lze potfisniti nejakym ohavnym
podezfenim, pokud najdou zli lide
ochotneho slucliu u lidi dobrych.
Xebot" ilotud je kazda pomluva
bez ceny, dokud nezakotvi u lidi
dobrych, verohodnyeh. Teprve pak
se stava nebezpecnou pomluvene
mu. A v torn prave spociva cely vtip.
Kdyby nebyli dobfi lide tak pfi
lis duvefivi a neotvirali tak ochot
ne sluch pomluvam. nedafilo by
se zlym a zlomyslnym tak jejich
dilo. Ale prave proto, ze dobfi li
de sami nebyli s to rozsifovati o
nekom nepravdu, nepokladaji ani
jine za schopna neceho podobne
ho a proto vefi slysenemu jako
evangeliu. Za zasadu by si vsak
meli vziti jednou pro vzdy vefiti
jen dobrym zpravam, ale ani na
teehto nebudovati. Zle zpravy je
nutno pfijimati vzdy s reservou,
abyehom pozdeji nelitovali, ze
jsme aspoii ve vlastnim nitru ve
fili o lidech nam po pfipade i
blizkych veci, jichz se nedopusti
li. Mnohdy pfichazi i zdani na
pomoc pomluve a pfece neni na
ni ani zbla pravdy. Tim hufe, kdyz
vefime i tehdy, kdyz neni ani teeh
to zdanlivych duvodu.
Kdo sleduje drobne denni uo
vinafske zpravy, vi, kolik obeti
si vyzada polmuva do roka i na
zivotech. A nescislne mnozstvi lidi
zaplati cizi zlomyslnost celym
svym zivotem stestim. Proto je po
vinnosti kazdeho slusneho cloveka,
aby celil aspon vlastni upjatosti
vuei nezarucenym a mnohdy i
"zarucenym" zpravam pomluve,
pokud se tyka jinycli a energicky
hledal piivodce pokud pomluva za
saline do jeho vlastniho zivota
Pfi torn neni tfeba byti pfilis
malifhernym. a nebo zbytecne sa
molibym a citlivym vuei kazdemu
slovu. Moudry clovek rozlisi sku
tecnou pomluvu od malicherneho
klepu. Ale ve vaznych pfipadech
je nutno hajiti se do krajnosti a
trvati na pOtrestani zlovolnych.
Zde neni na miste pohodlnost, ani
dobrota. Kdo haji prava sva pra
cuje nejen pro sebe. ale i pro jine,
nebot" zastrasi pfikladem jine zlo-
volne.
Vedle toho je take iikolem spo
lecnosti, aby branila zlu, a proto
je smutnym iikazem vlaznost, s
jakou se posuzuji ruzne ciny jed
notlivcu. Taz spolecnost, ve ktere
by nebylo mista pro padlou divku
a ktei'a se vyhne zene, na kterou
padl jen stin podezfeni. vita s o
tevfenou nanici ve svem kruhu
bezectne lhafe, uplatne lidi, pro
da vajici svou cest. jakoz i lidi pod
lehajici ruznym nefestem, ktere
samy o sobe by mely je vylucova
ti ze spolecnosti mravne zdravych
lidi. Tato obojetna moralka msti
se pak ovsem tezce na celem lid
stvu. Slusi si vsak pouze uvedomiti
shovivavost spolecnosti vuei vsem,
kdoz maji moe, abyehom nepodle
hali kazdemu vlivu. nybrz snazili
se otevrenyma ocima hledeti a vi
deti samostatne, bez brejli pfed
sudku. Silo je nutnosti v
'modernim farmafenf.
j Psali jsme jiz o silu a sila.i.
jDoplhujeme zpnivu svou timto
jpfekladem clanku z listu "Kansas
Farmer". Silo je rozhodne jednim
: z velikyeh cinitelu, jimiz je zvy
sovana vykonnost a zdatnost na
farme tim, ze se lepe vyuzitkuji
"plodiny pudy. Jen v kukufienem
1 pi'isniu se vypesti dosti pice roene
' jz. kdyby byla zachovana touto
iis)esnou methodou, mohla by vy
ziviti vsechen dobytek zime. Dnes
jeste jest naprosto vyplytvano od
75 do SO procent te casti sklizne
korny, jiz uziva se ke krmeni za
zelena.
! Bylo s dostatek prokazano mo
derni praksi, ze zadny rolnik ne
musi fikat, ze si nemuze dopfati
sila. Na farmach, kde je hojne
dobytka, kde na vse, co se vype
stuje cekaji huby zadajici vice,
farmafi nemohou byt bez sila. Za
dnesnich pomeru silo snizi ni'iklad
na v-robeni libry masla nejme
ne o 10 centu. Xaklad na vyrobe
ni sta liber hoveziho masa zmen
si rovnez o 2. 50. Zajiste farmaf
nemuze si dovoliti, aby byl bez
sila, ktere pomaha mu zuieniti pi
ci jeho fanny v trzni vyrobky zpu
sobem nejhospodarnejsim. Pro far
ma fe je silo hospodafskou nezbyt
nosti. Jak jiz kdesi bylo feceno,
farmaf, ktery se pokusi obejiti se
bez sila za teehto podminek shle
da, kdyz uzavfe sve eeloroeni uc
ity. ze nepfimo zaplatil i silo ztra
jtami. ktere utrpel tim, ze prospes
ne neuzitkoval svyeh plodin.
i Jako prostfedek k vypracovani
ipermanentniho systemu zemedel
jstvi v krajich, kde malo prsi je si
lo skoro nepostradatelne. Jeho
prospesnost v takovych krajich
nelze popirati. V zvlaste pfizni-
tvych letech, kdy sklizen pfevysu-
ije okamzite potfeby, silo jedine
umoznuje vyrovnani techto tuc-
nych let co do vyroby pice s lety
hubenymi. jez mozna budou nasle
dovati. Skoro vse, echo je tfeba,
j aby farmafeni bylo postavno na
bzptcny zaklad, jest opatfeni do
statecneho kapitalu, za ktery by
lo by opatfeno s dostatek sil.
STATEMENT OF THE OWNER
SHIP & MANAGEMENT
of Ozvena Zapadu published at
Clarkson, Nebr., required
by the Act. of August
24, 1912
Editor, Anton Odvarka, sr.
Man. Editor. Otto Odvarka.
Business Mgr. Anton Odvarka Jr.
Publishers, Odvarka Bros.
Owners, Odvarka Bros.
Known bondholders, mortgages,
and other security holders, hold
ing 1 per cent or more of total a
mount of bonds, mortgagees, or
other securities: None.
Odvarka Bros.
Sworn to and subscribed before
me this 30th, day of Sept. 1914.
J. M. Mundil, Notary Public.
i